Platební styk a podvody

(1)

Vysoká škola regionálního rozvoje a Bankovní institut - AMBIS

Katedra financí a ekonomie

Platební styk a podvody

Bakalářská práce

Autor: Anna Dinhová Bankovní management

Vedoucí práce: Ing. Marcela Soldánová

Praha 2018

(2)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci zpracovala samostatně a v seznamu uvedla veškerou použitou literaturu.

Svým podpisem stvrzuji, že odevzdaná elektronická podoba práce je identická s její tištěnou verzí, a jsem seznámena se skutečností, že se práce bude archivovat v knihovně VŠ AMBIS a dále bude zpřístupněna třetím osobám prostřednictvím interní databáze elektronických vysokoškolských prací.

V Praze, dne ...

Anna Dinhová

(3)

Poděkování

Chtěla bych poděkovat paní Ing. Marcele Soldánové za její vstřícnost a trpělivost při odborném vedení mé bakalářské práce, konzultace a velmi užitečné rady.

Dále bych chtěla poděkovat Knihovně ČNB za poskytnutí publikace.

(4)

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá problematikou týkající se podvodů v platebním styku v ČR.

Práce je členěna do tří kapitol. V úvodní kapitole popisuje platební styk, jeho členění a právní předpisy týkající se platebního styku. Druhá kapitola charakterizuje nejznámější podvody v hotovostním a bezhotovostním platebním styku, analyzuje jejich vývoj a v kratší části popisuje situace podvodu s platebními kartami v členských zemích EU. Poslední kapitola je věnována doporučeními pro spotřebitele (jak se chránit před podvody v platebním styku).

Hlavním cílem mé práce je charakterizovat a analyzovat nejznámější podvody v platebním styku.

Klíčová slova: podvod, platební styk, ochrana, peníze, platební prostředek

Annotation

This bachelor thesis deals with the issue of fraud in the payment system in the Czech Republic.

The thesis is divided into three chapters. The opening chapter describes the payment system in the Czech Republic, its structure and the legislation of the payment system. The second chapter describes frauds in cash and non-cash payment transactions and analyzes the development of the frauds and briefly describes the situation of card fraud in the EU member states. In the final chapter there are recommendations for consumers to protect themselves from the frauds in the payment system. The main objective of my thesis is to describe and analyze the most common frauds in the payment system.

Key words: fraud, payment systém, protection, cash, means of payment

(5)

Obsah

ÚVOD ... 6

ZVOLENÉ METODY ZPRACOVÁNÍ ... 7

1. ÚVOD DO PLATEBNÍHO STYKU ... 8

1.1 DEFINICE PLATEBNÍHO STYKU ... 8

1.2 ČLENĚNÍ PLATEBNÍHO STYKU... 8

1.3 PRÁVNÍ ÚPRAVA V PLATEBNÍM STYKU ... 10

2. NEJZNÁMĚJŠÍ PODVODY V PLATEBNÍM STYKU ... 16

2.1 PODVODY VHOTOVOSTNÍM PLATEBNÍM STYKU ... 16

2.1.1 Ochranné prvky bankovek ... 17

2.1.2 Základní informace o padělání peněz ... 18

2.1.3 Trestné činy v hotovostním platebním styku... 21

2.1.4 Statistika výskytu padělků v ČR... 22

2.2 PODVODY VBEZHOTOVOSTNÍM PLATEBNÍM STYKU ... 24

2.2.1 Jednotlivé formy podvodů ... 25

2.2.2 Trestné činy v bezhotovostním platebním styku... 32

2.2.3 Analýza podvodu v bezhotovostním platebním styku ... 33

2.2.4 Podvody s platebními kartami ve státech EU... 40

3. JAK SE CHRÁNÍ SPOTŘEBITEL... 44

3.1 JAK SE CHRÁNÍ SPOTŘEBITEL VHOTOVOSTNÍM PLATEBNÍM STYKU ... 44

3.2 JAK SE CHRÁNÍ SPOTŘEBITEL VBEZHOTOVOSTNÍM PLATEBNÍM STYKU ... 46

ZÁVĚR... 49

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 50

PŘÍLOHY ... 58

(6)

Úvod

Tématem mé bakalářské práce je ,,Platební styk a podvody”, vybrala jsem si toto téma, jelikož je zajímavé a aktuální. Platební styk a s ním související podvody nás provázejí každým dnem, a tak si myslím, že je užitečné se o tom dozvědět víc.

V platebním styku neustále probíhají podvody. Podvod je to tehdy, pokud pachatel úmyslně někoho uvádí v omyl nebo skrývá podstatné skutečnosti, aby obohatil sám sebe a tím tak způsobil na cizím majetku škodu.¹ Peníze jsou cílem jejich podvodů. Aby dosáhli svého cíle, podvodníci čím dál tím víc vymýšlejí sofistikovanější techniky pro tyto trestné činnosti.

Nejlepším způsobem, jak se chránit před těmito podvody, je prevence. Je to soustava opatření, díky kterým se uživatel může uchránit před pachateli. V mém případě se spotřebitel může efektivně bránit pomocí právních předpisů od státu a analýz vývoje podvodů.

Cílem mé práce je charakterizovat nejznámější podvody hotovostního a bezhotovostního platebního styku. Práce je členěna do tří kapitol. Úvodní kapitola je věnována platebnímu styku, jeho definici a členění jeho forem podle určitých kritérií, a dále jeho právní úpravy. Ve druhé kapitole jsou popsány jednotlivé formy podvodů v hotovostním a bezhotovostním platebním styku, trestní činy s ním související a vývoj těchto podvodů. Poslední kapitola je věnována způsobům, jak se může spotřebitel před těmito podvody chránit.

1 zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

(7)

Zvolené metody zpracování

V první kapitole je použita metoda deskripce pro popis platebního styku, jeho členění a právní předpisy k němu se vztahující.

Druhá kapitola je rozdělena na dvě části. V každé části této kapitoly se začíná deskripcí, a pak po ní následuje analýza. První část se týká podvodů v hotovostním platebním styku, nejdříve jsou zde popsány ochranné prvky bankovek a klasifikace peněz a padělků, poté následuje analýza vývoje trestných činů s nimi souvisejících a vývoje padělků v ČR. Druhá část se týká podvodů v bezhotovostním platebním styku, zde jsou popsány jednotlivé formy podvodů, poté následuje analýza vývoje těchto podvodů v ČR a analýza podvodů s platebními kartami ve státech EU.

Po analýze podvodů v platebním styku je pak ve třetí kapitole použita metoda deskripce, pro popis způsobů, jak se může spotřebitel chránit před podvody v platebním styku.

Pro vypracování mé bakalářské práce jsou využívány metody deskripce, analýzy. Zvolené metody jsou podle mě vhodné pro daný účel práce.

(8)

1. Úvod do platebního styku

Platební styk má velký význam ve v naši společnosti. V této kapitole vysvětlím význam tohoto pojmu, jeho členění a uvedu právní předpisy, které se k platebnímu styku vztahují.

1.1 Definice platebního styku

Za základní produkt (službu) poskytovaný např. bankami, spořitelními a úvěrními družstvy svým klientům lze považovat platební styk.

Podle Schlossbergera "Platební styk je peněžní vztah mezi plátcem a příjemcem, který je uskutečňován v určitých formách dohodnutými platebními instrumenty buď přímo mezi nimi, nebo prostřednictvím k tomu určených subjektů”². Obsahem tohoto vztahu je soubor povinností a práv spojených s uskutečňováním operací, kdy poskytovatel služeb provádí operace platebního styku na základě příkazu svých klientů, který si vybere klient. Klienti jsou fyzické nebo právnické osoby.

