VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor: Regionální rozvoj BAKALÁŘSKÁ PRÁCE Regionální operační program – zhodnocení dosavadních výsledků čerpání prostředků na příkladu vybraného regionu soudržnosti v ČR

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor: Regionální rozvoj

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

Regionální operační program –

zhodnocení dosavadních výsledků čerpání prostředků na příkladu vybraného regionu soudržnosti v ČR

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Petr Ponikelský Autor bakalářské práce: Marcela Bezděkovská

(2)

Prohlášení

Prohlašuji,

že jsem předkládanou bakalářskou práci vypracovala samostatně a použila jen uvedené prameny a literaturu. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna ve vysokoškolské knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům.

Datum: Podpis studenta:

(3)

Poděkování

Za odborné vedení, poskytnuté konzultace, za cenné připomínky a odborné rady děkuje autorka práce ing. P. Ponikelskému. Za poskytnutí odborných konzultací a potřebných informací ke zpracování této bakalářské práce patří také autorčino poděkování paní G. Fošumové, projektové manažerce města Vodňany a Ing. Smržové, vedoucí Územního odboru realizace kontroly Úřadu Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Českých Budějovicích.

(4)

Obsah

1. Úvod ... 3

2. Definice vybraných pojmů... 4

2.1. Fondy Evropské unie ... 4

2.2. Operační programy... 4

2.3. Regionální operační programy ... 7

2.3.1. Dopravní dostupnost a obslužnost ... 7

2.3.2. Rozvoj území... 7

2.3.3. Regionální rozvoj podnikání ... 7

2.3.4. Rozvoj cestovního ruchu ... 7

2.4. SROP ... 8

2.5. Jednotky NUTS ... 9

3. Region soudržnosti NUTS II Jihozápad ... 11

3.1. Regionální operační program (ROP) Jihozápad... 11

3.1.1. Plzeňský kraj ... 12

3.1.2. Jihočeský kraj... 13

3.2. Cíle a prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad ... 14

3.2.1. Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad... 14

3.2.2. Prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad... 14

4. Výchozí dokumenty a legislativa... 18

5. Implementační orgány regionu soudržnosti Jihozápad... 23

5.1. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad... 23

5.2. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad ... 24

5.2.1. Regionální rada ... 24

5.2.2. Výbor Regionální rady ... 24

5.2.3. Monitorovací výbor ... 25

6. Analýza alokace prostředků - obecně... 26

6.1. Predikce vývoje čerpání ROP NUTS II Jihozápad... 27

6.2. Předpokládaný harmonogram vyhlašování výzev ... 27

6.3. Analýza alokace prostředků v jednotlivých osách... 28

6.3.1. Oblast podpory 1 ... 28

7. Projekty Jihočeského kraje ... 41

(5)

7.1. Příklady projektů prioritní osy 1 - Dostupnost center ... 41 7.2. Příklady projektů prioritní osy 2 - Stabilizace a rozvoj měst a obcí 45 7.3. Příklady projektů prioritní osy 3 - Rozvoj cestovního ruchu ... 47 8. Metody zhodnocení projektů... 52 9. Závěr ... 54

(6)

1. Úvod

Cílem této bakalářské práce je analyzovat možnosti využití Regionálního operačního programu ve zvoleném regionu soudržnosti a jeho provázanost s dalšími formami finanční podpory. K tomuto účelu poslouží jako vzorek region soudržnosti Jihozápad. Z důvodu transparentnosti fungování ROP se práce zaměřuje i na analýzu jednotlivých programových dokumentů, které pomáhají k realizaci strategických cílů rozvoje regionů soudržnosti a konkrétního zvoleného regionu soudržnosti Jihozápad. Práce popisuje organizační strukturu a systémové provázanosti jednotlivých organizačních složek. Účelem bakalářské práce je prozkoumat a představit možnosti využití ROP zvoleného regionu na konkrétních realizovaných projektech. Tyto následně podrobuji analýze, která se pokusí prozkoumat jejich cíl a potřebnost. Vlastní vyhodnocení dosažených cílů a porovnání s vyslovenou hypotézou uvedu v závěrečných kapitolách práce.

Mezi metody sběru dat a informací, které jsou potřebné ke zpracování bakalářské práce, patří prostudování odborných dokumentů, metodik, legislativy a webové zdroje související s problematikou zabývající se oblastí podpory a rozvoje regionu. Druhou velmi významnou metodou, kterou použiji, bude získání odborných informací metodou řízeného rozhovoru s odpovědnými pracovníky Úřadu regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad v Českých Budějovicích a konzultacemi s paní G. Fošumovou, projektovou manažerkou města Vodňany. Další metoda a postup získání informací se bude týkat zmapování rozsahu působnosti zvoleného regionu NUTS II včetně jeho organizační struktury, dokumentů, kompetencí, funkcí, systémových vazeb na orgány a dokumenty ČR a EU, provedení analýzy disparit ve zvoleném regionu soudržnosti. V neposlední řadě se zaměřím na analýzu konkrétních, vybraných, aktuálních projektů a to za účelem pokusit se prozkoumat cíl projektu a jeho prospěch pro zvolený region. Sběr dat a informací je proveden na základě osobního prostudování složek jednotlivých projektů, které obsahují potřebné dokumenty ke zhodnocení projektu a udělení souhlasu k poskytnutí finanční podpory.

(7)

2. Definice vybraných pojmů

V této kapitole mé bakalářské práce ujednocuji základní pojmy, které souvisejí s fondy EU a s regionálně operačními programy regionálních.

V rámci definic poté stručně popisuji detailnější vysvětlení souvislostí a poskytuji relevantní údaje.

2.1. Fondy Evropské unie

Fondy EU jsou nástrojem pro realizaci politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie, která má za cíl snižování rozdílů mezi úrovní rozvoje regionů a členských států EU a míry zaostávání nejvíce zne- výhodněných regionů.

Česká republika se řadí mezi státy EU s nižší ekonomickou výkonností a v období 2007 – 2013 může ke zlepšení životní úrovně svých obyvatel čerpat z fondů EU přibližně 26,7 miliard €, což je zhruba 752,7 miliard Kč [6].

2.2. Operační programy

V období 2007 – 2013 je v České republice využíváno 26 operačních programů, které jsou rozděleny mezi tři cíle politiky hospodářské sociální soudržnosti:

Cíl 1 – Konvergence

Spočívá v podpoře růstu a vytváření pracovních míst v nejméně rozvinutých členských státech a regionech. Zahrnuty jsou regiony s HDP na hlavu menším než 75% průměru EU a dočasná podpora (do roku 2013) bude poskytována tzv. phasing-out regionům, kde byl HDP na obyvatele nižší než 75% hodnoty v EU-15 (ukazatel HDP na hlavu vztažený k průměru zde stoupl díky statistickému efektu rozšíření EU). Tento cíl je realizován prostřednictvím osmi tematických operačních programů a sedmi regionálních operačních programů.

Sedm regionálních operačních programů (ROP) na úrovni regionů soudržnosti NUTS II (4,66 mld. €, téměř 131,38 mld. Kč):

ROP NUTS II Jihovýchod ROP NUTS II Jihozápad

ROP NUTS II Moravskoslezsko

(8)

ROP NUTS II Severovýchod ROP NUTS II Severozápad ROP NUTS II Střední Čechy ROP NUTS II Střední Morava

Vedle ROPů jsou v rámci cíle Konvergence pro tuzemské subjekty k dispozici dotace z tzv. TOPů – tematických operačních programů. Těch bylo v současném programovacím období vyjednáno celkem 8, když každý z nich má specifické tematické zaměření a je určen pro celé území České republiky s výjimkou Hlavního města Prahy:

Pro těchto osm tématických operačních programů bylo vyčleněno (21,23 mld. €, téměř 598,62 mld. Kč):

Integrovaný operační program OP Doprava

OP Lidské zdroje a zaměstnanost OP Podnikání a inovace

OP Technická pomoc

OP Výzkum a vývoj pro inovace

OP Vzdělávání pro konkurenceschopnost OP Životní prostředí

Cíl 2 - Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost

Je určen pro kohezní podporu mimo nejméně rozvinuté regiony (definované ukazatelem HDP/cap pod 75% z průměru EU) a cílem je pomoci jim vypořádat se s rapidními ekonomickými či sociálními změnami. Podpora regionů, které nespadají pod cíl Konvergence. V České republice pod něj spadá Hlavní město Praha se dvěma operačními programy. Na cíl Regionální konkurence-schopnost a zaměstnanost připadá v České republice 0,42 mld. € (cca 11,73 mld. Kč). Obsahuje i pomoc pro tzv. phasing in regiony, což jsou regiony bývalého cíle číslo 1, které díky svému hospodářskému pokroku nemohou být zařazeny do současného cíle Konvergence. Tento cíl je realizován prostřednictvím těchto dvou programů:

OP Praha Konkurenceschopnost OP Praha Adaptabilita

Cíl 3 - Evropská územní spolupráce

(9)

Podpora přeshraniční, meziregionální a nadnárodní spolupráce regionů. V České republice pod něj spadají všechny regiony a podporu lze čerpat z devíti operačních programů. Na cíl Evropská územní spolupráce připadá v České republice 0,39 mld. € (cca 10,89 mld. Kč).

