Hlavní práce72226_kucv06.pdf, 1 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta mezinárodních vztahů

Vliv koronavirové krize na cestující v letecké dopravě

DIPLOMOVÁ PRÁCE

Studijní program: Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor: Cestovní ruch

Autor: Bc. Veronika Kuchynková Vedoucí: Ing. et Ing. Markéta Kalábová, Ph.D.

Praha, duben, 2021

(2)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Vliv koronavirové krize na cestující v letecké dopravě“ vypracovala samostatně s využitím literatury a informací, na něž odkazuji v přiloženém seznamu.

V Praze dne 30. dubna 2021 ………

Veronika Kuchynková

(3)

Poděkování

Tímto bych ráda poděkovala vedoucí mé diplomové práce, paní doktorce Ing. et Ing. Markétě Kalábové, Ph.D., za odborné vedení práce a za její cenné rady a připomínky týkající se struktury a obsahu práce. Rovněž bych ráda poděkovala Mgr. Lucii Rozumkové za rady v oblasti výzkumného šetření. Dále mé poděkování patří Ing. Kateřině Pavlíkové, tiskové mluvčí společnosti Letiště Praha a. s., za její rady a za poskytnutí rozhovorů týkajících se tématu práce, a oddělení Customer Experience Letiště Praha a. s., za umožnění spolupráce na tomto tématu a poskytnutí relevantních dat.

(4)

Abstrakt

Tato diplomová práce se zabývá vlivem koronavirové krize na cestující v letecké dopravě.

V teoretické části práce je představeno prostředí letecké dopravy a prostředí Letiště Václava Havla Praha, následně je představen vývoj koronavirové krize a opatření, jež byla v důsledku šíření onemocnění Covid-19 přijata na území České republiky a v letecké dopravě. Praktická část práce se pomocí kvalitativního výzkumu, realizovaného individuálními rozhovory, zabývá identifikací budoucích cestovní plánů osob, využívajících leteckou dopravu po první vlně epidemie koronaviru SARS-CoV-2 v ČR s ohledem na možnou nákazu onemocněním Covid-19. Dále se pak zabývá identifikací účelu cesty těchto cestujících, a rovněž identifikací jejich obav z využití letecké dopravy s ohledem na nákazu koronavirem SARS-CoV-2.

Klíčová slova

Letecká doprava, koronavirus SARS-CoV-2, cestování v době koronavirové krize, motivace k cestování, cestovní plány v době koronavirové krize, bezpečnost letecké dopravy, vliv koronaviru SARS-CoV-2 na leteckou dopravu

(5)

Abstract

This diploma thesis deals with the impact of the coronavirus crisis on air passengers. The theoretical part of the thesis presents the environment of air transport and the environment of Vaclav Havel Airport Prague, followed by the development of the coronavirus crisis and measures taken in the Czech Republic and in the air transport as a result of the spread of Covid-19. The practical part of the work carried out by a qualitative research, conducted by individual interviews, deals with the identification of future travel plans of people using air transport after the first wave of the coronavirus epidemic SARS-CoV-2 in the Czech Republic with regard to possible infection with Covid-19, identifying the purpose of the journey of these passengers as well as their concerns about the use of air transport with regard to the SARS-CoV-2 coronavirus infection.

Keywords

Air transport, coronavirus SARS-CoV-2, traveling during the coronavirus crisis, motivation to travel, travel plans during the coronavirus crisis, air safety, the impact of coronavirus

SARS-CoV-2 on air transport

(6)

Obsah

Úvod 18

1 Vývoj a historický kontext zkoumaného prostředí 20

1.1 Vývoj a historie letectví a letecké dopravy 20

1.1.1 Počátky letectví 20

1.1.2 První světová válka a meziválečné období 21

1.1.3 Období druhé světové války a poválečné období 23

1.1.4 Moderní letectví 24

1.2 Vývoj a historie Letiště Václava Havla Praha 25

1.2.1 Vývoj Letiště Václava Havla Praha 25

2 Koronavirová krize způsobená koronavirem SARS-CoV-2 29

2.1 Koronavirus SARS-CoV-2 a Onemocnění COVID-19 29

2.1.1 Přenos SARS-CoV-2 a příznaky onemocnění Covid-19 30

2.1.2 Varianty SARS-CoV-2 30

2.2 Vybraná vládní opatření na území ČR ovlivňující v první vlně koronavirové krize

provoz letecké dopravy 31

2.3 Přenos SARS-CoV-2 v letecké dopravě 33

2.4 Dopady koronaviru SARS-CoV-2 na leteckou dopravu 35

2.4.1 První přijímaná opatření v rámci prevence šíření koronaviru SARS-CoV-2

v rámci letecké dopravy 37

2.4.2 Predikce obnovení letecké dopravy 38

2.5 Dopady koronaviru SARS-CoV-2 na Letiště Václava Havla Praha 38 2.5.1 Opatření proti šíření nákazy koronavirem SARS-Cov-2 na Letišti Václava Havla

Praha 39

2.5.2 Predikce provozu na Letišti Václava Havla Praha 41

3 Návrh plánu výzkumného šetření 43

3.1 Formulace výzkumného problému 43

3.1.1 Cíle výzkumu 43

3.2 Stanovení výzkumné otázky 44

(7)

3.3 Metodologie výzkumu 44

3.3.1 Kvalitativní výzkum 44

3.3.1.1 Zakotvená teorie 45

3.3.1.2 Rozhovor pomocí návodu 45

3.3.1.3 Charakteristika výzkumného vzorku 45

3.4 Vypracování návodu k individuálnímu rozhovoru 46

3.4.1 Představení 46

3.4.1.1 Etika výzkumu 47

3.4.2 Motivace k cestování a možné bariéry v cestování 47

3.4.3 Cestovní plány na rok 2020/2021 47

3.4.4 Postoje k bezpečnosti letecké dopravy a vnímání Letiště Václava Havla Praha

v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 48

4 Sběr a zpracování dat 49

4.1 Terénní šetření 49

4.2 Transkripce audio nahrávek 50

5 Analýza získaných dat 51

5.1 Otevřené kódování 51

5.2 Axiální kódování 53

5.3 Selektivní kódování 58

6 Výsledky analýzy dat z výzkumného šetření 60

6.1 Identifikace účelu cesty cestujících využívajících leteckou dopravu po první vlně

epidemie koronaviru SARS-CoV-2 v ČR 60

6.2 Identifikace obav z využití letecké dopravy s ohledem na koronavirus SARS-CoV-2 62

6.3 Vnímání hygienické bezpečnosti letecké dopravy 63

6.3.1 Hygienická opatření v rámci letecké dopravy 64

6.4 Identifikace budoucích cestovní plánů osob 65

7 Diskuze 67

Závěr 73

Seznam použité literatury 75

(8)

Seznam použitých elektronických zdrojů 76

Seznam rozhovorů 81

Přílohy I

Příloha A: Návod k individuálnímu rozhovoru I

Příloha B: Ukázka přepisů rozhovorů a otevřeného kódování III

(9)

14

Seznam obrázků

Obrázek 1 – Základ axiálního kódování – schéma paradigmatického modelu – Zdroj:

HENDL, Jan. Kvalitativní výzkum: základní teorie, metody a aplikace. 2016. ...56 Obrázek 2 – Schéma paradigmatického modelu výzkumu vlivu koronaviru SARS-CoV-2 na cestovní preference a plány osob využívající leteckou dopravu, zdroj: vlastní zpracování ....58 Obrázek 3 – Kauzální model výzkumu vlivu koronaviru SARS-CoV-2 na cestovní plány vytvořený na základě selektivního kódování, zdroj: vlastní zpracování. ...59

(10)

15

Seznam tabulek

Tabulka 1 – Počet realizovaných rozhovorů v dané dny, vlastní zpracování ...49 Tabulka 2 - Seznam konceptů a kategorií – výsledky otevřeného kódování, vlastní zpracování ...53 Tabulka 3 – Seznam konceptů a kategorií – axiální kódování, vlastní zpracování ...55

(11)

