Hlavní práce6187_xopll01.pdf, 327.6 kB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú č etnictví Katedra finan č ního ú č etnictví Obor: Ú č etnictví a finan č ní ř ízení podniku

Vlastní kapitál podnikatelských subjekt ů z ú č etn ě -právního hlediska

Autor bakalá ř ské práce: Lukáš Oplt

Vedoucí bakalá ř ské práce: Ing. Stanislav Pokorný

Rok obhajoby: 2007

(2)

Č estné prohlášení:

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Vlastní kapitál podnikatelských subjektů z účetně- právního hlediska“ jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V dne

(3)

Pod ě kování:

Rád bych tímto poděkoval vedoucímu své bakalářské práce, Ing. Stanislavu Pokornému, za jeho vedení a cenné rady, které mi poskytl při tvorbě mé práce. V neposlední řadě také svým rodičům za jejich podporu během studia.

(4)

Obsah

Obsah... 4

Úvod ... 5

1. Vlastní kapitál a jeho obecná charakteristika ... 6

2. Základní kapitál v různých formách podnikatelských subjektů... 10

2.1 Akciová společnost ... 10

2.1.1 Úpis a splácení kapitálu... 10

2.1.2 Zvýšení kapitálu ... 12

2.1.3 Snížení základního kapitálu ... 16

2.1.4 Ředění základního kapitálu ... 17

2.2 Společnost s ručením omezeným ... 18

2.2.1 Úpis a splácení kapitálu... 18

2.2.2 Zvýšení základního kapitálu... 18

2.2.3 Snížení základního kapitálu ... 20

3. Fondy ze zisku a kapitálové fondy ... 21

3.1 Fondy ze zisku... 21

3.1.1 Zákonný rezervní fond ... 21

3.1.2 Statutární a ostatní fondy... 22

3.1.3 Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let ... 22

3.1.4 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení ... 23

3.2 Kapitálové fondy ... 24

3.2.1 Emisní ážio ... 24

3.2.2 Ostatní kapitálové fondy ... 25

3.2.3 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků... 25

3.2.4 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách ... 27

4. Přehled o změnách vlastního kapitálu ... 29

5. Vlastní kapitál z pohledu finanční analýzy ... 31

Závěr... 36

Seznam literatury a pramenů... 37

Seznam tabulek a grafů... 38

Seznam použitých zkratek... 39

(5)

Úvod

Vlastní kapitál společnosti představuje jednu z možností financování činnosti podniku, a to ve formě vlastních vkladů do společnosti při jejím založení nebo z výsledků činnosti. Je zřejmé, že se jedná o složku kapitálu, která má široký význam jak pro společnost, která z něj vytváří svá prvotní aktiva, tak pro investory, pro které vývoj vlastního kapitálu a jeho velikost jsou určitou zárukou stability společnosti a její solventnosti.

Je zřejmé, že každý podnik vstupující do tržního hospodářství disponuje vlastním i cizím kapitálem. V případě podnikatelů to může být zatím nevyplacená mzda zaměstnancům, kdy podnikatel hospodaří s krátkodobými cizími zdroji a zaměstnanec má krátkodobou pohledávku. Proto je důležité zjistit, jaký by měl být poměr mezi vlastním a cizím kapitálem ve společnosti. To ovšem záleží na několika faktorech: době podnikání, postavení na trhu, konkurenci a typu společnosti.

Výběr právní formy obchodní společnosti, s níž hodlá podnikatel uskutečňovat své záměry, se řídí zejména jeho ochotou ručit za závazky společnosti, rozsahem podnikání, velikostí vložených peněžních prostředků. Právě tento výběr je rozhodujícím pro otázky vlastního kapitálu. Ve společnostech, kde existuje neomezené ručení podnikatele za závazky společnosti, není nikterak nutné vlastní kapitál podrobně strukturovat (veřejná obchodní společnost, částečně komanditní společnost). Ovšem ve společnostech s omezeným ručením je nezbytné vést o vlastním kapitálu podrobné záznamy. Právě tyto společnosti jsou předmětem mé práce.

Jsem si vědom, že účtová osnova je dnes závazná jen do účtových skupin, ale pro větší názornost jsem zvolil čísla účtů až do úrovně syntetických, tak jak jsou navrženy účtovou osnovou.

Cílem práce není podat hluboký a profesionální obraz o veškerých souvislostech vlastního kapitálu, ale spíše podat základní pohled na jeho podstatu a v souvislosti s jeho významností, zachytit legislativní úpravu v České republice. První kapitoly jsou věnovány právě společnostem s omezeným ručením (tedy akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným) tak jak jsou v současné době upraveny Obchodním zákoníkem a právními normami pro účtování. V poslední kapitole se snažím podat zjednodušený přehled o nástrojích finanční analýzy tak, aby byla naznačena i souvislost vlastního kapitálu a finančních trhů.

(6)

1. Vlastní kapitál a jeho obecná charakteristika

Vlastní kapitál je označením pro pasivní položky rozvahy (a tuto skutečnost dokonce akcentuje i ObchZ. v §6 odst.4), které představují zdroje financování činnosti podniku buď vložené při založení nebo vytvořené vlastní činností. Jak už je patrné z názvu, jde o vlastní zdroje financování, tudíž podle bilanční rovnice platí, že Vlastní kapitál je rozdílem mezi Aktivy a Cizím kapitálem. Jedná se ovšem o položku souhrnnou, která v sobě obsahuje řadu dalších zdrojů financování aktiv. Patří sem:

• Základní kapitál.

• Fondy.

• Hospodářský výsledek.

• Oceňovací rozdíly.

Hlubší právní úpravu otázek vlastního kapitálu lze najít zejména v těchto účetních standardech:

• Český účetní standard č. 012 – Změny vlastního kapitálu.

• Český účetní standard č. 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

Základní kapitál je zřejmě nejpodstatnější složkou vlastního kapitálu, která je na začátku podnikání vložena vlastníky a případně později rozšiřována dalšími vklady nebo ze zisku společnosti a tvoří ve většině případů jeho největší část. Jeho velikost také zcela jistě ukazuje na hospodářskou sílu společnosti a jeho pravidelné zvyšování je dobrým znamením o stabilitě a prosperitě podniku. Je definován ObchZ. v §58:

Základní kapitál společnosti je peněžní vyjádření souhrnu peněžitých i nepeněžitých vkladů všech společníků do základního kapitálu společnosti.

Společník se účastní na základním kapitálu vkladem. Základní kapitál je součástí vlastního kapitálu.

Základní kapitál najdeme ve Směrné účtové osnově pro rok 2007 v:

• Skupina 41 Základní kapitál a kapitálové fondy o 411 Základní kapitál

(7)

Vzhledem k odlišnosti jednotlivých typů společností, které je možné vytvořit, je pochopitelné, že i základní kapitál bude tvořen odlišně nebo vůbec, ale obecně lze vždy vytváření základního kapitálu rozdělit na dvě fáze:¹

Úpis, který znamená závazek upisovatele vložit do společnosti kapitál, a

momentem úpisu se stává vlastníkem příslušného podílu na majetku společnosti, jinými slovy části základního kapitálu. Z účetního hlediska vzniká společnosti pohledávka za upisovatelem kapitálu a upisovatel již ručí za závazky společnosti do výše svého nesplaceného vkladu.

Splácení, kdy pro akciové společnosti, spol. s r.o. a družstva je ObchZ.

stanovena možnost velikostního a časového nesouladu mezi upsaným a splaceným kapitálem. Naopak u ostatních společností je stanovena nutnost splatit celý kapitál co nejdříve, nejčastěji před zápisem do obch. rejstříku.

Jedním z typů společnosti podle českého práva je veřejná obchodní společnost, která je charakteristická tím, že se jí účastní dvě nebo více osob jako spoluvlastníci, kteří ručí za závazky společnosti společně a nerozdílně veškerým svým majetkem, přičemž to mohou být jak fyzické, tak i právnické osoby. Pro právnické osoby je ovšem ObchZ. stanoveno, že roli společníka vykonává statutární orgán nebo jím pověřený zástupce, který musí splňovat podmínky provozování živnosti stejně jako fyzická osoba.

V této společnosti pak základní kapitál není vytvářen povinně, nicméně je to možné pokud se na tom společníci dohodnou. V takovém případě je vhodné vést jednotlivé peněžité i případné nepeněžité vklady na samostatných analytických účtech podle jednotlivých společníků.

V komanditní společnosti existují dva rozdílné druhy společníků. V případě nejasností o jejich postavení lze využít §93 odst.4: „Pokud dále není stanoveno jinak, použijí se na komanditní společnost přiměřeně ustanovení tohoto zákona o veřejné obchodní společnosti a na právní postavení komanditistů ustanovení o společnosti s ručením omezeným.“ Jedním z nich je tedy tzv. komplementář, který ručí za závazky společnosti celým svým majetkem a jeho postavení odpovídá zhruba společníkovi ve v.o.s., tudíž ani nemá povinnost vložit vklad. Dalším je komanditista, jehož postavení je podobné jako u společníka ve spol. s r.o. a jeho vkladem je tvořen ZK společnosti, který je již vytvářen povinně a musí být zapsán v obchodním rejstříku. Této situaci opět

1 Kolektiv autorů. Účetnictví podnikatelů 2004. Praha : ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-011-4

(8)

odpovídá i účtování o základním kapitálu, kde je potřeba využít vhodné analytické členění tak, aby bylo zřejmé, který ze společníků je komanditista a který komplementář.

Další dva typy společností jsou typické tím, že společnost ručí za své závazky pouze svým majetkem, a tedy ne majetkem společníků. Ve chvíli, kdy je společnost založena, stává se právnickou osobou (a tedy i účetní jednotkou) a je tak oddělena od vlastníků. Na ochranu věřitelů je pak potřeba vždy vytvářet základní kapitál. Proto se tyto společnosti nazývají kapitálovými. Konkrétní podoba takových společností může být v různých částech světa odlišná, ale základní charakteristiky zůstávají pochopitelně stejné.

Ve společnosti s ručením omezeným je ZK tvořen vklady jednotlivých společníků, kteří uzavřou společenskou smlouvu o provozování společnosti, přičemž jich může být maximálně padesát (ale není vyloučeno založení společnosti jednou osobou formou notářského zápisu). Každý ze společníků pak ručí za závazky společnosti pouze do výše svého nesplaceného vkladu

Akciová společnost má vytváření ZK o něco složitější. Existují dvě možnosti, jak založit a.s. Jednou z nich je založení bez výzvy k úpisu, kdy se zakladatelé dohodnou, že v určitém smlouvou daném poměru vytvoří ZK a akcie nebudou veřejně nabídnuty ke koupi. Druhou možností pak právě je veřejný úpis akcií. Hlavní částí je pak samozřejmě součet všech emitovaných a upsaných akcií v nominální hodnotě. Může ale také dojít k tomu, že akcie jsou zakoupeny za vyšší než nominální hodnotu. V tu chvíli vzniká tzv. emisní ážio, které je součtem vkladů, které akcionáři zaplatili nad nominální hodnotu akcií, ale nejedná se o přímou součást ZK, ale o kapitálový fond. Další možností je upsání zaměstnaneckých akcií, které jsou jim prodávány pod nominální hodnotou, nejsou volně obchodovatelné, a vzniklý rozdíl je hrazen z prostředků společnosti. Tento způsob není primárně určen ke zvyšování ZK, ale k motivaci pracovníků o rozvoj a prosperitu podniku a není v ČR příliš rozšířen. Zvláštností a.s.

jsou také vlastní akcie, což jsou akcie ve vlastnictví společnosti a vlastně tak snižují hodnotu ZK. V rozvaze je jejich hodnota uvedena pod ZK za účelem snížení jeho hodnoty a dochází tak k eliminaci problému nadhodnocení. ObchZ. nicméně stanovuje, že takové akcie smí společnost držet maximálně tři roky a pokud by tuto podmínku nesplnila, musí být staženy z oběhu a o jejich hodnotu snížen ZK. Dalšími podmínkami

(9)

je, že k nim nesmí být uplatněno hlasovací právo a mohou být získány jen za výjimečných situací při:

• snižování základního kapitálu,

• odkupu zaměstnaneckých akcií,

• zisku akcií darem nebo dědictvím.

Fondy jako součást VK rozlišujeme podle způsobu jejich tvorby na:

• Kapitálové fondy – vytvářené z kapitálových vkladů (obecně z jiných zdrojů než ze zisku).

• Ziskové fondy – tvořené přídělem ze zisku, které lze ještě dělit na:

o fondy zákonné (např. zákonný rezervní fond),

o fondy statutární (takový fond je tvořen na základě společenské smlouvy nebo stanov),

o ostatní fondy – tvořené s ohledem na aktuální potřeby.

• Kombinované fondy – vznikající oběma způsoby.

• Nerozdělený zisk minulých let, jenž je hospodářským výsledkem převáděným do příštích let bez určení použití (proto se používá pojem účelově nevymezený fond).

• Neuhrazená ztráta minulých let – její úhrada je posunuta do příštích období a do té doby snižuje vlastní kapitál subjektu.

Hospodářský výsledek běžného období je uváděn ve VK zcela samostatně a je vlastním zdrojem, který je společnosti plně k dispozici, pokud se samozřejmě nejedná o ztrátu, kterou je potřeba buďto uhradit (např. dalšími vklady společníků) nebo převést na neuhrazenou ztrátu minulých let a počkat, než budou vytvořeny zdroje k úhradě.

Neméně důležité jsou další dvě složky VK, a to oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků a oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách. Jedná se o složky, které mají (pokud to regulace umožňuje) zachytit přecenění na reálnou hodnotu (zpravidla tržní, ale i znaleckou apod.) tak, aby bylo zřetelné, jaké efekty lze očekávat při prodeji majetku.

(10)

2. Základní kapitál v r ů zných formách podnikatelských subjekt ů

Pro účtování o základním kapitálu jsou ve skupině 41 nejdůležitější tyto účty:²

• 411 Základní kapitál

o zde se zachycuje ZK a jeho změny v analytickém členění podle právní formy účetní jednotky, ale až po jeho zápisu do obch. Rejstříku.

• 412 Emisní ážio

o zachycení rozdílu mezi nominální a zaplacenou částkou za akcii, případně lze zachytit rozdíl mezi oceněním nepeněžního vkladu a hodnotou vkladu zapsanou do zákl. kapitálu.

• 413 Ostatní kapitálové fondy

o tento účet neslouží přímo pro zachycování ZK, ale je vhodné ho zmínit v souvislosti s §121 ObchZ. pro zúčtování příplatků poskytovaných společníky společnosti s r.o. na vytvoření VK, které nezvyšují ZK společnosti.

• 419 Změny základního kapitálu

o slouží pro zachycení změn ZK, které ještě nebyly zapsány do obchodního rejstříku.

2.1 Akciová společnost

Základní kapitál u akciové společnosti má zřejmě nejvíce možností co se jeho vytváření a změn týká, ale na druhou stranu je také poměrně málo měněn, neboť jeho pohyb je vázán na souhlas valné hromady. Může být vytvořen jak peněžními, tak nepeněžními vklady.

2.1.1 Úpis a splácení kapitálu

Obchodní zákoník stanoví pro založení a.s. minimální ZK 2 mil. Kč pro založení bez veřejného úpisu akcií.

2 Horwath Notia Audit: Podvojné účetnictví 2004, GRADA Publishing Praha, 2004, ISBN 80-247-0747-0

(11)

Pro založení veřejnou nabídkou akcií je stanovena hranice 20 mil. Kč. Akciová společnost ručí za své závazky celým svým majetkem, akcionář neručí za závazky vůbec.

Společnost vzniká dnem zápisu do obchodního rejstříku, a ten může být proveden teprve tehdy, je-li celý základní kapitál upsán a splaceno alespoň 30% tvořených peněžními vklady, a současně splaceny veškeré nepeněžní vklady. Pokud je společnost zapsána a existuje nesplacený kapitál, pak takovým akcionářům je vystaven tzv. zatímní list (promesa), jakožto náhrada akcií, dokud jimi nebude zcela splacen.

Peněžitý vklad v cizí měně není v praxi nijak neobvyklý. Ovšem v souladu s §58 ObchZ. je ZK vyjádřen vždy v české měně, tudíž i závazek u vkladatele a pohledávka u společnosti musí být vyjádřeny v české měně. Při pozdějším splácení vkladu pak tedy nemohou vznikat primárně kursové ztráty nebo zisky. U rozdílů, které by tak případně vznikly, je vhodné určit zakladatelskou smlouvou nebo stanovami zda je považovat za emisní ážio nebo za pohledávku či závazek vůči vkladateli.³

V souvislosti s možností splatit účast na ZK nepeněžitým vkladem je důležité, že takovým vkladem může být jen majetek, jenž má zjistitelnou hospodářskou hodnotu (tedy je ocenitelný) a může být společností využit ve vztahu k předmětu jejího podnikání. Ocenění vkladu u společnosti (a tedy i výše vkladu do společnosti) se provede podle ObchZ. na základě posudku znalce jmenovaného soudem a nezávislého na společnosti. Vkladatel ocení tuto účast účetní (zůstatkovou) cenou tohoto vkladu, aniž by bral v potaz, jak je tento vklad oceněn ve společnosti v níž účast získal. Tuto cenu lze zvýšit o DPH, specifikuje-li zákon o DPH (§13 odst.4 písm.f) tento vklad jako zdanitelné plnění.

Pokud v době vzniku společnosti nedosáhne hodnota nepeněžitého vkladu částky stanovené při jejím založení, pak je společník povinen vzniklý rozdíl doplatit, nevyplývá-li ze stanov nebo zakladatelské smlouvy společnosti jinak.

Emisní ážio u nepeněžního vkladu je dáno rozdílem mezi hodnotou tohoto vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány.

3Ryneš Petr. Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2005, 5. aktualizované vydání, ANAG Olomouc 2005, ISBN 80-7263-251-5

(12)

Přechod vlastnického práva k nepeněžnímu vkladu na společnost je důležitým okamžikem jak pro účtování, tak pro vkladatele. Není-li tento schopen zajistit přechod tohoto práva na společnost, je povinen zaplatit hodnotu vkladu peněžně. Ve většině případů je splacení nepeněžitého vkladu provedeno předáním správci vkladu, případně uzavřením písemné smlouvy o vkladu. Výjimku tvoří nemovitosti a další nehmotné vklady zapisované do zvláštních evidencí.

Vlastnické právo k nemovitosti na společnost přechází vkladem tohoto práva do katastru nemovitostí na základě písemného prohlášení vkladatele s úředně ověřeným podpisem, nicméně v účetnictví společnosti je den účetního případu totožný se dnem doručení žádosti o vklad do katastru nemovitostí.

U ostatních vkladů zapisovaných do zvláštní evidence nabývá společnost vlastnického práva až účinností tohoto zápisu. Může se jednat např. o různá patentová práva a licence, jejichž evidenci vedou patentové úřady, nebo o zaknihované cenné papíry apod.

Ke dni vzniku sestavuje a.s. zahajovací rozvahu. Ta obsahuje v aktivech splacené vklady (ať už peněžní nebo nepeněžní) a pohledávky za nesplacené vklady, v pasivech pak ZK zapsaný v obchodním rejstříku, případné emisní ážio a rezervní fondy tvořené dle zákona nebo zakládacích dokumentů.

Vkladatel před zápisem do obch. rejstříku účtuje na vrub účtu 378 – Jiné pohledávky a ve prospěch příslušného účtu, z něhož poskytuje vklad. Po zápisu společnosti do obch.

rejstříku vzniká vkladateli povinnost splatit vklad(pokud již nebyl splacen dříve) tedy závazek vůči společnosti a vkladatel účtuje ve prospěch účtu 367 – Závazky z upsaných nesplacených cenných papírů a vkladů a na vrub příslušného účtu skupiny 06 (tedy dlouhodobého finančního majetku). Použití účtové skupiny 06 je pochopitelně možné pouze v případě předpokladu, že cenné papíry budou v držení déle než 1 rok. Vydáním akcií pak dojde ke vzájemnému započtení pohledávek a závazků.

2.1.2 Zvýšení kapitálu

Ke zvýšení může dojít jen na základě rozhodnutí valné hromady, kterým jsou zároveň měněny stanovy, a zvýšený základní kapitál je zapsán do obchodního rejstříku.

Teprve poté je účtováno zvýšení ZK na účet 411.

Existuje několik způsobů jak v a.s. zvýšit ZK:

(13)

• upsáním nových akcií,

• z vlastních zdrojů společnosti, tj.:

o ze zisku nebo nepřímo z fondů ze zisku, o z kapitálových fondů,

• vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie.

Upsání nových akcií

Společnost vyzve své akcionáře k upsání nových akcií a tento proces je v podstatě totožný s vytvářením prvotního kapitálu.

Akciová společnost jako příjemce vkladu účtuje splacené vklady na účet 379-Jiné závazky souvztažně se stranou MD účtu peněžních prostředků (společnost totiž přijala vklad, ale zatím nevydala akcie, proto účtuje jako závazek). Je-li upsáno celé navrhované zvýšení kapitálu a je splaceno alespoň 30%, tedy úpis bude účinný, může společnost vyúčtovat celkovou hodnotu upisovaného vkladu na vrub účtu 353 – Pohledávky za upsaný vlastní kapitál a ve prospěch účtu 419. V návaznosti je potřeba snížit hodnotu účtu 353 o zůstatek účtu 379 (již splacené vklady). Po zápisu do obchodního rejstříku už jen dojde k přeúčtování ze 419 na 411.

Pokud by úpis akcií byl neúčinný (podle § 167 ObchZ.) pak je společnost povinna upisovatelům vrátit bez zbytečného odkladu částku splacenou při upsání akcií spolu s úrokem v místě obvyklým pro běžné bankovní účty a práva a povinnosti upisovatelů vůči společnosti zanikají.

V případě, že by akcie byly upsány s emisním ážiem, jsou upsané akcie opět účtovány na účet 353 a souvztažně (ve jmenovité hodnotě) na účet 419 a 412 (emisní ážio).

Zvýšení z vlastních zdrojů

Tento proces je velmi důkladně upraven ObchZ. zejména v § 208-210. Valná hromada může rozhodnout, že použije čistého zisku (poté co byl proveden příděl do rezervního fondu podle § 217), jeho části nebo jiné součásti vlastních zdrojů ke zvýšení základního kapitálu, pakliže byla schválena řádná, mimořádná nebo mezitímní účetní závěrka. Výjimku tvoří situace, kdy po schválení mezitímní účetní závěrky nelze použít ke zvýšení ZK čistý zisk.

(14)

Akciová společnost také nemůže zvýšit ZK z vlastních zdrojů pokud není splněno ustanovení § 178 odst. 2: „Je-li vlastní kapitál zjištěný z řádné nebo mimořádné účetní závěrky nebo by v důsledku rozdělení zisku byl nižší než základní kapitál společnosti, zvýšený o a) upsanou jmenovitou hodnotu akcií, pokud byly upsány akcie společnosti na zvýšení základního kapitálu a zvýšený základní kapitál nebyl ke dni sestavení řádné nebo mimořádné účetní závěrky zapsán v obchodním rejstříku, a b) tu část rezervního fondu nebo ty rezervní fondy, které podle zákona a stanov nesmí společnost použít k plnění akcionářům.“

Dále je v ObchZ. stanoveno:

• ke zvýšení ZK nelze použít rezervních fondů, které jsou vytvořeny k jiným účelům, ani vlastních zdrojů, které jsou účelově vázány a jejichž účel není společnost oprávněna měnit,

• zvýšení ZK nemůže být vyšší, než kolik činí rozdíl mezi výší vlastního kapitálu a hodnotou ZK a rezervních fondů zjištěnou podle § 178 odst. 2,

• účetní závěrka, ze které se vychází pro zvýšení ZK z vlastních zdrojů), byla ověřena auditorem bez výhrad a byla sestavena z údajů zjištěných nejpozději ke dni od něhož v den rozhodnutí valné hromady o zvýšení základního kapitálu neuplynulo více než šest měsíců. Jestliže však společnost z jakékoliv mezitímní účetní závěrky zjistila snížení vlastních zdrojů, nemůže použít údaje z řádné nebo mimořádné účetní závěrky, ale musí vycházet z této mezitímní účetní závěrky,

• V usnesení valné hromady, která zvýšení schvaluje musí být (ve smyslu § 208 odst.6) uvedeno:

o částka o kterou se základní kapitál zvyšuje,

o typ vlastního zdroje, ze kterého je zvýšení prováděno,

o určení, zda se zvýší jmenovitá hodnota akcií a o kolik nebo zda budou vydány nové akcie, s uvedením počtu a jmenovité hodnoty.

Z praktického pohledu lze zvýšení ZK provést vydáním nových akcií, které jsou bezplatně rozdány akcionářům podle podílu jmenovitých hodnot doposud držených akcií. Další možností je zvýšit jmenovitou hodnotu současných akcií a provést jejich výměnu nebo překolkování. Akcionáři pak o takové změně neúčtují a na účtech cenných papírů tedy není změněno ocenění. Zvýšení ZK je zaznamenáno jen v podrozvahové evidenci.

(15)

Akciová společnost o zvýšení ZK účtuje následovně:

Číslo op. Popis operace MD D

1 Z hospodářského výsledku ve schvalovacím řízení 431 419

2 Z nerozděleného zisku minulých let 428 419

3 Z kapitálových fondů 413 419

4 Z fondů ze zisku 421,423,427 419

5 Zápis do obchodního rejstříku 419 411

Tabulka č.1

Zvýšení vydáním dluhopisů s právem výměny za akcie

Tento způsob je upraven ObchZ. v § 207 jako tzv. podmíněné zvýšení základního kapitálu. K vydání tzv. prioritních (konvertibilních) dluhopisů je potřeba usnesení valné hromady, a zároveň musí být přijato usnesení o zvýšení ZK v rozsahu, v jakém je možno uplatnit výměnné právo. Toto zvýšení nesmí přesáhnout polovinu hodnoty ZK, který je k datu usnesení valné hromady zapsán v obchodním rejstříku a musí být do 30 dnů zapsáno do obchodního rejstříku a zveřejněno, jinak nelze s vydáváním dluhopisů začít. Uplatnění výměnného práva je pak provedeno podáním písemné žádosti společnosti, přičemž doručení této žádosti je bráno jako nahrazení úpisu a splácení akcií. Po uplynutí lhůty pro výměnu dluhopisů je představenstvo společnosti povinno neprodleně podat návrh na zápis výše ZK do obchodního rejstříku. Akcie jsou vydány až po tomto zápisu.

Účtování o podmíněném zvýšení ZK probíhá následovně: Věřitel

1 Výměna dluhopisů ve jmenovité hodnotě 378 253

2 Přijetí akcií 063 378

Tabulka č.2

Akciová společnost

1 Výměna dluhopisů ve jmenovité hodnotě 241 419 2 Zápis zvýšení ZK do obchodního rejstříku 419 411

Tabulka č.3

V případě, že jsou dluhopisy vydány jako dlouhodobé se splatností delší než jeden rok, je potřeba u emitenta použít účet 473 – Emitované dluhopisy a u věřitele účet 065 – Dlužné cenné papíry držené do splatnosti. Princip samozřejmě zůstává stejný.

(16)

2.1.3 Snížení základního kapitálu

Tuto oblast upravuje ObchZ. v § 211 až § 217. Snížení základního kapitálu je opět prováděno po odsouhlasení valnou hromadou, přičemž platí, že nesmí být snížen pod minimální výši stanovenou zákonem a nemělo by dojít k narušení schopnosti společnosti uspokojovat nároky věřitelů.

Existuje opět několik možností jak v akciové společnosti snížit ZK.

• zničení vlastních akcií,

• snížení jmenovité hodnoty emitovaných akcií,

• vzetí akcií z oběhu,

• upuštění od vydání akcií.

Zničení vlastních akcií

Vzhledem k tomu, že vlastní akcie nesnižují základní kapitál účetně, je teprve jejich zničení snížením ZK. Pokud je společnost povinna z nějakého důvodu snížit ZK a má k dispozici vlastní akcie, pak právě jejich použití je výslovně preferováno v ObchZ.

Při účtování je potřeba vycházet z toho, že zničení vlastních akcií nesmí předcházet dni zápisu snížení ZK do obchodního rejstříku. Proto je nejprve účtováno na vrub účtu 411 a ve prospěch 419. Zničení akcií je pak účtováno na vrub účtu 419 a ve prospěch 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly. Případný rozdíl mezi pořizovací cenou vlastních akcií a jejich jmenovitou hodnotou je společností vypořádán nejčastěji s účty emisního ážia nebo rezervními fondy.

Snížení jmenovité hodnoty akcií

„Snižování jmenovité hodnoty je podle ObchZ. prováděno poměrně u všech akcií společnosti. Protože se rozdíl mezi původní a sníženou jmenovitou hodnotou nevrací, projeví se tato transakce jako restrukturalizace vlastního kapitálu.“⁴ Účtování je provedeno momentem zápisu do obchodního rejstříku, a to zejména ve prospěch ztrát minulých let, eventuelně dalších součástí vlastního kapitálu. Akcionář v případě snižování jmenovité hodnoty na úhradu ztráty neupravuje ocenění již drženého cenného papíru.

4 Kovanicová Dana a kol. Finanční účetnictví v kontextu světového vývoje. 2. vyd. Praha: Polygon, 1999.

ISBN 80-85967-98-7

(17)

Vzetí akcií z oběhu

Jedná se vlastně o snížení ZK s výplatou akcionářům. Akcie vybrané losováním jsou proplaceny akcionářům a stávají se vlastními akciemi společnosti.

Pro akcionáře je vykoupení akcií společností totéž jako jejich prodej, tudíž účtují ve dvou částech 561 – Prodané cenné papíry a podíly/063 – Realizovatelné cenné papíry a podíly a 221 – Bankovní účty/661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů.

Společnost účtuje při výkupu 252 – Vlastní akcie a vlastní obchodní podíly/221.

Upuštění od vydání akcií

Valná hromada v tomto případě rozhodne, že nebudou vydány akcie, které byly upsány, ale již uplynula lhůta pro jejich splacení. Nejčastěji jsou akcionáři, kteří včas nezaplatili, vyzváni, aby vrátili zatímní listy. Účetně se tato operace projeví jednoduše jako snížení pohledávek za akcionáři a základního kapitálu.

2.1.4 Ředění základního kapitálu

„Ředění základního kapitálu je zvláštním případem operace, kdy zůstává zachována jeho původní výše, ale je rozdělen na vyšší počet akcií s nižší jmenovitou hodnotou.

Dochází tedy k štěpení akcií.“⁵ Je to možné provést vydáním dalších kusů akcií na každou vlastněnou bez toho, aby akcionáři za nové něco platili. Pokud se nezmění výše základního kapitálu, pak vlastně každá z akcií má nižší nominální hodnotu.

Proč jsou takové zásahy prováděny není příliš jasné:⁶

V odborných kruzích se o příčinách a důsledcích takové transakce a o skrytých záměrech podniku vedou diskuse, i když praxe na odpověď nečeká a provádí tyto operace běžně. Jedni se domnívají, že podnik tímto způsobem udržuje tržní cenu své akcie v takovém rozmezí, které je dostupné malým investorům a vlastním zaměstnancům. Jako další důvod se často uvádí skutečnost, že pokles cen zředěných akcií na kapitálových trzích je obvykle nižší než o kolik klesla úhrnná jmenovitá hodnota

ISBN 80-85967-98-7

(18)

zředěných akcií. Ředění akcií bývá často spojeno s dividendovou politikou nebo s novou investiční strategií společnosti.

2.2 Společnost s ručením omezeným

Vzhledem k odlišné charakteristice spol. s r.o. (zejména ne tak jednoduchého nabytí účasti ve společnosti), jsou možnosti změn základního kapitálu omezenější.

2.2.1 Úpis a splácení kapitálu

Obchodním zákoníkem je stanovena minimální výše základního kapitálu na 200 000 Kč a minimální vklad jednoho společníka na 20 000 Kč. Před zápisem do obchodního rejstříku musí být splaceno alespoň 30% z každého peněžitého vkladu a celkový součet splacených peněžitých a nepeněžitých vkladů musí tvořit alespoň 100 000 Kč. Společník je povinen splatit vklad ve lhůtě stanovené společenskou smlouvou, nejpozději však do pěti let od vzniku společnosti nebo převzetí závazku ke vložení vkladu. Pokud by však společnost byla založena jediným subjektem, pak musí být ZK splacen před zápisem v plné výši. Pravidla pro nepeněžní vklady, přechod vlastnictví k nepeněžnímu vkladu a splácení ZK v cizí měně jsou stejná jako u akciové společnosti.

Při účetním zachycení se základní kapitál při zápisu do obchodního rejstříku zaúčtuje ve prospěch účtu 411 v celkové zapsané částce a na vrub účtů 221 (při složení peněžitého vkladu), 022 (při složení nepeněžitého vkladu) a 353 (pokud existují nesplacené vklady). Splacení zbylé části vkladu je účtováno na vrub účtu 221 a ve prospěch účtu 353.

2.2.2 Zvýšení základního kapitálu

Tuto oblast upravuje § 142 - § 145 ObchZ. Možností zvýšení ZK u společnosti s r.o.

není mnoho. V zásadě se jedná jen o:

• další peněžité nebo nepeněžité vklady společníků,

• ostatní vlastní zdroje (fondy, zadržené zisky).

Při zvyšování dalšími vklady společníků stanovuje ObchZ. několik důležitých pravidel:

ISBN 80-85967-98-7

(19)

• zvýšení dalšími peněžními vklady je možné jen pokud byly předchozí, peněžní vklady zcela splaceny, pro nepeněžní vklady toto pravidlo neplatí

• společníci mají přednostní právo podílet se na zvyšování základního kapitálu (pokud to společenská smlouva nevyloučí), převzetím závazku ke zvýšení ZK v poměru podle jejich dosavadních vkladů; pokud tohoto práva nevyužijí nebo se ho vzdají, může závazek převzít kdokoliv, ovšem pouze se

souhlasem valné hromady,

• obdobně jako u a.s. musí rozhodnutí valné hromady určit alespoň: o částku, o kterou se ZK zvyšuje,

o lhůtu, do kdy je možné převzít závazek ke zvýšení ZK,

o ocenění případného nepeněžitého vkladu znalcem pro účely zápočtu na vklad společníka.

O zvýšení z vlastních zdrojů může valná hromada rozhodnout jen u těch částí vlastního kapitálu, které nejsou účelové vázány. Výše vkladů jednotlivých společníků je tímto zvýšena poměrně podle jejich dosavadních vkladů. Také zde platí ustanovení, že základní kapitál může být zvýšen jen o tolik, o kolik vlastní kapitál převyšuje součet základního kapitálu a zákonného rezervního fondu.

Účtování těchto transakcí je obdobné jako u akciové společnosti.

Speciálním případem je ustanovení § 121 ObchZ. o příplatku mimo základní kapitál, který je oprávněna valná hromada uložit společníkům v zájmu zvýšení vlastního kapitálu (pokud tak stanovuje společenská smlouva). Jedná se o peněžité plnění nad výši vkladu až do poloviny základního kapitálu podle poměru vkladů jednotlivých společníků. Společník může tento příplatek poskytnout, i když není zakotven ve společenské smlouvě. Ani v jednom z případů však toto plnění nemá vliv na posouzení výše jeho vkladu. Příplatky lze následně vracet, ale jen v rozsahu, ve kterém převyšují ztráty společnosti.

Účtování pak může vypadat následovně:

1 Valná hromada uplatnila příplatkovou povinnost 355 413 2 Přijetí příplatku na vytvoření vlastního kapitálu 221 355 3 Z příplatku uhrazena ztráta minulých let 413 429

4 Vrácení části příplatku 413 221

Tabulka č.4 (Zdroj dat: Účetnictví podnikatelů 2004)

(20)

Společník účtuje tento příplatek na vrub účtu příslušného podílu. Další možností je, že společník poskytne příplatek dobrovolně. V takovém případě by nedošlo k účtování o pohledávce, ale až o přijetí peněz.

2.2.3 Snížení základního kapitálu

Snížení ZK je upraveno § 146 a § 147 ObchZ. Obdobně jako u akciových společností platí, že nesmí být snížen pod minimální hranici stanovenou zákonem, zde navíc to samé platí o vkladu každého společníka. Základní kapitál společnosti může být snížen zejména z těchto důvodů:

• nedošlo ke splacení vkladu,

• ztrátovost společnosti,

• společník odejde ze společnosti;

o v takovém případě má nárok na tzv. vypořádací podíl, pokud jeho účast ve společnosti zaniká za jejího trvání a podíl není převáděn.

O snížení ZK samozřejmě opět rozhoduje valná hromada, která musí ve svém rozhodnutí uvést, jak se změní vklady společníků a jak bude s částkou, o kterou je základní kapitál snižován, naloženo. Tedy zda bude celá nebo částečně rozdělena společníkům (v případě, že jsou vypláceni při opouštění společnosti), zda jí bude uhrazen nesplacený vklad nebo bude případně použita na úhradu ztráty apod.

Účtování těchto situací zachycuje následující tabulka:

1 Snížení ZK v důsledku nesplaceného vkladu 411 353

2 Úhrada ztráty minulých let 411 429

3 Zrušení účasti společníka s vypořádacím podílem 252 365 - následné snížení ZK o nominální hodnotu podílu 411 252

Tabulka č.5

(21)

3. Fondy ze zisku a kapitálové fondy

3.1 Fondy ze zisku

Základním vstupem těchto fondů je hospodářský výsledek po zdanění, tedy čistý zisk. Jejich tvorba je vázána zejména na pravidla uvedená v ObchZ. a stanovy společnosti, případně společenskou smlouvu.

Pro tyto fondy lze ve směrné účtové osnově najít celou účtovou skupinu 42 – Rezervní fondy, nedělitelný fond a ostatní fondy ze zisku a převedené výsledky hospodaření, ve které jsou obsaženy účty:

• 421 Zákonný rezervní fond,

• 422 Nedělitelný fond (týká se družstev),

• 423 Statutární fondy,

• 427 Ostatní fondy,

• 428 Nerozdělený zisk minulých let,

• 429 Neuhrazená ztráta minulých let.

3.1.1 Zákonný rezervní fond

Tento fond je v souladu s ObchZ. (§ 67) vytvářen povinně u akciové společnosti a společnosti s ručením omezeným, a to z čistého zisku přerozdělením. Je ho také možné vytvořit při vzniku společnosti, případně při zvyšování základního kapitálu příplatky společníků mimo základní kapitál nebo z prostředků získaných nad emisní kurz akcií.

Pokud není zákonem stanoveno jinak, je možné ho použít pouze k úhradě ztráty.

Akciová společnost

Akciová společnost vytvoří rezervní fond povinně z čistého zisku vykázaného v účetní závěrce, v prvním roce, kdy je tento zisk vytvořen. Minimální příděl v tomto roce je stanoven na 20 % čistého zisku, přičemž nesmí překročit 10 % základního kapitálu. Fond musí být každý rok zvyšován minimálně o 5 % čistého zisku, a to až do výše 20 % ZK. Stanovy společnosti mohou určit jiné tempo tvorby rezervního fondu za předpokladu, že budou splněny minimální limity dané zákonem.

(22)

Společnost s ručením omezeným

Obdobně jako u a.s. musí spol. s r.o. začít tvořit rezervní fond ve chvíli, kdy poprvé vykáže čistý zisk v řádné účetní závěrce. Postup tvorby je zde nastaven na 10 % čistého zisku v prvním roce, avšak ne více než 5 % ZK. Každým rokem je pak doplňován o 5 % čistého zisku až do výše 10 % ZK. Stanovy společnosti nebo společenská smlouva opět mohou, za předpokladu dodržení zákonných limitů, stanovit odlišné tempo.

Základní schéma účtování zákonného rezervního fondu:

• Příděl do zákonného rezervního fondu:

o 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení / 421 Zákonný rezervní fond.

• Čerpání fondu k úhradě ztráty:

o 421 / 429 Neuhrazená ztráta minulých let, 431 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení.

3.1.2 Statutární a ostatní fondy

Tyto typy fondů tvoří společnost dobrovolně podle svých potřeb, případně rozhodnutí valné hromady apod. Je-li jejich tvorba zakotvena ve stanovách nebo společenské smlouvě, jedná se o fondy statutární. Účely pro něž jsou tyto fondy vytvářeny (ať již ze zisku běžného období nebo ze zisku minulých období) jsou bohaté a záleží plně na společnosti, jaký fond vytvoří. Vždy ovšem platí, že jsou tvořeny na předem stanovený účel (sociální účely, úhrady ztrát, fondy odměn apod.).

Příklad účetního zachycení:

1 Statutární fond (počáteční stav) 423

2 Ostatní fondy (počáteční stav) 427

3 Statutární fond uhrazuje čerpání sociálních účelů 423 221 4 Z ostatních fondů se hradí fond odměn 427 331

3.1.3 Nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta minulých let

Nerozdělený zisk minulých let představuje tzv. neúčelově vymezený fond, který je vytvořen z účtu 431 - Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení převedením do následujících období bez vymezení účelu použití. Tento účel může být případně stanoven v následujících letech.

(23)

Neuhrazená ztráta minulých let je specifickým druhem fondu, který je záporný a snižuje tak vlastní kapitál společnosti. Jsou sem převáděny ztráty běžného období z účtu 431. Tento fond je pochopitelně v příštích letech potřeba vyrovnat. V zásadě připadá v úvahu několik základních možností úhrady:

• ze zisku běžného období,

• z rezervního fondu,

• ze statutárních, ostatních či kapitálových fondů,

• pokud již není jiná možnost tak snížením základního kapitálu.

3.1.4 Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení

Tato součást vlastního kapitálu je velmi specifická, a více než o fond ze zisku se jedná o zcela samostatnou položku.

„Jestliže se jedná o zisk, představuje vlastní zdroj, který je plně k dispozici účetní jednotce, tedy zdroj o němž má být teprve rozhodnuto. Hospodářský výsledek ve schvalovacím řízení je přechodnou formou vlastního zdroje. V průběhu následujícího účetního období dojde k přeměně této formy vlastního kapitálu do podoby ostatních forem.“⁷

Účet 431 – Výsledek hospodaření ve schvalovacím řízení je naplněn na počátku účetního období z účtu 710 – Účet zisků a ztrát, odkud se převede případný zisk nebo ztráta. Předtím než bude rozdělen do jednotlivých částí vlastního kapitálu, musí v souladu se zákonem proběhnout ověření účetní závěrky auditorem (pokud je vyžadováno) a valná hromada akcionářů nebo společníků. Ta rozhodne, po provedení povinného přídělu do rezervního a statutárních fondů, o dalším rozdělení zisku (tj. do ostatních fondů, výplata podílníkům apod.).

Pokud není o použití zisku nebo ztráty rozhodnuto do konce účetního období a uzavírání účetních knih, musí být zůstatek účtu 431 převeden na účet 428 případně 429 tak, aby byl jeho zůstatek při uzavírání účetních knih nulový.

Postup účtování je znázorněn v následující tabulce:

7 Kolektiv autorů. Účetnictví podnikatelů 2004. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-011-4

(24)

1 Zákonný příděl do rezervního fondu 431 421

2 Statutární fondy 431 423

3 Statutární fond rezervní 431 421

Rozhodnutím valné hromady

4 Příděl do ostatních fondů 431 427

5 Dividendy 431 364

6 Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta 431 428

Tabulka č.7 (Zdroj dat: Podvojné účetnictví a účetní závěrka 2005)

3.2 Kapitálové fondy

„Kapitálové fondy jsou fondy, jejichž zdrojem tvorby v průběhu činnosti je jiný zdroj než čistý zisk účetní jednotky. Jde o fondy, které lze tvořit např. emisním ážiem, bezplatným převzetím majetku, dotacemi do kapitálového dovybavení a přeceněním majetku atd.“⁸

Ve směrné účtové osnově je lze najít ve skupině 41 – Základní kapitál a kapitálové fondy:

• 412 Emisní ážio,

• 413 Ostatní kapitálové fondy,

• 414 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků,

• 418 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách,

• 419 Změny základního kapitálu.

3.2.1 Emisní ážio

„Emisním ážiem se rozumí podíl uznaných nákladů, které nejsou obsaženy v základním kapitálu kapitálových společností. Je tvořeno přebytkem emisní ceny nad nominální hodnotu akcií. Pokud dochází ke splácení akcií nepeněžitým vkladem, považuje se za emisní ážio rozdíl mezi hodnotou nepeněžitého vkladu a jmenovitou hodnotou akcií, které mají být vydány akcionářům.“⁸

Při účtování emisního ážia dochází ke složenému účetnímu zápisu, kdy emisní kurz akcií je zúčtován na vrub účtu pohledávek 353, nominální hodnota ve prospěch účtu změn základního kapitálu 419 a emisní ážio ve prospěch účtu 412. Akcionář pochopitelně o emisním ážiu neúčtuje.

8 Kolektiv autorů. Účetnictví podnikatelů 2004. Praha: ASPI Publishing, 2004. ISBN 80-7357-011-4

(25)

Tento fond může být v některých případech také vytvořen u společnosti s ručením omezeným, a to tehdy, převyšuje-li ocenění nepeněžního vkladu jmenovitou hodnotu podílu společníka.

Emisní ážio lze použít:

• ke zvyšování základního kapitálu,

• na úhradu ztrát,

• k nákupu vlastních akcií.

3.2.2 Ostatní kapitálové fondy

Tato součást vlastního kapitálu patří k tzv. externím zdrojům, tedy těm, které nebyly vytvořeny účetní jednotkou. Jedná se vlastně o další kapitálové vklady peněžní či nepeněžní, které jsou účtovány ve prospěch účtu 413. Může se jednat jak o dary, tak o příplatek společníků ve spol. s r.o. apod.

3.2.3 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků

Na rozdíl od většiny ostatních případů je tento fond upraven zejména Českými účetními standardy pro podnikatele č. 008 – Operace s cennými papíry a podíly a standardem č. 009 – Deriváty. Tato součást vlastního kapitálu vyjadřuje změny reálných hodnot určitých finančních aktiv a finančních závazků, které vycházejí z ustanovení § 27 ZÚ. Toto ocenění reálnou hodnotou je v souladu se zákonem prováděno „ke konci rozvahového dne nebo k jinému okamžiku, k němuž se účetní závěrka sestavuje, způsoby podle § 27“ (§ 24 ZÚ). Vzhledem k tomu, že vlastní kapitál je zde díky přecenění ovlivněn pouhou držbou aktiva a nikoli jeho prodejem, je tento fond nazýván fondem vytvořeným z nerealizovaného zisku/ztráty.

Ne každý finanční majetek je ovšem přeceňován s dopadem do vlastního kapitálu.

V tomto směru rozlišuje vyhláška č. 500/2002 Sb. několik typů oceňovacích rozdílů a stanovuje dva typy účtování. Jednou možností je účtovat do nákladů a výnosů, druhou možností pak právě použití rozvahového přístupu a účtu oceňovacích rozdílů. Přehledné uspořádání oceňovacích rozdílů a jejich účtování poskytuje následující tabulka:⁹

9 Landa Martin: Účetnictví podniku, EUROLEX BOHEMIA, Praha 2005, ISBN 80-86861-01-5

(26)

Typ majetku/závazku Doplňující podmínky Způsob účtování Cenné papíry

(§ 51 odst.1) jsou drženy za účelem provádění transakcí na veřejném trhu, například tuzemská nebo zahraniční burza, s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů na veřejném trhu v krátkodobém horizontu

finanční náklad nebo výnos

Cenné papíry

(§ 51 odst.2) cenné papíry a podíly rozvahový oceňovací rozdíl Cenné papíry a podíly

(§ 51 odst.3) oceňované podílem na vlastním kapitálu (ekvivalencí) ovládané a řízené osoby nebo osoby pod podstatným vlivem

rozvahový oceňovací rozdíl

Deriváty (§ 52 odst.1) zajišťuje reálnou hodnotu rozvahového aktiva nebo závazku

finanční náklad nebo výnos Deriváty (§ 52 odst.2) zajišťuje očekávané peněžní

toky

rozvahový oceňovací rozdíl Deriváty (§ 53)

deriváty určené k obchodování finanční náklad nebo výnos Tabulka č.8 (Zdroj dat: Účetnictví podniku)

Důvodů, proč v účetnictví zachycovat oceňovací odchylky může být více, ale u cenných papírů se jedná zejména o časové hledisko. Použití finančních nákladů a výnosů je možno zdůvodnit zejména:

• krátkodobostí těchto finančních aktiv nebo pasiv,

• obchodovatelností.

Oproti tomu použití rozvahového přístupu lze zdůvodnit:

• dlouhodobostí, případně držením do splatnosti,

• primárním cílem není obchodování.

V souvislosti s přeceňováním je vhodné uvést podstatu derivátů: „Deriváty představují nástroj pro obchodování s finančním rizikem – při uzavření smlouvy o derivátním finančním nástroji získává jedna smluvní strana smluvní nárok vyměnit finanční aktivum s druhou stranou za podmínek pro ni potenciálně příznivých, zatímco druhé straně vzniká smluvní závazek vyměnit finanční aktivum za podmínek pro ni potenciálně nepříznivých. Podmínky výměny finančního aktiva jsou stanoveny již při vzniku smlouvy. V důsledku změny podmínek na peněžních trzích však může dojít k tomu, že očekávané podmínky nenastanou (a že prospěch získá ta strana, která měla smluvní podmínky nepříznivé). Z toho lze odvodit, že deriváty umožňují obchodovat s riziky prostřednictvím partnerů, kteří mají na dané riziko opačný názor; při tom každý

(27)

z nich očekává, že jeho názor budoucnost potvrdí jako správný a že právě on (a nikoli druhá strana) získá smluvní prospěch. Přednost derivátových obchodů spočívá v tom, že je lze využít univerzálně: nejen k jištění proti rizikům, ale i k čistě spekulativním účelům.“¹⁰

Následující tabulka obsahuje konkrétní příklady účtování:

061 – Podílové cenné papíry a podíly v ovládaných a řízených osobách 063 – Realizovatelné cenné papíry a podíly

257 – Ostatní realizovatelné cenné papíry

1 Stav účtu k rozvahovému dni 063

4 Změna reálné hodnoty účtu 063 k rozvahovému dni 063 414 5 Změna reálné hodnoty účtu 257 k rozvahovému dni 414 257 6 Změna reálné hodnoty účtu 061 k rozvahovému dni 061 414

3.2.4 Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách

Tento fond slouží pro zachycení rozdílů v ocenění při přeměnách společností. Pro přeměny společností stanovuje § 69 ObchZ. několik možností:

• fúze (sloučení, splynutí),

• rozdělení,

• převod jmění na společníka,

• změna právní formy.

Sloučení (§ 69a) znamená zánik jedné nebo více společností (kterému předchází jejich zrušení bez likvidace). Veškeré jmění zanikající společnosti a všechna práva a povinnosti (včetně těch z pracovněprávních vztahů) přecházejí na nástupnickou společnost.

Splynutí (§ 69a) znamená zánik tentokrát dvou nebo více společností se zrušením bez likvidace, přičemž veškeré jmění, práva a povinnosti přecházejí na nově vznikající nástupnickou společnost. Společníci zanikajících společností se stávají společníky nově vzniklé společnosti.

10Kovanicová Dana a kol. Abeceda účetních znalostí pro každého. 13. vyd. Praha: Polygon, 2003.

ISBN 8072730843

(28)

Rozdělení (§ 69c) lze uskutečnit dvěma základními způsoby, rozdělení se založením nových společností, rozdělení sloučením a dále přicházejí v úvahu kombinace těchto způsobů.

Změna právní formy (§ 69d) neznamená zánik společnosti ani přechod jejího jmění na nástupnickou společnost. Dochází pouze ke změně postavení společníků a vnitřních právních poměrů. Společnost může změnit svou formu libovolně, nestanoví-li ObchZ. jinak.

Převod jmění na společníka (§ 69b) je situace, kdy ostatní společníci nebo příslušné orgány společnosti rozhodnou, že společnost se ruší bez likvidace, a veškeré jmění včetně práv a povinností zanikající společnosti bude převedeno na jednoho společníka, který musí ovšem mít sídlo nebo bydliště v České republice a musí být zapsán v obchodním rejstříku.

Český účetní standard příslušný pro tuto oblast je č. 011 – Operace s podnikem.

V části 2.4 stanovuje:

Rozdíly mezi účetními cenami a oceněním reálnými hodnotami se u zanikajících účetních jednotek vyúčtují na příslušné majetkové účty a účty závazků, popřípadě s využitím položky goodwillu nebo oceňovacího rozdílu k nabytému majetku podle ustanovení § 6 odst. 3 a § 7 odst. 10 vyhlášky souvztažně s příslušným účtem účtové skupiny 41 - Základní kapitál a kapitálové fondy, který je určen pro účtování oceňovacího rozdílu při přeměně společnosti a vykazovaný v položce „A.II.4.

Oceňovací rozdíly z přecenění při přeměnách“. U majetku a závazků, u kterých se změny reálných hodnot účtují jako finanční náklad nebo finanční výnos, se postupuje podle ustanovení § 51 až § 53a vyhlášky.

Účet 418 tedy použije zanikající společnost a bude obsažen v poslední sestavované rozvaze. Po zániku společnosti a přechodu jmění se další použití tohoto účtu a jeho převod do zahajovací rozvahy nástupnické společnosti řídí příslušnými smlouvami, které upravují přeměnu společnosti.

(29)

4. P ř ehled o zm ě nách vlastního kapitálu

Tento přehled slouží k zachycení informací o změnách jednotlivých složek vlastního kapitálu v rámci účetního období, tedy mezi dvěma rozvahovými dny.

Základním účelem výkazu je poskytnout podrobné informace o transakcích, které způsobily změny (ať už kladné či záporné) ve velikosti nebo struktuře vlastního kapitálu. Pakliže se vlastní kapitál změnil působením výplaty dividend, musí být tato výplata vyčíslena zvlášť a musí být uvedeny zdroje, kterých bylo pro úhradu dividend použito.

Přehled může být zpracován v zásadě dvěma základními způsoby:

• Vertikální (sloupcový) formát,

o kdy jsou porovnávány jednotlivé položky vlastního kapitálu a jejich počáteční a konečné stavy.

Položka vlastního kapitálu PZ KZ Přírůstky

"+"

Úbytky

"-" Popis změny

A. Vlastní kapitál

A.I. Základní kapitál

1. Základní kapitál

2. Vlastní akcie

3. Změny základního

kapitálu

A.II. Kapitálové fondy

1. Emisní ážio

2. Ostatní kapitálové fondy

3. Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a

závazků

4. Oceňovací rozdíly z

přecenění při přeměnách

A.III. Rezervní fondy (nedělitelný fond) a ostatní

fondy ze zisku

1. Zákonný rezervní fond

2. Statutární a ostatní fondy

A.IV. Výsledek

hospodaření minulých let

1. Nerozdělený zisk ML

2. Neuhrazená ztráta ML

A.V. Výsledek hospodaření

běžného účetního období

Tabulka č.10 (Zdroj dat: Abeceda (podvojného) účetnictví pro podnikatele 2005)