Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta národohospodá ř ská
Hlavní specializace: Regionalistika a veřejná správa
I MPLEMENTACE P ROGRAMU
I NICIATIVY S POLE Č ENSTVÍ EQUAL
V Č ESKÉ REPUBLICE diplomová práce
Autor: Dita Lamačová
Vedoucí práce: RNDr. Josef Postránecký
Rok: 2006
Prohlašuji na svou čest, že jsem diplomovou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.
Dita Lamačová
V Praze, dne 18. 12. 2006
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala RNDr. Josefu Postráneckému za konzultování diplomové práce, za rady a cenné připomínky, které mi poskytl. Dále bych chtěla poděkovat pracovníkům Ministerstva práce a sociálních věcí z Odboru řízení pomoci z Evropského sociálního fondu za možnost přístupu k interním dokumentům.
Anotace
LAMAČOVÁ, Dita. Implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL v České republice. Praha: Národohospodářská fakulta Vysoké školy ekonomické v Praze, 2006.
81 stran. Diplomová práce.
Cílem diplomové práce je přiblížení problematiky implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL prostřednictvím hodnotícího procesu žádostí o grant, které byly předkládány na základě výzvy vyhlášené v roce 2004. Program Iniciativy Společenství EQUAL je program zaměřený na vývoj a prosazování nových nástrojů a prostředků boje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi na trhu práce. Hodnotící proces je v diplomové práci popsán a zanalyzován jednak z hlediska nastavení tohoto systému vyhodnocování žádostí o grant a jednak z hlediska výsledků tohoto hodnotícího procesu.
Annotation
LAMAČOVÁ, Dita. Implementing the Community Initiative Programme EQUAL in the Czech Republic. Prague: The Faculty of Economics and Public Administration, University of Economics, Prague, 2006. 81 pages. Diploma thesis.
My diploma thesis focuses on implementing the Community Initiative Programme EQUAL, which is co-financing from the European Social Fund. The global objective of Community Initiative Programme EQUAL in the Czech Republic is to ensure promoting of innovative solutions for the existing problematic fields in connection with discrimination and inequalities in the labour market. The aim of the thesis is to analyse the evaluation process of application forms. This process is very important for implementig the Community Initiative Programme EQUAL.
Obsah
OBSAH 6
PŘEHLED ZKRATEK 8
ÚVOD 9
1. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND 11
1.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA 11
1.2. ZAMĚŘENÍ PODPORY Z EVROPSKÉHO SOCIÁLNÍHO FONDU 11 1.3. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND VPROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2000-2006 13 1.4. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČESKÉ REPUBLICE VPROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2004 - 2006 15 1.5. EVROPSKÝ SOCIÁLNÍ FOND V ČESKÉ REPUBLICE VPROGRAMOVÉM OBDOBÍ 2007 - 2013 16 2. PODPORA Z INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL 19
2.1. ZÁKLADNÍ CHARAKTERISTIKA, LEGISLATIVNÍ VYMEZENÍ 19 2.2. HORIZONTÁLNÍ PRIORITY, PRINCIPY CIPEQUAL 20 2.3. TÉMATICKÉ OBLASTI, PRIORITY A OPATŘENÍ CIPEQUAL 24 2.4. AKCE CIPEQUAL,I. KOLO A II. KOLO INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL 30
2.5. FINANCOVÁNÍ CIPEQUAL 31
3. PROBLEMATIKA IMPLEMENTACE CIP EQUAL V ČESKÉ REPUBLICE (SYSTÉM HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT) 37
3.1. FORMÁLNÍ HODNOCENÍ ŽÁDOSTÍ O GRANT 39
3.2. HODNOCENÍ ZOHLEDNĚNÍ PRINCIPŮ, ZPŮSOBU IMPLEMENTACE A NAPLNĚNÍ
HORIZONTÁLNÍCH TÉMAT 42
3.3. HODNOCENÍ VĚCNÉHO ZÁMĚRU ŽÁDOSTÍ O GRANT 51
3.4. ŽÁDOSTI O GRANT, KTERÝM BYLA PŘIDĚLENA DOTACE NA AKCI 1 56
3.4.1. DODATEČNÁ VÝZVA 57
4. PROJEKT „PROČ MAJÍ ZŮSTAT STRANOU?“ 59
4.1. HODNOCENÍ ŽÁDOSTI O GRANT PŘÍJEMCE DOTACE KONZORCIUM NEVLÁDNÍCH
ORGANIZACÍ PRACUJÍCÍCH SUPRCHLÍKY 60
4.2. ZAHÁJENÍ, PRŮBĚH A UKONČENÍ AKCE 1 62
4.3. ZAHÁJENÍ A PRŮBĚH AKCE 2 A 3 68
ZÁVĚR 71
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ 74 SEZNAM TABULEK 76
PŘÍLOHY 77
Přehled zkratek
ESF Evropský sociální fond
SF Strukturální fondy
EU Evropská unie
ERDF Evropský fond regionálního rozvoje
EAGGF Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond FIFG Finanční nástroj na podporu rybolovu
HDP Hrubý domácí produkt
MPSV Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR OP RLZ Operační program Rozvoj lidských zdrojů
JPD3 Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu CIP EQUAL Program Iniciativy Společenství EQUAL
SROP Společný regionální operační program IS EQUAL Iniciativy Společenství EQUAL
RP Rozvojové partnerství/Rozvojová partnerství
TCA Smlouva o mezinárodní spolupráci
ESZ Evropská strategie zaměstnanosti
NNO Nevládní neziskové organizace
DPA Smlouva o mezinárodní spolupráci
ŘO Řídící orgán
DG REGIO Generální ředitelství Regionální politika
NK EQUAL Národní kancelář EQUAL
NTS Národní tématické sítě
ETS Evropské tématické skupiny
Úvod
Dne 1. května 2004 se Česká republika stala členským státem Evropské unie. Tímto okamžikem Česká republika převzala celou řadu povinností a závazků, ale získala a bude získávat celou řadu výhod mezi které samozřejmě patří i možnost čerpání finančních prostředků ze Strukturálních fondů a Kohezního fondu, a to za účelem podpory hospodářské a sociální soudržnosti.
Jedním z nejvážnějších důsledků přechodu z centrálně plánované ekonomiky na tržní hospodářství je v České republice nezaměstnanost, jejíž procentuální výše se pohybuje kolem průměru Evropské unie. Na podporu boje proti nezaměstnanosti v evropských státech byla vypracována Evropská strategie zaměstnanosti. Jedním z nástrojů pro uskutečňování Evropské strategie zaměstnanosti je Evropský sociální fond. Evropský sociální fond lze charakterizovat jako finanční nástroj, který „pomáhá rozvíjet zaměstnanost podporou zaměstnatelnosti, podnikání a rovných příležitostí a investuje do lidských zdrojů“.
V rámci boje s nezaměstnaností je důležité nejen její odstraňování, ale zejména pak snaha nezaměstnanosti předcházet. Právě na podporu předcházení nezaměstnanosti a to především u skupin ohrožených diskriminací na trhu práce byla pro současné programové období v Evropské unii zavedena Iniciativy Společenství EQUAL. Program Iniciativy Společenství EQUAL je program zaměřený na vývoj a prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi na trhu práce.