16

Seznam grafů

Graf 1 – Vývoj počtu odbavených cestujících na Letišti Václava Havla Praha, zdroj: Kateřina Pavlíková – tisková mluvčí, Letiště Praha a.s., [cit. 2021-02-03], vlastní zpracování ...28 Graf 2 – Vývoj počtu cestujících v celosvětové letecké dopravě (1945-2020). International Civil Aviation Organization [online]. 2021-01-15 [cit. 2021-03-02]. ...36 Graf 3 – Účel cesty dotazovaných respondentů, vlastní zpracování ...62 Graf 4 – Míra ochoty cestování do zahraničí, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...67 Graf 5 – Míra ochoty cestování leteckou dopravou, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04- 25], vlastní zpracování ...67 Graf 6 – Míra bezpečnosti jednotlivých typů dopravy s ohledem na nákazu koronavirem SARS-CoV-2, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...68 Graf 7 – Ochota letecky cestovat, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...68 Graf 8 – Obavy z bariér při cestách do zahraničí, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...69 Graf 9 – Obavy z nákazy koronavirem SARS-CoV-2 v letecké dopravě, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...70 Graf 10 – Plánovaný druh cestování v následujících 12 měsících, zdroj: Letiště Praha, a. s., [cit. 2021-04-25], vlastní zpracování ...71

(12)

17

Seznam použitých zkratek

ANC – Mezinárodní komise pro leteckou navigaci ICAO – Mezinárodní organizace pro civilní letectví WHO – Světová zdravotnická organizace

(13)

18

Úvod

Pandemie nového typu koronaviru SARS-CoV-2 způsobující onemocnění Covid-19 zasáhla na konci roku 2019 Čínu a o pár měsíců později i zbytek světa. Vlády jednotlivých zemí, zasažených tímto novým typem koronaviru, přijímaly různá opatření, mezi nimiž často bylo i částečné uzavření hranic, aby se šíření onemocnění Covid-19 předešlo.

Vláda České republiky vydala zákaz překročení hranic, společně s vyhlášením nouzového stavu, v polovině března 2020, uvolnění hranic pak za určitých podmínek proběhlo o dva měsíce později, tedy v polovině května. Dalším opatřením, které česká vláda v souvislosti s onemocněním COVID-19 zavedla, bylo omezení volného pohybu osob a, mimo jiné, omezení provozu hromadných ubytovacích zařízení. Tyto skutečnosti vedly k poklesu domácího, výjezdového i příjezdového cestovního ruchu, stejně tak jako k poklesu provozu letecké dopravy, kterou se tato diplomová práce zabývá.

Cílem teoretické části práce je popsat prostředí, ve kterém je vykonáván průzkum k praktické části diplomové práce, tedy prostředí letecké dopravy a mezinárodního letiště Václava Havla Praha. Zároveň se teoretická část zaměřuje na popis vývoje koronavirové krize a přijímaných vládních opatření, jež měly vliv na cestovní ruch, konkrétně na leteckou dopravu a na počet cestujících v letecké dopravě. Pro tyto účely budou využity interní zdroje společnosti Letiště Praha a. s., knižní zdroje zabývající se vývojem letecké dopravy a elektronické zdroje jako webové stránky společnosti Letiště Praha a. s., Ministerstva zdravotnictví, nebo Vlády ČR.

Hlavním cílem praktické části této diplomové práce je identifikace vlivu vnímání bezpečnosti letecké dopravy na budoucí cestovní plány osob využívajících leteckou dopravu po první vlně epidemie koronaviru SARS-CoV-2 v ČR, s ohledem na možnou nákazu onemocněním Covid-19. Dalším cílem je pak identifikace účelu cesty pasažérů využívajících leteckou dopravu, a rovněž identifikace obav z využití letecké dopravy s ohledem na nákazu koronavirem SARS-CoV-2. Konkrétně se tato diplomová práce bude zaměřovat na osoby, cestující z Letiště Václava Havla Praha jedněmi z prvních obnovených pravidelných linek, a to konkrétně linkou Praha-Amsterdam společnosti KLM a linkou Praha-Paříž společnosti ČSA.

Pro zjištění vlivu vnímání bezpečnosti letecké dopravy na budoucí cestovní plány osob využívajících leteckou dopravu budou analyzována data získaná kvalitativním průzkumem, konkrétně metodou individuálních rozhovorů realizovaných pomocí návodu, které budou vedeny s cestujícími přímo v odletových gatech na Letišti Václava Havla Praha. Mezi analyzované oblasti, které budou zkoumané na základě dat získaných pomocí individuálních rozhovorů s cestujícími, budou patřit, například: účel cesty, cestovní preference, bariéry pro

(14)

19

cestování, cestovní plány v době po první vlně koronavirové krize, či postoje k letecké dopravě a vnímání bezpečnosti prostředí Letiště Václava Havla Praha v souvislosti s obavami z nákazy koronavirem SARS-CoV-2. Analýza dat získaných v kvalitativním průzkumu by měla, mimo jiné, ukázat, zda mají cestující z cestování kvůli onemocnění nemocí Covid-19 obavy, zda cestují jen proto, že je to nezbytně nutné nebo zda cestují i z důvodů samotné rekreace. Zda a případně jaké mají plány na cestování v blízké budoucnosti a dále by měl výzkum ukázat, zda cestující považují leteckou dopravu a prostředí letiště s ohledem na koronavirové onemocnění za bezpečné. Tyto informace by následně měly vést k návrhu teorie, jež odpovídá na otázku „Jak ovlivňuje koronavirus SARS-CoV-2 cestovní plány osob využívajících leteckou dopravu?“

(15)

20

1 Vývoj a historický kontext zkoumaného prostředí

Pro účely této diplomové práce byla vybrána oblast cestovního ruchu, a to oblast letecké dopravy, konkrétně oblast civilního letectví. Tato kapitola se tedy bude zabývat jejím historickým vývojem a její současností až do roku 2019, tedy do roku, kdy letecká doprava ještě nebyla poznamenána koronavirovou krizí. Dále se kapitola bude zaměřovat na analýzu prostředí českého mezinárodního Letiště Václava Havla Praha, v jehož prostorách proběhly hloubkové rozhovory s cestujícími pro účely analytické části této práce.

1.1 Vývoj a historie letectví a letecké dopravy

Ačkoli je letecká doprava nejmladším způsobem dopravy, jedná se o dopravu, jež v posledních letech zaznamenala značný rozmach a stala se tak nepostradatelnou nejen pro účely obchodu a přepravy zboží, ale také pro cestovní ruch. V současnosti je letecká doprava považována nejen za nejrychlejší, ale také za nejbezpečnější a často i nejpohodlnější způsob dopravy.¹Její celkový podíl na příjezdovém cestovním ruchu činí dle UNWTO 59 %, oproti tomu podíl silniční dopravy činí 35 %, vodní dopravy 5 % a železniční dopravy 1 %.²

1.1.1 Počátky letectví

I přesto, že snahy vynálezců dostat člověka do vzduchu a uskutečnit let jako takový, nebyly většinou příliš úspěšné, a jejich konec byl dokonce často tragický, nelze jim upřít zásluhy za odhalení skutečností, které později navedly jiné vědce k objevení aerodynamických zákonitostí. Za zmínku zcela jistě stojí průkopnické myšlení bratří Montgolfierových, kteří koncem 18. století zažehli myšlenku o létajícím zařízení lehčím, než je vzduch – horkovzdušném balonu. Dalším z těchto významných objevitelů, jež se zasloužil o významné poznatky v oblasti aerodynamiky, byl, například, Sir George Cayley. Ten drží prvenství ve vyslání člověka do vzduchu v zařízení, které bylo těžší než vzduch – učinil tak v roce 1804 díky svému po domácky vyrobenému vynálezu, jehož podobu lze přirovnat k současným letadlům – kluzákům.³

Přestože 19. století bylo stoletím významných vynálezů, rozvoj letectví v tomto období stagnoval – parní pohon, jež zcela změnil vývoj nejen pozemní, ale také lodní dopravy, nebyl pro leteckou dopravu optimálním a nikterak praktickým řešením. V tomto období tedy v letecké dopravě hrály značnou roli již zmiňované horkovzdušné balony, či větší vzdušná

1 PRUŠA, Jiří a Fakulta informatiky a managementu. Letecká doprava. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 8. ISBN 80-7041- 543-6.