OP Přeshraniční spolupráce ČR - Bavorsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Polsko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Rakousko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Sasko OP Přeshraniční spolupráce ČR - Slovensko

OP Meziregionální spolupráce (všechny státy EU, Norsko a Švý- carsko)

OP Nadnárodní spolupráce (ČR, Rakousko, Polsko, část Německa, Maďarsko, Slovinsko, Slovensko, část Itálie a z nečlenských zemí část Ukrajiny)

Síťový operační program ESPON 2013 (všechny členské státy, Norsko, Švýcarsko, Lichtenštejnsko, Island, kandidátské státy EU)

Síťový operační program INTERACT II (všechny členské státy) [1]

Tabulka 1 Alokace finančních prostředků pro ČR 2007 – 2013 dle OP

Operační program běžné ceny v euro

Podnikání a inovace 3 041 312 546 €

Výzkum a vývoj pro inovace 2 070 680 884 €

Životní prostředí 4 917 867 098 €

Doprava 5 759 081 203 €

Integrovaný operační program 1 582 390 162 €

Regionální operační programy 4 659 031 986 €

Technická pomoc 247 783 172 €

Lidské zdroje a zaměstnanost 1 837 421 405 €

Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1 828 714 781 €

Praha – Konkurenceschopnost 234 936 005 €

Praha – Adaptabilita 108 385 242 €

Zdroj: http:// www.strukturalni-fondy.cz/Narodni-organ-pro-koordinaci/Dokumenty/Studie-a- analyzy/Navrhy-moznych-revizi-operacnich-programu---vl-(1)/FileList/Cerpani-evropskych- fondu---Financni-analyza-OP

(10)

2.3. Regionální operační programy

Přestože je každý ROP samostatným dokumentem spravovaným samostatnou regionální radou a reagujícím na potřeby příslušného regionu, obecně se zaměřují na obdobná témata, která lze shrnout do následujících oblastí:

2.3.1. Dopravní dostupnost a obslužnost

Např. výstavba, rekonstrukce a modernizace silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad na nich, výstavba stezek pro bezmotorovou dopravu, infrastruktura pro potřeby veřejné dopravy – dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, pořízení vozidel veřejné dopravy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod.

2.3.2. Rozvoj území

Např. příprava rozvojových území pro podnikání, bydlení a služby, revitalizace centra města a památkových zón, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, objektů sociální a vzdělávací infrastruktury, stavební obnova a dostavba veřejných prostranství, náměstí, architektonických prvků, odstranění nevyužitelných staveb a ekologických zátěží apod.

2.3.3. Regionální rozvoj podnikání

Např. rekonstrukce, modernizace a revitalizace stávajících objektů pro podnikání včetně brownfields, investice do dopravní a technické infrastruktury průmyslových zón a lokalit menšího rozsahu, podpora investic zlepšujících materiálně-technické vybavení a podmínky firem, škol a učilišť určených pro zaškolení absolventu a osvojení praktických dovedností apod.

2.3.4. Rozvoj cestovního ruchu

Např. výstavba a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hippostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit rozšíření o návazné služby (sportovní zařízení vč.

půjčoven sportovních potřeb, wellness služby, zábavní centra apod.), rekonstrukce kulturní či technické památky nebo kulturní zajímavosti pro

(11)

využití v cestovním ruchu, rozvoj a obnova sportovních areálů využitelných primárně pro cestovní ruch včetně návazné infrastruktury, modernizace, rozvoj a rekonstrukce lázeňské infrastruktury a navazujících zařízení, marketingové kampaně s nadregionálním dopadem, informační a komu- nikační technologie v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu apod.¹

2.4. SROP

Od nového programovacího období 2007 – 2013 se uskutečnila v tu- zemské implementaci finančních nástrojů regionální politiky Evropské unie významná inovace. Dřívější Společný regionální operační program, spravovaný centrálně, byl nahrazen sedmičkou individuálních Regionálních operačních programů, které jsou řízeny samosprávami jednotlivých krajů, respektive celých regionů soudržnosti.

Hlavním důvodem této změny bylo v souladu s principem subsidiarity přenesení rozhodování o alokaci finančních prostředků Evropské unie na tu úroveň, kde jsou jednotlivé projekty bezprostředně řešeny. Jinak řečeno:

o projektech s regionálním významem má být rozhodováno na úrovni regionů. V rámci regionálních operačních programů mají regiony více prostoru pro nastavení vlastních rozvojových priorit podle svých individuálních konkrétních podmínek a potřeb.

Dalším přínosem ROPů oproti předchozímu SROPu je možnost místních aktérů v souladu s principy partnerství se více zapojit do ovlivňování budoucího ekonomického a sociálního rozvoje vlastního regionu i budování nezbytné administrativní kapacity pro opravdovou efektivní regionální politiku. Celý systém programování zhmotněný regionálním operačním programem tak přestává být pouze nutným, z Bruselu nadiktovaným prostředkem pro distribuci a přerozdělování „evropských dotací“, ale stává se skutečným nástrojem provádění regionální politiky, která má ambici fungovat i po vyschnutí podpory z fondů EU.

Stinnou stránkou regionálních operačních programů jsou zvýšené náklady na administrativu. Přeci jen řízení sedmi regionálních operačních

1 Společný regionální operační program [online] [cit. 2010-11-17] Dostupný z http://www.strukturalni-fondy.cz/srop

(12)

programů sedmi regionálními radami je finančně náročnější než v případě existence jednoho Společného regionálního OP.

Projekty spolufinancované z fondů EU jsou realizovány prostřed- nictvím tématických a regionálních operačních programů a mohou je předkládat obce, kraje, ministerstva, podnikatelé, vlastníci dopravní infrastruktury, neziskové organizace, školy, výzkumná centra a další organizace.²

2.5. Jednotky NUTS

Statistický úřad Evropských společenství ve spolupráci s ostatními orgány EU klasifikuje pro své potřeby jednotné unifikované struktury územních jednotek – takzvané NUTS jednotky (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques.), které představují různé velikostní skupiny území.

Vymezení jednotlivých úrovní NUTS je charakterizováno počtem obyvatel a rozlohou [6].

Na mapě je zobrazeno 14 krajů (NUTS III) rozdělených do 8 regionů soudržnosti (NUTS II):

Obrázek 1 Mapa rozdělení regionů

Zdroj: http://www.strukturalni-fondy.cz/srop

Klasifikace obsahuje 8 úrovní NUTS. Kraje v České republice jsou zařazeny do úrovně NUTS III. Pro potřeby poskytování dat, zejména k čer-

2 Oficiální portál pro podnikání a export [online] [cit. 2010-10-28] Dostupný z http://www.businessinfo.cz/cz/clanek/rop/velke-srovnani-rop/1001614/58351/page=3

(13)

pání Strukturálních fondů EU, bylo nutné vytvořit sdružené kraje, tzv. oblasti na úrovni NUTS II. Oblasti NUTS II jsou také nazývány Regiony soudržnosti.

v ČR jsou tvořeny územím 1 - 3 krajů.

Základní identifikace jednotlivých regionů soudržnosti je obsahem níže uvedené tabulky. Regionem s největší rozlohou je Jihozápad. Z tabulky lze vypozorovat již rozdíly mezi jednotlivými regiony soudržnosti, které mohou napovídat, že každý z regionu má své vlastní specifické disparity.

