AMBIS vysoká škola, a. s.
Regionální rozvoj
Právní postavení cizinců v ČR
Bakalářská práce
Autor:
Lucie Jelínková
Management rozvoje měst a regionů
Vedoucí práce: JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
Praha 2021
Prohlášení:
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.
Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.
V Praze, dne 27. 11. 2020 Lucie Jelínková
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala JUDr. Petru Kolmanovi, Ph.D. za odborné vedení, věcné připomínky a cenné rady při zpracování bakalářské práce. Poděkování patří dále především mému snoubenci a celé rodině za psychickou podporu a pomoc, které si velice vážím.
OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
AMBIS VYSOKÁ ŠKOLA, A.S.
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Akademický rok: 2020/2021 STUDENTKA: Lucie Jelínková UČO: 37178
Program: Bezpečnostní management v regionech
STUDIJNÍ obor: Bezpečnostní management v regionech Téma: Právní postavení cizinců v ČR
Topic: Legal status of foreigners in the Czech Republic VEDOUCÍ bakalářské práce: JUDr. Petr Kolman, Ph.D.
Osnova práce:
Problematika pobytu cizinců v ČR Práva a povinnosti cizinců v ČR Průzkum ”Cizinci v ČR” formou dotazníku
-Cizinci -Mladiství
-Dospělé osoby včetně osob důchodového věku Vyhodnocení všech odpovědí
Cíl práce: Hlavním cílem práce bude posouzení právního postavení cizinců v ČR. Ačkoliv je tato problematika velice rozsáhlá cílem BP bude posoudit, jak se aktuálně cizinci v naší zemi ”cítí”, zjistit a analyzovat hlavní klady a zápory dnešní právní úpravy a její dopad na život cizinců v ČR. V BP bude provedeno mj. porovnání dvou skupin fyzických osob (mladiství vs. dospělí). Na základě rozboru dotazníků, ve kterých se autorka bude snažit zjistit postoj cizinců i občanů České republiky k tomuto tématu, bude posouzeno a interpretováno mj. je-jich vnímání současné právní úpravy. V BP budou využity i autorčiny dvouleté pracovní zkušenosti na Ministerstvu vnitra-odbor azylové a migrační politiky. Metody:
- Dotazování - dotazníkové šetření - Statistika
- Analýza dotazníkového šetření - Analogie
- Komparace
ANOTACE A KLÍČOVÁ SLOVA
Anotace:
Bakalářská práce analyzuje na problematiku právního postavení cizinců v ČR. Touto problematikou se nejvíce zabývá Ministerstvo vnitra odbor Azylové a migrační politiky. Práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část a soustředí se na zjištění kvality života cizinců v ČR a zároveň na soužití českých občanů s nimi. Součástí práce je i vysvětlení základních pojmů, které se týkají pobytu cizinců v České republice. Pro lepší názornost řešené problematiky je text práce doplněn o množství schémat a grafů.
Klíčová slova CZ:
Cizinci, překlenovací štítek, práva, Ministerstvo vnitra, trvalá pobyt, dlouhodobý pobyt
Annotation:
The bachelor thesis points out the issue of the legal status of foreigners in the Czech Republic.
The Department for Asylum and Migration Policy deals with this issue the most. The work is divided into theoretical and practical part and focuses on determining the quality of life of foreigners in the Czech Republic and at the same time on the coexistence of Czech citizens with them. Part of the thesis consists also of an explanation of basic concepts that relate to the stay of foreigners in the Czech Republic. For better clarity of the solved problems, the text is supplemented by a number of diagrams and graphs.
Key words EN:
Foreigners, bridging label, rights, Ministry of the Interior, permanent residence, long-term residence
OBSAH
OFICIÁLNÍ ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE ... 4
ÚVOD ... 6
1 Cizinecká problematika ... 8
1.1 Obecně ... 8
1.1.1 Pozvání cizince do ČR ... 8
1.1.2 Podmínky vstupu na území ČR ... 8
2 Základní pojmy ... 10
2.1 Kategorie cizinců... 10
2.1.1 Občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci ... 10
2.1.2 Občané zemí mimo EU „občané třetích zemích“ ... 11
2.1.3 Cizinci bez ohledu na hranice EU ... 11
3 Druhy pobytů ... 12
3.1 Krátkodobý pobyt ... 12
3.1.1 Vízová povinnost a bezvízový styk ... 12
3.1.2 Přechodný pobyt do 90 dnů ... 13
3.2 Dlouhodobý pobyt ... 14
3.2.1 Studium ... 14
3.2.2 Zaměstnání ... 15
3.2.3 Podnikání ... 15
3.2.4 Sloučení rodiny ... 15
3.3 Trvalý pobyt ... 16
3.3.1 Po 5 letech pobytu ... 16
3.3.2 Děti narozené na území ... 17
3.3.3 Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta ... 17
3.3.4 Trvalý pobyt pro krajany ... 18
3.3.5 Účel společného soužití (dítě cizince s trvalým pobytem) ... 18
3.3.6 Prodloužení trvalého pobytu ... 19
3.4 Přechodný pobyt ... 19
3.5 Povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka EU ... 20
4 Překlenovací štítek ... 20
5 výjezdní příkaz ... 22
6 Dotazníkové šetření ... 23
6.1 Mladiství... 24
6.2 Dospělé osoby včetně osob důchodového věku ... 28
6.3 Cizinci ... 33
ZÁVĚR ... 37
SEZNAM POUŽITých zdrojů ... 39
SEZNAM PŘÍLOH ... 43
6
ÚVOD
Jako téma své bakalářské práce jsem zvolila problematiku cizinců v České republice.
Cílem je posoudit základní pojmy jako je například pojem Cizinec, dlouhodobý a trvalý pobyt.
Cizinecká problematika je řízena 2 základními normami, ovšem nejzásadnější je zákon o pobytu cizinců 326/1999 Sb., který upravuje všechny nejdůležitější aspekty, které se týkají vstupu cizinců na území České republiky a následně jejich pobytu.
Na začátku mé práce objasňuji, za jakých podmínek může cizinec vstoupit na území České republiky. Vstupů do ČR je více. Základním povolením vstupu je bezvízový styk. Tento druh vstupu a následného krátkodobého pobytu má Česká republika sjednaný pouze s určitými státy např. Ukrajina. Další možností je pozvání cizince do ČR. Pozvat cizince může fyzická i právnická osoba, ovšem za předpokladu, že uhradí náklady za dobu pobytu dle §15 zákona 326/1999 Sb. o pobytu cizinců.
Pro vstup na území České republiky je potřeba splnit určité podmínky – mít platný cestovní doklad či občanský průkaz (EU) apod. Občané Evropské unie mají usnadněný vstup i následný pobyt u nás. Pokud se občan Evropské unie rozhodne u nás žít, nepotřebuje k tomuto rozhodnutí ani žádné potvrzení či povolení od Ministerstva vnitra. Pokud sám nebude požadovat „Potvrzení o pobytu pro občana EU“. Naopak občané třetích zemí (např.
Ukrajina, Rusko, Kazachstán) potřebují pro vstup i pobyt u nás určité potvrzení.
Pro občany třetích zemí máme dlouhodobý a trvalý pobyt. Dlouhodobé pobyty dělíme do více kategorií podle účelu pobytu u nás. Momentálně je nejčastější studium, zaměstnání (zaměstnanecká karta) či rodina. O dlouhodobý pobyt se zpravidla musí zažádat na konzulátu v dané zemi. Výjimkou je, zda cizinec přicestoval na krátkodobé vízum. V tomto případě může zažádat o dlouhodobý pobyt na pobočkách Ministerstva vnitra – odboru azylové a migrační politiky. Jedinou podmínkou pro podání žádosti v ČR je, že účel pobytu musí být stejný (např. krátkodobé vízum – účel studium => dlouhodobý pobyt – účel studium).
Ke konci mé práce se zaměříme na případné vycestování a opětovné vrácení cizince do ČR.