2 World Tourism Organization (UNWTO) and International Monetary Fund (IMF). International Tourism Highlights: 2019 Edition [online]. [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.e-unwto.org/doi/pdf/10.18111/9789284421152

3 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 9-11. ISBN 978-80- 255-0018-7.

(16)

21

plavidla – vzducholodě. Bylo to však právě 19. století, jež přineslo vynález, jenž měl v budoucnu být zcela zásadní pro rozvoj letectví, a sice motor s vnitřním spalováním. První úspěšný pokus s modelem letadla poháněným benzinovým motorem, provedl Američan Samuel P. Langley v roce 1901. Jeho pokus se, stejně jako pokusy mnoha dalších, tak stal zdrojem inspirace bratří Wrightových, kteří studovali veškeré dostupné materiály věnované letectví, aby se ve svých vlastních experimentech poučili z chyb vzniklých při experimentech jiných. Roku 1903 provedli Orville a Wilbur Wrightovi v modelu letadla vlastní konstrukce, známým pod jménem „Flyer“, se spalovacím motorem, první úspěšný, člověkem pilotovaný let a nesmazatelně se tak zapsali do historie letectví.⁴

Úspěch slavili bratři Wrightovi také v Evropě, v té době bezkonkurenční Flyer inspiroval mnohé evropské konstruktéry – zároveň však evropští konstruktéři na Flyeru zaznamenali konstrukční prvky, jež nebyly zcela vyhovující a rozhodli se tedy vydat se ohledně těchto prvků jiným směrem, než bratři Wrightovi.⁵

V období před první světovou válkou začaly první společnosti zabývající se výrobou letadel vznikat také v Evropě, konkrétně ve Francii. Tím se Francie společně se Spojenými státy americkými stala jedním z významných států v oblasti leteckého vývoje. Je potřeba zmínit známého aviatika Alberta Santos-Dumonta, jehož jednou z nejvýznamnějších myšlenek bylo přiblížení a umožnění létání obyčejným lidem. Jedním z jeho počinů ve znamení této ideje bylo vzdání se všech patentních práv na jeho odlehčený letoun Demoiselle, ve víře, že tak dodá odvahu všem amatérským stavitelům a nadšencům po celém světě k postavení vlastního letadla. Ačkoli tento vznešený čin nedosáhl takového účinku, jako si Dumont představoval, a létání před první světovou válkou zůstávalo pro širší veřejnost nedostupným, jeho popularita značně rostla. V roce 1912 se ve Spojených státech amerických dokonce poprvé za úplatu nabízely letecké přepravní služby veřejnosti, a to mezi městy St.

Petersburg a Tampa – cestujícím tak bylo umožněno překonat mořský záliv během krátké doby, aniž by museli záliv zdlouhavě objíždět a byly tak položeny základy pro obchodní leteckou dopravu.⁶⁷

1.1.2 První světová válka a meziválečné období

První světová válka byla z hlediska významu letectví pro společnost, a stejně tak pro jeho rozvoj, velmi důležitým obdobím. Na začátku války mělo za sebou letectví první desítku let

4 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 12. ISBN 978-80-255- 0018-7.

5 BALEJ, Jan, SVITÁK, Pavel a PLOCEK, Petr. Historie letectví: průkopníci světové aviatiky od antiky do r. 1914. Brno: CPress, 2012. s. 69. ISBN 978-80-264-0041-7.

6 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 13, 14. ISBN 978-80- 255-0018-7.

7 PRUŠA, Jiří a Fakulta informatiky a managementu. Letecká doprava. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 8. ISBN 80-7041- 543-6.

(17)

22

od prvního úspěšného, člověkem pilotovaného letu; pro širší veřejnost nebyla letecká doprava běžně dostupná a využití letadel ve válečných konfliktech bylo v té době v počátcích a figurovalo pouze při několika menších vojenských roztržkách. To se ale během první světové války změnilo a na konci války již bylo letectví uznáváno nejen jako jako významný nástroj vojenské moci ale také jako zavedený způsob dopravy.⁸ Během války se vojenské letectví stalo nedílnou součástí vojenských sil a koncem roku 1918, o důležitosti letectva pak nebylo pochyb ani po první světové válce, čímž došlo, například, k zformování Royal Air Force ve Velké Británii, Armée de l'Air ve Francii, či U.S. Army Air Corps ve Spojených státech.⁹

Rozvoj a narůstající popularita letectví, k nimž během první světové války došlo, byli značně důležité také pro rozvoj civilního letectví, jehož význam začal po válce narůstat. Znalosti a vědomosti v oblasti aviatiky, které během válečných let konstruktéři a výrobci letadel získali, byly pro další vývoj letectví zcela klíčové. Období po první světové válce můžeme označit jako počáteční období civilního letectví, a to nejen vzhledem k návrhům a následné úpravě letadel upravených a přizpůsobených speciálně pro účely letecké přepravy, ale také vzhledem ke vzniku prvních leteckých komerčních společností. Postupně se místo na úpravy vojenských letadel, tak aby byly vyhovující pro přepravní účely, začaly letecké továrny zaměřovat na vývoji zcela nových typů letadel přímo určených pro přepravu cestujících, a tak vznikaly první předchůdci současných dopravních letadel. Letecké společnosti byly v této době zpravidla zakládány za účasti státu, nejstarší leteckou společností, která je i v současné době stále aktivní, je společnost KLM, jež vznikla v roce 1920. Mezi nejstarší fungující letecké společnosti na světě patří také ČSA, které vznikly v roce 1923.¹⁰¹¹

Společně s vývojem civilního letectví se objevila také snaha o zavedení striktních a jasných pravidel v této oblasti, jež do této chvíle sice existovala, ale nebylo jich příliš. Ve většině zemí tedy začaly vznikat vládní správní orgány ve věcech civilního letectví.¹² Důležitá v tomto ohledu byla také Pařížská mírová konference v roce 1919, jejímž výsledkem byla Mezinárodní úmluva o úpravě letectví, známá také jako Pařížská úmluva, která řešila otázky suverenity nad vzdušným prostorem, registraci letadel a pilotní licence, a kterou podepsalo 38 států, včetně Československé republiky. Pařížská úmluva rovněž dala vznik Mezinárodní komisi pro leteckou navigaci (ANC), jež usnadnila rozvoj civilního letectví a jež byla

9 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 16-18. ISBN 978-80- 255-0018-7.

11 PRUŠA, Jiří a Fakulta informatiky a managementu. Letecká doprava. Hradec Králové: Gaudeamus, 2002. s. 8. ISBN 80- 7041-543-6.

(18)

23

předchůdcem Mezinárodní organizace pro civilní letectví (ICAO). ANC zanikla v roce 1940 a její poznatky a aktivity byly převzaty ICAO.¹³

Na začátku třicátých let již bylo přestavování letadel určených k vojenským účelům na letadla dopravní naprostou minulostí – komerční letecké společnosti neustále poptávaly výkonnější dopravní letadla, a tak začala vznikat nová generace dopravních letounů, která čím dál více nabývala podoby letadel v takové formě, jako je známe dnes.¹⁴

1.1.3 Období druhé světové války a poválečné období

Období druhé světové války bylo pro rozvoj letectví ještě důležitějším než období světové války první. Oblast civilního letectví byla, samozřejmě, během válečného období v ústraní, pro její pozdější vývoj však bylo toto období stejně tak důležité, jelikož technologie a poznatky, které byly získány v oblasti vojenské, byly později převzaty také právě v oblasti civilního letectví.