Dále je důležité rozlišit platební styk od platební služby. O platební službu se jedná, když se jedná o aktivity, jako jsou: vklad hotovosti na platební účet, výběr hotovosti z platebního účtu, uskutečnění převodu peněžních prostředků na základě požadavku plátce (úhrada), uskutečnění převodu peněžních prostředků na základě požadavku příjemce a souhlasu plátce (inkaso) nebo převod peněžních prostředků z podnětu plátce skrz příjemce.³

1.2 Členění platebního styku

Existují různé formy platebního styku, formy platebního styku jsou tříděné podle určitých kritérií. Pro lepší přehled jsou jednotlivé formy platebního styku seřazeny v následujícím tabulce.

2 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012, 11 s. ISBN 978-80-7261-238-3.

3 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 11 s.

(9)

Tabulka č. 1: Členění forem platebního styku podle kritérií

Kritéria Formy platebního styku

Způsob placení Hotovostní platební styk Bezhotovostní platební styk

Území Vnitrostátní platební styk

Přeshraniční platební styk Zahraniční platební styk Náležitosti průvodních dokumentů Nedokumentární platební styk

Dokumentární platební styk Lhůta realizace Expresní platební styk

Standardní platební styk Vztah banky k převodu Bezzávazkový platební styk

Závazkový platební styk

Zdroj - vlastní zpracování, dle: SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. Praha: Management Press, 2012. 12-13 s. ISBN 978-80-7261-238-3

Kritéria členění platebního styku:

Podle způsobu placení

• Hotovostní platební styk - předání peněz plátcem příjemci probíhá formou hotovosti.

Hotovost jsou bankovky a mince ve fyzické podobě.

• Bezhotovostní platební styk - předání peněz plátcem příjemci probíhá přes běžné nebo platební účty plátce a příjemce (například tuzemský převod realizovaný formou příkazu k úhradě nebo k inkasu). Zprostředkovateli platebního styku jsou banky, spořitelní a úvěrní družstva nebo jiní poskytovatelé platebních služeb.⁴

Podle území

• Vnitrostátní platební styk probíhá tehdy, když poskytovatelé platebních služeb plátce a příjemce se nacházejí ve stejném státě.

• Přeshraniční platební styk probíhá tehdy, když poskytovatelé platebních služeb příjemce a plátce se nacházejí ve dvou různých státech, ale státy musí být v Evropském hospodářském prostoru.

4 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 12 –13 s.

(10)

• Zahraniční platební styk probíhá tehdy, když poskytovatelé platebních služeb příjemce a plátce se nacházejí v dvou různých státech a zároveň alespoň jeden nich se nachází mimo Evropského hospodářského prostoru

Podle náležitosti průvodních dokumentů

• Nedokumentární platební styk probíhá tak, že při realizaci platby mezi plátcem a příjemcem nejsou potřeba žádné průvodní dokumenty

• Dokumentární platební styk probíhá tak, že platbu musí doprovázet dokumenty, které si plátce a příjemce dohodli

Podle lhůty realizace:

• Expresní (neboli přednostní) platební styk znamená předvod peněžních prostředků z běžného nebo platebního účtu plátce na účet příjemce proběhne okamžitě, nejpozději tentýž den. Převod zajistí banka nebo poskytovatel platebních služeb plátce a příjemce.

• Standardní platební styk znamená běžný převod peněžních prostředků z účtu plátce na účet příjemce, podmínky jsou předem dohodnuté jejími poskytovateli

Podle vztahu banky k převodu

• Bezzávazkový platební styk je vztah týkající se plátce a příjemce, kdy zprostředkovatelem platební transakce je banka nebo jiný poskytovatel platebních služeb, zprostředkovatel nemá s příjemcem ani plátcem žádný závazek (například u hladkých plateb).

• Závazkový platební styk probíhá tak, že po dohodnutí příjemce a plátce banka nebo jiná finanční instituce vstoupí do závazku, stává se tak nejen zprostředkovatelem, ale také plátcem. Vstoupení do závazku je povoleno jen institucím, které mají licenci (například spořitelní a úvěrní družstva nebo banky na území České republiky).⁵

1.3 Právní úprava v platebním styku

Oblast platebního styku je upravena českými právními předpisy a normami evropského práva.

Pramenem práva v České republice jsou v platebním styku zákony a vyhlášky, v rámci práva Evropské unie jsou nařízení a směrnice, doporučení. Nejdřív popíšu některé závazné předpisy Evropské unie (EU) pro platební styk, předpisy Evropského orgánu pro bankovnictví (EBA), a pak právní předpisy České republiky pro platební styk.

5SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby. 12 –13 s.

(11)

A) Přímo závazné předpisy Evropské unie týkající se platebního styku:

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/847 - ze dne 20. května 2015

o informacích doprovázejících převody peněžních prostředků a o zrušení nařízení (ES) č.

1781/2006. Nařízení má zabránit a odhalit praní peněz a financování terorismu. Jsou stanovena pravidla pro informace o plátcích a příjemcích, která musí poskytovatelé platebních služeb (banky nebo instituce provádějící převody peněžních prostředků) splnit při poskytování převodu peněžních prostředků, jestliže jeden z poskytovatelů se nachází ve státě Evropské unie.

Platí to pro všechny měny.⁶

Informace o plátci a příjemci se nemusí uvádět, je-li částka převodu není vyšší než 1000 EUR.⁷ Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/751 - ze dne 29. dubna 2015 o mezibankovních poplatcích za karetní platební transakce. Nařízení stanoví stejné obchodní a technické požadavky na karetní platební transakce pro poskytovatele platebních služeb příjemce a poskytovatele platebních služeb plátce v případě, že oba dva poskytovatelé se nacházejí na území Evropské unie.

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) č. 260/2012 - ze dne 14. března 2012, kterým se stanoví technické a obchodní požadavky pro úhrady a inkasa v eurech a kterým se mění nařízení (ES) č. 924/2009; úplné znění (k 10.1.2015)

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (EU) 924/2009 – ze dne 16. září 2009 o přeshraničních platbách ve společenství a zrušení nařízení (EH) č. 2560/2001. Je to jeden ze základních pramenů evropského práva pro provedení převodů v eurech, eventuálně v jiných měnách. Zde jsou popsány základní pojmy týkající se platebních služeb a povinností členských států při provedení převodů v přeshraničním a domácím platebním styku, a také určí způsob, jak členské státy mají provádět přímé inkaso.⁸

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2018/32 ze dne 28. září 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU, pokud jde o regulační technické normy pro standardizovanou terminologii Unie pro nejreprezentativnější služby spojené s platebním účtem.

6Nová směrnice o předcházení využívání finančního systému k praní špinavých peněz. Bulletin- advokacie.cz [online]. 2015 [cit. 2018-07-28]. Dostupné z: http://www.bulletin-advokacie.cz/nova-smernice-o- predchazeni-vyuzivani-financniho-systemu-k-prani-spinavych-

penez?browser=mobi%20%20%20%20https://eur-lex.europa.eu/legal- content/CS/TXT/PDF/?uri=CELEX:32015R0847&from=CS

8 SCHLOSSBERGER, Otakar. Platební služby, 20 s.

(12)

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/33 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát výpisu poplatků a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU

Prováděcí nařízení Komise (EU) 2018/34 ze dne 28. září 2017, kterým se stanoví prováděcí technické normy, pokud jde o standardizovaný formát sdělení informací o poplatcích a jeho společný symbol podle směrnice Evropského parlamentu a Rady 2014/92/EU

Nařízení Komise v přenesené pravomoci (EU) 2017/2055 ze dne 23. června 2017, kterým se doplňuje směrnice Evropského parlamentu a Rady (EU) 2015/2366, pokud jde o regulační technické normy v oblasti spolupráce a výměny informací mezi příslušnými orgány, které se týkají uplatnění práva na usazování a volného pohybu služeb platebních institucí.⁹

B) Některé obecké pokyny Evropského orgánu pro bankovnictví (dále EBA):