Tabulka 2 Základní informace o území České republiky Region

soudržnosti

Rozloha (km²)

Počet obyvatel

Hustota obyvatel (počet obyv./km²)

Počet obcí

HDP na obyvatele v PPS EU- 25=100

Praha 496,1 1 181 610 2 360 1 143,0

Střední Čechy 11 014,6 1 158 108 104 1 146 66,4 Jihozápad 17 618,4 1 179 294 67 1 124 64,3 Severozápad 8 649,4 1 127 447 130 486 59,0 Severovýchod 12 439,8 1 483 423 119 1 116 60,9 Jihovýchod 13 992,3 1 641 125 117 1 376 64,9 Střední Morava 9 122,7 1 229 303 134 701 56,7 Moravskoslezsko 5 535,1 1 250 769 227 299 58,2 Česká republika 78 868,4 10 251 079 130 6 249 70,9

Zdroj: http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/tab_3_hdp_na_1_obyvatele_v_pps_eu [9]

Výše uvedená tabulka již naznačuje rozdíl v ukazateli HDP na obyvatele a na rozdíly mezi jednotlivými regiony soudržnosti. Rozdíly můžou plynout z různých příčin a zde je na místě provést podrobnou analýzu jednotlivých regionů a na základě ní stanovit východiska řešení a zároveň využít za účelem snížení specifických disparit nástroj ROP.

(14)

3. Region soudržnosti NUTS II Jihozápad

Region soudržnosti NUTS II Jihozápad tvoří územně dva kraje – Jihočeský a Plzeňský. Tento region je charakterem svého území velmi rozmanitý. Existují zde nadregionálně významná krajská centra představující póly dalšího růstu a zvyšování konkurenceschopnosti regionu, na druhou stranu se region vyznačuje i rozsáhlými periferními oblastmi s výrazně zhoršenou dopravní dostupností i dostupností pracovních příležitostí a služeb. Dopravní dostupnost území regionu je nerovnoměrná s ohledem na stav výstavby nadregionální dopravní infrastruktury.

Odvozená silniční a železniční síť je rozsahem dostačující, ale její technické parametry a kvalita představují zásadní bariéru rozvoje regionu.

Region se vyznačuje některými silnými stránkami, které lze chápat jako konkurenční výhody. Ty by měly být posilovány. Strategická a atraktivní poloha regionu na křižovatce dopravních a urbánních os východ – západ a sever – jih, kvalitní životní prostředí, významem nadregionální potenciál cestovního ruchu, stávající ekonomická výkonnost a nízké zatížení strukturálními problémy z minulosti dávají regionu předpoklad dlouhodobého růstu kvality života jeho obyvatel [10].

3.1. Regionální operační program (ROP) Jihozápad

Regionální operační program (ROP) Jihozápad podporuje dotacemi z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF) projekty realizované na území Jihočeského a Plzeňského kraje. Program ROP Jihozápad je jedním ze sedmi regionálních operačních programů, který od roku 2007 slouží k podpoře hospodářského a sociálního rozvoje méně vyspělých regionů členských států Evropské unie. Hlavním cílem programu ROP Jihozápad je zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu zvyšování kvality života jeho obyvatel.

Zaměřuje se na zlepšení dopravní dostupnosti a propojení regionu včetně modernizace prostředků veřejné dopravy, podporu rozvoje infrastruktury i služeb cestovního ruchu, přípravu menších podnikatelských

(15)

ploch a zlepšování podmínek k životu v obcích a na venkově především prostřednictvím zkvalitnění vzdělávací, sociální a zdravotnické infrastruktury.

Pro program ROP Jihozápad je na období 2007 – 2013 vyčleněno 619,65 milionů € - tedy zhruba 17 miliard Kč.

ROP JZ je dokument, který je potřeba vidět v širších souvislostech celé škály zásadních strategických programových a koncepčních dokumentů, a to jak na úrovni evropské, tak na úrovni ČR, resp. jednotlivých krajů tvořících region soudržnosti Jihozápad. Programové zaměření ROP JZ je v souladu nejen s níže uvedenými dokumenty zásadního charakteru, ale současně plně respektuje odpovídající legislativu ES a ČR. Podkladem pro zpracování ROP regionu soudržnosti Jihozápad byly zejména níže uvedené strategické dokumenty a materiály [3].

3.1.1. Plzeňský kraj

je rozlohou třetím největším krajem České republiky. Rozkládá se na území jihozápadních Čech a sousedí s Jihočeským, Středočeským, Karlovarským a Ústeckým krajem, nejdelší hranici sdílí s německým Bavorskem. Plzeňský kraj je tvořen sedmi bývalými okresy:

Plzeň – město, Plzeň – sever, Plzeň – jih, Klatovy, Domažlice, Tachov a Rokycany.

Plzeňský kraj zaujímá strategicky velmi výhodnou a z historického hlediska významnou polohu mezi centrem České republiky, potažmo jejím hlavním městem, a hranicí se západní Evropou. Přirozenou hranici tvoří zalesněný pás Šumavy a Českého lesa. Oblast Domažlicka byla obývána Chody, kteří kdysi hranici strážili. Dodnes je v této oblasti zachováno mnoho lidových tradic, které přitahují turisty. K přírodním krásám patří řeka Berounka a zlatonosná řeka Otava, známá též lovem perlorodek.

v Plzeňském kraji najdeme mnoho hradů a překrásných zámků. Návštěvníci kraje mohou využít rovněž výborných podmínek pro sport – v létě pro turistiku a cykloturistiku, v zimě pro sjezdové i běžecké lyžování.

Podporu rozvoje kraje zajišťují kromě jiných i evropské fondy, zejména pak Regionální operační program Jihozápad, tematické operační programy a programy příhraniční spolupráce.

K rozvoji Plzeňského kraje přispěl nemalou měrou i Společný regionální program (SROP), který nabízel dotace z EU v letech 2004 – 2006.

(16)

S pomocí těchto a dalších dotačních programů již byla realizována celá řada přínosných a zajímavých projektů. Za všechny jmenuji například: výstavbu cyklotrasy Mnichov – Praha (úsek Deggendorf a Klatovy), založení vědecko- technického parku v Plzni či Regionálního centra sociální integrace a celoživotního vzdělávání v Klatovech nebo rekonstrukci terasových zahrad zámku Zbiroh.

3.1.2. Jihočeský kraj

Je rozlohou druhým největším krajem České republiky. Rozkládá se na území jižních Čech, částečně však zasahuje i na Moravu. Sousedí se Středočeským, Plzeňským a Jihomoravským krajem, s krajem Vysočina, s Horním a Dolním Rakouskem a Bavorskem. Je tvořen sedmi dnes již bývalými okresy: České Budějovice, Tábor, Jindřichův Hradec, Strakonice, Písek, Český Krumlov a Prachatice.

Jižní Čechy jsou známé zdravým životním prostředím a proslavené rybníkářstvím a chovem ryb. Právě tady byl zbudován největší rybník České republiky, Rožmberk. Nachází se zde také množství kulturních a technických památek, za zmínku jistě stojí například historické centrum Českého Krumlova nebo vesnice Holašovice, které jsou zapsány v seznamu UNESCO.

Kromě množství hradů, zámků, historických měst a malebných vesnic mohou turisté navštívit překrásná přírodní zákoutí na Šumavě nebo v Novo- hradských horách.

Rozvoj Jihočeského kraje je podporován financemi z evropských fondů, zejména z Regionálního operačního programu Jihozápad, téma- tických operačních programů, programů příhraniční spolupráce a již uzavřeného Společného regionálního operačního programu. S jejich pomocí už bylo realizováno mnoho prospěšných projektů. K nejznámějším patří například rekonstrukce rozhledny na Kleti, rekonstrukce části kláštera ve Vyšším Brodě, přestavba známé pěší zóny v Českých Budějovicích, projekt mezinárodní je například pomoc při zbudování Česko-německého kulturního centra Kvilda.

Jak již bylo zmíněno v úvodní části bakalářské práce je pro účely analýzy fungování ROP zvolen region soudržnosti Jihozápad. Zvolený region se skládá ze dvou krajů – Plzeňského a Jihočeského. Jelikož jsem čerpala

(17)

informace převážně z Úřadu regionální rady v Českých Budějovicích, je více obsah mé práce soustřeďován na Jihočeský kraj [2].