Jedním z významných pokroků v letecké dopravě, které byly během druhé světové války učiněny, byla konstrukce proudového motoru. Dalšími důležitými průlomy, kterých bylo dosaženo během válečného období, byla konstrukce letadel schopných překonat rychlost zvuku, nebo použití kovu pro letadlové konstrukce a potah letadel (do té doby byly konstrukce letadel převážně ze dřeva).¹⁵

Jak již bylo zmíněno, vývoj leteckých technologií během druhé světové války měl později významný dopad také na civilní letectví – díky vynálezu proudových motorů a díky novým poznatkům v oblasti aerodynamiky mohly komerční dopravní letouny překonávat stále větší vzdálenosti, a to dokonce vzdálenosti mezikontinentální. Kromě letů na větší vzdálenosti se v poválečném období rovněž uplatnil přetlakovací systém, který letadlům umožňoval létat ve větších výškách, jak je tomu dodnes.¹⁶

Ještě před koncem druhé světové války, v roce 1944, se v Chicagu konala mezinárodní konference o civilním letectví, na které 38 států (včetně ČSSR) podepsalo Úmluvu o mezinárodním letectví, dnes také známou také jako Chicagská úmluva, která vstoupila v platnost v roce 1947 a zrušila tak ustanovení dohodnutá v Pařížské úmluvě z roku 1919.

Tato úmluva je v oblasti civilního letectví zásadní, jejím podepsáním totiž státy souhlasí s tím, že každý „stát má plnou svrchovanost nad vzdušným prostorem nad svým státním územím,“ co se týče civilních letadel (vojenská, policejní, či celní letadla potřebují pro let nad

13 PRUŠA, Jiří. Svět letecké dopravy. Praha: Galileo CEE Service ČR, 2007. s. 26. ISBN 978-80-239-9206-9.

15 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 620, 621. ISBN 978- 80-255-0018-7.

16 LOWE, Malcolm V. a BATCHELOR, John. Svět letectví: historie a současnost. Čestlice: Rebo, 2008. s. 623, 624. ISBN 978- 80-255-0018-7.

(19)

24

územím jiného státu zvláštní souhlas). Kromě ustanovení svrchovanosti nad vzdušným prostorem nad územími jednotlivých států, ustanovuje Chicagská úmluva také vznik Mezinárodní organizace civilního letectví (ICAO).¹⁷

1.1.4 Moderní letectví

Během studené války bylo civilní letectví poznamenáno nepříznivou politickou situací, a především pak bariérou mezi Východem a Západem. Navzdory tomu se letectví stále vyvíjelo. Jedním z nejdůležitějších momentů, které přispěly k takové podobě civilního letectví, jako ji známe dnes, byl rok 1978, kdy prezident Spojených států amerických, Jimmy Carter, podepsal zákon o deregulaci vnitrostátní letecké dopravy v USA. Veškeré regulační kontroly nad tvorbou cen, ale také nad vstupy a výstupy leteckých dopravců na trh, tak byly odstraněny. Do této doby bylo v mnohých státech běžné, že na jejich území operoval pouze jeden národní dopravce, který zajišťoval leteckou dopravu v rámci mezistátních leteckých dohod, to se ale s deregulací změnilo. V USA měl tento zákon dopad v podobě vzniku nových leteckých společností, restrukturalizace sítě vnitrostátních linek, pokles cen v letecké dopravě, a také změn v dopravní obslužnosti některých míst. Proces deregulace v USA byl sledován odborníky po celém světě a po několika letech se i v dopravní politice vyspělých evropských států začaly objevovat liberalizační prvky. V rámci zemí Evropského společenství (ES), předchůdce Evropské unie (EU), byl program postupné liberalizace letecké dopravy odsouhlasen v roce 1987.¹⁸ Tento program probíhal postupně ve třech fázích, v letech 1988, 1990 a 1993, k úplné deregulaci evropského vzdušného prostoru však vzhledem k úpravám závěrečné třetí fáze došlo v roce 1997.¹⁹

Deregulace učinila leteckou dopravu nejen rozmanitější, ale také dostupnější, čímž nastal její výrazný rozmach. Od počátku devadesátých let, stejně jako v USA, začaly vznikat nové letecké společnosti, a to včetně společností nízkonákladových. Oproti tomu klasičtí – národní – dopravci začaly uzavírat partnerství a dali tak vzniku aliančním uskupením. Mimo jiné měla deregulace také vliv na zkvalitnění nabízených služeb v rámci letecké dopravy, kdy začaly vznikat letecké společnosti nabízející vysoce nadstandardní služby, nebo na vznik nových regionálních letišť vzhledem k přeplněným kapacitám velkých letištních hubů, čímž se také zvýšila dopravní obslužnost regionů. Zároveň došlo k nárůstu počtu pravidelných linek a tím k lepší návaznosti jednotlivých letů, ale také ke vzniku konkurenčního boje a k cenovým bitvám.²⁰

19 KAJTMAN, Jan a MELICHAR, Vlastimil. Deregulace a liberalizace letecké dopravy. Pardubice: Digitální knihovna univerzity Pardubice, 2016. s. 7, 8. Dostupné z: https://dk.upce.cz//handle/10195/67694

20 KAJTMAN, Jan a MELICHAR, Vlastimil. Deregulace a liberalizace letecké dopravy. Pardubice: Digitální knihovna univerzity Pardubice, 2016. s. 7, 8. [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné z: https://dk.upce.cz//handle/10195/67694

(20)

25

Během svého vývoje čelila letecká doprava značnému množství výzev a dostalo se jí také mnoha příležitostí. S neustálým vývojem technologií se vyvíjela i letecká doprava, a letecké společnosti, ale i samotná letiště, začaly udávat trendy, kterým se jejich konkurenti museli přizpůsobit. V posledních dvou dekádách se tak prostředky jako online booking, e-ticketing, či CUSS kiosky (Common Use Self-Service Kiosks, sloužící k samoodbavení cestujících) staly běžnými prvky letecké dopravy, běžně dostupnými téměř po celém světě. Aby se letecké společnosti a letiště odlišily od konkurenčních společností či letišť, musely se během posledních desítek let zaměřit nejen na technologický vývoj, ale také na kvalitu a rozsah nabízených produktů a služeb. Některé letecké společnosti, především pak společnosti nízkonákladové, se zaměřily na cenovou konkurenceschopnost, čímž se letecká doprava stala pro cestující ještě dostupnější.

1.2 Vývoj a historie Letiště Václava Havla Praha

Letiště Václava Havla Praha, provozované společností Letiště Praha a.s. je nejvýznamnějším mezinárodním letištěm v České republice. V roce 2019 odbavilo 17,8 milionu cestujících a mělo status jednoho z nejrychleji rostoucích letišť v kategorii 10-25 milionů odbavených cestujících v Evropě.²¹

1.2.1 Vývoj Letiště Václava Havla Praha

Ačkoliv československé dopravní letectví bylo ve svých počátcích poměrně skromné a k jeho účelům bylo využíváno především strojů původně určených pro účely vojenské, viděla řada československých osobností a představitelů státu v letecké dopravě budoucnost. Mezi podporovatele letecké dopravy patřili, například, českoslovenští prezidenti Tomáš Garrigue Masaryk a Edvard Beneš, ale také významný československý podnikatel Jan Antonín Baťa, který požadoval co nejrychlejší budování letišť a leteckého průmyslu v Československu obecně, neboť prozíravě věřil, že „bez letectví nikdo nebude v budoucnu dělat světový obchod“.²²

Návrh na vybudování samostatného civilního letiště vešel v platnost 29. března 1929 a ještě téhož roku byly vykoupeny pozemky mezi obcemi Ruzyně, Hostivice, Středokluky a Přední Kopanina, jež byly pro výstavbu letiště ideální volbou nejen z hlediska vhodné okolní krajiny, ale také vzhledem k faktu, že oblast byla dosud nezastavěná, čímž byla vhodná pro potenciální rozšiřování letiště v budoucnu.²³ Samotná výstavba pak byla zahájena v červenci 1932 a dokončena 1. března 1937; pražské letiště bylo již ve svých počátcích zahraničními

21 Údaje o společnosti. Letiště Praha [online]. [cit. 2021-03-20]. Dostupné z: https://www.prg.aero/udaje-o-spolecnosti

22 SLAVÍK, Herbert. Letiště Praha: Prague Airport. [Praha]: WWA photo, c2012. s. 20-21. ISBN 978-80-903963-9-5.

23 SLAVÍK, Herbert. Letiště Praha: Prague Airport. [Praha]: WWA photo, c2012. s. 24, 36. ISBN 978-80-903963-9-5.

(21)

26

odborníky označováno za jedno z nejlepších letišť v Evropě. První letadlo na pražském letišti přistálo 5. dubna 1937, čímž byl oficiálně zahájen provoz letiště Praha-Ruzyně.²⁴

Během druhé světové války bylo letiště spravováno vojenskou Fliegerhorst a využívalo se především pro vojenské účely, veškerá československá letecká doprava byla zrušena.

