Ideologie a
politické strany
F RA N TIŠEK T ÓT H A JA KUB HA L A MÁ SEK KOCHOV , SKRCHOV
24 .4 .2 01 7
Co je to ideologie?
ovládá lidi
reprezentuje imaginární vztahy jednotlivců k jejich skutečným stavům existence
povolává nebo interpeluje konkrétní jednotlivce jako subjekty a tito jednotlivci jsou vždy již předem danými subjekty (Althusser 1971, 178–186)
zabývá se základními problémy společnosti a státu, vnitřní i mezinárodní politiky, problematikou hospodářského a sociálního vývoje
souvisí vždy s politickou praxí
Ideologie
pomáhají vysvětlovat politické jevy a události
poskytují hodnotový systém a jeho kritéria
poskytují vědomí identity a (sou)náležitosti k určité sociální skupině
nabízejí základní rysy politického programu a cíle politické činnosti
Funkce ideologie
HUMANISMUS
Označuje různé myšlenkové směry a postoje, zaměřené na člověka a lidstvo. Zhruba je lze rozdělit takto:
Postoj a myšlenkový směr, který vychází z uznané hodnoty každého lidského života a její přednosti až nadřazenosti ostatním hodnotám jako hodnota nejvyšší, zdůrazňuje univerzální lidství, solidaritu všech lidí, a staví se tak proti různým partikularismům kulturním, rasovým, jazykovým, národním nebo
náboženským.
Kulturní a duchovní hnutí pozdního středověku a raného novověku, který se od pozornosti nebeským věcem a projekcím obrací více k věcem pozemským a lidským, od věčnosti k dočasnému pozemskému životu.
Historické období středověku a novověku rozkvětu humanismu (podle předešlého bodu) a renesance.
LIBERALISMUS
Z latinského libertas, anglického liberty = svoboda
Formoval se hlavně v Anglii v 17.st
Svoboda jednotlivce a důraz na jeho individualitu
Stát by měl plnit pouze funkce ochrany svobody a majetku občanů
Mají být maximálně omezeny pravomoci vlády ve prospěch svobody podnikání
Vládní formou liberalismu – parlamentní demokracie
SOCIALISMUS
Z latinského socialis = společenský, socius = společník
Snahou je podřídit jedince společnosti
Moderní socialismus vznikl jako reakce na modernizaci, průmyslovou revoluci a její důsledky (špatné životní podmínky dělnictva) v průběhu 19. století
Významným teoretikem = Karl Marx
KOMUNISMUS
Z latinského communis = společný, obecný
Myšlenka sociální rovnosti a beztřídní společnosti, v níž není třeba státu jako utlačované instituce
Jeho budování je předpokládáno v teorii marxismu – leninismu pro vybudování
socialismu
NACIONALISMUS
Z latinského natio = kmen, národ
Ideologie, jejíž základní hodnotou je národ, který má nadřazenou pozici nad ostatními hodnotami.
Hlavní cil nacionalismu = prosazení zájmů vlastního národa
Moderní nacionalismus se formuje v průběhu 19. století v souvislosti s
modernizací
RASISMUS
Snaží se legitimizovat biologické nerovnosti mezi lidmi, a tím společensky i právně zvýhodňovat jednu rasu před ostatními
Diskriminace „nižší“ rasy spočívá v nerovnosti před zákonem, nižší mzdě za stejnou práci atd.
Rasismus hlavně v nacistickém Německu + v USA
FEMINISMUS
Je ideologie ženského hnutí, které prosazuje společenské, politické a ekonomické zrovnoprávnění s muži
Přívrženci feministického hnutí zakládají sdružení, poukazují na vžité sexuální stereotypy nebo
organizují kampaně týkající se potratů, pornografie,
domácího násilí vůči ženě či stejných platových a
rovných příležitostí
Politické strany
Co jsou to politické strany?
•politická strana je dobrovolné uskupení lidí, kteří mají společné názory na politiku a společnost.
• Politická organizace - nominuje kandidáty do veřejných úřadů pod svým názvem.
•v demokratických režimech existuje několik politických stran, které si navzájem konkurují = politická soutěž politických stran.
• Prosazuje nějakou ideologii.
• Nebo je založena kvůli řešení nějakého problému.
•Politická strana může mít několik členů až několik milionů členů.
•Politické hnutí má volnější organizaci než politická strana.
Vznik politických stran v České republice
•Ke vzniku politické strany (politického hnutí) je v ČR potřeba tříčlenného přípravného výboru, petice s alespoň 1 000 podpisy, stanovy a registrace u Ministerstva vnitra.
•Podle zákona č. 424/1991 Sb.
•Strana je registrována pouze v případě, že její program neodporuje platné legislativě ČR.
Funkce politických stran
•
Politické strany spolu soupeří o politickou moc.
• Obecné funkce pol. stran:
1. Formulace společných cílů a zájmů, 2. Mobilizace společnosti,
3. Socializace politiky a stabilizace vládních orgánů.
ROZDĚLENÍ POLITICKÝCH STRAN
Pravolevé rozdělení
• Pravicové - strany konzervativní, monarchistické, hájící staré pořádky.
• Levicové - zájmy nižších a středních vrstev, sociální rovnosti, centralizace politické moci a rovnosti náboženství,
- státní zásahy do ekonomiky státu.
• Centristické strany – snaží se o kompromisní politiku mezi pravicí a levicí, často jsou to strany liberální, pokrokové, hájící práva menšin a občanské svobody.
• V posledních letech se rozdíly mezi levicí a pravicí stírají.
SYSTÉM POLITICKÝCH STRAN V ČR
•Volná soutěž politických stran.
•Registrováno je zhruba 90 politických stran (plus 80 hnutí).
•Hlavní politické strany: ČSSD,ANO, ODS, TOP 09, KDU-ČSL, ODS, KSČM
•Menší politické strany: Strana zelených, Piráti, Svobodní.
Mandáty v Poslanecké
sněmovně PČR 2013–2017
ČSSD: 50 ANO: 47 KSČM: 33 TOP 09: 26 ODS: 16 Úsvit: 14
KDU-ČSL: 14
ČSSD ANO KSČM ODS ÚSVIT KDU-ČSL TOP 09
ZDROJE
Tomáš Grygar: Cizinci už nyní mohou být členy českých politických stran. In: Http://www.ceska-justice.cz [online]. Praha: Česká justice, 2014 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://www.ceska-justice.cz/2014/09/tomas-grygar-cizinci-uz-nyni-mohou-byt-cleny- ceskych-politickych-stran/
Babišovo hnutí založilo frakci Mladé ANO. Mládežníci schůzovali na lodi. In: Www.ihned.cz [online]. Praha: Hospodářské noviny, 2015 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: http://domaci.ihned.cz/c1-63950760-hnuti-ano-zalozilo-frakci-mlade-ano-sdruzuje-cleny-do-35-let
Politická strana. In: Wikipedia: the free encyclopedia [online]. San Francisco (CA): Wikimedia Foundation, 2017 [cit. 2017-04-25].
Dostupné z: https://cs.wikipedia.org/wiki/Politick%C3%A1_strana
Stát [online]. SZŠ Pardubice, 2014 [cit. 2017-04-25]. Dostupné z: www.szs-pardubice.cz/file-download/569/
Odmaturuj: ze společenských věd. Brno: DIDAKTIS, 2008, s. 28-30. ISBN 978-80-7358-122-0.
Barbora Čadová a kol., Maturitní otázky-Občanský a společenskovědní základ, Praha:Fragment,2008, stran224, ISBN 978-80-253-0600-0
