Vybrané filozofické směry 19. a 20. století

Vybrané filozofické směry 19. a 20. stolet

= období prudkého rozvoje vědy, filozofie se spojuje s vědou, literaturou nebo uměním,

zabývá se problémy civilizace

POZITIVISMUS

• = NOVOPOZITIVISMUS = LOGICKÝ POZITIVISMUS

• navazuje na empirismus – upřednostňuje zkušenostní poznávání

• cíl: utřídit vědění – člověk se lépe orientuje a dokáže svět řídit

• vychází z faktů, vědeckých poznatků, ze skepticismu

 vše zkoumá a na základě vědeckých poznatků

prověřuje

Auguste Comte

• Byl racionalista – upíral zájem k faktům

• Důraz na:

veškerá věda by se měla zkoumat z jevů a faktů – jsme schopni zkoumat jenom existující jev

Uspořádání faktů podle zákonitosti – pouze z uspořádaných dat jsme schopni dál vyvozovat

• stádia vývoje lidského myšlení:

1. Teologické : fáze, kdy si lidé vše vysvětlovali skrz bohy 2. Metafyzické : období objevování abstraktních pojmů

3. Pozitivní : lidé nehledají božskou nebo filozofickou pravdu, ale pozorují a třídí jevy a poznatky

• Provedl klasifikaci věd (matematika, astronomie, fyzika atd..)

• považován za zakladatele sociologie

• „ Láska jako princip, řád jako základ, pokrok jako cíl.“

PRAGMATISMUS

• Vznikl v USA, 2. polovina 19. stolet

• Filozofie činu a užitku

• Pouhé ideje jsou zbytečné, pokud nevyvolávají jednání a nepřinášejí užitek

• Relativita pravdy – co je pravdivé, to je užitečné a pro každého je pravda jiná – co je pro jednoho užitečné, může druhému

škodit

• V Evropě se příliš neujal

• Zakladatel Charlese Pierce

• Pokračovatel William James

• Český pragmatik: Karel Čapek

William James

• Nepátrá po absolutní pravdě – pravda je relativní

• Jeho dílo Pragmatismus – obsahuje 3 teze:

• Koncepce pravdy – pravdivé je to, co je užitečné v daném okamžiku

• Koncepce dynamismu – svět je něco, co se neustále mění, tudíž podle potřeby můžeme měnit své názory

• Koncepce plurality – na svět nelze pohlížet z jednoho úhlu pohledu

John Dewey

• Vytvořil pro Ameriku novou koncepci vzdělávání – instrumentální vzdělávání ( praktická stránka )

FENOMENOLOGIE

• Narozen v Prostějově

• V oblasti poznání je pochybovačem

• Tvrdil, že naše poznání je založeno na dogmatismu (= obecně vžitých představách o světě)

• Toho je potřeba se zbavit, aby zbylo čisté vědomí

• Vědomí = tvůrcem všeho, co se nám na světě jeví

• Pojem „uzávokování“ = musíme se uzávorkovat a soustředit se na fenomén a na poznání

Edmund Husserl

• Fenomén = jev

• Zakladatelem Edmund Husserl

EXISTENCIALISMUS

• Filozofický i umělecký směr

• Zamýšlí se nad existencí člověka, hledá smysl lidského byt – soustředění na člověka

• Impuls vzniku – zkušenost 1. světovou válkou – člověk se v ní stal politickou a ideovou součástkou

• Člověk zobrazen jako bytost, vržená do života a zmítající se v nejistotě

• „Když člověk nahlédne na podstatu vlastní existence ( např. kvůli těžké životní zkoušce ), pak je schopen se osvobodit a začít naplňovat svůj život“

• Otázka: Jak má člověk žít v iracionálním světě plném absurdních situací?