V poválečném období byl však civilní provoz brzy obnoven a v roce 1946 byl schválen návrh výstavby nové dráhy a dalšího rozvoje letiště, díky čemuž došlo k prodloužení vzletové a přistávací dráhy, výstavbě paralelní dráhy v letech 1947-1948, ale i k další celkové modernizace letiště.²⁵

Rozvoj pražského letiště nebyl zastaven ani během normalizačního období, kdy bylo rozhodnuto o výstavbě nového terminálu (Terminálu Sever), s kapacitou 2,3 milionu cestujících, jež je pro účely odbavování cestujících využíván dodnes (Terminál 1). Jelikož byl již na začátku 90. let předpokládaný nárůst cestujících v oblasti letecké dopravy, bylo rozhodnuto o výstavbě nových odbavovacích prostor Terminálu 1, která začala v červnu 1995, o dva roky později, v červnu 1997 byly stavby dokončeny a vznikl tak terminál s kapacitou

4,8 milionu cestujících. V ten samý rok rovněž vznikl Terminál 3, jež slouží pro odbavování soukromých letů, dále o rok později vznikl také cargo terminál a byla modernizována letištní věž.²⁶

Na přelomu dvacátého a dvacátého prvního století počty odbavených cestujících na pražském letišti rapidně rostly a více než čtyřnásobné navýšení kapacity terminálu oproti roku 1995 se již v roce 2001 ukázalo jako nedostatečné. Zároveň se blížil vstup České republiky do Evropské unie, jenž, vzhledem k schengenské dohodě o volném pohybu osob, rovněž znamenal nárůst počtu cestujících. Mimo kapacitní stránku letištních prostor bylo také potřeba vyřešit organizační stránku pohybu cestujících v rámci schengenského prostoru, a tak bylo rozhodnuto o výstavbě Terminálu 2, jež probíhala v letech 2002-2005. Terminál 2 byl uveden do provozu v lednu 2006 a postupně z něj začaly být odbavovány všechny lety v rámci schengenského prostoru.²⁷

V uplynulých několika letech prošlo letiště dalším vývojem a řadou rozšíření v rámci snahy o přizpůsobení se neustále rostoucímu počtu odbavených cestujících. V červnu roku 2018 byl uveden do provozu prostor nové bezpečnostní kontroly na Terminálu 2, díky němuž se měla hodinová kapacita bezpečnostní kontroly zvýšit o 40 % z 1800 na 2500 cestujících.²⁸ V září

27 SLAVÍK, Herbert. Letiště Praha: Prague Airport. [Praha]: WWA photo, c2012. s. 214. ISBN 978-80-903963-9-5.

28 Letiště Praha dnes slavnostně otevřelo nové stanoviště bezpečnostní kontroly. Letiště Praha [online]. 2018-06-11 [cit. 2021- 03-20]. Dostupné z: https://www.prg.aero/letiste-praha-dnes-slavnostne-otevrelo-nove-stanoviste-bezpecnostni-kontroly

(22)

27

téhož roku došlo rovněž k otevření rekonstruovaných odletových gatů A3, A4 a A10, speciálně přizpůsobených pro stání dálkových letadel, dle předsedy představenstva Letiště Praha Václava Řehoře se tak stalo nejen v reakci letiště na rostoucí počty cestujících, ale také na rostoucí počty dálkových linek operovaných z Letiště Václava Havla Praha.²⁹ V roce 2019 pak společnost Letiště Praha představila dlouhodobou koncepci a strategii rozvoje Letiště Václava Havla Praha do roku 2035. Koncepce se zabývá dlouhodobým stavebním rozvojem letiště, který by měl zajistit odpovídající dopravní obslužnost a rovněž dostatečné kapacity schopné uspokojit budoucí poptávku, u níž se předpokládá pokračování růstového trendu. Investice do první etapy rozšíření Terminálu 2, jež by dle plánu měla být dokončena v roce 2028, a jejíž výsledkem by mělo být devět nových kontaktních letadlových stání s nástupními mosty a gaty určených pro letadla na krátké a střední tratě a pět alternativních letadlových stání určených pro odbavení dálkových letů, byla schválena ministerstvem financí, jenž je jediným akcionářem společnosti. Další investice týkající se rozvoje kapacit letiště a paralelní dráhy by měly být řešeny na základě budoucího aktuálního vývoje.³⁰ V rámci rychlejšího odbavení cestujících byl v lednu 2020 navýšen počet odbavovacích přepážek na Terminálu 2, o celý odbavovací ostrov s 24 přepážkami, celkový počet odbavovacích přepážek na Terminálu 2 tak vzrostl na celkových 88, zároveň byla provedena rekonstrukce druhého odbavovacího ostrova, díky níž vznikly další 4 přepážky.³¹ Dalším velkým krokem v modernizaci a navyšování provozních kapacit letiště byla rekonstrukce třídírny zavazadel, jež v roce 2020, kdy probíhala již druhým rokem, měla od března do srpna 2020 zasáhnout také do samotného provozu letiště, a to změnami v odbavení cestujících vybraných 22 leteckých společností. Vzhledem k omezení provozu Letiště Václava Havla Praha, ke kterému došlo začátkem března 2020 v souvislosti s opatřeními proti koronaviru SARS-Cov-2 se však rekonstrukce obešla bez komplikací, jež by na provoz letiště měly výrazný dopad.³²

Od roku 2000 do roku 2008 počet odbavených cestujících na Letišti Václava Praha soustavně rostl. V roce 2009 počet cestujících klesl z 12,63 milionů odbavených cestujících v roce 2008 na 11,64 milionů. Následující dva roky počet odbavených cestujících stagnoval a v roce 2012 došlo k poklesu na 10,81 milionu cestujících. Od roku 2013 až do roku 2019 již počet odbavených cestujících rostl, jak je vidět níže v Grafu 1.

29 Letiště Václava Havla Praha uvedlo do zkušebního provozu nové stání pro dálková letadla. Letiště Praha [online]. 2018-09-13 [cit. 2021-03-20]. Dostupné z: https://www.prg.aero/letiste-vaclava-havla-praha-uvedlo-do-zkusebniho-provozu-nove-stani-pro- dalkova-letadla

30 Ministerstvo financí schválilo investici do rozšíření Terminálu 2 na Letišti Václava Havla Praha. Letiště Praha [online]. 2019- 11-13 [cit. 2021-03-20]. Dostupné z: https://www.prg.aero/ministerstvo-financi-schvalilo-investici-do-rozsireni-terminalu-2-na- letisti-vaclava-havla-praha

31 Letiště Praha rozšířilo počet přepážek k odbavení, na T2 vznikl nový „ostrov“. Z dopravy [online]. 2020-01-21 [cit. 2021-03- 20]. Dostupné z: https://zdopravy.cz/letiste-praha-rozsirilo-pocet-prepazek-k-odbaveni-na-t2-vznikl-novy-ostrov-40617/

32 Na Letišti Václava Havla Praha se dočasně změní proces odbavení cestujících. Letiště Praha [online]. 2020-02-12 [cit. 2021- 03-20]. Dostupné z: https://www.prg.aero/na-letisti-vaclava-havla-praha-se-docasne-zmeni-proces-odbaveni-cestujicich

(23)

28

Graf 1 – Vývoj počtu odbavených cestujících na Letišti Václava Havla Praha, zdroj: Letiště Praha a .s., [cit. 2021- 02-03], vlastní zpracování