3.2. Cíle a prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad

V této kapitole stručně popisuji globální cíl ROP NUTS II Jihozápad a podrobněji popisuji, čím jsou prioritní osy specifické, jak jsou zaměřeny a jak jsou alokovány prostředky do jednotlivých prioritních os ROP NUTS II Jihozápad.

3.2.1. Globální cíl ROP NUTS II Jihozápad

Globální cíl Regionálního operačního programu Jihozápad se zaměřuje na zvýšení konkurenceschopnosti a atraktivity regionu v zájmu dlouhodobě udržitelného zvyšování kvality života obyvatel. Tohoto cíle bude dosaženo především podporou růstu konkurenceschopnosti stávajících podnikatelských subjektů, podporou vytváření vhodných podmínek pro příliv dalších investic, podporou zvyšování konkurence-schopnosti pracovní síly a podporou rozvoje a zlepšování kvality technické vybavenosti území zvláště v oblasti dopravy, zlepšování estetické hodnoty sídel a krajiny, zvyšování ekologické stability a biologické rozmanitosti krajiny a zkvalitňování nabídky zajímavostí pro návštěvníky.

3.2.2. Prioritní osy ROP NUTS II Jihozápad

Jedná se o jednu z priorit strategie ROP NUTS II Jihozápad. Každé prioritní ose je přidělen určitý příspěvek z veřejných zdrojů Společenství a ČR a soubor blíže určených konkrétních cílů a každá prioritní osa je naplňována prostřednictvím oblastí podpory.

Program ROP Jihozápad obsahuje 4 prioritní osy rozdělující operační program na logické celky a ty jsou dále konkretizovány prostřednictvím tzv.

oblastí podpory, které vymezují, jaké typy projektů mohou být v rámci příslušné prioritní osy podpořeny. Celkový finanční obnos vymezený pro program ROP Jihozápad je rozdělen do jednotlivých prioritních os tak, aby reflektoval skutečné potřeby pro všestranný rozvoj v tomto regionu. Finanční rozdělení programu na jednotlivé prioritní osy - jejich základní cíle, členění na oblasti podpory a finanční prostředky jsou následující:

(18)

Tabulka 3 Finanční rozdělení programu na jednotlivé prioritní osy

Dostupnost center 275 744 808 € 44%

Stabilizace a rozvoj měst a obcí 201 386 657 € 33%

Rozvoj cestovního ruchu 123 930 251 € 20%

Technická pomoc 18 589 538 € 3%

Zdroj: http://www.culturenet.cz/index.php?cmd=page&id=92

Graf 1 Alokace prostředků jednotlivých os v ROP Jihozápad

45%

32%

20% 3%

Dostupnost center

Stabilizace a rozvoj měst a obcíRozvoj cestovního ruchu

Technická pomoc

Zdroj: Regionální operační program Jihozápad v roce 2009 [online]. [cit. 2010-10-23]

Dostupný z

<http://www.rr-jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1068&p1=1565>

Dostupnost center

První ze čtyř oblastí, které program podporuje, je dostupnost center.

Tato osa je zaměřena na modernizaci regionální silniční sítě a rozvoj místních komunikací, počítá s rozvojem infrastruktury pro veřejnou dopravu, modernizací vozového parku veřejné dopravy s akcentem na ekologické efekty, ale i s rozvojem regionálních letišť.

Např. je zaměřena na výstavbu, rekonstrukce a modernizace silnic II.

a III. třídy, odstraňování bodových závad na silnicích II. a III. třídy a místních komunikacích - křižovatky, přejezdy, mosty, příprava koncepcí, programů a projektů na rozvoj dopravní obslužnosti, výstavba a modernizace parkovišť pro přestup na veřejnou dopravu, podpora pořízení vozidel veřejné dopravy, podpora přeměny autobusů na ekologický pohon, dopravní terminály, železniční stanice, zastávky, informační systémy, výstavba, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných regionálních letišť apod.

(19)

Na prioritní osu 1 je z fondů EU vyčleněno 275,7 mil. €, tj. 44,5 % ROP JZ.

Stabilizace a rozvoj měst a obcí

Druhou prioritní osou programu je stabilizace a rozvoj měst a obcí.

Sem patří integrované projekty zaměřené na posílení rozvojových center regionu, tedy dvou hlavních měst – Plzně a Českých Budějovic – a dále projekty s pozitivním dopadem na život obyvatel dalších měst. Prioritou je ale i stabilizace venkovských oblastí, které v regionu Jihozápad převažují. Do této kategorie spadají projekty usilující o obnovu zanedbaných areálů měst i obcí, dále projekty zaměřené do sféry školství, zdravotnictví či na podporu sociálních služeb.

Např.: příprava rozvojových území pro podnikání a služby, revitalizace centra města, památkových zón, zanedbaných areálů a ploch, výstavba a rekonstrukce místních komunikací, výstavba, rekonstrukce a vybavení objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturní a komunitní život, výstavba, rekonstrukce a modernizace objektů sociální a vzdělávacích infrastruktury, objektů zařízení předškolní a mimoškolní péče o děti, rekonstrukce, modernizace a vybavení zdravotnických zařízení, využití mo- derních léčebných technologií, výstavba, rekonstrukce, modernizace a vy- bavení zařízení péče o seniory apod.

Rozvoj cestovního ruchu

NUTS II Jihozápad má také velký potenciál v oblasti cestovního ruchu.

Právě proto byl cestovní ruch a aktivity s ním spojené formulovány jako třetí prioritní oblast, která je v rámci ROP podporována. Dotace by měly směřovat do takových projektů a akcí, které umožní prodloužit průměrnou délku pobytu návštěvníků v regionu a přilákají do něj i více zahraničních turistů.

Škála projektů podpořených v rámci třetí prioritní osy tedy může být velmi široká – od výstavby a rekonstrukce turistických cest (pěší stezky, cyklostezky, hipostezky, vodní cesty, přístavy či přístaviště) včetně doprovodné infrastruktury a značení, infrastruktura sportovně-rekreační a

(20)

kulturní vybavenosti, rekonstrukce, modernizace a rozvoj ubytovacích kapacit, oprava a rekonstrukce památek včetně aktivit pro nové využití v oblasti cestovního ruchu a kultury, zavádění ICT v oblasti řízení a propagace cestovního ruchu, budování doprovodných informačních systémů, příprava a realizace cílených marketingových kampaní apod.

Technická pomoc

Jako u všech operačních programů, i u ROP Jihozápad je poslední prioritní osou tzv. Technická pomoc, jejímž cílem je zajistit efektivní čerpání prostředků programu a podpořit absorpční schopnost regionu.

Patří sem např.: financování aktivit spojených s řízením programu, (platy pracovníků zapojených do řízení ROP JZ), výběr projektů, monitoring projektů, zpracování studií a analýz, propagace programu, poskytování informací, poskytování asistence a metodické pomoci potenciálním předkla- datelům projektů, příprava a realizace projektů vzdělávacích programů apod.

Na prioritní osu 4 je z fondů EU vyčleněno 18,6 mil. €, tj. 3,0 % ROP JZ [4].

(21)

4. Výchozí dokumenty a legislativa

Tato kapitola je věnována legislativě a dokumentům, které mají těsnou návaznost na fungování Regionálně operačních programů. Dotýká se jednak legislativy na národní úrovni a samozřejmě i na legislativě na úrovni evropské, neboť od 1. 5. 2004 je Česká republika právoplatným členem Evropské unie.

Na úrovni České republiky a na základě zmíněných dokumentů byl vypracován Ministerstvem pro místní rozvoj ČR dokument „Strategie udržitelného rozvoje“ a „Národní rozvojový plán ČR 2007 – 2013“

Dokumenty byly vypracovány pro strategické rozhodování a plánování s ohledem na aktuální hospodářský stav ČR a upozorňující na existující problémy, které by mohly ohrozit přechod ČR k udržitelnému rozvoji. Na základě nich byla zpracována východiska, která formulovala strategie regionu soudržnosti a která byla odrazem pro formulaci prioritních os regionu soudržnosti. Ty jsou následně vůči výše uvedeným dokumentům vyhodnocovány.

