Hlavní práce71919_maxm00.pdf, 2.2 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Fakulta financí a účetnictví

Katedra veřejných financí

Studijní obor: Zdanění a daňová politika

Daň z digitálních platforem v České republice a na Slovensku

Autor diplomové práce: Bc. Marek Maxa

Vedoucí diplomové práce: Ing. Lucie Wadurová, LL.M.

Rok obhajoby: 2021

(2)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Daň z digitálních platforem v České republice a na Slovensku“ vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne ………

………

Bc. Marek Maxa

(3)

Poděkování

Touto cestou bych rád poděkoval Ing. Lucii Wadurové, LL.M, za cenné rady a připomínky, které mi při zpracování diplomové práce pomohly. Rovněž bych na tomto místě rád poděkoval rodině a nejbližším přátelům za podporu během mého celého vysokoškolského studia.

(4)

Abstrakt

Cílem této diplomové práce je vymezit specifika digitální a sdílené ekonomiky a souvisejících pojmů. Ekonomiky vyspělých evropských zemí již nejsou poháněny průmyslovou výrobou, ale poskytováním služeb a technologickým vývojem, díky kterému se celý svět postupně dostává do zcela nové podoby. Řada služeb a lidské fungování jako takové se výrazně mění, což vyžaduje také změny na národní i mezinárodní legislativní úrovni. Tato práce zkoumá navrhované směrnice k zavedení daně z digitálních platforem a případný dopad při jejich zavedení. V praktické části je na základě dat z databáze Amadeus zanalyzováno a porovnáno daňové zatížení mezinárodních a domácích podniků a také efektivní daňová sazba podniků digitálních s podniky tradičními. V poslední kapitole je zkoumán potenciál daňových výnosů pro Českou a Slovenskou republiku z příjmů platforem Bolt a Uber v případě zavedení daně z digitálních platforem.

Klíčová slova: digitální platformy, sdílená ekonomika, Bolt, Uber, zdanění digitálních služeb

(5)

Abstract

The aim of this diploma thesis is to define the specifics of digital and shared economics and related topics. The economies of developed European countries are no longer driven by industrial production, but by providing services and technological development, thanks to which the whole world is gradually taking on a completely new form. Many services and human functioning as such are changing significantly, which also requires changes at national and international legislative level. This work examines the proposed directives for the introduction of a tax on digital platforms and the possible impact of their introductions. In the practical part, based on data from the Amadeus database, the tax burden of international and domestic companies and the effective tax rate of digital companies with traditional companies are analyzed and compared. The last chapter examines the potential of tax revenues for the Czech Republic and Slovakia from the revenues of Bolt and Uber platforms, in the case of the introduction of a tax on digital platforms.

Keywords: digital platforms, shared economy, Bolt, Uber, taxation of digital companies

(6)

Obsah

ÚVOD ... 7

1 VLIVY A VYMEZENÍ DIGITÁLNÍ EKONOMIKY A SOUVISEJÍCÍCH POJMŮ ... 9

1.1DIGITÁLNÍ EKONOMIKA ... 10

1.2PRŮMYSL 4.0 ... 11

1.3SDÍLENÁ EKONOMIKA ... 13

1.4VLIVY SOUČASNÉHO TECHNOLOGICKÉHO ROZVOJE NA LEGISLATIVU ... 15

1.5AGRESIVNÍ DAŇOVÉ PLÁNOVÁNÍ ... 17

2 DAŇ Z DIGITÁLNÍCH PLATFOREM ... 20

2.1SMĚRNICE RADY O SPOLEČNÉM SYSTÉMU DANĚ ZDIGITÁLNÍCH SLUŽEB JAKO DANĚ ZPŘÍJMU POSKYTOVÁNÍ URČITÝCH DIGITÁLNÍCH SLUŽEB ... 21

2.1.1 Zdanitelné příjmy ... 21

2.1.2 Místo zdanění ... 22

2.1.3 Osoba povinná k dani ... 23

2.1.4 Identifikace k dani z digitálních služeb ... 23

2.1.5 Výpočet a sazba daně z digitálních služeb ... 24

2.1.6 Přiznání k dani z digitálních služeb ... 25

2.1.7 Správa daně z digitálních služeb ... 25

2.2DOPADY ZAVEDENÍ DANĚ ZDIGITÁLNÍCH SLUŽEB ... 25

2.3DAŇ ZPOSKYTOVÁNÍ REKLAMY ... 27

2.4NÁVRH SMĚRNICE RADY, KTEROU SE STANOVÍ PRAVIDLA TÝKAJÍCÍ SE ZDANĚNÍ PRÁVNICKÝCH OSOB VPŘÍPADĚ VÝZNAMNÉ DIGITÁLNÍ PŘÍTOMNOSTI ... 28

2.4.1 Digitální stálá provozovna a způsob přiřazování zisků ... 29

2.4.2 Dopady zavedení digitální stálé provozovny ... 30

3 SROVNÁNÍ DAŇOVÉHO ZATÍŽENÍ MEZINÁRODNÍHO A DOMÁCÍHO PODNIKU ... 32

4 EFEKTIVNÍ DAŇOVÁ SAZBA DANĚ Z PŘÍJMU PRÁVNICKÝCH OSOB TRADIČNÍCH A DIGITÁLNÍCH PODNIKŮ ... 35

5 VÝNOSY Z DANĚ Z DIGITÁLNÍCH PLATFOREM ... 37

5.1POTENCIÁL DAŇOVÝCH VÝNOSŮ PLYNOUCÍCH Z PROVOZOVÁNÍ RIDE HAILINGOVÝCH APLIKACÍ ... 37

5.1.1 Výpočet odhadované výše příjmů digitálních platforem ... 38

5.1.2 Výpočet potenciální výše výnosů z daně z digitálních platforem ... 46

5.2POTENCIÁL DAŇOVÝCH VÝNOSŮ PLYNOUCÍCH Z PROVOZOVÁNÍ APLIKACÍ NA DORUČOVÁNÍ JÍDLA ... 47

5.3CELKOVÝ POTENCIÁL DAŇOVÝCH VÝNOSŮ ZDIGITÁLNÍ DANĚ NA ZÁKLADĚ AKTIVIT SPOLEČNOSTÍ BOLT A UBER V ČESKÉ REPUBLICE A NA SLOVENSKU ... 50

ZÁVĚR ... 52

ZDROJE ... 54

SEZNAM GRAFŮ ... 58

SEZNAM TABULEK ... 58

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 58

(7)

7

Úvod

Poměry a zajeté trendy světové ekonomiky se od počátku 21. století razantně mění a díky zrychlující se digitalizaci se stává svět stále více propojený. Co se na první pohled může jevit jako pozitivní směr, kterým by se světová ekonomika a svět jako takový měly vydat, na straně druhé přináší negativní externality, jejichž rozsah bude v některých oblastech markantní.

V minulosti probíhaly veškeré informační a peněžní toky tradičním způsobem a pro většinu z nich byla nutná fyzická přítomnost zúčastněných stran. Díky digitalizaci se však většina informačních toků přesunula do digitálního prostoru. Nejen v době koronavirové krize je běžnou praxí komunikovat, pracovat nebo expandovat s firmou do zahraničí, aniž by byla fyzická přítomnost na daném místě zapotřebí.