Po povolení pobytu se cizinci vydá Biometrická karta, která slouží k vycestování či
7
prokázání legálnosti pobytu u nás. Biometrickou kartu mají pouze občané třetích zemí. V případě, že cizinec čeká na rozhodnutí povolení nebo prodloužení pobytu, může mu pracovník Ministerstva vnitra vydat tzv. překlenovací štítek, který slouží pro vycestování nebo prokázání legálnosti na území. Tento štítek se ovšem vydává na dobu určitou, a to vždy po zvážení stavu žádosti. V tomto případě nelze standartně říci dobu, na kterou se překlenovací štítek vydá. Je to vždy žádost od žádosti. Pokud je, ale žádost zamítnuta, nebo cizinec nepodal žádost včas, zůstává na našem území nelegálně. V případě zjištění nelegálnosti na pobočce Ministerstva vnitra může se do určité doby vydat tzv. výjezdní příkaz, který se dává maximálně na 60 dnů. Ovšem tato doba se odečítá od doby, kdy se cizinec dostavil na pobočku. Jestli je překročena doba 60 dnů od zamítnutí žádosti, musí úředník Ministerstva vnitra kontaktovat Cizineckou policii, která si nelegálně pobývajícího cizince odveze, a budou s ním prováděny další právní úkony.
Na konci mé práce vyhodnotím odpovědi z rozdaných dotazníků. Oslovila jsem tři sociální skupiny – studenty středních škol, pracující osoby a osoby důchodového věku a dále cizince.
Každé sociální skupině jsem dala rozdílné dotazy, ve kterých jsem se snažila zjistit, jak nahlížejí na právní postavení cizinců u nás. Otázky byly cílené na dané skupiny.
U skupiny žáků středních škol, jsem se snažila zjistit, jak nahlížejí na studenty z cizích zemí, zda nemají pocit, že jim pedagogové ulehčují testy z českého jazyka nebo zda je při klasifikaci nezvýhodňují. Překvapila mě velmi informovanost studentů.
U druhé skupiny, která byla zaměřena hlavně na pracující osoby, jsem se chtěla dozvědět, jak nahlížejí na své spolupracovníky z jiné země. Zda nejsou například v práci kvůli své národnosti šikanováni například finančním ohodnocením, nebo naopak zvýhodněni oproti českým občanům.
Poslední skupina se týkala samotných cizinců, u kterých mě zajímalo, jak se cítí v České republice. Jestli se jim například líbí náš právní systém ohledně vstupu a pobytu na našem území, případně co by rádi změnili.
Závěrem práce jsem zhodnotila odpovědi všech dotázaných, a výsledkem bylo zjištění, že náš právní systém je velmi dobře nastaven.
8
1 CIZINECKÁ PROBLEMATIKA
1.1 Obecně
Cizinecká problematika je v ČR řízena dvěma základními normami – zákonem o pobytu cizinců a zákonem o azylu a na ně navazujícími ustanoveními dalších zákonů a norem. Je ovlivňována jejich neustálými změnami, zájmy státních institucí, zákonodárné a výkonné složky či politických stran, do problematiky ovšem vstupují také nestátní neziskové organizace, obce, zaměstnavatelé, církev a církevní organizace. Fakt, že počet cizinců v ČR neustále roste, se odráží ve skutečnosti, že se tato problematika stává nejen součástí stále většího počtu zákonných, a ne ně navazujících norem, ale též stále více diskutovaným tématem.
1.1.1 Pozvání cizince do ČR
Pozvání do ČR ověřené inspektorátem cizinecké policie je listinou prokazující závazek zvoucí osoby, že uhradí určité náklady cizince vzniklé po dobu jeho pobytu na území ČR až do jeho vycestování. Pozvání nahrazuje pro účely vstupu na území nebo udělení víza doklady o zajištění prostředků k pobytu na území, ubytování a zdravotní pojištění a případně i o účelu cesty cizince.
Zvoucí osobou může být jak osoba fyzická, tak osoba právnická. Podání může být učiněno prostřednictvím osoby zmocněné jednat za zvoucí osobu. Zvoucí osoba se tímto zavazuje ve smyslu § 15 zákona č. 326/1999 Sb. k uhrazení nákladů cizince vzniklých po dobu jeho pobytu na území České republiky, a to až do jeho vycestování.
1.1.2 Podmínky vstupu na území ČR
Základním principem fungování schengenského prostoru je překračování vnitřních hranic, aniž by se prováděla hraniční kontrola, a to na jakémkoli místě, bez ohledu na státní příslušnost. Hraniční kontrola se provádí pouze na vnějších schengenských hranicích.
Vzhledem k poloze ČR, která přímo sousedí pouze se schengenskými státy, se vnější hranice nachází jen na mezinárodních letištích.
Podmínky:
9 a) Platný cestovní doklad
b) Platné krátkodobé či dlouhodobé vízum, nebo platný dlouhodobý či trvalý pobyt c) Účel a podmínky předpokládaného pobytu
d) Zajištěné dostatečné prostředky pro obživu
e) Nejsou osobami vedenými v Schengenském informačním systému
f) Nejsou považováni za hrozbu pro veřejný pořádek, vnitřní bezpečnost, veřejné zdraví nebo mezinárodní vztahy z členských států
Občané třetích zemí jsou povinni ohlásit místo svého pobytu na území ČR příslušnému odboru cizinecké policie dle místa pobytu v ČR. V případě příjezdu do ČR k vyzvednutí povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, musí se ohlásit na pracovišti MV ČR, kde se zároveň splní povinnost týkající se odebírání biometrických údajů.
Občan třetí země má povinnost na požádání policie prokázat svou totožnost platným cestovním dokladem nebo průkazem o povolení k pobytu (biometrický průkaz). Občan tedy může namísto cestovního dokladu předložit tento biometrický průkaz.
10
2 ZÁKLADNÍ POJMY
Cizinec
Dle ustanovení zákona o pobytu cizinců: „Cizincem se rozumí fyzická osoba, která není státním občanem České republiky, včetně občana Evropské unie“ §1, zákon č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR. Jinak řečeno za cizince jsou považovány osoby s jiným než českým státním občanstvím, osoby bez státního občanství a rovněž osoby s více občanstvím, z nichž žádné není státním občanstvím ČR.
Pobyt cizince v ČR
Vstup, pobyt a vycestování z území České republiky je v kompetenci Policie ČR, Ministerstva vnitra ČR a Ministerstva zahraničních věcí ČR. Cizinec smí na území ČR pobývat přechodně nebo trvale. Policie může z důvodu stanovených zákonem nevydat cizinci vízum k pobytu (přechodnému i trvalému). Důvody pro neudělení víza nebo jiné povolení k pobytu (přechodnému i trvalému) jsou vymezeny zákonem.
Pobyt cizinců v ČR se řídí zákonem č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců, a zčásti také zákonem č. 325/1999 Sb., o azylu, ve znění pozdějších úprav.
2.1 Kategorie cizinců
2.1.1 Občané zemí EU a jejich rodinní příslušníci
Rodinní příslušníci občanů EU ve smyslu § 15a zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a o změně některých zákonů, ve znění pozdějších předpisů mají zvláštní pobytový režim (hlava IV. Zákona č. 326/1999 Sb.) pouze za předpokladu, že občan EU na území pobývá na základě zvláštního pobytového povolení nebo o takové povolení žádá.
11
2.1.2 Občané zemí mimo EU „občané třetích zemích“
Patří sem všichni, kteří nemají občanství jedné ze zemí Evropské unie, Islandu, Lichtenštejnska, Norska a Švýcarska. Do této skupiny dále nezařazujeme cizince, jejichž rodinný příslušník je občanem Evropské unie. Pobyt těchto cizinců se řídí zvláštními pravidly a dle zákona č. 326/1999 Sb., o pobytu cizinců na území ČR a zákon č. 325/1999 Sb., o azylu.
Rozlišujeme, zda občané třetí země musí mít při cestě do České republiky vízum nebo ne.
2.1.3 Cizinci bez ohledu na hranice EU
Registrovaní žadatelé o azyl – není možné zakázat občanu EU, aby o azyl požádal.