Jedná se o dokument, který je v souladu se Strategickými zásadami EU a který určuje propojení mezi prioritami EU a národním programem členského státu, na jehož základě jsou zpracovány jednotlivé operační programy spolufinancované ze strukturálních fondů. Nejvýznamnějším východiskem pro zpracování Národního strategického referenčního rámce je Národní rozvojový plán [7]. Analytická část Národního strategického referenčního rámce se zaměřuje na identifikaci klíčových silných stránek České republiky pro posilování její konkurenceschopnosti, stejně tak jako problematických míst a slabých stránek, které mohou stát v cestě udržitelnému růstu ekonomiky i společnosti. Národní strategický referenční rámec udává systém operačních programů politiky hospodářské a sociální soudržnosti 2007 – 2013, jejichž prostřednictvím budou jednotlivé prioritní osy realizovány.

Identifikuje nejen silné stránky České republiky, ale především slabé stránky a problémová místa, která mohou být bariérou či brzdou rozvoje České republiky. Strategie, která je obsahem dokumentu je vytvořena na

(22)

základě klíčových evropských a domácích strategií jako např. Strategické obecné zásady Společenství, Strategie udržitelného rozvoje, Strategie hospodářského růstu, Strategie regionálního rozvoje pro léta 2007 – 2013 a další. Regionální operační program zohledňuje výše uvedené dokumenty a je nástrojem k naplňování priorit dokumentu Národní strategický referenční rámec České Republiky.

Navazujícím dokumentem je „Národní strategický referenční rámec České Republiky„³ (dále jen NSRR ČR), který je klíčovým politickým dokumentem zpracovaným MMR ČR. Slouží jako podklad k udělení souhlasu za účelem čerpání finančních prostředků prostřednictvím strukturálních fondů EU. Po schválení tohoto dokumentu vládou ČR, byl předložen ke schválení Evropské komisi. Dokument byl připravován při respektování principu partnerství v souladu s článkem 11 nařízení Rady (ES) č. 1083/2006, o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení ES č. 1260/1999.

Přípravu podkladů, analýzy, koordinaci orgánů a oddělení podílejících se na zpracování dokumentů „Národní rozvojový plán ČR“ a „Národní strategický referenční rámec ČR“, pro programové období 2007 – 2013, zajišťovalo Ministerstvo pro místní rozvoj ČR. Před samotným zpracováním bylo nutné zajistit monitoring socio-ekonomického prostředí, tzn. zajistit data ze všech důležitých oblastí ovlivňujících sociální a ekonomické parametry státu. Zajištěná data a analýzy byly podkladem pro vytvoření strategie a plánování budoucího hospodářského rozvoje a podkladem k uskutečnění následných reformních návrhů a změn. K tomu byly nápomocny organizace jako např. Hospodářská komora, Český statistický úřad, Agrární komora, Svaz měst a obcí, Družstevní asociace, Svaz průmyslu a dopravy, Českomoravská komora odborových svazů, Konfederace zaměstnava- telských a podnikatelských svazů, Česká konference rektorů, Rada vlády pro nestátní neziskové organizace, Rada vlády pro výzkum a vývoj, a Rada vlády pro rozvoj lidských zdrojů. Společným tématem ke zpracování dokumentu

3 Informace z dokumentu Národní strategický referenční rámec (NSRR ČR) [online]. Dostupné z <http://www.strukturalni-fondy.cz/CMSPages/GetFile.aspx?guid=5a5a7a80-ae4c-48e2-add9- 0719b2872d7a>.

(23)

NSRR ČR bylo a je, jak zajistit zvýšení konkurenceschopnosti, dlouhodobě udržitelný ekonomický růst, který by postupně vymazal výkonnostní rozdíly mezi státy EU a tím také napomohl k upevnění postavení EU mezi ostatními vyspělými státy a společenstvími světa.

Mezi strategické dokumenty na úrovni České republiky jsou dále řazeny:

Strategie regionálního rozvoje ČR,

Strategie hospodářského růstu ČR 2005 – 2013, Národní program reforem ČR

Každý konkrétní region soudržnosti formuluje strategie a prioritní osy na základě vytvořených strategických a rozvojových programů na úrovni příslušných krajů daného regionu soudržnosti, měst a samotného regionu soudržnosti. Stanovené strategie a prioritní osy jsou následně vyhodno- covány nejen vůči výše zmíněným dokumentům, ale i vůči strategickým dokumentům na úrovni České republiky a Evropské unie.

Strategickými cíli dokumentu NSRR ČR jsou:

konkurenceschopná česká ekonomika, otevřená, flexibilní a soudržná společnost, atraktivní prostředí,

vyvážený rozvoj území

Regionální operační program vychází z výše uvedených problémových oblastí a základních priorit dokumentu NSRR ČR. Zároveň svůj program sestavuje na základě výše uvedených strategických cílů a ve svém programu prioritně zohledňuje výchozí stav konkrétního regionu soudržnosti. Tím se stává nástrojem k naplňování priorit dokumentu Národního strategického referenčního rámce České Republiky.

Prováděcí dokument Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad na období 2007 – 2013 je dokument, který svým obsahem navazuje na ROP NUTS II Jihozápad a obsahuje podrobné informace o implementaci (realizaci) programu, zejména pak o operační úrovni prioritních os – oblastech podpory [4].

Dokumenty a legislativa na evropské úrovni:

Strategické obecné zásady Společenství (SOZS) 2006/702/ES, schválené 6. října 2006.

(24)

Čtvrtá zpráva o pokroku v oblasti soudržnosti: K novému partnerství pro růst, zaměstnanost a soudržnost.

Společně k růstu a zaměstnanosti: Nový začátek lisabonské strategie (sdělení předsedy EK zasedání Evropské rady).

Pokyny k regionální podpoře na období 2007 – 2013, OJ C 54, 4. března 2006.

Pracovní dokument pro rozvoj měst.

Legislativa:

Nařízení Rady (ES) č. 1083/2006 ze dne 11. července 2006 o obecných ustanoveních o Evropském fondu pro regionální rozvoj, Evropském sociálním fondu a Fondu soudržnosti a o zrušení nařízení (ES) č. 1260/1999 (dále jen „obecné nařízení“).

Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1080/2006 ze dne 5. července 2006 o Evropském fondu pro regionální rozvoj⁴ a o zrušení nařízení (ES) č. 1783/1999, 31. července 2006.

Nařízení komise (ES) č. 1828/2006, kterým se stanoví prováděcí pravidla k obecnému nařízení.

Nařízení Komise (ES) č. 1628/2006 ze dne 24. října 2006 o použití článků 87 a 88 Smlouvy ES na vnitrostátní regionální investiční podporu.

Dokumenty a legislativa na národní úrovni:

Národní strategický referenční rámec ČR 2007–2013 (závěrečná verze, červenec 2007 Národní rozvojový plán ČR 2007–2013.

Národní lisabonský program 2005–2008 / Národní program reforem České republiky.

Strategie udržitelného rozvoje České republiky.

Strategie regionálního rozvoje České republiky.

Strategie hospodářského růstu České republiky 2005 – 2013.

Politika územního rozvoje České republiky.

Závěrečná zpráva projektu 1/04 – Analýza a vyhodnocení slabých míst systému implementace a rizik poruch.

Legislativa:

4Obecná ustanovení o Evropském fondu [online] [cit. 2010-10-29] Dostupné z

http://ec.europa.eu/regional_policy/sources/docoffic/official/regulation/pdf/2007/feder/ce_1083(2006) _cs.pdf

(25)

Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 129/2000 Sb., o krajích, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 490/2003 Sb., o vydání Klasifikace územních statistických jednotek (CZ–NUTS),ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 218/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých souvisejících předpisů, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 420/2004 Sb., o přezkoumávání hospodaření územních samo- správných celků, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 137/2006 Sb., o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.

Zákon č. 138/2006 Sb., změna zákonů v souvislosti s přijetím zákona o veřejných zakázkách, ve znění pozdějších předpisů.⁵

6 Základní legislativa regionální politiky v ČR[online] [cit. 2010-10-29] Dostupné z http://www.regionalnirozvoj.cz/.../zakladni-legislativa-regionalni-politiky-v-cr.html

(26)

5. Implementační orgány regionu soudržnosti Jihozápad

Implementace je proces uvedení programu v činnost a k tomuto účelu jsou zřízeny orgány, které mají mezi sebou zákonem k jednotlivým činnostem stanoveny kompetenční pravidla. Jejich činnosti jsou např. schválení a vyhlášení programu, příprava technické dokumentace, výběrová řízení, vydání smlouvy o poskytnutí dotace, příprava a realizace projektů, kontrola, autorizace a provádění plateb, reportování, monitorování efektů programu.

