3 Charakteristika vybraných politických stran

(1)

(2)

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA ÚČETNICTVÍ A DANÍ

Analýza hospodaření vybraných politických stran Economy Analysis of Selected Political Parties

(3)

(4)

(5)

Prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci, kromě příloh 1–15, vypracovala samostatně.Přílohy 1–15 byly převzaty z oficiálních výročních zpráv sledovaných politických stran a hnutí.

V Ostravě dne 08. 07. 2020

jméno a příjmení studenta

(6)

Obsah

1 Úvod ... 5

2 Charakteristika neziskových organizací se zaměřením na politické strany ... 7

2.1 Neziskové organizace ... 7

2.2 Veřejně prospěšný poplatník ... 9

2.3 Politické strany a politická hnutí ... 9

2.4 Organizační struktura politické strany a politického hnutí ... 10

2.5 Hospodaření politické strany a politického hnutí ... 11

2.6 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ... 12

2.6.1 Předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ... 12

2.6.2 Další členové Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí ... 13

2.6.3 Výroční finanční zpráva ... 14

2.7 Státní příspěvky ... 15

2.8 Pozastavení činnosti, zrušení a zánik politické strany a politického hnutí ... 16

3 Charakteristika vybraných politických stran ... 18

3.1 Česká pirátská strana ... 18

3.2 Občanská demokratická strana ... 19

3.3 Česká strana sociálně demokratická ... 21

3.4 Křesťanská a demokratická unie –Československá strana lidová ... 22

3.5 ANO 2011 ... 23

3.6 Aktuální počet mandátů u vybraných politických stran a hnutí ... 24

4 Analýza hospodaření vybraných politických stran ... 26

4.1 Hospodaření České pirátské strany ... 26

4.1.1 Rok 2017 ... 26

4.1.2 Rok 2018 ... 27

4.1.3 Rok 2019 ... 29

(7)

4.3.2 Rok 2018 ... 40

4.3.3 Rok 2019 ... 42

4.3.4 Srovnání VH České strany sociálně demokratické za sledované období . 44 4.4 Hospodaření Křesťanské a demokratické unie –Československé strany lidové 45 4.4.1 Rok 2017 ... 45

4.4.2 Rok 2018 ... 47

4.4.3 Rok 2019 ... 49

4.4.4 Srovnání VH KDU-ČSL za sledované období ... 51

4.5 Hospodaření hnutí ANO ... 52

4.5.1 Rok 2017 ... 52

4.5.2 Rok 2018 ... 54

4.5.3 Rok 2019 ... 55

4.5.4 Srovnání VH ANO ve sledovaném období ... 57

4.6 Porovnání výsledků hospodaření zkoumaných politických stran a hnutí ... 58

5 Závěr ... 60

Seznam použité literatury ... 62

Seznam zkratek ... 66

Seznam tabulek ... 67

Seznam obrázků ... 68

(8)

1 Úvod

Možnost shromažďovat se a být účasten politického života je zakotvena v Ústavě ČR a Listině lidských práv a svobod. Občané této země se s tímto právem od devadesátých let minulého století učí žít, pracovat a využívat pozitiva, která jim toto právo dává. Díky změně politického režimu vzniklo po roce 1989 mnoho nových uskupení i stran a hnutí navazujících na své předchůdce z19. století. Typickým příkladem je Česká strana sociálně demokratická, jejíž předchůdce vznikl již v roce 1878.

Skrze politické strany a hnutí mohou občané ovlivňovat život nejen v rámci svého nejbližšího okolí, ale i na úrovni státu, či dokonce Evropské unie. Avšak i když mnoho občanů se vpolitickém životě pohybuje vrámci svého volného času, přesto je nutné činnost těchto organizací financovat z veřejných nebo soukromých zdrojů. Tato práce si klade za cíl analyzovat hospodaření pěti velkých politických stran, které ovlivňují každodenní dění vtéto zemi. Práce je členěna do tří hlavních částí. Poslední z nich je zaměřena prakticky, tedy na samotnou analýzu.

V první části jsou vymezeny neziskové organizace a neziskový sektor. Hlavní prostor je pak zaměřen na politické strany a hnutí. Tento typ organizací je upraven zákonem č. 424/1991 Sb. o sdružování v politických stranách a politických hnutí, ve znění pozdějších předpisů. Celý tento zákon tedy představuje stěžejní zdroj celé této kapitoly.

Druhá část práce se soustředí na krátký popis vybraných politických stran. Jsou zde uvedeny základní informace o popudu, který vedl k jejich vzniku, datování tohoto vzniku, o politickém orientaci jednotlivých stran, hierarchii, členské základně a hodnotách, kterým tito členové věří a které se snaží prosadit.

(9)

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí. Práce se tedy zaměřuje i na analýzu zveřejňovaných výročních finančních zpráv.

V teoretické části je použita metoda deskripce, v praktické části pak metoda analýzy a srovnávací metoda. Výsledek praktické části je pak shrnut vzávěru této práce.

(10)

2 Charakteristika neziskových organizací se zaměřením na politické strany

2.1 Neziskové organizace

Neziskové organizace jsou organizace, které nejsou zakládány za účelem podnikání a prvotně neslouží k produkci zisku. Neziskové organizace nicméně mohou podnikat i dosahovat zisku. Vzniklý zisk je ale nutné použít k rozvoji této organizace.

(Pelikánová, 2018)

Neziskové organizace lze definovat na základě jejich typických znaků. Neziskové organizace jsou:

• institucionalizované, to znamená, že mají organizační skutečnost,

• soukromé, tedy nejsou institucionálně propojené se státní správou,

• neziskové, zisk, který nezisková organizace vyprodukuje, nemůže být přerozdělen mezi vedení organizace nebo vlastníky,

• samosprávné a nezávislé,

• dobrovolné. (Dobrozemský a Stejskal (2016)

Z hlediska charakteru poslání dělíme neziskové organizace na organizace veřejně prospěšné a vzájemně prospěšné. Organizace veřejně prospěšné slouží k uspokojení potřeb veřejnosti. Typicky zde lze zařadit politické strany, nadace a nadační fondy, církve a náboženské společnosti a podobně. Organizace vzájemně prospěšné slouží k uspokojování vlastních zájmů určité skupiny občanů. Řadíme zde profesní komory a spolky. Kryšková (2019) upozorňuje, že není možné určit striktní hranici mezi vzájemně a veřejně prospěšnými organizacemi.

Podle právní úpravy dělíme neziskové organizace na ty, jejichž činnost se řídí

(11)

Tabulka 2.1 Členění neziskových organizací dle právní úpravy

Občanský

zákoník Zvláštní zákon

Spolek Politická strana a politické hnutí

č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů

Nadace Církev a náboženské

společnost

č. 3/2002 Sb., o svobodě

náboženského vyznání a postavení církví a náboženských společností, ve znění pozdějších předpisů

Nadační fond Obecně prospěšná společnost

č.248/1995 Sb., o obecně prospěšných společnostech, veznění pozdějších předpisů

Ústav Školská právnická

osoba

č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání, ve znění pozdějších předpisů

Společenství vlastníků

Veřejná výzkumná instituce

č. 341/2005 Sb., o veřejných výzkumných institucích, ve znění pozdějších předpisů

Veřejná vysoká škola č. 111/1998 Sb., o vysokých školách, ve znění pozdějších předpisů

Honební společenstvo č. 449/2001 Sb., o myslivosti, ve znění pozdějších předpisů

Zdroj: vlastní zpracování (Kryšková, 2019)

Z hlediska vzniku rozlišujeme ty, které vznikají zápisem do veřejného rejstříku, zápisem do seznamu, registru nebo rejstříku, nebo vznikají ze zákona, jak je uvedeno v tabulce 2.2.

Tabulka. 2.2 Členění neziskových organizací z hlediska vzniku

Způsob vzniku Typ neziskové organizace

zápis do veřejného rejstříku spolek, nadace, nadační fond, ústav, společenství vlastníků jednotek

zápis do seznamu, registru, rejstříku

politické strany a politická hnutí, církve a náboženské společnosti, školské právnické osoby, veřejné výzkumné instituce, honební společenstva

ze zákona profesní komory, veřejné vysoké školy, Česká rozhlas, Česká televize, Česká tisková kancelář apod.