Cílem mé práce je přiblížení problematiky implementace Iniciativy Společenství EQUAL a to prostřednictvím hodnotícího procesu žádostí o grant, které byly předkládány na základě výzvy vyhlášené v srpnu 2004, a dále pak případovou studií projektu, kterému byla poskytnuta dotace z Programu Iniciativy Společenství EQUAL.
Má práce je rozdělena do čtyř částí. První část je věnována Evropskému sociálnímu fondu. Smyslem této části je zachytit základní rysy Evropského sociálního fondu, zejména pak možnosti jeho využití pro jednotlivé členské státy Evropské unie. Dále je zde zachycen
Evropský sociální fond v programovém období 2000 – 2006 jak na evropské úrovni, tak i na úrovni České republiky. V závěru této části je uvedeno několik informací o Evropském sociálním fondu v České republice v programovém období 2007 – 2013.
Druhá část je věnována Iniciativě Společenství EQUAL. Nejprve je zde tato Iniciativa Společenství stručně charakterizována, včetně jejího legislativního vymezení. Dále následuje popis a stručné zhodnocení základních principů a tématických celků Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Hlavní důraz je zde kladen na II. kolo implementace Programu Iniciativy Společenství EQUAL. Součástí tohoto oddílu je charakteristika financování Programu Iniciativy Společenství EQUAL.
Třetí a čtvrtá část jsou stěžejní pro diplomovou práci. V třetí části je zachycen proces hodnocení žádostí o grant. Proces hodnocení žádostí o grant byl významný pro celou implementaci programu, neboť výsledkem tohoto hodnocení byl soubor žádostí o grant, které byly označeny jako vhodné pro přidělení dotace. Hodnotící proces probíhal ve třech oddělených fázích. V této části práce jsou popsány a zejména pak zhodnoceny právě tyto tři fáze hodnotícího procesu, a to jednak z hlediska nastavení tohoto systému vyhodnocování žádostí o grant, a jednak z hlediska výsledků těchto jednotlivých fází. Výstupem této kapitoly je zachycení nejčastějších nedostatků, které jednotlivé žádosti o grant obsahovaly, na druhou stranu však i zdůraznění bezproblémových částí. Dále je v této kapitole uvedeno několik zajímavostí, které byly při zpracování hodnotícího procesu zjištěny.
V poslední části diplomové práce je proces hodnocení žádostí o grant přiblížen na konkrétním projektu, který je v rámci Programu Iniciativy Společenství EQUAL úspěšně realizován. Na tomto projektu je dále zachycena vlastní implementace programu, zejména pak její administrativní náročnost jak pro řídící orgán a národní podpůrnou strukturu, tak i pro konečného příjemce dotace.
1. Evropský sociální fond
1.1. Základní charakteristika
Evropský sociální fond (ESF) je jedním ze čtyř Strukturálních fondů (SF), jejichž společným cílem je odstraňování neodůvodněných rozdílů zejména v životní úrovni obyvatel jednotlivých regionů Evropské unie (EU). Dalšími třemi fondy, které tvoří základnu SF jsou Evropský fond regionálního rozvoje (ERDF), Evropský zemědělský podpůrný a garanční fond (EAGGF) – resp. jeho podpůrná sekce, jejíž finanční výše zhruba odpovídá pěti procentům finančních prostředků, které tento fond poskytuje, a Finanční nástroje na podporu rybolovu (FIFG).
Evropský sociální fond lze charakterizovat jako finanční nástroj EU, který „pomáhá rozvíjet zaměstnanost podporou zaměstnatelnosti, podnikání a rovných příležitostí a investuje do lidských zdrojů“.
1.2. Zaměření podpory z Evropského sociálního fondu
Potřeby individuálních osob s cílem zvýšení jejich zaměstnatelnosti jsou hlavní prioritou podpory, kterou poskytuje ESF. Avšak nejsou vyloučeny ani akce, které mají zlepšit systémy a struktury tak, aby samotný trh práce lépe fungoval (blíže viz 1). Všeobecným posláním ESF je rozvoj lidských zdrojů, podpora prevence a boj s nezaměstnaností, rozvoj hospodářské a sociální soudržnosti a také, v dnešní době často diskutované, rovné příležitosti pro muže a ženy (blíže viz 2).
1 Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje - Stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2000
2 Kolektiv autorů, Úvod do regionálních věd a veřejné správy, Vydavatelství a nakladatelství Aleš Čeněk, s.r.o., Plzeň, 2004
Akce a činnosti, které ESF podporuje, můžeme shrnout do pěti následujících oblastí (blíže viz 3):
• rozvoj a podpora aktivní politiky na trhu práce spočívající v boji proti nezaměstnanosti a její prevence, v prevenci dlouhodobé nezaměstnanosti jak u žen, tak i u mužů, v usnadnění reintegrace dlouhodobě nezaměstnaných na trh práce, v podpoře profesního začleňování mladých lidí na trh práce, v podpoře profesní integrace osob vracejících se na trh práce po období nepřítomnosti;
• podpora rovných příležitostí pro všechny v přístupu na trh práce se zvláštním důrazem na ty, kterým hrozí sociální vyloučení z majoritní společnosti;
• podpora a zlepšování školení, vzdělávání a poradenství jakožto součástí politiky celoživotního vzdělávání s cílem umožnit a zlepšit přístup na trh práce, zlepšit a udržet zaměstnatelnost a podpořit profesní mobilitu, posílit spojení mezi vzdělávacími, školními institucemi a trhy práce;
• podpora kvalifikované, vzdělané a přizpůsobivé pracovní síly, inovací a flexibilní organizace práce, rozvoje podnikání a podmínek umožňujících vytváření pracovních míst a podpora dovedností a rozvoje lidského potenciálu ve výzkumu, vědě a technologii;
• konkrétní opatření na zlepšení přístupu žen na trh práce a jejich účast na něm včetně rozvoje jejich profesní kariéry, přístupu žen k novým pracovním příležitostem a zahájení vlastního podnikání a snížení vertikální a horizontální segregace na základě pohlaví na trhu práce.
Při zabezpečování pěti výše uvedených oblastí podpory bere ESF zřetel na následující:4
• podpora lokálních aktivit zaměřených zejména na lokální zaměstnanost;
• specifické vlastnosti trhu práce, které ovlivňují rozvoj informační společnosti a zajištění rovného přístupu k jejím výhodám a možnostem;
• rovnoprávné postavení mužů a žen ve smyslu politiky gender mainstreamingu.
3 Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje - Stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2000
4 Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu
Dle nařízení o ESF patří mezi „vhodné činnosti“ (činnosti, které může ESF podporovat) tyto činnosti a akce:5
• podpora individuálních osob – rozvoj lidských zdrojů – a to v oblasti vzdělávání a školení, v oblasti pomoci při zaměstnávání, v oblasti výzkumu a vědy a v oblasti podpory rozvoje nových možností zaměstnávání osob;
• struktury a systémy rozvíjení odborného vzdělávání, modernizace a zefektivňování pracovních úřadů, vytváření spojení mezi oblastí pracovní a oblastmi vzdělávání, výzkumu a výchovy; doprovodná opatření;
• opatření technické pomoci.