Každý operační program má svou vlastní soustavu několika orgánů, které se podílejí na jejich realizaci. Každý program je pak obhospodařován příslušným řídícím orgánem, který stanovuje pokyny pro žadatele, které je nutné uskutečnit za účelem získání podpory pro realizaci projektu. Nedílnou součástí jsou požadavky týkající se ekonomické návratnosti investičních projektů.

Usnesením vlády č. 175/2006 byly pověřeni jednotliví členové vlády, aby zajistili funkci řídících orgánů operačních programů. Pověřenými řídícími orgány pro přípravu operačních programů jsou: Ministerstvo pro místní rozvoj ČR, Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy ČR, Ministerstvo životního prostředí ČR, Ministerstvo dopravy ČR, Hl. m. Praha a regionální rady regiony soudržnosti NUTS II [10].

5.1. Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad

Pro zajištění koordinace a realizace politiky hospodářské a sociální soudržnosti byly zřízeny na úrovni NUTS II regiony soudržnosti, ve kterých působí regionální rady. Všechny činnosti spojené s řízením programu, konzultace a sběr projektů, jejich hodnocení, realizaci a kontrolu provádí Regionální rada regionu soudržnosti Jihozápad. Regionální rady jsou řídícími orgány ROPů a koordinačními činiteli mezi jednotlivými kraji spojenými v regionu soudržnosti.

(27)

5.2. Úřad Regionální rady regionu soudržnosti Jihozápad Úřad Regionální rady je výkonným orgánem Regionální rady. Zajišťuje vše, co souvisí s přípravou a realizací Regionálního operačního programu regionu soudržnosti Jihozápad po stránce odborné, organizační i z hlediska technického zabezpečení, např.:

vyhlašuje výzvy k předkládání projektů přijímá žádosti o podporu

podává informace o programu

zajišťuje kvalitativní hodnocení projektů zajišťuje přípravu smluv o financování

zajišťuje kontrolu postupu prací na jednotlivých projektech

zajišťuje soulad kroků administrace se všemi právními dokumenty EU i ČR

5.2.1. Regionální rada

Regionální rada NUTS II Jihozápad vznikla na základě novely zákona č. 248/2000 Sb. o podpoře regionálního rozvoje. Regionální rada je řídícím orgánem Regionálního operačního programu NUTS II Jihozápad zahrnu- jícího Plzeňský a Jihočeský kraj. Hlavním úkolem Regionální rady je koordinace a realizace politiky hospodářské soudržnosti prostřednictvím ROP NUTS II Jihozápad v období 2007 – 2013. Regionální rada má tři orgány:

Předseda Regionální rady - je statutárním orgánem Regionální rady - předsedou Regionální rady je od 1. 7. 2010 Ivo Grüner, zastupitel Plzeň- ského kraje, místopředsedou Regionální rady je pak hejtman Jihočeského kraje Mgr. Jiří Zimola.

Úřad Regionální rady – je výkonným orgánem Regionální rady, který zabezpečuje úkoly spojené s funkcí řídícího orgánu Regionálního operačního programu.

Sídlo Regionální rady regionu NUTS II Jihozápad je ze zákona v Českých Budějovicích.

5.2.2. Výbor Regionální rady

Členové Výboru jsou voleni ze zastupitelstva Jihočeského a Plzeň- ského kraje, které dohromady tvoří region soudržnosti Jihozápad. Výbor má

(28)

16 členů (po osmi z každého kraje). K jeho nejdůležitějším úkolům patří rozhodování o výběru projektů, kterým bude poskytnuta dotace.

5.2.3. Monitorovací výbor

Monitorovací výbor se zřizuje v souladu s článkem č. 63 Obecného nařízení 1083/2006. Je složen ze zástupců navržených příslušnými organizacemi a institucemi zastupujícími řídící orgán programu, státní správu, samosprávu, hospodářské, sociální a profesní partnery, nestátní neziskové organizace, regionální a další partnery. Plní kontrolní funkci ve vztahu k implementaci ROP NUTS II Jihozápad, přezkoumává a schvaluje výroční a závěrečnou zprávu o provádění programu před odesláním Evropské komisi, schvaluje seznam sledovaných indikátorů obsažených v „Prováděcím dokumentu ROP JZ“ a soubor hodnotících a výběrových kritérií. Odpovídá za monitorování účinnosti a kvality provádění ROP JZ.⁶

6Regionální rada soudržnosti ROP Jihozápad, [online] [cit. 2010-10-30] Dostupné z. http://www.rr- jihozapad.cz/

(29)

6. Analýza alokace prostředků - obecně

V následujících podkapitolách moje bakalářská práce zachycuje analýzu hlavních problémů, opatření přijatá k jejich nápravě, nechybí ani analýza rizik v plnění závazného pravidla n+2/n+3, analýza rizik ve vztahu k budoucímu pokroku implementace programu včetně predikcí vývoje čerpání.

Popisuje pokrok v jednotlivých oblastech podpory ROP NUTS II Jihozápad, který je sledován jednak z hlediska věcného plnění (průběžné naplňování věcných indikátorů jednotlivých oblastí podpory ROP NUTS II Jihozápad), dále pak z hlediska přijatých žádostí, projektů schválených k realizaci, projektů ukončených či finančních prostředků proplacených příjemcům.

V prioritní ose 1 – Dostupnost center se procento naplňování indikátorů pohybuje od 53% do 190% cílové hodnoty. Výjimkou je indikátor

„Počet odstraněných bodových závad“, u kterého je to dáno velkým počtem těchto nedostatků komunikační sítě, jež jsou realizací projektů odstraňovány.

Naplňování indikátorů v prioritní ose 2 – Stabilizace a rozvoj měst a obcí se pohybuje od 41% do 100%. Indikátorem naplňovaným na 343% je indikátor „Počet nově vytvořených pracovních míst“ v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst. Tento indikátor je naplňován především v rámci oblasti podpory 2.5 – Rozvoj infrastruktury pro sociální integraci. Pracovní místa je možné fyzicky vytvořit až v době udržitelnosti projektu (do jednoho roku od ukončení realizace projektu), takže skutečně dosaženou hodnotu můžeme jen předvídat ze závazku příjemců.

Naplňování indikátorů v prioritní ose 3 – Rozvoj cestovního ruchu se pohybuje od 55% do 106%. Málo naplňovaný je indikátor „Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras“ – zatím na 22%. Důvodem je částečně nízký zájem žadatelů o tento indikátor a skutečnost, že při současném nastavení výběrových kritérií (např. prodloužení sezóny apod.) mají projekty zaměřené na vybudování cyklostezek či cyklotras v konkurenci s ostatními aktivitami v oblasti podpory 3.1 menší pravděpodobnost úspěchu.

Tento nesoulad se řídící orgán snaží vyrovnat vyhlašováním výzev

(30)

zaměřených na naplňování výše uvedeného indikátoru. Naopak indikátorem naplňovaným na 577% je „Počet vytvořených propagačních nebo marke- tingových produktů pro cestovní ruch“. U tohoto indikátoru se jedná především o špatné pochopení počtu druhů produktů. Jedná se především o projekty z 2. a 3. výzvy ROP NUTS II Jihozápad. Tyto disparity jsou řešeny individuálně formou změn v jednotlivých projektech. Dále v prioritní ose 3 – Rozvoj cestovního ruchu je indikátor „Počet vytvořených pracovních míst“

v rámci projektů na rozvoj cestovního ruchu, který je naplňován na 389%.

Naplňování indikátorů v prioritní ose 4 - Technická pomoc se pohybuje od 27% do 75%.