Zdroj: vlastní zpracování (Kryšková, 2019)

(12)

Politické strany a politická hnutí se registrují u Ministerstva vnitra ČR, církve a náboženské společnosti u Ministerstva kultury ČR, školské právnické osoby a veřejné výzkumné instituce u Ministerstva školství, mládeže a tělovýchovy ČR a honební společenstva u orgánu státní správy myslivosti.

2.2 Veřejně prospěšný poplatník

Od 1. ledna 2014 se setkáváme s novým pojmem –veřejně prospěšný poplatník.

Jedná se o poplatníka, jehož hlavní činností není podnikání. V § 17a/2 zákona o daních z příjmů se nachází negativní vymezení, je zde tedy řečeno, kdo veřejně prospěšným poplatníkem není. V tabulce 2.3 jsou uvedeny příklady, kdo je a kdo není veřejně prospěšným poplatníkem. (Pelikánová, 2018)

Tabulka 2.3 Veřejně prospěšný poplatník

Veřejně prospěšným poplatníkem není: Veřejně prospěšným poplatníkem je:

obchodní korporace spolek

Česká televize, Český rozhlas,

Česká tisková kancelář odborová organizace

zdravotní pojišťovna politická strana a politické hnutí

tzv. rodinná nadace nadace a nadační fond

profesní komora veřejná vysoká škola a veřejná

výzkumná instituce

společenství vlastníků jednotek obecně prospěšná společnost a ústav

příspěvková organizace

obec, kraj

školská právnická osoba

Zdroj: vlastní zpracování

2.3 Politické strany a politická hnutí

Právní úprava politických stran a politických hnutí je zachycena v zákoně č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích, ve znění

(13)

orgánů, usnesení o změně stanov, usnesení o zrušení strany nebo hnutí. Tento rejstřík spravuje Ministerstvo vnitra ČR. Návrh na registraci musí podat minimálně 3 členové přípravného výboru. Knávrhu je nutné přiložit stanovy, které musí obsahovat:

• „název a zkratku strany a hnutí,

• sídlo,

• programové cíle,

• práva a povinnosti členů,

• ustanovení o organizačních jednotkách,

• organizační strukturu,

• způsob, jakým statutární orgány jednají a podepisují,

• zásady hospodaření,

• způsob stanovení výše členských příspěvků,

• způsob naložení s majetkovým zůstatkem, který vyplyne z likvidace majetku a závazků vpřípadě zrušení strany a hnutí, pokud tento zůstatek nepřipadne státu“ (Kryšková, 2019, s. 48).

Dále je nutné předložit petici, jež musí obsahovat minimálně 1000 podpisů občanů ČR, požadujících vznik této strany či hnutí.

Členem strany nebo hnutí se může stát pouze občan ČR starší 18 let. Současně lze být členem pouze jedné politické strany nebo politického hnutí. Členství je dobrovolné, člen může kdykoliv ze strany či hnutí vystoupit. (§ 2 a § 3 zákona č. 424/1991 Sb.) 2.4 Organizační struktura politické strany a politického hnutí

Dobrozemský a Stejskal (2016) tvrdí, že nejvyšším orgánem je většinou sjezd strany, na kterém jsou voleny další orgány strany nebo hnutí. Předseda a místopředsedové tvoří předsednictvo strany. Grémium strany se skládá zpředsedů poslaneckých klubů a členů předsednictva. Statutárním orgánem, který řídí činnost strany, je výkonná rada nebo ústřední výbor. Orgány, které dohlížejí na hospodaření strany, jsou kontrolní a revizní komise. Systém orgánů strany a hnutí bývá několikastupňový. Nejnižšími články jsou místní organizace, nad nimi se pak nachází oblastní, okresní, krajské nebo regionální organizace.

(14)

2.5 Hospodaření politické strany a politického hnutí

Za závazky odpovídá strana nebo hnutí celým svým majetkem. Členové za závazky strany nebo hnutí neručí. Strana ani hnutí nesmí vlastním jménem podnikat, mohou však založit obchodní společnost nebo družstvo. Výlučným předmětem činnosti musí být:

• provozování vydavatelství, nakladatelství, tiskáren, rozhlasového nebo televizního vysílání,

• publikační a propagační činnost,

• pořádání kulturních, společenských, sportovních, rekreačních, vzdělávacích a politických akcí,

• výroba a prodej předmětů propagujících program a činnost příslušné strany nebo hnutí.

Strana nebo hnutí může založit nebo se stát členem politického institutu, tedy právnické osoby, u níž je předmětem činnosti výzkumná, publikační, vzdělávací nebo kulturní činnost v oblasti rozvoje demokracie, právního státu, pluralismu a ochrany základních lidských práv, rozvoje občanské společnosti a společenské soudržnosti, podpory aktivní účasti občanů na veřejném životě, zlepšení kvality politické kultury a veřejné diskuze nebo přispívání kmezinárodnímu porozumění a spolupráci.

Mezi příjmy stran a hnutí patří příspěvky ze státního rozpočtu ČR na činnost strany a hnutí, na úhradu volebních nákladů a na podporu činnosti politického institutu, dary, dědictví a bezúplatná plnění, členské příspěvky, úroky zvkladů, zápůjčky a úvěry poskytnuté bankou, příjmy znájmu, pachtu, příjmy zpořádání kulturních, společenských, sportovních, vzdělávacích a politických akcí a podobně. (§ 8 zákona č. 424/1991 Sb.)

Strany a hnutí jsou povinny vést účetnictví vplném rozsahu. Účetní závěrku je

(15)

• financování volebních kampaní za podmínek stanovených volebními zákony,

• ostatní příjmy a výdaje.

Důvodem, proč finanční prostředky musí být vedeny na oddělených účtech je to, aby třetí osoby měly kdykoli přístup kpřehledu platebních transakcí.

Jedním z možných zdrojů příjmůjsou dary a jiná bezúplatná plnění. Každý dárce musí být identifikován. V případě, že má dar nebo bezúplatné plnění hodnotu vyšší než 1 000 Kč, lze je přijmout jen na základě písemné smlouvy. Strana a hnutí nesmějí přijmout dar nebo bezúplatná plnění od osoby, u které by součet dílčích darů a bezúplatných plnění přesáhl za kalendářní rok 3 000 000 Kč. Pokud člen strany nebo hnutí poskytne členský příspěvek, přesahující částku 50000 Kč, je tento příspěvek považován za dar. Strany a hnutí nesmějí přijmout dar nebo bezúplatné plnění mimo jiné od státu, nestanoví-li tento zákon jinak, od příspěvkové organizace, od obce a kraje, od obecně prospěšné společnosti, politického institutu a ústavu, z majetku svěřeneckého fondu (§ 17–18 zákona č. 424/1991 Sb.).

2.6 Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Na základě novely zákona č. 302/2016 Sb., kterým se mění zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování vpolitických stranách a politických hnutích, ve znění pozdějších předpisů, a dalšími souvisejícími zákony byl zřízen Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí se sídlem v Brně. Tento úřad vykonává dohled nad hospodaření stran, hnutí a politických institutů, uveřejňuje na svých webových stránkách výroční finanční zprávy jednotlivých stran a hnutí, sděluje Ministerstvu financí ČR výsledek posouzení finančních zpráv, projednává přestupky a ukládá sankce. Tento úřad je nezávislý orgán, vjehož čele stojí předseda a další 4 členové úřadu.

2.6.1 Předseda Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Předseda je volen ze 2 kandidátů, přičemž jednoho navrhuje Poslanecká sněmovna a druhého Senát. Z navržených kandidátů vybere prezident ČR jednoho a jmenuje jej do funkce. Předseda je volen na 6 let a maximálně na 2 po sobě jdoucí funkční období. Kandidát na předsedu musí splňovat tyto podmínky:

•

(16)

• svéprávný,

• bezúhonný,

• má vysokoškolské vzdělání,

• má znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti, které mu umožní tuto funkci řádně zastávat,

• 3 roky před jmenováním nebyl členem politické strany nebo politického hnutí, nebyl ve funkci poslance nebo senátora, poslancem Evropského parlamentu, nebyl členem zastupitelstva.

Předseda současně nesmí zastávat jinou placenou funkci, výjimku tvoří vědecké, pedagogické, literární, publicistické, umělecké činnosti a správa vlastního majetku.