1.3. Evropský sociální fond v programovém období 2000-2006
Nejdůležitější legislativní vymezení ESF nalezneme v nařízení Rady č. 1260/1999 ze dne 21. června 1999 o obecných ustanoveních o strukturálních fondech a v nařízení Parlamentu a Rady č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu.
V současném programovém období je ESF spolu s ostatními strukturálními fondy využíván jako finanční nástroj na podporu následujících tří cílů, které tvoří základ hospodářské a sociální soudržnosti:6
Cíl 1 je zaměřen na podporu regionů, jejichž rozvoj zaostává. Kritériem pro automatické zařazení určitého regionu do tohoto cíle je výše HDP na obyvatele v tomto regionu, která je nižší než 75 % průměru EU. Existují dvě výjimky pro přidělení podpory v rámci tohoto cíle, a to jsou řídce osídlené oblasti a dále pak oblasti, které překračují výše uvedenou hranici 75- ti %, ale v předchozím programovém období, toto kritérium splňovaly. Regiony, který jsou v tomto cíli podporovány, odpovídají regionům NUTS II. Tento cíl podporuje tři hlavní priority, kterými jsou produkční sektor, lidské zdroje a dopravní infrastruktura. Tento cíl je financován všemi čtyřmi strukturálními fondy. Objem prostředků určených pro tento Cíl 1
5 Nařízení Parlamentu a Rady (ES) č. 1784/1999 ze dne 12. července 1999 o Evropském sociálním fondu
6 Sestaveno na základě přednášek RNDr. Josefa Postráneckého k předmětu REG503 akreditovaného Katedrou regionálního rozvoje a veřejné správy Vysoké školy ekonomické v Praze, kurz navštěvován v letním semestru akademického roku 2004/2005
tvoří 69,7 % finančních prostředků SF (136 mld. Euro), přičemž ESF se na tomto cíli podílí zhruba 35 mld. Euro.
Hospodářská a sociální přeměna regionů, které čelí strukturálním problémům, je úkolem Cíle 2. Tento cíl podporuje 4 typy regionů NUTS III, kterými jsou regiony průmyslově zaměřené (s orientací na tradiční odvětví těžkého a lehkého průmyslu), regiony venkovské, městské regiony a regiony závislé na rybolovu. Pro každý tento typ existuje soubor znaků, který musí splňovat, aby se mohl stát regionem podporovaným v rámci Cíle 2. Na rozdíl od Cíle 1, kde existuje automatický nárok na podporu po splnění daného kritéria, v Cíli 2 tento automatický nárok neexistuje. Prioritami tohoto cíle jsou diverzifikace ekonomiky, ekologická rehabilitace, rozvoj infrastruktury a sociální sféra. Pro Cíl 2 je určeno 22,5 mld.
Euro (11,5 % prostředků SF) a je financován ERDF a ESF.
Podpora z Cíle 3 je zaměřena na transformaci a modernizaci politiky a systémů vzdělávání, školení a zaměstnanosti. Tento cíl je financován pouze ESF a to ve výši 24 mld.
Euro (12,3 % finančních prostředků SF). Jako priority jsou Cíli 3 stanoveny adaptace a modernizace systémů vzdělávání a odborná příprava, aktivní politika zaměstnanosti a oblast celoživotního vzdělávání.
Kromě výše uvedených Cílů financují SF tzv. Iniciativy Společenství, které tyto Cíle doplňují již od roku 1989, dále pak technickou pomoc, inovační akce a akce podporované z FIFG nad rámec Cíle 1.
Od Cílů se Iniciativy Společenství odlišují zejména v tom, co podporují. Hlavním úkolem Iniciativ je podporovat inovativní přístupy k řešení určitých problémů a dále pak podpora mezinárodní spolupráce a s ní související výměna a sdílení zkušeností v dané tématické oblasti. V současném programovém období jsou podporovány tyto čtyři Iniciativy:
• Interreg III, orientovaná na přeshraniční a nadnárodní spolupráci a na výměnu zkušeností týkajících se regionálního rozvoje;
• Leader +, orientovaná na vysoce kvalitní a integrované strategie rozvoje venkova;
• Urban II, orientovaná na hospodářskou a sociální regeneraci městských a příměstských oblastí;
• Equal, orientovaná na boj proti všem formám diskriminace a nerovností na trhu práce.
Následující tabulka zachycuje výši financování (v Euro) ESF, SF jako celku a informace o tom, na čem se konkrétní fond podílí:
ERDF ESF EAGGF FIFG Celkem
Cíl 1 ano 35,0 mld. ano ano 136,0 mld.
Cíl 2 ano 2,0 mld. ano ano 22,5 mld.
Cíl 3 ne 24,0 mld. ne ne 24,0 mld.
Iniciativy Společenství ano 3,0 mld. ano ano
Technická pomoc, inovační akce ano ano ano ano
FIFG nad rámec Cíle 1 ne ne ne ano
Tab 1-1 Finanční prostředky alokované v rámci ESF
Pramen: Pomoc Evropské unie zaměřená na zaměstnanost a lidské zdroje - Stručný průvodce Evropským sociálním fondem určený pro budoucí členské státy, Office for Official Publications of the European Communities, Luxembourg, 2000
1.4. Evropský sociální fond v České republice v programovém období 2004 - 2006
Finanční prostředky a veškeré výhody ESF může Česká republika využívat od roku 2004, kdy se stala právoplatným členem Evropské unie (1. května 2004). Orgánem zodpovědným za řízení pomoci z ESF se stalo Ministerstvo práce a sociálních věcí (MPSV). V České republice byly vytvořeny čtyři následující programy, které mohou čerpat finanční prostředky v celkové výši 457 mil €7:
• Operační program Rozvoj lidských zdrojů (OP RLZ)
• Jednotný programový dokument pro Cíl 3 pro Prahu (JPD3)
• Program Iniciativy Společenství EQUAL (CIP EQUAL)
• Společný regionální operační program (SROP)
7 Internetové stránky Evropského sociálního fondu v ČR, http://www.esfcr.cz, 19. 8. 2006
Oproti prvním třem programům, jejichž řídícím orgánem je MPSV, je řídícím orgánem SROP Ministerstvo pro místní rozvoj, a zároveň SROP je i programem, který nečerpá finanční prostředky pouze z ESF (pouze část priority 3 tohoto programu), ale zejména z ERDF.
Následující tabulka zachycuje celkový objem finanční pomoci, kterou EU poskytuje České republice prostřednictvím ESF:
Program Podpora v mil €
OP RLZ 318,82
JPD3 58,80 CIP EQUAL 32,10
SROP 47,28 Celkem ESF v ČR 457,00
Tab 1-2 Finanční prostředky ESF alokované na jednotlivé programy v ČR
Pramen: Internetové stránky Evropského sociálního fondu v ČR, http://www.esfcr.cz, 19. 9. 2006
Největší část prostředků ESF v České republice je alokována na OP RLZ, a to z důvodu, že se jedná o implementační program realizovaný v celé České republice kromě Prahy. Pro Prahu byl vytvořen JPD3, na který je alokováno mnohem méně finančních prostředků.