§ Obecné pokyny k bezpečnostním opatřením v souvislosti s operačními a bezpečnostními riziky platebních služeb podle směrnice (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2) (EBA/GL/2017/17). Poskytovatelé platebních služeb jsou povinni podle požadavků v pokynech stanovit, provádět a sledovat bezpečná opatření, za účelem řízení bezpečnostních a operačních rizik týkajících se platebních služeb, které poskytují. Bezpečnostní rizika jsou rizika, která vznikají z nesprávných vnitřních postupů či vnějších událostí a mají špatný důsledek na kvalitu systému komunikačních a informačních technologií a informace poskytované pro platební služby (např. riziko kybernetických útoků, nedostatečné fyzické zabezpečení).¹⁰

§ Společné obecné pokyny podle článku 25 nařízení (EU) 2015/847 k opatřením, která by měli poskytovatelé platebních služeb přijmout při zjišťování chybějících nebo neúplných informací o plátci nebo příjemci, a k postupům, které by měly zavést v případě převodu peněžních prostředků, u něhož chybí požadované informace (JC/GL/2017/16)

Společné obecné pokyny pro poskytovatele a zprostředkující poskytovatelé platebních služeb, jak mají stanovit, provádět postupy, aby mohli zjistit a řídit převody peněžních prostředků, u nichž není dostatek povinných informací o příjemci nebo plátci. Tyto

9 Vybrané předpisy vztahující se k platebnímu styku. Česká národní banka [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/

10Obecné pokyny k bezpečnostním opatřením v souvislosti s operačními a bezpečnostními riziky platebních služeb podle směrnice PSD2. European banking authority [online]. [cit. 2018-05-28]. Dostupné z:

https://www.eba.europa.eu/documents/10180/2081899/Guidelines+on+the+security+measures+under+PSD2+%

28EBA-GL-2017-17%29_CS.pdf/7d81c607-56dd-4cbf-923e-ea2e617c0309

(13)

pokyny také upřesňují způsob při řízení rizika praní peněz nebo financování terorismu, jestliže není dostatek povinných informací u příjemce nebo plátce.

§ Obecné pokyny k oznamování významných incidentů podle směrnice (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu (PSD2) (EBA/GL/2017/10)

Pokyny k oznamování významných incidentů o platebních službách na vnitřním trhu nabývají účinností dne 13.1.2018. Určí hlavně kritéria, podle kterých mají poskytovatelé platebních služeb klasifikovat významné bezpečnostní a operační incidenty. Jsou zde vymezeny i formát a postupy, jak se mají incidenty příslušnému orgánu v domovském členském státě oznamovat. Orgány dohledu musí ohlášené incidenty sdílet s jinými orgány v daném státě, to samé platí i pro sdílení incidentů s Evropským orgánem pro bankovnictví a Evropskou centrální bankou.¹¹

§ Obecné pokyny EBA ke kritériím, podle nichž se stanoví minimální peněžní částka pojištění odpovědnosti za škodu způsobenou při výkonu povolání nebo jiné srovnatelné záruky podle čl. 5 odst. 4 směrnice (EU) 2015/2366 (EBA/GL/2017/08) Od 13. ledna 2018 nabyly pokyny EBA k pojištění odpovědnosti za škodu. V pokynech jsou vymezeny ukazatele a specifická kritéria, podle nichž se stanoví minimální finanční částku na pojištění odpovědnosti za škodu, která byla způsobena při výkonu povolání, či srovnatelné záruky, jež mají sjednány osobou, která má v úmyslu poskytovat nebo poskytuje službu iniciování platby (službu nepřímého dání platebního styku)podle bodu 7 přílohy I PSD 2, nebo službu informování o účtu (službu informování o platebním účtu) podle bodu 8 přílohy I PSD2. Na minimální částku má vliv rizikový profil poskytovatele služby, typ činnosti a objem činností. Pokyny dále stanoví požadavky na záruku srovnatelnou s pojištěním odpovědnosti za škody.¹²

§ Obecné pokyny k bezpečnosti internetových plateb (EBA/GL/2014/12 rev1)

Od 1. srpna 2015 ČNB přijala obecné pokyny k bezpečnosti internetových plateb. Na internetové platební služby byly stanoveny společné minimální požadavky, nehledě na přístupová zařízení, která jsou na to použita. Pokyny platí na zadávání převodů

11Sdělení ČNB o obecných pokynech EBA k oznamování významných incidentů podle směrnice (EU) 2015/2366 o platebních službách na vnitřním trhu. Česká národní banka [online]. [cit. 2017-12-11]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/platebni_styk/pravni_predpisy/

12 Sdělení ČNB o obecných pokynech EBA k pojištění odpovědnosti za škodu podle směrnice o platebních službách. Česká národní banka[online]. [cit. 2017-01-12]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/obecne_pokyny_evropskych_organu_dohledu/e ba_gl_2017_08_sdeleni.html

(14)

v internetovém bankovnictví, platební karty (hmotné plastové i virtuální), na vydávání či změny elektronických oprávnění i inkasu, také na převody elektronických peněz mezi elektronickými účty přes internet. Pokyny se vztahují na všechny poskytovatele platebních služeb, kteří poskytují internetové platební služby, nikoliv na řídící orgány platebních systémů.¹³

C) České právní předpisy týkající se platebního styku Zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku

Nový zákon č. 370/2017 Sb., o platebním styku je účinný od 13. ledna 2018 a nahradil starý zákon č. 284/2009 Sb., o platebním styku. V novém zákonu o platebním styku jsou vymezeny pojmy z oblasti platebního styku a upravovány základní právní vztahy mezi poskytovateli platebních služeb a jejich uživateli.

Další předpisy, které mají vliv na provádění platebního styku v České republice jsou:

§ zákon č. 21/1992 Sb., o bankách

§ zákon č. 6/1993 Sb., o České národní bance

- upravuje dozor a dohled nad poskytováním platebních služeb a služeb platebního styku

§ zákon č. 253/2008 Sb., o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu

§ zákon č. 229/2002 Sb., o finančním arbitrovi

- o ochraně uživatelů platebních služeb, aplikace mimosoudního vyrovnání sporů

§ zákon č. 191/1950 Sb., zákon směnečný a šekový

§ vyhláška č. 169/2011 Sb., o stanovení pravidel tvorby čísla účtu v platebním styku

§ vyhláška č. 14/2018 Sb., o platebních systémech s neodvolatelností zúčtování

§ vyhláška č. 7/2018 Sb., o některých podmínkách výkonu činnosti platební instituce, správce informací o platebním účtu, poskytovatele platebních služeb malého rozsahu, instituce elektronických peněz a vydavatele elektronických peněz malého rozsahu a odůvodnění k této vyhlášce

13 Sdělení ČNB o obecných pokynech EBA k bezpečnosti internetových plateb. Česká národní banka [online].

[cit. 2017-02-11]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/dohled_financni_trh/legislativni_zakladna/obecne_pokyny_evropskych_organu_dohledu/

eba_gl_2014_12_cs.html

(15)

§ zákon č. 136/2011 Sb., o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů

§ zákon č. 277/2013 Sb., o směnárenské činnosti

§ zákon č. 40/2009 Sb., trestní zákoník

§ vyhláška č. 274/2011 Sb., o provedení některých ustanovení zákona o oběhu bankovek a mincí

(16)

2. Nejznámější podvody v platebním styku

Podvody se vyskytují jak v hotovostním, tak i v bezhotovostním platebním styku. V této kapitole popíšu jednotlivé druhy podvodů a dále provedu jejich analýzu.

2.1 Podvody v hotovostním platebním styku

Abychom se vyhnuli podvodům v hotovostním platebním styku, tak nejdřív bychom měli vědět, jak pravé peníze vypadají, jaké mají ochranné prvky a dále umět rozlišit, které peníze mohou být v oběhu či ne.