2.6.2 Další členové Úřadu pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí

Kandidáty na tyto posty navrhují Nejvyšší kontrolní úřad, Poslanecká sněmovna a jednotliví senátoři. Senát ztěchto kandidátů vybere čtyři. Kandidáti musí splňovat následující podmínky:

• občan ČR,

• svéprávný,

• bezúhonný,

• má vysokoškolské vzdělání,

• má znalosti, zkušenosti a morální vlastnosti, které mu umožní tuto funkci řádně zastávat,

(17)

2.6.3 Výroční finanční zpráva

Úřad pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutí požaduje, aby strany a hnutí každoročně do 1. dubna předložili výroční finanční zprávu, která musí dle § 19h zákona č. 424/1991 Sb. obsahovat:

• účetní závěrku,

• zprávu auditora o ověření účetní závěrky, která musí být bez výhrad,

• přehled o příjmech, který je doplněn o přehled obchodních korporací nebo družstev, vnichž má strana nebo hnutí podíl suvedením výše tohoto podílu a o přehled úvěrů, zápůjček a jiných dluhů, kde musí být uvedena výše a termín splatnosti a jestliže je poskytovatelem právnická osoba, je nutné dále uvést název a identifikační číslo, u fyzických osob se musí doplnit jméno, příjmení a datum narození,

• přehled o mzdových výdajích společně spočtem pracovníků a druhem vykonávané práce,

• přehled o celkových výdajích na daně a poplatky,

• výdaje na volby, rozlišené dle jednotlivých druhů voleb,

• přehled o dárcích a jejich darech,

• přehled poskytnutých ostatních bezúplatných plnění, převyšujících částku 50 000 Kč, v případě, kdy je poskytovatelem právnická osoba, je nutné uvést název a identifikační číslo, u fyzické osoby pak uvádíme jméno příjmení a datum narození,

• přehled o hodnotě majetku získaného dědictvím nebo odkazem, jestliže je hodnota vyšší než 50000 Kč, je nutné uvést jméno, příjmení, data narození a úmrtí a obec místa posledního pobytu zůstavitele,

• přehled o členech, jejichž příspěvek byl za kalendářní rok vyšší než 50000 Kč, je nutné doplnit jméno, příjmení, datum narození, obec místa pobytu a výši členského příspěvku,

• název a sídlo politického institutu, jehož je strana nebo hnutí zakladatelem, a výdaje vynaložené na jeho činnost.

(18)

2.7 Státní příspěvky

Po splnění daných podmínek vyplácí Ministerstvo financí ČR politickým stranám a hnutím následující příspěvky:

• příspěvek na činnost, který zahrnuje stálý příspěvek a příspěvek na mandát,

• příspěvek na podporu činnosti politického institutu.

Pokud strany a hnutí předloží ve stanovené lhůtě výroční finanční zprávu a získají ve volbách do Poslanecké sněmovny nejméně 3 % hlasů, mají nárok na stálý příspěvek.

Jestliže odevzdají výroční finanční zprávu a zároveň je zvolen alespoň jeden poslanec, senátor nebo člen do zastupitelstva kraje, mají nárok na příspěvek na mandát.

Nárok na příspěvek na podporu činnosti politického institutu vzniká, pokud alespoň jeden poslanec byl zvolen ve dvou z posledních tří po sobě jdoucích volebních období do Poslanecké sněmovny. Získaný příspěvek musí být použit pouze k hrazení výdajů na činnost politického institutu.

Výše stálého příspěvku je 6 000 000 Kč ročně. Získají ho strany nebo hnutí, které v posledních volbách do Poslanecké sněmovny dostaly 3 % hlasů. Přičemž za každých 0,1 % hlasů získají navíc 200000 Kč ročně (maximálně však do výše 5 %).

Příspěvek na mandát poslance nebo senátora je ve výši 900000 Kč ročně, na mandát člena zastupitelstva kraje pak 250 000 Kč ročně.

Příspěvek na podporu činnosti politického institutu činí ročně částku, která odpovídá 10 % z celkové výše příspěvku na činnost.

Shrnutí státních příspěvků, které mohou politické strany a politická hnutí získat, je zachyceno v tabulce 2.4.

(19)

Tabulka 2.4 Státní příspěvky

Druh příspěvku Roční výše příspěvku

příspěvek na činnost

stálý příspěvek 6 000 000 Kč

Získání min 3 % hlasů ve volbách do PS. Za každých 0,1 % získají 200

000 Kč, maximálně však do výše 5 %)

příspěvek na mandát

900 000 Kč mandát poslance či senátora 250 000 Kč mandát člena

zastupitelstva kraje příspěvek na

podporu činnosti politického

institutu

10 % z celkové výše příspěvku na

činnost Zdroj: vlastní zpracování

2.8 Pozastavení činnosti, zrušení a zánik politické strany a politického hnutí

Pokud je činnost politické strany nebo politického hnutí vrozporu se zákonem či s jejich vlastními stanovami, je jejich činnost soudem pozastavena. Poté má strana či hnutí maximálně 1 rok na to, aby došlo kodstranění skutečnosti, kvůli které byla činnost pozastavena. Pokud k nápravě nedojde, vláda podá návrh na rozpuštění strany nebo hnutí.

Za určitých podmínek může tento návrh podat prezident ČR. O návrhu následně rozhoduje Nejvyšší správní soud.

Ke zrušení strany nebo hnutí dojde na základě vlastního rozhodnutí nebo rozhodnutím soudu. Při variantě, kdy ke zrušení dojde z vlastního rozhodnutí, následuje rozpuštění strany či hnutí, sloučení s jinou politickou stranou nebo politickým hnutím, nebo přeměna na spolek. Zrušení může být bez likvidace nebo s likvidací. Pokud nedojde k likvidaci, znamená to, že veškerý majetek a závazky se převádí na právního zástupce.

V případě, kdy likvidace skončí majetkovým zůstatkem, je likvidátor povinen s ním naložit způsobem určeným ve stanovách.

Strana nebo hnutí zaniká dnem výmazu z Rejstříku politických stran a politických hnutí. Do 10 dnů od zrušení politické strany nebo politického hnutí musí příslušný orgán strany podat na Ministerstvu vnitra ČR návrh na výmaz rejstříku (v případě zrušení bez

(20)

likvidace). Pokud proběhlo zrušení s likvidací, návrh musí být podán likvidátorem do 10 dnů po skončení likvidace (§ 12-15 zákona č. 424/1991 Sb.).

(21)

3 Charakteristika vybraných politických stran

3.1 Česká pirátská strana

Česká pirátská strana vznikla 17. června 2009. Oficiální zkratka této strany je Piráti. Je to středová, liberální strana. Česká pirátská strana vznikla v reakci na kauzu The Pirate Bay, při které byli ve Švédsku zatčeni zakladatelé webové stránky The Pirate Bay, což je největší světová databáze torrentů. Název strany odkazuje na požadavek Pirátů reformovat autorské právo.

Jejich slogan je „Internet je naše moře“. Jejich mládežnickou organizací jsou Mladí Piráti. Členové strany vydávají stranické noviny – Pirátské listy.¹ Ke dni 14. února 2020 měla tato politická strana 1 041 členů.²

Obrázek 3.1 Logo České pirátské strany

V programových cílech se Piráti zaměřují na transparentnost. Požadují transparentní nakládání s příjmy zkopírovacích a podobných poplatků a jejich případné omezení nebo zrušení. Usilují o transparentní výběrová řízení ve veřejném sektoru. Dále chtějí občanům zajistit svobodný přístup kinformacím, svobodu slova a vyjadřování, svobodná díla, software a standardy. Kladou důraz na demokracii a maximální zapojení veřejnosti do rozhodování, podporu vzdělávání a vědeckých institucí a nezávislost soudů a státních zastupitelství na státu.

1Pirátská strana. O nás [online]. [cit. 2020-02-01]. Dostupné z: https://www.pirati.cz/o-nas/.

2 Fórum Pirátské strany. Celostátní fórum [online]. [cit. 2020-02-14]. Dostupné z:

https://forum.pirati.cz/memberlist.php?mode=group&g=47.

(22)

Česká pirátská strana prosazuje tzv. otevřené účetnictví. Na jejich webových stránkách je možné dohledat veškerá data zjejich účetnictví, kromě osobních dat, která se nacházejí ve mzdové agendě.