Nejméně finančních prostředků je přiděleno CIP EQUAL. Důvodem je odlišnost tohoto programu od ostatních, neboť tento program je označován jako zkušební, který výraznou měrou dává přednost vysoké kvalitě namísto kvantitě.
1.5. Evropský sociální fond v České republice v programovém období 2007 - 2013
Dne 31. července 2006 byla v Úředním věstníku EU zveřejněna oficiální znění nařízení Evropské komise, která se týkají strukturálních fondů a Fondu soudržnosti v následujícím programovacím období 2007 – 2013. Jedním z nich je také nařízení evropského parlamentu a rady (ES) č. 1081/2006 o Evropském sociálním fondu a o zrušení nařízení (ES) č. 1784/1999.
Na základě tohoto nařízení jsou připravovány všechny operační programy spolufinancované z Evropského sociálního fondu v období 2007 – 2013.8
8 Ministerstvo práce a sociálních věcí, národní podpůrná struktura, Zpravodaj Iniciativy Společenství EQUAL #1, 2006
Operační programy, které umožní čerpání prostředků z ESF v oblasti lidských zdrojů pro období 2007 – 2013 v České republice jsou tyto9:
• Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost
• Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost
• Operační program Praha – Adaptabilita a zaměstnanost
Řízení těchto programů bude rozděleno dle kompetencí jednotlivých subjektů. Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost bude řízen Ministerstvem práce a sociálních věcí, které má bohaté zkušenosti s řízením programů již z prvního programovacího období.
Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost bude řízen Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy a řízení třetího programu, který je výhradně určen pro hl. m. Praha, bude v působnosti Magistrátu hl. m. Praha.10
V období 2007 – 2013 bude mít Česká republika možnost hospodařit s přibližně 4,5 mld. € z ESF. Rozložení finančních prostředků z fondů EU mezi jednotlivé operační programy bylo schváleno Usnesením vlády č. 494 z 10. května 2006. Finanční prostředky byly rozděleny mezi operační programy spolufinancované z ESF následujícím způsobem:11
• Operační program Lidské zdroje a zaměstnanost 1 811 845 772 €
• Operační program Vzdělávání pro konkurenceschopnost 1 811 845 772 €
• Operační program Praha – Adaptabilita 121 956 194 €
V průběhu roku 2005 byly započaty procesy přípravy výše uvedených operačních programů. V souladu s principem partnerství byly ustanoveny pracovní skupiny, jejichž hlavním posláním je vytvářet expertní zázemí a potřebnou platformu pro zajištění konzultačního procesu se sociálními partnery při přípravě a dopracování jednotlivých operačních programů a dalších navazujících dokumentů.12
9 Internetové stránky Fondů evropské unie, http://www.strukturalni-fondy.cz, 20. 10. 2006
10 Ministerstvo práce a sociálních věcí, Evropský sociální fond v ČR, Praha, 2006
11 Internetové stránky Fondů evropské unie, http://www.strukturalni-fondy.cz, 20. 10. 2006
12 Ministerstvo práce a sociálních věcí, národní podpůrná struktura, Zpravodaj Iniciativy Společenství EQUAL #1, 2006
Dne 28. června 200613 vláda České republiky projednala návrhy všech operačních programů, které do této doby byly diskutovány na několika veřejných jednáních. Vláda svým usnesením č. 821 vzala návrhy operačních programů na vědomí. Další verze operačních programů, které reflektovaly jednání mezi řídícím orgánem daného operačního programu, Ministerstvem pro místní rozvoj a Evropskou komisí byly ministrem pro místní rozvoj předloženy vládě v listopadu 2006 ke schválení.14
13 Internetové stránky Fondů evropské unie, http://www.strukturalni-fondy.cz, 20. 10. 2006
14 Ministerstvo práce a sociálních věcí, národní podpůrná struktura, Zpravodaj Iniciativy Společenství EQUAL #1, 2006
2. Podpora z Iniciativy Společenství EQUAL
2.1. Základní charakteristika, legislativní vymezení
Iniciativa Společenství EQUAL je jednou ze čtyř iniciativ, které Společenství v tomto programové období (2000 – 2006) podporuje. Dalšími třemi iniciativami jsou iniciativy Interreg III, Urban a Leader +. Iniciativy se od ostatních programů strukturálních fondů odlišují zejména v metodách, které používají pro dosažení stejných cílů hospodářské a sociální soudržnosti. Inovativní přístupy k řešení daných problémů jsou typické právě pro tyto iniciativy.
Program Iniciativy Společenství EQUAL je program financovaný v zemích Evropské unie z prostředků Evropského sociálního fondu. Tento program je zaměřený na vývoj a prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a nerovnostmi na trhu práce. Tyto prostředky či přístupy zahrnují např. následující:15
• nové formy zaměstnávání umožňující flexibilní rozsah pracovního úvazku či pracovní doby
• nové formy podpory podnikání
• nové metody při zjišťování, zpracování, využívání a šíření informací, které usnadňují přístup k zaměstnání.
Základní legislativní vymezení iniciativy Společenství EQUAL nalezneme v čl. 20 (1) nařízení Rady č. 1260/1999, o obecných ustanoveních o strukturálních fondech jako samostatná forma pomoci ze strukturálních fondů týkající se mezinárodní spolupráce při prosazování nových prostředků boje se všemi formami diskriminace a s nerovnostmi na trhu práce, přičemž zvláštní pozornost je věnována žadatelům o azyl.
15 Pokyny pro žadatele o grant pro Akci 1, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Plzeň, 2004
Z článku 21 (2) vyplývá princip monofondovosti pro iniciativy Společenství, a proto jsou prostředky na Program Iniciativy Společenství EQUAL vynakládány pouze z jednoho fondu, a to Evropského sociálního fondu.
2.2. Horizontální priority, principy CIP EQUAL
Horizontální priority jsou charakteristické svou průřezovostí napříč strukturálními fondy bez ohledu na to, jaký program je ze SF financován. Horizontální priority jsou v současném programovém období čtyři následující:
• rovné příležitosti;
• životní prostředí;
• informační společnost;
• vyvážený rozvoj regionů.
Co se týče horizontální priority rovné příležitosti, je zde nutno podotknout, že tato priorita není zaměřena pouze na uplatňování rovnosti mezi muži a ženami, ale i na odstraňování diskriminace zejména na základě věku, rasy, náboženství, etnické příslušnosti, zdravotního stavu.
Dá se předpokládat, že činnosti vykonávané v rámci CIP EQUAL nebudou mít výrazný pozitivní vliv na horizontální prioritu životní prostředí. Je však nutno při realizaci projektových aktivit dodržovat zákonem stanovené podmínky – zejména posouzení vlivu na životní prostředí.
Problematiku horizontální priority informační společnost je chápána jako problematika zavádění komunikačních a informačních technologií jak z pohledu technických či vzdělávacích, tak i z pohledu právních a politických otázek.
Při uskutečňování předchozích třech priorit musí být dodržena čtvrtá horizontální priorita vyvážený rozvoj regionů.
