Etika

(1)

ETIKA

(2)

ETIKA

• Filozof. Disciplína

• Předmětem morálka

• Ze slova éthos (zvyk,obyčej, charakter)

• Teorie morálky, nauka o správném jednání – stanovuje, co je dobré a co zlé

• Pojmy dobro, zlo, svoboda, štěstí, svědomí, přátelství apod.

• Označována jako praktická filozofie

(3)

MORÁLKA

• Soubor pravidel chování, hodnot, ideálů a norem ve společnosti

• proměnlivý

• historicky i kulturně podmíněný

(4)

MRAVNOST

• Obvyklé vzorce chování dané společnosti nebo skupiny ve vzájemných vztazích jejich členů -> jednání odpovídá morálce

(5)

3 KLÍČOVÉ POJMY

Mravnos

t Morálka Etiketa

(6)

POJMY

• MRAV označuje, jak jsou členové určité společnosti zvyklí jednat

• MORÁLKA společné představy o tom, jak by měli jednat

• ETIKA = pokus o teoretický výklad představ

• Etiketa – soubor pravidel společen. Jednání

• Morální vztahy – morální stav společnosti

• Morální hodnoty – ideální cíle lidského jednání

• Morální odpovědnost – za každé rozhodnutí (i učiněné pod nátlakem) neseme zodpovědnost

(7)

MRAVNOST

• Mravní jednání (objektivní stránka)

• Představuje chování či zvyky (jednotlivě i skupinově)

• Mravní vědomí (subjektivní stránka)

• Přesvědčení či cítění jedince (uvnitř)

• Mravní cíle

• Ideje, kodexy mravních hodnot

(8)

MORÁLNOST

• Shoda jednání se svědomím, která závisí na motivu -> o tom, zda je jednání morální rozhoduje naše svědomí

• Právo je minimum morálky

• Právo je podmnožinou morálky – každá právní norma je zároveň i normou morální (zabití je jak nemorální, tak i protiprávní, lhaní je pouze nemorální)

• Právo je sepsané a lidi se jím musí řídit ( jsou vynutitelná – policie)

• Morálka jsou nepsaná pravidla, kterými by se lidé měli řídit, ale nejsou vynutitelná -> při nedodržení následují sankce (vyloučení ze společnosti)

• Morální norma – mravní zásada ve společnosti; požadované pravidlo jednání

• Právní norma – psané pravidlo, zákon

(9)

MORÁLKA X NÁBOŽENSTVÍ

• Tradiční morálky se opíraly o náboženství a často obsahovaly příkazy týkající se vztahu člověka k Bohu

• Když vznikaly kulturně smíšené společnosti (už ve starověku), hledali

filozofové způsob, jak morálku založit bez náboženské opory – aby mohla být všem univerzální

• Dnes na morálku většiny lidí nemá náboženství vliv

Zlaté pravidlo morálky: Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim

(10)

PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ ETIKY

• Mravní jevy a pojym, jejich vznik a vývoj v minulosti, součastný stav a další vývojové tendence

• Etika hledá podstatu mravních norem a snaží se odpovědět na základní problémy morálky

• Stanovuje, co je žádoucí z hlediska dobra a součastně se snaží tyto pojmy blíže určit a zdůvodnit

(11)

VÝVOJ ETICKÉHO

MYŠLENÍ

(12)

ANTIKA

• Démokritos

• Ctnost a spravedlnost jsou odvozeny od pojetí obce -> vše, co napoáhá zachování demokratické obce je cnostné a spravedlivé

• Sokrates

• Je nemožné dělat to, co neznáme -> cnost závisí na vědění

• Kdo zná dobro, dobro i koná – je nemožné nekonat dobro, když ho známe

• Platón

• Existuje jediné, nejvyšší dobro, kterým se řídí všichni lidé (nezávisí na člověku, existuje mimo nás)

• Aristoteles

• Jako první systematizoval etiku

• Cnost se označuje jako zdatnost –pokud k ní člověk mápřirozené vlohy, je schopen tak jednat;

rozum nabízí způsoby, jak se stát cnostným

(13)

STŘEDOVĚK

• Mnoho věcí převzáno od Aristotela

• Tomáš Akvinský

• Přejímá 4 antické cnosti (ROZUM, UMÍRNĚNOST,STATEČNOST a SPRAVEDLNOST) a přidává křesťanské (VÍRA, LÁSKA a NADĚJE)

• Morálním poselstvím je desatero

• Motiv křesťanství směřuje k obecnému dobru

(14)

RENESANCE

• Hlavním cílem emancipace člověka a jeho poznání

• Nicollo Machiavelli

• Pokus o spojení etiky a politiky

• Obecného dobra lze dosáhnout i nemorálních postupů (např. použití násilí či klamu)

• Přehlíží morální zásady

(15)

NOVOVĚK

• Thomas Hobbes

• Velký individualismus – každý rozhoduje sám, co je dobré

• Jean Jackques Rousseau

• Lidská přirozenost je dobrá a člověka kazí společnost

• Zdůrazňuje cit před rozumem

• Imamanuel Kant

• Být morální znamená jednat rozumem

• Za dobré považuje jednání, jehož účelem je samo dobro

• Friedrich Nietze

• Otázka moci = dobré je vše, co podporuje růst moci

• Karl Marx

• Zkoumal změny morálky v průběhu dějin -> tvrdil, že se morálka mění v závislosti na vývoji společenského uspořádání

• Pro každou třídu je dobré to, co je pro ni výhodné

(16)

PROUDY ETIKY

• V součastnosti se etika štěpí do řady směrů

• Metafyzika

• Hédonistická etika – nejvyšší mravní hodnotou je uspokojení pozitivních pocitů

• Eudaimonistická etika – hlavní hodnotou je štěstí

• Utililitaristická etika – mravně dobré a správné je to, co je dobré pro největší počet lidí

• Pragmatická etika – o morálnosti rozhodují výsledky jednání

• Existencialistická etika

• Existencialismus je podstatou světa -> člověk není dán předem, za své jednání je absolutně zodpovědný

• Postmoderní etika

• Zhodnocuje zkušenost evropských totalitních ideologií

(17)

DĚLENÍ ETIKY

1.

• Heteronomní

• Pravidla jsou dána z venku

• Autonomní

• Zásady si stanovuje sám člověk 2.

• Individuální

• Morální otázky jednotlivce

• Sociální

• normy ve společnosti 3.

• Teoretická

• Zaměřena na fil. otázky

• Praktická

• Zabývá se konkrétním jednáním

• Profesní, evoluční, feministická

(18)

ETICKÉ KATEGORIE

• Dobro

• Nejvyšší mravní ideál

• Souhrnný pojem pro vše, co je prospěšné a plnohodnotné

• To,co je žádoucí

• Zlo

• Protiklad dobra

• To, co ruší, kazí, škodí

• Fyzické zlo – nemoc, zánik, smrt

• Mravní zlo – lhaní, závist

• Cnost

• Dle etiky – nějaká dobrá vlastnost

• V mravním významu trvalá schopnost (dispozice) jednat dobře

• Podle Aristotela – rozumová (* z učení) a vlastní (* ze zvyku)

• Moudrost = cnost, která pomáhá rozlišovat, co je dobré a čemu se vyvarovat

• Střed cností – zdravá míra -> přehánění vede k neřestem (střed mezi krajnostmi – zbabělost x statečnost x opovážlivost )

• Sociální – pravdomluvnost, zdvořilost, optimismus

(19)

ETICKÉ KATEGORIE

• Neřest

• Špatný návyk, špatné morální důsledky

• Pýcha, závist (smutek nad dobrem druhého), hněv, lakota

• Štěstí

• Blaženost, vnitřní pocit radostného a víceméně trvalého vyplnění

• Přátelství

• Mezilidský vztah vyznačující se vzájemnou nákloností

• Dokonalé přátelství pouze mezi lidmi dobrými, kteří si vzájemně přejí dobro jen z čistoty duše

• Svoboda

• Nutná podmínka i hodnota pro naplnění morálních cílů

• Vnitřní – nemůže být nijak omezena zvnějšku

• Vnější – týká se vnějších podmínek života

• Svědomí

• Náš vnitřní hlas

• Hodnotí jednání člověka

• Osobní přesvědčení založené na přijetí určitých morálních norem

(20)

SOUČASNÉ ETICKÉ

PROBLÉMY

(21)

POTRAT

• Úmyslné přerušení těhotenství

• Velký etický problém

• Dva názory

• Z technicko-chirurgického hlediska se jedná o běžný zákrok, se stářím plodu roste i riziko zdraví matky (fyzické i psych. problémy – např. neplodnost)

• Katolické hledisko – potrat je nepřípustný, na osobu podstupující i na osobu provádějící potrat se vzathuje automatická exkomunikace

• Lékaři x potraty

• Přicházejí do styku s odstraňováním plodu a počátkem života, na druhou stranu vidí důsledky nelegálních potratů či nechtěných dětí a snaží se tomu předejít

• Důsledky zákazu potratů:

• Nelegální potraty – často ohrožen život matky, potrat často provádějí ne zcela kvalifikované osoby

• Potratové turistiky – ženy cestují do jiných zemí kvůli potratu

• Potrat v mezinárodních vodách

• Názorové směry:

• Pro-choice – svobodná volba ženy

• Pro-life – pro život dítěte

(22)

EUTANÁZIE

• Vědomé ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka

• Dobrovolná – rozhoduje o ní sám nemocný

• Aktivní – lékař ukončí život pacienta na jeho žádost

• Pasivní – lékař ukončí pouze léčbu

• Asistovaná sebevražda – lékař poskytne prostředky k ukončení života

• Nedobrovolná – nemocný se nemůže sám rozhodnout, o eutanázii

• U nás nepovolena, ale v jiných zemí EU ano – Holandsko, Benelux, Švýcarsko atd.

(23)

TREST SMRTI

• Povolen v řadě zemí USA

• Mohou nastat justiční omyly – trest nelze vzít zpět

• Pro – odstrašení pachatelů, zabránění recidivy, odplata,uspokojení veřejného mínění, praktičnost (vězení je drahé)

• Proti – justiční omyl, nemorální

• V ČSR zrušen Václavem Havlem (1990), dříve smrt oběšením ( justiční vraždy- zejména za Gottwalda)

(24)

VÝZNAM ETIKY

• Hlavně při zkoumání etických problémů