Cizinci pobývající v ČR v rámci dočasné ochrany. Na základě zákona č. 221/2003 Sb., o dočasné ochraně cizinců a na základě nařízení vlády nebo rozhodnutí Rady Evropské unie;
jedná se o opatření při hromadném exodu v důsledku ozbrojeného konfliktu, živelné pohromy nebo soustavného porušování lidských práv v zemi původu, které by mělo chránit exulanty a poskytnout jim dočasné útočiště do doby odeznění kritické situace. Cizinci podléhající dočasné ochraně a strpění jsou Cizineckou policií vedeni a vykazováni v rámci povolení k dlouhodobému pobytu.
Nelegálně pobývající cizinci v ČR – např. cizinci pobývající v ČR po vypršení platnosti víz a povolení k pobytu nebo bez potřebných víz nebo povolení apod.
12
3 DRUHY POBYTŮ
3.1 Krátkodobý pobyt
Pravidla pro krátkodobý pobyt – vstup, pobyt, vízovou povinnost, osvobození od vízové povinnosti, i postupy a podmínky týkající se udělování krátkodobých víz jsou až na výjimky stanovena evropskou legislativou a to konkrétně:
- Nařízení Evropského parlamentu a rady EU 2018/1806 ze dne 14. listopadu 2018, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni
- Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009, ze dne 13. července 2009, o kodexu Společenství o vízech „Vízový kodex“
Pro účely krátkodobých pobytů je třeba rozlišovat mezi státy uplatňujícími společnou vízovou politiku, tj. státy, pro které je závazné výše uvedené nařízení Rady č. 1806/2018, konkrétně jeho část stanovující seznam třetích zemí, jejichž občané musí při překračování vnějších hranic disponovat pro krátkodobé pobyty vízem, jakož i seznam třetích zemí, jejíchž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni.
3.1.1 Vízová povinnost a bezvízový styk
Krátkodobým pobytem je pobyt max. délce 90 dní v jakémkoliv 180denním období, kterým se rozumí období 180 dnů bezprostředně přecházející každému dni pobytu – délka pobytu je určována podle vstupních a výstupních razítek vyznačených na hraničním přechodu do příslušného cestovního dokladu.
Evropská legislativa pak pro účely těchto krátkodobých pobytů rozlišujeme třetí země na ty, jejichž občané pro vstup a krátkodobý pobyt na území států uplatňujících společnou vízovou politiku musejí disponovat vízem a na ty, kteří jsou od tohoto požadavku osvobozeni.
Pravidlo maximální doby krátkodobého pobytu na území schengenu, 90 dní v jakémkoliv 180denním období, platí pro obě zmíněné kategorie.
13
V případě existence bilaterální bezvízové dohody mezi Českou republikou a zemí původu občana třetí země, je možní na území České republiky pobývat nad rámec schengenských pravidel pro krátkodobý pobyt.
3.1.2 Přechodný pobyt do 90 dnů
Legální migrace v podobě přechodných pobytů do 90 dnů, tj. krátkodobý pobyt pro cizince a dále vízová politika ve smyslu či zavedení vízové povinnosti spadá v České republice do gesce Ministerstva zahraničních věcí. Přechodný pobyt do 90 dnů se řídí pravidly na evropské úrovni. Jedná se zejména o níže uvedené evropské nařízení, ale také o zákon č.
326/1999 Sb., o pobytu cizinců.
Nařízení Rady č. 539/2001 ze dne 15. března 2001, kterým se stanoví seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci musí mít při překračování vnějších hranic vízum, jakož i seznam třetích zemí, jejichž státní příslušníci jsou od této povinnosti osvobozeni, ve znění pozdějších předpisů.
Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 810/2009 ze dne 13. července 2009 o kodexu Společenství o vízech „vízový kodex“. § 18 zákona č. 326/1999 Sb. o pobytu cizinců, který určuje podmínky, za kterých může cizinec pobývat na území přechodně bez víza.
Na základě víše uvedených dokumentů jsou pro krátkodobý pobyt identifikovány dvě základní skupiny cizinců:
a) Cizinci s vízovou povinností
Musí pro vstup a krátkodobý pobyt (i pro jakýkoli jiný druh pobytu) na území ČR disponovat vízem, či jiným relevantním pobytovým titulem. Maximální délka krátkodobého pobytu je evropskou legislativou stanovena na 90 dní v jakémkoli 180denním období. Konkrétní pobyt na krátkodobé vízum v rámci schengenského prostoru je však dále upraven max. dobu pobytu uvedenou na vízovém štítku.
b) Cizinci bez vízové povinnosti
Pro vstup a krátkodobý pobyt na území ČR, kteří mohou zpravidla využít max. délky stanovené pro krátkodobý pobyt bez dalšího omezení. Osvobození od vízové povinnosti pro krátkodobé pobyty se nevztahuje na občany třetích zemí, kteří na území ČR chtějí vykonávat výdělečnou činnost. Problematiku upravuje nařízení
14
vlády č. 215/2017 Sb., o stanovení výjimek z vízové povinnosti a z osvobození od vízové povinnosti.
3.2 Dlouhodobý pobyt
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu je možné podat na území ČR, pokud:
- Na území pobývá na vízum k pobytu nad 90 dnů
- Cizinec chce na území ČR pobývat přechodně delší dobu než 1 rok
- A trvá-li stejný účel pobytu (výjimky jsou u Modré karty, zaměstnanecké karty, sloučení rodiny, věci)
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu bez předchozí podmínky pobytu na vízum k pobytu nad 90 dnů lze ve stanovených případech podat na zastupitelském úřadu ČR (studium, vědecký výzkum, společné soužití rodiny, rezident jiného členského státu EU, investování, zaměstnanecká karta, modrá karta a vnitropodnikově převedeného zaměstnance).
Žádost o povolení a prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu na území je obecně cizinec povinen podat nejdříve 120 dnů před skončením platnosti dosavadního povolení k dlouhodobému pobytu či dlouhodobého víza a nejpozději v poslední den platnosti víza či povolení k pobytu. Připadne-li poslední den platnosti dlouhodobého víza či povolení k pobytu na den pracovního klidu (sobota, neděle, svátek), posledním dnem, kdy se může podat legálně žádost je nejbližší následující pracovní den. V případě, kdy konec lhůty připadá na pracovní den, který není úředním dnem (pátek), lze žádost o prodloužení doby platnosti povolení k dlouhodobému pobytu podat ještě v poslední den této lhůty k poštovní přepravě. Toto neplatí pro žádosti, které musí být podány osobně (žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu, žádost o „změnu účelu“), tato žádost musí být nejpozději v poslední den lhůty doručena ministerstvu vnitra. V případě, že taková žádost bude osobně do 5 dnů potvrzena, může být ministerstvu vnitra doručena v poslední den lhůty i prostým emailem, faxem, do datové schránky ministerstva.
3.2.1 Studium
Žádost o vydání povolení k dlouhodobému pobytu na území za účelem studia je cizinec oprávněn podat v případě, že na území hodlá pobývat po dobu delší než tři měsíce a jde-li o
15
studium podle § 64 zákona č. 326/1999 Sb. Žádost se podává na zastupitelském úřadě České republiky v zahraničí, a to na řádně vyplněném tiskopisu.
3.2.2 Zaměstnání
Zaměstnanecká karta je druh povolení k dlouhodobému pobytu na území ČR, kdy účelem pobytu cizince (delšího než 3 měsíce) je zaměstnání. Cizinec, který má zaměstnaneckou kartu, je oprávněn:
- pobývat na území ČR a zároveň,
- pracovat na pracovní pozici, na kterou byla zaměstnanecká karta vydána,
- nebo pracovat na pracovní pozici, ke které mu byl podle dřívější právní úpravy udělen souhlas nebo kterou cizinec řádně oznámil (v rámci změny zaměstnavatele, pracovního zařazení nebo zaměstnání na další pracovní pozici u stejného nebo dalšího zaměstnavatele). To znamená, obdržel-li tento cizinec sdělní Ministerstva vnitra o splnění podmínek pro učinění takové změny nebo podle dřívější právní úpravy rozhodnutí o udělení souhlasu se změnou.
3.2.3 Podnikání
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem podnikání podávají na pracovišti MV ČR, pokud na území pobývají na vízum k pobytu nad 90 dnů za stejným účelem.