Každý předkladatel projektu musí ve své žádosti popsat, jaký dopad budou mít jím realizované aktivity na rovné příležitosti, životní prostředí a informační společnost. Pro hodnocení vlivu daných aktivit na horizontální priority se používá třístupňová škála – projektové aktivity jsou na danou horizontální prioritu zaměřeny nebo mají na ni pozitivní vliv nebo jsou k ní neutrální. V žádném případě aktivity nemohou mít negativní vliv na horizontální priority.
Základními principy CIP EQUAL byly stanoveny na základě zkušeností z iniciativ ADAPT a EMPLOYMENT, které byly podporovány v předchozím programovém období 1994 – 1999. Jedná se o následujících šest principů:16
• tématický přístup
• partnerství
• společné rozhodování
• mezinárodní spolupráce
• inovativnost
• mainstreaming
Tématický přístup úzce souvisí s tématickými oblastmi, které jsou podrobněji popsány dále. Každý členský stát si na základě socioekonomické analýzy vybírá ty tématické oblasti, které považuje za důležité podporovat. Česká republika si ve II. kole pro podporu vybrala všech devět tématických oblastí, které jsou Iniciativou Společenství EQUAL (IS EQUAL) podporovány. Vedle České republiky si všechny tématické oblasti pro podporu vybralo pouze dalších pět států (Německo, Řecko, Nizozemí, Portugalsko a Velká Británie)17.
Základním kamenem principu partnerství jsou tzv. rozvojová partnerství (RP).
V předchozím programovém období při implementaci iniciativ ADAPT a EMPLOYMENT bylo potvrzeno působení synergického efektu - výrazně pozitivnějších dopadů lze dosáhnout,
16 Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2004
17 Internetové stránky Databáze IS EQUAL (ECDB), https://equal.cec.eu.int/equal/jsp/index.jsp?lang=en, 4. 9. 2006
když se více organizací a institucí spojí právě do těchto partnerství, než kdyby jednotlivé projekty byly realizovány jedinou organizací.
Složení rozvojových partnerství je velice různorodé. Jednotlivá partnerství mohou být složena z organizací ziskového charakteru (např. akciové společnosti, společnosti s ručením omezeným), místních či regionálních úřadů či institucí (např. úřady práce, města, kraje), neziskových organizací (včetně nestátních neziskových organizací), vzdělávacích institucí či sociálních organizací. Minimální počet členů RP je dva, maximální počet členů není omezen, avšak zkušenosti z I. kola ukazují, že nejvhodnější je, když spolu pracuje 8 – 10 organizací.
Při větším počtu členů RP hrozí nebezpečí špatného a těžko zvládnutelného řízení projektových aktivit.
S principem partnerství úzce souvisí princip společné rozhodování. Aby RP dobře a efektivně fungovalo, je nutné, aby se na rozhodování podílely všechny partnerské organizace.
Tento princip je v rámci RP zajištěn pomocí pracovního programu, který je partnerskými organizacemi odsouhlasen a písemně potvrzen.
Do jednotlivých projektů jsou zahrnuti i zástupci nejvíce ohrožených skupin na trhu práce, kteří se také podílejí na rozhodování. Tím je zajištěna možnost přístupu osobám, které jsou na trhu práce znevýhodněny, k rozhodovacím procesům v jednotlivých RP. Na druhé straně jsou tyto osoby do značné míry velkým přínosem pro tyto RP.
Další princip se týká mezinárodní spolupráce. Smyslem tohoto principu je podpoření nalezení inovativního řešení dané problematiky. Zaměření mezinárodní spolupráce se na základě společné klasifikace dělí do následujících pěti typů:
• vzájemná výměna informací a zkušeností;
• paralelní vývoj inovativních přístupů;
• uplatnění vlastních vyvinutých metod a nástrojů v jiné zemi;
• společný vývoj výstupu či systému;
• organizované předávání zkušeností.
Z tohoto principu plyne celá řada výhod. Jednou z nich může být možnost získání lepšího náhledu na příčiny a formy diskriminace a nerovnosti na trhu práce. Další výhoda se týká spolupráce na celoevropské úrovni, která je zajištěna zapojením do evropských tématických sítí. Z těchto a dalších důvodů je princip mezinárodní spolupráce významnou přidanou hodnotou pro jednotlivá RP.
Princip mezinárodní spolupráce je zajištěn uzavřením smlouvy o mezinárodní spolupráci (TCA), kterou spolu uzavírají RP z jednotlivých zemí. Každé RP musí tuto smlouvu uzavřít minimálně s jedním RP z jiné členské země. Mezinárodní partnerství lze uzavřít i s RP z neelejské země, avšak toto RP musí zajistit vlastní finanční prostředky pro dané mezinárodní aktivity.
Princip inovativnost spočívá buď v inovativních přístupech k řešení diskriminace a nerovností znevýhodněných skupin na trhu práce nebo v inovativním aplikování již existujících metod. RP dosahují principu inovativnost jedním z následujících postupů:
• zaměření se na vývoj nových pracovních metod, nástrojů a přístupů, resp. na zlepšení existujících metod, nástrojů a přístupů;
• zaměření se na formulaci nových cílů v dané oblasti; v tomto případě může inovace představovat vývoj nových přístupů k identifikaci nových typů potřebné kvalifikace a nalezení nových možností zaměstnávání na trhu práce;
• zaměření se na prosazování změn v zavedených systémech či institucionálních strukturách v oblasti trhu práce.
V podstatě se jedná o inovace zaměřené na postupy, cíle nebo prostředí.
Smysl IS EQUAL spočívá v principu mainstreaming. Podstata mainstreamingu je v přenosu nových myšlenek a přístupů do praxe a relevantních politik, tzv. šíření dobré praxe.
Mainstreaming lze rozlišovat na horizontální a vertikální. Základem horizontálního mainstreamingu je ovlivňování podobných typů organizací jako je organizace, která své vlastní pozitivní výstupy manistreamuje. Vertikální mainstreaming má za úkol ovlivňovat
osoby či organizace, které mají na starosti vytváření politik, strategií či zákonů relevantních pro oblast zaměstnanosti, resp. zaměstnatelnosti.
2.3. Tématické oblasti, priority a opatření CIP EQUAL
Aktivity v rámci IS EQUAL jsou rozděleny do devíti tématických oblastí. Osm těchto tématických oblastí bylo vytvořeno v návaznosti na čtyři pilíře Evropské strategie zaměstnanosti (ESZ), které jsou následující:18
• zlepšování zaměstnatelnosti;
• rozvoj podnikání;
• podpora adaptability;
• rovné příležitosti.
Devátá tématická oblast je zaměřena na pomoc žadatelům o azyl. Tímto způsobem vzniklo pět priorit a šestou prioritou se stala technická asistence programu. Opatření programu odpovídají jednotlivým tématickým oblastem, což je v souladu s doporučením Evropské komise.
