VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA
KATEDRA MANAGEMENTU
Analýza hospodaření fotbalového klubu.
Analysis of Football Club Financial Management.
Student: Ondřej Fojtík
Vedoucí bakalářské práce: Mgr. Martin Kapsa
Ostrava 2021
Poděkování
Velmi rád bych touto cestou poděkoval panu Mgr. Martinu Kapsovi za odborné a cenné rady a připomínky, které mi poskytl při vedení mé bakalářské práce. Dále bych rád poděkoval předsedovi klubu AFC Veřovice, z. s. panu Marcelovi Fojtíkovi za poskytnutí materiálů k vypracování praktické části mé práce.
Obsah
1 Úvod ... 8
2 Teoretické fungování hospodářství ve sportovním klubu ... 9
2.1 Definice sportu a jeho rozdělení ... 9
2.1.1 Sport ... 9
2.1.2 Rozdělení sportu ... 9
2.2 Definice managementu a sportovního managementu ... 9
2.2.1 Definice managementu ... 10
2.2.2 Definice sportovního managementu ... 10
2.3 Definice manažera a sportovního manažera ... 10
2.3.1 Manažer a jeho funkce ... 11
2.3.2 Sportovní manažer ... 11
2.4 Finanční prostředky a možnosti jejich získávání pro sportovní prostředí... 12
2.4.1 Financování z veřejných rozpočtů ... 12
2.4.2 Další možnosti získávání financí ve sportu ... 14
2.4.3 Finanční zdroje plynoucí z podnikatelské činnosti SK ... 14
2.5 Finanční výkazy ... 15
2.5.1 Rozvaha ... 15
2.5.2 Výkaz zisku a ztráty ... 19
2.5.3 Výkaz cash flow ... 20
2.6 Metody a techniky výzkumného šetření ... 22
2.6.1 Rozhovor ... 22
2.6.2 Dotazování ... 23
2.6.3 SWOT analýza ... 23
3 Praktické zkoumání hospodaření daného sportovního klubu ... 25
3.1 Představení klubu AFC Veřovice, z.s. ... 25
3.1.1 Finanční prostředky klubu ... 25
3.2 Výnosy klubu AFC Veřovice, z. s. ... 27
3.2.1 Výnosy v roce 2019 ... 27
3.2.2 Výnosy v roce 2020 ... 28
3.2.3 Srovnání výnosů za rok 2019 a 2020 ... 29
3.3 Náklady klubu AFC Veřovice, z. s. ... 30
3.3.1 Náklady v roce 2019 ... 30
3.3.2 Náklady v roce 2020 ... 31
3.3.3 Srovnání nákladů za rok 2019 a 2020 ... 32
3.4 Výsledek hospodaření klubu ... 33
3.4.1 Výsledek hospodaření za rok 2019 ... 33
3.4.2 Výsledek hospodaření za rok 2020 ... 33
3.4.3 Srovnání hospodaření sledovaných období ... 34
3.5 Analýza rozvah ... 34
3.5.1 Rozvaha 2019 ... 35
3.5.2 Rozvaha 2020 ... 36
3.6 SWOT analýza ... 37
3.6.1 Silné stránky ... 38
3.6.2 Slabé stránky ... 39
3.6.3 Příležitosti ... 39
3.6.4 Hrozby ... 40
3.7 Dotazník ... 41
3.8 Rozhovor ... 50
4 Výsledky zkoumání a doporučení ... 52
5 Závěr ... 52
Seznam použité literatury ... 55
Seznam zkratek ... 56
1 Úvod
Sport je odpradávna společenský fenomén, který svými kořeny sahá už do pravěku – úspěšný lovec ovládal dobře oštěp, házel daleko kamenem, dokázal rychle běhat.
Samotné slovo sport vzniklo v novověku z francouzského slova „desporter“, které můžeme volně přeložit jako „bavit se“.
Mezi nejoblíbenější a nejprovozovanější sporty patřil bezpochyby fotbal, který je i dnes fenoménem ve většině států na světě. Fotbal také patří mezi sporty, kde se „točí“
ty největší peníze, a to ať už se jedná o sponzoring, hráčské smlouvy nebo třeba odměny klubům v těch nejprestižnějších soutěžích. Na tak vysoké finanční odměny z takto prestižních soutěží, jako je například Liga mistrů nebo Evropská liga, ale dosáhne jenom malé procento klubů, které se věnují fotbalu. Největší procento klubů zastupují kluby, které hrají fotbal „pro radost“ a působí na okresních nebo krajských úrovních ve svých zemích.
Jedním takovým klubem se zabývá má bakalářská práce. Jedná se o klub AFC Veřovice, z. s., který sídlí ve stejnojmenné obci Veřovice. Tato malá obec (cca 1900 obyvatel) se rozkládá mezi městy Frenštát pod Radhoštěm a Novým Jičínem v Novojičínském okrese. Klub působí v krajských soutěžích Moravskoslezského kraje.
Cílem mé bakalářské práce je zanalyzovat hospodaření tohoto klubu v letech 2019 a 2020. Konkrétně se bude jednat o komparaci výnosů a nákladů a zjištění konečného výsledku hospodaření za již zmíněné roky.
Práce je rozdělena do dvou hlavních částí. První část je částí teoretickou, která se bude věnovat teoretickému vymezení ekonomických pojmů. Ve druhé části, která je částí praktickou, se budu věnovat hospodaření klubu AFC Veřovice, z. s.
2 Teoretické fungování hospodářství ve sportovním klubu
V této části bakalářské práce jsou vysvětleny pojmy, které se nacházejí v praktické části práce.
2.1 Definice sportu a jeho rozdělení
Sport se stal na počátku 21. století jedním z nejpozoruhodnějších fenoménů současné etapy vývoje lidstva. Sport představuje velmi různorodou oblast lidské činnosti, je součástí tělesné kultury, profiluje se v podobě význačného socializačního jevu s výrazným formujícím a zdravotním aspektem a velkým ekonomicko-politickým přínosem. Sport je stále ve větší míře spojován se zdravým životním stylem populace, objevují se nové druhy sportů, vznikají nová sportovní zařízení a noví provozovatelé těchto zařízení, jsou organizovány kurzy pohybových aktivit, vyrábí se stále kvalitnější sportovní nářadí, náčiní, pomůcky, sportovní výzbroj a výstroj nutná k provozování toho kterého sportu, roste zájem o sport jako o volnočasovou aktivitu, roste nabídka služeb v oblasti sportu (Durdová, 2019).
2.1.1 Sport
Hobza (2006) tvrdí, že sport je rekreační fyzická aktivita, která tvoří složku volného času a životního stylu a ve vrcholové podobě je prováděná i jako profese. Plní hlavně funkce zdravotní i relaxační, zahrnuje momenty soutěživosti, výkonu, regulované ventilace agrese, příslušnosti ke skupině. Je taktéž charakterizovaná jako pohybová činnost soutěžního charakteru, prováděná podle určitých pravidel.
2.1.2 Rozdělení sportu
Durdová (2012) kategorizuje sport z těchto hledisek:
• sport vrcholový, výkonnostní a rekreační,
• sport kolektivní a individuální,
• sporty kontaktní a bezkontaktní,
• sport amatérský a profesionální.
2.2 Definice managementu a sportovního managementu
Řízení neboli management je jedna z nejdůležitějších lidských činností. Nejedná se o žádný objev moderní doby. Již v minulosti, v době, kdy lidé začali tvořit skupiny za
účelem splnění individuálně nedosažitelných cílů, se pro zabezpečení koordinace úsilí jednotlivců stalo řízení nezbytnou nutností (Horváthová a kol., 2013).
Management, disciplína společenských věd, není oblastí neměnnou, prakticky neustále dochází k jeho rozvoji, změnám. V důsledku celosvětového rozvoje se management organizací neustále mění (Horváthová a kol., 2013).
2.2.1 Definice managementu
Management můžeme nejobecněji chápat jako souhrn všech činností, které je potřeba udělat, aby bylo zabezpečeno fungování organizace. Je to vědní oblast, která se věnuje stanovení postupů, jak co nejlépe dosáhnout cílů organizace. Jinými slovy, je to proces koordinování činností skupiny jednotlivců, realizovaný manažerem nebo manažery za účelem dosažení výstupů, kterých nelze dosáhnout individuální prací (Horváthová a kol., 2013).