3.2.4 Sloučení rodiny
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je oprávněn podat zejména cizinec, který je:
- manželem cizince s povoleným pobytem,
- nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem cizince s povoleným pobytem, - nezletilým nebo zletilým nezaopatřeným dítětem manžela cizince s povoleným
pobytem,
- nezletilým cizincem, který byl cizinci s povoleným pobytem na území nebo jeho manželu rozhodnutím příslušného orgánu svěřen do náhradní rodinné péče, nebo který byl cizincem s povoleným pobytem na území nebo jeho manželem osvojen
16
anebo jehož poručníkem nebo manželem jeho poručníka je cizinec s povoleným pobytem na území, pokud se bude péče o nezletilého cizince vykonávat na území, - rodičem nezletilého cizince, kterému byl udělen azyl podle zvláštního právního předpisu2); nemá-li tento nezletilý cizinec rodiče, je oprávněn žádost podat jiný jeho přímý příbuzný ve vzestupné linii, a není-li takového příbuzného, je žádost oprávněn podat poručník nezletilého cizince,
- osamělým cizincem starším 65 let nebo bez ohledu na věk cizincem, který se o sebe nedokáže ze zdravotních důvodů sám postarat, jde-li o sloučení rodiny s rodičem nebo dítětem s povoleným pobytem na území.
Žádost o povolení k dlouhodobému pobytu za účelem společného soužití rodiny je dále oprávněn podat cizinec, který před vstupem na území pobýval na území jiného členského státu Evropské unie jako rodinný příslušník držitele modré karty EU. Žádost je cizinec povinen podat ve lhůtě do 1 měsíce ode dne vstupu na území.
3.3 Trvalý pobyt
Žádost podána na vyplněném formuláři, ke kterému se přiloží všechny nezbytné náležitosti.
Všechny předkládané dokumenty musí být vyhotoveny v českém jazyce, nebo do češtiny úředně přeloženy. Cizozemské veřejné listiny musí být navíc opatřeny vyšším ověřením (apostila, superlegalizace). Žádost musí být podána osobně. Za cizince do věku 15 let podává žádost zákonný zástupce.
Řízení žádosti podléhá režimu zákona o pobytu cizinců, správního řádu, a případně dalších souvisejících zákonů.
3.3.1 Po 5 letech pobytu
Povolení k trvalému pobytu se na žádost vydá cizinci, který ke dni podání žádosti pobývá na území nepřetržitě po dobu nejméně 5 let.
Do doby nepřetržitého pobytu se započítávají:
- doba pobytu na území na dlouhodobé vízum a na povolení k dlouhodobému pobytu, není-li dále stanoveno jinak,
- doba pobytu v postavení azylanta nebo osoby požívající doplňkové ochrany podle zákona o azylu,
17
- doba předchozího pobytu na základě povolení k přechodnému pobytu včetně doby, po kterou bylo vedeno řízení o žádosti, na základě, které bylo povolení k přechodnému pobytu vydáno, pokud bylo cizinci na žádost podle § 87f odst. 5 vydáno povolení k dlouhodobému pobytu po ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie, nebo
- cizinec požádal o vydání povolení k trvalému pobytu během lhůty k vycestování stanovené z důvodu ukončení přechodného pobytu rodinného příslušníka občana Evropské unie uvedené v § 87f odst. 5.
3.3.2 Děti narozené na území
Pobývá-li zákonný zástupce cizince narozeného na území na základě povolení k trvalému pobytu, je povinen v době 60 dnů ode dne narození podat za narozeného cizince žádost o povolení k trvalému pobytu na základě §88 odst. 3 zákona 326/1999 Sb.
Pokud je podána žádost, pobyt narozeného cizince se od okamžiku narození do právní moci rozhodnutí o žádosti považuje za pobyt trvalý, a to od okamžiku jeho narození (má význam zejména pro účely zdravotního pojištění).
Žádost o trvalý pobyt lze podat na pracovišti MV ČR podle místa předpokládaného pobytu dítěte.
3.3.3 Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta
Právní postavení dlouhodobě pobývajícího rezidenta v Evropském společenství na území ČR ministerstvo přizná současně s vydáním povolení k trvalému pobytu, jestliže cizinec splní následující podmínky:
- 5 let nepřetržitého pobytu na území,
- nenarušil závažným způsobem veřejný pořádek nebo neohrozil bezpečnost ČR nebo jiného členského státu EU
- prokázal zajištění prostředků k trvalému pobytu na území.
18
3.3.4 Trvalý pobyt pro krajany
Cizinci, kteří mají prokazatelně český původ (krajané), mohou žádat o povolení k trvalému pobytu z důvodů hodných zvláštního zřetele podle § 66 odst. 1 písm. b) zákona o pobytu cizinců, bez splnění podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR. O stejný typ pobytového oprávnění může žádat i manžel / manželka nebo nezletilé dítě daného cizince.
Žádost o trvalý pobyt se podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, nebo ve vybraných případech přímo na pracovišti MV ČR, například pokud pobývá cizinec na území na základě uděleného víza k pobytu nad 90 dnů nebo povolení k dlouhodobému pobytu.
3.3.5 Účel společného soužití (dítě cizince s trvalým pobytem)
Cizinec, který o vydání tohoto povolení žádá jako nezletilé dítě cizince, jenž na území pobývá na základě povolení k trvalému pobytu, je-li důvodem žádosti společné soužití těchto cizinců na území, může žádat o trvalý pobyt podle §66 odst. 1 písm. d) zákona o pobytu cizinců, bez splnění podmínky předchozího nepřetržitého pobytu na území ČR. Za nezletilého se považuje cizinec mladší 18 let.
Žádost o trvalý pobyt se podává na zastupitelském úřadě ČR v zahraničí, nebo přímo na pracovišti MV ČR, pokud cizinec, jemuž má být povolení k trvalému pobytu vydáno, pobývá na území v rámci přechodného pobytu.
K žádosti se musí doložit tyto dokumenty:
- cestovní doklad, - 1 fotografie,
- doklad potvrzující účel pobytu, - doklad o zajištění ubytování,
- doklad o zajištění prostředků k pobytu,
- souhlas rodiče, popř. jiného zákonného zástupce nebo poručníka s trvalým pobytem dítěte na území, pokud nejde o společné soužití rodiny s tímto rodičem, zákonným zástupcem nebo poručníkem; to neplatí, pokud cizinec prokáže, že tento
19
doklad nemůže z důvodů na jeho vůli nezávislých předložit nebo pokud již dítě pobývá na území,
- doklad obdobný výpisu z evidence Rejstříku trestů, nejedná-li se o cizince mladšího 15 let.
Náležitosti žádosti o povolení k trvalému pobytu nesmí být starší 180 dnů, s výjimkou cestovního dokladu, rodného listu a fotografie cizince, pokud odpovídá jeho skutečné podobě.
3.3.6 Prodloužení trvalého pobytu
Žádost o prodloužení doby platnosti průkazu se podává na pracovišti MV ČR na příslušném tiskopisu žádosti.
Cizinci musí žádost o prodloužení doby platnosti průkazu podat ve lhůtě nejdříve 90 dnů před skončením jeho platnosti.
Pokud podání žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu v zákonné lhůtě zabrání důvody na vůli cizince nezávislé, je cizinec povinen požádat o prodloužení doby platnosti do 3 pracovních dnů po zániku těchto důvodů. Tyto důvody cizinec prokáže. Pokud není žádost podána v zákonné lhůtě a není zde překážka na vůli cizince nezávislá, bude opožděné podání žádosti o prodloužení doby platnosti průkazu o povolení k pobytu posouzeno jako přestupek a může mu být udělena pokuta.
3.4 Přechodný pobyt
Potvrzení o přechodném pobytu není podmínkou pobytu občana EU na území ČR, je proto ponecháno na jeho vůli, zda o vydání tohoto potvrzení požádá či nikoliv.