Existují různé definice státovek a bankovek. Pro vysvětlení pojmů bankovky, státovky, obchodní mince a pamětní mince je použita definice Encyklopedie Diderot 2000¹⁴:

• Bankovka je bezúročný cenný papír s určitou peněžní částkou. Slouží jako platební prostředek a je vydávána emisní bankou.

• Státovka je bezúročný cenný papír s určitou peněžní částkou. Slouží jako papírové úvěrové platidlo a je vydávána státem ke krytí svých dluhů. Vydávání státovek už není v současné době možné (po zrušení zákona č.41/1953 Sb., o peněžní reformě v roce 1992).

• Obchodní mince je mince z drahého kovu, její nominální hodnota není stanovena v peněžní jednotce, ale její hodnota je dána cenou drahého kovu na trhu. Slouží pouze k obchodování s drahými kovy.

• Pamětní mince je mince z obecných nebo drahých kovů, slouží ke sběratelským účelům.¹⁵ Je vydávána ČNB jako připomínka nějaké významné události či osobnosti.

Má nominální hodnotu a je legálním platidlem.¹⁶ ČNB a některé komerční banky jsou

14 Vysvětlení pojmů bankovka, státovka, obchodní mince, pamětní bankovka a mince. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-15]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/faq/vysvetleni_pojmu_bankovka_statovka.html

15 Zákon ze dne 27. dubna 2011 o oběhu bankovek a mincí a o změně zákona č. 6/1993 Sb., o České národní bance, ve znění pozdějších předpisů. Epravo.cz [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné z:

https://www.epravo.cz/top/zakony/sbirka-zakonu/zakon-ze-dne-27-dubna-2011-o-obehu-bankovek-a-minci-a-o- zmene-zakona-c-61993-sb-o-ceske-narodni-bance-ve-zneni-pozdejsich-predpisu-18315.html?print

16 Pamětní mince. Česká mincovna [online]. [cit. 2018-02-15]. Dostupné z: https://ceskamincovna.cz/investice- do-pametnich-minci-1608/

(17)

povinni vyměnit pamětní mince, ale soukromé subjekty mohou i nemusí přijmout pamětní mince jako platidlo. ¹⁷

2.1.1 Ochranné prvky bankovek

Bankovky ČR se vydávají v nominálních hodnotách Kč 100, 200, 500, 1000, 2000, 5000 a mince se vydávají v nominálních hodnotách Kč 1, 2, 5, 10, 20, 50.

Ochranné prvky bankovek lze třídit na několik skupin. Některé prvky se dají rozeznat pouhým okem, některé ale jen za pomoci jednoduchých pomůcek anebo za pomoci složitějších přístrojů, senzorů. V České republice existuje osm ochranných prvků pro bankovky: vodoznak, okénkový proužek s mikrotextem, barevná vlákna, soutisková značka, skrytý obrazec, proměnlivá barva, iridiscentní pruh, mikrotext. Ukázky ochranných prvků 1000 Kč jsou uvedeny v příloze (Příloha č. 1 - Ochranné prvky 1000 Kč) ). Proměnlivá barva se vyskytuje u bankovek mající hodnotu 1000 Kč, 2000 Kč, 5000 Kč a u bankovek 500 Kč vzor 2009.

Iridiscentní pruh se vyskytuje u bankovek 1000 Kč, 2000 Kč (vyjma vzoru z roku 1996), 5000 Kč. Viditelná barevná vlákna nemají bankovky v hodnotě 100 Kč (z roku 1995), 500 Kč (z roku 1995) a bankovky v hodnotě 2000 Kč (z roku 1996). U bankovek z roku 1995 a bankovek mající hodnotu 200 Kč a 2000 Kč z roku 1996 je soutisková značka kruhová, tvoří ji písmeno ,,C“, v němž je vsunuto písmeno ,,S“. U ostatních vzorů je soutisková značka tvořena dvojicí písmen ,,ČR“.¹⁸

Pro posílenou ochranu proti padělání a snadnější zpracování na technických zařízeních vydá ČNB v roce 2018 nové vzory bankovek v nominální hodnotě 200 Kč a 100 Kč. Nové bankovky a jejich ochranné prvky představí ČNB veřejnosti v květnu 2018. Stokoruny (uvedené do oběhu v letech 1995, 1997) a dvousetkoruny (vydány v letech 1966, 1998) budou nadále zůstat v platnosti.¹⁹

17 Jaký je rozdíl mezi pamětní medailí a mincí?. Národní pokladnice [online]. 2016 [cit. 2018-02-15]. Dostupné z: https://www.narodnipokladnice.cz/numismaticke-novinky/183-jaky-je-rozdil-mezi-pametni-medaili-a-minci

18 ČNB. Průvodce ochrannými prvky bankovek [online]. Praha: © Česká národní banka, 2011 [cit. 2018-02-20].

Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/o_cnb/publikace/download/brozura_A5_ochranne_prvky.pdf

19 ČNB vydá nové vzory bankovek 100 a 200 Kč. Česká národní banka [online]. Česká národní banka, 30. 01.

2018 [cit. 2018-02-26]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2018/20180130_nove_vzory_bankovek.html

(18)

2.1.2 Základní informace o padělání peněz Padělané peníze

Za padělané peníze se považují jakékoliv kopie peněz nebo reprodukce peněz. Cílem jejich výroby je udat je do peněžního oběhu jako pravé peníze.²⁰ Padělané peníze nebo jinak padělky jsou podle svojí kvality členěny do 5 skupin:

• Velmi nebezpečný padělek – je zhotoven odborníky, vyroben z dokonalého materiálu a má dobře napodobené ochranné prvky. Při výrobě se používá tytéž tiskové techniky jako při výrobě originálu bankovky. Zjistíme jen za použitím lupy. Při neinformovanosti o výskytu daného typu padělku. může zmást i pokladníka obchodní banky.

• Nebezpečný falsifikát – u těchto padělků není tisková technika zcela totožná jako u originálu, zjistíme ho i bez použití lupy nebo jiného zařízení, ale i tak může zmást pokladníka, jestliže není o daném padělku informován.

• Zdařilý falsifikát – u toho se požívá jiné tiskové techniky než u originálu. Některé ochranné prvky nebo část tisku chybí.

• Méně zdařilý falsifikát – má horší provedení než u zdařilých falsifikátů. Může podvést příjemce pouze za nepříznivých okolností (např. v nedostatečně osvětlené místnosti)

• Neumělý falsifikát – jedná se o primitivní napodobeniny, má několik druhů. Je viditelně znát, že se jedná o padělek. Může podvést příjemce jen při velmi nepříznivých okolností.

Napodobeniny peněz – cílem jejich výroby není udání do peněžního oběhu jako prostředek směny, ale slouží jako např. divadelní pomůcka pro herce, propagační předměty (např.

kapesníky, toaletní papíry). Pravidla jeho používání a tvorby určuje Česká národní banka.