2.2.2 Definice sportovního managementu
Durdová (2019) tvrdí, že definice pojmu sportovní management se dá rozdělit do tří oblastí. Jedná se o definice zdůrazňující:
• Vedení lidí – management znamená vykonávání úkolů prostřednictvím práce jiných, management je proces, ve kterém jednotlivci pracují společně ve skupinách, efektivně uskutečňují zvolené cíle,
• Výkon specifických funkcí – management jsou typické činnosti, které sportovní manažer vykonává – organizování, plánování, kontrolování, vedení lidí, koordinace, komunikace, rozhodování, motivování a další,
• Předmět studia – management sportu je soubor přístupů, zkušeností, doporučení a metod, které vedoucí pracovníci (manažeři) užívají ke zvládnutí specifických činností, směřujících k dosažení stanovených cílů.
Pojem management sportu se dá chápat jako způsob uceleného řízení tělovýchovných a sportovních svazů, spolků, klubů, tělovýchovných jednot, oddílů, družstev. Dále se jedná o řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb (Durdová, 2019).
2.3 Definice manažera a sportovního manažera
Označení „manažer“ a „manažerská práce“ bývají často spojována s akciemi jako:
vizitky, práce v obleku, účast na četných poradách, pracovní obědy, asistentka, mobilní
telefon, služební vozidlo apod. Jde však o velmi zkreslenou představu, která zcela opomíjí náročnost a intenzitu manažerské práce, účast ve složitých komunikačních vazbách a zejména vysokou míru odpovědnosti nejen za sebe, nýbrž také za své podřízené (Horváthová a kol., 2013).
2.3.1 Manažer a jeho funkce
Manažeři podniku (Bussiness Managers) a do určité míry i dílčích organizačních jednotek formulují cíle své podnikatelské činnosti a plně zodpovídají za jejich úspěšné naplnění. I když podléhají více či méně silnému vlivu zájmů vlastníků firmy (společníků, akcionářů), manažeři mají právo samostatně rozhodovat o koncepci řízení (strategii) i operačním řízení (taktice) podnikatelské činnosti a nesou za to vůči vlastníkům a jimi řízeným kolektivům plnou odpovědnost. Samozřejmě se od nich vyžaduje podnikatelské chování odpovídající legislativním normám státu, v souladu s podnikatelskou etikou a morálkou (Horváthová a kol., 2013).
Manažerské funkce, resp. činnosti představují asi nejklasičtější způsob klasifikace práce manažerů. Řídící práce se podle tohoto pojetí dělí na jednotlivé funkce, resp.
činnosti (ManagementMania, 2016).
Obrázek 2.1 Rozdělení manažerských funkcí, Zdroj: https://www.grexenergia.cz/aktuality/25-management-a-jeho- funkce.html
2.3.2 Sportovní manažer
Manažer v tělovýchově a sportu (sportovní manažer) může být:
• manažer na úrovni vedení sportovních činností – vedoucí sportovních družstev i jednotlivců, specialista vyškolený pro řízení velkých sportovních akcí (mistrovství Evropy a světa, Olympijské hry apod.), specialista zabývající se uplatněním sportu ve volném čase lidí, v pracovním procesu, mezi zdravotně handicapovanými apod.
• manažer na úrovni řízení určité sportovní organizace – výkonných výborů sportovních a tělovýchovných svazů, sekretáři svazů, vedoucí sportovních středisek řízených armádou a policií apod.
• manažer v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování placených tělovýchovných služeb – vedoucí fitness, vedoucí výroby sportovního nářadí a náčiní, pracovníci reklamních a marketingových agentur pro tělesnou výchovu a sport apod. (Durdová, 2012).
Durdová (2012) tvrdí, že pro sportovního manažera je důležitá jeho specializace a přehled vazeb a fungování vrcholové, střední a základní roviny managementu tělesné výchovy a sportu. Přičemž uplatnění základních funkcí manažera i v oblasti tělesné výchovy a sportu je samozřejmostí.
2.4 Finanční prostředky a možnosti jejich získávání pro sportovní prostředí
Největším problémem současného sportovního managementu je získávání finančních prostředků nutných pro úspěšný a zdárný chod sportovní organizace.
Sportovní kluby v České republice mají většinou právní normu neziskové organizace.
Sportovní kluby chtějí-li volně podnikat, volí raději formu obchodní společnosti, ve sportovním prostřední pak společnost s ručením omezeným nebo akciovou společnost.
Existuje řada možností, jak může sportovní klub či organizace finanční prostředky získat (Durdová, 2019).
2.4.1 Financování z veřejných rozpočtů
Veřejnými rozpočty rozumíme rozpočet státní a rozpočty krajů, měst a obcí.
Prostředky z veřejných rozpočtů jsou využívaný sportovními kluby a organizacemi zejména na zabezpečení sportovní reprezentace, zabezpečení sportovních center mládeže, zabezpečení veřejně prospěšných programů v oblasti sportu (sportovní talent, sport a škola, sport zdravotně postižených, sport pro všechny atd.) a na podporu tělovýchovných a sportovních i společenských akcí různého charakteru (Durdová, 2019).
1. Státní rozpočet
Nejvyšším typem veřejného rozpočtu je rozpočet státní. Státní rozpočet je schvalován každý rok parlamentem a řídí se podle něj hospodaření státu v tom kalendářním roce. Konkrétní skladba státního rozpočtu je upravena samostatným zákonem o státním rozpočtu (rozpočtová pravidla) (Durdová, 2019).
Za příjmy státního rozpočtu jsou považovány zejména:
• daně,
• pojistné na sociální zabezpečení,
• cla,
• příjmy z činnosti organizačních složek státu,
• odvody příspěvkových organizací,
• odvody zbývajícího zisku ČNB,
• správní a soudní poplatky,
• další příjmy dané zákonem (Durdová, 2019).
Výdaji státního rozpočtu rozumíme zejména:
• výdaje na činnost organizačních složek státu,
• příspěvky na provoz a dotace na financování programů a akcí příspěvkovým organizacím,
• výdaje na dávky důchodového a nemocenského pojištění, na dávky státní sociální podpory, sociální péče a ostatní sociální dávky,
• výdaje na aktivní politiku zaměstnanosti,
• další výdaje stanovené zákonem (Durdová, 2019).
2. Rozpočet kraje
V krajích jsou zřízeny (jako orgán zastupitelstva) výbory pro výchovu, vzdělávání a zaměstnanost. V jejich kompetenci je mimo jiné poskytovat dotace do oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Rada kraje může vypsat sportovně laděný dotační program a rozhodnout o poskytnutí dotace sportovním klubům na základě jejich žádosti na jeden kalendářní rok (Durdová, 2019).
3. Rozpočet města (obce)
Jedná se o typ rozpočtu, který je svým charakterem nejbližší sportovním
vyhláškou schválenou příslušným zastupitelstvem. Zákon o obcích vymezuje řadu pravomocí, kterými může obec výrazně ovlivnit také činnost sportovních organizací na svém území. Rozpočet obce se pro sportovní kluby může stát významným finančním zdrojem. Manažeři sportovních klubů se mají zajímat o to, jak jsou rozčleněny příjmy a výdaje obce. Často se jedná o záležitosti individuální související s velikostí obce, geografickou polohou, demografickým složením i charakterem a rozsahem aktivit probíhajících na jejím území. Dotace z rozpočtu obce jsou často jediným finančním zdrojem pro sportovní organizace. Přesto je třeba respektovat fakt, že žádný právní předpis neukládá obci konkrétní povinnost finančně podporovat sportovní kluby na svém území. Sportovní manažeři a činovnici sportovních klubů působících na území obce by měli přesvědčit obecní orgány, že investice do tělovýchovy a sportu je sice investicí dlouholetou, ale velmi významnou, zvláště pak, týká-li se dětí a mládeže (Durdová, 2019).
2.4.2 Další možnosti získávání financí ve sportu
Každý sportovní klub má různé možnosti získávání dodatečných finančních zdrojů. Možností je celá řada, některé jsou významnější, některé přinášejí menší efekt.
Nejčastěji jsou využívány následující kapitoly příjmů:
• finanční prostředky ze zdrojů ČUS,
• prostředky čerpané ze zisku loterijních společností a hazardu,
• prostředky získané sportovními kluby od komerčních partnerů,
• příjmy z vybraných členských příspěvků,
• příjmy z prodeje vstupného,
• příjmy z prodeje propagačního materiálu,
• příjmy sportovních klubů plynoucí z tzv. odstupného, výchovného a hostování,
• příjmy z vysílacích práv,
• prostředky z fondů EU,
• finanční prostředky plynoucí z vlastní podnikatelské činnosti sportovního klubu (Durdová, 2019).