Potvrzení o přechodném pobytu se vydá na žádost občana EU, který hodlá pobývat na území ČR déle než 3 měsíce a neohrozil bezpečnost státu nebo závažným způsobem nenarušil veřejná pořádek. Žádost se vyřizuje bez zbytečného odkladu, nejpozději do 30 dnů od zahájení řízení.
20 Obrázek 11
3.5 Povolení k přechodnému pobytu rodinného příslušníka EU
Žádost o vydání povolení cizinci, který není sám občanem EU musí podat osobně na Ministerstvu vnitra. Cizinec při podání žádosti musí prokázat rodinnou vazbu s občanem EU (rodný list, oddací list, popř. fotky, konverzace, dopisy apod. o prokázání stavu druh družka).
Obrázek 22
4 PŘEKLENOVACÍ ŠTÍTEK
V případě, že jste na území ČR pobýval na dlouhodobé vízum nebo povolení k dlouhodobému pobytu a v řádné lhůtě jste si podal žádost o vydání či prodloužení platnosti povolení k dlouhodobému pobytu, o které prozatím nebylo rozhodnuto, a platnost vašeho předchozího povolení již skončila, můžete si na pracovišti MV ČR požádat o osvědčení oprávnění k pobytu formou vízového štítku (tzv. "překlenovací štítek").
1 www.mvcr.cz
2 www.mvcr.cz
21
Tento "překlenovací štítek" se vyznačuje do cestovního dokladu formou víza k pobytu nad 90 dnů s dobou platnosti odpovídající předpokládané délce řízení o žádosti, a to obvykle na počkání. Z toho důvodu je nutná osobní přítomnost žadatele. Žadatel za tímto účelem předloží platný cestovní doklad, žádné další náležitosti nejsou nutné.
Vylepený štítek pak slouží jako osvědčení o podání žádosti a je jím deklarována legálnost pobytu na území ČR do doby, než bude pravomocně rozhodnuto o podané žádosti, pokud se na cizince vztahuje zákonem upravená tzv. fikce platnosti dosavadního oprávnění k pobytu.
Pokud se však na konkrétního cizince dle zákona a individuálních okolností případu tzv.
fikce platnosti dosavadního oprávnění k pobytu nevztahuje, nelze mu vydat ani
"překlenovací štítek". Pokud tzv. fikce dosavadního oprávnění k pobytu zanikne (např.
pravomocným rozhodnutím o žádosti nebo pravomocným rozhodnutím soudu o uložení trestu vyhoštění nebo je-li vykonatelné rozhodnutí o správním vyhoštění cizince), zaniká tím i platnost "překlenovacího štítku".
"Překlenovací štítek" umožňuje jeho držiteli cestovat z / do schengenského prostoru.
Obrázek 33
3 www.mvcr.cz
22
5 VÝJEZDNÍ PŘÍKAZ
Výjezdní příkaz je doklad, který z moci úřední uděluje policie po zrušení nebo uplynutí platnosti krátkodobého víza, po ukončení přechodného pobytu na území nebo v tranzitním prostoru mezinárodního letiště, k němuž se vízum nevyžaduje, nebo při správním vyhoštění, MV ČR po zrušení nebo uplynutí platnosti dlouhodobého víza, po zamítnutí žádosti o povolení k dlouhodobému nebo trvalému pobytu, pokud uplynula platnost víza, po zrušení nebo zániku platnosti povolení k dlouhodobému pobytu nebo povolení k trvalému pobytu.
Výjezdní příkaz opravňuje cizince k přechodnému pobytu na území po dobu, která je nezbytná k provedení neodkladných úkonů, a k vycestování z území.
Doba přechodného pobytu cizince na výjezdní příkaz nesmí být delší než 60 dnů, dobu pobytu stanoví a ve výjezdním příkazu vyznačuje policie nebo MV ČR.
Výjezdní příkaz má tvar štítku, který policie nebo MV ČR vyznačí do cestovního dokladu, v odůvodněných případech může být výjezdní příkaz vyznačen mimo cestovní doklad.
Obrázek 44
4 https://www.consilium.europa.eu
23
6 DOTAZNÍKOVÉ ŠETŘENÍ
V rámci mé práce jsem nechala vyplnit dotazníky náhodnými lidmi tří sociálních skupin. Nejdříve jsem se zaměřila na studenty středních škol, u kterých jsem zjišťovala, jak nahlížejí na spolužáky s cizích zemí. Zda jim přijde naše školství dostatečně přizpůsobené cizincům či by rádi něco změnili. Dále mě zajímalo, jestli by oni sami chtěli vycestovat do jiné země, kde by žili. Velmi mile mě překvapilo, jak jsou studenti informováni o migraci cizinců do České republiky.
Druhou skupinou byli pracující lidé a lidé důchodového věku. V této skupině už byla větší rozdílnost názorů a také menší znalost o migraci do naší země. Překvapil mě fakt, že jsou někteří lidé zcela neinformováni. Zjišťovala jsem, jak se českým občanům s cizinci pracuje, zda by je chtěli zaměstnávat a případně jestli mají mít stejné finanční ohodnocení a pracovní výhody jako čeští občané.
Poslední skupina je asi nejzásadnější, v ní jsou samotní cizinci žijící u nás. Je to velmi rozsáhlá skupina lidí z různých států, jak z Evropské Unie, tak i ze třetích zemí. Někteří jsou u nás na trvalý pobyt a ostatní jen na dlouhodobý, který je sjednáván za různými účely např.
zaměstnání, rodina, studium atd. Zjišťovala jsem, jak se cizincům u nás pracuje a žije, zda si nepřipadají českým právním systémem omezováni, a co by chtěli změnit Cizinci.
24
6.1 Mladiství
Dotazník č. 1 určený pro sběr dat od studentů středních škol, obsahoval 10 otázek. Byly použity otázky jak uzavřené, tak otevřené. Otázky byly koncipovány tak, aby byly respondentem jednoznačně pochopeny, a aby na ně bylo možné jednoznačně odpovědět.
Vzor dotazníku č. 1 pro mladistvé je přílohou č. 1.
Graf 1
Na dotazník odpovídali žáci odborné střední školy Drtinova. Většina studentů byly dívky, ovšem našli se i žáci vyznávající jiné pohlaví.
5%
23%
72%
Pohlaví respondentů
jiné pohlaví Muž žena
25
Graf 2
Dále jsem se respondentů ptala, zda souhlasí s vlnou migrantů do České republiky. Ve velké většině odpovídali NE, ovšem našli se i tací, kteří souhlasí, a dokonce i podporují, aby u nás cizinci žili.
Graf 3
Studenti středních škol se u otázky, zda mají mít cizinci stejná práva a povinnosti jako občané ČR většinou shodli, že ANO. Ovšem 19 % z nich s naším nastaveným právním systémem nesouhlasí. Tato malá skupina žáků souhlasí s tím, aby byli pro cizince nastaveny např. vyšší tresty za spáchané zločiny nebo, aby neměli tak jednoduchý přístup k sociálním dávkám od státu.
19%
81%
Vlna migrantů
Ano Ne
81%
19%
Stejná práva a povinnosti jako občané ČR
ano ne
26
Graf 4
V této otázce se respondenti skoro rozdělili na 2 poloviny, ale i přesto většina z nich by se chtěla v budoucnu přestěhovat a žít v jiné zemi. 40 % žáků napsalo, že je se životem a podmínkami v naší zemi spokojena a nechtěli by se stěhovat. Hodně studentů chce pouze cestovat, ale nikde nezůstat na trvalo.
Graf 5
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že 40 % studentů, což se rovná stejnému počtu jako v předešlém grafu se nechce přestěhovat nikam. Dále nejvíce žáků se chce přestěhovat v budoucnu do Spojených států Amerických. Poté následují země jako Austrálie a Velká Británie. Studenti jednoznačně upřednostňují anglicky mluvící země.
60%
40%
Přestěhovat se do jiné země
ano ne
40%
21%
11%
11%
2% 2% 4%
4%
2%
3%
Nikam USA Austrálie VB Finsko Tahiti švédsko Německo Japonsko Francie
27
V dotazníku dále respondenti odpovídali na otázky, zda by cizinci měli mít výuku pouze v cizím jazyce (češtině). S souhlasilo 43 % dotázaných, kteří by chtěli, aby se studenti z jiných zemí naučili nejdříve český jazyk, a poté jazyky ostatní.