Nejvyšším orgánem strany je celostátní fórum. Zasedání tohoto orgánu probíhá minimálně jednou ročně a může se jej účastnit každý člen strany. Zákonodárným orgánem je republikový výbor, který stanovuje pravomoci jednotlivých orgánů, připravuje podklady pro celostátní fórum a upřesňuje předpisy přijaté celostátním fórem.

Republikový výbor má 24 až 44 členů. Každé krajské fórum zvolí jednoho kandidáta, zbývajících 10 až 30 členů je zvoleno na celostátním fóru. Statutárním a výkonným orgánem strany je republikové předsednictvo, které plní usnesení republikového výboru a celostátního fóra. Republikové předsednictvo je složeno zpředsedy a 4 místopředsedů (Stanovy České pirátské strany, 2019). Současným předsedou je Ivan Bartoš, místopředsedy jsou Olga Richterová, Vojtěch Pikal, Radek Holomčík a Martin Kučera.³ Dalšími orgány jsou komise a odbory, které plní specifické úkoly na základě usnesení celostátního fóra. Přezkumnými orgány jsou kontrolní komise a rozhodčí komise.

Kontrolní komise dohlíží na hospodaření a na dodržování obecně závazných právních předpisů a předpisů strany. Rozhodčí komise rozhoduje ve stranických sporech.

Kromě orgánů má strana hierarchicky uspořádané organizační jednotky.

Rozlišujeme krajské a místní sdružení. Vrámci krajského sdružení vyčleňujeme krajské fórum, krajské předsednictvo a krajskou volební komisi (Stanovy České pirátské strany, 2019).

3.2 Občanská demokratická strana

Občanská demokratická strana vznikla 20. dubna 1991. Tato strana vznikla po rozpadu Občanského fóra. Jejím zakladatelem byl Václav Klaus. Oficiální zkratkou je

(23)

Obrázek 3.2 Logo ODS

Mezi programové cíle patří:

• kladení důrazu na demokracii a odmítání marxistické a leninské ideologie,

• podpora soukromého vlastnictví a volného trhu zboží, práce a myšlenek,

• sociální politika neslouží k rovnosti v přerozdělování, ale k rovnosti v příležitostech kuplatnění,

• navazovat na tradice evropské křesťanské civilizace, na humanitní a demokratické tradice první republiky a zkušenosti současných západních demokracií apod.

Nejvyšším orgánem strany je kongres. Ten se koná minimálně jednou ročně.

Kongres mimo jiné prezentuje a propaguje politiku strany a volí členy další orgánů strany. Republikový sněm tvoří členové předsednictva, předsedové regionálních sdružení a předsedové oblastních sdružení. Republikový sněm mimo jiné schvaluje rozpočet strany a rozhoduje o vzniku regionálních a oblastních sdružení. Výkonná rada, která má na starost schválení finanční zprávy strany, projednává politické otázky atd. Předsednictvo tvoří předseda, první místopředseda, místopředsedové strany, předseda poslaneckého klubu, předseda senátorského klubu a předseda klubu poslanců ODS vEvropském parlamentu (Stanovy ODS, 2015). Současným⁴ předsedou je Petr Fiala, prvním místopředsedou Zbyněk Stanjura, místopředsedy jsou Martin Baxa, Martin Kupka, Alexandr Vondra a Miloš Vystrčil, předsedou poslaneckého klubu Evropského parlamentu je Jan Zahradil.⁵ Předsednictvo je statutárním orgánem. Hospodářskou a správní činnost sledují kontrolní a revizní komise. Rozhodčím orgánem je rozhodčí komise, která mimo jiné rozhoduje ve všech sporech mezi členy, orgány a články strany souvisejících sčinností strany. Na regionální úrovni existují regionální sněm, regionální rada, kontrolní a revizní komise

4 K 1. 2. 2020

(24)

regionu, rozhodčí komise regionu. Na oblastní úrovni je oblastní sněm a oblastní rada.

Konečně na místní úrovni je místní sněm a místní rada (Stanovy ODS, 2015).

3.3 Česká strana sociálně demokratická

Česká strana sociálně demokratická byla založena v roce 1993. Vznikla jako pokračovatelka Českoslovanské strany sociálně demokratické, Československé sociálně demokratické strany dělnické a je právní nástupkyní Československé sociální demokracie. Je to levicová sociálně demokratická strana. Oficiální zkratkou je ČSSD.

Obrázek 3.3 Logo ČSSD

Mládežnickou organizací jsou Mladí sociální demokraté. Mezi další organizace patří Sociálně demokratické ženy, Masarykova demokratická akademie a Klub seniorů.

Ve svých programových cílech kladou důraz na demokracii, sociální spravedlnost, solidaritu a odpovědnost za udržitelný rozvoj cestou parlamentní a přímé demokracie.

Dále je důraz na snahu občanům zaručit rovné příležitosti ve všech oblastech společnosti.

Nejvyšším orgánem je Sjezd ČSSD. Ten se koná nejméně jednou za 2 roky.

V období mezi Sjezdy ČSSD řídí činnost strany Předsednictvo ČSSD. V období mezi

(25)

Ondřej Veselý a Michal Šmarda, předsedou Poslaneckého klubu je Jan Chvojka, předsedou Senátorského klubu je Petr Vícha⁷. Kontrolním orgánem na celostátní úrovni je Ústřední kontrolní komise ČSSD. Na krajské úrovni působí krajská konference, krajské předsednictvo a krajská kontrolní komise. Na okresní úrovni působí okresní konference, okresní předsednictvo, okresní kontrolní komise. Orgány smístní působností jsou místní organizace a místní předsednictvo (Stanovy ČSSD, 2019).

3.4

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová Vznik Křesťanské a demokratické unie –Československé strany lidové se datuje do roku 1919. Do roku 1992 byl její název Československá strana lidová. Její oficiální zkratkou je KDU-ČSL. Je to středová až středopravicová, křesťansko-demokratická politická strana. Mládežnickou organizací jsou Mladí křesťanští demokraté.

Obrázek 3.4 Logo KDU-ČSL

Programové cíle strany obsahují následující:

• východiska pro řešení politických problémů nachází KDU-ČSL vkřesťanské etice,

• hájí důstojnost člověka od početí až do smrti,

• je kladen velký důraz na rodinu, která je základem státu,

• dávají důraz na právní stát a parlamentní demokracii, kde je člověk zodpovědný sám za sebe a za svoji rodinu,

• trh by měl být svobodný, musí ale mít právní rámec, je nutná solidárnost s občany na okraji společnosti.

7Česká strana sociálně demokratická.Politické grémium ČSSD [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné z:

(26)

Vrcholným orgánem strany je sjezd, který je svoláván jednou za 2 roky. Na sjezdu se schvaluje program strany, stanovy a jejich případné změny, projednávají se zprávy od jednotlivých orgánů strany apod. Zpravidla jednou týdně se svolává předsednictvo strany. To je tvořeno předsedou, místopředsedy, generálním sekretářem, zástupci klubu poslanců a senátorů. Předsednictvo řeší aktuální politické otázky, předkládá celostátnímu výboru návrh rozpočtu atd (Stanovy KDU-ČSL, 2019). Současným předsedou je Marian Jurečka, první místopředsedkyní je Šárka Jelínková, místopředsedy jsou Jan Bartošek, Ondřej Benešík, Petr Hladík a Tomáš Zdechovský, předsedou senátorského klubu je Petr Šilar a generálním sekretářem Pavel Hořava. ⁸Výkonným orgánem strany je celostátní výbor. Ten řeší zásadní politické otázky, schvaluje rozpočet strany aj. V období mezi sjezdy řídí stranu celostátní konference. Na krajské úrovni rozlišujeme krajskou konferenci, krajské předsednictvo a krajský výbor. Na okresní úrovni rozeznáváme okresní konference, okresní předsednictvo a okresní výbor. Místními orgány strany jsou výroční členská schůze a výbor místní organizace (Stanovy KDU-ČSL, 2019).

3.5 ANO 2011

ANO 2011 bylo založeno 11. května 2012. Vroce 2011 bylo založeno občanské sdružení Akce nespokojených občanů. Na něj toto hnutí navazuje. Oficiální zkratkou je ANO. Mládežnickou organizací je Mladé ANO.