2.4.3 Finanční zdroje plynoucí z podnikatelské činnosti SK
Nejčastější typy podnikatelské (výdělečné) činnosti sportovních organizací jsou reklamní služby – výdělečná činnosti spočívá v „prodeji“ sportu jako prostředku používaného k propagaci komerčních subjektů a jejich produktů, pronájmy a nájemní
smlouvy – finance získané pronájmem sportoviště jiné organizaci, prodej občerstvení, pořádaní akcí zábavného charakteru (plesy, rekreačně-sportovní akce apod.), poskytování hostinských a poradenských služeb, prodej sportovního zboží a služeb, poskytování služeb v oblasti regenerace (sauna, masáže apod.) (Durdová, 2009).
2.5 Finanční výkazy
Hospodářské procesy podniku, jejich jednotlivé operace jsou zachyceny v účetních výkazech podniku. Základními externími účetními výkazy, které jsou součástí účetních závěrek a bývají označovány jako finanční výkazy, jsou rozvaha, výkaz zisku a ztráty a výkaz cash flow, což je přehled o peněžních tocích.
2.5.1 Rozvaha
Rozvaha je základním účetním výkazem, ostatní výkazy vznikly historicky odvozením z potřeby detailnějšího sledování vybraných ekonomických charakteristik.
Rozvaha zachycuje stav majetku podniku (aktiv) na jedné straně a zdrojů jeho krytí (pasiv) na straně druhé k určitému časovému okamžiku. Struktura aktiv bývá označována jako majetková struktura podniku. Zdroje krytí tvoří strukturu podnikového kapitálu, ze kterého je majetek financován, někdy bývá označována jako finanční struktura (Dluhošová, 2010).
Základní bilanční rovnice rozvahy znamená, že AKTIVA = PASIVA.
Obrázek 2.2 Rozvaha, Zdroj: https://www.uctovani.net/clanek.php?t=Ucetnictvi-krok-za-krokem-6-dil-Rozvaha-
Základním hlediskem třídění aktiv je jejich funkce a s ní spojená doba vázanosti v reprodukčním cyklu podniku. Z tohoto pohledu se aktiva člení na stálá aktiva (dlouhodobý majetek) zahrnující majetkové složky, které slouží činnosti podniku dlouhodobě a postupně se opotřebovávají, oběžná aktiva představují ty části majetku, které se spotřebovávají obvykle najednou, popřípadě proces jejich přeměny v peníze nepřesahuje jeden rok (Dluhošová, 2010).
Základní členění pasiv, která představují zdroje krytí aktiv, je provedeno podle vlastnictví zdrojů. Z tohoto pohledu se pasiva člení na vlastní kapitál a cizí zdroje (Dluhošová, 2010).
Struktura aktiv
Aktiva jsou členěna a uspořádána sestupně podle jejich doby vázanosti v reprodukčním cyklu podniku.
Pohledávky za upsaný základní kapitál
Pohledávky za upsaný základní kapitál představují upsaný, ale dosud nesplacený stav akcií nebo majetkových podílů (Dluhošová, 2010).
Stálá aktiva (dlouhodobý majetek)
Dlouhodobý majetek se člení na dlouhodobý nehmotný majetek (DNM), dlouhodobý hmotný majetek (DHM) a dlouhodobý finanční majetek (DFM).
• Dlouhodobý nehmotný majetek zahrnuje zřizovací výdaje, nehmotné výsledky výzkumu a vývoje, software, ocenitelná práva (licence, patenty, autorská práva, průmyslové vzory), jiný nehmotný majetek, jejichž pořizovací cena je v jednotlivém případě vyšší než limit stanovený zákonem a doba použitelnosti je delší než 1 rok.
• Dlouhodobý hmotný majetek svou hodnotu předává postupně a tvoří jej v zásadě samostatné movité věci, jejichž ocenění je vyšší než stanovený limit a doba použitelnosti je delší než 1 rok. Dále zahrnuje pozemky (neodpisují se), budovy, stavby, pěstitelské celky trvalých porostů, dospělá zvířata, umělecká díla, sbírky a předměty z drahých kovů, a to bez ohledu na jejich pořizovací cenu.
• Mezi dlouhodobý finanční majetek patří podílové cenné papíry a vklady v podnicích, půjčky podnikům ve skupině a jiný finanční dlouhodobý majetek, který podnik pořizuje nebo vlastní za účelem obchodování s nimi (Dluhošová, 2010).
Oběžná aktiva
Charakteristickou vlastností oběžných aktiv je, že jejich doba vázanosti ve výrobním procesu je obvykle kratší než 1 rok. Tato část majetku je rychle převoditelná na peníze, které slouží ke krytí splatných závazků. Z důvodu plynulosti a zajištění výroby je nezbytné je udržovat neustále v určité výši. Oběžná aktiva tvoří následující položky.
• Zásoby materiálu a surovin představují vstupy do činnosti podniku, v níž se zčásti nebo plně spotřebují. Zásoby nedokončené výroby a polotovarů představují rozpracované výkony, zásoby hotových výrobků, které dosud nebyly prodány nebo které ještě zákazník nepřevzal, zboží, hospodářské prostředky, které podnik nakupuje a v nezměněné formě prodává.
• Pohledávky představují práva podniků vůči jiným subjektům na příjem peněžních prostředků. Třídí se z hlediska času na krátkodobé a dlouhodobé nebo podle účelu.
Převážnou část představují pohledávky z obchodního styku (částky z dosud neuhrazených faktur nebo obdobných platebních dokumentů, které podnik vystavil svým odběratelům za dodané zboží, výrobky nebo provedené služby).
• Krátkodobý finanční majetek je charakterizován vysokou likvidnosti a bezprostřední obchodovatelnosti. Doba splatnosti nebo předpokládaná držba je kratší než 1 rok.
Představuje krátkodobé investice přebytečných peněžních prostředků s cílem dosáhnout vyšších výnosů. Na druhé straně umožňuje zabezpečení rychlé likvidity podniku. Součástí krátkodobého finančního majetku jsou peníze v pokladně, na účtech, krátkodobé cenné papíry, např. státní pokladniční poukázky, krátkodobé obligace, směnky pořízené za účelem obchodování (Dluhošová, 2010).
Ostatní aktiva
Součástí majetkové struktury jsou také ostatní aktiva, která obsahují položky časového rozlišení. Pro tuto část majetku je charakteristické, že období jejich vzniku nesouhlasí s obdobím, do něhož věcně náleží.
• Náklady příštích období představují výdaje běžného účetního období, jež se týkají nákladů příštích období (např. nájemné placené předem).
• Příjmy příštích období jsou částky, které ke dni uzavírání účetních knih nebyly přijaty ani nebyly zúčtovány jako pohledávky, které však časově a věcně s výnosy běžného období souvisejí (např. provedené, ale dosud nevyúčtované práce a služby).
• Oprávky vyjadřují trvalé snížení hodnoty majetku (týkají se dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku). Opravné položky slouží k vyjádření přechodného snížení hodnoty všech aktiv, jestliže se při účetní závěrce předpokládá, že jejich hodnota klesla. (Dluhošová, 2010)
Struktura pasiv
Základním hlediskem pro členění zdrojů je hledisko vlastnictví, podle něho se veškeré zdroje financování podnikových aktiv člení na dvě základní skupiny: vlastní kapitál (vlastní zdroje) a cizí zdroje (cizí kapitál).
Vlastní kapitál
• Základní kapitál je hlavní složkou vlastního kapitálu. Způsob jeho tvorby závisí na právní formě podnikání a může být tvořen peněžitými i nepeněžitými vklady společníků, prodejem akcií nebo splacením členských vkladů.
• Kapitálové fondy tvoří fondy, které jsou tvořeny z externích zdrojů, nikoliv ze zisku.
Patří sem zejména emisní ážio, dary, dotace na pořízení majetku, vklady společníků, tyto fondy nezvyšují základní kapitál společnosti.
• Fondy ze zisku jsou tvořeny výhradně ze zisku účetní jednotky, a to buď na základě ustanovení zákonného předpisu nebo na základě stanov společnosti. Lze je rozdělit na fondy tvořené povinně (zákonný rezervní fond, nedělitelný fond u družstva) nebo dobrovolně.
• Výsledek hospodaření minulých let je součástí vlastního kapitálu, jedná se o nerozdělený zisk nebo neuhrazenou ztrátu.