Důležitým zjištěním je, že studenti jsou dobře informováni o základních pojmech, kterými jsou imigrant a migrant. V každé třídě této školy studuje minimálně jeden cizinec.
28
6.2 Dospělé osoby včetně osob důchodového věku
Dotazník č. 2 určený pro sběr dat od dospělých pracujících osob a občanů důchodového věku, obsahoval 16 otázek. Otázky byly opět uzavřené tak i otevřené. Byly více koncipovány na zaměstnání respondentů, ale vždy jasně položené, aby bylo možné jednoznačně odpovědět.
Vzor dotazníku č. 2 pro dospělé osoby a osoby důchodového věku je přílohou č. 2.
Graf 6
Nejvíce respondentů bylo ve věku od 31 do 40 let. Velmi hojně zastoupena skupina do 25 let. Věku od 41 do 50 let a 51 a více bylo zastoupeno méně dotazovaných. Nejméně však byla zastoupena věková skupina od 26 do 30 let.
23%
11%
25%
19%
22%
Kolik je Vám let?
do 25 26-30 31-40 41-50 51 a více
29
Graf 7
V otázce, zda by měli zaměstnavatelé v České republice zaměstnávat více občanů Evropské unie a třetích zemí byly názory velmi podobné. Ovšem 58 % respondentů odpovědělo NE.
V tomto ohledu by zaměstnavatelé měli zajisti primárně práci českým občanům, a poté zaměstnat cizince. Výjimkou jsou velké nadnárodní firmy, kde většinou budou zaměstnáni cizinci.
Graf 8
Zde je vidět, jak na cizince pohlížejí čeští občané. Ve většině případů na ně nahlížejí v zaměstnání rovnocenně, proto také jsou názoru, aby byli stejně finančně ohodnoceni jako český občan. Dále pak máme skupinu, která nahlíží na cizince jako kdyby byli lépe vzděláni,
42%
58%
Zaměstnávat více cizinců
Ano Ne
19%
73%
8%
Finanční ohodnocení
Nižší Stejné Vyšší
30
uměli práci lépe či jsou lépe kvalifikovaní. Této skupině respondentů zastoupené 8 % by nevadilo, kdyby za stejnou práci byli méně finančně ohodnoceni než jejich cizojazyčně mluvící kolegové. Ovšem poslední skupina osob by ráda, aby cizinci byli za stejnou práci méně zaplaceni než oni sami.
Bohužel v této otázce je velmi ošemetné se vyjadřovat. Každý zaměstnavatel by měl své zaměstnance finančně odměňovat dle výkonu práce, kvalifikace, přesčasů apod. Ne však na základě národnosti či oblíbenosti. Je ale možné, že cizí občan bude lépe ohodnocený za stejně vykonanou práci v případě jazykové znalosti, která je výhodou oproti českému zaměstnanci.
Graf 9
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že cizinci žijící na území České republiky měli dodržovat naši kulturu, zvyky a tradice. Samozřejmě pokud nejsou jejich zvyky v rozporu s našimi kulturními hodnotami a je na nich, jestli budou nadále dodržovat tradice své země či nově naše. Ve některých zemí se cizinci podřídí zvyklostem dané země.
V další otázce se bavíme o českém právním systému ohledně cizinců. Je tedy správné, že cizí i čeští občané jsou souzeni dle jednoho českého právního systému? Respondenti odpovídali převážně, že s tím souhlasí, ale někteří chtějí, aby cizinci byli souzeni podle právního systému jejich země.
72%
28%
Mají cizinci dodržovat naši kulturu, zvyky a tradice
Ano Ne
31
Graf 10
64 % respondentů má názor, že výše trestu za spáchaný trestný čin má být stejná jak pro občana České republiky, tak i pro cizince. Poté další poměrně velká část je názoru, že mají být cizinci souzeni vyššími tresty. Důležité pro občany České republiky je fakt, aby cizinci byli souzeni tvrdšími tresty, když se jedná o porušení zákona ohledně kultury, zvyků a tradic.
Zaujal mě, že značná část lidí je názoru, aby cizinci dostávali nižší tresty než občané ČR.
Graf 11
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že účel pobytu u nás je nejčastěji práce, což koresponduje s odpověďmi cizinců, kteří sami uvádí, že nejčastějším důvodem, kvůli kterému se k nám stěhují je zaměstnání. Dalším nejčastějším důvodem je studium, jelikož
8%
64%
28%
Výše trestu
Mírnější Stejné Vyšší
49%
10%
18%
10%
13%
Nejčastější účel
Práce Rodina Studium Podnikání Jiné
32
Česká republika má jedny z nejlepších vysokých škol na světě. Následuje účel jiné (účel kulturní, sportovní apod.), a poslední je podle respondentů rodina a podnikání.
Ve zbytku dotazníku se otázky vztahují nejdříve na pohlaví. Ve skupině bylo více žen 56 % a 44 % mužů. 4 % respondentů byli lidé důchodového věku, kteří již nepracují. Dozvěděla jsem se, že integrace cizinců v zaměstnáních je velmi dobře zorganizována. Nikdo z dotázaných neuvedl, že v zaměstnání nemají cizince.
Většina občanů nesouhlasí s faktem, že by v určitých zaměstnáních mělo být zaměstnáno více cizinců než občanů České republiky. Jsou názoru takového, že zaměstnavatel by měl primárně zaměstnávat občany České republiky, a poté cizince. Výjimkou, nad kterou se všichni shodují jsou nadnárodní korporace.
Vlnou migrantů na naše území souhlasí jen malá část respondentů. Tento fakt velmi úzce souvisí s nelibostí občanů vůči cizincům v zaměstnání apod. Čeští pracující občané nechtějí na našem území cizince, kteří se jen přiživují na státních dávkách či páchají trestné činy.
Při otázce, zda mají mít cizinci stejná práva a povinnosti jako občané ČR, byli často odpovědi stylu: povinnosti ano, práva ne. Jedná se hlavně o zdravotní a sociální pojištění, pomoc v nouzi apod. Dále jsou lidé velmi dobře obeznámeni s pojmy, které se týkají problematiky cizinců, které přímo vysvětluje a zabývá se jim Ministerstvo Vnitra odbor azylové a migrační politiky.
78 % respondentů by se nikdy nechtělo přestěhovat do jiné země, pokud by to nebylo nezbytně nutné. U zbytku respondentů vítězí opět Spojené státy Americké a Anglie. Z důvodu finančního ohodnocení určitých zaměstnání.
33
6.3 Cizinci
Dotazník č. 3 určený pro sběr dat od cizinců obsahoval uzavřené i otevřené otázky.
Vzor dotazníku č. 3 pro cizince je přílohou č. 3.
Graf 12
Z dotazníkového šetření vyplynulo, že nejčastěji jsou zastoupeni cizinci ve věku do 25 let, podobně na tom byla také věková skupina od 31 do 40 let. Téměř ¼ respondentů byla ve věku 41 až 50 let. Pouze okrajově byli zastoupeni dotazování ve věku od 26 do 30 let a nad 51 let.
37%
2%
35%
24%
2%
Kolik je Vám let?
do 25 26-30 31-40 41-50 51 a více
34
Graf 13
Dle grafu můžeme vidět, že většina respondentů byla z třetích zemí. Přesnější příslušnost můžeme pozorovat na dalším grafu, kde máme cizince rozepsány.
Graf 14
Největší počet dotázaných jsou Ukrajinci, kteří tvoří ¾ všech respondentů. Následují občané Vietnamu, Ruska a občané bývalých sovětských republik Kazachstánu a Moldavska. Za Evropskou unii máme nejčastěji zastoupenou Slovenskou republiku.
35%
65%
Občan EU Občan třetích zemí
6% 63%
8%
7%
5% 5% 4%
2%
Státní příslušnost
Ukrajina Vietnam Rusko Slovensko Kazachstán Moldavsko Bulharsko Bělorusko
35
Graf 15
Většina cizinců uvedla účel zaměstnání, je to hlavně proto, že většina respondentů byla z Ukrajiny, kde není příznivá situace pro práci. Cestují proto do jiných zemí, kde pracují a následně své výdělky zasílají na Ukrajinu rodině.