Obrázek 3.5 Logo ANO

(27)

Nejvyšším orgánem hnutí je celostátní sněm. Jeho hlavní činností je volba a odvolávání členů ostatních orgánů, schvalování politického programu a změna stanov.

Mezi zasedáními celostátního sněmu je nejvyšším orgánem výbor. Ten mj. schvaluje roční rozpočet a výroční finanční zprávu. Statutární orgánem je předsednictvo. Členy představenstva jsou předseda, první místopředseda, až 4 místopředsedové a dalších až 8 členů (Stanovy ANO, 2018). Současným předsedou je Andrej Babiš, prvním místopředsedou je Jaroslav Faltýnek, místopředsedy jsou Richard Brabec, Petr Vokřál, Radek Vondráček a Jaroslava Pokorná Jermanová, ostatními členy představenstva jsou Tomáš Macura, Ladislav Okleštěk, Jana Mráčková Vildumetzová, Jana Pastuchová, Jan Volný, Roman Kubíček, Jan Říčař a Martin Kukla.⁹ Předsednictvo má na starost například hospodaření smajetkem hnutí. Poradním orgánem předsednictva je grémium, které se skládá z předsedy, prvního místopředsedy a místopředsedů. Kontrolním orgánem je kontrolní komise. Rozhodčím a smírčím orgánem je rozhodčí a smírčí komise. Ta má mj. na starost závazný výklad stanov, rozhodování a urovnávání sporů. Na krajské úrovni rozlišujeme krajský sněm, krajské předsednictvo a krajskou kontrolní komisi. Na oblastní úrovni se vyskytují oblastní sněm, oblastní předsednictvo a oblastní revizor. Na místní úrovni je místní sněm, místní předsednictvo a místní revizor (Stanovy ANO, 2018).

3.6 Aktuální počet mandátů u vybraných politických stran a hnutí

V následující tabulce 3.1 je zobrazeno aktuální zastoupení politických stran a politických hnutí v Poslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu. Česká pirátská strana má aktuálně 22 poslanců vPoslanecké sněmovně, což odpovídá 11,00 %.

V Senátu je zastoupena 4 senátory. To představuje procentuální zastoupení 4,94 %.

V Evropském parlamentu mají Piráti 3 své zástupce. Procentuálně vyjádřeno je to 0,43 %. Občanská demokratická strana má vPoslanecké sněmovně 25 mandátů, čemuž odpovídá 12,50 %. V Senátu ODS reprezentuje 15 zástupců. To odpovídá 18,52 %. ČSSD má momentálně vPoslanecké sněmovně 15 poslanců, to lze vyjádřit 7,50 %. V Senátu má 13 zástupců, což tvoří 16,05 % ze všech senátorů. V Evropském parlamentu nemá aktuálně žádného zástupce. KDU-ČSL zastupuje vPoslanecké sněmovně 10 členů, což odpovídá 5 %. V Senátu má KDU-ČSL 15 zástupců. To představuje 18,52 %. Hnutí ANO má v PS momentálně 78 poslanců. To je 39,00 %. V Senátu Hnutí ANO reprezentuje 6

9 ANO: Politické hnutí. Předsednictvo [online]. [cit. 2020-02-02]. Dostupné z:

(28)

členů. To představuje 7,41 %. V Evropském parlamentu má ANO 6 mandátů, což lze vyjádřit jako 0,85 %.

Tab. 3.1 Aktuální počet mandátů vPoslanecké sněmovně, Senátu a Evropském parlamentu.

Poslanecká

sněmovna Senát Evropský parlament

Počet

mandátů %

zastoupení Počet

mandátů %

zastoupení Počet

mandátů %

zastoupení

Piráti 22 11,00 4 4,94 3 0,43

ODS 25 12,50 15 18,52 4 0,57

ČSSD 15 7,50 13 16,05 0 0

KDU-ČSL 10 5,00 15 18,52 2 0,28

ANO 78 39,00 6 7,41 6 0,85

Ostatní

strany 50 25,00 28 34,57 690 97,87

CELKEM 200 100 81 100 705 100

Zdroj: vlastní zpracování¹⁰, ČSÚ

(29)

4 Analýza hospodaření vybraných politických stran

4.1 Hospodaření České pirátské strany 4.1.1 Rok 2017

Výsledek hospodaření za rok 2017 je ovlivněn volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, které vtomto roce proběhly. Česká pirátská strana získala 10,79 % všech hlasů a stala se tak třetí nejsilnější parlamentní stranou. Získala v PS 22 mandátů.

Podle výroční zprávy za rok 2017 Česká pirátská strana dosáhla celkových nákladů ve výši 19 155 000 Kč. Značnou část celkových nákladů (tedy 90,06 %) tvořily náklady na spotřebované nákupy a nakupované služby. Těchto 90,06 % odpovídá částce 17 251 000 Kč. Během roku 2017 zaměstnávala tato strana 20 pracovníků. Osobní náklady těchto pracovníků dosáhly částky 1 330 000 Kč. To odpovídá 6,94 % celkových nákladů. Na daně a poplatky vynaložili Piráti 325000 Kč. To je 1,70 % z celkových nákladů. Straně vroce 2017 nevyvstala povinnost odvést daň zpříjmů. Ostatní náklady představovaly 0,69 % a jejich výše je 133000 Kč. Odpisy dlouhodobého majetku byly 106 000 Kč, tedy 0,55 %. Zbývajících 0,05 % tvoří poskytnuté příspěvky včástce 10 000 Kč.

Celkové výnosy v roce 2017 dosáhly částky 69 008 000 Kč. Značná část celkových výnosů byla tvořena provozními dotacemi. Zejména se jednalo o státní příspěvek na úhradu volebních nákladů. Piráti přijali částku 65 239 000 Kč. Procentuálně vyjádřeno je to 94,54 %. Dalším zdrojem výnosů byly přijaté příspěvky, které zahrnují přijaté dary a členské příspěvky. Jednalo se o 3 638 000 Kč, což představuje 5,27 % celkových výnosů. Zbylých 0,19 % zobrazuje ostatní výnosy. Jednalo se o 131 000 Kč.

Česká pirátská strana v2017 nedosáhla výnosů ztržeb za vlastní výkony a za zboží, ani z tržeb z prodeje majetku.

Výsledek hospodaření pro rok 2017 byl zisk ve výši 49 853 000 Kč. Přebytek je zapříčiněn zejména vysokým státním příspěvkem na úhradu volebních nákladů, který Piráti získali. Výsledek hospodaření je zhlavní činnosti. Piráti v tomto roce nevykonávali hospodářskou činnost.

Česká pirátská strana předložila výroční zprávu za rok 2017 ve stanovené struktuře požadované Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutích.

(30)

Graf celkových nákladů je zachycen na obrázku 4.1, graf celkových výnosů je zobrazen na obrázku 4.2.

Obrázek 4.1 Náklady České pirátské strany za rok 2017

Obrázek 4.2 Výnosy České pirátské strany za rok 2017

6,94%

1,70%

0,69%

0,55%

0,05%

90,06% 9,94%

osobní náklady daně a poplatky ostatní náklady

odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek poskytnuté příspěvky

spotřebované nákupy a nakupované služby

94,54%

5,27% 0,19%

(31)

Celkové náklady za rok 2018 dosáhly 44 928 000 Kč. Piráti v tomto roce

provozují pouze hlavní činnost. Značnou část nákladů, tedy 95,51 %, představují spotřebované nákupy a nakupované služby. Jedná se o 42 912 000 Kč. Tato politická

strana zaměstnávala vroce 2018 23 zaměstnanců, snimiž jsou spojené náklady ve výši 508 000 Kč, což reprezentuje 1,13 % z celkových nákladů. Na daně a poplatky bylo vynaloženo 17000 Kč. To odpovídá 0,04 % zcelkových nákladů. Vkategorii daně a poplatky je zahrnuta i daň zpříjmů, která byla vy výši 1000 Kč. Na ostatní náklady bylo vydáno 1 236 000 Kč, to reprezentuje 2,75 % z celkových nákladů. S odpisy jsou spojeny náklady ve výši 216000 Kč (0,48 %). Na poskytnuté příspěvky bylo vydáno 39000 Kč, což tvoří 0,09 % zcelkových nákladů.

