aktivity studentů ve věku 18-25 let v Dánsku a ČR Srovnání pohybové

M A S A R Y K O V A U N I V E R Z I T A

F A K U L T A S P O R T O V N Í C H S T U D I Í

Srovnání pohybové aktivity studentů ve věku 18-25 let v Dánsku

a ČR

Bakalářská práce

TEREZA SLEZÁKOVÁ

Vedoucí práce: Mgr. Dita Hlavoňová, Ph.D.

Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě obor Animátor sportovních aktivit

Brno 2 0 2 1

M U N I

S P O R T

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 LET V D Á N S K U A Č R

Bibliografický záznam

Autor:

Název práce:

Studijní program:

Studijní obor:

Vedoucí práce:

Rok:

Počet stran:

Klíčová slova:

Tereza Slezáková

Fakulta sportovních studií Masarykova univerzita

Katedra atletiky, plavání a sportů v přírodě Srovnání pohybové aktivity studentů ve věku 18- 25 let v Dánsku a ČR

Tělesná výchova a sport Animátor sportovních aktivit

Mgr. Dita Hlavoňová, Ph.D.

2021/2022 66

dotazník IPAQ, pohybová aktivita, pohybová inaktivita, studenti

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 LET V D Á N S K U A Č R

Bibliographic record

Author: Tereza Slezáková

Faculty of Sports Studies Masaryk University

Department of Athletics, Swimming and Outdoor Sports

Title of Thesis: Comparison of physical activity of students aged 18-25 in Denmark and Czech Republic

Degree Programme: Physical Education and Sport Field of Study: Animator of Sport Activities Supervisor: Mgr. Dita Hlavoňová, Ph.D.

Year: 2021/2022 Number of Pages: 66

Keywords: physical activity, physical inactivity, questionnaire IPAQ, students

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 LET V D Á N S K U A Č R

Anotace

Tato bakalářská práce se zabývá pohybovou aktivitou a souvisejícími té­

maty. Hlavním cílem práce je porovnat pohybovou aktivitu českých stu­

dentů Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity a dánských stu­

dentů Gerlev Sports Academy. Teoretická část práce zahrnuje dosavadní poznatky autorů o pohybové aktivitě, jejích benefitech a doporučeních, a o pohybové inaktivitě a s ní spojených zdravotních problémech. Prak­

tická část obsahuje metodiku práce a výsledky provedeného výzkumu.

Pro zjištění pohybové aktivity studentů byl využit dotazník IPAQ - dlouhá verze.

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 LET V D Á N S K U A Č R

Abstract

The bachelor thesis deals with physical activity and related topics. The main aim of the thesis is a comparison of physical activity of Czech stu­

dents of Faculty of Sports Studies at Masaryk University and Danish stu­

dents of Gerlev Sports Academy. The theoretical part is based on current knowledge of the literature about physical activity, its benefits and rec­

ommendations, and about physical inactivity and related health prob­

lems. The practical part contains methodology of the thesis and results of the research. We used the long form of IPAQ questionnaire to deter­

mine the physical activity of students.

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 LET V D Á N S K U A Č R

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Srovnání pohybové akti­

vity studentů ve věku 18-25 let v Dánsku a ČR zpracovala sama. Veš­

keré prameny a zdroje informací, které jsem použila k sepsání této práce, byly citovány v textu a jsou uvedeny v seznamu použitých pramenů a li­

teratury.

V Brně 10. prosince 2021

Tereza Slezáková

S R O V N Á N Í P O H Y B O V É AKTIVITY STUDENTŮ V E VĚKU 1 8 - 2 5 L E T V D Á N S K U A Č R

Poděkování

Ráda bych poděkovala Mgr. Ditě Hlavoňové, Ph.D. za odborné vedení, cenné rady a vstřícný přístup při zpracování bakalářské práce. Dále dě­

kuji svému příteli a rodině za podporu a pomoc při vzniku této práce.

O B S A H

Obsah

Seznam obrázků 13 Seznam tabulek 14 Seznam pojmů a zkratek 15

1 Úvod 16 2 Syntéza poznatků 18

2.1 Pohybová aktivita 18 2.1.1 Dělení pohybové aktivity 19

2.1.2 Zdravotní benefity pohybové aktivity 21

2.1.3 Doporučení pohybové aktivity 22 2.1.4 Pohybová aktivita v době COVID-19 24

2.2 Pohybová inaktivita 25 2.2.1 Zdravotní problémy spojené s pohybovou inaktivitou 26

2.3 Vývojová období dospívání, dospělost 29

2.3.1 Dospívání 29 2.3.2 Dospělost 31 2.3.3 Výběr vhodné pohybové aktivity 32

3 Cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy 34

3.1 Cíle práce 34 3.2 Výzkumné otázky 34

3.3 Úkoly práce 34 4 Metodika 35

4.1 Popis výzkumného souboru 35

4.2 Sběr dat 35 4.3 IPAQ 36 4.4 Zpracování dat 36

O B S A H

4.5 Statistiky dotazníku 36

5 Výsledky 38 5.1 I. část: Pohybová aktivita v rámci práce nebo studia 38

5.2 II. část: Přesuny - pohybová aktivita při dopravě 39 5.3 III. část: Pohybová aktivita v rámci domácích prací 41 5.4 IV. část: Pohybová aktivita v rámci volného času 43

5.5 V. část: Čas strávený sezením 45 5.6 Celková pohybová aktivita 46

6 Diskuse 48 6.1 VO 1: Jak se liší pohybová aktivita v rámci práce/studia u

českých a dánských studentů? 48 6.2 VO 2: Jaké jsou rozdíly v pohybové aktivitě při přesunech

z místa na místo u českých a dánských studentů? 49 6.3 VO 3: Jaký je rozdíl v pohybové aktivitě při domácích pracích u

českých a dánských studentů? 50 6.4 VO 4: Jak se liší pohybová aktivita v rámci volného času u

českých a dánských studentů? 51 6.5 VO 5: Jak se liší čas strávený sezením u českých a dánských

studentů? 51 6.6 Celková pohybová aktivita 52

7 Závěry 54 Použité zdroje 56 Příloha A Dotazník 60

S E Z N A M OBRÁZKŮ

Seznam obrázků

Obrázek 1: Struktura pohybové aktivity dle SIGPAH (Kalman, Hamřík,

Pavelka, 2009 19 Obrázek 2: Průměrná hodnota PA v rámci práce/studia ve dnech 38

Obrázek 3: Průměrná hodnota PA v rámci práce/studia v minutách.... 39

Obrázek 4: Průměrná hodnota PA v rámci přesunů ve dnech 40 Obrázek 5: Průměrná hodnota PA v rámci přesunů v minutách 41 Obrázek 6: Průměrná hodnota PA v rámci domácích prací ve dnech.... 42

Obrázek 7: Průměrná hodnota PA v rámci domácích prací v minutách42

Obrázek 8: Místo bydliště respondentů 43 Obrázek 9: Průměrná hodnota PA v rámci volného času ve dnech 44

Obrázek 10: Průměrná hodnota PA v rámci volného času v minutách. 45 Obrázek 11: Průměrná hodnota času stráveným sezením v minutách. 46

Obrázek 12: Hodnoty celkové PA za týden 47 Obrázek 13: Hodnoty celkové PA za den 47

S E Z N A M T A B U L E K

Seznam tabulek

Tabulka 1: Trojí pojetí pohybových aktivit (Měkota a Cuberek 2007] .21

Tabulka 2: Poruchy pohybové soustavy (Novotný e t a l , 2012) 28

Tabulka 3: Rozdělení respondentů dle pohlaví 35

S E Z N A M P O J M Ů A Z K R A T E K

Seznam pojmů a zkratek

ČR - Česká republika

FSpS - Fakulta sportovních studií

IPAQ - International Physical Activity Questionnaire PA - Pohybová aktivita

ČR - Česká republika

SIGPAH - Strategie Inter-Governmental forum on Physical Activity and Health

WHO - World Health Organization

Ú V O D

1 Úvod

Pohybová aktivita je důležitou a nedílnou součástí každodenního života a měla by být v určité míře provozována všemi. V poslední době si však můžeme všimnout velkého poklesu v provozování pohybové aktivity, a to u všech generací. Tato vyspělá doba přispívá k ulehčování si všeho, co je možné, ať mluvíme o motorizaci dopravy, mechanických domácích spotřebičích atd., což omezuje množství přirozené pohybové aktivity a vede k nynější tzv. sedavé společnosti neboli sedavému způsobu života.

Ve své bakalářské práci se proto věnuji tomuto aktuálnímu celosvěto­

vému problému.

Hlavním cílem práce je porovnání pohybové aktivity mezi českými a dánskými studenty ve věku od 18 do 25 let. Budeme za zabývat rozdíly mezi těmito dvěma skupinami a zjišťovat, která z nich tráví více času se­

zením, která více používá motorové dopravní prostředky pro přesun, a která naopak více používá chůzi nebo kolo. Také budeme zjišťovat, která skupina provozuje více pohybové aktivity v zaměstnání, doma a ve vol­

ném čase, či jestli se obě skupiny v některých výsledcích podobají nebo shodují.

Prvním a hlavním předpokladem pro výběr tématu bakalářské práce byl můj čtyř měsíční studijní pobyt v Dánsku na Gerlev Sport Aca- demy. Zkušenosti z mého pobytu a zároveň studenty akademie jsem chtěla určitým způsobem zapojit do své práce. Zaměření na pohybovou aktivitu bylo vhodným doplněním tématu, jelikož studenty FSpS a Gerlev Sports Academy spojuje právě láska k pohybu a sportu.

Práce je rozdělena do dvou částí, tedy na teoretickou a praktickou část. Teoretická část práce je zaměřena na dosavadní poznatky autorů na témata spojená s pohybovou aktivitou. Kromě vymezení pojmu pohy­

bová aktivita se zabývám také jejím rozdělením, zdravotními benefity, doporučením pohybové aktivity a pohybovou aktivitou v době pandemie nemoci COVID-19, což je velmi aktuální téma, které bylo vhodné zařadit do této práce. V praktické části jsou zkoumány dvě skupiny studentů, je­

jichž výsledky jsou následně porovnávány. Pro výzkum byla použita me­

toda dotazníkového šetření a celkem bylo shromážděno 62 dotazníků.

Pro sběr dat byl použit standardizovaný Mezinárodní dotazník o pohy­

bové aktivitě (IPAQ). Dotazník byl rozeslán v elektronické podobě, a to zejména z důvodu stále se měnící epidemiologické situace, kdy nikdy

Ú V O D

nebylo jasné, jestli bude možné získávat data prezenčně. Výsledky byly následně zpracovány do grafů pro lepší názornost.

Obě skupiny studentů mají kladný vztah k pohybu, a i jejich studium je zaměřené na sport. Z tohoto důvodu jsem očekávala, že splní obecná doporučení pro provádění pohybové aktivity.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

2 Syntéza poznatků

2.1 Pohybová aktivita

Pohybová aktivita je rozsáhlé téma, kterému se věnuje mnoho autorů.

Definice pohybové aktivity se velmi často shodují a podobají, avšak každý autor přináší svůj vlastní pohled na toto téma.

Nejčastěji se setkáváme s tvrzením, že pohybová aktivita zahrnuje veškerý tělesný pohyb tvořený kosterními svaly, který má za následek zvýšení rychlosti metabolismu přes klidový energetický výdej (Bouchard et al, 2012).

Měkota a Cuberek (2007) charakterizují pohybovou aktivitu velmi podobně, a to jako sumu činností, které realizuje kosterní svalový sys­

tém, a které jsou podmíněny energetickým výdejem a součinností všech fyziologických funkcí. Dále uvádí, že podle anglické literatury je pojem definován jako každý tělesný pohyb produkovaný kosterními svaly, který způsobuje kalorický výdej.

Podle Novotného (2012) je pohyb člověka v jeho prostředí i vzá­

jemný pohyb segmentů lidského těla normálním projevem života. Pohy­

bové schopnosti máme zakódovány v genech, jelikož se vyvíjely a utvá­

řely během evoluce po několik miliónů let.

Sekot (2004) přináší zejména sociologický pohled na věc a definuje pohybové aktivity jako „pohybové činnosti člověka, prováděné rekre­

ačně a prožitkově, které zpravidla nesměřují k závodní činnosti, ale k na­

plnění východisek zdravotně orientované zdatnosti a zdravého životního stylu."

Podíváme-li se na pohybovou aktivitu z pohledu Kalmana, Hamříka a Pavelky (2009), můžeme ji chápat jako škálu činností v oblasti lidského konání, které můžeme vidět na obrázku 1. Pohybová aktivita je přiroze­

nou součástí každého živého organismu a setkáváme se s ní na každém kroku každodenního života.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Aktivní hra Aktivní sport

Tělesná výchova

Tanec Pohybová aktivita

Tělocvičná rekreace

Aktivní domácí práce

Obrázek 1: Struktura pohybové aktivity dle SIGPAH (Kalman, Hamřík, Pavelka,

Na závěr této kapitoly je vhodné zmínit pohled Měkoty a Cuberka (2007) na postupné změny v provádění pohybových aktivit. Během po­

sledních sto let došlo ve společnosti k výrazné změně způsobu života z venkovského na městský. Na základě toho došlo ke značnému snížení přirozené pohybové aktivity a společnost tak žije převážně sedavým způ­

sobem života. Nedostatek pohybu, společně s nadměrným přísunem energie, vede ke zdravotním poruchám nazývaným civilizační nemoci, jimiž dnes trpí značná část populace. Jediným řešením tohoto civilizač­

ního problému se zdá být úprava životosprávy a zařazení cvičení do běž­

ného denního programu. Můžeme tedy říci, že hlavní význam pohybové aktivity spočívá ve zdravotní prevenci. Kromě tohoto zásadního vý­

znamu pohybové aktivity jsou také důležité vnitřní požitky, mezi které můžeme zařadit pocit uspokojení, vyplavování endorfinů spojené se zlepšením nálady, pocit radosti apod.

2.1.1 Dělení pohybové aktivity

Nejvýstižněji rozděluje pohybové aktivity Hodaň (1997), který uvádí tři hlavní kategorie pohybových aktivit:

a) Z hlediska řízení, které dále dělí na:

2009

• Organizované - probíhají pod sportovními kluby s pevně daným časovým rozvrhem a s materiálním i prostorovým vybavením

S Y N T É Z A POZNATKŮ

• Neorganizované - nemají pevně stanovený časový rozvrh, jsou tedy občasného charakteru

b) Z hlediska fyzického zatížení, dále rozděleny na:

• Závodní - vyznačuje se plánovitostí tréninku, sna­

hou o růst výkonnosti a j ej ím cílem j e vítězit na sou­

těžích

• Rekreační - není zaměřena na sportovní výkon, ale na regeneraci pohybem

c) Z hlediska opakování aktivit:

• Pravidelné - je prováděna alespoň jednou týdně po dobu čtyř týdnů

• Nepravidelné - je provozována náhodně

Rozdělení na organizovanou a neorganizovanou pohybovou akti­

vitu používají i Sigmund a Sigmundová (2011). Jejich charakteristika těchto dvou druhů aktivit se velmi shoduje s Hodaněm (1997). Organi­

zovanou pohybovou aktivitu popisují jako intencionálni pohybovou ak­

tivitu, která je prováděna pod vedením pedagoga (trenér, učitel, vycho­

vatel aj.) Neorganizovaná pohybová aktivita je naopak svobodně voli­

telná a prováděna bez pedagogického vedení.

S rozlišením dle intenzity zatížení přichází také Mužík (2007), který charakterizuje tři různé intenzity:

a) Nízká intenzita - práce na zahradě a domácí práce, chůze (procházky), rekreační sport

b) Střední až vyšší intenzita - těžší domácí práce, rychlá chůze, lehký běh

c) Vysoká intenzita - běhy na dlouhé vzdálenosti, sport na soutěžní úrovni

S dalším rozdělením pohybových aktivit přichází Dobrý, Čechovská, Kračmar, Psotta a Sůss (2009), kteří rozlišují běžné denní pohybové ak­

tivity, které jsou součástí denní rutiny, vznikají za běžných okolností a nevyžadují žádné zvláštní prostory. Patří mezi ně například práce doma a na zahradě, cesta do zaměstnání nebo chození po schodech. Dále rozli­

šují pohybové aktivity dovednostního charakteru, které označujeme jako plánované a účelné. Provádění těchto aktivit vyžaduje určitý prostor nebo zařízení a mají obvykle svá pravidla. Jako příklad můžeme uvést plavání, volejbal, posilování aj.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Novotný (2012) dělí pohybovou aktivitu na habituální, do které řa­

díme oblékání, úklid, hygienu, vaření atd., na pracovní, školní, sportovní, rekreační aj.

Měkota a Cuberek (2007) uvádějí trojí pojetí pohybových aktivit, což zahrnuje aktivitu singulární a pluralitní, která je dále rozdělena na parciální a globální. Přesné vysvětlení a popis tohoto pojetí je znázorněn v Tabulce 1.

Tabulka 1: Trojí pojetí pohybových aktivit (Měkota a Cuberek 2007)

Určení Singulární Plurativní pohybová činnost

pohybová činnost Pohybová aktivita

Pohybový akt parciální globální (aktivnost)

Vymezení sled pohybů množina pohyb, aktů souhrn všech pohyb, aktů nutných pro realizaci zaměřených na a aktivit za určité období pohybového úkonu dosažení cíle

Příklad přeskok; tenisová hra; běh veškerá pohybová činnost běh na 10 m zvlěným terénem

(5 km)

žáka během dne, týdne, měsíce...

Trvání časové omezené delší dlouhé

(sekundy) (minuty, hodiny) (dny, týdny, měsíce) Zaměření Na splenní konkrét, úkolu na splnění obecnějšího cíle

(přeskočit překážku) např.

sehrát tenisové utkání

zlepšení či uchování zdravotního stavu, práceschopnosti...

Sledované obecné,převážně rozrůzněnost

znaky krvalitativní znaky soustavnost

(rytmus, plynulost...) objem a intenzita

Hlavní pozorování, chronometráže, pedo metry,

techniky biomechanické záznamy herní záznamy, akcelerometry, registace a a rozbory aj. sporttestery aj. sporttestery,

objektivizace časové snímky,

dotazníky, interview aj.

2.1.2 Zdravotní benefity pohybové aktivity

Pohybová aktivita je přímo spojena s prospěchem pro zdraví. Naopak nízká úroveň pohybové aktivity se promítá do nepříznivých zdravotních výsledků. Pravidelná pohybová aktivita zvyšuje u většiny lidí fyzickou kondici, což znamená také zvýšení kardiorespirační vytrvalosti, snížení krevního tlaku a snížení celotělové adipozity (Bouchard et al, 2012).

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Příznivý vliv pohybové aktivity na zdraví, který se projevuje preven­

tivním účinkem na vznik civilizačních nemocí, byl již v různých studiích prokázán. Pro správný rozvoj tělesných funkcí, motorických schopností a dovedností a zlepšení tělesné zdatnosti a výkonosti je přiměřená pohy­

bová aktivita nezbytná (Novotný, 2012).

Také Machová a Kubátová (2009) uvádějí, že aktivní pohyb (výsle­

dek vlastní pohybové aktivity) je nezbytným a nejpřirozenějším předpo­

kladem pro zachování a upevňování zdraví.

Podle Novotného (2012) můžou mezi zdravím a pohybovou aktivi­

tou nastat čtyři základní interakce. První dvě zahrnují vliv PA na zdraví.

První interakcí je příznivý vliv PA na zdraví, tedy kdy přiměřené množ­

ství pohybové aktivity pozitivně ovlivňuje normální vývoj člověka, po­

máhá udržovat jeho dobrý zdravotní stav a může být součástí léčebného režimu. Další interakcí je nepříznivý vliv PA na zdraví, která vzniká při nedostatečné pohybové aktivitě a může tak dojít k vzniku civilizačních chorob. Další dvě interakce zahrnují vliv zdraví na PA. V prvním případě se jedná o příznivý vliv zdraví na PA, což znamená, že dobrý zdravotní stav zlepšuje schopnost provádět PA ve větším obsahu a objemu. V dru­

hém případě mluvíme o nepříznivém vlivu zdraví na PA, který nastává, v případě, že nám špatný zdravotní stav znemožňuje provádět PA v pl­

ném rozsahu.

Je vědecky dokázáno, že pohybová aktivita pomáhá v prevenci nebo dokonce redukuje nemoci jako je ischemická choroba srdeční, diabetes, artritída, osteoporóza, zranění při pádech aj. Pravidelná pohybová akti­

vita zlepšuje kognitivní schopnosti a podporuje duševní zdraví. Zapojení do pohybové aktivity také pomáhá k úspěšnému a zdravému stárnutí a dokáže snížit závažné postižení pohyblivosti (Humberstone a Konstan- taki, 2016).

2.1.3 Doporučení pohybové aktivity

Doporučení Světové zdravotnické organizace (WHO, 2020) pro dospělou populaci (18-64 let) zahrnuje minimálně 150 minut středně zatěžujících pohybových aktivit týdně nebo minimálně 75 minut intenzivních aerob­

ních aktivit týdně. Tato doporučení by měla být vykonávána v rámci vol- nočasových pohybových aktivit, při hrách, sportu nebo plánovaném cvi­

čení, při přepravě, domácích činnostech, nebo v rámci každodenních ro­

dinných či společenských aktivit (Mitáš, Frómel, 2013).

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Mitáš a Frómel (2013) zpracovali Dokument na podporu zdraví roz­

víjející pohybové aktivity, ve kterém Evropská komise stanovila následu­

jící doporučení pro pohybovou aktivitu. Zdravá dospělá populace (18-65 let) by měla vykonávat nejméně 30 minut středně zatěžující pohybové aktivity minimálně pětkrát týdně nebo alespoň 20 minut intenzivní po­

hybové aktivity třikrát týdně. Dále také doporučuje věnovat čas na zvý­

šení svalové síly a vytrvalosti alespoň ve dvou až třech dnech v týdnu.

Pro děti a dospívající ve věku 5-17 let platí doporučení vykonávat alespoň 60 minut středně až vysoce intenzivní pohybové aktivity, pře­

vážně aerobní, denně. Vysoce intenzivní pohybové aktivity a aktivity po­

silující svaly by měly být zařazeny minimálně 3 dny v týdnu. Děti a do­

spívající by také měli omezit množství času stráveného sezením u obra­

zovek (WHO,2020).

Národní zpráva o pohybové aktivitě českých dětí a mládeže z roku 2018, která vznikla v rámci mezinárodního projektu Global Matrix 3.0, realizovaným pod záštitou organizace Active Healthy Kids Global Ali­

ance, shrnuje aktuální poznatky o pohybové aktivitě českých dětí a do­

spívajících. „Národnízpráva je založena na mezinárodně standardizované metodice a spočívá v provedení analýzy všech dostupných publikovaných, polopublikovaných (tj. šedá literatura) a nepublikovaných informačních zdrojů za období2013-2018." Výsledky ukazují, že pouze 22 % dospívají­

cích vykonává doporučené množství pohybové aktivity (60 minut středně až vysoce zatěžující pohybové aktivity za den). Organizované po­

hybové aktivitě a sportu se ve svém volném času věnuje 62 % dospívají­

cích. Aktivní formu transportu pro přepravu do školy, s preferencí chůze nebo jízdy na kole, využívá 59 % dětí a dospívajících. 79 % dospívajících tráví svůj volný čas sledováním televize, počítače, mobilních zařízení nebo hraním na herních konzolích, a to více než dvě hodiny denně.

Ze zprávy plyne také několik vhodných doporučení, jak jednoduše zařadit pohyb do běžného života. Do těchto doporučení patří například využít schodů místo výtahu či jezdících schodů, vyhýbat se dlouhému se­

zení nebo ho alespoň prokládat pravidelným protažením, být aktivní s kamarády (např. zahrát si fotbal, projet se na in-line bruslích), při vyu­

žívání MHD pro cestu do/ze školy vystoupit o jednu nebo více zastávek dříve a dojít domů pěšky, nebo se domluvit s kamarády na společné cestě do školy na kole, koloběžce, skateboardu. Mezi hlavní doporučení však patří věnovat se intenzívní aktivitě, tedy takové, při které dojde k zadý­

chání a zpocení, alespoň třikrát za týden a věnovat se nenáročnému po­

silování minimálně třikrát za týden.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Mitáš a Frómel (2013) uvádějí výzkum, ve kterém byla testována česká dospělá populace. Do výzkumu byla použita data 8708 náhodně vybraných obyvatel České republiky. Výzkum byl proveden na základě dotazníku ANEWS, jehož součástí byla i dlouhá forma mezinárodního do­

tazníku IPAQ. Z výsledků je patrné, že obecná doporučení pro realizaci pohybové aktivity plní celkem 64,1 % žen a 59,9 % mužů a splňují tak alespoň jedno z kritérií obecných doporučení. Převážná většina české dospělé populace z hlediska velikosti realizované PA spadá do kategorie vysoce aktivní. Zároveň to ale znamená, že přibližně 40 % obyvatel České republiky neplní ani základní zdravotní doporučení pro realizace jakéko­

liv pohybové aktivity.

2.1.4 Pohybová aktivita v době COVID-19

Na počátku roku 2020 se začala šířit nemoc zvaná COVID-19, která ovliv­

nila životy většiny populace po celém světě. Vzhledem k závažnosti a rychlosti šíření nemoci docházelo k uzavření nejen sportovišť, ale i ob­

chodů, škol, pracovišť a většina povinností přešla do online režimu. Toto všechno samozřejmě vedlo k omezení našeho celkového pohybu, a i za takto poměrně krátkou dobu již vzniklo několik studií zabývajících se vztahem mezi pohybovou aktivitou a tímto onemocněním.

Obecná doporučení v podobě uzavření sportovišť, fitness center a příkazů k pobytu doma s cílem zabránit šíření nemoci jsou ovšem ne­

šťastná, protože mají potenciál snížit naši každodenní pohybovou akti­

vitu. Pravidelné cvičení nám totiž může pomoci v boji proti této nemoci posílením imunitního systému a potlačením nemocí jako je obezita, cuk­

rovka, hypertenze aj., které nás činí náchylnějšími k nemoci COVID-19 (Hutchinson et al., 2020).

V době od března do dubna 2020 probíhala studie, která zkoumala vztah mezi pohybovou aktivitou, zdravím životním stylem a závažností průběhu onemocnění COVID-19. Testováno bylo 206 lidí s pravděpodob­

nou nebo definitivní diagnózou COVID-19. Z výsledků je patrné, že pohy­

bová inaktivita je významně spojena se závažností onemocnění. Pacienti s nízkou úrovní pohybové aktivity byli postiženi závažnější formou one­

mocnění a delším trváním příznaků než pacienti se střední až vysokou úrovní pohybové aktivity. Dále bylo zjištěno, že pacienti se zdravějšími stravovacími návyky trpěli méně závažnou formou onemocnění než pa­

cienti s horšími stravovacími návyky (Tavakol et al., 2021).

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Ze Švýcarské studie z března 2021 vzešlo, že lidé nad 50 let, kteří provozují pohybovou aktivitu alespoň jednou týdně, mají menší pravdě­

podobnost hospitalizace v případě onemocnění na COVID-19, oproti l i ­ dem, kteří pohybovou aktivitu téměř neprovozují (Maltagliati et al., 2021).

Je tedy patrné, že pohybová aktivita je vhodná při boji s touto pan­

demií. I přes různé uzavření sportovišť, pracovišť, škol a celkově většímu pobytu doma bychom se měli snažit dodržovat určitou úroveň pohybové aktivity, a naopak bychom se měli vyhnout pohybové inaktivitě, kterou si popíšeme v následující kapitole.

2 . 2 Pohybová inaktivita

Současná doba přispívá k sedavému životnímu stylu a zároveň tak do­

chází k poklesu pohybové aktivity v běžném životě a každodenních akti­

vitách.

Pohybová inaktivita je definována jako opak pohybové aktivity.

Jedná se o minimální pohyb s nízkým energetickým výdejem. Zahrnuje sezení doma nebo ve škole či sezení u počítače a počítačových her a také ležení u televize. Pohybová inaktivita je také uváděna jako nedosažení doporučeného množství pohybu (Sigmund a Sigmundová, 2015).

Lidská populace se celosvětově potýká s vysokou mírou pohybové inaktivity, mezi jejíž příčiny patří:

• Snižující se potřeba pohybové aktivity doma, v práci a ve společnosti

• Motorizovaný transport

• Využívání informačních technologií převážně při sezení (te­

levize, počítač)

• Používání výtahů a eskalátorů

• Využívání automatických spotřebičů nevyžadující tělesnou námahu

• Pohybově nevstřícné prostředí (betonová stavba aj.) (Sig­

mund a Sigmundová, 2011)

Podle Novotného et al (2012) je hypokinéza neboli nedostatek po­

hybu průvodním jevem našeho způsobu života v posledním století. Se­

davý životní styl spolu s psychickou zátěží, s čímž se v dnešní době potý­

káme, je v protikladu s tělesnými dispozicemi k pohybu, které se u

S Y N T É Z A POZNATKŮ

člověka vyvíjely po milióny let. Právě tento nesoulad pak vede k různým zdravotním problémům.

Pojem hypokineze jakožto nedostatek pohybu používají i Machá- tová a Kubátová (2009), podle nichž se hypokineze stává charakteristic­

kým rysem současného životního stylu s negativním dopadem na zdraví.

Kalman a Hamřík (2013) hledali odpověď na otázku, zda je nízká úroveň pohybové aktivity veřejně-politickým problémem. Veřejně-poli- tický problém můžeme vymezit následujícími charakteristikami: zasa­

huje do významného počtu příslušníků daného společenství, je analyzo- vatelný, je řešitelný veřejně-politickými nástroji, lze vymezit primární příčinu či problém a nelze jej vyřešit snadno a rychle (Bardach, 2012).

Výzkum byl proveden prostřednictvím metodologie policy analysis v roce 2010 a zahrnoval 25 zahraničních národních strategií podpory po­

hybové aktivity. Z výsledků je patrné, že tento problém splňuje všech 5 charakteristik uvedených výše a můžeme ho tak o značit za veřejně-poli- tický, což znamená, že by měl být řešen systematicky v rámci národní, krajské i komunální veřejné politiky.

Je zcela zřejmé, že pohybová inaktivita má negativní vliv na kvalitu našeho života a lidského zdraví. Je důležité, aby si nejen jedinci uvědo­

movali nezbytnost pohybu pro náš život, ale aby byl problém pohybové inaktivity řešen i v rámci strategií veřejné politiky.

Nedostatek pohybové aktivity vede ke spoustě zdravotním problé­

mům, které si shrneme v následující kapitole.

2.2.1 Zdravotní problémy spojené s pohybovou inaktivitou Hromadná chronická neinfekční onemocnění jsou velkým problémem dnešního života. Je známá jejich souvislost s nedostatečnou pohybovou aktivitou, přitom se stále nedaří jejich výskyt snížit, ale naopak dochází k neustálému zvyšujícímu se výskytu.

Pohybová inaktivita je závažným problémem, který vede k obezitě a mnoho dalším chronickým onemocnění, jako je diabetes, osteoporóza, srdeční choroby, dále vede k nižší odolnosti vůči běžným nemocem a je spojen s častějšími případy předčasných úmrtí (Sigmund a Sigmundová, 2011).

Podle Machové a Kubátové (2009) patří mezi nejčastější nemoci za­

příčiněné zejména hypokinezí: kardiovaskulární onemocnění, choroby trávícího ústrojí, astma bronchiale, onemocnění kosterně-svalového aparátu, psychické poruchy, rakovina.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Obezita je velmi častou civilizační nemocí zapříčiněnou nadbytkem energeticky bohatých potravin, nedostatkem pohybu, ale také genetic­

kými dispozicemi. Od počátku 90. let počet obézních osob stále stoupá a jejich počet se nedaří snižovat, což vzhledem k tomu, že choroby spojené s obezitou jsou druhou nejčastější příčinou úmrtí, znamená velký pro­

blém pro veřejné zdraví. Přitom těmto chorobám spojených s obezitou a nadváhou by se dalo předcházet dostatečnou pohybovou aktivitou a lep­

šími stravovacími návyky (Puklová, 2012).

Diabetes mellitus neboli cukrovka je další civilizační chorobou, která úzce souvisí s otylostí. Toto onemocnění je však možné odsunout až o několik let, a to díky prevenci jako je snižovaní tělesné hmotnosti a rozvoj pohybové aktivity (Kotulán, 2005).

Nelze zapomenout ani na ischemickou chorobu srdeční (ICHS).

Jedná se o kardiovaskulární onemocnění, při kterém dochází k nedosta­

tečnému zásobení srdečního svalu kyslíkem. Můžeme rozlišit tři základní formy ICHS: angina pectoris, infarkt myokardu a chronická ischemická choroba (Machová a Kubátová, 2009).

Hypertenze neboli vysoký krevní tlak j e cévní onemocnění. Hodnoty tlaku krve by měly být pravidelně sledovány na preventivních prohlíd­

kách. První číslo představuje hodnotu systolického tlaku a druhé číslo je hodnota diastolického tlaku. Pokud je hodnota vyšší než 140/90, pova­

žuje se za rizikovou. Dalšími faktory, kromě pohybové inaktivity, které vedou k hypertenzi, jsou genetické dispozice, psychicky náročná práce a obecně stres a užívání alkoholu a drog (Machová a Kubátová, 2009).

Nádorové onemocnění je patologický proces, který je odpovědí or­

ganizmu na růst a šíření zhoubného nádoru. Velkou váhu při vzniku ná­

dorového onemocnění má celkový životní styl. Nezdravý životní styl, do kterého můžeme zařadit kouření, nevhodné složení potravy, požívání al­

koholu, nadměrné opalování, přejídání, může vést k nádorovému one­

mocnění. (Machová a Kubátová, 2009).

Osteoporóza je metabolická choroba kostí, při které je postižena kostní tkáň a dochází k úbytku kostní hmoty. K jejím nejzávažnějším pro­

jevům patří zlomeniny kostí a z toho důvodu snižuje kvalitu života sta­

rých lidí a ohrožuje jejich život. Vývoj kostní hmoty je podporován pohy­

bovou aktivitou již v dětství a dospívání. Pohybová aktivita je proto ne­

zbytná pro prevenci osteoporózy (Machová a Kubátová, 2009).

Novotný etal (2012) shrnují přehled zdravotních poruch, které mo­

hou vznikat z hypokinéze spojené s psychickým přetížením. Můžeme je rozdělit na poruchy pohybové soustavy, poruchy látkové výměny a

S Y N T É Z A POZNATKŮ

hormonální soustavy, poruchy krevního oběhu, poruchy nervové sou­

stavy a poruchy trávící soustavy. Detailně vyjmenované problémy, které do jednotlivých sekcí řadíme, je zobrazeno v Tabulce 2.

Tabulka 2: Poruchy pohybové soustavy (Novotný et al., 2012) Poruchy pohybové soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace řídnutí kostí bolesti zvýšená křehkost a lomivost,

zlomeniny

oslabení svalů svalová dysbalance; bolesti zad, krku, hlavy; špatná funkce

zkrácení svalů menší pohyblivost kloubů

oslabení meziobratlových plotének bolesti zad, častější výhřezy plotének Poruchy látkové výměny a hormonální soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikac e ukládání tukových zásob obezita přetížení velkou hmotností poruchy glukózového metabolismu -

horší využití cukrů jako zdrojů ener­

gie - cukrovka (diabetes mellitus II.

typu)

méně rychle využitelných zdrojů ener­

gie, nemoc srdce, cév, ledvin, nervů, kůže,... rýchlejšia větší únava, smrt ateroskleróza - porucha prokrvení

srdce, mozku, dolních končetin aj. bolesti, dusnost a jiné - viz níže uve­

dené poruchy krevního oběhu Hormonální a metabolická nerovno­

váha - poruchy a současná přítom­

nost toxických a alergizujících látek

poruchy imunity - hyperreakce, aler­

gie, atopie

Poruchy krevního oběhu

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace Ischemická choroba srdce s poru­

chami jeho funkcí

bolesti hrudníku (angína pectoris), dusnost, únavnost, malá výkonnost, smrt

Ischemická choroba mozku s poru­

chami jeho funkcí ztráta hybnosti, únavnost, malá výkon­

nost, smrt

Ischemická choroba dolních končetin bolesti dolních končetin při pohybu - klaudikace únavnost, malá výkonnost Žilní městky, záněty žil bolesti dolních končetin únavnost,

malá výkonnost vmetky krevní staženiny ze žil dol­

ních končetin do plic - plieni embólie bolesti hrudníku, dusnost, únavnost, malá výkonnost, smrt

S Y N T É Z A POZNATKŮ

poruchy regulace krevního tlaku - hypertenze, kolísavý tlak nebo hypo- tenze

únavnost, malá výkonnost, slabost, zá­

vratě, poruchy, vědomí, smrt Poruchy nervové soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace snížený ochranný vliv parasympa-

tiku, zvýšený vliv sympatiku nestabilita a nerovnováha vlivu sympatiku a parasympatiku

přetížení srdce, hormonální poruchy, metabolické poruchy,

poruchy regulace krevního tlaku poruchy spánku nižší výkonnost, častější migrény neuróza cévní mozková příhoda nižší výkonnost

cévní mozková příhoda nízká výkonnost, poruchy vědomí, obrna, smrt

Poruchy trávicí soustavy

Objektivní změny Subjektivní potíže, komplikace poruchy mechanického zpracování

potravy v trávicí rouře, poruchy trá­

vení a vstřebávání živin

bolesti břicha, nadýmání, zácpy častější výskyt vředové choroby ža­

ludku a dvanáctníku (tj. zvýšené riziko vzniku rakoviny)

bolesti břicha, nadýmání, zácpy, krvácení,..

2.3 Vývojová období dospívání, dospělost

Jelikož budeme zkoumat studenty ve věku 18-25 let, v této kapitole si rozdělíme období dospívání a dospělosti podle věku a podrobněji si je přiblížíme.

2.3.1 Dospívání

Ve vymezení období dospívání můžeme u jednotlivých autorů zazname­

nat nejvíce rozdílnosti. Dospívání je rozlišováno na prepubertu, pubertu a adolescenci nebo pouze na pubertu a adolescenci. Obě skupiny autorů se však shodují, že se jedná o zásadní změny, kdy se z dítěte rodí dospělý.

Pubertu lze označit za věk přibližně od jedenácti do patnácti let a adol­

escenci za věk přibližně od konce puberty do dvaceti až dvaadvaceti let (Farková, 2009).

S Y N T É Z A POZNATKŮ

Podle Vágnerové (2012) je období dospívání přechodnou dobou mezi dětstvím a dospělostí. Dochází při ní ke komplexní proměně osob­

nosti v somatických, psychických i sociálních oblastech. Dospívání lze také nazvat jako období hledání a přehodnocování, přičemž má jedinec zvládnout svou proměnu a zároveň si vytvořit přijatelné sociální posta­

vení a zralejší formu vlastní identity. Období dospívaní Vágnerová (2012) dělí na dvě fáze:

• Ranná adolescence zahrnuje prvních pět let dospívání, tedy přibližně 11. - 15. rok. Největší změnou je tělesné dospívání spojené s pohlavním dozráváním. Dále dochází k hormonál­

ním proměnám, které stimulují změny emočního prožívání.

Velmi důležité je v tomto období přátelství a první lásky, je­

likož vrstevníci mají pro jedince velký význam. Opačně je to s rodiči, od kterých se začíná osamostatňovat.

• Pozdní adolescence zahrnuje dalších pět let dospívání, tedy přibližně 15. - 20. rok. Toto období je zejména dobou kom­

plexnější psychosociální proměny, kdy se mění osobnost i společenské pozice jedince. Důležitým mezníkem je ukon­

čení profesní přípravy a následný začátek v zaměstnání nebo pokračování studia. Vztahy s rodiči se v tomto období ob­

vykle stabilizují a zklidňují a rozvíjejí se vztahy především v oblasti partnerství.

Jansa (2018) rozlišuje období staršího školního věku, což zahrnuje věk mezi 11. - 15. rokem, které ovšem dále dělí do podkategorií prepub­

erta (11-13 let) a puberta (13-15 let) a to z důvodu vysoké intenzity pro­

bíhajících anatomicko-fyziologických změn spojených s pohlavním do­

spíváním v tomto období. Období od 15 do 20 let označuje jako počínající dospělost neboli adolescenci, ve kterém bývá ukončen vývoj po tělesné stránce, a to zhruba okolo 18. roku.

Ve 20. století se v průmyslových zemích začal objevovat jev zvaný secular trend neboli sekulární akcelereace a později se začal objevovat i v prosperujících neindustrializovaných zemích. Jedná se o trend směrem ke dřívějšímu zrání a zrychlení tělesného vývoje a je také spojen s urči­

tým zrychlováním v psychickém vývoji. Způsobil také nárůst tělesné výšky u evropské populace. Příčinami tohoto trendu jsou

S Y N T É Z A POZNATKŮ

nejpravděpodobněji kvalitnější strava, pokroky v lékařské pomoci, sport, lepší hygiena (Shaffer a Kipp, 2014).

2.3.2 Dospělost

Dospělost je spojena s určitým sociálním očekáváním, jehož plněním do­

sáhneme statusu dospělého. Vývojově podmíněné změny mají své štan­

dartní načasování. Převážná část těchto kritérií je určena sociálně, ale ur­

čitou roli zde hraje i biologická stránka. Pro roli dospělého je typický ná­

růst povinností a odpovědnosti a její zvládnutí je náročnější a obtížnější než role vývojově předcházející (Vágnerová, 2007).

Podle Vágnerové (2000) dělíme dospělost na:

• Mladou dospělost (20-35 let)

• Střední dospělost (35-45 let)

• Starší dospělost (45-60 let)

Podobné rozdělení na tři kategorie dospělosti uvádí i Jansa (2018), který se ovšem lehce liší v určení věku. Mladá dospělost je podle Jansy od 20 do 35 let, střední dospělost od 35 do 50 let a starší dospělost od 50 do 65 let.

Pro potřebu této práce si přiblížíme mladou dospělost. Toto období zahrnuje dobu od 20 do 35 let. Není jednoduché určit dosažení dospě­

losti, jelikož pro to v naší společnosti není specifický mezník či rituál. Mů­

žeme ovšem říci, že hlavním důkazem dospělosti je „schopnost a ochota přijmout zodpovědnost, která z role dospělého vyplývá." Další signalizací dospělosti je ochota přijmout a zvládnout určité vývojové úkoly, kterými jsou profesní role, stabilní partnerství, rodičovství (Vágnerová, 2000).

Farková (2009) označuje toto období (20-35 let) za ranou dospě­

lost. Shodu s autorkou Vágnerovou můžeme najít v tvrzení, že je velmi složité rozlišit, kdy se člověk stane dospělým. Uvádí proto následující charakteristiky, které obvykle platí pro dospělého. Dospělý většinou koná nějakou práci, díky které je soběstačným, nebo která ho připravuje na budoucí povolání. Samostatně hospodaří a opatřuje a udržuje si své věci. Je schopen spolupracovat bez zbytečných konfliktů, podřizovat se vedení i sám vést, přijímat a poskytovat radu a pomoc. Má realistické plány, které odpovídají jeho zájmům. Bydlí sám, nebo pokud bydlí u ro­

dičů, má zde svůj určený prostor, o který se stará. Zajímá se o blaho ro­

diny a přátel a je schopen stýkat se s příslušníky opačného pohlaví bez zábran a strachu.

S Y N T É Z A POZNATKŮ

2.3.3 Výběr vhodné pohybové aktivity

Správný výběr pohybové aktivity je velmi důležitý pro úspěšné cvičení.

Vybírat bychom měli podle svého zdravotního stavu, případně na zá­

kladě našich onemocnění nebo komplikací. Dále je důležité volit podle obliby různých cvičení a měli bychom zvážit i rodinné, časové, prosto­

rové a finanční možnosti (Novotný, 2012).

Optimální pohybová aktivita s preventivním účinkem pro jedince nejen v adolescentním i dospělém věku zahrnuje aerobní (vytrvalostní) kompenzační (posilovači a protahovací) a relaxační cvičení (Novotný, 2012).

Aerobní cvičení vyžaduje zvýšený příjem kyslíku po delší dobu - má vytrvalostní charakter. Mělo by být prováděno v takové zátěži, při níž nejsme schopni souvisle mluvit nebo v takové zátěži, abychom dosaho­

vali 65-80% maximální srdeční frekvence (Novotný, 2012). Podle M a ­ chové a Kubátové (2009) je pro zdraví nej důležitější právě aerobní (vy­

trvalostní) složka, která závisí na účinnosti a výkonosti srdce, krevního oběhu, plic a svalů. Jako nejúčinnější aerobní cvičení uvádějí chůzi do kopců či schodů, běh, jogging, cyklistiku, plavání a aerobic.

Kompenzačním cvičením nazýváme soubor cviků v jednotlivých cvi­

čebních polohách, které můžeme modifikovat pomocí různého náčiní.

Výběr cviků by měl být zvolen na základě funkčního stavu pohybového aparátu jedince a měl by být individuálně zacílený. Při cvičení dochází zejména k protažení zkrácených svalů a posílení oslabených svalů, díky čemuž kompenzační cvičení pozitivně ovlivňuje podpůrně pohybový sys­

tém a současně ovlivňuje funkční stav vnitřních orgánů (Bursová, 2005).

Relaxační cvičení je důležitou součástí procesu v prevenci či ná­

pravě funkčních poruch pohybového aparátu. Jedná se o záměrné psy­

chické i fyzické uvolnění, díky kterému je možná regenerace a zotavení organismu. Rozlišujeme tři druhy relaxace:

• Lokální - soustředí se na určité malé části těla

• Celková - snažíme se zapojit velký počet svalových skupin a uvolňovat tak tělo jako celek

• Diferencovaná - usilujeme o uvolnění svalových skupin, které nepotřebujeme k provedení pohybu nebo udržení dané polohy (Bursová, 2005)

Schopnost zvolit si nebo najít správnou a vhodnou pohybovou akti­

vitu je velice důležité pro každého, kdo chce mít pravidelný pohyb. Čím více nás totiž daná aktivita bude bavit, tím spíše jí budeme provádět často

S Y N T É Z A POZNATKŮ

a pravidelně. Zároveň je důležité pohyb vykonávat správně, abychom tak docílili preventivního účinku pohybových aktivit.

Z výše uvedených kapitol je zřejmé, že pohybová aktivita je pro naše zdraví velmi důležitá, ale mnoho lidí ji bohužel nevykonává dostatečně a naše společnost se tak potýká s mnoha zdravotními problémy s tím spo­

jených. Na základě těchto poznatků budeme v praktické části zjišťovat pohybovou aktivitu studentů z Česka a z Dánska a následně je budeme porovnávat. Obě skupiny studentů studují obory se sportovním zaměře­

ním a sportu by se tak měly věnovat poměrně často, tudíž by jejich vý­

sledky měly být dostatečné pro obecná doporučení a sloužit také jako motivace a vzor.

CÍLE VÝZKUMU, VÝZKUMNÉ OTÁZKY A HYPOTÉZY

3 Cíle výzkumu, výzkumné otázky a hypotézy

3.1 Cíle práce

Hlavním cílem práce je porovnat pohybovou aktivitu studentů ve věku 18-25 let v Dánsku a České republice pomocí dotazníkového šetření.

3.2 Výzkumné otázky

VO 1: Jak se liší pohybová aktivita v rámci práce/studia u českých a dán­

ských studentů?

VO 2: Jaké jsou rozdíly v pohybové aktivitě při přesunech z místa na místo u českých a dánských studentů?

VO 3: Jaký je rozdíl v pohybové aktivitě při domácích pracích u českých a dánských studentů?

VO 4: Jak se liší pohybová aktivita v rámci volného času u českých a dán­

ských studentů?

VO 5: Jak se liší čas strávený sezením u českých a dánských studentů?

3.3 Úkoly práce

1: Zjistit, jak se liší pohybová aktivita v rámci práce/studia u českých a dánských studentů.

2: Zjistit, jaké jsou rozdíly v pohybové aktivitě při přesunech z místa na místo u českých a dánských studentů.

3: Zjistit, jaký je rozdíl v pohybové aktivitě při domácích pracích u čes­

kých a dánských studentů.

4: Zjistit, jak se liší pohybová aktivita v rámci volného času u českých a dánských studentů.

5: Zjistit, jak se liší čas strávený sezením u českých a dánských studentů.

METODIKA

4 Metodika

4.1 Popis výzkumného souboru

Výzkumným souborem, na kterém bylo provedeno šetření, byla skupina studentů z Dánska a z České republiky. V Dánsku jsem oslovila studenty Gerlev Sports Academy, na které jsem jeden semestr studovala, a z České republiky se jednalo o studenty Fakulty sportovních studií Masarykovy univerzity.

Celkem se shromáždilo 62 vyplněních dotazníků, z nichž 4 musely být vyřazeny z důvodu překročení hranice 25 let. Vzniklo tedy 58 použi­

telných dotazníků, z toho 30 od českých studentů a 28 od dánských stu­

dentů. Z českých studentů vyplnilo dotazník 23 žen a 7 můžu a z dán­

ských studentů 16 žen, 11 můžu a byla zvolena jedna možnost „Jiné, nebo nechci odpovědět", kterou jsem zahrnula zejména kvůli dánským stu­

dentům, kteří problematiku pouze dvou pohlaví velmi diskutují a mohli by se tak cítit diskriminováni možnostmi pouze žena a muž. Rozdělení respondentů dle pohlaví zobrazuje Tabulka 3.

Tabulka 3: Rozdělení respondentů dle pohlaví

Ženy Muži Jiné Celkem

Dánsko 16 11 1 28

Česko 23 7 0 30

Celkem 39 18 1 58

4.2 Sběr dat

Pro sběr dat jsem použila dotazníkové šetření, což je jedna z kvantitativ­

ních metod výzkumu. Byla použita dlouhá verze standardizovaného Me­

zinárodního dotazníku o pohybové aktivitě (IPAQ). Dotazník je ve dvou jazycích - anglickém a českém a je v elektronické podobě z důvodu mož­

nosti vyplnění dánských studentů a z důvodu stále se měnící epidemio­

logické situace. Respondenti tedy odpovídali online prostřednictvím

METODIKA

svých elektronických zarízení. Sběr dat probíhal v období od 4. října 2021 do 8. listopadu 2021.

4.3 IPAQ

V roce 1997 byl jako kontrolní nástroj pro měření několika oblastní po­

hybové aktivity vytvořen Mezinárodní dotazník o pohybové aktivitě, z anglického International Physical Activity Questionare - IPAQ. Jednalo se o první snahu vyvinout nástroj vhodný pro globální sledování pohybové aktivity. Cílem bylo vytvořit dotazník, který by mohl být použit ve všech zemích a umožnil by srovnat jejich výsledky mezi sebou. (Bauman et al., 2009)

IPAQ byl vytvořen ve dvou verzích - v dlouhé a krátké. V krátké verzi jsou otázky zaměřené na čas strávený sezením, čas strávený chůzí a na střední a intenzivní pohybovou aktivitu. Dlouhá verze dotazníku se skládá z pěti částí, ve kterých zachycuje střední a intenzivní pohybovou aktivitu. První část zjišťuje pohybovou aktivitu v zaměstnání, druhá při transportu, třetí pohybovou aktivitu doma, čtvrtá ve volném čase a pátá část je zaměřena na dobu sezení, která je rozdělena na všední a víken­

dové dny. Rozdělení do těchto částí je velmi důležité zejména v rozvojo­

vých zemích, kde je měření zaměřeno na volnočasové aktivity, a tudíž ne­

musí zachytit podstatnou pohybovou aktivitu v rámci práce nebo cesto­

vání. (International Physical Activity Questionare, online)

4.4 Zpracování dat

Pro zpracování výsledků jsem použila program MS Office Excel 2019, do kterého jsem zapsala výsledky a následně využila základních matematic­

kých a statistických funkcí, zejména funkci váženého průměru. Data jsou zpracována v tabulkách a grafech.

4.5 Statistiky dotazníku

Vzhledem k elektronické formě dotazníku a k malé cílové skupině byla jeho návratnost poměrně nízká. Dotazník v českém jazyce byl celkem 68krát zobrazen a pouze 34krát vyplněn. Návratnost dotazníku od čes­

METODIKA

dánské studenty byl zobrazen 60krát a vyplněn 28krát, což činní ještě nižší návratnost 46,7 %.

Další nevýhodou, která mohla zapříčinit malou návratnost dotaz­

níku, je jeho rozsáhlost, což dokazuje délka vyplňování. Celkem 18 re­

spondentů vyplňovalo dotazník po dobu 10-30 minut a 34 respondentů vyplňovalo dotazník po dobu 5-10 minut. 2 respondenti měli dobu od­

povídání delší než 60 minut, což podle mého názoru bylo s určitými pau­

zami. Zbylých 8 respondentů vyplňovalo po dobu 2-5 minut.

VÝSLEDKY

5 Výsledky

5.1 I. část: Pohybová aktivita v rámci práce nebo studia

Tato část dotazníku zahrnuje pohybovou aktivitu při placeném zaměst­

nání, při studiu, při dobrovolnických pracích či jakékoliv neplacené práce mimo domov.

Na obrázku 2 můžeme vidět, že největší rozdíl mezi českými a dán­

skými studenty je v provádění intenzivní pohybové aktivity, kdy čeští studenti ji provozují průměrně ve 3,7 dnech v týdnu, zatímco dánští stu­

denti pouze v 1 dnu v týdnu, což je překvapivě nízký výsledek. Poněkud menší rozdíl můžeme vidět u středně intenzivní pohybové aktivity, kde dánští studenti dosáhli v průměru na 2,1 dní v týdnu, ovšem i zde dosáhli čeští studenti vyššího výsledku a to 2,8 dní. Při srovnání chůze v této části dotazníku vidíme další rozdíl ve výsledcích, tedy že dánští studenti chodí (v rámci první části) průměrně ve 2,8 dnech a čeští studenti opět více a to ve 3,3 dnech v týdnu.

Pohybová aktivita v rámci práce / studia

Intenzivní PA Středně zatěžující PA Chůze

• česko • dánsko

Obrázek 2: Průměrná hodnota PA v rámci práce/studia ve dnech

Podrobnější výsledky můžeme vidět na obrázku 3, kde je uvedeno kolik minut studenti strávili intenzivní či středně intenzivní pohybovou aktivitou a chůzí průměrně v jednom z výše uvedených dnů. Dánští stu­

VÝSLEDKY

pohybovou aktivitu (99,8 minut) a naopak intenzivní pohybovou aktivitu provozují málo (16,8 minut). Čeští studenti mají všechny tři výsledky po­

měrně vyrovnané. U intenzivní pohybové aktivity dosáhli značně vyššího výsledku než dánští studenti, konkrétně 53,7 minut, u středně intenzivní pohybové aktivity 59,5 m i n u t a u chůze 51,7 minut.

120,0

Pohybová aktivita v rámci práce/studia

102,8

intenzivní PA středně intenzivní PA chůze

• Česko • Dánsko

Obrázek 3: Průměrná hodnota PA v rámci práce/studia v minutách

5.2 II. část: Přesuny - pohybová aktivita při dopravě

Tato část zahrnuje pohybovou aktivitu v rámci přesunů z místa na místo.

Dotazník zde bere v potaz motorové dopravní prostředky, jízdu na kole a chůzi.

V této části, která je vyobrazena na obrázku 4, si můžeme všimnout opravdu velkých rozdílů, a to zejména u otázky zahrnující jízdu na kole z místa na místo. Čeští studenti využívají kolo jako dopravní prostředek v průměru pouze v 0,6 dnech v týdnu. U dánských studentů jsme větší hodnotu, tedy průměrně 4 dny v týdnu, očekávali, protože jízda na kole je v Dánsku velmi často využívaná jako vhodnější alternativa dopravy vzhledem k životnímu prostředí. S tím souvisí i otázka ohledně počtu dnů, kdy studenti využívají motorové dopravní prostředky, kde z vý­

sledků dánských studentů vyplívá, že je využívají průměrně pouze v 1,7 dnech v týdnu. V Česku jsou motorové dopravní prostředky poměrně

VÝSLEDKY

často využívány k přesunu z místa na místo, což můžeme vidět i u odpo­

vědí českých studentů, kteří je využívají průměrně ve 4,7 dnech v týdnu.

V rámci chůze můžeme zaznamenat výrazně menší rozdíl mezi oběma skupinami. Dánští studenti zde dosáhli průměrného výsledku 3,9 dní v týdnu a čeští studenti o 0,7 dní více, tedy 4,6 dní v týdnu.

Pohybová aktivita v rámci přesunů

4,7 4,6

L _Á I I

prostředek

• česko • dánsko

Obrázek 4: Průměrná hodnota PA v rámci přesunů ve dnech

Když se podíváme na výsledky v minutách (viz obrázek 5), můžeme vidět, že nejvíce času v rámci přesunů stráví čeští i dánští studenti v mo­

torových dopravních prostředcích. Ovšem čeští studenti dosáhli mno­

hem vyššího výsledku 87,6 minut a dánští studenti oproti tomu jen 41,8 minut. Velký rozdíl můžeme vidět opět u jízdy na kole, kde dánští stu­

denti dosáhli výsledku 31,4 minut a čeští 9,4 minut. V chůzi pozorujeme nejmenší rozdíl, který činí 11,5 minut, ovšem ve prospěch českých stu­

dentů, kteří dosáhli výsledku 37,9 m i n u t a dánští studenti 26,4 minut.

5,0 4,5 4,0

3 3,5

% 3,0

f

2,0

Q 1,5 1,0 0,5 0,0

VÝSLEDKY

Pohybová aktivita v rámci přesunů

87,6

I ⁴¹ ' ⁸

• 26,4

I I ^{- I} l l

motorový dopravní kolo chůze prostředek

• Česko • Dánsko

Obrázek 5: Průměrná hodnota PA v rámci přesunů v minutách

5.3 III. část: Pohybová aktivita v rámci domácich prací

Třetí část dotazníku zahrnuje pohybovou aktivitu při domácích pracích, údržbě bytu nebo domu a při péči o rodinu. Otázky jsou rozděleny na po­

hybovou aktivitu na zahradě a doma. PA doma je středně zatěžující a mů­

žeme si pod ní představit zametání, mytí oken atd. PA na zahradě je roz­

dělena na intenzivní pohybovou aktivitu, čímž je například štípání dříví nebo odklízení sněhu, a na středně zatěžující pohybovou aktivitu jako např. hrabání listí.

Na obrázku 6 můžeme vidět, kolik dní se průměrně věnují obě sku­

piny studentů pohybové aktivitě na zahradě. Pokud jde o intenzivní PA, dánští studenti se ji věnují v průměru v 0,5 dnech v týdnu a čeští studenti v 1,2 dnech. Středně zatěžující pohybovou aktivitou tráví naopak o něco více dní dánští studenti, přesně 1,3 dní v týdnu a čeští 0,9 dní v týdnu.

Středně zatěžující pohybovou aktivitu doma provádějí čeští studenti ve 2,1 dnech a dánští v 1,4 dnech.

100,0 90,0 80,0 70,0 60,0

| 50,0 S 40,0

30,0 20,0 10,0 0,0

VÝSLEDKY

Pohybová aktivita v rámci domácich prací

2,5

2,1

Intezivní PA na Středně zatěžující PA na Středně zatěžující PA

zahradně zahradě doma

• česko • dánsko

Obrázek 6: Průměrná hodnota PA v rámci domácích prací ve dnech Na obrázku 7 jsou vyobrazeny výsledky v minutách. Dánští studenti zde u všech třech otázek dosáhli výrazně nižších výsledků než čeští stu­

denti. Intenzivní pohybovou aktivitu na zahradě provozují čeští studenti průměrně 47,8 minut a dánští 14,1 minut. Středně zatěžující pohybovou aktivitu na zahradě provádějí čeští studenti 36,3 minut a dánští 19,1 m i ­ nut. Také domácí práce čili pohybovou aktivitu doma provozují čeští stu­

denti více (50,5 minut) než dánští (22,1 minut). Rozdíly v těchto výsled­

cích jsou spojené se způsobem bydlení, které jsou shrnuté níže.

Pohybová aktivita v rámci domácích prací

intenzivní PA na středně zatěžující PA středně zatěžující Pa zahradě na zahradě doma

• Česko • Dánsko

Obrázek 7: Průměrná hodnota PA v rámci domácích prací v minutách

VÝSLEDKY

K této části je vhodné zahrnout jednu z doplňujících demografic­

kých otázek, která ukazuje, v jak velkém městě respondenti žijí. Na ob­

rázku 8 můžeme vidět, že 14 z 30 českých studentů, což je 46, 6 %, žije ve velkém městě s více než 100 000 obyvateli a 20 z 28 dánských stu­

dentů, což je dokonce 71,4 %, žije také ve velkém městě. Celkem je to víc než polovina všech respondentů (58,6 %), kteří žijí ve velkém městě, kde je menší pravděpodobnost potřeby práce na zahradě. Také byla zvolena jedna možnost „nejsem si jistý", což může být zapříčiněno tím, že někteří studenti přes všední dny žijí v místě studia, tedy ve velkém městě, a na víkendy jezdí do svého rodného města, které se velikostí nemusí shodo­

vat s místem studia. S touto možností dotazník nepočítá a nemá pro ni určenou odpověď.

Místo bydliště respondetů

25

20

Velké město Středně velké Menší město Malá Nejsem si jistý [nad 100 000 město (30 000- (1000 - 30 000 obec/vesnice

obyvatel) 100 000 obyvatel) (do 1000

obyvatel) obyvatel)

• česko • dánsko

Obrázek 8: Místo bydliště respondentů

5.4 IV. část: Pohybová aktivita v rámci volného času

Ve čtvrté části dotazníku se jedná o pohybovou aktivitu při rekreaci, sportu a cvičení. Otázky jsou směřované na chůzi v rámci volného času, dále na intenzivní pohybovou aktivitu, např. plavání, běh, aerobic, a středně zatěžující pohybovou aktivitu, např. běh pomalejším tempem, v rámci volného času.

VÝSLEDKY

Z výsledků, které můžeme vidět na obrázku 9, je patrné, že čeští stu­

denti provozují intenzivní pohybovou aktivitu v průměru ve 2,7 dnech v týdnu a dánští studenti v 1,5 dnech. Chůzi ve volném čase naopak pro­

vozují častěji dánští studenti, konkrétně průměrně ve 3 dnech v týdnu a čeští studenti ve 2,4 dnech. Velmi malý rozdíl můžeme vidět u středně zatěžující pohybové aktivity, který činní pouhých 0,2 dní. Dánští studenti zde dosáhli výsledku 1,7 dní v týdnu a čeští 1,5 dní v týdnu.

Pohybová aktivita v rámci volného času

3,5

3,0

Intenzivní PA Středně zatěžující PA Chůze

• česko • dánsko

Obrázek 9: Průměrná hodnota P A v rámci volného času ve dnech

Z výsledků v minutách (viz obrázek 10) je patrné, že nejoblíbenější pohybové aktivity prováděné ve volném čase jsou intenzivního charak­

teru. Čeští studenti je provádějí 62,5 minut a dánští 48,4 minut. Pokud se jedná a pohybové aktivity středně zatěžujícího charakteru, čeští studenti zde mají nižší výsledek 24,2 minut a dánští studenti 37,4 minut. U otázky zaměřené na chůzi můžeme opět pozorovat oblibu českých studentů, kteří chůzi volnočasově provozují průměrně 63,2 minut za den. Dánští studenti chodí v rámci volného času průměrně 35,9 minut za den.

VÝSLEDKY

5.5 V. část: Čas strávený sezením

Pátá část zahrnuje sezení v práci, doma, ve škole, při studiu, ve volném čase. Jako příklad můžeme uvést sezení u přátel na návštěvě, u čtení, u televize atd. Této části se týkají pouze dvě otázky, a to jedna na čas strá­

vený sezením v pracovních dnech a druhá na čas strávený sezením o ví­

kendu, vždy v průměru za jeden den. Nezahrnuje sezení v motorových dopravních prostředcích, které je již zahrnuto ve II. části.

Výsledky jsou vyobrazeny na obrázku 11. Je z nich patrné, že obě skupiny studentů tráví více času sezením v pracovních dnech než o ví­

kendu. V pracovních dnech mají studenti mnoho povinností týkající se studia, např. vypracování úkolů, učení, které vyžadují sezení, a tudíž je výsledek vyšší než o víkendu, kdy mají čas na volnočasové aktivity. Záro­

veň čeští studenti dosáhli poměrně vyššího výsledku, průměrně 507,8 minut (8,45 hodin) než dánští studenti, kteří dosáhli výsledku 384,6 m i ­ nut (6,5 hodin). Naopak o víkendu tráví více času sezením dánští stu­

denti, konkrétně 334,6 minut (5,6 hodin) a čeští pouze 271,0 minut (4,5 hodin)

VÝSLEDKY

Čas strávený sezením

600,0

507,8

| 300,0

384,6

271.0

334,6 334,6 334,6

Pracovní dny Víkend

• Česko • Dánsko

Obrázek 11: Průměrná hodnota času stráveným sezením v minutách

5.6 Celková pohybová aktivita

Obrázek 12 zobrazuje celkovou intenzivní, středně zatěžující pohybovou aktivitu a chůzi českých a dánských studentů za týden. Hodnota inten­

zivní pohybové aktivity českých studentů je velmi vysoká - 425,7 minut (7,1 hodin) týdně. Dánští studenti dosáhli podstatně nižšího výsledku i n ­ tenzivní pohybové aktivity - 98 minut (1,6 hodin) týdně. V rámci středně zatěžující pohybové aktivity dosáhly obě skupiny studentů velmi dob­

rých a navzájem si podobných výsledků. Čeští studenti provozují středně zatěžující pohybovou aktivitu průměrně 343,2 minut (5,7 hodin) týdně a dánští studenti 331,5 minut (5,5 hodin) týdně. Také celkové hodnoty chůze během týdne se navzájem téměř neliší. Čeští studenti provozují chůzi průměrně 493,5 minut (8,23 hodin) týdně a dánští studenti 495,5 minut (8,26 hodin).