6.1. Predikce vývoje čerpání ROP NUTS II Jihozápad Do roku 2010 dosahovalo čerpání alokace celého operačního programu vzhledem k alokaci na celé programové období 2007 – 2013 celkem téměř 20%. Skutečné čerpání alokace je, i díky uvedenému zvýšení oproti plánované výši, na takové úrovni, že lze v současné době tento stav nazvat optimálním. V čerpání alokací dalších let však může dojít u některých oblastí podpory (1.3, 1.4, 2.1) k problémům. Rizikem bude čerpání alokace roku 2010 a 2011, které vzhledem k souběhu pravidel n+3 a n+2, musí být obě vyčerpány k 31. 12. 2013.

6.2. Předpokládaný harmonogram vyhlašování výzev Z evaluace indikátorové soustavy vyplynulo, že v oblasti podpory 2.2 hrozí nenaplnění indikátoru „Počet nově vytvořených pracovních míst“

v rámci projektů na udržitelný rozvoj měst, z toho důvodu bude v rámci vyhlašované výzvy naplnění tohoto indikátoru zvýhodněno. V předchozím plánu výzev byla zahrnuta výzva na oblast podpory 3.1, která měla být zaměřena na projekty předkládané v rámci tzv. Integrovaných plánů rozvoje území v oblasti cestovního ruchu. Vzhledem ke zrušení výběrového řízení na zpracovatele Integrovaných plánů rozvoje území, nebude tímto prozatím vyhlášena ani související výzva. V září 2010 bylo vyhlášeno nové výběrové řízení na zpracovatele analýzy území a návazné evaluační studie. Přes toto zdržení bude alokace ve výši cca 380 mil. Kč využita na územní zacílení podpory v oblasti cestovního ruchu, což mj. navrhuje také Návrh možných

(31)

revizí operačních programů schválený Vládou ČR dne 19. 4. 2010. Zároveň je nutné v OP 3.1 řešit problematiku nedostatečně naplňovaných indikátorů –

„Délka nově vybudovaných cyklostezek a cyklotras“. Řízená výzva k syner- gickým projektům Integrovaného operačního programu (dále jen „IOP“) zřejmě v oblastech podpory 1.2, 1.5, 2.2, 2.3 a 3.1 byla zahrnuta rovněž do tohoto plánu.⁷

6.3. Analýza alokace prostředků v jednotlivých osách V následujících podkapitolách jsem se jednotlivě zaměřila na popis všech třech os, jejich problémy, včetně možných řešení a odstranění těchto problémů dle různých naplnění indikátorů. Jelikož není možné stanovit obecně jedno kritérium, je naplnění indikátorů stanoveno vždy pro každou osu zvlášť.

6.3.1. Oblast podpory 1

První z oblastí podporuje tzv. dostupnost center. Tato oblast je zaměřena na modernizaci regionální silniční sítě a rozvoj místních komunikací, počítá s rozvojem infrastruktury pro veřejnou dopravu, modernizací vozového parku veřejné dopravy s akcentem na ekologické efekty.

Zabývá se výstavbou, rekonstrukcí a modernizací silnic II. a III. třídy a místních komunikací včetně odstraňování bodových závad na nich, výstavbou stezek pro bezmotorovou dopravu. Rovněž je soustředěna na snížení negativních vlivů dopravy na obyvatelstvo (bezpečnost, emise, hluk).

a zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace., konkrétně na zlepšení: železničních stanic, autobusových nádraží a zastávek.

Je také úzce zaměřena na rozvoj letecké dopravy v regionu soudržnosti Jihozápad s cílem nabídnout návštěvníkům a potenciálním investorům tento progresivní druh dopravy.

7 Elektronický bulletin ROP Jihozápad, [online] [cit. 2010-12-19] Dostupné z http//www.rr- jihozapad.cz/vismo/zobraz_dok.asp?id_org=200047&id_ktg=1068&p1=1565

(32)

6.3.1.1 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 1.1 Oblast podpory 1.1 se zaměřuje na rekonstrukci a modernizaci, popř.

výstavbu souvislých úseků silnic II. a III. třídy, na odstraňování a modernizaci, popř. výstavbu silnic II. a III. třídy ke hraničním přechodům, bodových závad na silnicích II. a III. třídy (např. křižovatky, přejezdy, výstavba nových silnic II. a I. mosty), nebo na modernizaci silnic II. třídy, na, modernizaci frekventovaných III. tříd pro napojení nových rozvojových ploch, silnic II., popř. III. třídy v blízkosti sídel.

6.3.1.2 Specifické problémy a přijatá opatření k jejich odstranění, pozitivní charakteristiky oblasti podpory 1.1

Problémem této oblasti podpory jsou nepřehledné vlastnické vztahy vzhledem k rozsáhlosti projektů, což znesnadňuje proces hodnocení projektové žádosti. Dalším problémem je nevypořádání smluv o smlouvách budoucích vzhledem k pozemkům. Komplikacemi u staveb je také to, že stavební úřad nebral v potaz digitalizaci katastrálních map. Možným řešením této situace je delší lhůta pro přípravu projektové dokumentace k projektové žádosti ze strany žadatele a menší rozsah projektů. Pozitivem u projektů v této oblasti podpory je, že se jedná o projektové žádosti předkládané především kraji, příp. jejich zřizovanými organizacemi, což se odráží v kvalitě podaných žádostí. V rámci všech doposud vyhlášených výzev bylo v oblasti podpory předloženo 53 projektů. Jsou zde předkládány kvalitní projekty a úspěšnost projektů při schvalování k realizaci je téměř stoprocentní. V této oblasti podpory je finanční pokrok v souladu s věcným pokrokem.

6.3.1.3 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 1.2 Specifickým cílem oblasti této podpory je modernizace dopravních terminálů pro veřejnou dopravu, výstavba nebo modernizace parkovišť, nebo budování a modernizace informačních systémů ve veřejné dopravě. Také je dále podporována příprava rozvoje integrovaných dopravních systémů, koncepcí, studií a projektů zaměřených na řešení rozvoje dopravní obslužnosti v regionu.

(33)

Problémem této oblasti podpory mohou být projektové žádosti, ve kterých dochází k překryvům s jinými oblastmi podpory, což není dovoleno.

Projekty, u kterých je identifikován nedovolený překryv, jsou vyřazeny z procesu hodnocení.

6.3.1.5 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 1.3 Specifickým cílem oblasti podpory je zlepšení komfortu cestování veřejnou dopravou, zlepšení dostupnosti veřejné dopravy pro občany s omezenou schopností pohybu a orientace a snížení negativního vlivu veřejné dopravy na životní prostředí v sídlech. Tato oblast je zaměřena na nákup, popř. modernizaci kolejových vozidel pro přepravu osob (železniční vozidla, tramvaje atd.), nákup jiných než kolejových vozidel pro přepravu osob (autobusy, trolejbusy aj.), a vozidel na ekologický pohon případně vozidel využívajících alternativní paliva.

Problémy u této oblasti podpory nebyly identifikovány, neboť projekty zatím nejsou v realizaci.

6.3.1.6 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 1.4 V oblasti podpory 1.4 jsou podporovány projekty výstavby, rekonstrukce a modernizace infrastruktury veřejných letišť, dále pak jejich napojení na silniční síť či projekty zlepšující jejich technické a bezpečnostní vybavení. (tj.: výstavba, rekonstrukce, modernizace letových drah, terminálů, kontrolních věží, zázemí pro letiště, jakož i napojení zlepšení letiště na silniční síť, včetně vybavení protipožárními, bezpečnostními a zabezpečo- vacími zařízeními).

V oblasti podpory 1.4 byl předložen a následně schválen k realizaci jen jeden projekt, a to výstavba regionálního letiště v Českých Budějovicích, který úspěšně v první etapě ukončení projektu naplnil indikátor „Počet upravených regionálních letišť“ na 100%.

6.3.1.7 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 1.5 V rámci oblasti podpory 1.5 bylo možné předkládat projekty zaměřené na výstavbu, rekonstrukci nebo modernizaci místních komunikací pro napojení nových rozvojových ploch na silniční síť.

(34)

V oblasti intervence 1.5 nebyly podporovány akce neinvestičního charakteru, tj. prostá oprava a údržba místních komunikací. Poměrně dobrý stupeň naplňování je možno sledovat u indikátoru „Délka nových místních (městských) komunikací celkem“. V případě indikátoru „Délka rekonstruo- vaných místních (městských) komunikací“ se téměř zdvojnásobil oproti hodnotě z minulého roku.