Celkové výnosy byly 39 246 000 Kč. Převážnou část výnosů tvoří provozní dotace. Piráti získali 33 513 000 Kč, což představuje 85,39 % celkových výnosů. Přijaté příspěvky tvoří 14,05 %, čemuž odpovídá částka 5 515 000 Kč. Poslední kategorii výnosů byly tržby za vlastní výkony a za zboží. Zde bylo získáno 218000 Kč, což představuje 0,56 % celkových výnosů.

Výsledek hospodaření po zdanění byla ztráta 5 682 000 Kč.

Obrázek 4.3 Náklady České pirátské strany za rok 2018

1,13%

0,04%

2,75% 0,48%

0,09%

95,51% 4,49%

(32)

Obrázek 4.4 Výnosy České pirátské strany za rok 2018

4.1.3 Rok 2019

Hospodaření vroce 2019 je ovlivněno mino jiné volbami do Evropského parlamentu. Česká pirátská strana získala 13,95 % hlasů a obhájila tak 3 mandáty.

Celkové náklady v roce 2019 byly 42 045 000 Kč. Z toho 41 635 000 Kč připadá na hlavní činnost 410000 Kč na činnost hospodářskou. Největší část nákladů tvoří kategorie spotřebované nákupy a nakoupené služby. Celkově se jedná o 40 841 000 Kč, což je reprezentováno 97,14 % zcelkových nákladů. Z toho 40 431 000 Kč je spojeno s hlavní činností a 410000 Kč sčinností hospodářskou. Na osobní náklady bylo vynaloženo 442000 Kč, čemuž odpovídá 1,05 %. Na daně a poplatky bylo vydáno 68 000 Kč, to tvoří 0,16 % zcelkových nákladů.České pirátské straně nevyvstala v roce 2019 povinnost zaplatit daň zpříjmů. Ostatní náklady byly 434 000 Kč, což procentuálně odpovídá 1,03 %. S odpisy dlouhodobého majetku jsou spojeny náklady ve výši 260 000 Kč. Jedná se o 0,62 % z celkových nákladů.

V 287 K hlavní

85,39%

14,05% 0,56%

provozní dotace přijaté příspěvky

tržby za vlastní výkony a za zboží

(33)

Výsledek hospodaření za rok 2019 byl zisk 7 242 000 Kč. Zisk zhlavní činnosti byl 7 214 000 Kč a zisk zhospodářské činnosti byl 28000 Kč.

Obrázek 4.5 Náklady České pirátské strany za rok 2019

Obrázek 4.6 Výnosy České pirátské strany za rok 2019

1,05%

0,16%

1,03% 0,62%

97,14% 2,86%

odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití rezerv a opravných položek spotřebované nákupy a nakupované služby

91,56%

7,04%0,52% 0,89%

provozní dotace přijaté příspěvky

ostatní výnosy tržby za vlastní výkony a za zboží

(34)

4.1.4 Srovnání VH České pirátské strany za sledované období

V tabulce 4.1 je zachyceno srovnání výsledků hospodaření České strany pirátské v letech 2017–2019. Celkové náklady v roce 2017 byly 19 155 000 Kč. Celkové výnosy v tomto roce dosáhly částky 69 008 000 Kč. V roce 2017 tedy Piráti hospodaří se ziskem 49 853 000 Kč. V následujícím roce, tedy 2018, bylo na celkové náklady vydáno 44 928 000 Kč. Celkové výnosy byly 39 246 000 Kč. Vroce 2018 tedy Piráti skončili ve ztrátě 5 682 000 Kč. V posledním sledovaném roce (2019) bylo na celkové náklady vynaloženo 42 045 000 Kč. Celkové výnosy byly 49 287 000 Kč. Vroce 2019 Česká pirátská strana hospodaří se ziskem 7 242 000 Kč.

Náklady na spotřebované nákupy a nakupované služby se meziročně zvyšují.

Mezi roky 2017 a 2018 je nárůst více než dvojnásobný. Naopak u osobních nákladů a nákladů na daně a poplatky dochází kmeziročnímu poklesu. Mezi roky 2017 a 2018 je pokles osobních nákladů více než dvojnásobný.

Největší část výnosů představují vkaždém sledovaném roce přijaté provozní dotace. Na druhém místě jsou to pak přijaté příspěvky, které jsou tvořeny zejména přijatými dary a členskými příspěvky.Přičemž přijaté dary tvoří zhruba 90 % zpřijatých příspěvků.

Tabulka 4.1 Srovnání VH Pirátů v letech 2017 – 2019

2017 2018 2019

celkové náklady v Kč 19 155 000 44 928 000 42 045 000 celkové výnosy v Kč 69 008 000 39 246 000 49 287 000

výsledek

hospodařenív Kč 49 853 000 - 5 682 000 7 242 000 Zdroj: vlastní zpracování

(35)

25 mandátů. Oproti předchozím volbám došlo knárůstu počtu obsazených křesel (konkrétně se jedná o navýšení o 9 křesel).

Celkové náklady za rok 2017 dosáhly 174 099 000 Kč. Největší část celkových nákladů (67,13 %) tvořily náklady na spotřebované nákupy a nakupované služby. Tyto náklady byly ve výši 116 873 000 Kč, přičemž zhlavní činnosti to bylo 115 178 000 Kč a z hospodářské činnosti 1 695 000 Kč. Za rok 2017 měla ODS 44 zaměstnanců. Jejich osobní náklady byly 28 986 000 Kč, což představuje 16,65 % celkových nákladů.

Na ostatní náklady bylo vynaloženo 13 545 000 Kč, zčehož 13 515 000 Kč připadá pro hlavní činnost a 30000 Kč pro činnost vedlejší. Ostatní náklady vyjadřují 7 ,78 % všech nákladů. Vkategorii daně a poplatky je obsažena i daň zpříjmů. Celkové náklady na tuto kategorii byly 5 021 000 Kč, což představuje 2,88 % celkových nákladů. Ztéto částky je 617 000 Kč za hlavní činnost a 4 404 000 za činnost hospodářskou. Odpisy dlouhodobého majetku dosáhly výše 1 620 000 Kč u hlavní činnosti a 510000 u činnosti hospodářské.

Náklady spojené s prodejem majetku činily 140000 Kč. Výdaje na kategorii odpisy, prodaný majetek, tvorba a použití opravných položek byly 2 270 000 Kč, což představuje 1,30 % celkových nákladů. Náklady na poskytnuté příspěvky byly 7 404 000 Kč, což odpovídá 4,25 % veškerých nákladů.

Celkové výnosy ODS za rok 2017 činily 196 502 000 Kč. Nejvyšší procentuální zastoupení (57,41 %) měly výnosy zprovozních dotací. Jednalo se o částku 112 820 000 Kč. Přijaté příspěvky zahrnující přijaté dary a členské příspěvky činily 55 077 000 Kč. Zcelkových výnosů je to 28,03 %. Ostatní výnosy zhlavní činnosti byly 973 000 Kč a zčinnosti hospodářské 18 359 000 Kč. Celkově ostatní výnosy činily 19 332 000 Kč a představovaly 9,84 % celkových výnosů. Tržby z prodeje majetku dosáhly 168 000 Kč, což odpovídá 0,09 % celkových výnosů. Výnosy z tržeb za vlastní výkony a zboží celkově dosáhly 9 105 000 Kč. Zhlavní činnosti to bylo 615000 Kč a z činnosti hospodářské 8 490 000 Kč. Procentuálně vyjádřeno je to 4,63 %.

Výsledek hospodaření po zdanění za rok 2017 byl zisk 22 403 000 Kč. Za hlavní činnost dosáhli zisku 2 193 000 Kč. Hospodářská činnost přinesla přebytek 20 210 000 Kč.

Občanská demokratická strana předložila výroční zprávu za rok 2017 ve stanovené struktuře požadované Úřadem pro dohled nad hospodařením politických stran a politických hnutích.

(36)

Obrázek 4.7 Náklady Občanské demokratické strany za rok 2017

Obrázek 4.8 Výnosy Občanské demokratické strany za rok 2017

16,65%

2,88%

7,78%

1,30%

4,25%

67,13% 32,87%

57,41%

28,03%

9,84%

0,09% 4,63%

provozní dotace přijaté příspěvky ostatní výnosy tržby z prodeje majetku

(37)

Celkové náklady za rok 2018 byly 170 903 000 Kč. Ztéto částky 167 693 000 Kč připadá na provoz hlavní činnosti a 3 210 000 Kč na provozování činnosti hospodářské.