Pozměněné peníze – jsou upravené platné peníze. Cílem jejich úpravy je udání do peněžního oběhu

Pozměněné peníze – jsou upravené platné peníze udané do peněžního oběhu jako prostředek směny. Cílem jejich úpravy je zvýšit jeho nominální hodnotu buď grafickými úpravami u bankovek (nejčastěji připsáním nuly k číselnému označení její nominální hodnoty – např. 500 na 5000) nebo mechanickými úpravami u mincí. ²¹

20 ŘEŽÁBEK, Pavel. Padělky 2011 [online]. Praha: Česká národní banka, 2012 [cit. 2018-07-29]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_projevy/download/rezabek_201202 27_tk_padelky.pdf

21 SOLDÁNOVÁ, Marcela. Platební styk [online]. Praha. Studijní opora. AMBIS. [cit.2018-02-23]. Dostupné z:

https://is.bivs.cz/auth/el/6110/zima2017/B103PST/Studijni_opora_PST_2017_v01.pdf

(19)

Za pozměněné peníze se považují i bankovky, jež jsou vytvořeny ze dvou slepených odlišných bankovek (viz obrázek č. 1). Jedná se též o necelou bankovku. U této pozměněné bankovky chybí část mezi horním a dolním okrajem, kde jsou k sobě přilepeny. Jde o speciální způsob úpravy pravých bankovek, z trestněprávního zákona je tento způsob úpravy považován za pozměňování peněz. Podle ustanovení § 21 zákona č. 6/1993 Sb. musí být odebírány právnickými osobami a bankami bez náhrady. Specifické pro takto pozměněné bankovky je to, že jsou zhruba o 5 až 7 milimetrů nižší (“užší“). U necelých bankovek chybí jejich dolní nebo horní část, a u bankovek složených ze dvou částí, chybí nějakou část mezi horním a dolním okrajem, jež jsou k sobě přilepeny. Jelikož tam chybí některé části u bankovek, tak tištěný obrazec se pak zdá jako deformovaný.²²

Obrázek č. 1: Pozměněná bankovka

Zdroj: Výskyt pozměněných bankovek. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018- 02-23]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_pozm_bankovy.html

Pravidla pro ponechání bankovky v oběhu nebo stažení bankovky z oběhu

Necelá bankovka je bankovka, která je současně celistvá. Její plocha je rovna nebo větší než 50%, její horní nebo dolní okraj je celý a není způsobena nestandardním způsobem poškození.

Necelé bankovky se dají vyměnit v ČNB nebo v úvěrových institucích, které provádějí pokladní operace. Fyzická osoba, právnická osoba, směnárník mohou necelé bankovky odmítnout.²³ Bankovka opotřebená oběhem je bankovka, která je pomačkaná nebo zašpiněná nebo jí chybí část nebo části okraje. Fyzická osoba opotřebovanou bankovku oběhem vrací zpět do oběhu.

22 Výskyt pozměněných bankovek. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-23].

Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/padelky/pad_pozm_bankovy.html

23 Necelá bankovka, jejíž plocha je větší 50 %. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-

26]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/poskozene_bankovky/forma_poskozeni_opotrebeni/necela_bankovka.h

(20)

Směnárník a právnická osoba takovou bankovku nevrací zpátky do oběhu, ale předává ji České národní bance.

U běžně poškozené bankovky tak fyzická osoba může odmítnout její přijetí. Právnická osoba může také odmítnout přijetí běžně poškozené bankovky, pokud není celá; je-li běžně poškozená bankovka celá, přijímá bankovku a nevrací ji do oběhu. Úvěrové instituce, které provádějí pokladní operace takovou bankovku přijímají a nevrací ji zpět do oběhu, jestliže:

- je celá a skládá se z maximálně dvou částí, jež nesporně patří k sobě nebo - je celistvá (má souvislý celek) a její celková plocha je větší než 50%

Běžně poškozenou bankovkou je např.:

- bankovka, která je natržená

- bankovka, která je přetržená (složená z maximálně dvou částí, jež nesporně patří k sobě)

- bankovka, která je potištěná, pomalovaná

- bankovka, která je proděravělá (jiným způsobem než úředním znehodnocením České národní banky) nebo propálená

- bankovka, která je necelá a má plochu větší než 50%²⁴

Nestandardně poškozená bankovka je necelá bankovka, která byla způsobena nestandardním poškozením. Zpracovatel bankovek a mincí, úvěrová instituce (která provádí pokladní operace) zadrží nestandardně poškozenou bankovku bez náhrady a pak ji předá České národní bance.

Jiné subjekty mohou takovou bankovku odmítnout. Nestandardně poškozenou bankovkou je např.:

- bankovka, která je ohořelá

- bankovka, která je poškozena hygienicky závadným materiálem

- bankovka, která je poškozena do takové míry, že nelze ověřit její pravost - bankovka, která je proděravělá úředním znehodnocením České národní banky - bankovka s plochou rovnou nebo menší než 50%

- bankovka, které chybí celý horní nebo spodní okraj - bankovka, která se skládá z více jak dvou částí

Zadržené bankovky, které jsou nestandardně poškozené při živelní pohromě, nešťastnou náhodou, obětem při spáchání trestního činu či při pokusu o spáchání trestního činu, nebo

24 Bankovky opotřebené oběhem, běžně poškozené a nestandardně poškozené bankovky. Česká národní

banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-26]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/poskozene_bankovky/

(21)

způsobem, jehož si příjemce nemohl nebo nemůže povšimnout (např. příjemce je zdravotně postižený) mohou být u ČNB vyměněny za nové. ²⁵ Ukázky bankovek jsou uvedeny v příloze (Příloha č. 2 – Ukázky bankovek).

2.1.3 Trestné činy v hotovostním platebním styku

Trestné činy, které jsou proti měně jsou uvedeny ve druhé části (zvláštní části) v hlavě VI.

zákona č. 40/2009 Sb., trestního zákoníku. Co se považuje za trestné činy proti měně a jak se za to trestá, obsahují paragrafy 233, 235, 236, 237, 238 a 239 trestního zákonu č. 40/2009 Sb., trestní zákoník.

Trestné činy padělání a pozměnění peněz jsou zahrnuty v paragrafu 233

Pachatel, který pro sebe nebo někomu jinému opatří či přechovává pozměněné nebo padělané peníze nebo prvky peněz, které slouží k ochraně oproti jejich padělání, bude potrestán odnětím svobody, a to na dobu jednoho roku až pěti let (odst. 1).

Pachatel, který padělá či pozmění peníze (odst. 2), v úmyslu udat je jako platné či pravé anebo jako peníze s vyšší hodnotou či pachatel, který padělané či pozměněné peníze udá jako platné či pravé anebo jako peníze vyšší hodnoty, tak musí být trestán odnětím svobody, a to na dobu tří až osmi let.

Pachatel bude potrestán odnětím svobody, a to na dobu pěti až deseti let, či propadnutím majetku (odst. 3), jestliže spáchá čin, který je uveden v odstavci 1 nebo odstavci 2 jako příslušník organizované skupiny, nebo spáchá takový čin ve značném rozsahu.

Pachatel bude potrestán odnětím svobody, a to na dobu osmi až dvanácti let, či propadnutím majetku (odst. 4), jestliže spáchá čin, který je uveden v odstavci 1 či odstavci 2 jako člen organizované skupiny, která působí ve více státech, či spáchá takový čin ve velkém rozsahu.

I příprava padělání či pozměnění peněz je trestná (odst. 5).

Trestné činy z udávání padělaných a pozměněných peněz jsou zahrnuty v paragrafu 235 Trestné činy z výroby a držení padělatelského náčiní jsou zahrnuty v paragrafu 236 Trestné činy z neoprávněné výroby peněz jsou zahrnuty v paragrafu 237

V paragrafu 238 píše, že všechna ustanovení, která jsou v odstavcích 233 až 237 platí též pro zahraniční peníze a zahraniční platební prostředky a zahraniční cenné papíry.

Trestné činy z ohrožování oběhu tuzemských peněz jsou zahrnuty v paragrafu 239

25 Bankovky opotřebené oběhem, běžně poškozené a nestandardně poškozené bankovky. Česká národní

banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-26]. Dostupné z:

(22)

2.1.4 Statistika výskytu padělků v ČR

Následující graf popisuje vývoj a počet trestních činů dle § 233 trestního zákoníku, tj. Padělání a pozměnění peněz, od roku 2009 do roku 2017. Nejvíce trestních činů bylo zjištěno v roce 2011, a to 3209. Nejnižší počet trestných činů byl v roce 2017, a to 1 611. Od roku 2009 do roku 2011 došlo k nárůstu počtu trestné činnosti. Nejvíce trestních činů bylo zjištěno v roce 2011, a to 3209. Z roku 2011 na rok 2012 se počet trestných činů prudce klesl, a to o 1173.