• Výsledek hospodaření běžného účetního období je další částí vlastního kapitálu, jeho výše musí být shodná s výši výsledku hospodaření běžného účetního období uvedeného ve výkazu zisku a ztráty. Výsledek hospodaření, který účetní jednotka vytvořila v běžném účetním období, se převádí do následujícího účetního období a v něm, na základě rozhodnutí orgánu společnosti, se provádí rozdělování zisku nebo se řeší úhrada ztráty. Po splnění povinností stanovených zákonem, může podnik použít nerozdělený zisk jako vlastní zdroj financování (Dluhošová, 2010).
Cizí zdroje
• Cizí zdroje zahrnující rezervy, závazky podniku, bankovní úvěry a výpomoci.
• Rezervy na rozdíl od rezervních fondů (které se vytvářejí přídělem ze zisku a jsou součástí vlastního kapitálu) se tvoří na vrub nákladů (snižují výsledek hospodaření) a
představují zadržené částky peněz, které v budoucnu podnik musí vynaložit, například na opravy majetku. Rezervy se člení z hlediska účelu na účelové rezervy, které se tvoří na konkrétní, předem stanovený účel (oprava majetku), a obecné, které nemají předem stanovený konkrétní účel použití. Z hlediska předpisů, zejména daňových, lze rozlišovat zákonné rezerv, jejichž tvorba a použití je stanovena zákonem o rezervách pro zjištění základu daně z příjmu a zákonem o daních z příjmů.
Druhou skupinu tvoří ostatní rezervy, o jejichž tvorbě a použití rozhoduje účetní jednotka sama a daňově nejsou uznávány (rezervy na daň z příjmu, na důchody apod.).
• Závazky podniku se většinou vztahují, k již uskutečněným hospodářským aktivitám, za něž podnik svým věřitelům dosud nezaplatil a které budou hrazeny v závislosti na lhůtách jejich splatnosti. Krátkodobé závazky jsou splatné do 1 roku, jejich účelem je financovat běžný provoz podniku. Jedná se zejména o závazky vůči dodavatelům, dlužné daně, závazky vůči zaměstnancům, různým institucím apod. Dlouhodobé závazky mají dobu splatnosti delší než 1 rok. Jsou určeny k financování těch složek aktiv, které mají delší životnost (rozšíření podniku, pořízení strojního vybavení apod.). Patří sem zejména emitované dluhopisy, dlouhodobé zálohy přijaté od odběratelů, dlouhodobé směnky aj.
• Bankovní úvěry (úvěry od finančních institucí) a výpomoci (úvěry od jiných subjektů) představují externí úročené zdroje a člení se z hlediska času na krátkodobé a dlouhodobé (Dluhošová, 2010).
2.5.2 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty slouží ke zjišťování výše a způsobu tvorby složek výsledku hospodaření. Výkaz zisku a ztráty zahrnuje náklady a výnosy za běžné období.
Náklady můžeme definovat jako peněžní vyjádření spotřeby výrobních činitelů.
Se vznikem nákladů je spojen úbytek majetku podniku vykazovaný v rozvaze. V praxi se náklady ve výkazu zisku a ztráty projeví jako spotřeba, opotřebení majetku a přírůstek závazků.
Výnosy se definují jako peněžní vyjádření výsledků plynoucích z provozování podniku a představují finanční částky, na které má podnik nárok z titulu prodeje zboží a služeb. Výnosy zahrnují hodnotové navrácení spotřebovaného majetku a jeho přírůstek (Dluhošová, 2010).
Výsledek hospodaření za běžnou činnost
Vzhledem k tomu, že podnik běžně provádí výrobní činnost a poskytuje služby a zároveň provádí finanční operace, je pro posuzování jeho úspěšnosti a ekonomické kvality používán souhrnný výsledek za provozní a finanční činnost, který je označován jako výsledek hospodaření za běžnou činnost. VH za běžnou činnost je součtem provozního a finančního výsledku hospodaření, snížený o daň za běžnou činnost. Při kladném VH dosahuje podnik zisku z běžné činnosti, při záporném VH dosahuje ztráty z běžné činnosti (Dluhošová, 2010).
Výsledek hospodaření z provozní činnosti
Je určen u převážné většiny podniků ze základních a opakujících se činností podniku. U výrobního podniku je tvořen především tržbami za prodej vlastních výrobků a služeb, po odečtení nákladů podniku, tj. výrobní spotřeby, osobních nákladů, daní a poplatků a odpisů. U obchodního podniku je tvořen především položkou obchodní marže, tedy rozdílem tržeb a nákladů na prodané zboží (Dluhošová, 2010).
Výsledek hospodaření z finanční činnosti
Je výsledek, který souvisí se způsobem financování a s finančními operacemi podniku (Dluhošová, 2010).
Výsledek hospodaření z mimořádné činnosti
Vyplývá z nepravidelných a neočekávaných operací podniku. Vyjadřuje se jako rozdíl mezi mimořádnými výnosy a mimořádnými náklady. Vzniká v důsledku změn způsobu oceňování majetku, mank a škod, přebytků na majetku u finančních účtů a finančních investic apod. (Dluhošová, 2010).
2.5.3 Výkaz cash flow
Účelem analýzy výkazu peněžních toků (Cash Flow) je objasnit hlavní faktory, které ovlivňují příjem (Inflow), výdej (Outflow) hotovosti a z toho plynoucí stav hotovosti k určitému okamžiku. Cash flow je toková veličina vyjadřující rozdíl přítoku a odtoku hotovosti za určité období.
Význam pojmu CF ve srovnání se ziskem vyplývá z toho, že vyjadřuje reálnou a nezkreslenou skutečnost. Cash flow a zisk představují dvě kategorie, se kterými podnikový management denně pracuje.
Výsledek hospodaření vzniká jako rozdíl mezi výnosy a náklady podniku za určité období. Cash flow představuje z dynamického hlediska příliv a odliv peněz podniku v rámci určitého období, ze statického (k určitému okamžiku) představuje výsledek
přílivu a odlivu peněz, který se jeví jako rozdíl mezi příjmy a výdaji podniku za určité období. Znamená stav reálných peněz (hotovostních i bezhotovostních) k určitému okamžiku.
Rozdíl mezi ziskem a CF vyplývá z časového nesouladu mezi příjmy a výdaji a náklady a výnosy. Pouze kumulativní hodnoty těchto dvou veličin v dlouhém časovém horizontu mohou být totožné. V nesouladu zisku a CF se projevuje rozpor mezi dlouhodobou potřebou vytvářet zisk a krátkodobou nutností mít peněžní prostředky a splácet dluhy.
CF je podobně jako zisk komplexní kategorií a slouží k finančnímu rozhodování v krátkém období (likvidita), dlouhém období (rentabilita a rozhodování o efektivnosti a návratnosti investic) a financování potřeb z cizích a vlastních zdrojů. Informace spojené s analýzou CF jsou nezbytné pro kvalitní rozhodování managementu podniku, investorů i věřitelů (Dluhošová, 2010).
Struktura výkazu cash flow
Struktura výkazu CF se zpravidla člení podle základních aktivit podniku na tři části: CF z provozní, investiční a finanční činnosti.
Cash flow z provozní činnosti
Provozní CF je odrazem aktivit ovlivňující tvorbu čistého zisku. Základem je zisk z výrobní a odbytové činnosti podniku. U organizací, které investují přebytečné finanční zdroje v jiných podnicích, se čistý zisk vytváří navíc z přijatých úroků a dividend z investovaného kapitálu. Další složkou jsou odpisy, které tvoří finanční zdroje, neboť se jedná o fiktivní náklad, s kterým nejsou spojeny výdaje. Předpokládá se, že odpisy jsou pokryty tržbami. Výše CF je ovlivněna změnami pracovního kapitálu a časového rozlišení nákladů a výnosů (Dluhošová, 2010).
Cash flow z investiční činnosti
Do této skupiny spadají aktivity, které souvisejí s pohybem investičních aktiv.
Výše CF je dána hlavně pohybem fixních aktiv a transakcí na investičním finančním trhu.
Zde spadá i poskytování úvěrů a půjček spřízněným firmám (Dluhošová, 2010).
Cash flow z finanční činnosti
Obsahem této části jsou všechny finanční transakce s půjčovateli (věřiteli) finančních prostředků (Dluhošová, 2010).
2.6 Metody a techniky výzkumného šetření
V současnosti se pro zjištění informací pro výzkumné šetření používá spousta metod a technik. Rozhodl jsem se, že pro získání požadovaných informací pro tuto práci budou nejvhodnější tyto metody a techniky: rozhovor, dotazování (dotazník) a SWOT analýza.