Během posledních deseti let nabraly na velké popularitě tzv. digitální platformy a pro obyvatele velkých světových měst je dnes běžnou praxí si například objednávat taxi, jídlo, půjčovat sdílená kola nebo koloběžky díky mobilním aplikacím. Dalším, dnes už běžným příkladem, je skrze komunikační platformy v reálném čase lehce udržovat kontakt s lidmi z celého světa a snadno sdílet například fotografie nebo videa.

Digitální podniky tyto aplikace provozující mají svá sídla nebo provozovny zpravidla v jedné zemi a v ostatních působí bez jakékoliv, nebo pouze s minimální fyzickou přítomností, na což nejsou současná daňová legislativa a daňová pravidla připravena. Digitálním podnikům je tak umožněno provádět agresivní daňové plánování, protože odlišný způsob fungování a složité transformační změny jsou natolik rozsáhlé, že veřejná správa nemůže promptně reagovat a zabránit tak digitálním společnostem vyvádět své zisky do zemí s nižším daňovým zatížením.

Díky tomu je narušena daňová spravedlnost a klesá konkurenceschopnost států, ze kterých jsou zisky vyváděny.

Na nemožnost aplikace stávajících daňových pravidel na digitální podniky reaguje Evropská komise na nadnárodní úrovni. Tato diplomová práce, která bude mít tři části, zkoumá současný stav a navrhované legislativní změny.

V první části je pomocí metody deskripce vymezena digitální ekonomika jako taková.

Dále pak pojmy, které s digitální ekonomikou úzce souvisí, principy, na kterých digitální ekonomika funguje, vlivy, které na současnou legislativu technologický vývoj má a jakým způsobem funguje agresivní daňové plánování, proti kterému je v rámci zachování konkurenceschopnosti jednotlivých států nutné bojovat.

(8)

8

V druhé části jsou popsány diskutované návrhy Evropské komise, konkrétně Návrh směrnice o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmů z poskytování určitých digitálních služeb a Návrh směrnice Rady, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti. Dále v ní jsou zanalyzovány případné dopady při zavedení navrhovaných směrnic na daňové systémy a ekonomiky zainteresovaných zemí.

Ve třetí části diplomové práce se zaměřím na srovnání zdanění tradičních podniků s digitálními a mezinárodních podniků s podniky domácími. Následně bude proveden odhad příjmů významných digitálních společností v oblasti dopravy v České republice a na Slovensku. Mezi ně se řadí zejména americká společnost Uber Technologies Inc. a estonský Bolt Technology OÜ. Následně odhadnu výši příjmů, o které daňové správy v České republice a na Slovensku díky absenci dani z digitálních platforem přicházejí, případný dopad na daňový mix a jaký dopad na zkoumané společnosti bude daň v navrhované výši mít.

(9)

9

1 Vlivy a vymezení digitální ekonomiky a souvisejících pojmů

Světová ekonomika prochází od počátku 21. století razantní změnou. Svět se stává stále více globálně propojený a spousta činností se přesouvá do digitálního prostoru. Přestože se v žebříčku největších světových firem¹ na předních příčkách od roku 2000 drží několik známých světových konglomerátů², od roku 2015 můžeme mluvit o dominanci technologických společností jako je Apple Inc., Microsoft Corporation, Amazon.com či Alphabet Inc. (známější jako Google).³ Zároveň došlo ke zvýšení podílu technologických a digitálních společností na tržní kapitalizaci dvaceti největších světových společností, která v roce 2006 činila 7 % a do roku 2017 vzrostla na 54 %.⁴

Na ekonomickém vývoji v posledních deseti letech lze pozorovat, jak se celé ekonomické prostředí mění, dochází ke změně samostatných ekonomických principů a růst světové ekonomiky táhnou nové technologie. Právě díky rychlým technologickým změnám dochází k destabilizaci všech druhů průmyslu, včetně těch tradičních, jako je např. průmysl automobilový.⁵ Probíhající digitální revoluce nutí tradiční firmy v oblasti technologií k rychlé adaptaci, a zároveň umožňuje vznik a rozvoj novým technologickým společnostem, uskutečňujícím jejich ekonomickou činnost prostřednictvím digitálních platforem, skrze které poskytují služby a také sbírají data o uživatelích.⁶ Krom výše zmíněných společností toto v Evropě platí zejména pro firmy jako je estonský Bolt Technology OÜ (dříve známý jako Taxify), americký Uber Technologies Inc., AirBnB Inc. a také například Booking.com. Pro technologické společnosti je typické fungování bez fyzické přítomnosti v jednotlivých zemích působnosti, nebo pouze s přítomností omezenou a pro jejich činnost jsou zásadní zejména nehmotná aktiva a data o uživatelích.

1 Velikost jednotlivých společností je posuzována dle tržní kapitalizace.

2 Jedná se mimo jiné o společnosti Industrial & Commercial Bank of China, JPMorgan Chase, General Electrics, China Construction Bank a další.

3 Data v průběhu let 1996–2020, Wikipedia,

https://en.wikipedia.org/wiki/List_of_public_corporations_by_market_capitalization

4 Evropská komise. Spravedlivý a efektivní daňový systém v Evropské unii pro jednotný digitální trh [online].

Brusel: 2017 [cit.2019-03-02]. Dostupné z: https://eur- lex.europa.eu/legal- content/cs/TXT/?uri=CELEX%3A52017DC0547.

6 VEBER, Jaromír. Digitalizace ekonomiky a společnosti: výhody, rizika, příležitosti. Praha: Management Press, 2018. ISBN 978-80-7261-554-4.

(10)

10 1.1 Digitální ekonomika

Rozvoj pojmu digitální ekonomika, který byl poprvé použit již v roce 1995 Donem Tapscottem, je od začátku neodmyslitelně spjatý s využitím internetu, počítačů, následně chytrých telefonů a dnes i mobilních aplikací. Každý jedinec využívající prostřednictvím internetu digitální platformy se svou aktivitou přímo podílí na vytváření přidané hodnoty a zejména dat, které mohou být následně využity například pro cílenou reklamu. Během pouhých 24 hodin v rámci Evropské unie dojde na internetu mimo jiné k 650 milionům vyhledávání, přidání 150 milionů příspěvků na sociální sítě, uživatelé nahrají přes 40 milionů fotografií, shlédnou 800 milionů videí a zašlou 20 milionů mailů.⁷

K uskutečňování digitálních služeb dochází prostřednictvím digitálního rozhraní, čímž je myšlen jakýkoliv software, aplikace nebo webové stránky a mezi hlavní znaky digitální služby lze řadit minimální lidský zásah, automatizaci, samostatnost a velký počet opakování.⁸ Za digitální obsah se pak dá považovat jakýkoliv obsah a data dodaná v digitální podobě.⁹

S digitální ekonomikou pak úzce souvisí i shromažďování dat o uživatelském chování, jejich následná analýza a rozvoj nehmotných aktiv. Zejména shromažďování dat vede následně k vytváření nehmotného digitálního produktu disponujícího neomezenou mobilitou a pomocí jednoho kliknutí je lze převést na druhý konec světa. To dává digitálním podnikům možnost přesouvat zisky mezi jednotlivými státy a využívat výhodnějších daňových pravidel a nižšího daňového zatížení.¹⁰ Tohoto typu přesouvání se dopustil v minulosti například americký Uber, který svá nehmotná aktiva přesouval do Nizozemska, kde je vložil do vlastnictví nizozemské společnosti Uber International C.V., následně založil druhou společnost se sídlem v Nizozemí Uber B.V. Té plynou příjmy od partnerských řidičů z dalších evropských zemí, kde Uber působí

7 Evropská komise. Návrh SMĚRNICE RADY, kterou se stanoví pravidla týkající se zdanění právnických osob v případě významné digitální přítomnosti COM/2018/0147 final - 2018/072 (CNS) [online]. Brusel: 2018b [cit.2020-10-19]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/ALL/?uri=CELEX%3A52018PC0147.