V letech 2013 - 2017 se počet trestních činů pohyboval kolem 1 600 – 1 800 ročně. Z roku 2013 na rok 2015 se počet trestných činů zvyšoval a z roku 2015 na rok 2017 se počet trestních činů se opět snížil z 1783 na 1611. V porovnání s rokem 2011 (3209), kde bylo nejvyšší počet trestných činů, tak se počet trestných činů v roce 2017 (3209) výrazně snížil o 49, 80 %.

Graf č. 1: Vývoj počtu trestných činů z padělání a pozměňování peněz (§ 233) v letech 2009-2017

Zdroj – vlastní zpracování, dle: Statistické přehledy kriminality (2009-2017). Policie ČR [online].

Policie ČR [cit. 2018-02-26]. Dostupné z: http://www.policie.cz/statistiky-kriminalita.aspx

Dále graf č. 2 ukazuje počet kusů padělaných a pozměněných bankovek a mincí, které byly zadrženy v oběhu a Policií ČR na území ČR od roku 2009 do roku 2017. Celkový počet padělaných a pozměněných bankovek zahrnuje počet českých a zahraničních padělaných a pozměněných bankovek a mincí. Po roce 2009 do roku 2013 se celkový počet padělaných a pozměněných bankovek a mincí snižoval, a to z 6955 kusů na 3130 kusů. V roce 2014 se celkový počet kusů zase zvýšil o 74,5 %, v porovnání s rokem 2013. Od roku 2015 se celkový počet kusů začal opět klesat, až do roku 2017. V roce 2014, 2015, 2017 byl poměr českých

2 762

2 982 3209

2036

1618 1726 1783 1670 1611

0 300 600 900 1 200 1 500 1 800 2 100 2 400 2 700 3 000 3 300 3 600

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017

(23)

padělků menší než poměr zahraničních padělků. Nejnižší celkový počet padělaných a pozměněných peněz a mincí byl v roce 2017, když porovnáme s rokem 2009, tak se celkový počet padělků snížil o 59,02%.

Počet zadržených padělků bylo v roce 2017 nejméně, od roku 1990, a pořád platí, že většina padělků nemá tak příliš dobrou kvalitu, avšak lidé by neměli být subjektivní při přijímání peněz.²⁶

Graf č. 2: Počet kusů padělaných a pozměněných bankovek a mincí v ČR (2009-2017)

Zdroj - vlastní zpracování, dle: Tiskové zprávy ČNB. Česká národní banka [online]. Česká národní

banka [cit. 2018-02-26]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2018/filter.jsp

Zadržené padělané bankovky jsou po zhodnocení seřazeny do pětistupňové škále nebezpečnosti. Zadržené české bankovky v letech 2015 – 2017 (viz tabulka č. 2) byly nejčastěji tištěny na inkoustových tiskárnách a byly kvalifikovány čtvrtým stupněm nebezpečnosti (to znamená, že padělky byly méně zdařilé, byly tedy bez napodobení ochranných prvků, eventuálně jsou s nekvalitním napodobením některých z ochranných prvků) .

Nejvíce padělků českých bankovek bylo v roce 2017 opakovaně zadrženo v Praze, dále následují města Brno, Plzeň, Ostrava, Ústí nad Labem. Nejčastěji padělané byly tisícikorunové a dvoutisícikorunové bankovky, dále pětistovky a dvoustovky.²⁷

26 Falšuje se méně? ČNB odhalila nejméně padělků od roku 1990. IDnes.cz [online]. 5. března 2018 [cit. 2018-02- 26]. Dostupné z: https://www.cnb.cz/cs/platidla/bankovky/poskozene_bankovky/

27 Tiskové zprávy ČNB. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-02-26]. Dostupné z:

2009 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 zahraničních 3190 1543 1461 928 1085 3063 2918 1514 1532 českých 3765 4986 4541 3586 2045 2398 2383 2132 1318 celkem 6955 6529 6002 4514 3130 5461 5301 3646 2850

(24)

Tabulka č. 2: Stupeň nebezpečnosti padělků českých bankovek v letech 2015 – 2017

Stupeň nebezpečnosti padělků 2015 2016 2017

1-velmi nebezpečný 0 0 0

2-nebezpečný 2 4 5

3-zdařilý 99 16 13

4-méně zdařilý 2120 1919 1164

5-neumělý 138 156 89

Zdroj – vlastní zpracování dle: Tiskové zprávy ČNB. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit.

2018-02-26]. Dostupné z: http://www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/tiskove_zpravy_cnb/2018/filter.jsp

Na druhou stranu u padělání zahraniční měny (USD a EURO) lze říci, že je tato trestná činnost páchána organizovaným způsobem. Trendem dnešní doby je obchodování s padělanými penězi zahraniční měny, a to v rámci kybernetického prostoru (darknetu). Padělatelé si přes anonymní obchodní servery anonymně obstarají výrobní prostředky pro výrobu padělků, dále také ochranné prvky i pokyny k výrobě takovýchto padělků. V oblasti padělání zahraniční měny je trvajícím i budoucím problémem čínský trh, jelikož poskytuje tzv. čínské hologramy, ochranné proužky, nebo metalické kovy pro výrobu padělaných mincí. Tyto čínské produkty jsou velmi nebezpečné, protože jejich kvalita je na velmi dobré úrovni.²⁸ Nejčastěji padělanými bankovkami zahraničních měn zadržené v ČR v roce 2017 byly padesátieurové bankovky, stoeurové bankovky a stodolarové bankovky. Kvalita u padělků eurových a dolarových bankovek je vyšší než českých, padělky eurových bankovek byly nejčastěji klasifikovány 2. a 3. stupněm nebezpečnosti (zdařilé) a u padělků dolarových bankovek převažoval 2. stupeň nebezpečnosti (nebezpečné). U těchto padělků převažoval klasický tisk z plochy.²⁹

2.2 Podvody v bezhotovostním platebním styku

V této podkapitole vysvětlím, jak jednotlivé podvody v bezhotovostním platebním styku probíhají a poté provedu analýzu jejich vývoje.

28 Sněmovní tisk 221/0 část č. 1/7. Poslanecká sněmovna Parlamentu ČR [online]. 2018 [cit. 2018-02-26].

Dostupné z: http://www.psp.cz/sqw/text/tiskt.sqw?O=8&CT=221&CT1=0

29 BENDA, Vojtěch. Padělané a pozměněné bankovky a mince [online]. Česká národní banka, 2018 [cit. 2018-07-

28]. Dostupné z:

https://www.cnb.cz/miranda2/export/sites/www.cnb.cz/cs/verejnost/pro_media/konference_projevy/vystoupeni_

projevy/download/benda_20180305_tk_padelky_2017.pdf

(25)

2.2.1 Jednotlivé formy podvodů Libanonská smyčka

Tento způsob podvodu funguje tak, že podvodník nainstaluje speciální dodatečné zařízení na bankomat. Díky tomuto zařízení se nedostane karta do bankomatu ani zpět. Podvodník přijde ke klientovi a poskytne mu "pomoc" s tím, že zadá PIN. Pomoc se nepodaří a klient odchází bez karty. Podvodník poté vyjme kartu a kartu zneužije dříve, než se zablokuje.

K předcházení tomuto podvodu došlo k implementaci dodatečných ochranných adaptérů na bankomaty bank.

Skrytá kamera

Tento způsob je zjišťování PINu prostřednictvím skryté kamery. Mnohdy se kombinuje se skimmingem či libanonskou smyčkou. Může se také vyskytovat při placení kartou u obchodníka. Skrytá kamera může být ve formě kamery na mobilních telefonech, podvodník je v blízkosti poškozeného při placení u obchodníka a zaznamenává si pomocí kamery na mobilním telefonu PIN, údaje na kartě (číslo karty, CVCV kód, doba platnosti) popřípadě podpis poškozeného.

K předcházení tohoto podvodu je dobré si zakrýt rukou klávesnice při zadávání PINu.