2.6.1 Rozhovor
Převážná většina dotazování dnes probíhá zprostředkovaně, přesto existuje mnoho případů, kdy se dotazování bez rozhovoru neobejde. V tom případě je vhodné si celý rozhovor dopředu naplánovat.
Při přípravě rozhovoru se seznámíme se zadáním výzkumného projektu a způsoby jeho řešení. Rozhodneme, který druh rozhovoru využijeme, v jakém prostředí budeme s respondentem hovořit a v jakém časovém období. Před rozhovorem je vhodné mít připraveny rámcově odpovědi pro vysvětlení nepochopených otázek, uvádění příkladů apod.
Zahájení rozhovoru slouží k tomu, aby tazatel vysvětlil cíl výzkumu a důvod, proč byl respondent vybrán. Smyslem je motivovat respondenta k ochotě spolupracovat a odpovídat pravdivě.
Průběh rozhovoru závisí na druhu rozhovoru, jenž byl zvolen. Nicméně vždy platí, že by tazatel měl:
• správně odhadnout složitost požadovaných informací vzhledem k povaze respondentů,
• používat jazyk srozumitelný cílové skupině respondentů (nedoporučuje se používat odborná slova),
• počítat s narůstáním únavy a s poklesem pozornosti (cca po 30 minutách) a vhodně zajistit koncentraci respondenta po celou dobu rozhovoru,
• vyloučit subjektivní zasahování a ovlivňování odpovědí respondentů,
• podle míry standardizace rozhovoru dodržovat předepsané postupy (Kozel, 2011).
Závěr rozhovoru je důležitý pro vytvoření pozitivního postoj respondenta vůči výzkumu jako takovému. Tazatel by měl navodit u respondenta pocit, že právě jeho poskytnuté odpovědi jsou důležité a pomohou vyřešit určitý problém. Můžeme např.
respondentovi sdělit, kde se může seznámit s výsledky výzkumu (Kozel, 2011).
2.6.2 Dotazování
Dotazování je nejrozšířenější metodou pro sběr dat. Podle problému a výzkumného cíle se rozhodujeme o způsobu provedení sběru dat a o použití vhodné metody a správného typu sběru dat. Při dotazování zpravidla využijeme jako vhodný nástroj sběru dat dotazník (Kozel, 2011).
Postup tvorby dotazníku lze rozdělit do několika fází, které charakterizují posloupnost jednotlivých úkonů, navzájem se doplňují a ovlivňují (viz obrázek 2.3).
Obrázek 2.3 Postup tvoření dotazníku, Zdroj: Kozel, 2011
2.6.3 SWOT analýza
Je to jedna z nejpoužívanějších a nejznámějších analýz prostředí. Jejím cílem je identifikovat to, do jaké míry jsou současná strategie firmy a její specifická silná a slabá místa relevantní a schopna se vyrovnat změnám, které nastávají v prostředí.
SWOT analýza neboli analýza silných a slabých stránek, příležitostí a hrozeb sestává z původně dvou analýz, a to analýzy SW (strengths, weaknesses) a analýzy OT (opportunities, threats) (Jakubíková, 2013).
Obrázek 2.4 SWOT analýza, Zdroj: Jakubíková, 2013
3 Praktické zkoumání hospodaření daného sportovního klubu
V této části se bakalářská práce zabývá seznámím se s klubem, vymezením jeho finančních prostředků a srovnáním hospodaření klubu v letech 2019 až 2020.
3.1 Představení klubu AFC Veřovice, z.s.
Fotbalový klub AFC Veřovice, z. s. sídlí v obci Veřovice. Obec leží v okrese Nový Jičín v Moravskoslezském kraji na severním úpatí Veřovických vrchů.
Samotný fotbalový klub vznikl v roce 1931, ale první hřiště se začalo budovat již v roce 1930. Tehdy byl název klubu SK Veřovice. Momentálně klub působí na krajské úrovni a má kromě družstva mužů také družstvo žen (Moravskoslezská divize žen), družstvo žáků (Okresní přebor) a družstvo přípravky, které momentálně není zapsáno do žádné soutěže.
Obrázek 3.1 Znak AFC Veřovice, z. s., Zdroj: FB stránky AFC Veřovice, z. s.
3.1.1 Finanční prostředky klubu
Rozdělení činností, ze kterých plynou klubu AFC Veřovice, z. s. finanční prostředky:
• členské a hráčské příspěvky,
• příjmy od sponzorů,
• pořádání kulturních akcí,
• prodej občerstvení během utkání (vlastní restaurace – bufet),
• vstupné na utkání.
Členské a hráčské příspěvky jsou nezbytnou součástí rozpočtu téměř všech sportovních klubů, zejména těch, které mají status amatérského klubu. Členské příspěvky jsou stanoveny na 200 Kč pro členy nad 18 let a 100 Kč pro členy pod 18 let. Platba členských příspěvků se provádí jednou ročně. Hráčské příspěvky jsou pak ve výši 600 Kč za rok. Členské příspěvky platí všichni členové klubu včetně aktivních hráčů, kromě čestných členů nad 60 let. Členská a hráčská základna klubu se každoročně mění, a proto je zdroj tohoto přijmu každoročně jiný.
Příjmy od sponzorů jsou nedílnou součástí pro pokladnu klubu. Klub nemá žádného hlavního sponzora. Podporuje ho několik místních podnikatelů, jako je například společnost GOLDYS – Nábytek pro Vás s.r.o. Společnost Lion Sport, s. r. o. poskytuje klubu slevu na nákup jejich sortimentu. Největší finanční prostředky ze sponzoringu klubu plynou z obce Veřovice, z Moravskoslezského kraje a Národní sportovní agentury.
Obrázek 3.2 Seznam sponzorů, Zdroj: webové stránky AFC Veřovice, z. s.
Pořádání kulturních akcí patří k ojedinělým a nárazovým zdrojům financí pro klub. Mezi kulturní akce, které klub pořádá, patří každoroční ples, který se koná vždy v únoru a za dobu pořádání se stal už tradicí klubu. Dále se tam řadí různé sportovní dny, které jsou většinou koncipované pro děti, a sportovní den, který se koná na počest příjezdu partnerského klubu z Německa SV Lampertswalde.
Rozdělení činností, na které klub vydává finanční prostředky:
• nákup zboží a materiálu,
• opravy a údržba,
• mzdy,
• ostatní.
Nákup zboží a materiálu patří mezi největší položky klubu, co se týká výdajů.
Patří sem zejména nákup nových dresů, míčů, tréninkových pomůcek, ale také zboží, které je určeno k prodeji při zápasech v klubové restauraci.
Do nákladů na opravy a údržbu patří peníze vynaložené zejména na opravu a údržbu sekačky na trávu, automatického zavlažování trávníku, travnaté plochy hřiště, kabin a restaurace.
Mzdy nepatří mezi největší položky nákladů klubu, protože klub má status amatérského klubu, a tak si platí jen služby svého správce klubu, který se denně stará, aby bylo vše v pořádku. Dále tam patří odměny rozhodčím při domácích zápasech.
Do ostatních položek patří zejména náklady spojené s cestováním (proplácení cestovného při jízdě vlastním automobilem nebo nájem autobusu) a pronájem hřišť – především v zimě (umělé trávníky).
3.2 Výnosy klubu AFC Veřovice, z. s.
V této kapitole budou rozebrány výnosy klubu za rok 2019 a 2020 a jejich následná komparace.
3.2.1 Výnosy v roce 2019
Druh výnosu Výnos v Kč
Provozní dotace 504 000
Přijaté příspěvky (dary) 432 000 Přijaté členské příspěvky 53 000 Tržby za vlastní výkony a za
zboží 260 000
Jiné ostatní výnosy 72 000
Tabulka 3.1 Výnosy v roce 2019, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Největším výnosem klubu v roce 2019 byly provozní dotace. Ty v daném roce dosáhly hodnoty 504 000 Kč. Druhou nejvyšší výnosovou položkou klubu byly přijaté
příspěvky (dary) s hodnotou 432 000 Kč. Tam patří příspěvky a dary od soukromých sponzorů klubu, které z větší části tvoří místní podnikatelé, jako je například už výše zmíněná firma GOLDYS – Nábytek pro Vás s.r.o. Třetím v pořadí výnosů jsou tržby za vlastní výkony a za zboží, které dosáhly výše 260 000 Kč. Tam patří výnosy z prodeje zboží ve vlastní restauraci během soutěžních utkání, pronájem restaurace na soukromé akce, výběr vstupného z domácích utkání klubu, prodej a hostování hráčů a zisk z tradičního sportovního plesu, který se koná v půlce února. Další v pořadí jsou jiné ostatní výnosy s hodnotou 72 000 Kč. Nejmenší položkou jsou přijaté členské příspěvky, kde patří zaplacené členské a hráčské příspěvky, kterých se v daném roce vybralo 53 000 Kč.