5,55 6,10 6,31 7,46

9,70

10,78 11,58

12,44 12,63

11,64 11,56 11,79

10,81 10,97 11,15 12,03

13,07 15,42

16,80 17,80

2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019

Počet odbavených cestujících na Letišti Václava Havla Praha (2000-2019)

Počet odbavených cestujících (v milionech)

(24)

29

2 Koronavirová krize způsobená koronavirem SARS-CoV-2

Koronaviry byly popsány již v šedesátých letech minulého století, jako původci respiračních infekcí; mohou vyvolat běžné a nekomplikované infekce horních či dolních cest dýchacích v rozsahu běžného nachlazení, počátkem dvacátého prvního století se však ukázalo, že mohou být rovněž původci epidemie závažně probíhajících infekčních onemocnění, jako například epidemie SARS v letech 2002-2003, epidemie MERS, jež začala v roce 2012 a do dnešní doby jsou hlášeny nové případy, a to především z oblasti Arabského poloostrova, či současná pandemie Covid-19.³³

Pojem koronavirová krize se celosvětově ujal v souvislosti s šířením pandemie koronaviru SARS-CoV-2 a onemocněním Covid-19, jež tento virus způsobuje. Nejedná se pouze o zdravotní krizi, ale také o krizi socio-ekonomickou, která nabyla bezprecedentních rozměrů, a která v zemích zanechává vážné sociální, politické a hospodářské následky.³⁴

2.1 Koronavirus SARS-CoV-2 a Onemocnění COVID-19

Na konci roku 2019 se v čínské provincii Wu-chan objevily první případy pacientů s vážným průběhem pneumonie s nejasným původem. Později bylo prokázáno, že původcem tohoto onemocnění je nový typ koronaviru, který byl pojmenován SARS-CoV-2 („Severe Acute Respiratory Syndrom Coronavirus 2“) a onemocnění jím vyvolané bylo označeno jako Covid-19 („Coronavirus Disease“). Na začátku roku 2020 bylo onemocnění novým koronavirem rozšířeno na celosvětové úrovni, 30. ledna 2020 došlo ze strany Světové zdravotnické organizace WHO k vyhlášení stavu ohrožení veřejného zdraví mezinárodního významu, a o necelé dva měsíce později, 11. března 2020 pak došlo k vyhlášení stavu pandemie, tedy epidemie s celosvětovým rozšířením.³⁵

V polovině března roku 2021 bylo prokázáno 120,3 milionu případů nákazou onemocněním Covid-19, a to včetně 2,7 milionu mrtvých.³⁶ Smrtnost SARS-CoV-2 (3 %) je však oproti smrtnosti typů koronaviru SARS-CoV (9,6 %) a MERS (34,4 %), zmiňovaných v předchozí kapitole, nižší.³⁷

33 TROJÁNEK, Milan, et al. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a onemocnění COVID-19. Časopis lékařů českých [online]. 2020, 2020/159 (2), s. 55 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/archiv-cisel/2020- 2-6

34 COVID-19 pandemic: Humanity needs leadership and solidarity to defeat the coronavirus. UNDP [online]. Nedatováno. [cit.

2021-03-21]. Dostupné z: https://www.undp.org/content/undp/en/home/coronavirus.html

35 TROJÁNEK, Milan, et al. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a onemocnění COVID-19. Časopis lékařů českých [online]. 2020, 2020/159 (2), s. 55 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/archiv-cisel/2020- 2-6

36 Coronavirus Update. Worldometer [online]. 2021-03-21 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

https://www.worldometers.info/coronavirus/

37 TROJÁNEK, Milan, et al. Nový koronavirus (SARS-CoV-2) a onemocnění COVID-19. Časopis lékařů českých [online]. 2020, 2020/159 (2), s. 55- [cit. 2021-03-21]. Dostupné z: https://www.prolekare.cz/casopisy/casopis-lekaru-ceskych/archiv-cisel/2020- 2-6

(25)

30

2.1.1 Přenos SARS-CoV-2 a příznaky onemocnění Covid-19

K nejčastějším příznakům onemocnění Covid-19 patří zvýšená teplota, kašel, dušnost, bolest hlavy, bolest svalů a kloubů a ztráta chuti, či čichu. Dalšími projevy může také být únava, zvracení a průjem, bolest v krku, či rýma. Existují však také případy, kdy infikovaný prodělal onemocnění Covid-19 bez jakýchkoliv příznaků.³⁸ Koronavirus však mohou infikované osoby šířit bez ohledu na to, zda samy mají příznaky onemocnění nebo nikoliv. Dle laboratorních údajů je pravděpodobné, že nejvíce infekční bývají infikované osoby těsně před tím, než se u nich objeví první příznaky onemocnění (ve většině případů dva dny před projevením příznaků), a dále v počátcích probíhajícího onemocnění.³⁹

Koronavirus SARS-CoV-2 se přenáší vzduchem při delším kontaktu s infikovaným, a to skrze kapénky, či ještě menší aerosoly, které infikovaný šíří při vydechování, nebo skrze povrchy předmětů jako jsou stoly, kliky nebo madla, kterých se infikovaný dotkl. Výsledky průzkumů naznačují, že nejčastější způsob šíření je úzký kontakt s infikovanou osobou, kdy se virus šíří právě skrze kapénky. K šíření viru skrze aerosoly pak dochází především v uzavřených, špatně větratelných prostorech s vyšším výskytem osob. WHO upozorňuje, že nejvyšší možné riziko nákazy onemocněním Covid-19 je tedy v místech se zvýšeným výskytem osob, při sociálních interakcích, kdy jsou lidé ve vzájemně blízkém kontaktu a v uzavřených a hůře větratelných prostorech. Pro eliminaci možného přenosu nákazy tak WHO doporučuje vyhýbat se místům s vyšším výskytem osob, dodržovat rozestupy ve vzdálenosti alespoň 1 metru, pravidelné větrání v uzavřených místnostech, pravidelné mytí rukou, a nošení ochrany dýchacích cest v podobě roušek či respirátorů.⁴⁰

2.1.2 Varianty SARS-CoV-2

Nebezpečné však mohou být nové varianty, které vznikají mutací koronaviru. Počátkem roku 2021 byly známy tři varianty viru, a to britská, jihoafrická a brazilská. Britskou variantu identifikovalo Spojené království v září 2020, v lednu pak britští odborníci uvedli, že britská varianta může ve srovnání s jinými variantami vykazovat vyšší riziko úmrtí. Britská varianta je z nových variant původního koronaviru SARS-CoV-2 nejrozšířenější, k 5. březnu 2021 byla britská varianta zaznamenána celkem v 91 státech a ve 44 státech USA. Jihoafrických variant existuje více, u jedné z nich vědci spekulují o jejím dopadu na účinnost vakcíny a rovněž může způsobovat reinfekci u osob, kteří již byli dříve původní formou viru nakaženi.

Brazilská varianta byla objevena počátkem ledna 2021, díky rutinnímu testování na

38 Jak postupovat, když mám příznaky? Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online]. 2021-03-04 [cit. 2021-03-21].

Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/jak-postupovat-kdyz-mam-priznaky/

39 Coronavirus disease (COVID-19): How is it transmitted? World Health Organization [online]. 2020-07-09 [cit. 2021-03-21].

Dostupné z: https://www.who.int/news-room/q-a-detail/coronavirus-disease-covid-19-how-is-it-transmitted

40 Coronavirus disease (COVID-19): How is it transmitted? World Health Organization [online]. 2020-07-09 [cit. 2021-03-21].

