Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta mezinárodních vztahů
Bakalářská práce
2021 Michaela Srbová
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta mezinárodních vztahů Obor: Mezinárodní studia – diplomacie
Význam a činnost Europolu v případech týkajících se obchodu s lidmi
Bakalářská práce
Bakalářská práce
Vypracovala: Michaela Srbová
Vedoucí bakalářské práce: doc. Ing. Mgr. Radka Druláková, Ph.D.
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma: „Význam a činnost Europolu v případech týkajících se obchodu s lidmi“ vypracovala samostatně a všechny citace a parafráze řádně vyznačila v textu. Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu pramenů.
V Praze dne 29.4.2021 Michaela Srbová
Poděkování
Největší poděkování patří doc. Ing. Mgr. Radce Drulákové, Ph.D. za vedení bakalářské práce, odborné rady, cenné připomínky, za vstřícnost a trpělivost. Děkuji také své rodině, partnerovi a přátelům za podporu během celého studia.
Obsah
Seznam zkratek ... 6
Seznam grafů ... 6
Seznam tabulek ... 6
Úvod ... 7
1 Teoretické ukotvení práce ... 10
1.1 Dosavadní výzkum ... 10
1.2 Postup a limity práce ... 11
2 Europol jako orgán bojující proti obchodu s lidmi ... 13
2.1 Obchodování s lidmi na území Evropské unie ... 13
2.2 Orgány bojující proti obchodování s lidmi ... 15
2.3 Europol ... 17
3 Analýza bariér, které brání Europolu v boji proti obchodování s lidmi ... 20
3.1 Analýza Globálních zpráv o obchodování s lidmi Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu ... 20
3.2 Analýza strategických plánů Europolu ... 24
4 Shrnutí výzkumu ... 27
Závěr ... 32
Zdroje ... 34
6
Seznam zkratek
EU Evropská unie
Europol Evropský policejní úřad
OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
OSN Organizace spojených národů
SOCTA Serious and Organised Crime Threat Assessement
Seznam grafů
Graf č. 1 Nárůst obětí obchodování s lidmi mezi lety 2010–2018……….……15 Graf č. 2 Překážky definované v Globálních zprávách o obchodování s lidmi…………28 Graf č. 3 Překážky definované ve strategických plánech Europolu………..…29
Seznam tabulek
Tabulka č. 1 Bariéry definované v reportech zkoumaných institucí………30
7
Úvod
Navzdory skutečnosti, že Evropská unie (dále EU) je považována za jeden z nejbezpečnějších regionů na světě, reporty Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu každoročně vykazují velké množství případů obchodování s lidmi na jejím území.
Jedním z faktorů, který paradoxně zjednodušuje organizovaným zločineckým skupinám provozování této kriminální činnosti na území EU, je volný pohyb osob přes hranice bez hraničních kontrol v celém schengenském prostoru.
Obchodování s lidmi probíhá na území EU v mnoha různých formách. Mezi formy obchodování s lidmi na jejím území řadíme nucené žebrání, kriminalitu nebo nucené dohodnuté sňatky. Oběti obchodování s lidmi jsou nuceny ke kriminální činnosti, jako jsou např. kapesní krádeže a podvody, výroba drog nebo žebrání záměrně cílené na zranitelné skupiny lidí. Ženské oběti obchodu s lidmi jsou nuceny uzavírat sňatky za účelem udělení zákonného práva pobytu na území EU státním příslušníkům nečlenských zemí. Pašování lidí a obchod s lidmi funguje v nezmenšené míře na území celé EU, a to i přes velké zaměření a snahu evropských hromadných sdělovacích prostředků i médií a přidělení důležitých zdrojů Europolu či založení Frontexu – Evropské pohraniční a pobřežní stráže.
Tato práce se zabývá výskytem a problematikou obchodování s lidmi na území EU a bezpečnostními orgány, které se touto problematiku na území EU zaobírají, konkrétně se zaměřením na Evropský policejní úřad (dále Europol). Europol se jako bezpečnostní orgán zabývá primárně shromažďováním, analýzou a sdílením dat v oblasti mezinárodní kriminální aktivity. Zároveň pak napomáhá kooperaci dvou a více států při řešení případů kriminální aktivity na jejich území.
Východiskem bakalářské práce je bližší seznámení s funkcí Europolu jako orgánu EU v případech zabývajících se obchodováním s lidmi. Tato bakalářská práce analyzuje bariéry, které Europolu ztěžují bojovat proti obchodování s lidmi. Na základě výsledné analýzy si pak tato bakalářská práce vytyčuje za cíl upozornit na bariéry, které brání bezpečnostním orgánům jako je Europol v boji proti organizované trestné činnosti obchodování s lidmi. Této problematice se v současnosti věnuje pouze malé množství odborných prací, z tohoto důvodu považuji za důležité na tuto problematiku pomocí mé bakalářské práce upozornit.
8
K naplnění tohoto cíle mi napomáhají následující výzkumné otázky:
1. Jaké existují v dnešní době překážky, které brání Europolu v boji proti obchodování s lidmi?
2. Je možné, že v dnešní době informací může být právě jejich nedostatek a kvalita a kvantita potřebných dat jednou z překážek k vymýcení organizovaného zločinu obchodu s lidmi na území EU?
Přestože je možné dohledat řadu dokumentů nadnárodních institucí zabývajících se problematikou obchodování s lidmi, které zmiňují různé bariéry, které brání ve vymýcení organizované trestné činnosti obchodování s lidmi, není možné ve veřejně dostupných zdrojích dohledat dokumenty, které by poskytovaly ucelený přehled těchto bariér. Tato práce by měla na základě analýzy reportů Europolu a Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu přinášet ucelený pohled na překážky, které brání bezpečnostním orgánům v boji proti obchodování s lidmi. Reporty těchto dvou institucí jsou k analýze vhodné, protože jsou vydávány dlouhodobě a při jejich tvorbě jsou instituce dlouhodobě konzistentní v metodách získávání a analyzování dat.
Aby bylo možné se touto problematikou zabývat, je nutné v první řadě specifikovat teoretické základy mezinárodní policejní spolupráce v oblasti obchodování s lidmi.
První kapitola této práce shrnuje dosavadní výzkum problematiky a metodologii, která je dále v bakalářské práci využívána.
Druhá kapitola specifikuje a definuje obchodování s lidmi na území EU, dále se pak zabývá bezpečnostními orgány, které proti této kriminální činnosti bojují a následně se zaměřuje na Europol, jeho činnost a význam při vyšetřování případů obchodování s lidmi.
Ve třetí kapitole pak tato práce analyzuje Europol jako formu mezinárodní spolupráce.
Tato kapitola se zabývá bariérami, které Europolu a dalším bezpečnostním orgánům brání v boji proti obchodování s lidmi a zároveň brání ve snaze úplně vymýtit kriminální činnost obchodování s lidmi na území EU.
V rámci celé bakalářské práce vycházím z relevantních sekundárních zdrojů, jako jsou např. vědecké články zabývající se problematikou obchodování s lidmi na území EU i ve světě. Zároveň využívám legislativního rámce během zkoumání rozsahu úkolů a kompetencí orgánů, které proti obchodování s lidmi bojují.
9
K analýze činnosti Europolu využívám primární zdroje – reporty SOCTA (z anglického Serious and Organised Crime Threat Assessement, tedy Hodnocení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti), které obsahují analýzu nadnárodní kriminální činnosti na území EU a širokou škálu doporučení, jak tuto kriminální činnost do budoucna vymýtit. Dále v analýze vycházím z Globálních zpráv o obchodování s lidmi Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, které obsahují detailní analýzu problematiky obchodování s lidmi na globální a regionální úrovni.
Téma činnosti Europolu v případech zabývajících se obchodováním s lidmi jsem si zvolila z důvodu svého celkového zájmu o oblast mezinárodní policejní a bezpečnostní ochrany v kontextu EU. Problematice obchodování s lidmi je v současnosti věnována pozornost ze strany národních i nadnárodních bezpečnostních orgánů i médií, přesto by dle mého názoru měla být o této problematice více edukována i široká veřejnost, aby si mohla následně plně uvědomit rizika představující tuto organizovanou trestnou činnost.
10
1 Teoretické ukotvení práce
První kapitola se zabývá rešerší literatury, postupem a limity práce, ze kterých následně práce dále vychází při zodpovězení výzkumných otázek. Zároveň pak tato kapitola blíže specifikuje metodologii práce, která vede k cíli závěrečné práce, tedy k definování bariér, které brání bezpečnostním orgánům, zejména pak Europolu, v boji a úplném vymýcení organizované kriminální činnosti obchodování s lidmi.
1.1
Dosavadní výzkum
Problematice obchodování s lidmi se odborná literatura detailněji věnuje již od 90. let 20. století, tedy od prvních náznaků rozmachu obchodu s lidmi v rámci Evropské unie po rozpadu Sovětského svazu (Shelley, 2010). S rozšířením mezinárodního organizovaného zločinu přestaly stačit bezpečnostní orgány na národní a regionální úrovni a objevila se nutnost vyvinout nadnárodních orgány, které by měly na starost zaštiťovat a koordinovat spolupráci států ve společném boji proti organizovanému zločinu, stejně jako shromažďovat a analyzovat data o nadnárodní organizované kriminální činnosti (Carrapiço & Trauner, 2013; Laczko & Gramegna, 2003).
Hlavním problémem ve snaze bojovat s nadnárodní kriminální činností předtím, než Europol zaujal pozici klíčového sběratele dat v této oblasti, byla nekompatibilita dat.
Této problematice se věnují Laczko a Gramegna (2003), kteří se blíže zabývají překážkami v získávání dat o obchodování s lidmi. Dle autorů nekompatibilita dat vyplývala převážně z různorodosti definic obchodování s lidmi v různých evropských státech. Evropské státy shromažďovaly velké množství dat o obchodování s lidmi na jejich území dle odlišných legislativ, které ale nebylo možné společně analyzovat na nadnárodní úrovni. Dle autorů můžeme kromě nekompatibility dat a častého neúmyslného zaměňování obětí obchodu s lidmi za ilegální přistěhovalce považovat za další bariéru boje proti obchodu s lidmi špatnou kategorizaci dat, tedy přehlédnutí faktu, že se jedná právě o tuto kriminální aktivitu (Laczko & Gramegna, 2003).
Se vznikem výroční zprávy Europolu (před rokem 1998 se jednalo o výroční zprávu protidrogové jednotky Europolu – EDU) se začala data o organizované kriminální činnosti sbírat a analyzovat na nadnárodní úrovni. Tím se velmi zjednodušilo řešení nekompatibility dat a různorodá kategorizace dat na regionálních úrovních. Vývojem těchto výročních zpráv se zabývají Carrapiço & Trauner (2013), kteří analyzují reporty
11
Europolu od úplně prvních výročních zpráv, které byly napsány na bázi dotazníků až po novodobé výroční zprávy SOCTA (vyhodnocení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti v EU). Autoři svou analýzou dokazují, že odlišnosti legislativ v evropských státech, různé stereotypy ve vyšetřovacích postupech a nedostatek konsensu se promítly do řady vágních a široce formulovaných metodik řešení problematiky organizovaného zločinu. Díky těmto faktorům se výroční zprávy Europolu staly klíčovým zdrojem dat a informací v boji proti nadnárodní organizované kriminální činnosti (Carrapiço & Trauner, 2013). Výroční zprávy Europolu společně s Globální zprávou o obchodování s lidmi, kterou každé dva roky vydává Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, poskytují pohled na vývoj obchodu s lidmi v posledních letech na území EU a efektivitu činnosti Europolu v boji proti obchodování s lidmi.
1.2
Postup a limity práce
Použitá metodologie je primárně založena na metodě analýzy. Metodu analýzy používáme dle Ochrany (2019) zejména ve fázi poznávání a detailního zkoumání vědeckého problému (Ochrana, 2019). Ke sběru dat potřebných k vypracování analýzy dochází nejdříve pomocí prozkoumání sekundárních písemných zdrojů (např. vědeckých článků, odborných článků a knih). Následně dochází k provedení hloubkové analýzy primárních zdrojů (výročních zpráv o obchodování s lidmi vydaných Europolem a Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu). Tato metodologie je vhodná pro zkoumání činnosti Europolu v případech zabývajících se obchodováním s lidmi, protože není možné přímé oslovení Europolu a vyžádání si konkrétních dat o obchodování s lidmi na území EU, jelikož se jedná o citlivé informace, které není možné sdílet a šířit.
Pro vyvození závěrů využívám metodu syntézy, tedy snahu spojit získané poznatky do nové, logicky ucelené vědecké výpovědi o zkoumaném problému (Ochrana, 2019). Na základě výstupů z analýzy činnosti Europolu v případech zabývajících se obchodováním s lidmi definuji bariéry, které Europolu brání v boji proti obchodu s lidmi a v úplném vymýcení této organizované trestné činnosti.
Při zkoumání primárních a sekundárních zdrojů se snažím nezaujímat žádná hodnotící stanoviska ke zkoumaným jevům, tedy o objektivistický typ metodologie práce.
V analýze textu se ale skrývá riziko sklouznutí k subjektivnímu hodnocení problematiky (Ochrana, 2019). Výzkumník má tendenci vytvářet si vlastní názor na problematiku, proto mohou být data zkreslena mými subjektivními pocity.
12
Za primární limit práce považuji neúplnost dat v oblasti obchodování s lidmi. Tato nadnárodní organizovaná kriminální činnost je velmi dynamická a velice rychle se proměňuje v závislosti na aktuálních trendech v boji proti organizovaným kriminálním aktivitám. I v současnosti je pro bezpečnostní orgány velice těžké mapovat cesty obchodu s lidmi a správně definovat rozdíl mezi obchodováním s lidmi a nelegálním pašováním lidí za účelem migrace. Z tohoto důvodu jsou data o obchodování s lidmi v některých regionech pouze přibližná, ale přesto z těchto dat lze vypozorovat hlavní trendy v této kriminální činnosti, a zároveň hlavní bariéry, které brání organizacím jako Europol v úplném vymýcení organizované kriminální činnosti obchodování s lidmi.
Za další limit práce považuji malé množství veřejně dostupných primárních zdrojů v oblasti organizované trestné činnosti obchodování s lidmi. Velké množství dat a informací je pro veřejnost nedostupných a jsou sdílené pouze mezi národními a nadnárodními bezpečnostními orgány. Tato práce tedy vychází pouze z veřejně dostupných zdrojů, které veřejnosti poskytují nadnárodní bezpečnostní orgány a mezinárodní organizace. Z důvodu existence pouze malého množství veřejně dostupných primárních zdrojů v oblasti organizované trestné činnosti obchodování s lidmi může v této práci dojít k opomenutí některé z bariér, které v současnosti brání Europolu v boji proti obchodování s lidmi na území EU. Ve snaze parciálního překonání tohoto limitu bakalářská práce analyzuje reporty o obchodování s lidmi vydávanými dvěma různými institucemi, aby mohlo následně dojít k porovnání výsledků analýz, zda se bariéry definované oběma úřady shodují nebo se od sebe významně liší.
13
2 Europol jako orgán bojující proti obchodu s lidmi
Tato kapitola poskytuje bližší definici problematiky obchodování s lidmi a řešení této problematiky v evropském měřítku. Z této kapitoly následně práce vychází v praktické části. V první části kapitoly se zaměřuji na téma obchodování s lidmi. V druhé části této kapitoly definuji řešení této problematiky v kontextu EU. Blíže se zabývám bezpečnostními orgány, které bojují proti nadnárodnímu organizovanému zločinu na území EU a významu Europolu v případech, které se týkají obchodování s lidmi.
2.1
Obchodování s lidmi na území Evropské unie
Obchodování s lidmi na území EU bylo před rokem 2000 velice obtížné analyzovat a měřit. To bylo zapříčiněno mezinárodní neshodou nad tím, jak přesně tuto organizovanou kriminální činnost definovat. Do počátku 90. let 20. století bylo obchodování s lidmi považováno hlavně za formu pašování lidí a za druh nelegální migrace (Shelley, 2010). Dnes je k dispozici podrobnější mezinárodně schválená definice obchodování s lidmi, která je výsledkem podepsání Protokolu Organizace spojených národů (dále OSN) o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi v prosinci 2000 (OSN, 2004).
Obchodování s lidmi je porušováním lidských práv a lidské důstojnosti, přesto se jedná o jeden z nejbohatších nelegálních trhů vůbec, zároveň se také jedná o nejmodernější formu otroctví. OSN nám poskytuje přesnou definici této trestné činnosti:
„Obchodováním s lidmi se rozumí nábor, přeprava, přechovávání nebo přijímání osob pomocí hrozby, použití síly nebo jiných forem nátlaku, únosu, podvodu, zneužití pravomoci nebo zneužití zranitelnosti, poskytování nebo přijímání plateb či benefitů osobám s cílem dosáhnout souhlasu osob, nad kterými má jiná osoba kontrolu za účelem jejich vykořisťování. Vykořisťování zahrnuje zneužívání jiných osob prostitucí nebo jinou formou sexuálního vykořisťování, nucenou prací nebo službami, otroctvím nebo praktikami podobnými otroctví, nevolnictvím nebo odebíráním orgánů.“ (OSN, 2004, str. 42). Tato forma organizovaného zločinu připravuje lidské bytosti o jejich základní lidské právo – právo na svobodu.
S nadnárodní organizovanou kriminální aktivitou bojuje EU prakticky již od svého založení. S implementací Schengenské smlouvy a volného pohybu mezi členskými státy EU se mapování a boj s tímto trestným zločinem ještě více ztížil. Toto ztížení je podmíněno zrušením hraničních kontrol na vnitřních hranicích, které platí shodně
14
pro všechny osoby překračující hranice, ať už se jedná o občany EU nebo o státní příslušníky třetích zemí (Evropský parlament, 2019).
K významnému rozšíření obchodu s lidmi došlo na území Evropy po skončení Studené války (Marinova & James, 2012). Pád Sovětského svazu a následné otevření hranic vedlo k rozšíření volných trhů a k bezkonkurenční úrovni propojení a výměně informací mezi zeměmi. S následnou globalizací se začal rozšiřovat i obchod s lidmi.
Pašování lidí přes hranice států a obchodování s lidmi patří k nejrychleji se rozvíjejícím formám nadnárodní organizované kriminality, ze které nejvíce těží organizované zločinecké skupiny (Shelley, 2010).
Evropské území v poslední letech čelí rostoucí nelegální migraci z Afriky, Středního východu a Asie, přičemž podle odhadů vstupuje do Evropy každý rok až 400 000 lidí nelegálně (Shelley, 2010). Mnoho z těchto migrantů zaplatí svým pašerákům, a proto nemohou být považováni za oběti obchodu s lidmi, přestože se jimi velice často během přepravy nebo po příjezdu do cílové země stanou (OBSE, 2010). Toto je jeden z hlavních důvodů, proč je velice obtížné získávat relevantní data o počtu obětí obchodování s lidmi na národní, regionální i globální úrovni.
Díky Valnému shromáždění OSN je od roku 2009 problematika nekompatibility dat zjednodušena díky vzniku Globálního reportu o obchodování s lidmi, který je každé dva roky zveřejňován Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu. Tento report hloubkově analyzuje a poskytuje přehled o vývoji obchodování s lidmi na globální, regionální a národní úrovni.
Na grafu č. 1 lze vidět nárůst počtu obětí obchodování s lidmi mezi lety 2010-2018.
Je důležité zdůraznit, že tyto údaje se týkají „registrovaných obětí“ (identifikovaných i předpokládaných). Vzhledem ke složitosti tohoto jevu však lze spolehlivě očekávat, že skutečný počet obětí obchodování s lidmi v EU je reálně podstatně vyšší. Ačkoli metody sběru dat použité pro toto období byly podobné, je nutné zdůraznit, že skutečné počty obětí se pravděpodobně liší kvůli možným rozdílům v metodách zaznamenávání a právních definicích.
V grafu můžeme zároveň pozorovat, že se každoročně počet obětí obchodování s lidmi zvyšuje. Tento jev by mohl znamenat, že se každoročně stává více lidí obětmi obchodování s lidmi, ale zároveň to může znamenat, že národní bezpečnostní úřady pro odhalování tohoto zločinu a identifikaci obětí se v některých zemích kontinuálně
15
zlepšují. Data jsou shromážděna a týkají se států EU-28, tedy skupiny 28 zemí, které fungují jako hospodářský a politický blok.
Graf č. 1: Nárůst obětí obchodování s lidmi mezi lety 2010–2018
Zdroj: Zpráva Komise Evropskému parlamentu a Radě, vlastní zpracování
V dnešní době se již Evropská unie ve své snaze bojovat proti obchodování s lidmi výrazně posunula, ale aby plně využila takto nabytých zkušeností, měla by se především plně zaměřit na to, jak je obchodování s lidmi vnímáno státy na území Evropy, jak funguje v dnešní době a jak se v průběhu času vyvíjí a mění.
2.2
Orgány bojující proti obchodování s lidmi
Mezinárodní chápání závažnosti hrozby, kterou představuje obchodování s lidmi, se poprvé objevilo ve 20. století v důsledku rychle rostoucího rozsahu této organizované kriminální činnosti. Výzvy, které představuje vyšetřování zločinu obchodování s lidmi, jdou nad rámec jednotlivých států a mají velký negativní vliv na sociálně-politickou a ekonomickou sféru, národní bezpečnost a jednotlivce (Chitadze, 2016).
Vedoucí role v právní regulaci snahy států a mezinárodního společenství v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu náleží OSN. V posledních desetiletích se jasně ukázalo, že schopnost jednotlivých států bojovat odděleně proti šíření nadnárodní kriminální činnosti neodpovídá efektivitou ani svým dosahem rozsahu zločinů (Chitadze, 2016). V návaznosti na to vypracovala OSN řadu všeobecných dokumentů (např. Mezinárodní rámec činností k implementaci protokolu o obchodování s lidmi),
9 710 9 438
10 998
8 034 7 812
9147
11 385
12 514
13 754
0 2 000 4 000 6 000 8 000 10 000 12 000 14 000 16 000
2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018
Počet obětí
Nárůst obětí obchodování s lidmi mezi lety 2010 - 2018
16
které doporučují, jakým způsobem usilovat o vymýcení nadnárodního organizovaného zločinu. Zároveň tyto dokumenty apelují na zlepšení systematičnosti spolupráce globálního společenství v této oblasti (Chitadze, 2016).
Při OSN zároveň funguje od roku 1997 Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, který má jako jednu z hlavních priorit bojovat proti obchodování s lidmi, stejně jako bojovat proti ostatním formám nadnárodní kriminální aktivity. Hlavním cílem Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu je vymýcení těchto zločinů, kterého chce Úřad docílit rozložením všech zločineckých podniků obchodujících s lidmi a odsouzením hlavních pachatelů (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2021).
Od roku 2006 se Úřad OSN pro drogy a kriminalitu snaží upozornit na problematiku obchodování s lidmi pomocí zveřejňování obsáhlých informativních reportů. Od roku 2009 vydává Úřad OSN pro drogy a kriminalitu Globální zprávu o obchodování s lidmi, kterou Valné shromáždění nařídilo prostřednictvím globálního akčního plánu OSN pro boj proti této nadnárodní organizované kriminální činnosti. Analýza, kterou globální zpráva o obchodování s lidmi poskytuje, pokrývá 148 zemí a nabízí přehled vzorců a toků obchodování s lidmi na globální, regionální a národní úrovni (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2021).
O vymýcení všech typů organizovaného zločinu se snaží i velké množství mezinárodních organizací (např. Globální aliance proti obchodu se ženami, Anti- Slavery International nebo Hope for Justice). Mezi tyto mezinárodní organizace patří také Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě (dále OBSE). OBSE každoročně zvyšuje své úsilí v boji proti organizovanému zločinu poskytováním odborných znalostí a školení, správou sítí a podporou spolupráce na nadnárodní úrovni. Zároveň také podporuje snahu o vytvoření klíčových právních rámců, jako je Úmluva OSN o nadnárodním organizovaném zločinu napomáhající ke zlepšení výkonnosti bezpečnostních donucovacích orgánů. Na všech těchto projektech spolupracuje s řadou mezinárodních organizací a nevládních organizací (OBSE, 2021).
Obchodování s lidmi je vyšetřováno i na úrovni jednotlivých států. Vzhledem k tomu, že se ale jedná o formu kriminální činnosti, která zpravidla probíhá na území více států, je nutné, aby mezi zúčastněnými státy probíhala aktivní komunikace. V oblasti komunikace mezi státy a efektivním shromažďování informací a dat jsou ústředními orgány Interpol a Europol.
17
Interpol je nejvýznamnější policejní organizací na světě. Jako mezinárodní mezivládní organizace zabezpečuje policejní spolupráci mezi jejími smluvními státy. Úkolem Interpolu je sdružovat státy v rámci boje proti všem druhům trestné činnosti na základě vyhledávání, pronásledování a zatýkání pachatelů trestných činů (Interpol, 2021).
Jednotka organizovaného zločinu při Interpolu dlouhodobě spolupracuje se všemi policejními službami Interpolu na identifikaci hlavních osobností zapojených do nadnárodní kriminality, přidružených zločineckých sítí a jejich činností. Zároveň podporuje národní policejní orgány při nasazení v terénu, jehož cílem je rozložení zločineckých sítí, které stojí za obchodováním s lidmi. Těmto operacím předcházejí školení od Interpolu, která zajišťují, aby příslušníci policejních orgánu měli v terénu potřebné schopnosti a dovednosti, včetně správné techniky zacházení s obětmi obchodu s lidmi. Řádné zacházení s obětmi je zajištěno i díky partnerství Interpolu s regionálními sociálními službami a příslušnými mezivládními organizacemi (Interpol, 2021).
V neposlední řadě pak proti nadnárodní organizované činnosti bojuje Europol.
Europol se již od svého založení snaží zefektivnit spolupráci jednotlivých členských zemí EU, a to převážně svou informační i vzdělávací činností a policejním a soudním poradenstvím.
2.3
Europol
Význam a činnost Europolu vyplývá primárně z mandátu, který mu byl svěřen Lisabonskou smlouvou a Rozhodnutím o Europolu. Velký podíl aktivit Europolu souvisí se sdílením, shromažďováním, uchováváním, zpracováním a analyzováním dat a informací, a to prostřednictvím jeho informačního (počítačového) systému a jeho styčných důstojníků.
Informační systém Europolu je ústřední databází dat a zpravodajských informací o trestné činnosti, který pokrývá všechny oblasti trestné činnosti. Jedná se o referenční systém, který lze použít ke kontrole, zda jsou informace o určité osobě nebo předmětu zájmu k dispozici mimo národní nebo organizační jurisdikce.
Informační systém Europolu používají úředníci Europolu, styční důstojníci členských států a vyslaní národní odborníci umístění v ústředí Europolu,
18
zároveň i zaměstnanci v národních jednotkách Europolu a v příslušných orgánech v členských státech (Europol, 2021).
Působnost Europolu definuje článek 4 Rozhodnutí o Europolu jako: „Působnost, která se vztahuje na organizovanou trestnou činnost, terorismus a další formy závažné trestné činnosti (jako např. obchodování s lidmi), které se týkají dvou nebo více členských států takovým způsobem, který vzhledem k rozsahu, významu a následkům trestných činů vyžaduje společný přístup členských států.“ (Nařízení Rady (ES), 2009, str. 41-66).
Článek 5 Rozhodnutí o Europolu nám definuje i klíčové úkoly agentury. Kromě výše zmíněného shromažďování informací má Europol za úkol:
a) bezodkladné informování příslušných orgánů členských států prostřednictvím národní jednotky o informacích, které se těchto států týkají, a o veškerých zjištěných souvislostech mezi trestnými činy
b) napomáhání vyšetřování v členských státech, zejména pak předáváním veškerých příslušných informací národním jednotkám
c) podávání žádostí příslušným orgánům dotčených členských států o zahájení, vedení nebo koordinaci vyšetřování a ve zvláštních případech navrhnutí zřízení společných vyšetřovacích týmů
d) poskytování zpravodajských informací a analytické podpory členským státům v souvislosti s významnými mezinárodními událostmi
e) vypracování posouzení hrozeb, strategických analýz a všeobecných situačních zpráv, které se týkají jeho cíle, včetně posouzení hrozeb organizované trestné činnosti (Nařízení Rady (ES), 2009).
Významným bodem Rozhodnutí o Europolu je zřízení Europolu orgánem Evropské unie. Tímto rozhodnutím se Europol stal subjektem s vlastní právní subjektivitou a příjmy plynoucími z rozpočtů EU (Evropská unie, 2009). Zároveň byla tímto posílena i demokratická kontrola nad Europolem, jehož rozpočet byl od této chvíle schvalován demokraticky voleným Evropským parlamentem.
V roce 2007 zahájil Europol operativně zaměřený projekt s cílem efektivního boje proti obchodování s lidmi. V současné době se projektu účastní 25 členských států (Europol, 2021). Europol je v současnosti podpůrným centrem informací o trestné činnosti a centrem odborných znalostí v oblasti vymáhání práva. Jádrem činnosti
19
Europolu je analýza dat a informací. Aby poskytl svým partnerům hlubší pohled do trestných činů, proti nimž bojují, vypracovává Europol pravidelná hodnocení, která nabízejí komplexní, do budoucna zaměřené analýzy trestné činnosti a terorismu na území EU (Europol, 2017).
Od roku 2010 Europol pravidelně každé čtyři roky vytváří strategické plány SOCTA (z anglického Serious and Organised Crime Threat Assessement, tedy Hodnocení hrozeb závažné a organizované trestné činnosti) s cílem vytvořit větší míru kontinuity v boji proti závažné mezinárodní a organizované trestné činnosti. Tyto strategické plány vyžadují účinnou spolupráci mezi agenturami EU, institucemi EU, bezpečnostními donucovacími orgány a příslušnými třetími stranami. V současnosti probíhá plnění tohoto strategického plánu na období 2018 až 2021. V tomto plánu byly definovány jako hlavní priority např. boj proti počítačové kriminalitě a pašování drog, usnadnění nelegálního přistěhovalectví a boj proti obchodování s lidmi. Europol se zavazuje k tomu, že v tomto období bude bojovat proti všem formám obchodování s lidmi na území EU, např. proti všem formám vykořisťování, včetně sexuálního a pracovního vykořisťování, jakožto i proti všem formám obchodování s dětmi (Europol, 2017).
20
3 Analýza bariér, které brání Europolu v boji proti obchodování s lidmi
Tato kapitola se zabývá analýzou bariér, které brání Europolu a dalším nadnárodním organizacím v úplném vymýcení nadnárodní organizované činnosti obchodování s lidmi. Hlavními zdroji jsou v této analýze Globální zprávy o obchodování s lidmi Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a reporty SOCTA, které vydává pravidelně agentura Europol.
V první části kapitoly dochází k podrobné analýze Globálních zpráv o obchodování s lidmi Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu z období mezi lety 2009 až 2020. Tyto zprávy jsou vydávány pravidelně každé dva roky a v průběhu jejich vypracování jsou dlouhodobě dodržovány podobné postupy v analýze a shromažďování dat.
V druhé části tato kapitola obsahuje analýzu strategických plánů SOCTA z období mezi lety 2010 a 2021. Strategické plány SOCTA se skládají ze souboru doporučení založených na hloubkové analýze hlavních hrozeb trestné činnosti, kterým EU čelí.
Obchodování s lidmi je jedním z typů nadnárodního organizovaného zločinu, kterými se strategické plány SOCTA zabývají. Kromě definování a analýz různých organizovaných zločinů zmiňují plány SOCTA i překážky, které brání v boji proti těmto zločinům.
3.1
Analýza Globálních zpráv o obchodování s lidmi Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu
Globální zprávy o obchodování s lidmi obsahují velice rozsáhlou analýzu vývoje obchodování s lidmi na globální, regionální i národní úrovni. Od roku 2009 již bylo vydáno šest Globálních zpráv o obchodování s lidmi v letech 2009, 2012, 2014, 2016, 2018 a 2020. Při bližší studii těchto zpráv je možné zaznamenat zmínky o řadě bariér, které brání bezpečnostním orgánům v boji proti obchodování s lidmi a v úplném vymýcení této kriminální činnosti.
Překážky, které stojí v cestě úplnému vymýcení obchodování s lidmi, se v rozmezí posledních 10 let změnily jen velice málo. V Globálních zprávách o obchodování s lidmi můžeme sledovat faktory, které mají dlouhodobě negativní dopad na vyšetřování případů obchodování s lidmi, ale zároveň můžeme v určitých obdobích sledovat velice ojedinělé bariéry, které jsou pro daná období specifické.
21
Od prosince 2003, kdy vstoupil v platnost Protokol Organizace spojených národů o prevenci, potlačování a trestání obchodování s lidmi, začaly státy po celém světě kriminalizovat obchodování s lidmi. Data ukazují, že většina zemí před tímto rokem neměla žádný druh právních předpisů vztahující se k obchodování s lidmi a že většina současných zákonů kriminalizujících obchodování s lidmi byla zavedena po roce 2003 (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2009).
Mezi lety 2003-2009 přijalo 93 % zemí Evropské unie právní rámec, který pokrývá a kriminalizuje většinu nebo všechny formy obchodování s lidmi. Výjimkou se stalo Polsko, které přijalo právní rámec, který pouze částečně kriminalizoval obchodování s lidmi, a Estonsko, které nepřijalo žádnou specifickou legislativu v oblasti obchodu s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2009). Přestože vysoké procento zemí EU zavedlo po roce 2003 řadu právních předpisů kriminalizujících obchodování s lidmi, v Globálních zprávách OSN můžeme sledovat problematiku absence jasné definice trestného činu obchodování s lidmi ve vnitrostátních právních předpisech (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2009). V některých státech se objevuje problematika, kdy, přestože je zavedený obsáhlý právní rámec, který definuje a kriminalizuje všechny formy obchodování s lidmi, implementace těchto právních předpisů nedosahuje svého cíle a zanechává oběti této kriminální aktivity zranitelné (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2014). Tato překážka, která brání bezpečnostním orgánům v boji proti obchodování s lidmi, je odstraňována v globálním měřítku velmi pozvolna a do dnešního dne stále plně nevymizela.
Na problematiku absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi přímo navazuje bariéra využívání jiných trestných činů k soudnímu stíhání obchodování s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2009). Tento jev se nejvíce objevoval v období mezi lety 2003-2009, tedy v období zkoumaném Globální zprávou o obchodování s lidmi 2009. Tato bariéra omezuje bezpečnostní úřady v dalším vyšetřování odsouzených v souvislosti s obchodováním s lidmi. Zároveň pak není možné používat data ohledně obětí i odsouzených v dalším zkoumání vývoje a trendů v obchodování s lidmi. Tím se data a informace o této kriminální činnosti stávají zkreslenými a neúplnými.
Přestože všechny Globální zprávy o obchodování s lidmi jsou založené na spolehlivých důkazech, stále přetrvávají významné mezery v informovanosti úřadů i veřejnosti v oblasti obchodování s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2012). V době vydání
22
prvních Globálních zpráv se jednalo v první řadě o nedostatek informovanosti na národních a na nadnárodní úrovni z důvodu nedostatku dat nebo jejich neslučitelnosti. Dlouhodobě se ale informovanost v oblasti obchodování s lidmi zlepšuje. Je ale nutné se nyní zaměřit na překážku nedostatečného sdílení získaných informací v oblasti této kriminální činnosti (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2020).
Informace je nutné sdílet v nadnárodním i globálním měřítku, aby bylo možné dále zabraňovat a následně i předcházet kriminální činnosti obchodování s lidmi.
K dostatečné informovanosti je nutné provádět dlouhodobý výzkum všech oblastí obchodování s lidmi s cílem úplného vymýcení této kriminální činnosti. Důvěryhodné vědomosti a výzkum konkrétního národního, regionálního a mezinárodního obchodování s lidmi jsou předpokladem pro vypracování, implementaci a hodnocení strategií proti obchodování s lidmi a pro rozvoj opatření proti obchodování s lidmi založených na spolehlivých důkazech (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2012).
S nutností vytváření výzkumu v oblasti obchodování s lidmi se objevila i nutnost získávání výrazně většího množství dat o vyšetřování případů obchodování s lidmi a o stíhaných a odsouzených osobách. Do dnešní doby stále existuje velké množství států, které neposkytují dostatek údajů o obchodování s lidmi na jejich území. Mezi tyto státy se řadí země regionu Evropy, Jižní Asie, Ameriky i Afriky (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2014; Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2016; Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2020). Přestože je pro tuto práci primární vyšetřování případů obchodování s lidmi na území EU, tato informace je pro výzkum významná, protože členské státy EU v posledních 10 letech usvědčily značný počet občanů zemí Jižní Ameriky a Karibiku za trestný čin obchodování s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2014). Pokud by bezpečnostní agentury EU měly do budoucna větší množství dat o obchodování s lidmi ve světě, mohly by se ještě aktivněji zapojovat při boji proti obchodování s lidmi na globální úrovni.
Nedostatek dat je problematika, které se netýká jen případů obchodování s lidmi a odsouzených za tento zločin, ale také obětí této kriminální činnosti.
Obchodování s lidmi je kriminální čin, který z důvodu nedostatečného množství informací probíhá v neurčitých tenzích a je těžké odhadnout, kolik má každoročně obětí (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2020).
Pokud by došlo k překonání bariéry nedostatečného množství dat o obětech obchodování s lidmi, bylo by možné postavit se další překážce, která brání v boji proti
23
obchodování s lidmi – nedostatku důvěry obětí trestného činu obchodování s lidmi k vyšetřujícím osobám. Pro oběti může být obtížné mluvit o svých zkušenostech ze strachu, nedostatku důvěry nebo studu. Instituce zabývající se obchodováním s lidmi by měly být schopné identifikovat různé a často složité kontexty, ve kterých dochází k např. sexuálnímu vykořisťování, aby mohly reagovat na fyzické, psychologické, sociální a ekonomické potřeby obětí (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2018). S hloubkovou analýzou obětí, jejich počtu a okolností, za jakých se staly obětmi obchodování s lidmi, by bylo možné blíže zkoumat profil organizovaných kriminálních skupin, jejich vzorců chování a tras obchodování s lidmi.
K takové analýze a hloubkovým výslechům obětí je ale potřeba dlouhodobě dostačující kapacity k implementaci komplexního přístupu k problematice obchodování s lidmi.
Co nejvíce lidí by mělo mít schopnosti a zkušenosti identifikovat oběti, vědět, jak s nimi zacházet a jak je odkázat na příslušné ochranné a asistenční služby. Tito odborníci mohou také přímo či nepřímo významně podporovat vyšetřování a stíhání obchodníků s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2012). Tyto kapacity je nutné budovat nejen na národní, ale také na mezinárodní úrovni, aby mohlo docházet k efektivnější spolupráci mezi národními jednotkami, a následně tedy i ke zjednodušení identifikace organizovaných kriminálních skupin, které se zabývají obchodováním s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2018).
K budování těchto kapacit je ale rozhodující dlouhodobý dostatek finančních, informačních i materiálních zdrojů (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2018). Oblasti se slabým právním řádem a nedostatkem zdrojů pro reakci na trestnou činnost poskytují obchodníkům s lidmi úrodný terén pro provádění jejich kriminálních operací (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2018). Proto je pro jednotlivé státy a regiony klíčová dlouhodobá spolupráce a sdílení zdrojů s cílem předcházet a zamezit obchodu s lidmi dříve, než by k němu stačilo dojít.
V neposlední řadě představuje bariéru v boji proti obchodování s lidmi nedostatečné zpětné hodnocení pokusů o ovlivnění problematiky obchodování s lidmi (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2012). K vytvoření báze pro zpětné hodnocení jakéhokoli pokroku při provádění opatření, strategií a programů za účelem boje proti obchodování s lidmi, je zapotřebí systematicky shromažďovat znalosti o národních, regionálních a globálních vzorcích chování obětí i obchodníků s lidmi a trendech v této kriminální činnosti (Úřad OSN pro drogy a kriminalitu, 2012). Zpětné hodnocení
24
prováděných opatření a aplikovaných strategií je klíčové pro vývoj a pokrok v boji proti obchodování s lidmi. Nabyté vědomosti je následně nutné sdílet s třetími stranami, které mohou výsledky zpětného hodnocení dále aplikovat a rozvíjet.
3.2
Analýza strategických plánů Europolu
Reporty SOCTA jsou stěžejním produktem Europolu, které poskytují informace evropské komunitě pro vymáhání práva a osobám s rozhodovací pravomocí o hrozbě, kterou představuje závažná a organizovaná trestná činnost pro EU (Europol, 2013).
V následující kapitole vycházím z reportů SOCTA, které byly vydány v letech 2013 a 2017.
Reporty SOCTA poskytují informace o překážkách, které brání Europolu i dalším bezpečnostním orgánům v boji proti nadnárodnímu organizovanému zločinu. V oblasti obchodování s lidmi reporty SOCTA definují řadu překážek, které brání v úplném vymýcení této nadnárodní kriminální činnosti.
Stejně jako reporty Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, tak i reporty SOCTA opakovaně poukazují na bariéru v absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi (Europol, 2013; Europol, 2017). Přestože členské státy Evropské unie zpravidla mají vyvinutý právní rámec v oblasti obchodování s lidmi, problém s legislativou zůstává dlouhodobě jednou z hlavních překážek vymýcení obchodování s lidmi. Organizované kriminální skupiny využívají mezery v legislativě a jsou schopny v právních rámcích rychle identifikovat, reagovat, a dokonce předvídat změny (Europol, 2013). Právní opatření, která umožňují volný obchod a pohyb na území celé EU, jsou zneužívány organizovanými zločineckými skupinami při obchodování s lidmi a s drogami. Volný pohyb osob a zboží přes vnitřní hranice EU snižuje pravděpodobnost jejich odhalení.
I za předpokladu, že členské státy mají právní rámce plnohodnotné, dochází k ovlivňování soudních řízení a procesů z důvodu korupce. Korupce úředníků v oblasti vymáhání práva má nepříznivý vliv na snahu o vymýcení obchodování s lidmi na území EU. Zkorumpovaní úředníci poskytují informace nebo jimi manipulují, zdržují se kontrol a inspekcí, negativně ovlivňují vyšetřování, stíhání a případné soudní řízení (Europol, 2013).
Další překážkou, která se pojí s legislativou v oblasti obchodování s lidmi, je nedostatek informací o právních předpisech napříč členskými státy, rozdíly v soudních
25
řízeních a rozdíly v požadavcích spojených s donucovacími opatřeními (Europol, 2013). Na základě tohoto nedostatku informací je velice obtížné navazovat spolupráci mezi členskými státy a jejich donucovacími orgány v případech, které se týkají obchodování s lidmi. Organizované kriminální skupiny využívají nedostatek dat a informací na straně bezpečnostních orgánů, rychle identifikují nové kriminální příležitosti a využívají slabin v legislativě i ve spolupráci nadnárodních bezpečnostních orgánů ve svůj prospěch.
Organizované kriminální skupiny zároveň také těží z nedostatečné informovanosti na straně veřejnosti a nízkého vnímání rizik mnoha cílovými skupinami, v současnosti zejména v online prostředí. Postoje a chování široké veřejnosti mají značný vliv na závažnou a organizovanou trestnou činnost. Veřejně rozšířená liberálnost, riskantní chování ze strany veřejnosti nebo nedostatek povědomí mohou vytvořit příznivé prostředí pro určité trestné činy (Europol 2013). Pokud by bezpečnostní orgány dokázaly do budoucna více kontinuálně vzdělávat širokou veřejnost o problematice obchodování s lidmi, mohlo by dojít ke snížení počtu obětí této organizované trestné činnosti, které by bylo zapříčiněno dostatečnou edukací potenciálních obětí trestného činu obchodování s lidmi.
Ke zvyšování počtů obětí obchodování s lidmi přispívá i dlouhodobé rozšiřování užívání internetu v kombinaci s nedostatkem bezpečnostního povědomí, které vystavuje občany a jejich osobní údaje stále více riziku vykořisťování počítačovými zločinci. Organizované kriminální skupiny již mají možnost přistupovat k velkému množství potenciálních obětí prostřednictvím sociálních sítí, spamování, phishingu a nákupů nebo aukcí. Sociální sítě, seznamovací weby a online fóra získávají zvláštní pozornost v oblasti online sexuálního vykořisťování dětí, obchodování s lidmi a podvodů (Europol 2013). Internet poskytuje organizovaným kriminálním skupinám anonymitu a schopnost páchat zločiny na dálku, což ztěžuje bezpečnostním orgánům jejich odhalování a stíhání.
Počítačová kriminalita je celosvětový jev, který postihuje všechny členské státy EU a je stejně bezhraniční jako samotný internet. Počet potenciálních obětí počítačové kriminality stále roste, tento jev je podmíněn tím, jak se společnost stále více digitalizuje. Čím dál více občanů, podniků, veřejných služeb a zařízení se připojuje k internetu a stává se tak možným terčem počítačové kriminality. Až 85 % uživatelů internetu se cítí být v ohrožení, že se stanou obětmi počítačové kriminality (Europol,
26
2017). Pro bezpečnostní orgány jako je Europol je klíčové najít účinný způsob, jak chránit občany členských zemí EU před počítačovou kriminalitou. Zároveň je velice důležité zvyšování povědomí o počítačové kriminalitě na straně veřejnosti a následná opatření a zabezpečení k ochraně rizikových skupin lidí.
Bariérou, která také zamezuje v boji proti obchodování s lidmi a v jeho úplném vymýcení, jsou i podvodné dokumenty, kterými se oběti obchodování s lidmi mohou legitimovat. Nedojde tedy následně k podezření, že by se mohlo jednat o trestný čin obchodování s lidmi. Podvodné dokumenty se mezi organizovanými kriminálními skupinami používají velice často, je s nimi značně obchodováno a představují významnou překážku v boji proti závažné a organizované trestné činnosti. Podvodné identifikační dokumenty jsou velmi žádané a jsou nejčastěji obchodovaným typem podvodného dokumentu. S podvodnými dokumenty se stále častěji obchoduje online.
Online tržiště využívají zločinci k zobrazování nabídky originálních dokumentů a umožňují padělatelům dokumentů přijímat objednávky přímo od klientů (Europol, 2017). Anonymita obchodování na online platformě znovu ztěžuje bezpečnostním orgánům vyšetřování organizovaného nadnárodního zločinu.
27
4 Shrnutí výzkumu
Na základě dostupných reportů Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu a reportů SOCTA byla vytvořena analýza bariér, které brání úřadu Europol v úplném vymýcení obchodování s lidmi na území EU. Analýza probíhala pomocí hloubkového zkoumání těchto reportů z období mezi lety 2009 až 2021.
V rámci analýzy Globálních zpráv o obchodování s lidmi bylo definováno 9 klíčových překážek, které brání Europolu a dalším bezpečnostním orgánům bojovat proti obchodování s lidmi. V grafu č. 2 můžeme pozorovat rozdělení bariér definovaných Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu. Na ose Y můžeme pozorovat, jaká je prioritizace odstranění jednotlivých bariér ze strany bezpečnostních orgánů, členských států a mezinárodních organizací. Z analyzovaných reportů vyplývá, že všechny tyto strany mají velký zájem na tom, aby veškeré tyto bariéry byly v nejbližší době minimalizovány nebo úplně odstraněny.
Osa X grafu č. 2 definuje, v jakém pořadí je nutné bariéry postupně odstraňovat.
Mnoho těchto bariér spolu svou podstatou souvisí, a proto odstraněním jedné bariéry dojde ke zjednodušení procesu odstraňování dalších bariér. Všechny tyto bariéry brání bezpečnostním orgánům v řešení případů týkajících se obchodování s lidmi a je nutné všechny tyto překážky odstranit, ale hlavní prioritou nadále zůstává absence plnohodnotného právního rámce a nedostatek dat o obětech, případech, odsouzených obchodníků a o organizovaných kriminálních skupinách provozujících obchodování s lidmi.
V návaznosti na nedostatek dat je nutné odstranění překážek nedostatečné informovanosti veřejnosti, donucovacích orgánů a v neposlední řadě nedostatečného sdílení informací mezi členskými státy EU. Zároveň je pak nutné získání více finančních, informačních a materiálních zdrojů, které mohou napomoci k překonání bariéry nedostatečného výzkumu v oblasti obchodování s lidmi a kapacit, které jsou potřeba k vyšetřování případů obchodování s lidmi.
V neposlední řadě by měly bezpečnostní orgány dávat důraz na zpětné hodnocení přijímaných opatření a kroků, které byly učiněny v boji proti obchodování s lidmi.
Zpětné hodnocení těchto kroků může mít klíčový význam ve vytváření strategií v boji proti obchodování s lidmi a ve vymýcení této zločinné organizované činnosti v budoucnu.
28
Zároveň je nutné se zaměřit na kvalitu využívání právních rámců v oblasti obchodování s lidmi, provádět dostatečné kontroly, že nedochází k využívání jiných trestných činů k soudnímu řízení s obchodníky s lidmi. Zároveň je velice důležité využívat nabyté kapacity ke kvalitním výslechům obětí obchodování s lidmi a k získání jejich důvěry.
S důvěrou a získáním kvalitních informací od obětí obchodování s lidmi je možné přesněji identifikovat organizované kriminální skupiny, jejich trasy a vzorce chování při páchání trestných činů.
Velikost jednotlivých buněk v grafu představuje, jak často jsou tyto bariéry zmiňovány v reportech Úřadu OSN pro drogy a kriminalitu. Velikost těchto buněk je podmíněna počtem jednotlivých reportů, ve kterých byla konkrétní bariéra zmíněna.
Graf č. 2 - Překážky definované v Globálních zprávách o obchodování s lidmi
Zdroj: Úřad OSN pro drogy a kriminalitu 2009-2020, vlastní zpracování
Na analýzu Globálních zpráv o obchodování s lidmi navázala analýza reportů SOCTA, které jsou vydávány úřadem Europol a definují bariéry, které brání členským státům EU, národním a nadnárodním bezpečnostním orgánům a mezinárodním organizacím v úplném vymýcení obchodování s lidmi na území EU.
Reporty SOCTA definují 5 klíčových bariér, které brání evropským bezpečnostním orgánům v boji proti obchodování s lidmi:
• Absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi
• Korupce úředníků v oblasti vymáhání práva
• Nedostatečná informovanost
29
• Počítačová kriminalita
• Podvodné dokumenty (Europol, 2013; Europol, 2017)
V grafu č. 3 můžeme pozorovat rozdělení bariér definovaných v reportech SOCTA.
Na ose Y můžeme pozorovat, jaká je prioritizace odstranění jednotlivých bariér ze strany bezpečnostních orgánů, členských států a mezinárodních organizací. Osa X grafu č. 3 definuje, stejně jako v grafu č. 2, v jakém pořadí je nutné bariéry postupně odstraňovat.
Graf č. 3 - Překážky definované ve strategických plánech Europolu
Zdroj: Europol 2013-2017, vlastní zpracování
Všechny tyto definované bariéry mají velmi silný dopad na obchodování s lidmi na území EU. Europol a další bezpečnostní orgány si jsou plně vědomy nutnosti odstranění těchto překážek, aby mohlo v budoucnosti dojít k úplnému vymýcení organizované trestné činnosti obchodování s lidmi.
V tabulce č. 1 je možné pozorovat schéma definovaných bariér v rámci obou zkoumaných institucí. Na základě zkoumání reportů SOCTA a Globálních zpráv o obchodování s lidmi definuje tato práce řadu bariér, které brání v boji proti obchodování s lidmi. Některé definované bariéry se u obou institucí shodují, řada bariér je ale definována pouze v reportech jedné ze zkoumaných institucí.
30
Při porovnání výsledků analýzy Globálních zpráv OSN o obchodování s lidmi a reportů SOCTA je možné sledovat shodu v bariéře absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi. Pokud by došlo k odstranění této bariéry, významně by se zvýšilo procento odsouzených za trestný čin obchodování s lidmi, kteří bývají z důvodu absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi odsuzováni za jiné trestné činy nebo nejsou odsouzeni vůbec.
Zároveň se v analýze shoduje i bariéra nedostatečné informovanosti, která se týká jak veřejnosti, tak zároveň i nedostatečné informovanosti napříč členskými státy a jejich bezpečnostními orgány. Nadnárodní organizované skupiny dlouhodobě těží z této nedostatečné informovanosti. Pokud by bezpečnostní orgány dokázaly v budoucnu tuto překážku překonat a sdílet data a informace mezi sebou, a zároveň dostatečně vzdělávat veřejnost a ohrožené skupiny lidí, dá se předpokládat, že by došlo k výraznému snížení počtu obětí obchodování s lidmi.
Nedostatečná informovanost i nedostatečný výzkum mají společný základ v překážce nedostatku dat. Přestože Europol provádí při vytváření reportů SOCTA největší sběr dat v oblasti organizovaného zločinu vůbec, ve veřejně dostupných zdrojích není možné dohledat dostatečný datový základ k exaktní analýze podstaty trestného činu obchodování s lidmi, počtu obětí této kriminální činnosti a přesných vzorců chování organizovaných kriminálních skupin.
Tabulka č. 1 - Bariéry definované v reportech zkoumaných institucí
Zdroj: Úřad OSN pro drogy a kriminalitu 2009-2020; Europol 2013-2017, vlastní zpracování
Bariéry definované Úřadem OSN pro drogy a kriminalitu
Bariéry definované v analyzovaných reportech obou institucí
Bariéry definované Europolem
Nedostatek dat Absence plnohodn. právního rámce Počítačová kriminalita Nedostatečné zdroje Nedostatečná informovanost Korupce úředníků
Nedostatečný výzkum Podvodné dokumenty
Nedostatečné kapacity Absence zpětného hodnocení Využívání jiných trestných činů Nedostatek důvěry ze strany obětí
31
Přestože členské státy EU proaktivně napomáhají v odstraňování bariér, které brání Europolu ve vymýcení trestné činnosti obchodování s lidmi, problematika obchodování s lidmi s užitím moderních technologií je definována Europolem jako prioritní překážka příštích let. Příštích několik let bude pro bezpečnostní a legislativní orgány rozhodující z hlediska identifikace a odsouhlasení právních a technických rámců, které lze následně použít k boji vedoucímu k úplnému vymýcení kriminální činnosti obchodování s lidmi v digitálním věku.
32
Závěr
Nadnárodní organizovaná trestná činnost obchodování s lidmi zůstává i v současnosti jedním z nejbohatších nelegálních trhů vůbec. Přestože je trestné činnosti obchodování s lidmi věnována velká pozornost ze strany národních i nadnárodních bezpečnostních orgánů i mezinárodních organizací, zůstává podstata trestného činu obchodování s lidmi velmi nejasná a neprozkoumaná.
Europol se dlouhodobě zabývá problematikou obchodování s lidmi a za pomoci národních bezpečnostních orgánů členských států EU a bezpečnostních orgánů třetích zemí shromažďuje a analyzuje data spojená s trestnou činností obchodování s lidmi.
Tato bakalářská práce analyzovala reporty SOCTA, které jsou vydávány Europolem a poskytují náhled do problematiky nadnárodního organizovaného zločinu a všech jeho typů. Zároveň bakalářská práce analyzuje Globální zprávy úřadu OSN pro drogy a kriminalitu, které obsahují detailní analýzu kriminálního činu obchodování s lidmi.
Na základě této analýzy v práci definuji největší bariéry, které brání úřadu Europol a dalším bezpečnostním orgánům v boji a úplném vymýcení organizované kriminální činnosti obchodování s lidmi na území EU, čímž také splňuji cíl bakalářské práce, kterým bylo upozornit na bariéry, které brání bezpečnostním orgánům jako je Europol v boji proti organizované trestné činnosti obchodování s lidmi. Mezi tyto bariéry patří absence plnohodnotného právního rámce v oblasti obchodování s lidmi, nedostatečná informovanost, nedostatek dat, zdrojů, výzkumu a kapacit, absence zpětného hodnocení, využívání jiných trestných činů při soudním řízení případů obchodování s lidmi, nedostatek důvěry ze strany obětí, počítačová kriminalita, korupce úředníků a podvodné dokumenty.