3.2.2 Výnosy v roce 2020
Druh výnosu Výnos v Kč
Provozní dotace 316 000
Přijaté příspěvky (dary) 80 000 Přijaté členské příspěvky 29 000 Tržby za vlastní výkony a za
zboží 145 000
Jiné ostatní výnosy 18 000
Tabulka 3.2 Výnosy v roce 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
V roce 2020 byly na prvním místě ve výnosech klubu s částkou 316 000 Kč provozní dotace. Na druhém místě s hodnotou 145 000 Kč jsou tržby za vlastní výkony a za zboží. Třetím v pořadí jsou přijaté příspěvky (dary), které dosáhly hodnoty 80 000 Kč.
Druhým nejmenším výnosem klubu v roce 2020 byly přijaté členské příspěvky, kterých se vybralo 29 000 Kč. Nejmenší částkou byly jiné ostatní výnosy s hodnotou 18 000 Kč.
3.2.3 Srovnání výnosů za rok 2019 a 2020
Graf 3.1 Srovnání výnosů za rok 2019 a 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Z grafu 3.1 vyplývají poměrně velké rozdíly ve výnosech klubu mezi lety 2019 a 2020. Za důvod lze považovat vládní opatření reagující na „koronavirovou krizi“, která dopadla na celé sportovní prostředí v zemi, kdy se od března 2020 vůbec nehrají sportovní soutěže, kromě letních měsíců a začátku podzimu, kdy se soutěže na pár měsíců opět rozběhly.
Provozní dotace klesly meziročně zhruba o čtvrtinu. V roce 2019 dosáhly výnosy provozních dotací částky 504 000 Kč. O rok později se propadly o 188 000 Kč na 316 000 Kč.
Největší meziroční pokles zaznamenaly výnosy ve skupině přijaté příspěvky (dary), které v roce 2020 klesly na pětinu hodnoty, na které byly v roce 2019. Konkrétně to bylo z 432 000 Kč na 80 000 Kč, tedy pokles o 352 000 Kč.
Skoro o polovinu klesl i výběr členských a hráčských příspěvků z 53 000 Kč, na kterých byly v roce 2019, na 29 000 Kč v roce 2020. Tedy pokles o 24 000 Kč. Důvodem bylo „odpuštění“ části členských a hráčských příspěvků z důvodů nekonání tréninkových jednotek a amatérských soutěží během „koronavirové epidemie“ v ČR.
Stejně jako výběr hráčských a členských příspěvků klesly o bezmála polovinu
504000 Kč
432000 Kč
53000 Kč
260000 Kč
72000 Kč 316000 Kč
80000 Kč
29000 Kč
145000 Kč
18000 Kč 0 Kč
50 000 Kč 100 000 Kč 150 000 Kč 200 000 Kč 250 000 Kč 300 000 Kč 350 000 Kč 400 000 Kč 450 000 Kč 500 000 Kč
Provozní dotace Přijaté příspěvky (dary)
Přijaté členské příspěvky
Tržby za vlastní výkony a za zboží
Jiné ostatní výnosy
Srovnání výnosů v roce 2019 a 2020.
2019 2020
klesly o 115 000 Kč na hodnotu 145 000 Kč. Hlavními důvody poklesu jsou výnosy ze vstupného (většina soutěžních utkání se v roce 2020 neodehrála) a výnosy plynoucí z provozu klubové restaurace, která musela být také kvůli vládním opatřením zavřena po většinu roku.
O čtvrtinu také klesly jiné provozní výnosy klubu. V roce 2019 byly tyto výnosy na hodnotě 72 000 Kč. Následující rok výrazně klesly na hodnotu 18 000 Kč.
3.3 Náklady klubu AFC Veřovice, z. s.
V této kapitole budou rozebrány náklady klubu za rok 2019 a 2020. A jejich následná komparace.
3.3.1 Náklady v roce 2019
Druh nákladu
Náklad v Kč
Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek
276 000
Prodané zboží 164 000
Náklady na cestovné 55 000
Ostatní služby 189 000
Mzdové náklady 181 000
Odpisy dlouhodobého majetku 60 000
Tabulka 3.3 Náklady v roce 2019, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Náklady klubu AFC Veřovice, z. s. se skládaly s celkem 6 položek. Největší nákladem pro klub byla spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek. Tato položka dosáhla hodnoty 276 000 Kč.
Druhou nejvyšší nákladovou položkou klubu byly ostatní služby zahrnující poplatky svazu, náklady za pronájmy hřišť, poštovní a bankovní poplatky, částky za přestupy a registrace hráčů a jiné v hodnotě 189 000 Kč. O něco méně klub v daném roce vynaložil na mzdové náklady. Ty činily v roce 2019 181 000 Kč. Hodnotu nad sto tisíc Kč dosáhly ještě náklady spojené s nákupem zboží (zboží do restaurace, tréninkové pomůcky, …), které dosáhly konkrétně výše 164 000 Kč.
Nejmenší nákladové položky klubu byly náklady na cestovné, které byly 55 000 Kč. Zde patří náklady na pronájem autobusů, se kterými se vyjíždělo na venkovní utkání, nebo proplacení cestovného hráčům, kteří jezdili vlastními automobily. Posledními náklady klubu v roce 2019 byly odpisy dlouhodobého majetku za 60 000 Kč.
3.3.2 Náklady v roce 2020
Druh nákladu
Náklad v Kč
Spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek
270 000
Prodané zboží 104 000
Opravy a udržování 35 000
Náklady na cestovné 27 000
Ostatní služby 77 000
Mzdové náklady 255 000
Jiné ostatní náklady 15 000
Odpisy dlouhodobého majetku 71 000
Tabulka 3.4 Náklady v roce 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
V roce 2020 byla největším nákladem klubu spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek. Tento náklad se vyšplhal na hodnotu 270 000 Kč.
Druhým v pořadí byly mzdové náklady s hodnotou 255 000 Kč. Nad sto tisíc Kč se ještě dostaly náklady spojené s nákupem zboží a tréninkových pomůcek, konkrétně na 104 000 Kč.
Náklady na ostatní služby se dostaly na 77 000 Kč. Odpisy dlouhodobého majetku byly 71 000 Kč. Na opravy a udržování byly v roce 2020 vynaloženy náklady za 35 000 Kč. Náklady na cestovné byly 27 000 Kč a položka jiné ostatní náklady činila 15 000 Kč.
3.3.3 Srovnání nákladů za rok 2019 a 2020
Graf 3.2 Srovnání nákladů za rok 2019 a 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Z grafu 3.2 lze vyčíst, že nákladová položka spotřeba materiálu, energie a ostatních neskladovatelných dodávek se meziročně takřka vůbec nezměnila. V roce 2019 byla na hodnotě 276 000 Kč a v roce 2020 na 270 000 Kč. Takže pokles byl o 6 000 Kč.
Větší rozdíl byl v nákladových položkách za prodané zboží. Zde byla hodnota v roce 2019 164 000 Kč a v následujícím roce tato položka klesla o 60 000 Kč na hodnotu 104 000 Kč. Za následek poklesu lze považovat to, že se nenakupovalo po většinu roku zboží do restaurace z důvodu „koronavirové krize“.
Poměrně výrazně klesly klubu i náklady na cestovné, a to více jak o polovinu.
Z 55 000 Kč (2019) klesly tyto náklady o 28 000 Kč na 27 000 Kč (2020). Ještě větší pokles zaznamenaly náklady na ostatní služby, které byly v roce 2019 na částce 189 000 Kč a následující rok klesly o 112 000 Kč na 77 000 Kč.
Naopak z důvodů zvýšení mezd v klubu vstouply mzdové náklady z 181 000 Kč na 255 000 Kč. V tomto případě byl meziroční nárůst o 74 000 Kč. Klubu se zvedly meziročně i odpisy dlouhodobého majetku o 11 000 Kč z 60 000 Kč na 71 000 Kč.
Novými nákladovými položkami, které se v roce 2020 oproti roku 2019 objevily v účetnictví, byla položka opravy a udržování, která činila 35 000 Kč, a položka jiné ostatní náklady, která činila 15 000 Kč.