Dostupné z: https://www.who.int/news-room/q-a-detail/coronavirus-disease-covid-19-how-is-it-transmitted

(26)

31

japonském letišti. Tato varianta by mohla mít vliv na její rozpoznávání ochrannými protilátkami.⁴¹

2.2 Vybraná vládní opatření na území ČR ovlivňující v první vlně koronavirové krize provoz letecké dopravy

První tři potvrzené případy koronaviru SARS-CoV-2 na území České republiky byly nahlášeny 1. března 2020⁴², k prvním preventivním opatřením proti šířením koronaviru SARS-CoV-2 přistoupila vláda ČR den poté, 2. března 2020, kdy po zasedání Bezpečnostní rady státu bylo rozhodnuto o zastavení přímých letů z Jižní Koreje a letů ze severoitalských měst, tedy z území, jež byla v té době novým typem koronaviru zasažena nejvíce. Zároveň vláda ČR doporučila, aby občané ČR zrušili nebo odložili veškeré své cesty do Itálie.⁴³ O několik dní později bylo Ministerstvem zdravotnictví vydáno zákonné opatření, jež nařizovalo od 7. března 2020 povinnost veškerým osobám s trvalým pobytem na území ČR, jež se vracejí z pobytu v Itálii, strávit po návratu čtrnáct dní v karanténě, a to zároveň s povinností nahlásit se bezprostředně po návratu do České republiky svému praktickému lékaři, a to telefonicky nebo jiným distančním způsobem.⁴⁴

Na základě čl. 5 a 6 ústavního zákona 110/1998 Sb., o bezpečnosti České republiky, vyhlásila vláda ČR z důvodu ohrožení zdraví v souvislosti s koronavirem SARS-CoV-2 12.

března 2020 nouzový stav, a to na dobu 30 následujících dní, během kterého mohou na základě krizového zákona č. 240/2000 Sb. být na nezbytně dlouhou dobu a v nezbytném rozsahu omezena některá práva a svobody. Učinila tak den poté, co WHO vyhlásila stav pandemie a zároveň v době, kdy počet infikovaných v ČR přesáhl první stovku.⁴⁵ V souvislosti s nouzovým stavem byl, mimo jiné, od půlnoci z pátku 13. března na sobotu 14.

března 2020, zakázán vstup na území ČR pro všechny cizince přijíždějící z rizikových oblastí (s výjimkou cizinců s přechodným pobytem nad 90 dnů nebo s trvalým pobytem na území ČR), a současně bylo českým občanům a cizincům s přechodným nebo s trvalým pobytem v ČR zakázáno cestovat do rizikových zemí. Na seznamu rizikových oblastí figurovalo třináct zemí, a to Čína, Korea, Írán, Itálii, Španělsko, Rakousko, Německo, Švýcarsko, Švédsko,

41 Varianty koronaviru SARS-CoV-2. Statní zdravotní ústav [online]. 2021-03-08 [cit. 2021-03-21]. Dostupné z:

http://www.szu.cz/tema/prevence/varianty-koronaviru-sars-cov-2?source=rss

42V České republice jsou první tři potvrzené případy nákazy koronavirem. Ministerstvo zdravotnictví České republiky [online].

2020-03-01 [cit. 2021-03-23]. Dostupné z: https://koronavirus.mzcr.cz/v-ceske-republice-jsou-prvni-tri-potvrzene-pripady- nakazy-koronavirem/

43 Bezpečnostní rada státu vyhlásila ochranná opatření proti šíření koronaviru, ČR zastaví lety z Jižní Koreje a severní Itálie, biatlon bude bez diváků. Vláda České republiky [online]. 2020-03-02 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z:

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/bezpecnostni-rada-statu-vyhlasila-ochranna-opatreni-proti-sireni-koronaviru-- cr-zastavi-lety-z-jizni-koreje-a-severni-italie--biatlon-bude-bez-divaku-179981/

44 Čeští občané vracející se z Itálie musí do karantény, stát bude řešit případné kompenzace pro zaměstnavatele. Vláda České republiky [online]. 2020-03-06 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/cesti-obcane- vracejici-se-z-italie-musi-do-karanteny--stat-bude-resit-pripadne-kompenzace-pro-zamestnavatele-180127/

45 Počet nakažených v ČR překročil stovku. Lidé se mohou dát testovat sami. Novinky.cz [online]. 2020-03-12 [cit. 2021-03-23].

Dostupné z: https://www.novinky.cz/koronavirus/clanek/ministr-vojtech-informuje-o-novych-opatrenich-ke-koronaviru-40316500

(27)

32

Norsko, Nizozemsko, Belgie, Velká Británie, Dánsko a Francie. Zároveň bylo vládou rozhodnuto, že překročení hranic bude možné pouze na určených hraničních přechodech a z letišť pak pouze na Letišti Václava Havla Praha a na letišti Praha-Kbely.⁴⁶

Na mimořádném zasedání 13. března 2020 bylo v rámci dalších preventivních opatření rozhodnuto o povinné čtrnáctidenní karanténě po návratu do ČR ze všech výše zmíněných rizikových oblastí, s platností od 13. března 2020. Dále bylo rozhodnuto o zákazu vstupu do ČR všem cizincům s výjimkou osob s trvalým nebo přechodným pobytem na více než 90 dnů na území ČR, a zároveň bylo rozhodnuto o zákazu pro české občany a cizince žijící na území ČR vycestovat do zahraničí, a to s platností od 16. března 2020.⁴⁷

Na mimořádném zasedání vlády 18. března 2020 bylo rozhodnuto o zákazu pobytu a pohybu mimo bydliště bez ochranných prostředků dýchacích cest všem osobám; za ochranné prostředky byly považovány respirátory, roušky, ústenky, šátky, či šály, nebo jiné ochranné prostředky, které zamezují šíření kapének.⁴⁸

Od 30. března 2020 byl spuštěn projekt chytré karantény, a to v testovacím režimu v Jihomoravském kraji. Projekt chytrá karanténa si kladl za cíl zabránit šíření koronaviru SARS-CoV-2 na území ČR, a to díky mapování kontaktů osob s prokázaným onemocněním Covid-19 pomocí informačních technologií, což by mělo krajským hygienickým stanicím usnadnit trasování dalších potenciálně infikovaných. Na základě dat z mobilního telefonu a z platební historie, jež bylo možné získat pouze za souhlasu infikovaného, vznikla interaktivní mapa na jejímž základě vyplynuly rizikové kontakty; osoby, označené jako rizikové kontakty, měly být co nejrychleji testovány a v případě pozitivních výsledků testu, měly být umístěny do povinné izolace. Systém mapování kontaktů měl být dle premiéra ČR Andreje Babiše inspirován funkčními systémy a postupy z jiných zemí jako, například, z Jižní Koreje, Singapuru nebo Honkongu.⁴⁹

Vzhledem k nestabilitě situace, rozhodla 9. dubna 2020 vláda, se souhlasem poslanecké sněmovny, o prodloužení nouzového stavu, a to do 30. dubna 2020.⁵⁰

46 Vláda kvůli šíření nákazy koronavirem vyhlásila stav nouze a dále zpřísnila preventivní opatření. Vláda České republiky [online]. 2020-03-12 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-kvuli-sireni-nakazy- koronavirem-vyhlasila-stav-nouze-a-dale-zprisnila-preventivni-opatreni-180256/

47 Vláda přijala další mimořádná opatření k prevenci šíření koronaviru, do karantény musí všichni přijíždějící z rizikových zemí.

Vláda České republiky [online]. 2020-03-13 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-

centrum/aktualne/vlada-prijala-dalsi-mimoradna-opatreni-k-prevenci-sireni-koronaviru--do-karanteny-musi-vsichni-prijizdejici-z- rizikovych-zemi-180298/

48 Vláda zavedla povinnost nosit ochranné prostředky a vyčlenila seniorům čas pro nakupování potravin. Vláda České republiky [online]. 2020-03-18 [cit. 2021-03-22]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-rozhodla-o-

povinnosti-nosit-mimo-domov-ochranne-prostredky-a-vyclenila-seniorum-cas-pro-nakupovani-potravin-180451/

49 Vláda spouští projekt chytré karantény, s testováním se začne v Jihomoravském kraji. Novinky.cz [online]. 2020-03-30 [cit.