Jelikož CIP EQUAL je národním programem a z důvodu, že některé oblasti státu se nacházejí v Cíli 1 a některé oblasti v Cíli 3, bylo nutné určit i rozdílnou míru spolufinancování z ESF. V souladu s článkem 29 nařízení 1260/1999 bylo rozhodnuto o 75%
spolufinancování z ESF v oblastech Cíle 1 a o 50% spolufinancování z ESF v oblastech Cíle 3. Ostatní zdroje ve výši 25 %, resp. 50% budou spolufinancovány ze státního rozpočtu.19 Z výše uvedených důvodů proto bylo nutné opatření v rámci dané priority dále rozdělit dle toho, zda se oblast, do které bude směřována podpora, nachází v Cíli 1 nebo Cíli 3. Schématicky výše uvedené skutečnosti zachycuje následující tabulka:
18 Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2004
19 Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2004
Priorita
Opatření Tématické oblasti priorit a opatření Priorita 1 ZLEPŠOVÁNÍ ZAMĚSTNATELNOSTI
Opatření 1.1 Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblastech Cíle 1 Opatření 1.2 Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné v oblasti Cíle 3 Opatření 1.3 Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblastech Cíle 1
Opatření 1.4 Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 2 ROZVOJ PODNIKÁNÍ
Opatření 2.1 Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblastech Cíle 1 Opatření 2.2 Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin v oblasti Cíle 3
Opatření 2.3 Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblastech Cíle 1 Opatření 2.4 Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst v oblasti Cíle 3 Priorita 3 PODPORA ADAPTABILITY
Opatření 3.1 Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnávání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblastech Cíle 1 Opatření 3.2 Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnávání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce v oblasti Cíle 3 Opatření 3.3 Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblastech Cíle 1 Opatření 3.4 Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií v oblasti Cíle 3 Priorita 4 ROVNÉ PŘÍLEŽITOSTI MUŽŮ AŽEN
Opatření 4.1 Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblastech Cíle 1 Opatření 4.2 Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb v oblasti Cíle 3 Opatření 4.3 Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblastech Cíle 1
Opatření 4.4 Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce v oblasti Cíle 3 Priorita 5 POMOC ŽADATELŮM OAZYL V PŘÍSTUPU NA TRH PRÁCE
Opatření 5.1 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblastech Cíle 1 Opatření 5.2 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce v oblasti Cíle 3
Priorita 6 TECHNICKÁ ASISTENCE PROGRAMU INICIATIVY SPOLEČENSTVÍ EQUAL
Opatření 6.1 Podpora rozvojových partnerství a přípravy, výběru, hodnocení, monitorování, kontroly a auditu operací CIP EQUAL Opatření 6.2 Ostatní oprávněné činnosti
Tab 2-1 Tématické oblasti, priority a opatření CIP EQUAL
Zpracováno na základě podkladů z Programu Iniciativy Společenství EQUAL (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2004) a Programového dodatku Programu Iniciativy Společenství EQUAL, verze 1.5 (Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2006).
1. pilíř ESZ Zaměstnatelnost
Tématická oblast 11 – Zlepšování přístupu a návratu na trh práce pro osoby obtížně integrovatelné
Dle programu jsou v této tématické oblasti řešeny specifické problémy znevýhodněných skupin obyvatelstva a to způsobem, který je zaměřen na vývoj a prosazování nových nástrojů zajišťujících lepší přístup či snazší návrat na trh práce zejména pro:
• osoby dlouhodobě nezaměstnané;
• osoby nad 50 let;
• osoby bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací;
• absolventy škol;
• osoby se zdravotním postižením;
• ženy;
• etnické menšiny.
Speciální pozornost je věnována osobám se zdravotním postižením, které jsou ohroženy kumulací znevýhodnění (osoby bez kvalifikace či osoby nad 50 let).
Tématická oblast 2 – Překonávání rasismu a xenofobie na trhu práce
Smyslem této tématické oblasti je předcházení projevům xenofobie a rasismu na trhu práce. Cílovými skupinami jsou na jedné straně etnické menšiny, zejména příslušníci romského etnika, a cizí státní příslušníci, na druhé straně majoritní společnost, na kterou mohou být směřována preventivní opatření.
2. pilíř ESZ Podpora podnikání
Tématická oblast 3 – Zlepšování podmínek a nástrojů pro rozvoj podnikání osob ze znevýhodněných skupin
Podpora podnikání představuje jednu z alternativ, jakým způsobem lze osoby znevýhodněné či diskriminované v přístupu na trh práce do tohoto trhu začlenit. Jelikož v podmínkách České republiky existují určité bariéry bránící v rozvoji podnikání (např.
1 Popis tématických oblastí byl sestaven na základě prostudování Programu Iniciativy Společenství EQUAL a Programového dodatku Programu Iniciativy Společenství EQUAL, verze 1.5
vysoké daňové zatížení, špatná dostupnost finančních prostředků), je nutno začínajícím podnikatelům věnovat systematickou pomoc zahrnující nejen ekonomické a profesní, ale i sociální a právní poradenství. Tato podpora by neměla vymizet jakmile daná osoba začne podnikat, ale měla by trvat i po určitou dobu od začátku podnikatelské činnosti.
V rámci této tématické oblasti budou podporovány zejména následující osoby nezaměstnané, osoby nad 50 let, osoby bez kvalifikace či s nízkou kvalifikací a osoby se zdravotním postižením. Dále lze podporovat ženy, absolventy škol či osoby z etnických menšin.
Tématická oblast 4 - Posilování sociální ekonomiky (třetího sektoru), zejména komunitních služeb se zaměřením na zvyšování kvality pracovních míst
V rámci této tématické oblasti lze podporovat systémový rozvoj a diversifikaci služeb poskytovaných třetím sektorem. Podpora je zaměřena nejen na osoby znevýhodněné či diskriminované, ale také na nevládní neziskové organizace (NNO), resp. na spolupráci těchto NNO. Jsou podporovány např. nové formy poskytování sociálních služeb, které rozšíří možnosti pracovního uplatnění v této oblasti. Cílovými skupinami jsou zejména osoby nezaměstnané, starší či nízkokvalifikované, absolventi škol, ženy.
3. pilíř ESZ Adaptabilita
Tématická oblast 5 - Podpora celoživotního učení a postupů umožňujících zaměstnávání osob ze znevýhodněných a diskriminovaných skupin na trhu práce
Oblast dalšího vzdělávání je zaměřena zejména na zlepšení vzdělávacích příležitostí znevýhodněných skupin a to prostřednictví systémového vzdělávání, které je v podmínkách České republiky zjevně nedostatečné. V rámci celoživotního učení jsou v současné době systematicky podporovány pouze rekvalifikační kurzy, které zajišťují jednotlivé úřady práce. Cílové skupiny této tématické oblasti jsou následující:
• osoby nízkokvalifikované;
• osoby starší a dlouhodobě nezaměstnané;
• absolventi škol;
• ženy;
• příslušníci etnických menšin a jiných marginalizovaných skupin;
• osoby sociálně handicapovné.
V rámci této tématické oblasti jsou podporovány inovační přístupy k celoživotnímu vzdělávání, podpora je směřována zejména na organizace a instituce zabývající se vzděláváním, ale i na samotné zaměstnavatelské instituce, které by mohly podporovat např. dálkové formy studia).
Tématická oblast 6 - Podpora adaptability podniků a zaměstnanců na strukturální změny a na využívání informačních a dalších nových technologií
Tato tématická oblast je zaměřena jednak na samotné zaměstnavatele a jednak na osoby ze znevýhodněných skupin. Na straně zaměstnavatelů lze podporovat např.
flexibilní formy pracovních úvazků, zejména zkrácených, neboť řada osob nemůže pracovat na plný úvazek (např. ženy starající se o člena rodiny, absolventi, osoby se zdravotním postižením). Na straně zaměstnanců či osob, které o získání zaměstnání usilují, lze v této tématické oblasti podporovat např. počítačovou gramotnost, která je právě u osob ze znevýhodněných skupin velice nízká. Dalším problémem v této oblasti je špatná dostupnost informačních technologií osobám diskriminovaným na trhu práce.
Z tohoto důvodu se v rámci této tématické oblasti lze zaměřit na inovační nástroje zpřístupňující informační technologie široké veřejnosti.
4. pilíř ESZ Rovné příležitosti
Tématická oblast 7 - Slaďování rodinného a pracovního života, rozvoj flexibilnějších a účinnějších forem organizace práce a podpůrných služeb
I když v právním řádu České republiky je zachycena rovnost můžu a žen, přesto v normálním životě stále existují silné předsudky, že žena zastává hlavní úlohu v péči o domácnost, zejména pak péči o děti či ostatní závislé členy rodiny. Tato tématická oblast je zaměřena na podporu slaďování rodinného a profesního života a to takovým způsobem, kdy péče o domácnost je spravedlivě rozdělena mezi oba partnery. Jak vyplývá z názvu této tématické oblasti, jsou v jejím rámci podporovány flexibilnější formy práce a podpůrných služeb. Zde je nutno zdůraznit, aby nedocházelo k opomíjení těchto podpůrných služeb. Důvodem je skutečnost, že když oba partneři jsou zaměstnaní, je nutno zajistit hlídání dětí či péči o závislé členy rodiny.
Tématická oblast 8 - Snižování rozdílů v uplatňování žen a mužů na trhu práce Základním zaměřením této tématické oblasti je odstraňování vžitých stereotypů, které se týkají postavení může a ženy, a také na odstraňování důsledků těchto stereotypů. Je všeobecně známo, že platové ohodnocení žen je nižší než platové ohodnocení mužů, a tento rozdíl dále roste se zvyšováním pracovní pozice, kterou žena, resp. muž zastává. Smyslem podpory této tématické oblasti je upozorňování na tuto nerovnost, která mezi muži a ženami existuje. Jedním z možných nástrojů, jakým lze na tuto situaci upozornit, je gender mainstreaming. Je nutné podotknout, že prosazování rovnosti žen a mužů musí být prováděno napříč všemi aktivitami jednotlivých politik.
Cílovými skupinami jsou především ženy a to ženy dlouhodobě nezaměstnané, s nízkou kvalifikací, nad 50 let, se zdravotním postižením, z etnických skupin. Podpora se může týkat i můžu, kteří se nacházejí v obdobné situaci jako ženy samoživitelky či pečující o závislého člena rodiny.
Tématická oblast 9 - Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce
Jak již bylo řečeno výše, tato tématická oblast byla vybrána jako samostatná bez návaznosti na Evropskou strategii zaměstnanosti. Smyslem podpory této tématické oblasti je zajištění integrace cizích státních příslušníků do života celé společnosti tak, aby nedocházelo k jejich sociálnímu vyloučení. Hlavní podpora je věnována těm žadatelům o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do jednoho roku. Důvodem je skutečnost, že žadatelé o azyl mají přístup na český pracovních trh až po roce pobytu na území České republiky. Podpora je zaměřena zejména na ty žadatele o azyl, u kterých hrozí kumulace znevýhodnění. Speciální pozornost je věnována nezletilým cizím státním příslušníkům, kteří jsou na území České republiky bez doprovodu rodičů.
O nutnosti zapojení České republiky i do Tématické oblasti 9 – Pomoč žadatelům o azyl v přístupu na trh práce by mohly určité skupiny osob polemizovat. Oproti jiným evropským zemím je počet žadatelů o azyl ku celkovému počtu obyvatel dané země spíše nižší. Některé skupiny osob namítají, že není příliš efektivní vynakládat finanční prostředky právě v rámci této tématické oblasti. Dle jejich názoru by bylo vhodnější tyto prostředky využít v rámci jiných projektů. Je však nutno podotknout, že skupiny žadatelů o azyl by mohly v blízké budoucnosti být zdrojem pracovní síly, která dle prováděných studií a výzkumů bude v příštích desetiletích v České republice nedostatečná.
Globálním cílem CIP EQUAL v České republice je zajištění prosazování inovativních nástrojů řešení stávajících problematických oblastí souvisejících s diskriminací a nerovnostmi na trhu práce. Na globální cíl navazují specifické cíle, jejichž ustanovování vycházelo z provedené SWOT analýzy, byl brán zřetel na národní a regionální politiky a zejména pak na Evropskou strategii zaměstnanosti. Jelikož v rámci druhého kola bylo rozhodnuto o podpoře všech devíti tématických oblastí a jako samostatná priorita byla ustanovena technická asistence programu, bylo formulováno následujících 10 specifických cílů:2
• Zvýšení míry zapojení osob ze znevýhodněných skupin do fungování trhu práce.
• Zlepšení soužití majoritní společnosti a minorit.
• Rozvoj podnikatelských aktivit osob ze znevýhodněných skupin.
• Zvýšení kapacity třetího sektoru.
• Rozvoj jednotlivých prvků systému celoživotního učení zaměřených na znevýhodněné skupiny.
• Zdokonalení aplikace moderních technologií při řešení strukturálních změn.
• Rozvoj jednotlivých prvků systému umožňujícího bezproblémovou harmonizaci rodinného a pracovního života.
• Posílení principu rovnosti žen a mužů na trhu práce.
• Usnadnit přístup zvláště těch žadatelů o azyl, o jejichž žádosti nebude rozhodnuto do 1 roku, na trh práce v ČR.
• Zajištění řádné implementace druhého kola Iniciativy Společenství EQUAL.
2.4. Akce CIP EQUAL, I. kolo a II. kolo Iniciativy Společenství EQUAL
Charakteristickým znakem implementace CIP EQUAL je, že tato implementace probíhá prostřednictvím tří, resp. čtyř fází, tzv. Akcí.
Akce 1 je charakterizována jako fáze přípravná. V období trvání Akce 1 dochází k vytváření a upevňování jednotlivých rozvojových partnerství. Jako povinné výstupy této Akce jsou smlouvy o národní spolupráci (DPA) a smlouvy o mezinárodní
2 Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, Praha, 2004
spolupráci, tedy navázání spolupráce s alespoň jedním rozvojovým partnerství z jiné země (ať už členské nebo nečlenské země EU), které musí být uzavřeny právě v období trvání Akce 1.
Akce 2 spočívá v realizaci aktivit a projektových cílů, které jsou uvedeny v pracovních programech sestavených v rámci Akce 1 a které jsou nedílnou součástí DPA daného RP. Tuto fázi lze označit jako fázi implementační. Tato Akce začíná dnem, kdy danému RP byla schválena řídícím orgánem (ŘO) smlouva o národní a mezinárodní spolupráci.
Akce 3 je zaměřena na šíření dobrých zkušeností a na ovlivnění národní politiky.
Jedná se o fázi mainstreamingovou. V průběhu Akce 3 jsou vytvářeny tzv. národní tématické sítě, které jsou klíčovým nástrojem mainstreamingu na národní úrovni.
V roce 2001 bylo vyhlášeno I. kolo Iniciativy Společenství EQUAL, které bylo v České republice financováno a realizováno prostřednictvím programu Phare. Ze všech kandidátských zemí se do I. kola vedle České republiky zapojilo ještě Maďarsko.
V rámci prvního kola bylo v České republice podporováno 10 projektů v rámci Akce 1 a Akce 2, které spadají pod 6 tématických oblastí. Do Akce 3 postoupilo pět projektů.3
II. kolo Iniciativy Společenství EQUAL bylo vyhlášeno v roce 2004, které je již v rámci České republiky financováno výlučně z prostředků ESF. Pro toto II. kolo bylo vybráno do Akce 1 59 projektů, které spadají do všech devíti tématických oblastí.
V Akci 2 a 3 pokračuje 55 projektů.4
2.5. Financování CIP EQUAL
V souladu s čl. 28 a 29 nařízení Rady č. 1260/1999 a čl. 21(2) nařízení Rady č.
1260/1999, kterým se stanovuje princip monofondovosti pro iniciativy Společenství, byl vytvořen finanční rámec pro CIP EQUAL. Celkový finanční objem, který EU České republice ve zkráceném programovém období 2004 – 2006 poskytne, byl oficiálně
3 Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2004
4 Interní informace odd. 724, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2006
České republice oznámen dopisem z DG REGIO ze dne 30. 4. 2003. V souladu s výše uvedeným čl. 21(2) jsou na CIP EQUAL vynakládány pouze finanční prostředky z ESF.
Jelikož CIP EQUAL je programem celostátním a jelikož území České republiky je pokryto oblastmi, které spadají jak pod Cíl 1 tak i pod Cíl 3, bylo nutné určit zdravou míru spolufinancování z prostředků EU, resp. z ESF.
Na základě čl. 28 a 29 nařízení Rady č. 1260/1999 bylo určeno pro Cíl 1 spolufinancování z prostředků ESF ve výši 75 % a z prostředků státního rozpočtu ve výši 25 %; pro Cíl 3 se podíl spolufinancování z ESF a ze státního rozpočtu rovná, je tedy 50 %. I když je podíl obyvatelstva žijícího v oblasti Cíle 3 zhruba 1/10 a podíl obyvatelstva v oblastech Cíle 1 9/10, je přibližně 94,5 % prostředků poskytováno oblastem spadajících do Cíle 1 a přibližně 5,5 % oblastem spadajících do Cíle 3.
Hlavním důvodem tohoto rozdělení prostředků je zaostávající charakter oblastí Cíle 1, které jsou více ohroženy různými formami diskriminace na trhu práce. Na úrovni celého programu je průměrná míra financování 73 % z prostředků ESF a 27 % prostředků ze státního rozpočtu. Tento poměr byl využit pro určení spolufinancování šesté priority, technické asistence.
Při určování finanční alokace na jednotlivé priority byl zohledněn zejména počet znevýhodněných skupin v dané tématické oblasti. Z tohoto důvodu bylo na úžeji specifikované tématické oblasti (např. tématická oblast 2 a 9) alokováno méně finančních prostředků. Dále ŘO vycházel z návrhů jednotlivých členů Pracovní skupiny, která byla sestavena pro vytváření programových dokumentů. Procentní alokace na jednotlivé priority obsahuje následující tabulka:
Priorita Alokace (v %)
Priorita č. 1 Zlepšování zaměstnatelnosti 23
Priorita č. 2 Rozvoj podnikání 28
Priorita č. 3 Podpora adaptability 26
Priorita č. 4 Rovné příležitosti žen a mužů 10 Priorita č. 5 Pomoc žadatelům o azyl v přístupu na trh práce 5
Priorita č. 6 Technická asistence 8
Celková alokace 100
Tab 2-2 Procentní alokace finančních prostředků dle priorit
Sestaveno na základě Programu Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí, Praha, 2004.
Finanční plán na roky 2004 – 2006 (v eurech) zachycují následující tabulky:
Veřejné
Národní veřejná účast Priorita/
rok Celkové
výdaje Celkem veřejné
výdaje ESF
Celkem Centrální Regionální Místní Jiné
Soukromé * Příjmy
Priorita 1 10 113 992 10 113 992 7 383 213 2 730 779 2 730 779 0 0 0 0 0
2004 2 400 242 2 400 242 1 752 176 648 066 648 066 0 0 0 0 0
2005 3 370 774 3 370 774 2 460 665 910 109 910 109 0 0 0 0 0
2006 4 342 976 4 342 976 3 170 372 1 172 604 1 172 604 0 0 0 0 0
Priorita 2 12 312 686 12 312 686 8 988 260 3 324 426 3 324 426 0 0 0 0 0
2004 2 922 034 2 922 034 2 133 084 788 950 788 950 0 0 0 0 0
2005 4 103 550 4 103 550 2 995 592 1 107 958 1 107 958 0 0 0 0 0
2006 5 287 102 5 287 102 3 859 584 1 427 518 1 427 518 0 0 0 0 0
Priorita 3 11 433 210 11 433 210 8 346 243 3 086 967 3 086 967 0 0 0 0 0
2004 2 713 317 2 713 317 1 980 721 732 596 732 596 0 0 0 0 0
2005 3 810 441 3 810 441 2 781 622 1 028 819 1 028 819 0 0 0 0 0
2006 4 909 452 4 909 452 3 583 900 1 325 552 1 325 552 0 0 0 0 0
Priorita 4 4 397 388 4 397 388 3 210 092 1 187 296 1 187 296 0 0 0 0 0
2004 1 043 584 1 043 584 761 816 281 768 281 768 0 0 0 0 0
2005 1 465 554 1 465 554 1 069 854 395 700 395 700 0 0 0 0 0
2006 1 888 250 1 888 250 1 378 422 509 828 509 828 0 0 0 0 0
Priorita 5 2 198 694 2 198 694 1 605 046 593 648 593 648 0 0 0 0 0
2004 521 792 521 792 380 908 140 884 140 884 0 0 0 0 0
2005 732 777 732 777 534 927 197 850 197 850 0 0 0 0 0
2006 944 125 944 125 689 211 254 914 254 914 0 0 0 0 0
Priorita 6 3 517 910 3 517 910 2 568 075 949 835 949 835 0 0 0 0 0
2004 834 866 834 866 609 453 225 413 225 413 0 0 0 0 0
2005 1 172 443 1 172 443 855 883 316 560 316 560 0 0 0 0 0
2006 1 510 601 1 510 601 1 102 739 407 862 407 862 0 0 0 0 0
CELKEM 43 973 880 43 973 880 32 100 929 11 872 951 11 872 951 0 0 0 0 0
Tab 2-3 Alokace finančních prostředků dle priorit a roků
Pramen: Program Iniciativy Společenství EQUAL, Ministerstvo práce a sociálních věcí České republiky, Praha, 2004