276000 Kč
164000 Kč
55000 Kč
189000 Kč181000 Kč
60000 Kč
0 Kč 0 Kč 270000 Kč
104000 Kč
27000 Kč
77000 Kč
255000 Kč
71000 Kč
35000 Kč
15000 Kč 0 Kč
50 000 Kč 100 000 Kč 150 000 Kč 200 000 Kč 250 000 Kč
Srovnání nákladů v roce 2019 a 2020.
2019 2020
3.4 Výsledek hospodaření klubu
V této kapitole se bakalářská práce zabývá porovnáním celkových výnosů a nákladů za jednotlivé sledované období a jejich následné srovnání.
3.4.1 Výsledek hospodaření za rok 2019
V tabulce 3.5 je znázorněn výsledek hospodaření klubu za 2019.
Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření
Období 2019 925 000 Kč 1 321 000 Kč 396 000 Kč
Tabulka 3.5 Výsledek hospodaření za rok 2019, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Z tabulky 3.5 lze vyčíst, že klub AFC Veřovice, z. s. zakončil rok 2019 ziskem ve výši 396 000 Kč. Zisk plyne z toho, že náklady klubu byly v daném roce menší než jeho výnosy. Celkové náklady klubu byly 925 000 Kč a celkové výnosy dosáhly na hodnotu 1 321 000 Kč.
3.4.2 Výsledek hospodaření za rok 2020
V této podkapitole je za pomocí tabulky 3.6 znázorněn výsledek hospodaření klubu za rok 2020.
Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření
Období 2020 854 000 Kč 588 000 Kč -266 000 Kč
Tabulka 3.6 Výsledek hospodaření za rok 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Z tabulky 3.6 lze vyčíst to, že klub zakončil rok 2020 ve ztrátě 266 000 Kč. Určitě za tento hospodářský výsledek může „koronavirová“ krize, neboť výnosy dosáhly pouze na částku 588 000 Kč. Oproti tomu náklady byly 854 000 Kč.
3.4.3 Srovnání hospodaření sledovaných období
Níže na grafu 3.3 je znázorněna komparace dvou období týkající se hospodaření klubu AFC Veřovice, z. s. Konkrétně se jedná o roky 2019 a 2020.
Graf 3.3 Srovnání hospodaření klubu v letech 2019 a 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Z grafu 3.3. lze vyčíst, že celkové náklady klubu se meziročně skoro vůbec nezměnily. V roce 2019 dosáhly náklady klubu 925 000 Kč a v následujícím roce zaznamenaly náklady pokles o 71 000 Kč na částku 854 000 Kč.
Výrazný pokles ale zaznamenaly výnosy. V roce 2019 byly výnosy klubu na částce 1 321 000 Kč a v tom následujícím roce, tedy v roce 2020, se dostaly na hodnotu 588 000 Kč. To znamená, že výrazně klesly o 733 000 Kč. Za takový pokles lze jednoznačně považovat „koronavirovou“ krizi, která zasáhla celý sportovní svět v roce 2020.
Co se týká výsledku hospodaření, tak i tam nastala výrazná meziroční změna.
V roce 2019 vykazoval klub AFC Veřovice, z. s. zisk 396 000 Kč. Následující rok byl klub ve ztrátě 266 000 Kč.
3.5 Analýza rozvah
V této podkapitole budou z analyzovány rozvahy z let 2019 a 2020 a poté jejich vzájemné srovnání.
Kč925000
Kč854000 Kč1321 000
Kč588000 Kč396000
(Kč266000) (Kč300 000)
(Kč100 000) Kč100 000 Kč300 000 Kč500 000 Kč700 000 Kč900 000 Kč1 100 000 Kč1 300 000
2019 2020
Hospodaření klubu v letech 2019 a 2020.
Celkové náklady Celkové výnosy Výsledek hospodaření
3.5.1 Rozvaha 2019
V tabulce 3.7 je zobrazena zjednodušená rozvaha v roce 2019. V rozvaze jsou zobrazeny počáteční hodnoty k 1.1.2019 a konečné hodnoty k 31.12.2019.
Aktiva 1.1.2019 31.12.2019
Dlouhodobý hmotný majetek
619 000 Kč 967 000 Kč
Oprávky -521 000 Kč -584 000 Kč
Zásoby 34 000 Kč 34 000 Kč
Peněžní prostředky v pokladně
1 000 Kč 9 000 Kč
Peněžní prostředky na účtech
161 000 Kč 264 000 Kč
Náklady příštích období 19 000 Kč 19 000 Kč
Aktiva celkem 313 000 Kč 709 000 Kč
Pasiva 1.1.2019 31.12.2019
Vlastní jmění 329 000 Kč 294 000 Kč
Výsledek hospodaření -35 000 Kč 396 000 Kč
Výdaje příštích období 19 000 Kč 19 000 Kč
Pasiva celkem 313 000 Kč 709 000 Kč
Tabulka 3.7 Rozvaha 2019, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
V tabulce 3.7 si lze všimnout, že v rozvaze klubu AFC Veřovice, z. s. došlo k několika změnám během roku.
V aktivech byl největší nárust zaznamenán v položce dlouhodobý hmotný majetek, kdy se z počátečních 619 000 Kč zvýšil na 967 000 Kč, tedy tam byl nárust o 348 000 Kč. Do této změny jsou zahrnuty drobné nákupy hmotných movitých věcí a především rekonstrukce sportovního zázemí pro hráče. Větší majetek klubu znamená také větší oprávky, které vzrostly o 63 000 Kč. Další nárusty v rozvaze oproti počátku můžeme zaznamenat v položkách peněžní prostředky v pokladně (nárust o 8 000 Kč oproti počátku) a peněžní prostředky na účtech (nárust o 103 000 Kč oproti počátku). V rozvaze
si lze všimnout i dvou položek, které nezaznamenaly ani pokles ani nárůst. Jedná se o zásoby, které zůstaly na své hodnotě 34 000 Kč ze začátku roku a o položku náklady příštích období, která zůstala na částce 19 000 Kč.
Co se týká pasiv, tak tam už lze objevit položku, která zaznamenala pokles oproti svému počátečnímu stavu. Konkrétně se jedná o položku vlastní jmění (vlastní kapitál), která z počátečních 329 000 Kč klesla o 35 000 Kč na 294 000 Kč k 31.12.2019. Oproti 1.1.2019, kdy výsledek hospodaření klubu byl -35 000 Kč (ztráta roku 2018), byl výsledek hospodaření na konci roku 2019 396 000 Kč, to znamená, že klub vykazoval zisk. Nezměněnou položkou byly výdaje příštích období, které stejně jako na začátku roku, tak i na konci, byly 19 000 Kč.
3.5.2 Rozvaha 2020
V této podkapitole je zobrazena rozvaha klubu za rok 2020. Následně jsou detailně rozebrány změny v rozvaze stejně jako to bylo u rozvahy za rok 2019.
Aktiva 1.1.2020 31.12.2020
Dlouhodobý hmotný majetek
967 000 Kč 1 008 000 Kč
Oprávky -584 000 Kč -696 000 Kč
Zásoby 34 000 Kč 59 000 Kč
Peněžní prostředky v pokladně
9 000 Kč 34 000 Kč
Peněžní prostředky na účtech
264 000 Kč 19 000 Kč
Náklady příštích období 19 000 Kč 19 000 Kč
Aktiva celkem 709 000 Kč 443 000 Kč
Pasiva 1.1.2020 31.12.2020
Vlastní jmění 294 000 Kč 690 000 Kč
Výsledek hospodaření 396 000 Kč -266 000 Kč
Výdaje příštích období 19 000 Kč 19 000 Kč
Pasiva celkem 709 000 Kč 443 000 Kč
Tabulka 3.8 Rozvaha 2020, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
Stejně jako v roce 2019 lze pozorovat změny v rozvaze, které nastaly během roku.
Co se týká aktiv, tak dlouhodobý hmotný majetek klubu vzrostl z počátečních 967 000 Kč na 1 008 000 Kč. A to hlavně díky tomu, že klub nakoupil hmotné movité věci a jejich soubory v hodnotě 41 000 Kč. Výrazně vzrostly i oprávky klubu, konkrétně o částku 112 000 Kč. Zásoby klubu vzrostly o 25 000 Kč. Stejně jako zásoby nebo dlouhodobý hmotný majetek vzrostly klubu i peněžní prostředky v pokladně z počátečních 9 000 Kč na 34 000 Kč na konci roku. Výrazný pokles, ale zaznamenaly peněžní prostředky na účtech, které klesly o částku 245 000 Kč. Jedinou nezměněnou položkou v rozvaze byly náklady příštích období, které zůstaly na hodnotě 19 000 Kč.