2021-03-23]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-spousti-projekt-chytre-karanteny--s- testovanim-se-zacne-v-jihomoravskem-kraji-180707/

50 Vláda rozhodla o prodloužení nouzového stavu do 30. dubna, podpoří kulturní instituce více než miliardou korun. Novinky.cz [online]. 2020-04-09 [cit. 2021-03-23]. Dostupné z: https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-rozhodla-o-

prodlouzeni-nouzoveho-stavu-do-30--dubna--podpori-kulturni-instituce-vice-nez-miliardou-korun-180949/

(28)

33

O zmírnění režimu na státních hranicích rozhodla vláda ČR 25. května 2020, bylo rozhodnuto, že s účinností od 26. května 2020 se bude výjimka ze zákazu vstupu na území ČR vztahovat rovněž „na občany EU a cizince s přiznaným postavením dlouhodobě pobývajícího rezidenta v jiném členském státě Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky na dobu nejdéle 72 hodin za účelem výkonu ekonomické činnosti, nebo návštěvy osoby, ke které mají prokazatelnou rodinnou vazbu včetně trvalého partnerského vztahu, pro občany Evropské unie, kteří vstupují na území České republiky za účelem výkonu ekonomické činnosti nebo studia na vysoké škole a pro pracovníky do potravinářské výroby, kterým bylo vydáno vízum s počátkem platnosti od 11. května 2020.“ Jako nezbytná podmínka pro tuto výjimku bylo stanoveno prokázání se negativním testem na onemocnění Covid-19 při vstupu do ČR. Zároveň došlo k rozšíření hraničních přechodů, na kterých lze překračovat hranice s Německem a Rakouskem, a to kromě všech zbývajících silničních a železničních přechodů také o letiště Brno-Tuřany, Karlovy Vary, Ostrava-Mošnov a Pardubice.⁵¹ Na zasedání bylo rovněž rozhodnuto o využívání systému „semaforu“, kterým se měly řídit podmínky pro vycestování do zahraničí. Semafor rozděloval evropské státy do tří skupin – státy s nízkým, středním a vysokým rizikem onemocnění Covid-19; při vstupu na území ČR po návratu ze zemí s nízkým a středním rizikem bylo možné vrátit se bez jakýchkoliv omezení, při návratu z nejrizikovějších zemí však bylo potřeba prokázat se negativním testem na Covid-19, který byl podstoupen v posledních 96 hodinách. Rozvolňování pokračovala i v následujících týdnech, například, při překračování hranic mezi ČR a Rakouskem a ČR a Maďarskem byla 5. června 2020 zrušena veškerá omezení a kontroly. Během června pak většina zemí začala přistupovat k omezení opatření týkajících se omezování vstupu do země, či nutnosti podstoupit karanténu či testování.⁵²

2.3 Přenos SARS-CoV-2 v letecké dopravě

Na konci dubna 2020 zveřejnila Purdueova univerzita v americké Indianě vizualizaci šíření nákazy koronavirem SARS-CoV-2, která znázorňuje šíření kapének poté, co jeden z cestujících zakašle na palubě letadla Boeing 767. Dle této vizualizace by byla možná nákaza u většiny cestujících přítomných na palubě; ve spolupráci se společností Boeing vědci zjistili, že největšímu riziku nákazy při pětihodinovém letu na palubě stroje Boeing 767, jsou vystaveni cestující, kteří se nacházejí v sedmi řadách od infikovaného. Při kratším letu by riziko mělo být pětinové. Studie se zároveň zaměřila na možná řešení – pokud by byla provedena například změna ventilačního systému na palubě letadla takovým způsobem, že

51 Vláda navrhne snížení DPH na ubytování a vstupenky, rozhodla o otevření všech železničních a silničních přechodů s Německem a Rakouskem. Vláda České republiky [online]. 2020-05-25 [cit. 2021-03-31]. Dostupné z:

https://www.vlada.cz/cz/media-centrum/aktualne/vlada-navrhne-snizeni-dph-na-ubytovani-a-vstupenky--rozhodla-o-otevreni- vsech-zeleznicnich-a-silnicnich-prechodu-s-nemeckem-a-rakouskem-181658/

52 PŘEHLED: Kdy a kam můžete cestovat. Seznam Zprávy [online]. 2020-05-25 [cit. 2021-03-31]. Dostupné z:

https://www.seznamzpravy.cz/clanek/cestovani-do-zahranici-koronavirus-107350

(29)

34

by tok vzduchu vycházel blíže k podlaze, namísto nad sedadly, mohlo by být riziko nákazy sníženo až o polovinu, či dokonce více.⁵³

Zkoumáním dvou konkrétních případů, kdy k přenosu koronaviru během letu pravděpodobně došlo, se zabývala studie zveřejněná v lékařském časopise JAMA Network Open. Během březnového téměř pětihodinového letu z Tel Avivu do Frankfurtu, kdy na palubě letadla Boeing 737-900, s celkovým počtem 102 cestujících, cestovala skupina 24 cestujících, jež přišla do kontaktu s infikovanou osobou, 7 cestujícím z této skupiny bylo po příletu do Frankfurtu diagnostikováno onemocnění Covid-19. Dle studie, jejíž autoři byli pro účely výzkumu a individuálních rozhovorů v následujících týdnech v kontaktu s dalšími 71 cestujícími, byl pravděpodobný přenos na palubě letadla zaznamenán u dvou dalších osob.

Studie však poukazuje také na skutečnost, že tito dva cestující, jež se měli nakazit na palubě letadla, seděli do nejdále dvě řady od infikovaných cestujících, a to bez jakýchkoliv ochranných prostředků.⁵⁴

Další studií, jež se zabývala pravděpodobností možné nákazy koronavirem na palubě letadla, byla studie Arnolda Barnetta, profesora statistiky z Massachusettského technologického institutu (MIT). Barnett se ve své studii zaměřil na pravděpodobnost nákazy koronavirem SARS-CoV-2 na krátkých vnitrostátních letech v USA, a to konkrétně na palubách letadel, jako je Boeing 797 nebo Airbus 320, kde jsou sedadla uspořádaná do trojic, a to po obou stranách letadla. Dle výsledků Barnettova výzkumu, jenž stavěl na předpokladu, že let je plně obsazený, je pravděpodobnost nákazy při obsazení všech sedadel, za předpokladu, že všichni cestující i členové posádky, mají ochranu dýchacích cest, 1:4300, což odpovídá 0,023 %. Za předpokladu, že kromě ochrany dýchacích cest je přijato také další opaření, tedy že není obsazeno prostřední sedadlo, je riziko nákazy nižší, 1:7700, tedy až 0,013 %.⁵⁵ V rozhovoru pro CNN pak Barnett uvedl, že aby mohlo k přenosu koronaviru SARS-CoV-2 na palubě letadla dojít, muselo by dojít ke třem okolnostem, a sice, že na palubě letadla by se nacházel cestující s onemocněním Covid-19, zároveň by tento cestující musel být infekční a jeho ochranná rouška by musela selhat a umožnit tak přenos nákazy. K nákaze by však podle něj mohlo dojít pouze cestujících v bezprostřední blízkosti infikovaného. Dle Barnetta zároveň pro pravděpodobnost nákazy není zásadní rozdíl mezi sedadly u oken a sedadly v uličce; sedadla v uličce jsou dle něj statisticky nepatrně

53 Riziko nákazy koronavirem je v letadle vysoké, ukazuje vizualizace. Česká televize [online]. 2020-04-30 [cit. 2021-03-28].

Dostupné z: http://www.szu.cz/tema/prevence/varianty-koronaviru-sars-cov-2?source=rss

54 Hoehl S, Karaca O, Kohmer N, et al. Assessment of SARS-CoV-2 Transmission on an International Flight and Among a Tourist Group. JAMA Netw Open. [online]. 2020-08-18 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z:

https://jamanetwork.com/journals/jamanetworkopen/fullarticle/2769383?utm_source=For_The_Media&utm_medium=referral&ut m_campaign=ftm_links&utm_term=081820

55 Arnold Barnett. Covid-19 Risk Among Airline Passengers: Should the Middle Seat Stay Empty? MedRxiv. [online]. 2020-08-02 [cit. 2021-03-28]. Dostupné z: https://www.medrxiv.org/content/10.1101/2020.07.02.20143826v3