CELEX%3A52018PC0147.

8 DITTRICH, Paul-Jasper a Pola SCHNEEMELCHER. Tax me if you can - The taxation of digital businesses in the EU [online]. 2018 [cit. 2019-08-10]. Dostupné z: https://www .delorsinstitut.de/en/all -publications/tax-me-if-you- can-the-taxation-of- digital-businesses-in-europe/.

9 European Commission. On the common system on the digital services tax on revenues resulting from the provision of certain digital services [online]. Brusel: 2018 [cit. 2020- 10-20]. Dostupné z: https://eur- lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=COM%3A2018%3A148%3AFIN.

10 European Commission. On the common system on the digital services tax on revenues resulting from the provision of certain digital services [online]. Brusel: 2018 [cit. 2020- 10-20]. Dostupné z: https://eur- lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=COM%3A2018%3A148%3AFIN.

(11)

11

a společnost následně platí poplatek za pronájem nehmotných aktiv, čímž dochází k daňové optimalizaci.¹¹

S digitalizací samotnou se v rámci běžného života setkává téměř každý občan a pro normální fungování je dnes už prakticky neodmyslitelná. Největší podíl na celkové přidané hodnotě mají informační a komunikační technologie zejména v odvětví automobilovém, domácích spotřebičů, zdravotnictví a lékařství.¹² Není to ale jen lidské fungování, které je technologiemi přímo ovlivněno, rostoucí vliv digitální ekonomiky na světový průmysl je také nezanedbatelný. Více než 30 % světového HDP tvoří průmysl přímo ovlivněný digitalizací a robotizací a těžko lze tedy ignorovat nastolený trend, kterým se světová ekonomika a průmysl ubírá. Digitalizace nebude mít navíc podstatný vliv pouze na průmysl, ale může přinášet výhody například i pro daňovou správu, které může výrazně snížit administrativní zátěž a usnadní komunikaci jednotlivým správcům daně. To by v dlouhodobém období mělo vést k efektivnějšímu výběru daní a eliminaci vyhýbání se daním.

Důležitost rozvoje digitální sféry ekonomiky si uvědomují i na úrovni Evropské komise.

Nejpozději do roku 2025 bude většina aktivit záviset na digitálních ekosystémech a má-li si Evropská unie zachovat konkurenceschopnost, udržet silnou průmyslovou základnu a zvládnout přechod k inteligentní ekonomice průmyslu a služeb, bude nutná digitalizace veškerých odvětví. Pro udržení konkurenceschopnosti budou podstatné zejména internet a jeho dostupnost, cloud computing a velký objem dat, kdy právě data se považují za katalyzátor ekonomického růstu.¹³

Zmíněné změny a pokrok dávají vzniknout novým pojmům a také samotným ekonomickým odvětvím.

1.2 Průmysl 4.0

Jedním z pojmů, které rychlý technologický pokrok posledních let přinesl je průmysl 4.0, neboli čtvrtá průmyslová revoluce. Přestože doposud neexistuje jednotná a jednoznačná definice žádného z těchto pojmů, je to právě digitalizace a robotizace, na kterých je koncept průmyslu 4.0 založen. V porovnání s předchozími průmyslovými revolucemi nepřináší ta čtvrtá

11 O'KEEFE, Brian a Marty JONES. How Uber plays the tax shell game. Fortune [online]. 2015 [cit. 2020-10-20].

ISSN 0015-8259. Dostupné z: https://fortune.com/2015/10/22/uber-tax-shell/

13 European Commission. A Digital Single Market Strategy for Europe [online]. Brusel, 2015 [cit. 2020-04-26]

Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=celex%3A52015DC0192.

(12)

12

zásadní změny pouze v průmyslové výrobě, ale dotkne se i oblastí technické standardizace, systému vzdělávání, bezpečnosti, vědy a výzkumu, trhu práce nebo sociálních systémů.¹⁴ Klíčovou roli v průmyslových odvětví bude hrát internet a rozvoj kyberneticko-fyzických systémů, pomocí kterých budou výroby organizovány a optimalizovány. Jednotlivé stroje budou mezi sebou právě díky internetu komunikovat a stanou se plně autonomní. Továrny budou mít horizontálně i vertikálně zavedené IT systémy a dojde k optimalizaci dodavatelsko- odběratelského řetězce. Díky těmto inovacím dojde v továrnách ke zvýšení produktivity za současného snížení nákladů. Za příklad takovéto továrny lze už dnes uvést továrnu společnosti Siemens v německém Ambergu, kde je 75 % procesů zajišťována stroji a od roku 1989 výše její produkce při zachování velikosti továrny vzrostla sedminásobně.¹⁵

Mimo výrobu bude průmysl 4.0 souviset i s oblastí služeb. Už dnes se mohou lidé z pozice zákazníka setkat s tzv. boty, kteří nahrazují lidskou práci například zákaznické podpory. Naprogramovaný bot dokáže zákazníkovi odpovědět z pravidla na často kladené otázky, případně ho nasměrovat přímo ke zdroji informací, které potřebuje získat.

Přestože je čtvrtá průmyslová revoluce jedním z hlavních témat posledních let, lze ji jen těžko v současné chvíli zasadit do jednotného časového rámce, který by její začátek generalizoval pro všechny světové země. V nejrozvinutějších světových zemích již čtvrtá průmyslová revoluce dávno započala a hlavním motivem je shodně technologické prvenství a posílení konkurenceschopnosti na světových trzích. Spolu se zmíněnými hlavními cíli je také třeba zmínit snahu vyřešit současné společensko-ekonomické problémy a geopolitická či demografická rizika.¹⁶

Mezi jednu z prvních zemí, která představila konkrétní vizi o dalším vývoji průmyslu na Hannoverském veletrhu, bylo v roce 2011 Německo. Už o dva roky později došlo k představení konkrétního programu „Industrie 4.0“, k vyčlenění sto miliónů EUR a sestavením dvou podpůrných programů. V roce 2015 spustila program pro rozvoj průmyslu i francouzská vláda. Iniciativa „Industrie de futur“ definuje pět hlavních pilířů průmyslu budoucnosti s dotačním rozpočtem ve výši 730 milionů EUR.¹⁷

