ETIKA
ETIKA
• Filozof. Disciplína
• Předmětem morálka
• Ze slova éthos (zvyk,obyčej, charakter)
• Teorie morálky, nauka o správném jednání – stanovuje, co je dobré a co zlé
• Pojmy dobro, zlo, svoboda, štěstí, svědomí, přátelství apod.
• Označována jako praktická filozofie
MORÁLKA
• Soubor pravidel chování, hodnot, ideálů a norem ve společnosti
• proměnlivý
• historicky i kulturně podmíněný
MRAVNOST
• Obvyklé vzorce chování dané společnosti nebo skupiny ve vzájemných vztazích jejich členů -> jednání odpovídá morálce
3 KLÍČOVÉ POJMY
Mravnos
t Morálka Etiketa
POJMY
• MRAV označuje, jak jsou členové určité společnosti zvyklí jednat
• MORÁLKA společné představy o tom, jak by měli jednat
• ETIKA = pokus o teoretický výklad představ
• Etiketa – soubor pravidel společen. Jednání
• Morální vztahy – morální stav společnosti
• Morální hodnoty – ideální cíle lidského jednání
• Morální odpovědnost – za každé rozhodnutí (i učiněné pod nátlakem) neseme zodpovědnost
MRAVNOST
• Mravní jednání (objektivní stránka)
• Představuje chování či zvyky (jednotlivě i skupinově)
• Mravní vědomí (subjektivní stránka)
• Přesvědčení či cítění jedince (uvnitř)
• Mravní cíle
• Ideje, kodexy mravních hodnot
MORÁLNOST
• Shoda jednání se svědomím, která závisí na motivu -> o tom, zda je jednání morální rozhoduje naše svědomí
• Právo je minimum morálky
• Právo je podmnožinou morálky – každá právní norma je zároveň i normou morální (zabití je jak nemorální, tak i protiprávní, lhaní je pouze nemorální)
• Právo je sepsané a lidi se jím musí řídit ( jsou vynutitelná – policie)
• Morálka jsou nepsaná pravidla, kterými by se lidé měli řídit, ale nejsou vynutitelná -> při nedodržení následují sankce (vyloučení ze společnosti)
• Morální norma – mravní zásada ve společnosti; požadované pravidlo jednání
• Právní norma – psané pravidlo, zákon
MORÁLKA X NÁBOŽENSTVÍ
• Tradiční morálky se opíraly o náboženství a často obsahovaly příkazy týkající se vztahu člověka k Bohu
• Když vznikaly kulturně smíšené společnosti (už ve starověku), hledali
filozofové způsob, jak morálku založit bez náboženské opory – aby mohla být všem univerzální
• Dnes na morálku většiny lidí nemá náboženství vliv
Zlaté pravidlo morálky: Co nechceš, aby jiní činili tobě, nečiň ty jim
PŘEDMĚT ZKOUMÁNÍ ETIKY
• Mravní jevy a pojym, jejich vznik a vývoj v minulosti, součastný stav a další vývojové tendence
• Etika hledá podstatu mravních norem a snaží se odpovědět na základní problémy morálky
• Stanovuje, co je žádoucí z hlediska dobra a součastně se snaží tyto pojmy blíže určit a zdůvodnit
VÝVOJ ETICKÉHO
MYŠLENÍ
ANTIKA
• Démokritos
• Ctnost a spravedlnost jsou odvozeny od pojetí obce -> vše, co napoáhá zachování demokratické obce je cnostné a spravedlivé
• Sokrates
• Je nemožné dělat to, co neznáme -> cnost závisí na vědění
• Kdo zná dobro, dobro i koná – je nemožné nekonat dobro, když ho známe
• Platón
• Existuje jediné, nejvyšší dobro, kterým se řídí všichni lidé (nezávisí na člověku, existuje mimo nás)
• Aristoteles
• Jako první systematizoval etiku
• Cnost se označuje jako zdatnost –pokud k ní člověk mápřirozené vlohy, je schopen tak jednat;
rozum nabízí způsoby, jak se stát cnostným
STŘEDOVĚK
• Mnoho věcí převzáno od Aristotela
• Tomáš Akvinský
• Přejímá 4 antické cnosti (ROZUM, UMÍRNĚNOST,STATEČNOST a SPRAVEDLNOST) a přidává křesťanské (VÍRA, LÁSKA a NADĚJE)
• Morálním poselstvím je desatero
• Motiv křesťanství směřuje k obecnému dobru
RENESANCE
• Hlavním cílem emancipace člověka a jeho poznání
• Nicollo Machiavelli
• Pokus o spojení etiky a politiky
• Obecného dobra lze dosáhnout i nemorálních postupů (např. použití násilí či klamu)
• Přehlíží morální zásady
NOVOVĚK
• Thomas Hobbes
• Velký individualismus – každý rozhoduje sám, co je dobré
• Jean Jackques Rousseau
• Lidská přirozenost je dobrá a člověka kazí společnost
• Zdůrazňuje cit před rozumem
• Imamanuel Kant
• Být morální znamená jednat rozumem
• Za dobré považuje jednání, jehož účelem je samo dobro
• Friedrich Nietze
• Otázka moci = dobré je vše, co podporuje růst moci
• Karl Marx
• Zkoumal změny morálky v průběhu dějin -> tvrdil, že se morálka mění v závislosti na vývoji společenského uspořádání
• Pro každou třídu je dobré to, co je pro ni výhodné
PROUDY ETIKY
• V součastnosti se etika štěpí do řady směrů
• Metafyzika
• Hédonistická etika – nejvyšší mravní hodnotou je uspokojení pozitivních pocitů
• Eudaimonistická etika – hlavní hodnotou je štěstí
• Utililitaristická etika – mravně dobré a správné je to, co je dobré pro největší počet lidí
• Pragmatická etika – o morálnosti rozhodují výsledky jednání
• Existencialistická etika
• Existencialismus je podstatou světa -> člověk není dán předem, za své jednání je absolutně zodpovědný
• Postmoderní etika
• Zhodnocuje zkušenost evropských totalitních ideologií
DĚLENÍ ETIKY
1.
• Heteronomní
• Pravidla jsou dána z venku
• Autonomní
• Zásady si stanovuje sám člověk 2.
• Individuální
• Morální otázky jednotlivce
• Sociální
• normy ve společnosti 3.
• Teoretická
• Zaměřena na fil. otázky
• Praktická
• Zabývá se konkrétním jednáním
• Profesní, evoluční, feministická
ETICKÉ KATEGORIE
• Dobro
• Nejvyšší mravní ideál
• Souhrnný pojem pro vše, co je prospěšné a plnohodnotné
• To,co je žádoucí
• Zlo
• Protiklad dobra
• To, co ruší, kazí, škodí
• Fyzické zlo – nemoc, zánik, smrt
• Mravní zlo – lhaní, závist
• Cnost
• Dle etiky – nějaká dobrá vlastnost
• V mravním významu trvalá schopnost (dispozice) jednat dobře
• Podle Aristotela – rozumová (* z učení) a vlastní (* ze zvyku)
• Moudrost = cnost, která pomáhá rozlišovat, co je dobré a čemu se vyvarovat
• Střed cností – zdravá míra -> přehánění vede k neřestem (střed mezi krajnostmi – zbabělost x statečnost x opovážlivost )
• Sociální – pravdomluvnost, zdvořilost, optimismus
ETICKÉ KATEGORIE
• Neřest
• Špatný návyk, špatné morální důsledky
• Pýcha, závist (smutek nad dobrem druhého), hněv, lakota
• Štěstí
• Blaženost, vnitřní pocit radostného a víceméně trvalého vyplnění
• Přátelství
• Mezilidský vztah vyznačující se vzájemnou nákloností
• Dokonalé přátelství pouze mezi lidmi dobrými, kteří si vzájemně přejí dobro jen z čistoty duše
• Svoboda
• Nutná podmínka i hodnota pro naplnění morálních cílů
• Vnitřní – nemůže být nijak omezena zvnějšku
• Vnější – týká se vnějších podmínek života
• Svědomí
• Náš vnitřní hlas
• Hodnotí jednání člověka
• Osobní přesvědčení založené na přijetí určitých morálních norem
SOUČASNÉ ETICKÉ
PROBLÉMY
POTRAT
• Úmyslné přerušení těhotenství
• Velký etický problém
• Dva názory
• Z technicko-chirurgického hlediska se jedná o běžný zákrok, se stářím plodu roste i riziko zdraví matky (fyzické i psych. problémy – např. neplodnost)
• Katolické hledisko – potrat je nepřípustný, na osobu podstupující i na osobu provádějící potrat se vzathuje automatická exkomunikace
• Lékaři x potraty
• Přicházejí do styku s odstraňováním plodu a počátkem života, na druhou stranu vidí důsledky nelegálních potratů či nechtěných dětí a snaží se tomu předejít
• Důsledky zákazu potratů:
• Nelegální potraty – často ohrožen život matky, potrat často provádějí ne zcela kvalifikované osoby
• Potratové turistiky – ženy cestují do jiných zemí kvůli potratu
• Potrat v mezinárodních vodách
• Názorové směry:
• Pro-choice – svobodná volba ženy
• Pro-life – pro život dítěte
EUTANÁZIE
• Vědomé ukončení života nevyléčitelně nemocného člověka
• Dobrovolná – rozhoduje o ní sám nemocný
• Aktivní – lékař ukončí život pacienta na jeho žádost
• Pasivní – lékař ukončí pouze léčbu
• Asistovaná sebevražda – lékař poskytne prostředky k ukončení života
• Nedobrovolná – nemocný se nemůže sám rozhodnout, o eutanázii
• U nás nepovolena, ale v jiných zemí EU ano – Holandsko, Benelux, Švýcarsko atd.
TREST SMRTI
• Povolen v řadě zemí USA
• Mohou nastat justiční omyly – trest nelze vzít zpět
• Pro – odstrašení pachatelů, zabránění recidivy, odplata,uspokojení veřejného mínění, praktičnost (vězení je drahé)
• Proti – justiční omyl, nemorální
• V ČSR zrušen Václavem Havlem (1990), dříve smrt oběšením ( justiční vraždy- zejména za Gottwalda)
VÝZNAM ETIKY
• Hlavně při zkoumání etických problémů