Na spotřebované nákupy a nakupované služby bylo celkově vynaloženo 124 176 000 Kč, přičemž 122 292 000 Kč se váže kčinnosti hlavní a 1 884 000 Kč k činnosti hospodářské.

Kategorie spotřebovaných nákupů a nakoupených služeb tvoří 72,66 % z celkových nákladů. Náklady na zaměstnance dosáhly výše 30 579 000 Kč, čemuž odpovídá 17,89 %. V kategorii daně a poplatky je zahrnuta i daň zpříjmů. Celkově bylo tedy na tuto kategorii vynaloženo 1 190 000 Kč. To odpovídá 0,70 % zcelkových nákladů.

Na daně a poplatky vrámci hlavní činnosti bylo vydáno 424000 Kč. Daň z příjmů byla 14 000 Kč. V rámci činnosti hospodářské bylo vydáno 1000 Kč a daň zpříjmů byla 751 000 Kč. S hlavní činností byly spojeny ostatní náklady ve výši 6 615 000 Kč, pro činnost hospodářskou měla tato položka výši 36000 Kč. Celkově bylo na ostatní náklady vydáno 6 651 000 Kč, což reprezentuje 3,89 % zcelkových nákladů. Odpisy na dlouhodobý majetek představovaly náklad ve výši 1 894 000 Kč (1,11 %). V rámci hlavní činnosti byly uplatněny odpisy ve výši 1 356 000 Kč, vrámci hospodářské činnosti pak ve výši 538000 Kč. Na poskytnuté příspěvky ODS vynaložila 3,75 % z celkových nákladů, čemuž odpovídá 6 413 000 Kč.

Celkové výnosy v roce 2018 dosáhly 156 989 000 Kč. Ztéto částky 147 981 000 Kč připadá na hlavní činnost a 9 008 000 Kč na hospodářskou činnost.

Nejvyšší podíl na celkových výnosech měla kategorie přijaté příspěvky (48,66 %). To reprezentuje 76 390 000 korun. Skrze provozní dotace ODS získala 69 658 000 korun, což vyjadřuje 44,37 % z celkových výnosů. Na ostatní výnosy bylo vynaloženo 73 000 Kč. To představuje 0,05 %. Výnosy z tržeb za vlastní výkony a za zboží celkově dosáhly 10 857 000 Kč, což odpovídá 6,92 % zcelkových výnosů. V rámci provozování hlavní činnosti bylo získáno 1 849 000 korun a v rámci hospodářské činnosti 9 008 000 Kč. Zbývajících 0,01 % vyjadřuje výnosy z prodeje majetku, které dosáhly částky 11 000 korun.

Výsledek hospodaření ODS za rok 2018 byl po zdanění ztráta 13 914 000 korun.

Výsledek hospodaření vrámci provozování hlavní činnosti byl po zdanění ztráta 19 712 000 Kč. Provoz hospodářské činnosti byl na konci období ziskový. V rámci hospodářské činnosti dosáhla ODS zisku 5 798 000 Kč (po zdanění).

(38)

Obrázek 4.9 Náklady Občanské demokratické strany za rok 2018

Obrázek 4.10 Výnosy Občanské demokratické strany za rok 2018 17,89%

0,70%

3,89%

1,11%

3,75%

72,66% 27,34%

44,37%

48,66%

0,05%

0,01% 6,92%

(39)

V roce 2019 byly celkové náklady ODS 108 282 000 korun. Z této část připadá 102 608 000 Kč na provoz činnosti hlavní a 5 674 000 Kč na provoz činnosti hospodářské. Spotřebované nákupy a nakupované služby tvoří 48,37 % z celkových nákladů. K hlavní činnosti se váže 50 256 000 Kč a kčinnosti hospodářské 2 123 000 Kč.

Celkově bylo na spotřebované nákupy a nakoupené služby vydáno 52 379 000 korun.

Náklady spojené se zaměstnanci byly 32 237 000 Kč, čemuž odpovídá 29,77 % z celkových nákladů. Na daně a poplatky bylo souhrnně vynaloženo 1 283 000 Kč (to odpovídá 1,18 %). V této částce jsou zahrnuty náklady na daně a poplatky v rámci hlavní činnosti, které byly ve výši 144 000 korun, a v rámci vedlejší činnosti, které byly ve výši 2 000 Kč. Straně vyvstala povinnost zaplatit daň zpříjmů. Za hlavní činnost byla vyměřena daň ve výši 21000 Kč. Na základě hospodářskéčinnosti byla daň stanovena v částce 1 116 000 Kč. Na ostatní náklady bylo vynaloženo 10 449 000 Kč, což reprezentuje 9,65 %. Z této částky 20000 Kč bylo vynaloženo při provozování hospodářské činnosti, zbytek spadá pod hlavní činnost. V kategorii odpisy a prodaný majetek bylo celkově vydáno 3 900 000 Kč, což vyjadřuje 3,60 % zcelkových nákladů.

K provozování hlavní činnosti se váže 1 487 000 korun a k provozování činnosti hospodářské 2 413 000 Kč. V roce 2019 ODS poskytnula příspěvky ve hodnotě 8 034 000 korun, čemuž odpovídá 7,42 % zcelkových nákladů.

Celkové výnosy pro rok 2019 byly 119 913 000 Kč. Ztohoto na hlavní činnosti připadá 107 723 000 korun a činnosthospodářskou 12 190 000 Kč.Značnou část výnosů tvoří provozní dotace. Ty dosáhly částky 85 697 000 Kč, čemuž odpovídá 71,47 % z celkových výnosů. ODS díky přijatým příspěvkům získala 19 901 000 korun, což vyjadřuje 16,60 %. Ostatní výnosy přinesly 1 723 000 Kč, což reprezentuje 1,44 %.

Celkové výnosy za tržby za vlastní výkony a za zboží byly 8 733 000 Kč. To je 7,28 %.

Z této částky se 393000 Kč váže kprovozování hlavní činnosti a 8 340 000 Kč k provozování činnosti vedlejší. Výnosy spojené stržbami z prodeje majetku byly 3 859 000 korun (tedy 3,22 % z celkových výnosů). V rámci hlavní činnosti byly tržby z prodeje majetku 9 000 korun a v rámci činnosti vedlejší 3 850 000 Kč.

ODS uzavřela rok 2019 shospodářským výsledkem zisk 11 631 000 Kč po zdanění. Výsledek hospodaření vrámci hlavní činnosti byl zisk 5 115 000 Kč po zdanění a výsledek hospodaření zhospodářské činnosti byl zisk 6 516 000 Kč po zdanění.

(40)

Obrázek 4.11 Náklady Občanské demokratické strany za rok 2019

Obrázek 4.12 Výnosy Občanské demokratické strany za rok 2019 29,77%

1,18%

9,65%

3,60%

7,42%

48,37%

21,86%

71,47%

16,60%

1,44%3,22% 7,28%

(41)

roce byly 196 502 000 Kč. Rok 2017 tedy byl uzavřen se ziskem 22 403 000 korun.

V následujícím roce 2018 bylo na celkové náklady vynaloženo 170 903 000 Kč. ODS získala v tomto roce 156 989 000 Kč. Rok 2018 končí ve ztrátě 13 914 000 Kč.

V posledním sledované roce byly souhrnné náklady 108 282 000 Kč. Celkové výnosy byly 119 913 000 korun. Rok 2019 je opět ziskový. ODS dosáhla zisku 11 631 000 Kč.

Náklady na spotřebované nákupy a na nakupované služby jsou v letech 2017 a 2018 přibližně stejné. Krazantnímu snížení dochází, a to více než o polovinu, v roce 2019. Osobní náklady jsou ve sledovaných letech přibližně na stejné úrovni.

V letech 2017 a 2019 tvoří provozní dotace nejvýznamnější položku ve výnosech ODS. Jinak je tomu v roce 2018, kdy získala strana nižší provozní dotace a největší část výnosů vytvořily přijaté příspěvky. Přijaté příspěvky tvoří přijaté dary a členské příspěvky, přičemž přijaté dary představují vletech 2017 a 2018 asi 90 % přijatých příspěvků a v roce 2019 pouze 65 %.