14 Ministerstvo průmyslu a obchodu [online] Copyright [cit. 9.12.2020] Dostupné z:

mpo.cz/assets/dokumenty/53723/64358/658713/priloha001.pdf

15 PEŠEK, Roman. Průmysl 4.0 Kde se vzal a co to je. In: Czechinvest [online]. 2016 [cit. 2020-04-24]. Dostupné z:

http://prumysl40.hutnickaspol.cz/prednasky/02_Czechinvest/Prumysl_4.0_- _Pasek_Kde_se_vzal_a_co_to_je.pptx

(13)

13

Česká republika patří mezi země s nejdelší průmyslovou tradicí a vzhledem k velmi otevřené ekonomice bude třeba respektovat vývoj v průmyslově vyspělejších zemích v oblasti pokročilé automatizace a digitalizace. Vývoj průmyslové výroby v tuzemsku od roku 2013 stabilně roste a růst je poháněn zejména odvětvím výroby motorových vozidel. Kvůli tradičně vysokému podílu¹⁸ průmyslové výroby na celkové ekonomice státu, se bude dost pravděpodobně cesta České republiky ke 4. průmyslové revoluci lišit od těch zahraničních.¹⁹

1.3 Sdílená ekonomika

Z již dříve zmíněných společností, jejichž dostupná data budou analyzována v praktické části této diplomové práce spadají do odvětví sdílené ekonomiky společnosti Bolt, Uber a AirBnB. Jedním z největších problémů sdílené ekonomiky je legislativní nedefinování a postrádání všeobecné uznávané definice samotné. Slovník vydaný Cambridžskou univerzitou definuje sdílenou ekonomiku jako ekonomický systém, který je postaven na principu sdílení majetku a služeb mezi lidmi zdarma nebo za úplatu, typicky prostřednictvím internetu.²⁰ Podstatnou sdílené ekonomiky je sdílení zdrojů, výrobků a služeb mezi lidmi, čímž dojde k omezení v nakupování zmíněných statků a služeb, a naopak k nárůstu pronajímání nebo vypůjčení bezúplatného. V největší míře se tento trend dotýká zejména věcí, které využíváme pouze omezeně a cena samotného pořízení věci a jejího následného užívání bývá z pravidla vysoká. Jedná se například o osobní automobil, který dle expertů v oblasti dopravy stojí 95 % času zaparkovaný a pouze 5 % času je reálně využit. Pokud vezmeme v potaz následné provozní náklady na pohonné hmoty, opravy, údržbu, pojištění a ve městě jako je Praha například parkovací karta, nabízí se otázka, zda není osobní vůz pro většinu lidí nadměrným luxusem.

Moderní společnosti v oblasti dopravy (v České republice se jedná například o Bolt, Uber, Anytime nebo GreenGo) se těší neustále větší oblibě, protože nabízí lidem pohodlí přepravy v osobním voze za nižší cenu, než pokud by bylo vozidlo v osobním vlastnictví. Většina ze zmiňovaných společností se navíc snaží řešit i otázku ekologické udržitelnosti, která se v posledních letech stává čím dál podstatnější.

18 Mezi evropskými zeměmi drží Česká republika prvenství s 47% podílem na celkové podnikové ekonomice státu. Hned za Českou republikou následuje Maďarsko, Polsko a Rumunsku.

20 Sharing economy. In: Cambridge Dictionary [online]. Cambridge University Press, 2019 [cit. 2020-04-24].

Dostupné z: https://dictionary.cambridge.org/dictionary/english/sharing-economy

(14)

14

Sdílení se právě dopravy dotýká ze všech odvětví nejvýznamněji. Kromě sdílení automobilů nalezneme na světě několik firem, které rozmisťují a spravují ve městech sdílená kola a elektrické koloběžky, které nabízí obyvatelům ekologickou alternativu k přepravě po městě. V České republice jsou nejznámější růžová Rekola a elektrické koloběžky Lime, nicméně v oblasti mikromobility začíná čím dál větší roli hrát i estonský Bolt, operující v České republice i na Slovensku a nabízí zapůjčení jak sdílených elektro kol, tak elektrických koloběžek. Revoluce ve sdílení se samozřejmě dotýká i dalších oblastí, a to například ubytování. Dnes už každý, kdo disponuje volným bytem, nebo například pouze volným pokojem ve svém bytě, jej může prostřednictvím platformy AirBnB pronajmout (pomocí mobilní aplikace Holiday Swap, další platformy v oblasti ubytovacích služeb, lze ubytování poskytnout pouze zdarma) a vytváří tak další alternativu v oblasti ubytovacích služeb.

Názory na sdílenou ekonomiku se různí a objevují se i takové, že sdílení by mělo probíhat pouze zdarma, protože pokud je sdílení zpoplatněno²¹, jedná se spíš o komerční výměnu. Sdílená ekonomika se navíc stále nachází ve fázi, kdy je diskutováno, zda může přinést v dlouhodobém horizontu skutečně deklarovaný přínos a poskytovat široké veřejnosti kvalitnější služby za dostupnější ceny a zda naopak nepřináší pouze negativní externality, které zatím nejsou tolik viditelné. Typickým příkladem této kontroverze je například společnost Airbnb, díky níž si člověk prakticky kdekoliv na světě může najít ubytování často v exkluzivních částech světových metropolí, navíc za ceny příznivější než v hotelových komplexech. Až čas a neustále zvyšující se objem transakcí probíhající skrze Airbnb odhalil problém, který tento trend přináší. Jedná se zejména o vytlačování místních obyvatel z center měst a tlak na růst cen nájmů. Evropské metropole jako Paříž, Londýn a Amsterdam proto již přijali první vlnu opatření, které mají nabídku ubytovacích služeb skrze Airbnb omezit a chránit tak domácí rezidenty. Podobné kroky se připravují také v Praze. Připravovaný legislativní návrh by měl ukládat městům pravomoc stanovovat přesná pravidla pro určení doby, po kterou může být krátkodobé ubytování poskytováno, maximálního počtu přenocování v roce nebo například limity na počet ubytovaných osob.

Obdobnou kolizi pozitiv a negativ lze zároveň sledovat i u přepravních platforem, které zažívají v posledních letech obrovský boom. Řeší se, zda jejich narůstající popularita nezahlcuje velká města ještě větším počtem automobilů a nezapříčiňuje tak horší dopravní situaci anebo díky jejich lepší časové a cenové dostupnosti naopak situaci v dlouhodobém

21 U největších společností figurujících v oblasti sdílené ekonomiky je sdílení vždy zpoplatněno.

(15)

15

horizontu pomáhají, protože sdílení postupem času nahradí v oblasti mobility preferenci osobní automobil vlastnit.

Příkladem může být například dánská Kodaň, ve které v roce 2016 počet využívaných kol v centru města předčil počet automobilů. Vliv na tento fakt má samozřejmě i hustá a kvalitní síť infrastruktury pro cyklisty zbudovaná, a vysoká míra zdanění na automobily v osobním vlastnictvím uplatněná. Hlavní město Dánského království potvrzuje, že i pří sníženém využívání osobních automobilů za současného nahrazení jinými dopravními prostředky, případně využití sdílených dopravních prostředků lze žít život na vysoké úrovni²² a ukazuje tak možnou budoucí cestu dalším evropským metropolím.