Podle výsledků počtu předložených projektů se ukázal velký zájem o tuto oblast podpory. Bylo do ní podáno 82% z celkového počtu projektových žádostí v prioritní ose 1. Vzhledem k omezení výší alokace dochází k výraznému převisu zájmu ze strany žadatelů a kladení důrazu na kvalitní zpracování předkládaných projektů. Dá se říci, že dle dosažených hodnot indikátorů byl splněn specifický cíl oblasti podpory a tempo finančního čerpání je rychlejší vůči plánované alokaci na tuto oblast podpory. U věcného hodnocení předložených projektů této oblasti podpory existuje jistá míra subjektivity při posuzování bodových závad, významu komunikace – při napojení významných rozvojových ploch, a také možné rozdíly při výpočtu indikátorů s ohledem na uznávání a posuzování významu bodových závad a jejich ocenění, jako i komunikace samotné, zdali se nachází v extravilánu či intravilánu a kombinace místních komunikací a chodníků – místních komunikací 4. třídy. Vznikají zde rovněž problémy s opožďující se kolaudací.

6.3.2. Oblast podpory 2

Do druhé oblasti podpory, jíž je stabilizace a rozvoj měst a obcí. patří integrované projekty zaměřené na posílení rozvojových center regionu, tedy dvou hlavních měst – Plzně a Českých Budějovic – a dále projekty s pozitivním dopadem na život obyvatel dalších měst. Prioritou je ale i stabilizace venkovských oblastí, které v regionu Jihozápad převažují. Do této kategorie spadají projekty usilující o obnovu zanedbaných areálů měst i obcí, dále projekty zaměřené do sféry školství, zdravotnictví či na podporu sociálních služeb.

Síť sociálních ústavů a služeb je v rámci regionu soudržnosti Jihozápad nerovnoměrná a jsou zde patrné značné disproporce mezi

(35)

jednotlivými okresy, a to jak do množství, tak do typu jednotlivých zařízení.

Proto je podporován rozvoj infrastruktury sociálních služeb včetně infrastruktury pro sociální integraci specifických skupin ohrožených sociálním vyloučením tak, aby byla zajištěna přiměřená dostupnost s odpovídající kvalita těchto služeb.

Týká se také projektů zaměřených na zdravotnictví a tak kromě rekonstrukce nemocnic a poliklinik jsou z ROP NUTS II Jihozápad podporovány i projekty zaměřené na modernizaci jejich technologického vybavení.

6.3.2.1 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 2.1 Oblast podpory 2.1 slouží k financování projektů zaměřených na komplexní zlepšení prostředí a životních podmínek v sídlech (tedy např.

projektů koncipovaných na revitalizaci náměstí a jiných veřejných prostranství, zanedbaných areálů a objektů, přípravu rozvojových území na podnikání a služby apod.). Dále je zaměřena na realizaci projektů týkající se zlepšení infrastruktury základního, středního a vyššího odborného školství, modernizaci objektů a prostor pro počáteční vzdělávání a zlepšení vybavení škol a školských zařízení.

Konkrétně se jedná o sanaci a revitalizaci zanedbaných náměstí, nábřeží, ulic, parků, kostelů, aj.; o rekonstrukci a vybavení objektů pro kulturu a volný čas (kulturní domy, knihovny, sály, klubovny, muzea, tělocvičny), a rovněž i o sanaci zdravotnické infrastruktury (polikliniky, školy, centra pro mimoškolní činnost dětí, školky, domovy pro seniory, domovy pro osoby se zdravotním postižením, centra denních služeb, domovy se zvláštním režimem, chráněné bydlení, azylové domy, domy na půl cesty, zařízení pro krizovou pomoc, nízkoprahová centra, o výstavbu sociálně terapeutických dílen, center sociálně rehabilitačních služeb aj.).

Procento plnění indikátorů v oblasti podpory 2.1 je v současné době většinou nulové, případně velice nízké. Do této oblasti podpory bylo přijato 13 projektových žádostí. Jen 2 projekty jsou ukončeny.

(36)

Oblast podpory 2.1 je zaměřena pouze na statutární města České Budějovice a Plzeň neboli obce s počtem obyvatel nad 50 000. Z důvodu kolísání kurzu koruny vůči euru a reálné hrozby přezávazkování na dílčí projekty IPRM v českých korunách byla vyhlášena pouze alokace na roky 2007 – 2012. Alokace na rok 2013 tak tvoří rezervu na kurzové ztráty a bude případně dle vývoje kurzu vyhlášena na konci programového období 2007 – 2013. Při hodnocení této oblasti podpory je nutno brát v potaz, že otázka realizace projektů v rámci IPRM je zcela odlišná než u zbytku projektů v ROP JZ. Současný kritický stav této oblasti podpory je do značné míry dán

„opožděným startem“ pro příjem žádostí. Projekty IPRM jsou velmi náročné na majetkovou a investiční přípravu klíčových projektů (pravidla jsou složitější, než vyžadují české dotační programy). Problémem je dodržování původního harmonogramu pro předkládání projektů. Velmi obtížné je hledání řešení pro udržení plánu realizace v závazných částech IPRM v případě neúspěchu synergických či návazných projektů v soutěžních výzvách jiných oblastí podpory ROP JZ. Pozitivní charakteristikou je fakt, že se jedná o kontinuální výzvu a tedy projektové žádosti není nutno hromadně hodnotit v časově omezeném intervalu.

6.3.2.3 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 2.2 Tato oblast slouží rovněž k financování podobných aktivit jako oblast podpory 2.1, tedy ke komplexnímu zlepšení životních podmínek a prostředí v obcích a městech (revitalizace veřejných objektů a prostranství, sanace zanedbaných areálů a objektů, výstavbu či rekonstrukci objektů občanské vybavenosti). Je však určena pouze pro města a obce mající 5 000 – 49 999 obyvatel.

Nejvíce je tato oblast podpory zaměřena na sanaci a stavební revitalizaci zanedbaných areálů, objektů a ploch v sídlech (brownfields), na obnovu a dostavbu veřejných prostranství, vč. architektonických prvků, na revitalizaci památkových chráněných objektů a území (návsi, náměstí, nábřeží, ulice, přilehlé památkové objekty, aj.), a na výstavbu a renovaci objektů občanské vybavenosti, objektů pro kulturu a volný čas, (kulturní domy, knihovny, sály, klubovny, muzea, tělocvičny, značení a úpravy

(37)

veřejných prostranství). Účelem je rovněž, aby tímto vybudováním byly umožněny i bezbariérové přístupy, informační systémy a jiné pro zdravotně postižené.

Alokace této oblasti podpory na programové období je ve výši 17%

z alokace prioritní osy 2. V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí bylo identifikováno několik věcných ukazatelů (indikátorů), u nichž hrozí riziko duplicit. Všeobecně se jedná o indikátory ploch objektů, a sice plochy regenerovaných/revitalizovaných i nových objektů ve městech i venkovských oblastech, objektů určených pro vzdělávání, objektů pro sociální služby a zdravotní péči.

6.3.2.5 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 2.3 Oblast podpory 2.3 opět slouží k financování podobných aktivit jako oblasti podpory 2.1 a 2.2, tedy ke komplexnímu zlepšení životních podmínek a prostředí v obcích a městech (revitalizace veřejných objektů a prostranství, sanace zanedbaných areálů a objektů, výstavbu či rekonstrukci objektů občanské vybavenosti). Je však určena pouze pro města a obce mající 500 – 4 999 obyvatel (tj. je cca 41% obyvatel regionu).

Stupeň naplňování indikátorů v oblasti podpory 2.3 je velmi dobrý.

V prioritní ose 2 Stabilizace a rozvoj měst a obcí (především u oblastí podpory 2.2 a 2.3) bylo identifikováno několik věcných ukazatelů, u nichž hrozí riziko duplicit. Všeobecně se jedná o indikátory ploch objektů, a sice plochy regenerovaných/revitalizovaných i nových objektů ve městech i ven- kovských oblastech, objektů pro služby OVS, objektů určených pro vzdělávání, objektů pro sociální služby a zdravotní péči.

6.3.2.7 Stručná informace o zaměření oblasti podpory 2.4 Sektor školství je jednou ze základních kompetencí regionální a místní veřejné správy. Dostupná nabídka kvalitního vzdělání je významným faktorem především pro mladší část populace. Projekty zaměřené na zvýšení