U celkových nákladů a celkových výnosů dochází kmeziročnímu poklesu.

Tabulka 4.2 Srovnání VH ODS v letech 2017–2019

2017 2018 2019

celkové náklady v Kč 174 099 000 170 903 000 108 282 000 celkové výnosy v Kč 196 502 000 156 989 000 119 913 000

výsledek

hospodaření v Kč 22 403 000 - 13 914 000 11 631 000 Zdroj: vlastní zpracování

4.3 Hospodaření České strany sociálně demokratické 4.3.1 Rok 2017

Hospodaření ČSSD je vroce 2017 ovlivněno volbami do Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR, jež vtomto roce proběhly. Česká strana sociálně demokratická získala 7,27 % všech hlasůa obhájila 15 mandátů. Oproti předchozím volbám došlo ke ztrátě 35 křesel v PS.

Dle výkazu zisku a ztráty dosahovaly celkové náklady 224 247 000 Kč. Z toho 202 399 000 Kč připadá na hlavní činnost a zbývajících 21 848 000 Kč na činnost

(42)

hospodářskou. Procentuálně největší část (61,33 %) představovaly náklady vynaložené na spotřebované nákupy a nakupované služby. Ztohoto na hlavní činnost připadá 130 149 000 Kč a na činnost hospodářskou 7 378 000 Kč. Náklady na zaměstnance tvoří 25,13 % z celkových nákladů, což představuje 56 357 000 Kč. Přičemž 50 861 000 Kč jsou osobní náklady u hlavní činnosti a 5 496 000 Kč u činnosti hospodářské. Na daně a poplatky bylo celkově vynaloženo 692000 Kč. Tato částka je reprezentována 0,31 % z celkových nákladů. Z této částky je 454000 Kč za hlavní činnost a 238000 Kč

‚za činnost vedlejší. V tomto roce nevyvstala povinnost zaplatit daň zpříjmů. Ostatní náklady dosáhly výše 13 155 000 Kč, jedná o 5,87 %. Vhlavní činnosti bylo na ostatní náklady vydáno 12 606 000 Kč, včinnosti vedlejší 549000 Kč. Na odpisy bylo u hlavní činnosti vynaloženo 7 233 000 Kč. Vrámci vedlejší činnosti se na odpisy a tvorbu a použití rezerv a opravných položek vydalo 8 187 000 Kč. Celkově se jedná o 15 420 000 Kč, což představuje 6,88 %. Poskytnuté příspěvky byly 1 096 000 Kč, tvoří tak 0,49 %.

Celkové výnosy za rok 2017 byly 184 431 000 Kč. Výnosy byly převážně získány z provozních dotací. ČSSD v tomto roce získaly 142 335 000 Kč (77,18 %). Přijaté příspěvky byly 21 110 000 Kč, což procentuálně představuje 11,45 % z celkových výnosů. Výnosy ztržeb za vlastní výkony a za zboží byly 17 625 000 Kč (9,56 %).

Ostatní výnosy dosáhly 3 221 000 Kč, což je reprezentováno 1 ,75 % zcelkových výnosů.

Výnosy z prodeje majetku byly 140 000 Kč. To lze vyjádřit jako 0,08 % z celkových výnosů.

Výsledek hospodaření za hlavní činnost je ztráta 38 954 000 Kč. V rámci hospodářské činnosti je ztráta 862000 Kč. Celkově Česká strana sociálně demokratická dosáhla za rok 2017 ztráty ve výši 39 816 000 Kč.

Česká strana sociálně demokratická předložila výroční zprávu za rok 2017 ve stanovené struktuře požadované Úřadem pro dohled nad hospodařením politických

(43)

Obrázek 4.13 Náklady České strany sociálně demokratické za rok 2017

Obrázek 4.14 Výnosy České strany sociálně demokratické za rok 2017

Zdroj: vlastní zpracování 4.3.2 Rok 2018

Hospodaření České strany sociálně demokratické je v roce 2018 ovlivněnostejně jako u jiných stran volbami do Senátu Parlamentu ČR a komunálními volbami.

Celkové náklady v roce 2018 činily u ČSSD 166 990 000 korun. Z toho náklady spojené s hlavní činností strany byly 145 555 000 Kč. Zbylých 21 435 000 Kč souvisí s vykonáváním činnosti hospodářské.Na spotřebované nákupy a nakoupené služby bylo vynaloženo 78 993 000 Kč, čemuž odpovídá 47,30 % zcelkových nákladů. Přičemž

25,13% 0,31%

5,87%

6,88%

0,49%

61,33%

13,54%

77,18%

11,45%

1,75%

0,08%

9,56%

provozní dotace přijaté příspěvky ostatní výnosy tržby z prodeje majetku tržby za vlastní výkony a za zboží

(44)

72 375 000 Kč se pojí khlavní činnosti a 6 618 000 Kč patří kčinnosti hospodářské.

Druhou největší složkou nákladů jsou osobní náklady. ČSSD na své zaměstnance vynaložila celkově 53 980 000 Kč. Tomu odpovídá 32,33 % z celkových nákladů.

V rámci hlavní činnosti byly osobní náklady ve výši 48 015 000 korun a na činnost hospodářskou připadá 5 965 000 korun. Na daně a poplatky bylo celkově vynaloženo 321 000 Kč. Tomu odpovídá 0,19 % z celkových nákladů. Na činnost hlavní připadá 84 000 korun a na činnost hospodářskou 237000 Kč. České straně sociálně demokratické nevyvstala povinnost v roce 2018 zaplatit daň zpříjmů. Na kategorii ostatní náklady bylo vydáno 9 611 000 Kč, což reprezentuje 5,76 %. S odpisy jsou spojeny celkové náklady 15 915 000 korun (to odpovídá 9,53 %). S hlavní činností se z tohoto pojí 7 300 000 korun. Zbylých 8 615 000 Kč bylo vydáno na odpisy dlouhodobého majetku v rámci hospodářské činnosti. ČSSD poskytla vroce 2018 příspěvky ve výši 8 170 000 korun, což vyjadřuje 4,89 % zcelkových nákladů.

ČSSD dosáhla vroce 2018 celkových výnosů 133 732 000 korun. Z této částky se 112 865 000 Kč pojí kprovozování hlavní činnosti a 20 867 000 korun k provozování činnosti hospodářské. Největší položkou výnosů byly výnosy z provozních dotací.

Jednalo se o 62,81 % a částku 84 003 000 korun. ČSSD přijala příspěvky ve výši 28 862 000 korun, což reprezentuje 21,58 % zcelkových výnosů. Ostatní výnosy byly 2 971 000 Kč, což vyjadřuje 2,22 % zcelkových výnosů. Tržby za vlastní výkony a za zboží přinesly výnosy ve výši 17 861 000 Kč. Tomu odpovídá 13,36 % celkových výnosů. Tržby z prodeje majetku navýšili výnosy o 35000 korun. To lze vyjádřit jako 0,03 % z celkových výnosů.

Výsledek hospodaření za rok 2018 byla ztráta ve výši 33 258 000 Kč. Provozování hlavní činnosti skončilo ve ztrátě 32 690 000 korun. Výsledek hospodaření u hospodářské činnosti byla ztráta 568 000 korun.

(45)

Obrázek 4.15 Náklady České strany sociálně demokratické za rok 2018

Obrázek 4.16 Výnosy České strany sociálně demokratické za rok 2018

Zdroj: vlastní zpracování 4.3.3 Rok 2019

V roce 2019 bylo hospodaření ovlivněno volbami do Evropského parlamentu.

V těchto volbách získala ČSSD 3,95 % hlasů a nezískala tak žádný mandát.

Celkové náklady v roce 2019 byly 10 249 000 Kč. Ztéto částky na provoz hlavní činnosti připadá -12 234 000 Kč a na činnost hospodářskou 22 483 000 korun.

Na spotřebované nákupy a nakupované služby bylo celkem vydáno 45 442 000 Kč. Z této částky se k hlavní činnosti váže 38 480 000 Kč a kčinnosti hospodářské 6 962 000 Kč.

32,33% 0,19%

5,76%

9,53%

4,89%

47,30%

20,37%

62,81%

21,58%

2,22%

0,03%

13,36%

provozní dotace přijaté příspěvky ostatní výnosy tržby z prodeje majetku tržby za vlastní výkony a za zboží