Graf 1 - Počet dopravních prostředků v centru Kodaně dle jejich typu

Zdroj: vlastní zpracování, data dostupná z: https://www.dst.dk/en

1.4 Vlivy současného technologického rozvoje na legislativu

Digitalizace mění zajeté pořádky. Transformace současné ekonomiky na ekonomiku digitální probíhá rychlým tempem, což zapříčiňuje vznik legislativních mezer a zákonodárci na národní i nadnárodní úrovni jsou nuceni k úpravám legislativy, aby byla uplatnitelná i na digitální podniky. Ty mohou uskutečňovat svou činnost na dálku a vytvářet rozdílné hodnoty, než podniky tradiční a díky absenci stálé provozovny nebo agenta mohou své zisky vyvádět do zemí s výhodnějším zdaněním. Boom mobilních aplikací otevřel všem uživatelům chytrých telefonů nové možnosti spotřeby služeb, které do té využívali tradičními způsoby.

22 Kodaň se v žebříčku sestavovaném serverem www.mercer.com pravidelně umísťuje mezi městy s nejvyšší kvalitou života, který bere v potaz mimo jiné politické, ekonomické, sociálně-kulturní a dopravní aspekty.

(16)

16

Díky rychlé digitalizaci světové ekonomiky se dostávají stále více do popředí informační a komunikační technologie. Internet se spolu s moderními digitální technologiemi stále více integruje do všech oblastí společnosti a ekonomiky. S obrovským potenciálem ekonomického růstu přichází také povinnost zákonodárců zvládnout tuto revoluci po legislativní stránce. Evropská komise vydala již začátkem května 2015 opatření vztahující se na vytvoření jednotného digitálního trhu s motivací dalšího růstu evropských podniků a pro Evropu udržení vedoucí pozice v oblasti digitální ekonomiky. Jednotný digitální trh má zajistit volný pohyb osob, kapitálu, zboží, služeb, a zamezit narušování volné hospodářské soutěže, čímž dojde k vytvoření příležitosti pro zakládání nových podniků, rozšíření trhu a tvorbu nových pracovních míst.²³

Mezi nejaktuálnější příklady těchto změn patří novely zákonů o silniční dopravě, ke kterým v posledních dvou letech postupně v zemích Evropské unie dochází. Moderní platformy jako jsou Bolt a Uber se svým principem fungováním výrazně podíleli na transformaci trhu taxislužeb. Zákazníci se začali postupně přepravovat pomocí mobilních aplikací těchto společností a danou službu v cenově dostupnější variantě začali využívat častěji. Původní verze českého zákona č. 111/1994 Sb. o silniční dopravě neznala pojmy jako např. mobilní aplikace nebo internetová platforma, což vytvářelo na trhu taxislužeb nerovnosti. Jedna skupina měla zákonem definovaná pravidla a povinnosti, kterých se musela držet a skupina druhá nebyla zákonem zakázána ani definována. Aby byly podmínky na trhu narovnané a pro všechny platila stejná pravidla, došlo k novelizaci zákona, který v České republice vešel v platnost 1. června 2020.²⁴

Probíhající revoluci si uvědomuje i Evropská unie, která vliv digitalizace na ekonomiku i společnost vnímá a její vlivy a případnou regulaci zkoumá. K zachování konkurenceschopnosti Evropské unie, je dle Evropské komise za potřebí maximalizovat potenciál digitální ekonomiky, přechod na inteligentní ekonomiku a digitalizace všech odvětví.

Zásadní význam pro zachování konkurenceschopnosti mají internet, cloud computing a odvětví dat velkého objemu, které každoročně roste a data samotná jsou vnímána jako katalyzátor ekonomického růstu. Digitální technologie se netýkají pouze průmyslu a podniků, ale přináší příležitosti pro energetiku, nebo již zmíněnou dopravu a další ekonomická odvětví. Výhody

23 PILNÝ, Ivan. Digitální ekonomika: žít nebo přežít. Brno: BizBooks, 2016. ISBN 978- 80-265-0481-8.

24 Novela zákona o silniční dopravě platí např. na Slovensku už od 1. dubna 2020 a podoba nového zákona se výrazně neliší od zákona českého.

(17)

17

přináší také daňové správě, které mohou usnadnit komunikaci mezi jednotlivými správci daně, případně správcem daně a daňovým subjektem.²⁵

1.5 Agresivní daňové plánování

Nedostatky v daňových zákonech vytváří mezery umožňující agresivní daňové plánování, kdy nadnárodní společnosti mohou své zisky mezi zeměmi převádět do států s nižším daňovým zatížením.

Společnosti jako Apple Inc. nebo Amazon.com jsou jasným důkazem, že zavedení nových legislativních rámců je opravdu nutné. Zmíněné společnosti využívají nespravedlivou konkurenční výhodu, která jim je do ruky právě díky agresivnímu daňovému plánování a mezerám v legislativě vkládána. V praxi jde zejména o využití transferových cen, nízké kapitalizace, sepisováním umělých smluv zabraňujících vzniku stálé provozovny, vytváření umělých obchodních transakcí s nehmotným majetkem a přesouvání zisku do zahraničí. Tím dochází k nižšímu zdanění ve státě, ze kterého příjem skutečně plyne a k oslabování sociálních rozpočtů a vytváření nerovných podmínek na trhu.²⁶

Na základě agresivního daňového plánování ve velké míře optimalizovala svou daňovou povinnost společnost Apple Inc. Díky volnosti v pravidlech mezinárodních transferů přesouvala své zisky do Lucemburska a díky neoprávněné státní podpoře ve formě daňové úlevy od irských úřadů získala až 13 miliard EUR. Tato optimalizační skupina dostala název

„Double Irish Dutch Sandwitch“ a skládala se z jedné irské společnosti, jejíž efektivní sídlo fungování bylo vedené na Bermudách. Dále další společnosti usazené v Irsku, která je zde daňovým rezidentem a nizozemské společnosti. Ta fungovala mezi oběma irskými firmami jako zprostředkovatel licence. Celosvětovou daňovou povinnost se tak skupině Apple podařilo snížit na základě využití složitého pravidla pro stanovení státu rezidence. Z pohledu irské legislativy vychází, že pokud nemá společnost v Irsku efektivní místo vedení, ale zároveň zde sídlí, není považována za daňového rezidenta. Takto Apple založil v Irsku firmu, jejíž vedení přesunul do jiného státu a ke zdaněné zisků pak docházelo na Bermudách.²⁷

25 European Commission. A Digital Single Market Strategy for Europe [online]. Brusel, 2015 [cit. 2020-04-26]

Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal- content/EN/TXT/?uri=celex%3A52015DC0192.

27TEPPEROVÁ, Jana a Martin JAREŠ. Případ Apple: Evropská komise kousla do jablka. Nebude nakonec příliš kyselé? Bulletin Komory daňových poradců České republiky. 2016, 2016(4), 35-39.