V pasivech se výrazný nárust objevil v položce vlastní jmění, která vzrostla o hodnotu zisku z předchozího roku, tedy o částku 396 000 Kč na 690 000 Kč. Výsledkem hospodaření klubu v roce 2020 byla ztráta 266 000 Kč. Stejná částka se tudíž objevuje i v rozvaze k poslednímu dni v roce 2020, ale se znaménkem mínus. Stejně jako v rozvaze pro rok 2019 jsou výdaje příštích období 19 000 Kč.
3.6 SWOT analýza
V následující kapitole bude rozebrána SWOT analýza klubu. K analýze bude sloužit tabulka 3.9, ve které jsou zobrazeny silné a slabé stránky klubu, příležitosti a hrozby.
Interní faktory
Silné stránky (Strenghts) Slabé stránky (Weaknesses)
Hráčská kvalita A-mužstva Absence dorostu Vlastní klubová restaurace Stárnoucí A-mužstvo Mládež (přípravky, žáci) Jedna travnatá hrací plocha Stabilní vedení klubu Nízká kvalifikace trenérů
Podpora obce Sponzoři
Externí faktory Příležitosti (Opportunities) Hrozby (Threats)
Zvýšení členských a hráčských příspěvků
Jiné sporty v obci
Oslovení sponzorů Sestoupení z krajských soutěží
Vzdělávání trenérů Konkurence větších klubů v okolí
Pořádání mimosoutěžních akcí Menší podpora od obce
Dotace Přetrvávající „koronavirová“
krize
Zatravnění škvárového hřiště Vandalismus
Nedostatek zájmu o sport u dětí
Tabulka 3.9 SWOT analýza, Zdroj: Vlastní zpracování dat.
3.6.1 Silné stránky
K silným stránkám klubu určitě patří hráčská kvalita A-mužstva. A to díky tomu, že tam působí zkušení fotbalisté, kteří mají zkušenosti z vyšších soutěží, ve kterých působili v době své mládežnické kariéry, kteří jsou doplněni perspektivními mladými hráči. Nutno podotknout, že hráčské obsazení se skládá především z odchovanců klubu.
Dále se klub může pyšnit poměrně velkým množstvím mladých fotbalistů. Po několika „hluchých“ letech, kdy se nedařilo do klubu přivádět mladé hráče a hráčky, se nyní klub rozšířil o dostatečný počet dětí v kategoriích přípravek a žáků.
Nespornou výhodou klubu je i stabilní vedení klubu, které se skládá z místních obyvatel. Tito lidé v minulosti byli nebo i stále jsou aktivními hráči klubu, a proto lze říct, že jsou s klubem úzce spjati.
K finančním výhodám klubu patří vlastnictví klubové restaurace. Restaurace byla vybudována při výstavbě a rekonstrukci hráčských kabin ve druhém patře provozní budovy. Restaurace pro klub generuje nemalé finanční částky především prodejem občerstvení při domácích utkáních, ale lze ji i pronajmout za určitý finanční poplatek k soukromým účelům členům i nečlenům klubu.
Klub má momentálně velkou podporu ve vedení obce. Je to i díky tomu, že starosta obce je bývalým předsedou klubu a velkým fanouškem fotbalu. Kromě bývalého předsedy klubu je v radě obce i několik aktivních členů klubu, díky kterým se daří prosazovat zájmy klubu na obecní úrovni.
3.6.2 Slabé stránky
Slabou stránkou klubu je bezesporu zvětšující se průměrný věk hráčů A-mužstva, který již překročil hranici 30 let. Je nezbytně nutné snížit věkový průměr, a tím zvýšit výkon mužstva, náborem mladších ročníků.
S předchozí slabou stránkou úzce souvisí další, kterou je absence mužstva dorostu. Hráči ve věkové skupině dorostu schází klubu již pár let. Je to hlavně důsledkem toho, že v určitém období se klubu nedařilo přivádět nové mladé hráče, kteří by přirozeně zestárli a postupovali do věkově vyšších kategorií, tudíž vznikl na několik let nedostatek hráčů v dorostovém věku a družstvo dorostu muselo být dočasně zrušeno. Tento problém bude pravděpodobně v blízké budoucnosti vyřešen díky zestárnutí dětí, kterým vyprší žákovský věk a přesunou se o kategorii výše, tedy do dorostu.
Další nevýhodou klubu je nízká nebo dokonce žádná odborná kvalifikace trenérů v mládežnických týmech. Pro vesnické týmy se kvalifikovaní trenéři shánějí těžko. To je docela zásadní slabina klubu, protože především při vedení dětí a mládeže je důležité mít alespoň základní odbornou znalost a povědomí o tom, co by se mělo v jednotlivých kategoriích učit a jak s dětmi pracovat. Klub dokonce nabízí, že svým trenérům vzdělání zaplatí, ale samotní trenéři nemají zájem se vzdělávat. Jedná se o místní obyvatele, většinou bývalé hráče, kteří trenérství provozují ve svém volném čase při zaměstnání a při péči o svou rodinu.
Bezesporu další slabou stránkou klubu je pouze jedno travnaté hřiště. Toto hřiště je permanentně obsazené, ať už se jedná o tréninkové jednotky nebo o mistrovská utkání.
To se podepisuje na zhoršující se kvalitě jeho povrchu. Klubu by pomohlo vybudování menšího tréninkového hřiště, které by odlehčilo vytíženosti hřiště hlavního. Plochu na to má, neboť poblíž se nachází škvárové hřiště, které se ale díky nevhodnému škvárovému povrchu využívá jenom v zimních měsících.
Ohledně financí jsou slabou stránkou sponzoři. Peníze jsou nejenom ve fotbale, ale celkově ve sportu v dnešní době nepostradatelnou součástí, bez které se nedá fungovat na žádné úrovni. Pro klub AFC Veřovice, z. s. jsou sponzoři představování místními malými podnikateli. Určitě by pro klub bylo výhodou získat nějakého velkého sponzora, díky kterému by se dalo uvažovat o postupu do vyšších soutěží. Ale pro tak malý klub je složité najít solventního sponzora, pro kterého by bylo finančně zajímavé do klubu investovat.
Příležitosti
První příležitostí klubu, jak získat více finančních prostředků do klubové pokladny, je bezesporu zvýšení členských a hráčských příspěvků. Ve srovnání s okolními klubu má klub nejmenší členské a hráčské příspěvky.
Jak už je uvedeno v podkapitole slabin, kde se zmiňuje nedostatek velkých sponzorů, tak i to se dá zařadit do příležitostí. Vedení klubu by mělo aktivně hledat a oslovovat potencionální finančně atraktivní sponzory klubu.
Další věcí, která je rovněž zmíněna ve slabinách, je vzdělávání trenérů. Vedení klubu se i nadále bude určitě snažit zajistit odpovídající odbornost svým trenérům, která by mohla přilákat nové mladé hráče a následkem toho vychovat perspektivní odchovance klubu, kteří by mohli být prodání do větších fotbalových klubů.
Pořádání mimosoutěžních akcí by klubu mohlo vynést zvýšení pojmu o povědomí o klubu a přivést potencionální nové hráče, sponzory, fanoušky. Do této kategorie lze zařadit akce jako např. letní večery, plesy, dětské dny, různé fotbalové turnaje mládežnických kategorií apod.
Ve slabinách klubu je zmíněná jedna travnaté plocha. Příležitostí klubu je určitě zrekonstruovat a zatravnit stávající škvárové hřiště, které se využívá jenom v zimním období a zvýšit tak tréninkové podmínky klubu.
Poměrně velkou finanční příležitostí klubu jsou dotační programy, ať už státní, anebo ty, které má pod svou záštitou Fotbalová asociace České republiky (FAČR).
3.6.3 Hrozby
Hrozbou pro klub je bezesporu konkurence jiných sportů a sportovních oddílů v obci. Mezi takové patří například lyžařský klub, florbalový tým nebo tenisový klub.
Tyto oddíly mohou mít za následek případný odliv dětí z fotbalového klubu do těchto jiných sportovních klubů.
Sestoupení z krajských soutěží do okresních může mít za následek ztrátu reputace a prestiže klubu.
S odlivem dětí z klubu úzce souvisí i další hrozba klubu, za kterou lze považovat větší kluby z okolí. Tyto kluby hrají vyšší soutěže a vybírají si talentové hráče z menších klubů jako je AFC Veřovice, z. s.
