Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, nám. Winstona Churchilla 4, 130 67 Praha 3 tel.: +420 224 095 521, fax: +420 224 221 718, URL: http://nf.vse.cz
POSUDEK OPONENTA BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Jméno studenta/studentky: Josef Snášel ...
Název práce: Vliv dividendy na rozhodování investora a na firemní zisky ...
Jméno vedoucího práce: Ing. Lukáš Augustin Máslo, Ph.D. ...
1 2 3 4
Hodnocení základních aspektů práce:
1 Struktura práce (logická výstavba, systematičnost) ☒ ☐ ☐ ☐
2 Cíl práce (jasnost formulace, přiměřenost) ☐ ☒ ☒ ☐
3 Kvalita teoretické části ☒ ☐ ☐ ☐
4 Kvalita aplikované / analytické / empirické části ☒ ☐ ☐ ☐
5 Soulad mezi cílem práce a jejími metodami ☒ ☐ ☐ ☐
6 Zdroje (aktuálnost, relevance, četnost) ☒ ☐ ☐ ☐
7 Kvalita závěrů, naplnění cíle práce ☒ ☐ ☐ ☐
8 Formální aspekty (formátování, stylistika, odkazy na literaturu) ☐ ☒ ☒ ☐
Slovní hodnocení (popište nejdůležitější silné a slabé stránky práce; zejména v případě nízkého hodnocení známkami 3-4 je třeba vyjádřit konkrétní výtky):
Cíl práce je specifikován nepříliš jasně a na špatném místě. Cíl by měl být specifikován v úvodu práce. Tam však autor pouze píše, že za hlavní cíle považuje nalezení shodných či odlišných charakteristik ohledně dividendových, popřípadě ne- dividendových firem, jaké byly nalezeny v dosavadních studiích. Pod tím si při sebevětší snaze nedokážu nic představit. Rovněž v abstraktu není specifikace cíle o moc jasnější: cíl práce je prý analýza akciových trhů s konkrétním zaměřením na porovnání firem, které vyplácejí dividendu a firem, jež dividendu nevyplácí. Analýza nemůže být cílem (!). Analýza je přeci prostředkem.
Cílem je zodpovězení nějaké otázky, vyřešení nějakého problému atd. Jakžtakž uspokojivou formulaci cíle nacházíme až teprve na straně 35: Hlavním cílem této práce je ověřit hypotézu, zda je preference investorů pro dividendové akcie obhajitelná nejen z pohledu behaviorální ekonomie, ale i z pohledu zisků, či nikoliv. V závěru práce autor dále píše: Hlavním cílem této práce bylo spojení pohledu behaviorální ekonomie na problematiku dividend na akciovém trhu s reálnými daty zabývajícími se analýzou firem vyplácejících a nevyplácejících dividendy. „Spojení“ behaviorální teorie s daty, to skutečně jako hlavní cíle práce nemůže obstát… Práce však má i sekundární cíle, jejichž specifikace však je rovněž poměrně nejasná: Dále pak zanalyzovat významnost faktorů ovlivňujících návratnost dividendového a nedividendového portfolia. Je tento cíl nějak logicky navázán na hlavní cíl, nebo je k němu paralelní?
Z formálních nedostatků bych vytkl především tyto. Subkapitoly v rozsahu tří řádků působí poněkud trapně (např. 1.1.2 a 1.1.3 v první kapitole). Dále, seznam tabulek čítající dvě tabulky? To snad ani nestálo zato dělat seznam, ne? Překonává to ale
„Seznam“ datových zdrojů, na němž je jediný titul. To opravdu bije od očí. Dále, odkazy na literaturu nikde neobsahují odkazy na konkrétní strany, z nichž je citace či parafráze vzata. To se týká i převzatých grafů (!).
Celkové hodnocení (nutno uvést konstatování, jestli práce splňuje z hlediska kvality obsahu, rozsahu a formálních náležitostí požadavky z Metodických pokynů NF VŠE, zda je práce doporučena k obhajobě či nikoli; může být navržena i na zvláštní ocenění apod.):
Práce je kvalitním příspěvkem do diskuse o racionalitě subjektu z perspektivy behaviorální ekonomie. Trpí nicméně absencí jasně formulovaného cíle, takže pro čtenáře je obtížné zjistit, co je vlastně řešeným problémem práce. Kromě toho má práce ještě několik drobnějších formálních nedostatků. Navzdory těmto nedostatkům však práce splňuje podmínky kladené NF na kvalifikační práce tohoto typu. Práci doporučuji k ústní obhajobě před komisí.
Otázky k obhajobě:
1. Autor vyzdvihuje realističnost předpokladů behaviorální ekonomie oproti ekonomie hlavního proudu (hypotéza efektivních trhů např.). Instrumentalisté naopak zdůrazňují, že realismus předpokladů je nepodstatný, protože pokud a dokud určitá teorie funguje, tak může být klidně postavena na naprosto nerealistických předpokladech. Viz příklad Miltona Friedmana o hráči billiardu v jeho eseji Metodologie pozitivní ekonomie. Mohl by autor reagovat?
2. U perpetuity pojem fundamentální hodnoty naráží na problém, že úroková míra, jíž jsou budoucí výnosy diskontovány, je u každého subjektu individuální. Jak tedy zjistit fundamentální hodnotu?
3. Jak je to s fundamentální hodnotou zlata?
Navržená známka: velmi dobře
Datum: 27. 5. 2021 ...
Podpis vedoucího práce