(18)

18

Celá skupina Apple navíc využila neexistence srážkové daně na licenční poplatky v Evropské Unii a existence markantních rozdílů v sazbách korporátní daně v Irsku a v USA.

Irská společnost pod skupinou Apple poskytovala sub-licence a jiné služby dalším společnostem. Za to musela zaplatit licenční poplatky právě nizozemské společnosti, ze kterých ale neodváděla srážkovou daň. Licenční poplatky obdržené společností usazenou v Irsku byly zdaněny pouze do výše přesahující licenční poplatky uhrazené do Nizozemska. Důvodem je absence srážkové daně v nizozemské legislativě, která by byla uvalovaná na licenční poplatky.

Společnost usazená v Nizozemsku pak už pouze vyplatila licenční poplatky do Irska společnosti, která měla efektivní místo vedení na Bermudách a vzhledem k nizozemské daňové legislativě a společnému systému zdanění v rámci EU podléhaly licenční poplatky zdanění právě na Bermudách.²⁸

Mimo výše zmíněných mezer v zákonech využila společnost Apple také mezeru v americké daňové legislativě pro určení daňové rezidence, podle které platí, že má-li společnost místo vedení v USA, ale sídlo v jiné zemi, jedná se o společnost bez daňové příslušnosti. Následně se na základě pravidel pro ovládané zahraniční osoby s názvem „check the box“ podařilo společnosti Apple prokázat, že zahraniční společnost v Irsku prodává odlišný produkt než mateřská společnost sídlící v USA. Díky tomu se stala transparentní, vyhnula se tak zdanění zisků v USA, irské společnosti byl přiřazen zisk a skupina Apple tak vykazovala své veškeré zisky v Irsku.²⁹

Jakmile se podařilo Evropské komisi odhalit agresivní daňové plánování skupiny Apple, doměřila ji daň ve výši 13 miliard EUR. Hlavním odůvodněním bylo využití neoprávněné státní pomoci od irských úřadů a Evropská komise vyhodnotila tuto výhodu jako protiprávní, protože zvýhodňuje konkrétní společnosti. V rámci projektu BEPS³⁰, který zaštiťuje OECD, a agresivního daňového plánování byla irská vláda nucena pozměnit svou daňovou politiku a změnit pravidla pro stanovení daňové residence. Tím se má zabránit, aby společnosti bez daňové residence se sídlem v Irsku byly považovány za irské daňové residenty. Nově založené společnosti musí tyto zákony dodržovat už od 24. 10. 2013, nicméně pro skupinu Apple vejdou však v platnost až 1. 1. 2021. Toto agresivní daňové plánování znatelně ovlivnilo efektivní

28 TEPPEROVÁ, Jana a Martin JAREŠ. Případ Apple: Evropská komise kousla do jablka. Nebude nakonec příliš kyselé? Bulletin Komory daňových poradců České republiky. 2016, 2016(4), 35-39.

30 Base Erosion and Profit Shifting.

(19)

19

daňovou sazbu skupiny Apple, která byla v roce 2003 vyměřena na 1 % a v roce 2014 na pouhých 0,005 %.³¹

(20)

20

2 Daň z digitálních platforem

Ekonomický vývoj, změna ekonomických trendů a technologický pokrok zmíněný v přechozím textu posouvá svět do nové podoby a doposud platné daňové zákony tomuto pokroku nemusí stačit. Dochází tak k vytvoření mezer, kterých moderní společnosti díky stylu svého fungování využívají a mohou tak snižovat své daňové zatížení. Firmy, které byly již v této diplomové práci zmíněny fungují díky internetu téměř ve všech zemích světa, bez jakékoliv fyzické přítomnosti, případně zde mají zřízenou stálou provozovnu, anebo podpůrnou složku. Zisk těchto společností je vždy daněn v zemi, kde společnost sídlí, nicméně větší či menší část celkových zisků je generována ve třetích zemích, kde společnost daň z příjmu neodvádí a státy z těchto peněz nemohou financovat veřejné služby, čím dochází ke snižování konkurenceschopnosti. Dalším problematickým aspektem je obtížnost stanovení daňového základu.³² Lze tedy říct, že jedním z argumentů pro zavedení daně z digitálních platforem je problematika daňového výskytu.

Zabránění nespravedlnosti, soudržný přístup podporující celistvost jednotného trhu, podpora konkurenceschopnosti a zajištění udržitelného systému korporátního zdanění jsou hlavními cíli Evropské unie. Při zdanění digitálních podniků pak k dosažení spravedlivého zdanění pomůže soubor komplexních pravidel. Stanovení rozdílných podmínek může zapříčinit rozpad jednotného trhu, nerovné podmínky povedou ke snížení konkurenceschopnosti Evropské unie, dojde k narušení hospodářské soutěže a nebude umožněn digitální vývoj.³³

Evropská komise v rámci jednotných pravidel zdanění digitálních platforem vydala v březnu roku 2018 směrnici Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu poskytování určitých digitálních služeb, která má za cíl stanovit stabilní, spravedlivý, moderní a jednotný daňový systém. Návrh na jednotná pravidla³⁴ byl některými členskými zeměmi³⁵ odmítnut a jednotlivé členské země se rozhodli vydat cestou individuálního zdanění digitálních služeb.

34 Pro přijetí jednotných daňových pravidel je nutná jednohlasná shoda.

35 Jedná se např. o Finsko, Švédsko a Irsko.

(21)

21

2.1 Směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu poskytování určitých digitálních služeb

Návrh Evropské komise spočívá v přizpůsobenípravidel pro právnické osoby digitálním obchodním modelům a zaměření se na zdanění příjmů z digitálních služeb v oblastech, kde dochází k přispívání uživatelů platforem k vytváření hodnoty. Směrnice si klade za cíl vyřešit nedostačující pravidla pro daň z příjmu právnických osob, jež byla navržena ve 20. století.

Evropská komise navrhuje řešení k udržení jednotného digitálního trhu a následnou harmonizaci těchto řešení na úrovni EU. Daňová pravidla by vymezovala, jaké příjmy by podléhaly zdanění, kdo bude povinen tuto daň odvádět, výše sazby daně a jakým způsobem se vypočítá, a kde bude docházet ke zdanění tohoto typu služeb. Tyto pravidla by následně měly být implementovány do smluv zamezujících dvojímu zdanění, které mají členské státy uzavřené s nečlenskými státy Evropské unie.³⁶

Návrh směrnice Rady byl přijat Evropskou komisí 21. března 2018 a následně byl v průběhu stejného roku dvanáctkrát projednáván, předložen Evropskému hospodářskému a sociálnímu výboru a Výboru regionů, přes které se návrh dostal až do Evropskému parlamentu.

Ten jej 13. prosince 2018 vrátil zpět Radě s pozměňovacími návrhy.³⁷

Směrnice bude pro účely této práce popsána i přes fakt, že nebyla všemi členskými zeměmi Evropské unie 12. března 2019 na jednání rady ECOFIN³⁸ přijata. Dá se nicméně předpokládat, že zákony, kterým bude daň z digitálních platforem v jednotlivých zemích podléhat, budou tuto směrnici mimo jednotlivé výjimky kopírovat.