Dále bylo nejvíce cizinců s účelem studia, což opět vypovídá z faktu, že nejvíce dotazovaných bylo do 25let. Následuje podnikání a rodina. Rodina velmi úzce souvisí se zaměstnáním nebo podnikáním. Většina cizinců po zapracování zve své rodiny do České republiky.
78%
5%
9% 7%
1%
Účel pobytu
Práce Rodina Studium Podnikání Jiné
36
Graf 16
Z odpovědí na tuto otázku vyplynulo, že největší motivací je lepší život. Dále převládali důvody jako ekonomická situace a práce. 20 % respondentů uvedlo, že má rodinu v ČR. Byl také uveden důvod zdravotní péče, ale našli se i tací, kteří nemají žádnou motivaci zůstat v naší zemi.
Ve zbytku odpovědí jsem se dozvěděla, že dotazníky vyplňovalo 46 % žen a 54 % mužů.
Většina respondentů souhlasí s tím, aby měli cizinci stejná práva a povinnosti jako občané České republiky. Důležitým zjištěním je, že většina cizinců by na českém právním systému ohledně získání povolení k pobytu nic neměnilo.
Z toho dotazníkového šetření vyplynulo, že většina cizinců je u nás velmi spokojena. Jsou rádi za větší výběr pracovních nabídek a finanční ohodnocení. Po nějaké době mohou přivést do naší země i svoji rodinu a v klidu, zde žít a hospodařit. Ve velké míře, zde cizinci většinou zůstanou na stálo a zařídí si české občanství.
45%
18%
20%
15%
1% 1%
Motivace zůstat v ČR
Lepší život
Ekonomická situace Rodina
Práce Zdravotnictví Žádná
37
ZÁVĚR
Cílem bakalářské práce bylo posoudit, jak se u nás žije občanům z cizích zemí, a zároveň objasnit jaký pohled na migraci do České republiky mají studenti středních škol, dospělé osoby i lidé důchodového věku.
Následně jsem interpretovala druhy pobytů, které rozlišujeme na krátkodobé, dlouhodobé a trvalé. Krátkodobé pobyty jsou u nás především pro cizince, kteří žádají o azyl, nebo k nám přicestují na krátkodobé vízum, z kterého po čase můžou podat žádost o dlouhodobý pobyt.
Dlouhodobé pobyty jsou u nás nejčastější a dělíme je podle účelů. Nejvíce cizinců je u nás na základě účelu zaměstnání, což vyplývá i z dotazníkového šetření. Dalším účelem pobytu je studium, které obnáší svá rizika. Z mé vlastní zkušenosti na Ministerstvu vnitra odboru Azylové a migrační politiky vím, že cizinci sem rádi cestují za účelem studia, ovšem už si neuvědomují povinnost prokázat finance na dané období. Proto nejčastěji z tohoto důvodu jsou jejich žádosti zamítáni.
Trvalé pobyty jsou již také časté. Dříve bylo mnohem těžší na něj dosáhnout. V dnešní době stačí mít nepřetržitý pobyt na území České republiky déle jak 5 let – i v této kategorii je ovšem výjimka, a to například, že účel studium se nepočítá jako 1 rok, ale pouze jako půl roku.
Ke konci práce vysvětluji pojmy, jako je překlenovací štítek, který slouží cizincům pro cestování nebo jako doložení legálnosti pobytu u nás, pokud nemají možnost mít biometrickou kartu. Dalším pojmem je výjezdní příkaz, který ovšem není příliš oblíbený.
Setkala jsem se, ale na přepážce i se situací, kdy cizinka byla ráda, že bude moct opustit Českou republiku. Přítel, se kterým žila, jí týral a bránil jí s dcerou odcestovat zpět domů.
Byl to velmi ojedinělí případ, kdy mi cizinec na přepážce děkoval a úřední rozhodnutí, o tom že musí vycestovat bylo vysvobozením.
Nejzajímavější část mé práce bylo dotazníkové šetření. Vyhodnocením jsem přišla na fakt, že studenti v dnešní době jsou velmi dobře informováni. Dále, že integrace cizinců do prostředí českých škol je již na velmi dobré úrovni a minimálně se najde třída, kde není ani jeden žák z jiné země. Do budoucna je také vidina toho, že hodně mladých lidí bude migrovat do jiných zemí světa, a podle odpovědí to bude nejspíš do Spojených států Amerických, nebo Anglie.
Ve druhé skupině dospělých a pracujících lidí a občanů důchodového věku jsem se dozvěděla, že je opět integrace velmi pokročilá a již v každém odvětví (v průmyslu, ve
38
stavebnictví, ve zdravotnictví, v gastronomii atd.) se najde občan z cizí země. Avšak ne vždy je brán cizinec jako rovnocenný kolega. Nejčastěji jsou zaměstnávaní lidé z Ukrajiny, z Polska a Slovenska. Na otázku finančního ohodnocení jsou čeští občané jednotní, aby bylo stejné, bez rozdílu. Není důvod, aby byl cizinec nebo Čech znevýhodněný naším právním systémem. Většina odpovědí ohledně migrace našich občanů do jiné země, je také shodná.
Lidé jsou u nás jak se životními podmínkami, tak i s prací spokojeni a netouží trvale žít v zahraničí.
Cizinci jsou u nás velmi spokojeni. Chtějí se k nám více stěhovat, z důvodu lepších pracovních podmínek, a i kvůli lepším životním podmínkám. Studenti z jiných zemí k nám rádi jezdí, jelikož Česká republika má jedny z nejlepších vysokých škol na světě.
Z dotazníkového šetření vyšlo najevo, že v České republice je více občanů třetích zemí (nejčastěji Ukrajina, Rusko, Vietnam) než občanů z Evropské unie.
Já sama jsem se na Ministerstvu vnitra odboru Azylové a migrační politiky setkala s různými typy žadatelů. Většina, ale byla ráda, že u nás může žít. Celkově práce s cizinci je velmi složitá a kolikrát je velmi těžké objektivně posoudit danou situaci cizince. Náš právní systém je nastaven dobře, ovšem některé části zákonů nejsou jasně vymezené a při zpracování dochází k nesrovnalostem. Klienti pak argumentují, že o něčem nevěděli nebo, že právě zjištěné informace jim nikdo neřekl. Ale pro cizince i české občany platí jedna a ta samá zásadní věta: „Neznalost zákona neomlouvá“.
Cíl zadaného v úvodu se dle mého názoru podařilo dosáhnout nastíněním všech povinností, které cizinci u nás musí splnit, aby zde mohli žít. Vysvětlením základních a důležitých pojmů, a to za pomoci současné právní úpravy, která se této problematiky týká, odborných knih, článků a judikatury.
39
SEZNAM POUŽITÝCH ZDROJŮ
Cizinci v České republice 2006 /.. Translated by Milada Matoušová. 1. vyd. Praha:
Český statistický úřad, 2006. 240 s. ISBN 8025012638.
Český statistický úřad. Cizinci v České republice : 2002 : Foreigners in the Cech Republic (Souběž.). Praha: Český statistický úřad, 2002. 221 s. ISBN 80- 7223-761-6.
Český statistický úřad. Cizinci v České republice : 2003 : Foreigners in the Cech Republic (Souběž.). Praha: Český statistický úřad, 2003. 229 s. ISBN 80- 250-0201-2.
Cizinci v České republice : Foreigners in the Czech republic (Souběž.). Praha:
Scientia, 2001. 183 s. ISBN 80-7223-652-0.
KURŽEJA, Jan. Cizinecká policie a evropské právo. Praha: Vydavatelství PA ČR, 2007. ISBN 978-80-7251-272-0.
MAŠEK, Milan. Cizinecký režim : možnost podnikání a zaměstnávání cizinců v České republice. Brno, 1996. 55 listů,.
RYTÍŘOVÁ, Lucie. Důchodový systém v České republice. 1.vyd. Olomouc: ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-821-5.
TRBOLA, Robert a Miroslava RÁKOCZYOVÁ. Institucionální podmínky soci- ální integrace cizinců v ČR I: Integrační politika. Brno: Barrister & Prin- cipal, 2011. ISBN 978-80-87474-19-8.
TRBOLA, Robert a Miroslava RÁKOCZYOVÁ. Institucionální podmínky soci- ální integrace cizinců v ČR II: Role zaměstnání a vybraných institucí v procesu integrace. Brno:
Barrister & Principal, 2011. ISBN 978-80-87474-20-4.
KOLMAN, Petr. Jak na zaměstnávání cizinců aneb cizinec a zkušební doba. Měšec.cz , Praha, 2016.
40
KLÍMA, Karel. Komentář k Ústavě a Listině. Plzeň: Aleš Čeněk, 2005. 1019 s. ISBN 808689844X.
Listina základních práv a svobod (Obsaž.) : Úmluva o ochraně lidských práv a svobod a související dokumenty : Ústava České republiky : úplné znění podle stavu k 1.7.1995.
MINISTERSTVO VNITRA ČR, Strategický rámec rozvoje veřejné správy. 2020.
Dostupné z: <https://www.mvcr.cz/clanek/strategicky-ramec-rozvoje.aspx>
ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní a evropské kontrolní mechanismy v oblasti lid- ských práv. Vyd. 1. Praha: C.H. Beck, 1999. viii, 80 s. ISBN 80-7179-133-4.
ŠTURMA, Pavel. Mezinárodní a evropské kontrolní mechanismy v oblasti lid- ských práv [C.H. Beck, 2003]. 2. dopl. vyd. Praha: C. H. Beck, 2003. ix, 150 s. ISBN 80-7179- 398-1.
ČEPELKA, Čestmír a Pavel ŠTURMA. Mezinárodní právo veřejné. 1. vyd. Praha:
Eurolex Bohemia, 2003. 761 s. ISBN 80-86432-57-2.
DRBOHLAV, Dušan. Migrace a (i)migranti v Česku: kdo jsme, odkud přichá- zíme, kam jdeme?. Praha: Sociologické nakladatelství, 2010. ISBN 978-80- 7419-039-1.
BARŠOVÁ, Andrea a Pavel BARŠA. Přistěhovalectví a liberální stát :imigrační a integrační politiky v USA, západní Evropě a Česku. 1. vyd. Brno: Ma- sarykova univerzita v Brně, Mezinárodní politologický ústav, 2005. 308 s. ISBN 8021038756.
Rovné příležitosti do firem :speciální vydání. Edited by Linda Sokačová. Praha:
Gender Studies, 2005. 18 s. ISBN 8086520080.
Ministerstvo vnitra ČR. Sbírka zákonů České republiky : Ročník 1998. Díl 1. Praha:
Ministerstvo vnitra ČR, 1998. 4848 s.
41
JELÍNKOVÁ, Radka. Via Iuris : právo ve službách veřejného zájmu. Ročenka 1999/2000. Brno: Ekologický právní servis, 2000. 89 s. ISBN 80-86544-01-.
JELÍNKOVÁ, Radka. Via Iuris :právo ve službách veřejného zájmu.. Brno: Eko- logický právní servis, 2000. 89 s. ISBN 808654401X.
DANĚK, Matěj a Jaroslava FOJTÍKOVÁ. Zaměstnávání cizinců na území České republiky. Praha: Anag, 2019. 376 s. ISBN 978-80-7554-148-2.
TOMŠEJ, Jakub. Zaměstnávání cizinců v ČR. Praha: Wolters Kruwer, 2018. 232 s.
ISBN 978-80-7598-233-9.
BIČÁKOVÁ, Olga. Zaměstnávání cizinců v České republice. Sondy revue, 2015.
Zákon č. 325/1999 Sb. o azylu. 1999.
Zákon č. 325/1999 Sb. zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu).. 1999.
Zákon č. 325/1999 Sb. zákon o azylu a o změně zákona č. 283/1991 Sb., o Policii České republiky, ve znění pozdějších předpisů, (zákon o azylu). In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 106, s.7385-7405.. 1999.
Zákon č. 325/1999 Sb., Zákon o azylu, ve znění pozdějších předpisů a změn. 1999.
Zákon č. 326/1999 Sb. - Zákon o pobytu cizinců na území České republiky. 1999.
Zákon č. 326/1999 Sb. zákon o pobytu cizinců na území České republiky a o změně některých zákonů. In: Sbírka zákonů České republiky. 1999, částka 106, s. 7406-7447..
1999.
Zákon č. 326/1999 Sb., Zákon o pobytu cizinců na území ČR, ve znění poz- dějších předpisů a změn. 1999.
42 Ústavní zákon č. 1/1993 Sb., Ústava ČR. 1993.
43
SEZNAM PŘÍLOH
1) Příloha I. – Dotazník pro studenty střední školy
2) Příloha II. – Dotazník pro dospělé osoby a osoby důchodového věku
3) Příloha III. – Dotazník pro cizince
44
PŘÍLOHY Příloha I.
Právní postavení cizinců v ČR
1) Jste žena/muž
2) Souhlasíte s velkou vlnou migrantů na naše území?
ANO x NE
3) Je správné, že máme v určitých zaměstnání více cizinců než občanů ČR?
ANO x NE
4) Pokud NE, napiš, jak by to bylo podle tebe možné změnit?
5) Jsou u Vás ve třídě nějací cizinci?
ANO x NE
6) Víte, jaký je rozdíl mezi IMIGRANTEM a MIGRANTEM?
ANO x NE
7) Mají mít podle Vás cizinci stejná práva a povinnosti jako občané ČR (jaké?)?
ANO x NE
8) Chcete se někdy stát také migrantem do jiné země?
ANO x NE
9) Do jaké země, byste se chtěli přestěhovat?
10) Měli by studující cizinci u nás mít výuku jen v Českém jazyce?
ANO x NE
45
Příloha II.
Právní postavení cizinců v ČR
1) Jste žena/muž
2) Kolik je Vám let?
do 25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více
3) Jsou u Vás v práci nějací cizinci?
ANO x NE
4) Měla by Česká republika zaměstnávat více občanů EU nebo cizince z třetích zemí?
ANO x NE
5) Měli by cizinci mít nižší, stejné či vyšší platy než občané ČR?
6) Je správné, že máme v určitých zaměstnáních více cizinců než občanů ČR?
ANO x NE
7) Souhlasíte s velkou vlnou migrantů na naše území?
ANO x NE
8) Pokud NE, napište, jak by to bylo podle Vás možné změnit?
46
9) Mají mít podle Vás cizinci stejná práva a povinnosti jako občané ČR (jaké?)?
ANO x NE
10) Víte, jaký je rozdíl mezi IMIGRANTEM a MIGRANTEM?
ANO x NE
11) Chcete se někdy stát také migrantem jiné země?
ANO x NE
12) Do jaké země, byste se chtěli přestěhovat?
13) Mají cizinci žijící na našem území dodržovat naši kulturu, zvyky a tradice?
ANO x NE
14) Je dle Vašeho názoru správné, že se cizinci soudí podle našeho právního systému?
ANO x NE
15) Mají být pro cizince mírnější, stejné nebo vyšší tresty za spáchaný zločin?
16) Z jakého důvodu podle Vás k nám cizinci nejčastěji migrují?
PRÁCE x RODINA x STUDIUM x PODNIKÁNÍ x JINÉ
47
Příloha III.
Právní postavení cizinců v ČR
1) Jste žena/muž
2) Kolik je Vám let?
do 25 let 26-30 let 31-40 let 41-50 let 51 a více
3) Jste občanem EU nebo třetích zemí?
4) Jaká je Vaše státní příslušnost?
5) Jaký je účel Vašeho pobytu?
PRÁCE x RODINA x STUDIUM x PODNIKÁNÍ x JINÉ
6) Jaká je Vaše motivace zůstat v ČR?
7) Co by podle Vás, měla ČR změnit s ohledem na cizince?
8) Mají mít podle Vás cizinci stejná práva a povinnosti jako občané ČR (jaké?)?
ANO x NE