• 2 větve:

Ateistická ( A. Camus, Jean Paul Sartre)

Teistickou ( němečt filosofové – moc se neprojevila )

• Nejvýznamnější představitelé: Jean Paul Sartre, A. Camus, Martin Heidegger, F. Kafka

Jean Paul Sartre

• Odmítl Nobelovu cenu za literaturu

• „Člověk je tvor svobodný a ke svobodě odsouzený, musí se pořád mezi něčím rozhodovat“

• Existence předchází esenci - lidská bytost se sama ustavuje, svůj život si formuje a vytváří sama na základě vlastního rozhodnut (nesmí přijímat rozhodnut a role, které jsou mu přidělovány)

• Existence = prosté byt čehokoliv na světě

• Esence = podstata, smysl, který člověk, tvor, věci mají ve světě

• Odcizení člověka od světa – cít se opuštěn, světu lhostejný a zbytečný

• Jediná absurdní jistota je smrt

• Dílo: Byt a nicota, Zeď, Nevolnost

Albert Camus

• otázka: Proč a jak žít?

• Absurdno = něco nepochopeného – svět je absurdní a my z něj můžeme vystoupit pomocí revolty = vzpoury, boje, spácháni sebevraždy

• (Jako jediné a přijatelné východisko z absurdní existence vidí sebevraždu)

• Dílo: Cizinec

 Cizinec v lidské společnosti, světě morálních hodnot a postojů

 Odcizený, zabloudilý, nepřizpůsobitelný, pocit

nadpočetnosti

Martin Heidegger

• vycházel z fenomenologie, studia teologie + filozofie

• ,,Velký problém Z světa není v nedostatku hodnot, ale to, že je vše převedeno na hodnotu“

• existence člověka je všední a nezáživná

• člověk se stává masou a ztrácí se v ní, přizpůsobujeme se

• vnější požadavky nás nut k tomu, co jsme si sami nezvolili

• řešení = být apatičt

• byt nás vede k smrti – uvědomujeme si nicotu; byt je boj s časem = jak přežít čas

• analýzu člověka rozpracoval do 6 bodů:

váženost (člověk vržen do světa a musí přežít)

obstarávání a starosti (byt je starost, musíme se o sebe postarat)

spolubyt (autentické i neautentické)

člověk spjat s okolím a s druhými lidmi

člověk si je vědom času a své smrti

člověk je bytost pravdy (hledá ji a poznává)

• poezie může být také formou poznání

• ovlivnil Havla a další filozofy 20. stolet

• díla: Byt a čas, O pravdě a byt

NEOMARXISMUS

• rozkvět v 60. letech 20. stolet

• ovlivněno psychoanalýzou, fenomenologií a existencionalismem

• inspirace v Marxově rané filozofii, návrat k jedinci, levicový proud

• kritika pozdně kapitalistické společnosti, snaha odstranit společenské bezpráví

• musí být i odstraněny nerovnosti mezi lidmi – vznikly s třídní společnost - odmítnut soukromého vlastnictví

• kritika Z i V, snaha o revoluci (vzbouření proti Z i V i proti přetechnizované společnosti)

• snaha o demokratizaci v socialismu

• představitelé: Antonio Branci, Roger Garaudy, T.W. Adorno, Georgie Lukacs

STRUKTURALISMUS

• Struktura = uspořádání prvků

• Doménou je lingvistika

• Jazyk má svou pevnou strukturu, systém znaků – lze to dobře zkoumat

• Filozofové zkoumají : Jakým způsobem jsou prvky mezi sebou spojeny?

• Hledání vztahů mezi slovy

• Autoři české mluvnice: Jedlička, Havránek

POSTMODERNISMUS

• Umělecký a filozofický směr 60. let 20. stolet

• Kritický k modernímu, avantgardnímu a revolučnímu chápání světa

• Přehodnocuje celou evropskou tradici, pravdy jednotlivců

• Snaží se zaujmout širokou veřejnost, míchání

stylů a žánrů

FILOZOFIE ŽIVOTA

•

V literatuře z ní vychází vitalismus ( = život je dar, člověk by ho měl prožít a ne promrhat, měl by si uvědomit pravé hodnoty v životě )

•

vznik jako opozice proti racionalismu a klasické německé filozofii

•

snaží se teoreticky rozpracovat pojem život

•

navázání na Nietscheho a Schopenhauera

•

Snaha uceleného pohledu na život

•

Snaha vysvětlit teoreticky pojem život ve dvou liniích:

1. Život je chápán biologicky

2. Život je niterní zážitek, který nelze vysvětlit strohým pojmem

•

Představitelé: Henri Bergson, Hans Driesche, Sigmund Freud