2.1.1 Zdanitelné příjmy

Hlavním cílem daně z digitálních služeb je zdanění společností, jejichž obchodní model je založen na zapojení masy uživatelů k vytváření hodnoty. Právě zapojení velkého množství uživatelů je základním předpokladem pro fungování daného podniku. Uživatelé využívají platformu z pravidla zdarma a z uživatelů samotných v jednotlivých zemích společnosti žádné příjmy neplynou. Z tohoto důvodu vzniká otázka, zda je správné, aby zisky společnosti byly

36 Evropská komise. Návrh SMĚRNICE RADY o společném systému daně z digitálních služeb jako daně z příjmu z poskytování určitých digitálních služeb COM/2018/0148 final - 2018/073 (CNS) [online]. Brusel: 21.3.2018a [cit.

2020-04-26]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52018PC0148

37 EUR-Lex - 52018PC0148 - EN - EUR-Lex. EUR-Lex — Access to European Union law — choose your language [online]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-

content/CS/HIS/?uri=CELEX:52018PC0148&qid=1607688948920#2018-07-11_OPI_byEESC

38 Economic and Financial Affairs Council configuration

(22)

22

zdaněny v dané zemi, když zapojení uživatelů žádné zisky nevytváří. Velký počet uživatelů na jednom místě nicméně láká firmy například k cílené reklamě, díky které mohou přes platformu oslovit nové zákazníky a zvyšovat tak své zisky. Zdaňovány jsou až zisky platforem v zemi, kde sídlí, nicméně jde o zisky vytvořené na základě hodnot vytvořených uživateli ve třetích zemích. Masa uživatelů vytváří síťový efekt a uživatelé mezi sebou mohou sdílet informace, poskytovat si služby či prodávat zboží. Další zisk platforem může být generován díky prodeji dat o chování uživatelů třetím subjektům nebo k využití pro vlastní marketingové účely.³⁹

Dle návrhu směrnice Rady o společném systému daně z digitálních služeb se za daňové příjmy považují:

a) příjmy z umísťování reklamy na digitální rozhraní zaměřené na uživatele daného digitálního rozhraní,

b) zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní uživatelům, která uživatelům umožňují vyhledávat jiné uživatele a interakci s nimi a která mohou rovněž usnadňovat související dodávky zboží nebo poskytování služeb přímo mezi uživateli,

c) předávání dat shromážděných o uživatelích a generovaných činností uživatelů na digitálních rozhraních.⁴⁰

2.1.2 Místo zdanění

Návrh směrnice Rady přiřazuje místo plnění členskému státu nebo těm členským státům, ve kterých jsou přítomni uživatelé zdanitelné služby, a to i v případech, že uživatelé pouze vytvářejí hodnoty podniku a nemusejí přispívat k zisku příjmů peněžně. Pokud jde o reklamní služby, za místo plnění se zpravidla považuje stát, ve kterém se během zdanitelného období využívá zařízení k připojení k digitálnímu rozhraní.⁴¹

Pokud uživatel migruje mezi více členskými či třetími zeměmi, je třeba zdanitelné příjmy úměrně přidělit jednotlivým členským státům. Stát, ve kterém uživatel zařízení využívá lze určit dle adresy internetového protokolu nebo jiných prostředků určujících lokaci uživatele.

V případě přesouvání nashromážděných dat o uživatelích platformy se zdanitelné příjmy

2020-10-28]. Dostupné z: https://eur-lex.europa.eu/legal-content/CS/TXT/?uri=CELEX%3A52018PC0148.

(23)

23

rozdělí dle počtu uživatelů v jednotlivých členských státech. Pokud jde o zpřístupňování mnohostranných digitálních rozhraní usnadňujících transakce, místem zdanění je ten členský stát, ve kterém uživatelé transakce provádějí. Obecně k rozdělení zdanitelných příjmů dochází na základě lokace, na které se uživatelé nachází při využívání zařízení k přístupu na digitální platformu.⁴²

2.1.3 Osoba povinná k dani

Osobou povinnou k dani je subjekt, jehož celková výše oznámených celosvětových příjmů uskutečněných za dané účetní období, kdy byla subjektem zpracována poslední dostupná účetní závěrka před koncem dotčeného zdaňovacího období, překročila sedm set padesát milionů EUR a zároveň celková výše zdanitelných příjmů dosažených subjektem na území Evropské unie přesáhla za stejné období padesát milionů EUR. Prahové hodnoty se přepočtou na eura dle kurzu vyhlášeného v Ústředním věstník Evropské unie k poslednímu dni příslušného účetního období.⁴³

Z důvodu stanovení prahové hodnoty je daň z digitálních služeb aplikována pouze na větší podniky. Odlišně se stanovují prahové hodnoty pro konsolidované skupiny, a to dle celkových příjmů konsolidované skupiny dosažené na území Evropské unie. I podniky usazené ve třetích zemích mohou být osobou povinnou k dani a platit daň z digitálních služeb v členských zemích Evropské unie.⁴⁴

2.1.4 Identifikace k dani z digitálních služeb

Osoba povinná k dani musí nejpozději do deseti pracovních dnů od konce prvního zdaňovacího období oznámit členskému státu identifikace vznik daňové povinnosti k dani z digitálních služeb. Toto oznámení učiní prostřednictvím systému prohlášení a uvede povinné údaje, a to alespoň jméno, obchodní název, poštovní a elektronickou adresu, vnitrostátní daňové

(24)

24

číslo, telefonní číslo, členský stát, ve kterém vznikla povinnost odvést daň z digitálních služeb, jméno kontaktní osoby a číslo IBAN.⁴⁵

Po provedení tohoto oznámení bude osobě povinné k dani do deseti pracovních dnů přiděleno identifikační číslo pro účely daně z digitálních služeb. Členský stát identifikace má odpovědnost za převedení části vybrané daně konkrétním státům a osoba povinná k dani nenese povinnost podávat daňové přiznání v každém státě jednotlivě. Nastane-li situace, kdy osoba povinná k dani již nemá zdanitelné příjmy, je povinna o skutečnosti informovat členský stát identifikace, který vymaže osobu povinnou k dani z registru do šedesáti pracovních dní a od konce zdaňovacího období, ve kterém byla provedena žádost o výmaz.⁴⁶

Osobě povinné k dani je umožněno změnit členský stát identifikace. To neplatí, pokud si osoba povinná k dani tento stát zvolila z důvodu daňové povinnosti ve více členských státech.

V tomto případě je zvolený stát správním místem až dvě následující zdaňovací období. Osoba povinná k dani změní zemi identifikace, pokud již zde nemá daňovou povinnost. Oznámená změna je účinná od následujícího zdaňovacího období po období, ve kterém byla změna oznámena.⁴⁷

2.1.5 Výpočet a sazba daně z digitálních služeb

Daň z digitálních platforem se vypočte jako součet všech zdanitelných příjmů uskutečněných za zdaňovací období v daném členském státě, na který se uplatní sazba daně ve výši 3 %. Osoba povinná k dani, generující v daném členském státě za dané zdaňovací období zdanitelné příjmy, je povinna odvést daň nejpozději následující pracovní den po posledním dni zdaňovacího období. Pakliže se jedná o konsolidovanou skupinu, může za všechny osoby povinné k dani, které jsou součástí této skupiny, odvést daň jeden subjekt, pokud je v rámci skupiny určen k povinnosti odvádět daň.⁴⁸

(25)

25 2.1.6 Přiznání k dani z digitálních služeb

Směrnice zavádí povinnost osobě povinné k dani, podat daňové přiznání k dani z digitálních služeb v členském státě identifikace, a to nejpozději do třiceti pracovních dnů od konce zdaňovacího období. Kromě podání daňového přiznání budou osoby povinné k dani nuceny přiznat své zdanitelné příjmy připadající každému členskému státu a uvést prahové hodnoty pro celkovou výši celosvětových příjmů a celkovou výši zdanitelných příjmů dosažených za příslušné účetní období v daném členském státě. Celkovou výslednou daň z digitálních služeb v členském státě identifikace musí osoba povinná k dani uhradit do třiceti pracovních dnů od konce zdaňovacího období.⁴⁹

2.1.7 Správa daně z digitálních služeb

Pro vytvoření jednotného, stabilního a moderního daňového rámce pro digitální ekonomiku bude zásadní efektivní výměna informací mezi jednotlivými správami členských států a pevně určit prostředky, kterými bude k výměně informací docházet. Každý členský stát by měl stanovit konkrétní orgán spravující administrativní povinnosti a zodpovídat za výměnu informací. Největší část povinností ohledně výměny informací bude ležet na členském státu identifikace, který by měl poskytovat informace dalším členským zemím.⁵⁰

2.2 Dopady zavedení daně z digitálních služeb

Pro přijetí daně z digitálních platforem je nutný souhlas všech členských zemí Evropské unie a následně by daň musela být implementována do legislativ členských zemí. Případné zavedení může mít na některé podniky, daňové systémy členských států a ekonomiku výrazný vliv.

Návrh směrnice Rady zavádí daň z digitálních služeb ve výši 3 %.⁵¹ Jednotlivé členské státy by měly mít možnost zavádět sazby daně do svého daňového systému ve stejné nebo vyšší

(26)

26

výši, v případě daně z digitálních platforem je jim však tato možnost upřena, čímž dochází ke snížení daňové konkurence, na základě, které si jednotlivé státy udržují konkurenční prostředí a daňová suverenita je důležitá, aby daná země byla atraktivní a lákala zahraniční investory.⁵²

Zavedení daně z digitálních platforem navíc tvrdě postihuje ztrátové společnosti a digitální daň v podstatě funguje proti principu daně korporátní. Pakliže společnost splní zavedené limity a z pohledu digitální daně bude považována za osobu povinnou k dani, bude nucena ze svých příjmů daň odvést, i když nevykáže zisk.

V neposlední řadě pak vystává riziko dvojího zdanění, jelikož daň z digitálních služeb zdaňuje příjmy, které zároveň podléhají dani z příjmu právnických osob. Jestliže by bylo digitálním podnikům umožněno zaplacenou daň z digitálních platforem postavit proti své celosvětové daňové povinnosti, jejich daňové zatížení by se snížilo. Řešení otázky dvojího zdanění může být v bilaterálních a multilaterálních smlouvách. Uzavření jednotlivých smluv mezi všemi státy by však bylo administrativně a zejména časově hodně náročné a zavedení digitální daně by tak mohlo klidně i o několik let odložit.

V případě zavedení daně z digitálních platforem připadne osobám povinným k dani dodatečné administrativní náklady a dojde tak ke snížení motivace investovat, protože si o poskytnuté investice nebudou moci snížit základ daně. V současné chvíli se dá hovořit alespoň o částečné snaze Evropské komise o snížení administrativních nákladů, kdy je společnostem umožněno podávat daňové přiznání v zemi identifikace, čímž se alespoň část administrativních nákladů snižuje, protože společnost nemusí podávat daňové přiznání ve všech zemích, ve kterých působí. Na druhou stranu tím ale rostou administrativní náklady pro zemi identifikace, kde bude nutné vést registr daňových přiznání z digitálních služeb, a ostatní země budou mít možnost provádět oprávněné kontroly dle postupů daného členského státu, které budou mít cíl prošetřit, zda osoba povinná k dani správně vypočetla a odvedla daň z digitálních služeb.⁵³

52MACHÁČEK, Jan. Bez práva určit si výšii daní není suverenita. Česká pozice [online]. 2019 [cit. 2020-11-01].

ISSN 1213-1385. Dostupné z: http://ceskapozice.lidovky.cz/debata-jana-machacka/bez-prava-urcit-si-vysi-dani- neni- suverenita.A190117_093527_machackova-debata_houd

(27)

27 2.3 Daň z poskytování reklamy

Alternativou k zavedení dočasné daně z digitálních služeb se v některých zemích stala daň z reklamy. De facto jde o obdobu digitální daně, nicméně jsou postihovány pouze příjmy z reklamy na digitální platformu⁵⁴ umístěné.

Princip reklamy na digitálních platformách spočívá zejména v poskytování reklamních prostor, které se prostřednictvím komunikační platformy zobrazují potenciálním zákazníkům.

Zadavatel reklamy může pracovat s tzv. targetingem a záměrně nechat reklamu zobrazovat pouze relevantním uživatelům na základě jejich věku, lokace, nebo webových stránek a aplikací, které pravidelně navštěvují. Investice do reklamy se tak stává znatelně efektivnější.

Následně platí zadavatel provozovateli komunikační platformy za každé prokliknutí skrze reklamní banner na webovou stránku zadavatele reklamy. Činnost uživatelů na platformě je analyzována a zkompletovaná data o jejich sociálních vazbách a aktivitě jsou následně prodávána.⁵⁵

V České republice byl 18. listopadu 2019 schválen návrh zákona o digitální dani, který si dává za cíl narovnat podmínky v českém daňovém prostředí. Ministerstvo financí v něm navrhuje zavedení jednotné digitální daně ve výši 7 %, která by byla uplatněna mimo jiné na:

a) provedení cílové reklamní kampaně

b) využití mnohostranného digitálního rozhraní c) poskytování dat o uživatelích

Digitální daň se bude vztahovat pouze na společnosti s globálními výnosy nad 750 milionů EUR ročně. Tyto společnosti musí zároveň na území České republiky dosáhnout obratu alespoň 100 milionů Kč.⁵⁶

54 Jedná se zejména o velké digitální společnosti jako je např. Apple Inc. nebo Facebook.

55FUCHS, Christian. The Online Advertising Tax as the Foundation of a Public Service Internet: A CAMRI Extended Policy Report. CAMRI Policy Briefs [online]. University of Westminster Press: 2018 [cit. 2019-07-31].

DOI: 978-1-911534-94-5. Dost pn : https://www.jstor.org/stable/j.ctv5vddk0.

56ŽUROVEC, Michal. Česká republika zavede digitální daň ve výši 7 %. Ministerstvo financí ČR [online]. 2019 [cit. 2020-11-02]. Dostupné z: https://www .mfcr.cz/cs/aktualne/tiskove-zpravy/2019/ceska-republika-zavede- digitalni-dan-ve-35090.