Dotekové senzory

Při tomto podvodu se nainstaluje senzor na klávesnici bankomatu. Cílem je získat PIN. Může být v kombinaci s jinou formou podvodu např. napadení, krádeží, za účelem zadržení karty toho postiženého. K předcházení tomuto podvodu je nutné být opatrný při zacházení s platební kartou.

Padělky karet

Po zjištění citlivých údajů se vyrobí falešná karta pomocí zařízení pro výrobu padělků, která je pak nelegálně zneužívána. Výroba může trvat jen pár minut od doby, kdy se zjistí citlivé údaje.

K předcházení tohoto podvodu vytvářejí banky a karetní společnosti různé ochranné prvky a technické zabezpečení.³⁰

Zneužití pomocí internetu

Zde prostřednictvím internetu dochází ke zneužití bankovního účtu, platební karty (přímé zneužití) nebo k zneužití databáze (nepřímé zneužití), ve které má obchodník evidenci karet

30 KLUFA, František, Petr SCHOLZ a Michaela KOZLOVÁ. Podvody v oblasti bezhotovostních plateb v ČR (studie) [online]. Praha: © Sdružení českých spotřebitelů, o. s., 2009 [cit. 2018-03-15]. Dostupné z:

http://www.finarbitr.cz/download/137_cs_a5_bezhotovostni_podvody.pdf

30Co je skimmovací zařízení?. Policie ČR [online]. 4.4.2017 [cit. 2018-03-11]. Dostupné z:

(26)

svých zákazníků. U nás je toto riziko zneužití potlačeno díky 3D Security při platbě na internetu. Toto riziko se nejčastěji vyskytuje u asijských a amerických obchodníků, u evropských obchodníků se vyskytuje minimálně. Aby nedošlo ke jejímu zneužití, je doporučeno využívat formy plateb, které jsou zabezpečené, vhodné jsou virtuální nebo kreditní karty.³¹

Skimming

Způsob podvodu, kdy dochází k elektrickému zkopírování údajů z magnetického proužku originální karty na zfalšovanou kartu, aniž by o tom věděl oprávněný držitel karty. Zfalšovaná karta nebude mít kromě magnetického proužku žádné jiné ochranné prvky (například CVV2/CVV2 kód).³²

Údaje z platební karty jsou zkopírovány technickým zařízením, které se nazývá skimmovací zařízení, toto zařízení má dvě samostatné části: čtečka magnetických proužků platebních karet a lišta (nebo může být jiný vyhovující komponent), ve které je zvukové a obrazové zařízení, které umožňuje zachycení PIN kódu, tedy lišta je opatřena malinkou digitální kamerkou, zdrojem a paměťovým zařízením. Nelegální lišta je nejčastěji umístěna v místě, kde může dobře zachytit zadávání PIN kódů, např. v místě otvoru pro výdej hotovosti, v horní části bankomatu nebo v horní části obrazovky. Minikamerka může být ukryta v reproduktoru u bankomatu, v bočnicích těla bankomatu po stranách obrazovky nebo v neoriginálním komponentu na bankomatu (viz obrázek č. 2). Komponenty skimmovacích zařízení jsou vyráběny v sériích a jsou čím dál tím propracovanější, a tak není to pro běžné klienty snadné odhadnout. Zařízení jsou vyrobena ze značně podobných materiálů, z nichž je význačný bankomat vyroben.

Policejní orgány narazily i na skimmovací zařízení, které byly vyrobeny pomocí 3D tiskárny.

U nás se nejčastěji vyskytují bankomaty společnosti WINCOR-NIXDORF (WN) a společnosti NCR. Vstup pro kartu je u bankomatů od společnosti WN opatřen šedým antiskimmovacím hrdlem a u bankomatů od společnosti NCR je vstup opatřen zeleným antiskimmovacím nástavcem. Na obrázku č. 3 je ukázka originálního antiskimmovacího hrdla bankomatu NCR, který je doplněn o nelegální čtečku.³³ Další ukázky skimmovacích zařízení jsou uvedeny v příloze (Příloha č. 3– skimmovací zařízení).

33Co je skimmovací zařízení?. Policie ČR [online]. 4.4.2017 [cit. 2018-03-11]. Dostupné z:

http://www.policie.cz/clanek/co-je-skimmovaci-zarizeni.aspx

(27)

Obrázek č. 2: Minikamerka uložená v neoriginálním komponentu

Zdroj: Co je skimmovací zařízení?. Policie ČR [online]. 4.4.2017 [cit. 2018-03-11]. Dostupné z:

Obrázek č. 3: Antiskimmovací nástavec pravý (vlevo) a osazený nelegální čtečkou

Zdroj: Co je skimmovací zařízení?. Policie ČR [online]. 4.4.2017 [cit. 2018-03-11]. Dostupné z:

Phishing

Phishing se dá v českém překladu přeložit jako ,,rybaření“. Jedná se o techniku internetového podvodu a je využívána nejčastěji v elektronické komunikaci, kde se pod nějakou záminkou snaží od uživatelů získat citlivé údaje. K dosažení jejich cíle podvodníci zasílají emailové zprávy a SMS zprávy, v nichž se snaží pod cizí důvěryhodnou identitou (například banky, exekutora) zmanipulovat uživatele k určité akci (např. zadávání osobních údajů). Častokrát je i pro odborníky těžké rozeznat neexistující stránku od originální. Dříve se daly podvodné stránky rozeznat tím, že byly nejčastěji psány lámanou češtinou, dnes těch případů je stále mnoho, ale mezi úspěšnými převládají ty, jež k oklamání uživatelů využívají dobrou jazykovou úpravu.³⁴

34 KOŽÍŠEK, Martin a Václav PÍSECKÝ. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. Praha:

(28)

Phishingové podvody, jež se zaměřují na uživatele internetového bankovnictví, jsou velmi rozšířené. Jelikož jde o typický příklad spamu a podvodníci zpravila nakupují emailové adresy příjemců na černém trhu a nebo je náhodně generují, tak může se stát, že příjemci přijde podvodný email a zároveň není klientem té banky.³⁵ Jejich cílem je vylákat z příjemce informace, které jsou potřebné k následnému odcizení peněžních prostředků z jeho účtu (zadávání osobních údajů, údaje o platebních kartách, přihlašovací údaje k internetovému bankovnictví, a další důvěrné údaje).³⁶ Do emailových schránek jsou rozesílány podvodné emaily, které vypadají, že jsou od bankovních institucí, a pod různými záminkami se snaží z uživatelů získat přihlašovací údaje k přístupu do internetového bankovnictví. V emailu uživatele vyzve k přihlášení (vyplnění čísla platební karty a jeho identifikační údaje) do systému. Ve zprávě je odkaz, po kliknutí na odkaz uživatele přesměruje na podvodnou stránku banky (to znamená, že internetová adresa neodkazuje na originální stránku banky, ale na podvodnou stránku, kterou podvodník vytvořil). Napodobit originální stránky institucí, jež mají vícestupňové úrovně zabezpečení, je velmi složité, jelikož u některých kroků se musí ověřit SMS zaslanou zprávou, avšak to není pro podvodníky problém. Když podvodníci budou vědět telefonní čísla, tak mohou snadno vylákat od lidí SMS zprávu s potvrzovacím kódem, pomocí kterého mohou pak například provádět peněžní transakce ³⁷. Pokud se uživatel přihlásí na tyto podvodné stránky, tak uživateli poté přijde SMS zpráva s vygenerovaným jednorázovým kódem s tím, aby ho do podvodných stránek vyplnil, avšak ten neslouží jako přihlašovací kód, ale slouží jako ověřovací zpráva pro transakci. V případě povedeného útoku, tak dochází ke kompletnímu vybílení účtu. ³⁸