Tyto bariéry jsou ve veřejně dostupných zdrojích zmiňovány pouze minimálně, a jen velmi zběžně. Zároveň ve veřejně dostupných zdrojích není možné dohledat celistvé schéma bariér, které brání bezpečnostním orgánům jako je Europol v boji proti obchodování s lidmi. Tato bakalářská práce přináší ucelený pohled na překážky, které brání bezpečnostním orgánům v boji proti obchodování s lidmi.
I přes zmíněné limity práce si dovoluji z uvedených poznatků vyvodit, že bariéry, které Europolu brání v efektivním boji proti obchodování s lidmi, jsou velmi rychle se vyvíjejícím faktorem v oblasti obchodování s lidmi. Jak na straně členských států
33
Evropské unie, tak na straně nadnárodních bezpečnostních orgánů můžeme pozorovat silný zájem a snahu o odstranění veškerých bariér, které mohou bránit v boji proti obchodování s lidmi a v úplném vymýcení této závažné trestné činnosti.
Organizované kriminální skupiny jsou schopné se velice rychle adaptovat na veškeré legislativní i bezpečnostní kroky bezpečnostních orgánů. V současnosti je chování těchto skupin významně ovlivněno moderními komunikačními technologiemi, zejména internetem a sociálními sítěmi. Hlavním cílem Europolu je překonání této překážky v příštích letech a následně úplné vymýcení nadnárodní organizované činnosti obchodování s lidmi na území EU.
34
Zdroje
Monografie
OCHRANA, František. Metodologie, metody a metodika vědeckého výzkumu. Praha:
Karolinum, 2019. ISBN 978-80-246-4200-0.
SHELLEY, Louise. Human Trafficking: A Global Perspective. New York (USA):
Cambridge University Press, 2010. ISBN 978-0-521-11381-6.
Odborné články
CARRAPIÇO, Helena, TRAUNER, Florian. Europol and its influence on EU policy-making on organized crime: analyzing governance dynamics and opportunities. Perspectives on European Politics and Society [online]. Article first published online 14 March 2013, str.
357-371 [vid. 2021-01-17]. DOI: 10.1080/15705854.2013.817804. Dostupné také z:
https://www.tandfonline.com/doi/abs/10.1080/15705854.2013.817804
CHITADZE, Nika. Global Dimensions of Organized Crime and Ways of Preventing Threats at International Level. Connections [online]. 2016, vol. 15, no. 3, str. 17–32 [vid. 2021-02- 05]. ISSN: 1812-2973. Dostupné prostřednictvím JSTOR z:
http://www.jstor.org/stable/26326448
LACZKO, Frank, GRAMEGNA, Marco A. Developing Better Indicators of Human Trafficking. The Brown Jurnal of world affairs [online]. 2003, vol. 10, no. 1, str. 179–
194 [vid. 2021-02-05]. Dostupné prostřednictvím JSTOR z:
http://www.jstor.org/stable/24590602.
MARINOVA, Nadejda K., JAMES, Patrick. The tragedy of human trafficking: Competing theories and European evidence. Foreign Policy Analysis [online]. Article first published online 3 July 2012, str. 231-253 [vid. 2021-01-18]. DOI: 10.1111/j.1743-8594.2011.00162.x.
Dostupné také z: https://academic.oup.com/fpa/article-abstract/8/3/231/1869700 Legislativa a právní dokumenty
Nařízení Rady (ES) č. 371/2009 ze dne 27. listopadu 2008, kterým se mění nařízení (Euratom, ESUO, EHS) č. 549/69, kterým se stanoví kategorie úředníků a ostatních zaměstnanců Evropských společenství, na které se vztahují ustanovení článku 12, čl. 13 druhého pododstavce a článku 14 Protokolu o výsadách a imunitách Společenství. In:
Úřední věstník, L 121, 15. května 2009, str. 41-66. ISSN 1725-5074. Dostupné také z:
35 https://eur-lex.europa.eu/legal-
content/CS/TXT/PDF/?uri=OJ:L:2009:121:FULL&from=CS
ORGANIZACE SPOJENÝCH NÁRODŮ. Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons Especially Women and Children, supplementing the United Nations Convention against Transnational Organized Crime. In: United Nations Convention against transnational organised crime nad the protocols thereto [online].
New York, 2004, str. 41-51 [vid. 2020-10-18]. Dostupné z:
https://www.unodc.org/documents/treaties/UNTOC/Publications/TOC%20Convent ion/TOCebook-e.pdf
Internetové zdroje
EUROPOL. European Serious and organised crime threat assessement 2013 [online].
Haag, 2013 [vid. 2021-03-15]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/activities- services/main-reports/eu-serious-and-organised-crime-threat-assessment-socta- 2013
EUROPOL. European Union Serious and Organised crime threat assessement 2017 [online]. Haag, 2017 [vid. 2021-02-05]. Dostupné z:
https://www.europol.europa.eu/activities-services/main-reports/european-union- serious-and-organised-crime-threat-assessment-2017
EUROPOL. Europol Information System (EIS) [online]. Haag, 2021 [vid. 2021-02- 10]. Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/activities-services/services- support/information-exchange/europol-information-system
EUROPOL. Trafficking in human beings [online]. Haag, 2021 [vid. 2021-02-05].
Dostupné z: https://www.europol.europa.eu/crime-areas-and-trends/crime- areas/trafficking-in-human-beings
EVROPSKÁ KOMISE. Data collection on trafficking in human beings in the EU [online]. Brusel, 2020 [vid. 2021-03-10]. Dostupné z: https://ec.europa.eu/anti- trafficking/sites/antitrafficking/files/study_on_data_collection_on_trafficking_in_
human_beings_in_the_eu.pdf
EVROPSKÁ KOMISE. Report on the progress made in the fight against trafficking in human beings (2016) [online]. Brusel, 2016 [vid. 2021-03-10]. Dostupné z:
https://ec.europa.eu/anti-
36
trafficking/sites/default/files/report_on_the_progress_made_in_the_fight_against _trafficking_in_human_beings_2016.pdf
EVROPSKÁ KOMISE. Report on the progress made in the fight against trafficking in human beings (2018) [online]. Brusel, 2018 [vid. 2021-03-10]. Dostupné z:
https://ec.europa.eu/home-affairs/sites/default/files/what-we-
do/policies/european-agenda-security/20181204_com-2018-777-report_en.pdf EVROPSKÝ PARLAMENT. Schengen: průvodce evropským prostorem bez hranic [online]. Brusel, 2019 [vid. 2021-03-10]. Dostupné z:
https://www.europarl.europa.eu/news/en/headlines/security/20190612STO54307/s chengen-a-guide-to-the-european-border-free-zone
INTERPOL. Our role in fighting human trafficking [online]. Lyon, 2021 [vid. 2021- 02-05]. Dostupné z: https://www.interpol.int/Crimes/Human-trafficking/Our-role- in-fighting-human-trafficking
INTERPOL. Trafficking in human beings – fact sheet [online]. Lyon, 2021 [vid. 2021- 02-05]. Dostupné z: https://www.interpol.int/Crimes/Human-trafficking/Our-role- in-fighting-human-trafficking
OBSE. Combating Trafficking as Modern-Day Slavery: A Matter of Rights, Freedoms and Security [online]. Vídeň, 2010 [vid. 2021-01-18]. Dostupné z:
https://www.osce.org/secretariat/74730
OBSE [online]. Combating Trafficking in Human Beings [online]. Vídeň, 2021 [vid. 2021- 02-05]. Dostupné z: https://www.osce.org/cthb
ÚŘAD OSN PRO DROGY A KRIMINALITU. Globální zpráva o obchodování s lidmi [online]. Vídeň, 2009 [vid. 2021-03-13]. Dostupné z:
https://www.unodc.org/documents/human-trafficking/Global_Report_on_TIP.pdf
ÚŘAD OSN PRO DROGY A KRIMINALITU. Globální zpráva o obchodování s lidmi 2012 [online]. Vídeň, 2012 [vid. 2021-03-13]. ISBN: 978-92-1-055896-9. Dostupné z:
https://www.unodc.org/documents/data-and-
analysis/glotip/Trafficking_in_Persons_2012_web.pdf
ÚŘAD OSN PRO DROGY A KRIMINALITU. Globální zpráva o obchodování s lidmi 2014 [online]. Vídeň, 2014 [vid. 2021-03-13]. ISBN: 978-92-1-057108-1. Dostupné z:
