O B S A H
ÚVOD ……….. 6
1. REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU ……… 9
1.1. Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU …………. 9
1.2. Nástroje naplňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti ………. 10
1.3. Klasifikace NUTS ……….. 11
1.4. Programovací procedury v EU ……… 11
2. REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA ČR ……… 14
2.1. Regionální politika ČR ……….. 14
2.2. Regionální uspořádání ČR ………. 15
2.3. Realizace pomoci ze strukturálních fondů EU v ČR ……. 17
2.4. Národní rozvojový plán 2004-2006 ……….. 17
2.4.1. Historie přípravy Národního rozvojového plánu ... 17
2.4.2. Obsah Národního rozvojového plánu 2004-2006 .. 19
2.4.3. Cíle a strategie Národního rozvojového plánu 2004-2006 ……….. 19
2.5. Rámec podpory Společenství 2004-2006 ……….. 21
2.5.1. Obsah Rámce podpory Společenství ………... 21
2.5.2. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství ………. 22
2.6. Operační programy v ČR 2004 – 2006 ………. 23
2.7. Institucionální struktura pro realizaci pomoci ze strukturálních fondů v ČR ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 ………. 24
2.8. Finanční prostředky v rámci regionální a strukturální politiky EU pro Českou republiku ve zkráceném programovacím období 2004 – 2006 ……… 26
3. SPOLEČNÝ REGIONÁLNÍ OPERAČNÍ PROGRAM ……… 29
3.1. Příprava SROP ……….. 29
3.2. Financování SROP ……… 30
3.3. Implementační struktura SROP ………. 32
4. FINANČNÍ TOKY MEZI EVROPSKOU KOMISÍ A ČESKOU REPUBLIKOU ……….. 35
4.1. Finanční řízení ……… 35
4.1.1. Hlavní zásady finančního řízení strukturálních fondů ……….. 35
4.2. Institucionální struktura pro finanční toky z EU do ČR … 37 4.2.1. Platební orgán ……… 37
4.2.2. Platební jednotka ……… 38
4.3. Stanovení závazku (alokace) EU ……… 38
4.4. Platby od Evropské komise ……… 38
4.4.1. Zálohová platba (tzv. platba na účet) ……… 38
4.4.2. Průběžné platby ………. 39
4.4.3. Závěrečná platba ……… 40
4.5. Systém bankovních účtů ……… 40
4.5.1. První úroveň účtů ……….. 40
4.5.2. Druhá úroveň účtů ………. 41
4.5.3. Obecná pravidla ………. 41
4.6. Certifikace uskutečněných výdajů v rámci strukturálních fondů ………... 41
4.7. Vracení prostředků do rozpočtu EU ……….. 42
4.8. Výkaznictví (reporting) ………. 44
5. PROVÁDĚNÍ PLATEB KONEČNÝM PŘÍJEMCŮM ………. 45
5.1. Provádění ex-post plateb prostředků SF konečným příjemcům – původní stav do 1.1.2006, tj. platby z účtu PJ na účet KP ……….. 45 5.2. Provádění ex-post plateb konečným příjemcům
ze státního rozpočtu (v případě, že nedochází
k předfinancování ze zdrojů SFDI) – stav po 1.1.2006 …. 46
6. FINANČNÍ TOKY V RÁMCI SROP ………... 49
6.1. Právní podklad pro poskytnutí dotace ……….. 49
6.1.1. Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj ………….. 49
6.1.2. Rozhodnutí o registrace akce v informačním systému ……….. 49
6.1.3. Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na financování projektu ……... 50
6.2. Zdroje financování ………. 50
6.3. Čerpání finančních prostředků ve SROP ………... 51
6.4. Způsob proplácení ………. 53
6.4.1. Obecní a krajské kofinancování ………. 53
6.4.2. Kofinancování ze státního rozpočtu a strukturálních fondů ……… 54
6.4.2.1. Kofinancování ze SR a SF u projektů z 1.-3.výzvy ………... 54
6.4.2.2. Kofinancování ze SR a SF u projektů od 4.výzvy ………. 56
6.5. Nedostatky v realizaci projektu a porušení rozpočtové kázně ………... 58
6.5.1. Nedostatky v realizaci projektu ………. 58
6.5.2. Porušení rozpočtové kázně ……… 58
6.6. Řešení výskytu nesrovnalostí ……… 58
7. KONTROLA ………. 60
7.1. Finanční kontrola v rámci strukturálních fondů ………… 60
7.2. Druhy finanční kontroly ……… 61
7.3. Veřejnosprávní kontrola ……… 62
7.3.1. Finanční kontrola v úrovni MFČR - Útvar pro winding-up ……….. 62
7.3.2. Finanční kontrola v úrovni ŘO - Kontrola fyzické realizace projektu ……….. 63
7.3.3. Kontrola vzorku operací nebo projektů …………. 64
7.4. Kontrolní činnosti prováděné orgány Komise
a Evropským účetním dvorem ………... 66
7.5. Vnitřní kontrolní systém ……… 66
7.5.1. Řídící kontrola ………... 66
7.5.2. Interní audit ……… 67
7.6. Základní druhy kontrol v rámci SROP ……….. 67
7.6.1. Kontrola ex-ante ………. 68
7.6.2. Kontrola interim ………. 69
7.6.3. Kontrola závěrečná ……… 69
7.6.4. Kontrola ex-post ……… 70
7.6.5. Administrativní kontrola ……… 70
7.6.6. Fyzická kontrola ……… 70
7.6.7. Průběžný monitoring ………. 70
7.6.8. Kontrola zadávacích řízení ……… 71
7.7. Monitorování postupu projektů a jejich udržitelnosti …… 71
7.7.1. Monitorování postupu projektů ………. 71
7.7.2. Monitorování udržitelnosti výsledků projektu ….. 73
7.8. Vlastní průběh kontrol v rámci SROP ………... 74
7.8.1. Interim a závěrečná kontrola ………. 74
7.8.2. Ex-post kontrola ………. 77
8. PROBLÉMY PROVÁZEJÍCÍ IMPLEMENTACI SROP …………. 80
8.1. Identifikované problémy ……… 84
8.2. Analýza problémů a návrhy doporučení ……… 86
8.2.1. Problémy v oblasti přípravy, hodnocení a výběru projektů ………... 86
8.2.2. Problémy v implementaci a monitorování programu ……… 88
8.2.3. Problémy v oblasti finančních toků ……… 96
9. PŘÍPADOVÁ STUDIE: STRUKTURÁLNÍ FONDY EU ………… 102
9.1. Časový harmonogram a forma realizace jednotlivých aktivit ………. 103
9.1.1. Zadání případových studií ………. 103
9.1.2. Řešení a konzultace případových studií ………... 105
9.1.3. Odevzdání případových studií ……….. 105
9.1.4. Hodnocení případových studií ……….. 106
9.1.5. Prezentace výsledků studentům ……… 106
9.2. Zadávací dokumentace k případovým studiím …………. 107
9.3. Hodnocení a výsledky případových studií ……… 107
9.3.1. Nedostatky v projektové žádosti ……….. 108
9.3.2. Přílohy k projektové žádosti ………. 111
9.3.3. Formální náležitosti ……….. 113
9.3.4. Posouzení přijatelnosti ……….. 114
ZÁVĚR ……… 116
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ……….. 119
SEZNAM POUŽITÝCH ZKRATEK ………... 122
SEZNAM TABULEK A OBRÁZKŮ ……….. 124
PŘÍLOHY ……… 125
ÚVOD
Dnem 1. května 2004 se Česká republika stala plnoprávným členem Evropské unie. Mimo jiné se jí tím otevřela možnost plně se účastnit na společných politikách EU včetně politiky hospodářské a sociální soudržnosti. Prostřednictví této politiky usiluje EU o snižování rozdílů v úrovni rozvoje regionů jednotlivých členských zemí. Vzhledem k tomu, že po svém vstupu ČR náleží k méně rozvinutým členským státům EU, otevírá se touto cestou řada možností, jak podpořit všestranný a vyvážený rozvoj vlastního území.
Od roku 1996 dochází v ČR k postupné aktivizaci v oblasti regionální politiky. Podnětem byly jak důvody vyplývající ze změněné ekonomické a politické situace v ČR (v této době dochází k nárůstu meziregionálních rozdílů v socioekonomickém rozvoji), tak zejména důvody související právě s přípravou ČR na vstup do EU.
Mezi nástroje politiky hospodářské a sociální soudržnosti patří strukturální fondy, Fond soudržnosti, iniciativy Společenství a komunitární programy.
Základním strategickým dokumentem pro získání podpory ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti ve zkráceném programovém období 2004-2006 je v ČR Národní rozvojový plán. K dosažení globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu je realizováno pět operačních programů. Jedním z nich je Společný regionální operační program (SROP). SROP je souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti ČR.
Téma diplomové práce jsem zvolila z několika důvodů: 1. aktuálnost tématu získávání podpory z fondů EU pro ČR
2. blížící se konec prvního, i když pro ČR zkráceného, programovacího období a tedy možnost prvního bilancování nad přínosy a naopak problémy vyplývajícími z čerpání prostředků z fondů EU v ČR a shrnutí do této doby získaných zkušeností s implementací a řízením jednoho z operačních programů
3. podpora informovanosti o možnostech čerpání podpory z fondů EU v ČR
Cílem diplomové práce je na příkladu Společného regionálního operačního programu (SROP) zmapovat nastavený systém finančních toků a kontroly strukturálních fondů v ČR se zaměřením na identifikaci hlavních problémových okruhů a nastínění možností jejich řešení.
K dosažení tohoto cíle obsahuje diplomová práce jednak teoretické shrnutí informací o regionální a strukturální politice EU a ČR a čerpání prostředků z fondů EU v ČR a jednak podrobný popis finančních toků a kontroly v rámci SROP. To je pak východiskem pro identifikaci a analýzu dosavadních zkušeností a problémů a návrhy doporučení k jejich řešení.
Dílčím cílem diplomové práce je připravit případovou studii pro výuku předmětů Evropské ekonomické integrace na VŠE v Praze.
Diplomová práce je rozdělená do devíti kapitol. Po nezbytných úvodních teoretických informacích k danému tématu je pozornost nejprve věnována nastavenému systému finančních toků a kontrol v rámci fondů EU a v rámci SROP a poté jsou identifikovány a analyzovány problémy provázející implementaci a realizaci SROP a navrhována doporučení k řešení.
První a druhá kapitola shrnují teoretické informace o regionální a strukturální politice EU a ČR. Ve třetí kapitole je představen Společný regionální operační program.
Čtvrtá, pátá a šestá kapitola se podrobně věnují finančním tokům mezi EU a ČR, provádění plateb konečným příjemcům a finančním tokům v rámci SROP. V sedmé kapitole je popsána finanční kontrola v rámci strukturálních fondů a SROP. Osmá kapitola obsahuje identifikaci a analýzu problémů, které se vyskytly v procesu implementace a realizace SROP a návrhy řešení. Dílčí součástí diplomové práce je v deváté kapitole představení případové studie zaměřené na vypracování projektové žádosti do SROP, kterou zpracovávali studenti VŠE v Praze, jejímž jsem spoluautorem. Na výsledcích případové studie lze určitým způsobem dokumentovat, jaké problémy činí potenciálním žadatelům nastavený systém podávání žádostí o dotaci ze SROP.
Vzhledem k tématu diplomové práce byly hlavními zdroji informací Národní rozvojový plán, Programový dokument SROP, Programový dodatek SROP a další
oficiální dokumenty, metodické pokyny k finanční tokům a kontrolám, česká a evropská legislativa (zákony, usnesení vlády ČR, nařízení) a internetové zdroje.
Všechny informace obsažené v této diplomové práci jsou platné k říjnu 2006 .
1. REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU
1.1. Politika hospodá ř ské a sociální soudržnosti EU
Politika hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie (alternativně regionální a strukturální politika) je politikou solidarity. Je na ni vyčleněna více než třetina celého rozpočtu Evropské unie. V programovacím období 2000–2006 to představuje zhruba 213 miliard Euro.
Již v preambuli Římské smlouvy podepsané v roce 1957 se uvádí, že signatáři se snaží „posílit jednotu hospodářství svých zemí a zajistit jejich harmonický rozvoj snižováním rozdílů mezi jednotlivými regiony a odstraňováním zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů“.
Prostřednictvím politiky hospodářské a sociální soudržnosti chce Unie přispět k rozvoji zaostávajících regionů, k restrukturalizaci průmyslových oblastí, které se ocitly v obtížné situaci, k ekonomické diverzifikaci venkovských oblastí, kde je zemědělství na ústupu, či k revitalizaci zanedbaných městských čtvrtí.
Cílem je zmenšování rozdílů mezi úrovní rozvoje různých regionů, snížení zaostalosti nejvíce znevýhodněných regionů a také podpora harmonického, vyváženého a udržitelného rozvoje ekonomických činností, vysoké úrovně zaměstnanosti, rovnosti mezi muži a ženami a vysoká úroveň ochrany a zlepšování životního prostředí. Jedná se tedy o posílení hospodářské, sociální i územní
„soudržnosti“ Unie.
Jak významná část rozpočtu Unie je věnována právě na strukturální nástroje, je nejlépe patrné z tzv. finančního výhledu, který je schvalován na sedmileté období a určuje rámcové stropy pro financování celé EU.
Tabulka č. 1 – Rozpočet strukturálních fondů EU 2000-2006 (v mld. EUR, závazky v cenách roku 1999)
Cíl 1 Cíl 2 Cíl 3 Interreg Urban Equal Leader FIFG Fond soudrž.
Celkem
EU 15
137,80 22,04 24,05 4,875 0,7 2,85 2,02 1,106 18,00 213,441
EU +10
13,23 0,12 0,11 0,420 0,0 0,22 0,00 0,003 7,59 21,693
EU 25
151,03 22,16 24,16 5,295 0,7 3,07 2,02 1,109 25,59 235,134
Pramen: Průvodce fondy Evropské unie, MMR, 2005
Politika hospodářské a sociální soudržnosti EU je postavena na několika základních principech, mezi které patří princip partnerství, princip programování, princip monitorování a vyhodnocování, princip koncentrace a princip adicionality (doplňkovosti).
1.2. Nástroje napl ň ování politiky hospodá ř ské a sociální soudržnosti
Mezi nástroje naplňování politiky hospodářské a sociální soudržnosti se řadí strukturální fondy, Fond soudržnosti, iniciativy Společenství a inovační akce.
Strukturální fondy EU jsou v současnosti čtyři – Evropský fond regionálního rozvoje (angl. ERDF), Evropský sociální fond (ESF), Evropský zemědělský orientační a záruční fond (angl. EAGGF) a Finanční nástroj pro orientaci rybolovu (angl. FIFG).
Prostředky ze Strukturálních fondů EU jsou využívány k naplnění předem jasně stanovených priorit, tzv. cílů. V programovacím období 2000–2006 jsou to následující tři cíle:
Cíl 1 (územní) - Podpora rozvoje zaostávajících regionů Cíl 2 (územní) - Podpora strukturálně postižených regionů Cíl 3 (tematický) - Podpora přizpůsobování a modernizace politik a
systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti
Cíl 1 se zaměřuje na podporu rozvojových aktivit nejzaostalejších regionů, tj. těch, jejichž HDP nedosahuje 75% průměru EU. Cíl 2 usiluje o hospodářskou a sociální přeměnu vybraných regionů, které čelí hospodářským a sociálním obtížím. Cíl 3 se týká zejména podpory vzdělávání a zaměstnanosti v regionech mimo Cíl 1.
1.3. Klasifikace NUTS
Klasifikace NUTS (La Nomenclature des Unités Territoriales Statistiques) byla zavedena Statistickým úřadem Evropských společenství (Eurostatem) ve spolupráci s ostatními orgány EU pro potřeby klasifikování jednotné unifikované struktury územních jednotek. Hlavním důvodem pro zavedení společné evropské klasifikace je snaha o získávání zejména ekonomických informací o území na srovnatelné bázi.
V roce 2003 byly zásady jednotné metodiky tvorby evropské klasifikace NUTS vydány formou závazného Nařízení Evropského parlamentu a Rady (ES) č. 1059/2003 ze dne 26. května 2003, o vytvoření společné klasifikace územních statistických jednotek (NUTS) (dále jen „Nařízení 1059/2003“). Evropská klasifikace NUTS tak má prvně právní základ a je závazná pro všechny členské státy EU.
Nařízení 1059/2003 bylo zveřejněno v Úředním věstníku EU, č. L 154 dne 21.
června 2003 a pro členské státy vstoupilo v platnost dne 11. července 2003.
1.4. Programovací procedury v EU
Programování je v Evropské unii založeno na principu zpracovávání víceletých rozvojových programů, na tzv. programovací období.
Strukturální fondy nepřispívají k financování jednotlivých akcí (projektů), ale k podpoře rozvojových programů, které mají svůj vlastní rozpočet členěný podle priorit a jednotlivých opatření. Struktura těchto programů zahrnuje analýzu území včetně vymezení slabých a silných stránek a stanovení celkové strategie rozvoje území. Na tuto strategii pak navazuje podrobné rozpracování jednotlivých opatření (nikoliv ovšem na úrovni projektů) včetně vymezení finančního rámce (prostředky EU, národní prostředky – státní, regionální, místní a další a rovněž prostředky
soukromého sektoru), splnění principu doplňkovosti (adicionality) a definování podmínek realizace programu. Převažují přitom programy iniciované na národní úrovni, na něž připadá zhruba 90 % prostředků strukturálních fondů. Zhruba 9 % prostředků připadá na iniciativy Společenství. Zbývající 1 % výdajů je využíváno na řadu inovačních opatření.
Před zavedením principu programování byl každý projekt schvalován Evropskou komisí. Po zavedení principu programování v roce 1988 byla pravomoc vybírat projekty delegována na jednotlivé členské státy. Programové dokumenty vlastně představují postupně se zpřesňující dohodu nebo smlouvu mezi členským státem a Evropskou komisí o tom, jak budou prostředky využity.
V zemích, které celé nebo velkou částí svého území spadají do Cíle 1, existuje třífázový plánovací postup:
1. Nejprve je zpracován Regionální rozvojový plán – v případě ČR jde o tzv.
Národní rozvojový plán.
2. Na základě Regionálního rozvojového plánu formuluje Evropská komise ve spolupráci s členským státem tzv. Rámec podpory Společenství (Community Support Framework). Ten má charakter smlouvy mezi EU a státem přijímajícím podporu o výši a zaměření podpory ze strukturálních fondů; zahrnuje celkovou strategii včetně vymezení vztahu strukturálních fondů a Fondu soudržnosti.
3. Na základě schváleného Rámce podpory Společenství předkládá členský stát jednotlivé operační programy, které mohou být sektorové a regionální.
Pro celkovou výši podpory Společenství v rámci Cíle 1 nižší než jedna miliarda € a zpravidla v rámci Cílů 2 a 3 předkládá členský stát místo formy operačního programu tzv. Jednotný programový dokument (JPD nebo SPD, Single Programming Document).
4. Operační program je doplněn tzv. programovým dodatkem. Programové dodatky podrobně specifikují dané priority a opatření.
Prioritou operačního programu se rozumí v podstatě cílová oblast pomoci, která se bude prostřednictvím operačního programu realizovat a která vychází z celkové strategie zakotvené v Rámci podpory Společenství.
Opatření (popř. podopatření) již vymezuje konkrétní obsahovou náplň pomoci, ze které musí vycházet případná projektová žádost a na kterou pak bude svým cílem navazovat. Opatření obsahují vymezení potenciálních konečných příjemců finančních prostředků a míry spolufinancování projektů ze strany EU a určují tzv. zprostředkující subjekty, neboli subjekty, které jsou při implementaci programu v přímém styku s konečným uživatelem. Stejně tak finanční prostředky v rámci jednotlivých operačních programů jsou alokovány na konkrétní opatření.
2. REGIONÁLNÍ A STRUKTURÁLNÍ POLITIKA Č R
2.1. Regionální politika Č R
Formování regionální politiky ČR na počátku 90. let minulého století prošlo poměrně složitým vývojem. Vlády České republiky věnovaly v této době hlavní pozornost řešení transformačních problémů na úrovni celého státu, které byly převážně makroekonomického charakteru a meziregionální ekonomické a sociální rozdíly, i přes jejich postupné prohlubování, nebyly zpočátku tak velké jako ve většině zemí EU. V období přibližně do roku 1996 byla regionální politika na okraji zájmu především z důvodu proklamovaného liberalismu. Regionální politika byla proto prakticky omezena jen na regionální podporu malých a středních firem zlepšením přístupu k úvěrům.
Od roku 1996 dochází v ČR k postupné aktivizaci v oblasti regionální politiky. Podnětem byly jak důvody vyplývající ze změněné ekonomické a politické situace v ČR, tak zejména důvody související s přípravou ČR na vstup do EU. V této době také dochází k nárůstu meziregionálních rozdílů v socioekonomickém rozvoji, který vyústil v celou řadu změn v oblasti institucionálního zajištění regionální politiky na centrální úrovni (bylo například zřízeno Ministerstvo pro místní rozvoj), jakož i na regionální úrovni.
Ke změnám došlo i v oblasti legislativního rámce, a to přijetím zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, kdy až do roku 2000 byla regionální politika prováděna jen na základě několika usnesení vlády. Přijetím tohoto zákona se Česká republika významně přiblížila k legislativní úpravě regionální politiky v rámci EU.
Ve druhé polovině 90. let se podařilo také vytvořit celý soubor programových dokumentů – od úrovně centrální (Strategie regionálního rozvoje ČR) až po úroveň lokální (Programy rozvoje obcí). Základním dokumentem v oblasti regionální politiky je Strategie regionálního rozvoje České republiky, která byla schválena vládou v červenci 2000.
2.2. Regionální uspo ř ádání Č R
Podle zákona č. 347/1997 Sb., o vytvoření vyšších územních samosprávných celků a o změně ústavního zákona České národní rady č. 1/1993 Sb., Ústava České republiky, je území České republiky s účinností od 1. ledna 2000 rozděleno na 14 krajů a 77 okresů (zrušeny k 31. prosinci 2002) včetně území hlavního města Prahy.
Krajská úroveň odpovídá rozdělení České republiky na statistické územní jednotky NUTS III.
Regiony NUTS II jsou v ČR tvořeny jednou až třemi jednotkami NUTS III.
Byly vytvořeny pro potřeby spojené s koordinací a realizací politiky hospodářské a sociální soudržnosti zákonem č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje, a jsou označovány jako regiony soudržnosti.
Území České republiky, které má nárok získat podporu v rámci Cíle 1, zahrnuje sedm regionů soudržnosti - Severozápad, Jihozápad, Střední Čechy, Severovýchod, Jihovýchod, Střední Morava a Moravskoslezsko. Osmým regionem soudržnosti je Praha, která však přesahuje stanovené maximum HDP na úrovni 75%
průměru EU a na prostředky v rámci Cíle 1 tudíž nemá nárok. Strukturální operace zde jsou však realizovány prostřednictvím Cílů 2 a 3.
Tabulka č. 2 - Regiony klasifikace NUTS v České republice
NUTS I (1)
NUTS II (8) regiony soudržnosti
NUTS III (14) kraj
Praha Praha
Střední Čechy Středočeský Ústecký Severozápad
Karlovarský Plzeňský Jihozápad
Jihočeský Liberecký Královéhradecký Severovýchod
Pardubický Vysočina Jihovýchod
Jihomoravský Olomoucký Střední Morava
Zlínský
Česká republika
Moravskoslezsko Moravskoslezský
Pramen: Zákon č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje
Obrázek č. 1 – Regiony klasifikace NUTS II v ČR
Pramen: Ministerstvo pro místní rozvoj
2.3. Realizace pomoci ze strukturálních fond ů EU v Č R
Pro získání prostředků z rozpočtu EU musela Česká republika připravit programové dokumenty, ve kterých jsou jasně určeny priority, jež ČR společně s Evropskou unií podporuje.
Základním programovým dokumentem, který popisuje celkovou strategii rozvoje ČR je Národní rozvojový plán 2004-2006. Priority spadající pod Cíl 1 jsou dále specifikovány v dokumentu Rámec podpory Společenství vypracovaným ve spolupráci Evropské komise a členského státu. Zajišťuje koordinaci veškeré pomoci EU. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů.
V České republice je Rámec podpory Společenství naplňován prostřednictvím pěti operačních programů (OP) pro Cíl 1 - OP Průmysl a podnikání, OP Infrastruktura, OP Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství, OP Rozvoj lidských zdrojů a Společného regionálního operačního programu (SROP).
Funkcí řídicího orgánu Rámce podpory společenství bylo pověřeno Ministerstvo pro místní rozvoj (Odbor rámce podpory Společenství), které tak nese celkovou odpovědnost za provádění regionální a strukturální politiky EU v ČR. Za každý z operačních programů pak odpovídá jedno z ministerstev ČR a je mu přidělen určitý podíl z prostředků určených pro regiony Cíle 1 v ČR.
2.4. Národní rozvojový plán 2004-2006
Národní rozvojový plán ČR se zaměřuje komplexně na oblast hospodářské a sociální soudržnosti v regionech soudržnosti Cíle 1. Národní rozvojový plán 2004- 2006 byl v České republice připravován již od roku 1999.
2.4.1. Historie přípravy Národního rozvojového plánu
První verzi návrhu Národního rozvojového plánu vzala vláda ČR na vědomí usnesením č. 1140/1999 ze dne 27. října 1999, upravený návrh projednala vláda dne 5. ledna 2000 a přijala k němu usnesení č. 14/2000.
Další práce probíhaly ve druhé polovině roku 2000 a v první polovině roku 2001, aktualizované znění návrhu Národního rozvojového plánu bylo projednáno vládou ČR dne 14. května 2001 a vláda k němu přijala usnesení č. 470/2001. Na konci června 2001 byla anglická verze aktualizovaného znění návrhu Národního rozvojového plánu předložena Evropské komisi k připomínkám.
Ministerstvo pro místní rozvoj obdrželo v polovině února 2002 společné hodnocení DG Regional Policy (Generální ředitelství Evropské komise pro regionální rozvoj) a DG Enlargement (Generální ředitelství Evropské komise pro rozšíření) k návrhu Národního rozvojového plánu ČR. Tyto připomínky byly hlavním důvodem pro podstatné změny a zpřesnění, které byly provedeny při přípravě konečné verze Národního rozvojového plánu.
Zásadní význam měla i dvě usnesení vlády ČR přijatá v roce 2002. Základy implementačního systému pro podporu ze strukturálních fondů v České republice byly položeny usnesením vlády ČR č. 102/2002 ze dne 23. ledna 2002. Vláda ČR tímto usnesením rozhodla nejen o počtu připravovaných programových dokumentů pro čerpání strukturálních fondů ve zkráceném programovém období 2004-2006, ale i o určení platebního orgánu a řídících orgánů programů, které budou vykonávat klíčové funkce v oblasti přípravy a řízení programů.
Druhým podstatným momentem bylo přijetí usnesení vlády ČR č. 401/2002 ze dne 1. dubna 2002, které určilo vymezení obsahu operačních programů a vytvořilo tak základní podmínku pro eliminaci duplicit v aktivitách podporovaných jednotlivými operačními programy.
V prosinci 2002 vláda ČR Národní rozvojový plán schválila usnesením č. 1272/2002 ze dne 16. prosince 2002.
Na počátku roku 2003 reagovala vláda na sílící doporučení Evropské komise týkající se snížení počtu připravovaných operačních programů a svým usnesením č. 149/2003 ze dne 12. února 2003 rozhodla o zahrnutí aktivit dosud připravovaného operačního programu Cestovní ruch a lázeňství do Společného regionálního operačního programu a o sloučení operačních programů Doprava a Životní prostředí do nového operačního programu Infrastruktura. V souladu s tímto usnesením a s doporučeními ex-ante hodnotitele byla připravena konečná verze Národního rozvojového plánu 2004-2006.
Ministerstvo pro místní rozvoj již od počátku přípravy Národního rozvojového plánu dbalo o co nejširší konzultační proces a o zapojení maximálního možného okruhu partnerů. Za celkovou koordinaci přípravy Národního rozvojového plánu bylo zodpovědné Ministerstvo pro místní rozvoj, finanční rámec byl zpracován v gesci Ministerstva financí. Celý dokument však vznikal též za výrazné součinnosti ústředních orgánů státní správy.
2.4.2. Obsah Národního rozvojového plánu 2004-2006
Národní rozvojový plán pro zkrácené programové období 2004-2006 obsahuje popis současné socioekonomické situace v ČR, definuje strategii, vymezuje zaměření operačních programů, stanovuje systém pro řízení a monitorování a určuje finanční rámec a rozdělení prostředků mezi jednotlivé operační programy.
Struktura a obsah dokumentu vychází z legislativy EU, především z nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 z 21. června 1999 a z dokumentů vydaných Evropskou komisí – řada „Working Paper“ Vademekum pro přípravu programových dokumentů pro strukturální fondy, Ex-ante hodnocení intervencí strukturálních fondů a indikátory pro monitorování a hodnocení.
2.4.3. Cíle a strategie Národního rozvojového plánu 2004-2006
Česká republika je z hlediska regionální politiky EU nerozvinutou zemí, nicméně charakter jejích problémů má především strukturální povahu (je to zřejmé také z analýzy SWOT – viz Příloha č. 1). To znamená, že příčiny „zaostalosti“ jsou mnohdy blízké situaci ve strukturálně postižených regionech EU.
Dlouhodobým záměrem České republiky je dosažení stabilního růstu, který bude umožňovat postupné vyrovnávání ekonomické úrovně s průměrem zemí EU.
Na tomto základě byl globální cíl Národního rozvojového plánu 2004–2006 definován jako: Udržitelný rozvoj založený na konkurenceschopnosti.
Takto definovaný globální cíl v sobě zahrnuje dosažení ekonomického růstu rychlejšího než je průměr zemí EU, zlepšení konkurenčního postavení ČR v EU a urychlení kvalitativních změn v ekonomice. Globální cíl Národního rozvojového
plánu a k němu vedoucí strategie se soustřeďuje na dosažení následujících specifických cílů:
1. Vytvoření podmínek pro růst ekonomiky posilováním vnitřních faktorů 2. Zvýšení kvalifikační úrovně, konkurenceschopnosti a mobility pracovní síly
při současném vyrovnávání dopadů růstu ekonomiky na znevýhodněné skupiny
3. Přiblížení se standardům EU v oblasti životního prostředí 4. Vyvážený rozvoj regionů
Strategie Národního rozvojového plánu pokrývá oblast konkurenceschopnosti a zaměstnanosti, tedy dvě základní oblasti politiky hospodářské a sociální soudržnosti Evropské unie. Důraz na konkurenceschopnost je zahrnut do prvního specifického cíle, který tak společně s druhým specifickým cílem, formulovaným pro řešení problematiky zaměstnanosti, primárně přispívá k dosažení globálního cíle. Třetí specifický cíl přispívá spíše ke zvýšení kvality života (prostřednictvím řešení problémů životního prostředí) a spolu se čtvrtým cílem přispívají k dosažení globálního cíle spíše sekundárně.
K dosažení výše zmíněných specifických cílů Národního rozvojového plánu přispívají následující prioritní osy Národního rozvojového plánu:
Posílení konkurenceschopnosti průmyslu a podnikatelských služeb Rozvoj dopravní infrastruktury
Rozvoj lidských zdrojů
Ochrana a zkvalitňování životního prostředí Rozvoj venkova a multifunkčního zemědělství Rozvoj cestovního ruchu
Strategie Národního rozvojového plánu byla formulována s ohledem na Strategii rozvoje lidských zdrojů ČR. Cíle a prioritní osy NRP jsou tak v souladu a přispějí k dosažení cílů této strategie. Respektovány jsou i horizontální priority Společenství
(též politiky Společenství) – tzn. rovné příležitosti, hospodářská soutěž, veřejné zakázky a životní prostředí.
2.5. Rámec podpory Spole č enství 2004 - 2006
Rámec podpory Společenství má charakter smlouvy mezi vládou České republiky a Evropskou komisí. Tato smlouva specifikuje závazek obou stran poskytnout prostředky na dosažení cílů v dokumentu uvedených. Zajišťuje koordinaci veškeré pomoci EU. Je rozčleněný podle priorit a realizuje se prostřednictvím jednoho nebo více operačních programů.
Evropská komise schvaluje tento dokument po dohodě s příslušným státem na základě předloženého Národního rozvojového plánu. Dokument byl přijat
"Rozhodnutím Komise, kterým se schvaluje Rámec podpory Společenství pro strukturální pomoc Společenství v oblastech Cíle 1 v České republice" - K (2004) 2089 ze dne 17.6.2004.
2.5.1. Obsah Rámce podpory Společenství
Rámec podpory Společenství vymezuje prioritní cíle a oblasti, do kterých směřují prostředky ze strukturálních fondů EU. Definuje základní institucionální uspořádání pro čerpání pomoci ze strukturálních fondů a finanční rámec. Na jeho základě může ČR v letech 2004-2006 využít až 1,454 miliardy eur na podporu všestranného rozvoje regionůČR (mimo hlavního města Prahy). Rozvojová strategie, vytčená v Rámci podpory Společenství, je v ČR naplňována pomocí pěti operačních programů. Všechny dokumenty jsou tzv. programovány na období příslušné finanční perspektivy.
Obrázek č. 2 – Rámec podpory Společenství 2004–2006
Pramen: www.mmr.cz
2.5.2. Řídicí orgán Rámce podpory Společenství
Řídicí orgán Rámce podpory Společenství (RPS) nese celkovou odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci poskytované ze strukturálních fondů České republice. Je odpovědný za věcnou koordinaci pomoci v rámci strukturální politiky EU a rovněž za komunikaci s Evropskou komisí.
Řídicím orgánem RPS je Ministerstvo pro místní rozvoj ČR - Odbor Rámce podpory Společenství. Je rovněž gestorem vyjednávání o reformě politiky soudržnosti v příštím programovém období 2007-2013 a hlavním koordinátorem tvorby programových dokumentů.
V systému implementace pomoci ze strukturálních fondů má MMR roli zastřešujícího orgánu, jehož posláním je zabezpečovat celkovou koordinaci řízení všech operačních programů. Nezbytné je proto zajištění efektivní komunikace s řídicími orgány jednotlivých operačních programů, včetně koordinace při vypracování manuálů (směrnic) k provádění jejich funkcí a zajištění příslušných školení.
2.6. Opera č ní programy v Č R 2004 - 2006
K dosažení globálního a specifických cílů Národního rozvojového plánu je realizováno pět operačních programů. Sektorově jsou zaměřeny čtyři operační programy, a to Průmysl a podnikání, Infrastruktura, Rozvoj lidských zdrojů, Rozvoj venkova a multifunkční zemědělství. Regionálně je zaměřen Společný regionální operační program (SROP).
Priority socioekonomického rozvoje, které předpokládají realizaci velkých projektů v oblasti životního prostředí a infrastruktury, jsou realizovány s podporou Fondu soudržnosti.
Tabulka č. 3 - Přehled operačních programů a jejich řídících orgánů
Operační program Řídicí orgán Kontakt
Společný regionální operační program (SROP)
Ministerstvo pro místní rozvoj
www.mmr.cz www.strukturalni-
fondy.cz OP Průmysl a podnikání
(OPPP)
Ministerstvo průmyslu
a obchodu www.mpo.cz
OP Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)
Ministerstvo práce a
sociálních věcí www.mpsv.cz
OP Infrastruktura (OPI) Ministerstvo životního prostředí
www.env.cz www.mdcr.cz OP Rozvoj venkova a
multifunkční zemědělství
Ministerstvo
zemědělství www.mze.cz
Pramen: www.euroskop.cz
Řídící orgány operačních programů byly určeny usnesením vlády č.102 ze dne 23. ledna 2002 k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídících a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti a
usnesením vlády č.149 ze dne 12. února 2003 o změně počtu operačních programů pro využívání strukturálních fondů.
2.7. Institucionální struktura pro realizaci pomoci ze strukturálních fond ů v Č R ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006
Implementační struktura pro čerpání finančních prostředků z EU v rámci regionální a strukturální politiky je specifikována v Rámci podpory Společenství včetně vymezení řídicích orgánů jednotlivých operačních programů, jejich pravomocí a úkolů.
Implementační struktura operačních programů zahrnuje řídicí orgán, zprostředkující subjekt/y, platební jednotku, platební orgán, monitorovací a kontrolní orgány.
Řídící orgán programu nese celkovou odpovědnost za účinnost, správnost řízení a provádění pomoci, poskytované ČR ze strukturálních fondů. Jeho úkolem je samozřejmě také včasné a adresné poskytování relevantních informací ohledně realizace programu, a to zejména všem potenciálním předkladatelům projektů i konečným příjemcům pomoci. Každý řídící orgán má rovněž zodpovědnost za přípravu adekvátní institucionální struktury.
Řídící orgán má právo své rozhodovací pravomoci delegovat na zprostředkují subjekt, nelze však přesouvat celkovou odpovědnost za řízení programů. Konečnou odpovědnost za implementaci jednotlivých programů nesou ministři, do jejichž působnosti spadá daný program. Delegace pravomocí musí být upravena písemnou dohodou o delegování pravomocí či jiným písemným právním aktem.
Obecně lze definovat tyto články implementačního řetězce:
Zprostředkující subjekt je veřejný nebo soukromý subjekt, který jedná v odpovědnosti řídících orgánů nebo provádí jejich jménem činnosti týkající se konečných příjemců. Zprostředkující subjekty jsou zpravidla zodpovědné za definování obsahu opatření a přípravu zásobníku projektů. Současně poskytují informace konečným příjemcům o náležitostech projektových žádostí.
Konečný příjemce je veřejný nebo soukromý subjekt, který na základě předložené projektové žádosti o pomoc prostřednictvím operačního programu obdrží finanční prostředky ze strukturálních fondů prostřednictvím platební jednotky na MMR. Konečný příjemce je cílový subjekt finančních prostředků.
Konečný uživatel je příjemce pomoci v rámci grantového schématu, který má prospěch z poskytnuté dotace, realizuje projekt (tzv. akci grantového schématu) a přijímá prostředky ze strukturálních fondů od konečného příjemce (tzv. gestora grantového schématu).
Platební orgán určuje vláda. Výkonem funkce Platebního orgánu pro SF a Fond soudržnosti byl rozhodnutím ministra financí vydaném na základě usnesení vlády č. 102 ze dne 23. ledna 2002 pověřen odbor Národního fondu Ministerstva financí.
Platební orgán realizuje platby jednotlivým konečným příjemcům ze všech operačních programů a současně spravuje finanční prostředky alokované pro ČR z rozpočtu EU. Některé funkce a aktivity však může platební orgán delegovat na tzv.
platební jednotku.
Platební jednotka je nezávislý subjekt organizačně oddělený od Platebního orgánu. Je zpravidla zřízená v rámci Řídícího orgánu konkrétního operačního programu. Vykonává část pravomocí Platebního orgánu (např. provádí platby na účet konečného příjemce), které na ni Platební orgán převedl. Platební jednotka nesmí uzavírat dohody o delegování pravomocí s dalšími subjekty.
Monitorovací výbor se ustavuje pro každý Rámec podpory Společenství a pro každý Operační program. Mají za úkol sledovat a hodnotit proces realizace operačního programu. Kontrolní orgány provádějí průběžnou a konečnou kontrolu všech procesů souvisejících s čerpáním pomoci za SF.
2.8. Finan č ní prost ř edky v rámci regionální a strukturální politiky EU pro Č eskou republiku ve zkráceném programovacím období 2004 - 2006
Česká republika má v prvních třech letech svého členství v EU (ve zkráceném programovacím období 2004-2006) možnost vyčerpat v rámci regionální a strukturální politiky EU zhruba 2,6 miliardy Euro, tedy více než 81 miliard korun.
Tyto prostředky plynou do České republiky prostřednictvím čtyř strukturálních fondů EU (ERDF, ESF, EAGGF a FIFG), Fondu soudržnosti a takzvaných iniciativ Společenství (iniciativy INTERREG a EQUAL). Finanční alokace pro ČR v období 2004 – 2006 ukazuje následující tabulka:
Tabulka č. 4 – Finanční alokace pro ČR v období 2004-2006, v milionech EUR, běžné ceny
Celkem 2004-2006 2004 2005 2006
Fond soudržnosti
(průměr) 945,3 316,9 266,1 362,3
Strukturální fondy
(Cíl 1-3) 1 584,4 381,5 528,9 674
Cíl 1 1 454,1 338,9 485,4 629,8
Cíl 2 71,3 23,3 23,8 24,2
Cíl 3 58,8 19,2 19,6 20,0
Iniciativy
Společenství 100,8 28,6 32,1 40,1
INTERREG 68,7 21,0 21,4 26,3
EQUAL 32,1 7,6 10,7 13,8
Strukturální operace
celkem 2 630,5 727,0 827,1 1076,3
Pramen: Evropská komise, duben 2003
V případě Fondu soudružnosti byl pro každou zemi stanoven maximální a minimální limit v závislosti na absorpční kapacitě.
Národní rozvojový plán se jako východisko pro Rámec podpory Společenství dále zaměřuje pouze na pomoc v rámci Cíle 1 a tedy pouze tyto prostředky jsou dále indikativně rozděleny mezi jednotlivé operační programy.
Evropská komise stanoví pro Českou republiku objem prostředků na Fond soudržnosti, Cíl 1, Cíl 2 a Cíl 3 a iniciativy Společenství. Dílčí rozdělení v případě aktivit způsobilých pro programy Cíle 1 je však na rozhodnutí ČR. V praxi tedy rozdělení prostředků mezi jednotlivé operační programy závisí pouze na dosaženém konsensu v rámci ČR.
Tabulka č. 5 : Finanční prostředky pro Rámec podpory Společenství (Cíl 1) v EUR, běžné ceny
Rámec podpory
Společenství (Cíl 1) 2004-2006 2004 2005 2006 běžné ceny - EK 1 454 265 778 338 952 807 485 488 619 629 824 352
Operační program 2004-2006 2004 2005 2006
OPPP 260 852 142 60 798 079 87 082 257 112 971 806
OPI 246 360 355 57 420 408 82 244 353 106 695 594
OP RLZ 318 819 283 74 308 763 106 433 869 138 076 651
OP Rozvoj venkova a multifunkční
zemědělství
173 901 427 40 532 052 58 054 838 75 314 537
SROP 454 332 571 105 893 505 151 673 302 196 765 764
Celkem 1 454 265 778 338 952 807 485 488 619 629 824 352 Pramen: www.strukturalni-fondy.cz
Indikativní rozdělení finančních prostředků procentuálně mezi jednotlivé operační programy ukazuje následující obrázek.
Obrázek č. 3 – Indikativní rozdělení prostředků SF mezi operační programy v ČR, 2004-2006
18%
17%
12% 22%
31% OPPP
OPI OP RLZ OP RVMZ SROP
Pramen: vlastní
3. SPOLE Č NÝ REGIONÁLNÍ OPERA Č NÍ PROGRAM
Společný regionální operační program (SROP) je souhrnným dokumentem zahrnujícím rozvojové priority sedmi regionů soudržnosti (celé území České republiky s výjimkou hl. města Prahy), které mohou být v období 2004–2006 podporovány ze strukturálních fondů EU v rámci Cíle 1. Byl schválen Usnesením vlády č. 79/2003, o schválení SROP.
Důraz je v rámci SROP kladen na podporu vyváženého a udržitelného ekonomického rozvoje regionů, který je založen na iniciativách veřejného, neziskového a soukromého sektoru. Program je založen na eliminaci faktorů, které překážejí rozvoji a růstu a na využití výhod, které poskytují příležitosti pro růst.
SROP podporuje především aktivity, jejichž realizace z hlediska platné české legislativy spadá do působnosti obcí nebo krajů. Tím se tento program odlišuje od zbývajících operačních programů, které se zaměřují na realizaci opatření, jež jsou z hlediska české legislativy převážně v působnosti státu. Určitou výjimku představuje priorita Rozvoj cestovního ruchu a lázeňství, kde vedle podpory aktivit majících místní či regionální charakter budou podporovány i aktivity, které mají horizontální či nadregionální charakter.
Globálním cílem SROP je dosažení trvalého hospodářského růstu i růstu kvality života obyvatel regionů na základě povzbuzování nových ekonomických aktivit s důrazem na tvorbu pracovních míst v regionálním i místním měřítku, na zlepšení kvality infrastruktury a životního prostředí, na všeobecný rozvoj lidských zdrojů a na prohlubování sociální integrace.
3.1. P ř íprava SROP
Dne 23. ledna 2002 přijala vláda České republiky usnesení č. 102 „k dokončení přípravy programových dokumentů a určení řídicích a platebních orgánů pro využívání strukturálních fondů a Fondu soudržnosti Evropské unie“. Tímto usnesením vlády bylo jako řídicí orgán SROP jmenováno Ministerstvo pro místní rozvoj; funkcí platebního orgánu SROP bylo pověřeno Ministerstvo financí.
Současně bylo rozhodnuto delegovat na kraje (resp. regionální rady) kompetence, spojené s realizací projektů a zajistit jejich podíl na řízení celého programu.
Priority a opatření SROP byly původně stanoveny usnesením vlády ČR č. 401 ze 17.dubna 2002. V této podobě byl SROP projednán a schválen usnesením vlády č. 79 z ledna 2003. Dodatečně, na základě usnesení vlády č. 149 z 12.února 2003, bylo rozhodnuto integrovat do SROP aktivity rušeného operačního programu Cestovní ruch a lázeňství. Po předložení SROP členům vlády pro informaci (8. dubna 2003) byl program dne 16. dubna 2003 předložen Evropské Komisi.
Na základě připomínek a jednání s Evropskou komisí byl SROP výrazně upraven. Došlo k redukci původního finančního plánu programu, potenciální překryv s ostatními operačními programy byl odstraněn, struktura priorit a opatření byla zjednodušena a došlo i k úpravám jednotlivých částí SROP. S uplatněním uvedených východisek je SROP tvořen čtyřmi prioritami rozpracovanými do devíti opatření (bez technické asistence), a to podpora malých a středních podniků ve vybraných regionech, zlepšení infrastruktury v regionech, rozvíjení infrastruktury pro rozvoj lidských zdrojů a podpora cestovního ruchu.
3.2. Financování SROP
Spolufinancování SROP z veřejných prostředků České republiky je zajišťováno jednak z rozpočtů obcí a krajů, jednak ze zdrojů státního rozpočtu (prostředky Ministerstva pro místní rozvoj) a státních fondů (Státní fond dopravní infrastruktury).
SROP spolufinancují dva strukturální fondy EU, a to Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF) pro všechny priority a Evropský sociální fond (ESF) pro prioritu 3, opatření 3.2. a 3.3.
SROP spolufinancuje převážně investiční projekty, neinvestiční projekty jsou podporovány pouze opatřeními 3.2., 3.3. a 4.1. Přehled priorit a opatření v rámci SROP je uveden v Příloze č. 2.
Rozdělení prostředků strukturálních fondů na jednotlivé priority a opatření v rámci SROP ukazuje následující tabulka.
Tabulka č. 6 : Rozdělení prostředků SF na jednotlivé priority a opatření SROP
Priorita, opatření
Prostředky SF 2004-2006
(v €)
Spolufinancování opatření (ERDF nebo ESF)
Podíl v %
Priorita 1 45 138 356 9.9
Opatření 1.1 45 138 356 ERDF 9.9
Priorita 2 196 998 604 43.4
Opatření 2.1 151 964 722 ERDF 33.4
Opatření 2.2 22 516 942 ERDF 5.0
Opatření 2.3 22 516 940 ERDF 5.0
Priorita 3 92 302 852 20.3
Opatření 3.1 45 025 332 ERDF 9.9
Opatření 3.2 37 142 668 ESF 8.2
Opatření 3.3 10 134 852 ESF 2.2
Priorita 4 108 085 719 23.8
Opatření 4.1 36 024 969 ERDF 7.9
Opatření 4.2 72 060 750 ERDF 15.9
Priorita 5 11 807 040 2.6
Opatření 5.1 (TA SROP) 6 719 824 ERDF 1.5
Opatření 5.2 (TA RPS) 5 087 216 ERDF 1.1
CELKEM 454 332 571 100.0
Pramen: Společný regionální operační program České republiky na léta 2004-2006 – Programový dodatek, Praha, červen 2004, verze 0.8
Podpora poskytnutá projektu v rámci SROP není slučitelná s podporou poskytnutou na týž projekt z jiného dotačního programu EU/dotačních titulů České republiky. Výjimkou jsou příspěvky státního rozpočtu, krajů a obcí, které přímo souvisejí s finančním plánem projektu (tj. jsou poskytnuty na spolufinancování projektu a jejich výše je uvedena v Rozhodnutí). U dotací čerpaných z prostředků Evropských společenství nesmí být porušena pravidla slučitelnosti dotací stanovená
v Nařízení Rady (ES) č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech v článku 28, odst. 1.
3.3. Implementa č ní struktura SROP
Řídícím orgánem Společného regionálního operačního programu je Odbor řídícího orgánu SROP a JPD Praha Ministerstva pro místní rozvoj. Zprostředkujícími orgány jsou Regionální rady1 a jejich sekretariáty v jednotlivých regionech soudržnosti, agentura CzechInvest, Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR a Centrum pro regionální rozvoj ČR včetně svých poboček. Implementační schéma SROP je uvedeno v Příloze č. 3.
Řídící orgán SROP vyhlašuje výzvy k předkládání projektů v rámci SROP.
Na základě výzvy vyhlášené Řídícím orgánem jsou vyhlášeny výzvy k předkládání projektů v jednotlivých regionech soudržnosti.
Za region soudržnosti vyhlašují výzvu, zajišťují sběr, hodnocení a výběr projektů Regionální rady a jejich sekretariáty u všech opatření kromě 1.1, 2.3 a podopatření 4.1.1 a 4.2.1. Sekretariát Regionální rady projekt přijme, zkontroluje a oboduje. Regionální rada projekt doporučí k financování.
Projekty do opatření 1.1 vybírá agentura CzechInvest. V opatření 2.3 je výběr projektů (vzhledem k jejich omezenému počtu, který je menší než počet krajů) dvoukolový. V prvé fázi je proveden předběžný, širší výběr ze strany krajů, v druhé fázi výběr v úrovni národní výběrové komise (za účasti zástupců všech regionů soudržnosti). Pro podopatření 4.1.1 a 4.2.1 je to Odbor rozvojových programů v cestovním ruchu na MMR. Projekty technické pomoci (priorita 5) vybírá Řídící orgán SROP, resp. Řídící orgán RPS.
Tyto výše jmenované zprostředkující orgány slouží zároveň jako informační místa pro žadatele při zpracování žádosti. Po ohodnocení předložených projektových žádostí je schválen seznam projektů doporučených k poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů.
1 Regionální rady regionů soudržnosti jsou zřízeny na základě zákona č. 248/2000 Sb., o podpoře regionálního rozvoje ve znění zákona č. 138/2006 Sb. Regiony NUTS II byly zřízeny pro potřeby spojené s realizací a koordinací hospodářské a sociální soudržnosti, spočívající zejména ve využívání finančních prostředků z předvstupních a strukturálních fondů Evropských společenství.
Po výběru projektu k financování ze SROP slouží jako zprostředkující orgán pro úspěšné žadatele a nositele grantových schémat (nyní již nazývané nikoliv
„žadatelé“, ale „koneční příjemci“) s výjimkou technické pomoci Centrum pro regionální rozvoj ČR (dále jen „CRR“).
CRR je státní příspěvková organizace MMR, která je Programovým dodatkem a Rozhodnutím ministra pro místní rozvoj č. 27 ze dne 9.7.2002 ustanovena zprostředkujícím subjektem a plní kontrolní a monitorovací funkci ve Společném regionálním operačním programu. Hlavní kancelář CRR je v Praze a dále v každém regionu soudržnosti je jedna pobočka.
Po předání podkladů k vybraným projektům provádí CRR u všech projektů ex-ante analýzy rizik a na jejich základě rozhodne, u kterých projektů bude provedena kontrola ex-ante na místě. Výsledkem kontrol je doporučení nebo nedoporučení jednotlivých projektů k financování ze SR a SF.
Na základě seznamu projektů doporučených Regionální radou k poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů a výsledků ex-ante kontrol vydá MMR Rozhodnutí ministra pro místní rozvoj o poskytnutí dotace ze státního rozpočtu a strukturálních fondů – tzv. „velké rozhodnutí“.
Na základě rozhodnutí ministra vystaví Řídicí orgán pro každý projekt Rozhodnutí o registraci akce v informačním systému (zkráceně Registrační list).
Dalším krokem je vydání Rozhodnutí o účasti státního rozpočtu a strukturálních fondů EU na financování projektu ze strany řídícího orgánu SROP a JPD Praha – tzv. „malé rozhodnutí“ – pro každý konkrétní projekt zvlášť. K Rozhodnutí jsou připojeny Podmínky (od 2.výzvy), příp. Smlouva o financování akce (pro projekty z 1.výzvy). Rozhodnutí s Podmínkami, příp. Smlouvou o financování akce kompletuje CRR.
CRR monitoruje realizaci projektů všech opatření programu SROP, s výjimkou technické pomoci. CRR slouží pro konečné příjemce jako informační místo, jeho prostřednictvím podávají koneční příjemci žádosti o platbu nebo žádají o případné změny v projektu.
Po skončení projektu je dále monitorováno, zda je zajištěna udržitelnost dosažených výsledků, a to po dobu pěti let od ukončení projektu. Konečný příjemce
je povinen zachovat efekty projektu v nezměněné podobě po dobu stanovenou v Podmínkách, které konečnému příjemci ukládají zejména, aby plně a prokazatelně splnil účel projektu, na který mu bude dotace poskytnuta, a to v rozsahu schváleného projektu, a zachoval výsledky realizace projektu pět let ode dne vydání Rozhodnutí;
zachoval nově vytvořená pracovní místa nejméně po dobu 3 let v případě kofinancování projektu z ESF či po dobu 5 let v případě kofinancování projektu z ERDF; zachovat některé monitorovací ukazatele (např. počet vytvořených hrubých pracovních míst, počet počítačů připojených širokopásmovým připojením, aj.).
Udržitelnost projektu je monitorována prostřednictvím monitorovacích zpráv o zajištění udržitelnosti projektu, které je konečný příjemce povinen podávat po ukončení realizace projektu.
4. FINAN Č NÍ TOKY MEZI EVROPSKOU KOMISÍ A Č ESKOU REPUBLIKOU
Jedná se o finanční toky probíhající mezi Evropskou komisí a Národním fondem na Ministerstvu financí, které je v ČR určeno Platebním orgánem pro prostředky ze strukturálních fondů (SF) a Fondu soudržnosti.
4.1. Finan č ní ř ízení
Prostředky ES jsou alokovány na jednotlivé SF na základě finančních plánů stanovených pro každý program. Tyto plány stanoví maximální částky čerpání finančních prostředků ze SF a z národních veřejných zdrojů v jednotlivých letech programového období.
Finanční plány pro každý program uvedené v Operačních programech, Jednotných programových dokumentech a Programech iniciativ společenství stanovují maximální částky pro financování jednotlivých priorit programu.
Indikativní finanční plány uvedené v Programovém dodatku stanovují maximální částky pro financování jednotlivých opatření.
Kromě finančních plánů pro každý program se pro finanční řízení SF a Fondu soudržnosti využívá finanční plán projektu. Finanční plán projektu zpracovává konečný příjemce (popř. konečný uživatel). Tento plán může být přílohou Rozhodnutí o poskytnutí dotace. Plnění finančních plánů se zaznamenává v monitorovacím systému strukturálních fondů (dále jen „MSSF“). Dodržování tohoto plánu kontroluje Řídící orgán (popř. zprostředkující subjekt). V případě, že konečný příjemce/konečný uživatel nedodrží finanční plán uvedený v MSSF, nemusí obdržet finanční prostředky v termínu stanoveném v tomto finančním plánu.
4.1.1. Hlavní zásady finančního řízení strukturálních fondů
Hlavní zásadou při využívání prostředků ze strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je přísné oddělení linií implementační, platební a kontrolní.
V rámci finančního řízení strukturálních fondů a Fondu soudržnosti je každému členskému státu EU dána povinnost zřídit řídící orgány (linie implementační) a platební orgány (linie platební).
V kontrolní a ujišťovací oblasti má členský stát povinnost provádět následující kontroly:
a. kontroly týkající se uskutečněných výdajů (podle čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a čl. 4 nařízení Komise (ES) č. 1386/2002),
b. certifikaci uskutečněných výdajů (podle čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a čl. 8 nařízení Komise (ES) č. 1386/2002),
c. kontrolu vzorků operací a projektů (podle čl. 10 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a čl. 9 nařízení Komise (ES) č. 1386/2002) a
d. vystavovat Prohlášení při ukončení programu nebo projektu2 (podle čl. 15 nařízení Komise (ES) č. 438/2001 a čl. 13 nařízení Komise (ES) č. 1386/2002).
Podrobnosti týkající se kontroly jsou uvedeny v kapitole 7.
Hlavními právními předpisy v oblasti strukturálních fondů jsou:
nařízení (ES) 1260/1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech (změněno nařízením Rady (ES) 1447/2001),
nařízení 438/2001, kterým se stanoví podrobná pravidla pro provádění nařízení Rady (ES) č. 1260/1999 týkající se řídících a kontrolních systémů pro pomoc poskytovanou v rámci strukturálních fondů (změněno nařízením EK 2355/2002),
nařízení 1386/2002, která stanoví, že transfery finančních prostředků z rozpočtu EU členským státům se uskutečňují pouze prostřednictvím určeného Platebního orgánu, přičemž odpovědnost za samotnou implementaci programu/projektu má příslušný Řídící orgán.
2 V případě Fondu soudržnosti.