V ohrožení nejsou jen jedinci, kteří mají na účtu mnoho financí, ale i jedinci, kteří mají na účtu málo financí. Na obrázku č. 4 můžeme vidět ukázku podvodného emailu, který si Česká spořitelna zaznamenala v loňském roce 2017, na první pohled si můžeme všimnout, že text v emailu je psaný s chybami, a dále některá slova nejsou správně vyskloňovaná. Navíc odkaz v e-mailu nevede na originální stránku služby Servis 24 (stránku internetového bankovnictví

35 Phishing. Česká spořitelna [online]. [cit. 2018-03-11]. Dostupné z: https://www.csas.cz/cs/o-nas/bezpecnost- ochrana-dat/phishing

36 Upozornění České národní banky na rizika spojená s možnými podvrženými e-mailovými či jinými zprávami. Česká národní banka [online]. Česká národní banka [cit. 2018-03-02]. Dostupné z:

http://www.cnb.cz/cs/spotrebitel/ochrana_spotrebitele/upozorneni/upozorneni_phishing.html

37 Podvod poznají jen pozorní. ČSOB varovala před počítačovými piráty. Novinky.cz[online]. 19. února 2018 [cit.

2018-03-09]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/463873-podvod-poznaji-jen-pozorni- csob-varovala-pred-pocitacovymi-piraty.html

38 KOŽÍŠEK, Martin a Václav PÍSECKÝ. Bezpečně n@ internetu: průvodce chováním ve světě online. 126-127s.

(29)

České spořitelny), ale na podvodnou webovou stránku, což je znatelné z adresního řádku.

V podvodné stránce uživatelovi tvrdí, že je nutné, aby si uživatelé aktualizovali své kontaktní informace. Pokud to uživatelé opravdu udělají, tak pak je jen pár kroků od vybílení účtu.³⁹

Obr. č. 4: Ukázka podvodného e-mailu

Zdroj: Upozornění na nový phishingový útok. Česká spořitelna [online]. 11. června 2017 [cit. 2017-09- 20]. Dostupné z: https://www.csas.cz/cs/zpravy-z-banky/2017/07/11-2/upozorneni-na-novy- phishingovy-utok

Dále ČSOB také varuje své klienty před falešným internetovým bankovnictvím, jež imituje vzhled stránek ČSOB za účelem získání dat o platebních kartách, přihlašovacích dat do internetového bankovnictví a další důvěrné údaje.⁴⁰ Ukázka podvodné webové stránky ČSOB je uvedena v příloze (Příloha č. 4).

Pharming

Pharming je technika podvodu na internetu, která má dvě podoby. První metoda se nazývá ,,DNS cache poisoning“, v českém překladu znamená „otrávení paměti záznamů DNS“.⁴¹ Je to

39 Česká spořitelna varovala před novým útokem na bankovní účty. Novinky.cz[online]. 25. října 2017 [cit. 2018- 03-11]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/452886-ceska-sporitelna-varovala-pred- novym-utokem-na-bankovni-ucty.html

40 Podvod poznají jen pozorní. ČSOB varovala před počítačovými piráty. Novinky.cz[online]. 19. února 2018 [cit.

2018-03-09]. Dostupné z: https://www.novinky.cz/internet-a-pc/bezpecnost/463873-podvod-poznaji-jen-pozorni- csob-varovala-pred-pocitacovymi-piraty.html

41Zabezpečení interenetu. ClubSymantec [online]. [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:

http://www.symantec.com/region/cz/clubsymantec/internet_security.html

(30)

pharming v ,,globálním měřítku“ a spočívá v tom, že podvodníci nezaútočí na jednotlivé uživatele služby, ale napadají vybraný DNS server.⁴² . Domain Name Systém (zkratka DNS, česky hierarchický systém doménových jmen), jenž má funkci překladu doménových jmen na IP adresy (IP adresu tvoří čísla, která určuje totožnost síťového rozhraní v počítačové síti).

Například doménové jméno www.example.com přeloží na IP adresu 192.0.32.10. Pokud se podvodníkovi podaří změnit záznam v serveru, který je hůře zabezpečený, tak všichni uživatelé, již jsou napojeni na tento DNS server a zadají do internetového prohlížeče webovou adresu banky, tak jejím zadáním nedojde k překladu na správnou webovou adresu, ale přesměruje ji na podvodnou webovou stránku, kterou vytvořili podvodníci. Podvodná webová stránka vypadá téměř stejně jako oficiální stránka banky, takže klient to nepozná. Když se klient přihlásí na svůj účet, tak dochází ke komunikaci s bankou a tím podvodník získá citlivé informace k odčerpání finančních prostředků z účtu klienta.

Na obrázku č. 5 je schéma fungování pharmingu:

1)Podvodník napadá DNS server a změní IP adresu pro stránku dané banky např.

www.nicebank.com na www.n1cebank.com (podvodná webová stránka banky).

2) Uživatel chce jít na webovou stránku banky, zadá do adresního řádku webového prohlížeče www.nicebank.com.

3)Počítač uživatele se zeptá DNS server o IP adresu www.nicebank.com

4)Poté, co se podvodníkům podařilo zaútočit na DNS server, tak DNS server už nepředá správnou IP adresu originální webové stránky www.nicebank.com, ale předá počítači uživatele IP adresu podvodné webové stránky www.n1cebank.com

4)Uživatel je podveden, místo toho, aby se mu v prohlížeči zobrazila stránka, kterou původně zadal do adresního řádku webového prohlížeče www.nicebank.com, tak se mu tam zobrazí podvodná webová stránka⁴³

42 Pharming je zpět a silnější. Lupa.cz[online]. 23. 3. 2007 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:

https://www.lupa.cz/clanky/pharming-je-zpet-a-silnejsi/

43Pharming. Extreme hacking [online]. 2 December 2010 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:

http://www.xtrmhack.com/2010/12/pharming.html

(31)

Obr. č. 5: Fungování pharmingu

Zdroj : Pharming. Extreme hacking [online]. 2 December 2010 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z:

http://www.xtrmhack.com/2010/12/pharming.html

Druhá metoda, lze ji nazvat jako lokální pharming. Je to vlastně jednodušší způsob pro podvodníky, jak získat citlivá data, kdy už neútočí na IP adresy na vybraných DNS serverech, ale napadají jednotlivé počítače. Zapíše jeho adresu www stránky a doménu bankovnictví do tzv. "host souboru" (tento soubor funguje v operačním systému Windows a obdobně jako systém DNS, umožňuje překlad doménových jmen na odpovídající IP adresu). Jakmile pak uživatel v prohlížeči zadá internetovou adresu své banky, která je zahrnuta v ,,host souboru“⁴⁴, tak se překlad nehledá pomocí DNS serveru, ale přímo je vyslán požadavek na přesně určenou IP adresu. Jelikož podvodník v „host souboru“ změnil IP adresu banky na IP adresu své podvodné webové stránky, tak se uživateli zobrazí místo originální stránky banky podvodná webová stránka, kterou podvodníci vytvořili. Získá přihlašovací údaje a může manipulovat s klientovými peněžními prostředky. Pharming může proniknout do počítače klienta jako trojský kůň, jenž je v příloze nějakého emailu a klient si to stáhne. ⁴⁵

Trashing

Slovo trashing je odvozené od anglického slova trash (koš). Je to moderní způsob zjištění citlivých informací skrz "vybírání odpadů" - například neskartované vyhozené dokumenty – v nich mohou najít citlivá informace, jako jsou přístupové heslo, identifikační údaje nebo zdrojové kódy.

44 Hosts: Skrytý soubor, který usnadní blokování stránek. Jak na počítač [online]. 22. 03. 2012 [cit. 2017-10-20].

Dostupné z: https://jnp.zive.cz/hosts-skryty-soubor-ktery-usnadni-blokovani-stranek

45Pharming je zpět a silnější. Lupa.cz [online]. 23. 3. 2007 [cit. 2017-10-20]. Dostupné z: