Hlavní práce3837_xsprp02.pdf, 2.3 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekon omická v Pr aze Fakulta národohospodá ř ská

Hlavní specializace: Regionalistika a Ve ř ejná správa

STRATEGICKÁ PR Ů MYSLOVÁ ZÓNA TRIANGLE

diplomová práce

Autor: Bc. Petr Správka

Vedoucí práce: Doc. RNDr. René Wokoun Rok: 2006

(2)

Prohlášení

Prohlašuji na svou č est, že jsem diplomovou práci vypracoval samostatn ě a s použitím uvedené literatury.

Petr Správka

V Praze dne 19. srpna 2006

...

podpis

(3)

Pod ě kování

Rád bych touto cestou pod ě koval Doc. RNDr. René Wokounovi za odborné vedení a trp ě livost, kterou mi v ě noval p ř i zpracování mé diplomové práce.

Za cenné informace, p ř ístup k interním materiál ů m a informacím jsem

zavázán Ing. Janu Sixtovi CSc. vedoucímu odboru hospodá ř ství Ústeckého

kraje.

(4)

Prohlášení ... 2

Poděkování ... 3

Úvod... 6

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÓNĚ... 10

1.2 Předpokládaný počet přímých pracovních míst generovaných SPZ Triangle ... 11

1.3 Předpokládaný počet vzniklých nepřímých pracovních míst ... 11

2 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA SPÁDOVÉ OBLASTI A VYBRANÉ UKAZATELE ÚSTECKÉHO KRAJE ... 13

2.1 Základní demografické ukazatele ... 13

2.2 Základní ekonomické ukazatele Ústeckého kraje ... 14

2.3 Vývoj hrubého domácího produktu v Ústeckém kraji ... 15

2.4 Struktura zaměstnanosti ... 16

2.4.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve spádové oblasti okresů Most, Louny, Chomutov ... 17

2.5 Struktura vzdělání... 18

2.5.1 Vzdělávací zařízení ... 19

2.6 BYDLENÍ ... 24

2.6.1 Základní údaje kraje... 24

2.6.2 Možnosti výstavby, rozvojové plochy ... 25

2.7 Zdravotnictví v Ústeckém kraji ... 26

3 HISTORIE VZNIKU STRATEGICKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY TRIANGLE ... 27

3.1 Harmonogram prácí na strategické průmyslové zóně... 28

3.2 Územní plán ... 29

3.3 Demolice a Sanace ... 29

3.3.1 Demolice ... 29

3.3.2 Sanace ... 30

4 TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA PRŮMYSLOVÉ ZÓNY... 31

4.1 Dopravní napojení zóny ... 31

4.1.1 Stávající napojení zóny... 31

4.1.2 II/250 Bitozeves – Žatec, zkapacitnění MUK I/7 ... 32

4.1.3 II/607 doprovodná silnice k R/7 ... 33

4.1.4 III/25021 Minice – Bitozeves ... 33

4.1.5 III/2502 Velemyšleves – Staňkovice ... 34

4.1.6 Účelové komunikace v průmyslové zóně... 35

4.1.7 Komunikace, které nejsou součástí stavby průmyslové zóny – jejich plánovaná modernizace. ... 36

4.2 Železniční vlečka ... 37

4.3 Inženýrské sítě... 38

4.3.1 Zásobování průmyslové zóny elektrickou energií ... 39

4.3.2 Zásobování zemním plynem... 39

4.3.3 Zásobování pitnou vodou ... 39

4.3.4 Zásobování užitkovou vodou ... 40

4.3.5 Splašková kanalizace ... 40

4.3.6 Dešťová kanalizace ... 40

4.3.7 Telekomunikační napojení zóny ... 41

4.4 Dopravní napojení zóny v širších souvislostech... 41

(5)

4.4.1 Kamionová doprava ... 41

4.4.2 Železniční doprava ... 43

4.4.3 Lodní doprava... 43

5 VYUŽITELNOST A PŘEDPOKLÁDANÁ ZÁSTAVBA PRŮMYSLOVÉ ZÓNY TRINAGLE ... 44

5.1 Využitelnost a zástavba... 44

5.2 Zastavěnost plochy A strategickým investorem ... 44

5.3 Zastavěnost a využitelnost plochy B a C strategické průmyslové zóny Triangle 50 5.4 Komerční využití zóny... 50

6 EFEKTIVNOST INVESTICE DO STRATEGICKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY ... 51

6.1 Vzniklá pracovní místa na území zóny ... 51

6.2 Předpokládané náklady na jedno nově vytvořené pracovní místo ... 51

6.2.1 Dále si připomeňme klasifikaci investičních pobídek, která říká: ... 51

6.2.2 Vyjádření nákladů na jednoho pracovní místo... 52

6.3 Výpočet efektivnosti investice... 53

6.3.1 Průměrná hrubá mzda v zóně Triangle ... 53

6.3.2 Výpočet zdanění práce při hrubé mzdě 18 000 Kč... 54

6.3.3 Alternativní výnos na jednoho zaměstnance při ušetření sociální dávek vyplácených v nezaměstnanosti... 54

6.3.4 Konečné porovnání efektivnosti strategické průmyslové zóny Traingle 55 6.3.5 Multiplikační efekt strategické průmyslové zóny ... 55

Závěr ... 56

(6)

Úvod

Současná nedobrá hospodářská situace v některých krajích České republiky, zejména v kraji moravskoslezském a ústeckém, která se projevila po ekonomické transformaci 90. let minulého století byla do značné míry zapříčiněna, nedostatečnou diverzifikací ekonomiky těchto regionů. Prohlubující se míra nezaměstnanosti, stoupající podíl dlouhodobě nezaměstnaných v celkovém počtu práce schopného obyvatelstva, vzdělaností struktura obyvatelstva zatížená velkým podílem lidí s nízkým stupněm vzdělání a jiné negativní socioekonomické ukazatele, které vyplývají ze špatné úrovně ekonomiky v minulosti. Jsou negativním důsledkem úzce profilovaného zaměření ekonomiky na určitém odvětví průmyslu těžebního, hutního a palivo-energetického.

Jedním z mnoha nástrojů tvorby pracovních příležitostí a diverzifikace ekonomiky, kterými lze snížit negativní dopady probíhající transformace ekonomiky problémových krajů, je budování průmyslových zón.

Česká republika potažmo její Vláda v roce 1998, vytvořila program podpory průmyslových zón, který definuje pravidla a stanovuje podmínky pro poskytování podpory obcím, svazkům obcí, krajům, rozvojovým společnostem a významným investorům formou přímých dotací, dotací úroků a návratných finančních výpomocí z prostředků státního rozpočtu a formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. V roce 2006 byl schválen nový Program na podporu podnikatelských nemovitostí a infrastruktury, díky kterému dále bude pokračovat podpora výstavby a rozvoje podnikatelských nemovitostí.

Správcem těchto Programů je Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR. Určenou organizací, která dbá na dohled a plnění programu je příspěvková organizace Ministerstva průmyslu a obchodu ČR - CzechInvest, agentura pro podporu podnikání a investic. Cílem podpory je připravit podmínky pro rozvoj projektů investiční výstavby v sektorech zpracovatelského průmyslu, strategických služeb a technologických center v oblasti výzkumu a vývoje, zvýšit schopnost České republiky obstát v konkurenci mezinárodního trhu přímých zahraničních investic, přispět k procesu restrukturalizace průmyslu v České republice otevíráním moderních výrobních provozů s nízkou surovinovou a energetickou závislostí, vysokou přidanou hodnotou a velkým exportním

(7)

potenciálem a v neposlední řadě v důsledku toho vytvořit předpoklady pro vznik nových pracovních příležitostí.¹

Agentura CzechInvest aktivně působí na trhu průmyslových nemovitostí už od roku 1998, kdy se začal realizovat Program na podporu rozvoje průmyslových zón. Doposud bylo podpořeno 92 průmyslových zón, kde již investovalo přes 350 nových podniků, které zde zaměstnaly dohromady víc než 50 tisíc lidí. Dle pravidelné statistiky obsazenosti zón podpořených ze státního rozpočtu je udávána průměrná obsazenost ze 78

%. V příloze dvě této práce je možno nahlédnout do tabulky již podpořených zón s relevantními údaji o velikosti a již čerpaných dotací na výstavbu.²

Do jaké míry je tento nástroj oživení ekonomiky přínosem, kolik z nově příchozích investorů přežije víc jak 10 let na území České republiky a zda se peníze daňových poplatníku neinvestovali mnoha případech zbytečně, ukáže čas. Zejména povaha a zaměření výroby, která přichází spolu s novými investory nám může mnohé napovědět. Již i v našich podmínkách máme jasné signály o budoucích možných problémech. Mohu uvést příklad za vše, problém zóny v Hranicích na Moravě a firmy Panasonic, která se specializuje na výrobu televizorů. Stát zde v dotacích jen na výstavbu zóny utratil bez mála 100 mil Kč a pět let po otevření závodu měla firma v 1. polovině roku 2006 existenční problémy hrozící až uzavřením závodu.

Co lze za průmyslovou zónu dle programu podpory průmyslových zón považovat.

Ucelené souvislé území přibližně obdélníkového tvaru, vymezené v závazné části schváleného územního plánu velkého územního celku či schváleného územního plánu obce jako území současně zastavěné převážně objekty pro průmyslovou výrobu, obchod, služby nebo jako zastavitelné území vhodné převážně pro umísťování průmyslové výroby, obchodu, služeb. Nejedná-li se o průmyslovou zónu připravovanou pro vážného nebo významného investora, musí její výměra činit alespoň 10 ha, jedná-li se o projekt realizovaný v nezastavěném území, nebo alespoň 5 ha, jedná-li se o projekt realizovaný

1. Zdroj: čerpáno z Přílohy 1 pravidla podpory průmyslových zón, která je přílohou této diplomové práce 2. Zdroj: čerpáno z Přílohy2 údaje v tabulce

(8)

v zastavěném, ale nevyužívaném území. Za průmyslovou zónu se v tomto Programu považuje též území, na kterém lze umisťovat objekty pro průmyslovou výrobu, obchod a služby na základě pravomocného rozhodnutí o umístění stavby. Průmyslovou zónou se rozumí též území určené pro vědeckotechnický park.³

Jakým způsobem je definována v programu podpory průmyslových zón strategická průmyslová zóna jejichž problematikou výstavby a realizace se tato práce týká.

1. průmyslová zóna o výměře nejméně 200 ha stanovená usnesením Vlády ČR na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (ÚP VÚC, ÚP obce apod.);

2. průmyslová zóna o výměře nejméně 100 ha realizovaná v zastavěném ale nevyužívaném území a stanovená správcem programu na základě vyhledávací studie pořízené určenou organizací, příp. na základě jiného dokumentu strategické povahy (ÚP VÚC, ÚP obce apod.);

3. průmyslová zóna připravovaná pro strategického investora⁴

Předkládaná práce se snaží prezentovat problematiku vybudování Strategické průmyslové zóny Triangle z vojenského letiště Žatec a efektivnost investice státních prostředků na její realizaci. Důvodem k vybrání tohoto tématu je i skutečnost, že jsem stál v roce 2001 blízko zrodu této zóny. a to jako jediný zaměstnanec nově vznikajícího odboru hospodářství Ústeckého kraje .

3. Zdroj: čerpáno z Přílohy 1 pravidla podpory průmyslových zón, která je přílohou této diplomové práce 4. Zdroj: čerpáno z Přílohy 1 pravidla podpory průmyslových zón, která je přílohou této diplomové práce

(9)

Cíl práce

Seznámit s relevantními údaji o strategické průmyslové zóně Triangle a spolu s vybranými socioekonomickými ukazateli charakterizovat úroveň a stav hospodářství spádové oblasti okresů Chomutov, Most a Louny, ve kterých se zóna Triangle nachází.

Přiblížit historii a problematiku vzniku zóny, její harmonogram výstavby a stav ekologických zátěží v dané lokalitě.

Dalším cílem mé práce je seznámení s nutnými parametry technické a dopravní infrastruktury zóny, které by měly odpovídat kapacitním potřebám pro cca 8 000 pracovních míst v areálu zóny.

V páté kapitole této práce se snažím zúročit informace získané z interních materiálů Ústeckého kraje o rozmístění výroby, dopravního napojení, spolu s požadavky na pracovní místa a jejich počet z požadavků strategického investora, který by měl začít s výrobou LCD a plochých monitorů v areálu zóny v letech 2007 a 2008.

Závěrečná část diplomové práce pojednává o výpočtu efektivnosti vložených státních finančních prostředků do strategické průmyslové zóny, snaží se vyjádřit přinos nově vytvořených pracovních sil na zlepšení ekonomiky spádové oblasti a příjmů státního rozpočtu.

.

(10)

1 ZÁKLADNÍ ÚDAJE O ZÓNĚ

Strategická průmyslová zóna Triangle se nachází v Ústeckém kraji na pomezí tří okresů Chomutov, Most a Louny, v prostoru bývalého vojenského letiště Žatec. Vlastní zóna zasahuje do katastrálních území čtyř obcí, (Žíželice, Staňkovice, Velemyšleves, Bítozeves). Západní cíp zóny nepřímo sousedí se s spojnicí silnic I/7 (R /7) Praha - Chomutov - Hora Sv. Šebestiána a silnice první třídy I/ /27 Most – Žatec - Plzeň. Vlastníkem průmyslové zóny o rozloze 365 ha je Ústecký kraj, zastoupený hejtmanem Ústeckého kraje Jiřím Šulcem, adresou Velká Hradební 3118/48, 400 02 Ústí nad Labem.

1.1 Základní charakteristiky průmyslové zóny:

Zóna je prioritně připravována pro strategického investora z oblasti zpracovatelského průmyslu, který by napomohl k výraznému zlepšení ekonomiky celého regionu.

- Lokalita má díky svému dřívějšímu využití, vojenského letiště, rovinný charakter .

- Rozloha 365 ha. ( zastavitelná 348 ha, viz. obrázek č.1)

- Využití bývalého vojenského letiště Žatec jako strategické průmyslové zóny je výhodné pro jeho urbanistickou polohu, která svým umístěním mezi čtyřmi městskými aglomeracemi (Most, Chomutov, Žatec, Louny) spadá do ideální izochrony dostupnosti 30 min. veřejnými dopravními prostředky.

- Velice dobré napojení na silniční síť I. třídy ( I/7 předpokládaná R/7 a I/27).

- Železniční napojení: železniční vlečka Postoloprty –Zóna.

- Počet obyvatel ve spadové oblasti⁵. - 300 tis. obyvatel.

5. Toto území odpovídá spádové oblasti tří okresů Louny , Chomutov a Most, které v součtu mají bez mála 328 000 tis. Obyvatel k 30.9.2005. Zdroj Český statistický úřad.

(11)

- Zóna se nachází v oblasti s dlouhodobě se vykazující nadprůměrnou nezaměstnaností.

- Relativně nízké mzdové náklady.

- Slušná kvalifikační úroveň pracovní síly ve spádové oblasti.

- Řešení inženýrských sítí a infrastruktury v ně zóny.

- Existence státní podpory investičních pobídek.

1.2 Předpokládaný počet přímých pracovních míst generovaných SPZ Triangle

Z výše uvedených charakteristik vyplývá, že SPZ Triangle odpovídá velkoplošné průmyslové zóně s nad regionálním významem, která v sobě zahrne i subdodavatelské a servisní firmy.

Pokud budeme abstrahovat od možné zastavěnosti a využitelnosti průmyslové zóny ze ¾ rozlohy zóny tj. 270 ha a předpokladu, 1 ha zastavěné plochy 30 = vytvořených pracovních míst, který odpovídá spodní hranici vycházející ze statistik již realizovaných investic v České republice ve zpracovatelském průmyslu, dostaneme se na hrubý odhad vzniku 8100 přímých pracovních míst na území zóny.

1.3 Předpokládaný počet vzniklých nepřímých pracovních míst

Vytvoření nový pracovních míst v ně strategické průmyslové zóny má multiplikační efekt ve vztahu k celkové zaměstnanosti. Tzn. strategická průmyslová zóna může vygenerovat dodatečná pracovní místa ve zpracovatelském průmyslu a to s multiplikačním efektem 1,5.⁶ Lze proto uvažovat, že počet nově vytvořených nepřímých pracovních míst bude v hrubém odhadu 12 150 .

6 Hodnota multiplikačního efektu vychází z mezinárodních a domácích zkušeností efektivity realizace průmyslových zón. Zdroj: Socioekonomická studie proveditelnosti strategické průmyslové zóny Cheb- Horní Dvory, autor Doc.

RNDr. René Wokoun

(12)

Obr. č.1

Schéma a plán zóny TRIANGLE⁷

7 Zdroj: interní materiály krajského úřadu Ústeckého kraje poskytnutého ing. Janem Sixtou

(13)

2 SOCIOEKONOMICKÁ CHARAKTERISTIKA SPÁDOVÉ OBLASTI A VYBRANÉ UKAZATELE ÚSTECKÉHO KRAJE

Dřívější jednosměrné zaměření Ústeckého kraje a dané spádové oblasti, zejména okresů Chomutov a Most, na palivo-energetický průmysl vedlo nejen k současné špatné vzdělanostní úrovni obyvatelstva, ale i k narušení stability osídlení v kraji. Dlouhodobá intenzivní povrchová těžba nerostných surovin zcela změnila charakter využití celého Ústeckého kraje. V důsledku těžby došlo k narušení osídlení a v největší míře utrpěl rozvoj venkovských sídel.

2.1 Základní demografické ukazatele

Tab. 1⁸Spádová oblast: okresy Most, Chomutov, Louny

Ukazatel jednotka Most Chomut

ov

Louny Celkem Počet obyvatel

celkem

Abs. 116 685 125 104 85 958 327 747

Muži % 48,8 49,1 49,2

z toho

ženy % 51,2 50,9 50,8

0-14 % 15,8 16,2 15,9

15-64 % 72,2 72,91 71,3

Věková struktur

a 65+ % 12,0 10,9 12,9

Počet obcí Abs. 26 44 70 140

Rozloha km² 467 935 1118

Hustota ^Po^č^{et ob./}

km² 250 134 77

Počet pracujících Abs. 48 448 52 386 35 037 135 871

%² 41,5 41,9 40,8

muži % 46,8 46,9 46,9

Z toho

ženy % 36,3 36,2 36,1

Počet vyjíždějících za

prací % 38,0 38,1 37,9

8 Zdroj:Český statistický úřad Ústí nad Labem

(14)

Z tabulky jsou patrny rozdíly mezi okresy především v urbanistické struktuře tj.

hustoty osídlení a konečně počtu obyvatel jednotlivých okresů. Okres Most je pro vyšší urbanizaci, danou historickým přemístěním jádra města v důsledku těžby uhlí a vybudováním města nového, považován počtem obyvatel na km²jako jedno s nejvíce urbanizovaných měst v ČR. V okrese Chomutov i přes historický úbytek vesnic v důsledku povrchové těžby dolů, je statisticky vykazována menší hustota osídlení než v okrese Most. Tyto dva okresy lze považovat za typicky průmyslové, s velkou koncentrací různých typů výrob.

Naproti tomu okres Louny je svou hustotou osídlení, počtem obyvatel, charakterem krajiny spíše typem okresu zemědělským, ve kterém se průmyslová výrobasoustředila do městLouny a Žatec.

Pro všechny tři okresy vykazují data v tabulce příznivou věkovou strukturu, kde podíl obyvatelstva v produktivním věku přesahuje 70 %. Celkový počet obyvatel přesahuje 320 000 obyvatel, což by mohlo pokrýt potřeby spádového území SPZ Triangle.

Poslední údaj v tabulce, nám vyjadřuje ochotu vyjížďky za prací v hodnotě 38%.

Je potřeba zmínit riziko nízké ochoty dojížďky za prací obyvatel těchto okresů, které se může změnit v neochotu pracovat v připravované zóně. V Ústeckém kraji obecně je dlouhodobě vykazována nízká mobilita obyvatelstva za prací, způsobena mnoha faktory, které lze těžko měnit na regionální nebo krajské úrovni. Příkladem může být strnulý trh práce, regulované nájemné, či sociální politika státu.

2.2 Základní ekonomické ukazatele Ústeckého kraje

Průměrné mzdy v národním hospodářství a v průmyslu pro Ústecký kraj v porovnání s Českou republikou vykazují nižší hodnotu o více jak 1 000 Kč.

(15)

Tab. č. 2⁹

2.3 Vývoj hrubého domácího produktu v Ústeckém kraji

Vývoj domácího produktu v tržních cenách v kraji oproti průměru ČR vykazuje stagnaci, která je způsobena strukturálními příčinami v ekonomice, útlumem těžebního průmyslu, těžkého strojírenství a textilního průmyslu. Poměrně malý pokles byl zaznamenán v chemickém a potravinářském průmyslu. Snížení výkonů těchto odvětví průmyslu je jen postupně vyrovnáván rozvojem a nárůstem výkonů v sektoru služeb a některými novými odvětvími, především automobilovým průmyslem. Vývoj HDP v kraji v posledních letech stagnuje na úrovni 80 % celorepublikového průměru.

9 Zdroj: ČSÚ jsou dostupné pouze informace pro rok 2004

(16)

Tab č. 3¹⁰

2.4 Struktura zaměstnanosti

Struktura zaměstnanosti v jednotlivých sektorech národního hospodářství je statisticky dostupná pouze pro krajské srovnání s ČR. Z tabulky č.4 je zřejmé průmyslové zaměření Ústeckého kraje a velmi nízký podíl zaměstnaných osob v zemědělství. Výše nezaměstnanosti souvisí s již uvedenými strukturálními příčinami v ekonomice.

10 Zdroj: ČSÚ (údaje k 31.12.2004)

(17)

Tab č. 4¹¹

Ústecký kraj

%

ČR

% Primér (zemědělství, lesnictví,rybolov) 2,6 3,8 Sekundér (průmysl, těžba, stavebnictví) 51,3 40,7

Terciér (služby) 46,2 55,6

Míra nezaměstnanosti 15,41 8,88

2.4.1 Zaměstnanost a nezaměstnanost ve spádové oblasti okresů Most, Louny, Chomutov

Registrovaná míra nezaměstnanosti se v okresech pohybuje mezi 13- 16 %, výjimečný je okres Most, kde nezaměstnanost dlouhodobě překračuje hranici 20 %.

Takto dlouhodobá nezaměstnanost je daň za dřívější výhradní a specifické zaměření okresu na těžební průmysl. Převážná část nezaměstnaných vychází z utlumené těžební činnosti a z výrob k ní přidruženým. Dopad útlumu těžby se zatím nepodařilo zmírnit a to se odráží v ukazatelích jakou jsou dlouhodobá nezaměstnanost, zvýšení kriminality a jiné socioekonomické ukazatele. Tento útlum se zatím nepodařilo vyrovnat ani rozvojem nových výrobních činností. Též podíl zahraničních investorů na nárůstu zaměstnanosti v tomto okrese je velmi nízký. Počet nově vznikajících pracovních míst pokrývá pouze okolo 2-3% potenciálních uchazečů o zaměstnání a to především v dělnických profesích a v obchodě.

11 Zdroj ČSÚ (údaje k 31.12.2005)

(18)

Tab. č. 5¹²

2.5 Struktura vzdělání

Údaje popisující strukturu vzdělání jsou k dispozici pouze pro Ústecký kraj.

Následující tabulka popisuje časovou řadu let 2001- 2004 pro zaměstnance v národním hospodářství. Z tabulky vyplývá naprosto dominantní podíl zaměstnanců se středním vzděláním bez maturity 47,27% v roce 2004. Zaměstnanců se středním vzděláním s maturitou je cca 35,55 %. Podíl uchazečů s vysokoškolským vzděláním dosáhl v roce 2004 pouze 7,65. Obecně lze říci, že Ústecký kraj lze řadit mezi kraje s nejnižším podílem vysokoškolsky vzdělaných osob v ČR. Důležité je, povšimnout si úbytku vysokoškolsky vzdělaných osob z roku 2002, který činil 30 300 osob na 25 400 osob v roce 2003. Dochází zde k migraci vzdělaného obyvatelstva, který je pro řídící funkce nepostradatelný. Tento jev je pro Ústecký kraj velice rizikový.

12 Zdroj: ČSÚ

(19)

Tab č. 6

Vzdělání /rok 2001 2002 2003 2004

Základní a bez vzdělání 38 900 33 600 35 500 34 100

Střední bez maturity 175 500 172 200 176 700 169 100

Střední s maturitou 120 600 121 300 114 900 127 300

Vysokoškolské 26 400 30 300 25 400 27 400

Celkem 361 400 357 800 353 100 358 100

2.5.1 Vzdělávací zařízení

Vzdělanost obyvatelstva kraje je zajišťována soustavou vzdělávacích zařízení všech typů škol. Tuto síť tvoří 240 základních škol, 142 středních škol, 2 vysoké školy a řada detašovaných pracovišť univerzit ČR. V současné době probíhá optimalizace sítě škol, včetně jejich odborné skladby i skladby dalšího vzdělávání. Strategickým cílem je posílením systému celoživotního vzdělávání, který může výrazně přispět a posílit operativnost v přizpůsobování pracovní síly potřebám trhu práce.¹³

Souhrn počtů a přehled škol, které působí v určené spádové oblasti okresů Most, Chomutov a Louny včetně oborů, které se v současné době na těchto školách vyučují.

Tab. č. 7

Okres Gymnázium Střední škola,

střední odborné učiliště s mat., učiliště

Vyšší odborná škola

Chomutov 4 14 1

Louny 3 11 -

Most 2 19 2

13 Zdroj: Program rozvoje kraje – problematika školství a trhu práce,čerpáno z programového dokumentu Ústeckého kraje

(20)

V další tabulce č.8 jsou uvedeny střední a odborné školy spádové oblasti okresů Louny a Most.

Tab. č.8

Okres Název školy Adresa Obory Poč.

student ů

Louny Střední odbor školo

Střední odborné učiliště

Podbořany, Kpt. Jaroše 862, 441 01

Malířské, lakýrnické práce.

Automechanik,číšník, servírka, kuchař, farmář, podnikání v oborech obchodu a služeb, podnikání v oborech zemědělství a lesní hospodářství, prodavač, mechanik strojů a zařízení

700

Soukromá střední průmyslová škola

elektrotechnická , spol s.r.o.

Žatec,

Svatováclavská 1404, 438 01

Elektrotechnická, Technické lyceum

51-100

Soukromá obchodní akademie s.ro.

Žatec,

Svatováclavská 1404, 438 01

Obchodní akademie 101-150

Střední odborné učiliště a Střední odborná škola SČMSD Žatec, s. r. o.

Žatec, Hošťálkovo náměstí 132, 438 01

Hotelnictví, turismus,číšník, servírka, dámská a pánská krejčí, podnikání v oborech:

obchodu a služeb, technických směrech, prodavač

401-450

Gymnázium Podbořany Komenského 843

Podbořany, Komenského 843, 441 01

Gymnázium – živé jazyky

198

Gymnázium Václava Hlavatého, Louny

Louny, Poděbradova 661, 440 01

Gymnázium osmileté Gymnázium všeobecné

229+115

Obchodní květy a střední zemědělská škola Louny

Louny, Osvoboditelů 497, 440 64

Obchodní akamedie 251-300

Gymnázium Žatec

Žatec, Studentská

Gymnázium osmileté 300-350

(21)

1075, 438 01 Obchodní

akademie

Žatec, Studentská 1354, 438 01

Střední zemědělská škola a Střední odborné učiliště

Žatec, Svatopluka Čecha 1180, 438 01

Agropodnikání, ekologie a ochrana přírody

201-250

SOU stavební, OU U Louny

Louny, Postoloprtská 2636, 440 01

Instalatér, zednícké práce, Pokrývač, Stavební výroba, stavební provoz

301- 500

SOŠ technická a SOU Louny

Louny, Osvoboditelů 380, 440 58

Strojírenství, provoz ekonomika dopravy, management techniky administrativy, zámečník, krejčí, automechanik, klempíř, nástrojař, obráběč kovů

451-500

Most Euroškola

Litvínov střední odborná škola s.

r. o.

Litvínov, Sklářská 81, 435 42

Podnikové hospodaření

201-250

Střední odborná škola Interfacy s. r. o.

Most – Velebudice, Dělnická 21, 434 01

Sociální činnost 101-150

Střední odborná škola

Meziboří, nám.

8. května 400, 435 13

Zedník, krejčí, Instalatér, Klempíř pokrývač, Provozní elektrotechnika, technická zařízení, zednické práce, Pozemní stavitelství, strojírenská výroba, malíř

401-450

Soukromá hotelová škola Bukaschool s. r.

o.

Most, Františka Knocha 1823, 434 01

Hotelnictví turismus 201-250

Střední školy EDUCHEM, a.s.

Meziboří, Okružní 129, 435 13

Aplikovaná chemie 151-200

Střední průmyslová škola

Most, Topolová 584, 434 01

Management

strojírenství, provoz a ekonomika dopravy, Strojírenství a Technické lycieum

351-400

Gymnázium Most

Most, čsl.Armády 1530, 434 01

651-700

Gymnázium T:G: Masaryka

Litvínov, Studentská 640, 436 01

300-350

Soukromá Most, Topolova Podnikatel 151-200

(22)

střední, podnikatelská škola

584, 434 47

Soukromá SOU LIVA s. r. o.

Most,Dělnická 21,434 80

Stavební provoz, Dopravní provoz, podnikání provoz Podnikání v obchodu a služeb, provozní technika, správní činnost,

Technickoadministrati vní pracovník

751-800

ISŠ technická – COP

Most,Dělnická 21,434 80

Stavební provoz, Dopravní provoz, podnikání provoz Podnikání v obchodu a služeb, provozní technika, správní činnost,

Technickoadministrati vní pracovník

1215- 1300

Soukromá Střední škola marketingu a podnikání

Most, E, BASSE 1142, 434 01

VOŠSP,SPgŠ A oa mOST

Most, Zd.

Fibicha

Pedagogické lyceum, Předškolní a

mimoškolní

pedagogika, Speciální pedagogika

1000

Střední odborné učiliště

Litvínov, Mladežnická 236, 435 42

Malířské, lakýrnické práce.

Automechanik,číšník, servírka, kuchař, farmář, podnikání v oborech obchodu a služeb, podnikání v oborech zemědělství a lesní hospodářství, prodavač, mechanik strojů a zařízení

451-500

Střední odborná škola pro obnovu a ochranu životního prostředí SCHOLA HUMANITAS

Litvínov Ukrajinská 379, 436 01

Ochrana životního prostředí

200

Speciální školy Most, Jana Palacha, 711 434 01

Praktická škola 1-50

SZdŠ JEP VZdŠ Most

Most, J. E.

Turkyně 272, 434 03

Zdravotní asistent 451-500

(23)

V Ústeckém kraji rovněž sídlí 2 vysoké školy a 7 dalších vysokých škol zde má svá detašovaná pracoviště. Přehled těchto škol uvádíme v následující tabulce.

Tab č. 9¹⁴

Název školy Fakulta Umístění

Pedagogická fakulta Přírodovědná fakulta

Fakulta sociálně ekonomická Fakulta životního prostředí Fakulta užitného umění a designu

Ústav techniky a řízení výroby Ústav humanitních studií Ústav zdravotních studií Univerzita Jana Evangelisty

Purkyně Ústí nad Labem

Ústav slovansko-germánských studii

Ústí nad Labem

Detašovaná pracoviště: Most, Chomutov, Dubí, Teplice, Litvínov.

Vysoká škola ekonomie a managementu, s.r.o.

Ústí nad Labem

VŠ Báňská- Technická univerzita Ostrava

Hornicko-geologická fakulta Most

Fakulta dopravní

Fakulta jaderná a fyzikálně inženýrská

ČVÚT PRAHA

Fakulta strojní

Děčín, Chomutov

Fakulta provozně ekonomická Česká zemědělská univerzita

Praha Fakulta lesnická a

enviromentální

Most, Litoměřice, Litvínov

14 Zdroj: Tabulky č. 7,8,9, byly vypracovány z údajů Ročenky Ústeckého kraje 2005

(24)

Palackého Univerzita Olomouc

Filozofická fakulta, katedra žurnalistiky

Most

Fakulta chemické technologie Vysoká škola chemicko

technologická Fakulta potravinářská a biotechnický technologií

Most

Vysoká škola finanční a správní

Most

Bankovní institut vysoká škola a.s.

Teplice

Lze –li brát v úvahu i dostupnost v rámci republikového měřítka, do vzdálenosti 120 km od průmyslové zóny Triangle se nachází tradiční centra technických univerzit v Praze a Plzni.

2.6 BYDLENÍ

2.6.1 Základní údaje kraje

Městské obyvatelstvo Ústeckého kraje činní 79,3%, což je mírně nadprůměrné oproti průměru ČR (70,2 %). Je to zejména dáno již zmíněnou urbanizací okresů Most a Chomutov, jejichž podíl koncentrace obyvatelstva ve městech dosahuje 86 %. Oproti tomu koncentrace obyvatelstva v okrese Louny se blíží 57,9%. Velmi vysokou část bytového fondu tvoří panelová výstavba, která byla vybudována marnivě v průběhu 70.

let 20. století. V posledních letech se díky snížené státní podpoře bydlení staví zejména rodinné domy v rezidenčních čtvrtích a v příměstských oblastech. Dalším příkladem rozvoje bydlení Ústeckého kraje je revitalizace bytových domů či celých městských čtvrtí v rámci stávající zástavby.¹⁵

15 Zdroj:Informace vytažené z interních materiálů krajského úřadu Ústeckého kraje poskytnutéch ing. Janem Sixtou

(25)

2.6.2 Možnosti výstavby, rozvojové plochy

Řada měst a obcí v nejbližším okolí průmyslové zóny Tringle ve svých územně plánovacích dokumentech počítá s rozvojovými plochami, na kterých je možno realizovat individuální výstavbu rodinných a bytových domů. Částečně se jedná již o připravené plochy, na kterých se určitá výstavba realizuje. Některé plochy jsou již zainvestovány potřebnou technickou infrastrukturou a část je pouze zanesena v územních plánech a přípravné práce se teprve chystají.¹⁶ Přehled ploch určených k bytové výstavbě viz. tab. č. ¹⁰.

Tab. č. 10

Lokalita Popis

Louny Bývalé administrativní budova – plánováno 18-24 nových bytových jednotek (od 25 do 81 m²).

Bývalé ubytovny mužstva – plánováno 42-45 bytových jednotek ( od 30 do 130 m²).

Tři pozemky ( každý cca 6000 m² ) určená k výstabě nových bytových jednotek.

Projekt Zahradní město – možná výstavba nových rodinných domů (cca 42- 50).

Žatec Lokalita Pod Kamenným vrškem – možná výstavba cca 63 rodinných domů a výstavba bytových domů ( cca 450 – 600 bytových jednotek).

Lokalita Klín – možná výstavba 6-10 bytových domů (cca 180 bytových jednotek).

Lokalita u Hrušek – možná výstavba až 1900 bytových jednotek.

Most V 41 lokalitách na území celého města je plánována výstavba cca 650 rodinných domů

16Zdroj: Ing. Jan Sixta CSc. vedoucí odboru Hospodářské strategie kraje

(26)

Havran na území obce plánovány plochy pro výstavbu 119 rodinných domů. Chomutov na území obce plánovány plochy pro výstavbu 384 rodinných domů.

Plánovaná výstavba bytových domů s kapacitou 386 bytových jednotek.

Bítozeves Plánované plochy pro výstavbu 6 rodinných domů Velemyšleves Plánovány plochy pro výstavbu cca 37 rodinných domů.

Plánovaná výstavba bytových domů cca 18 ( 368 bytových jednotek) Staňkovice u

Žatce

Plánovány plochy pro výstavbu cca 43 rodinných domů.

Žiželice Plochy pro cca 43 rodinných domů.

Podbořany Plánovaná výstavba rodinných domů na připravované lokalitě 11,5 ha (cca 130 domů), předpokládané využití 2007, plocha je již částečně využita.

Postoloprty Lokalita Postoloprty Západ – 13 ha rodinné domy

Citoliby Lokalita Citoliby Západ – 14,7 ha plánováno pro individuální výstavba

2.7 Zdravotnictví v Ústeckém kraji

Zdravotní péče je v ústeckém kraji zajištěna státním, soukromým sektorem a zdravotnickými zařízeními v majetku kraje a měst. Významná zdravotnická zařízení byla převáděna ze státního sektoru na krajské samosprávy roce 2003. V současné době se kraj snaží převést na formu akciových společností. ¹⁷

Síť zdravotnických zařízení tvoří 360 subjektů. Jsou mezi nimi nemocnice, polikliniky, specializovaná zařízení, sanatoria, lázně, lékárenská zařízení a další specializovaná centra. Celkem v kraji působí na 2700 lékařů. Nadregionální význam mají Masarykova nemocnice v Ústí nad Labem a nemocnice s poliklinikou v Teplicích, Mostě a Chomutově. Nemocnice v kraji disponují více než 5600 lůžky. Lázeňskou péči poskytují Teplice v Čechách, Dubí, Mšené lázně, Bílina, Klášterec nad Ohří.¹⁸

17 Zdroj: Článek MF Dnes březen 2006 : 18 Zdroj: Ročenka 2005 Ústeckého kraje

(27)

3 HISTORIE VZNIKU STRATEGICKÉ PRŮMYSLOVÉ ZÓNY TRIANGLE

V první polovině 90. let 20. století byla na žateckém vojenském letišti ukončena činnost vojenského letectva Armády České republiky. Areál letiště nebyl od té doby využíván a postupně chátral. Prostředky z organizačních složek ministerstva obrany ČR byly uvolňovány v minimální výši, které sloužily pouze k ostraze objektu a k základní údržbě. Docházelo tímto k postupnému chátrání areálu a k rozkrádání majetku AČR.

Vzhledem k této skutečnosti AČR rozhodla v r. 1997 o trvalém uvolnění areálu letiště mimo resort obrany tak, aby mohl být využíván pro civilní účely. Areál byl přesunut pod kompetence odboru Správa nepotřebného majetku AČR. Úlohou odboru bylo areál prodat za co nejvyšší možnou cenu. Neúspěšně. Nabízená cena areálu během let 1997-2002 vyšplhala na neuvěřitelných 2 mld. Kč. Následně bylo možno, dle pravidel AČR, po třech neúspěšných pokusech o prodej armádního majetku, zahájit jednání o bezúplatném převodu ve věci veřejného zájmu pro vybudování strategické průmyslové zóny. Dne 24.4. 2002 schválilo zastupitelstvo Ústeckého kraje záměr nabytí areálu bývalého vojenského letiště Žatec z majetku AČR do majetku Ústeckého kraje, formou bezúplatného převodu ve věci veřejného zájmu pro vybudování strategické průmyslové zóny. Dne 29.5.2002 vláda ve svém usnesení č. 549 „ Zabezpečení investiční přípravy průmyslových zón regionu Severozápad a Moravskoslezsko“ podpořila další přípravu strategické průmyslové zóny na území bývalého vojenského letiště. V závislosti na těchto rozhodnutích došlo ke změně územních plánů dotčených obcí a byla zahájena příprava průmyslové zóny ve spolupráci s Agenturou Czechinvest Praha a dalších dotčených správních a samosprávních orgánů Ústeckého kraje. Od roku 2002 byly v prostoru bývalého letiště prováděny zejména přípravné práce, které přešly v 10/2002 v zahájení demolic.

(28)

3.1 Harmonogram prací na strategické průmyslové zóně

- 04/2003 dokončení demolic první část

- 08/2003 zahájení sanací (dekontaminace území)

- 08/2003 zpracování dokumentace pro územní řízení na infrastrukturu o dopravní napojení

o vlečka

o inženýrské sítě

- 09/2003 zahájení demolic rozptylů Žiželice

- 02/2004 definitivní dokončení všech demoličních prací ( vyjma vzletové a přistávací plochy)

- 04/2004 zpracování dokumentace pro stavební řízení na infrastrukturu o dopravního napojení

o vlečka

- 07/2004 dokončení první částí sanací (dekontaminace zemin nesaturované zóny) - 11/2004 dokončení demolice přistávací a vzletové plochy ( mimo ponechané

části)

- 07/2005 vydání územního rozhodnutí na stavbu „inženýrské sítě“ - 07/2005 vydaní územního rozhodnutí na stavbu „Železniční vlečka“

- 08/2005 vydání stavebního povolení na inženýrské sítě

- 11/2005 vydání územního rozhodnutí na stavbu „ Dopravní napojení“

- 11/2005 vydání územního rozhodnutí na stavbu R/7 MÚK Bitozeves-MÚK Vysočany

- 12/2005 zpracování dokumentace pro výběr zhotovitele o na infrastrukturu

o dopravní napojení o vlečku

Další postup přípravy zón závisí na zajištění financování dalších etap výstavby, zejména na získání strategického investora pro zónu.

(29)

3.2 Územní plán

Strategická průmyslová zóna Triangle zasahuje do katastrálních území čtyř obcí (Žíželice, Staňkovice, Velemyšleves, Bitozevec), které měly již zpracovaný a schválený územní plán obce. V roce 2003 byly zahájeny všechny potřebné kroky ke změně ÚP tak, aby byly vytvořeny předpoklady pro využití bývalého vojenského letiště na průmyslovou zónu Triangle. Ve všech čtyřech případech bylo příslušnou změnou územního plánu stanoveno přípustné využití území budoucí strategické prům. zóny s tím, že lze umístit na dané lokality projekty v oboru zpracovatelského průmyslu, oborů letectví, kosmonautiky, dopravních prostředků, výpočetní techniky, elektroniky, telekomunikací a radiotelekomunikací, farmacie, biotechnologií, lékařských přístrojů. Dále v oboru strategických služeb a v oblasti výzkumu a vývoje. Jako veřejně prospěšné stavby byly změnami územních plánů definovány všechny dopravní stavby uvažované v rámci výstavby zóny (včetně železniční vlečky), jakož i rozšíření dvouproudé silnice I. třídy č.7 na čtyřproudou R /7. Dále byly do územních plánů zahrnuty veškeré doprovodné komunikace průmyslové zóny včetně mimoúrovňového křížení se silnicí I/ 27. Změny v územních plánech dotčených obcí zrušily letiště včetně vzletové dráhy, přistávací dráhy a všechna související ochranná pásma příslušná k chodu letiště. Průmyslová zóna je také zahrnuta i v konceptu územního plánu velkého územního celku Ústeckého kraje.¹⁹

3.3 Demolice a Sanace 3.3.1 Demolice

Stávající objekty areálu bývalého vojenského letiště byly pro záměry průmyslové zóny, strategického investora, ale i pro další investory nepoužitelné. Demoliční činnost se týkala nadzemních a podzemních objektů areálu, přistávací a vzletové dráhy, komunikace, zpevněné plochy a inženýrské sítě areálu. Většina z výše uvedených objektů bylo značně zdecimována.

19 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje

(30)

Demolice byly prováděny do úrovně základové spáry, včetně základů a včetně likvidace souvisejících inženýrských sítí. Vybouraný materiál byl tříděn podle jeho kategorizace, následně tříděn a v budoucnu bude využit na výstavbu obslužných komunikací.²⁰

3.3.2 Sanace

Za provozu vojenského letiště byly Armádou České republiky v areálu skladovány a používány látky na bázi ropných uhlovodíků, které díky nedbalé manipulaci způsobily kontaminaci horninového prostředí a podzemních vod v dílčích částí areálu. Jednalo se především o letecké pohonné hmoty, lehký topný olej, motorový, hydraulický a převodový olej.²¹

Ropnými produkty bylo v zóně, nad hladinou podzemní vody, znečištěno 120 000 m³zeminy na ploše o rozloze přibližně 4,5 ha. Mimo územní zóny byla pod hladinou podzemní vody kontaminována zemina na ploše 10 ha.

První sanační práce byly zahájeny již na konci 80. let 20. století, ale systematická sanační činnost tohoto území počala v roce 2003. Sanační práce byly zaměřeny na odstranění znečištění horninového prostředí a podzemní vody ropnými látkami.²²

20 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje 21 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje

22 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje. Ekologický audit proveden firmou Artech s.r.o.

(31)

4 TECHNICKÁ A DOPRAVNÍ INFRASTRUKTURA PRŮMYSLOVÉ ZÓNY

Technická a dopravní infrastruktura průmyslové zóny Triangle jsou předmětem druhé části etapy přípravy zóny, která probíhá od roku 2003. V současnosti jsou zpracovány všechny potřebné projektové dokumentace, územní rozhodnutí a stavební povolení na všechny stavby byla vydána. V následujících kapitolách jsou stručně popsána technická řešení jednotlivých staveb.

4.1 Dopravní napojení zóny 4.1.1 Stávající napojení zóny

Dopravní napojení pro budoucí zónu Triangle, situovanou v prostoru bývalého vojenského letiště, je řešena jako samostatná část. Nové komunikace se nacházejí na katastrech obcí: Staňkovice u Žatec, Bitozeves a Velemyšleves. Dopravní napojení je řešeno tak, aby byla zajištěna dopravní obslužnost okolních obcí, napojení na budoucí rychlostní komunikaci R/7 a ostatní komunikace.

Křížení silnice I/7 (R/7) je řešeno mimoúrovňovou křižovatkou na dvou místech.

První křížení tvoří křižovatka Bítozeves, druhé tvoří mimoúrovňová křižovatka Vysočany (viz. obrázek č.1). Navržený systém komunikací a napojení na silniční síť je v souladu s připravovanou koncepcí rozvoje silniční sítě zajišťovanou Ředitelstvím silnic a dálnic ČR. Stávající areál letiště je v současné době napojený v prostoru bývalé hlavní brány výjezdem na silnici I/7. Během výstavby průmyslové zóny a v průběhu jejího postupného uvádění do provozu bude možné dočasně používat tohoto stávajícího připojení. Druhé napojení areálu na stávající komunikace je v jihovýchodní části zóny a to na silnici II/250. Také toto napojení lze využívat do doby zprovoznění nově projektovaných komunikací pro zónu viz. obr. 2. Nové dopravní napojení zóny je rozděleno do pěti dílčích staveb.²³

23 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje + informace poskytnuté Ing. Sixtou

(32)

4.1.2 II/250 Bitozeves – Žatec, zkapacitnění MUK I/7

Silnice II/250 je dvoupruhá a je v současnosti na silnici I/7 napojenou šikmou průsečnou křižovatkou. Tato komunikace bude rozšířena ze své stávající kategorie S 9,5/70 ( silnice s neomezeným přístupem: šířka vozovky 9,5 m, navrhovaná rychlost na komunikaci 70 km/h). Úprava je navržena až k napojení komunikace III/2502 (podél jižního a západního okraje zóny). Silnice II/250 spojuje obec Žatec se silnicí I/28 (Most, Louny) u obce raná Součástí přestavby je mimoúrovňové křížení silnice I/7 (budoucí R/7), rozdělovací malá okružní křižovatka mezi silnicí R/7 a přeložku železniční vlečky a přemostění rekonstruované železniční vlečky. Malá okružní křižovatky bude mít za úkol, plynule rozdělovat dopravu do průmyslové zóny na připojovací větve rychlostní komunikace R/7( viz. obr. č.2). Souhrnně na silnici II/250 jsou plánovány dva mostní objekty. První nad budoucí čtyřproudou komunikací R/7 a druhý nad rekonstruovanou železniční vlečkou.

Obr. č.2²⁴

24 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje. Projektová dokumentace technické a dopravní infrastruktury

(33)

4.1.3 II/607 doprovodná silnice k R/7

Stávající silnice I/7 bude rozšířena na čtyřproudou komunikaci rychlostní komunikaci (R/7). Proto je nutno zajistit dopravní obslužnost obcí v lokalitách přilehlých z obou stran k budoucí rychlostní komunikaci. K zajištění obslužnosti obcí je severně do stávající silnice I/7 navržena dvouproudá doprovodná komunikace jako silnice II. třídy (č.II/607), obr. č 3. Komunikace má rovněž přímou vazbou na napojení energocentra průmyslové zóny a na přímé napojení vlastní průmyslové zóny ve směru od Německa.

Komunikace je navržena v kategorii S 9,5/80 s navrhovanou rychlostí 80 km/h.²⁵

Obr.č.3²⁶

4.1.4 III/25021 Minice – Bitozeves

Silnice III/25021 je dvouproudá a vede po severní straně průmyslové zóny Triangle. V prostoru vlastní průmyslové zóny je vlevo provedena úprava s obrubníkem.

25 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje

26 Zdroj: Informace byly vytaženy z interních dokumentů odboru hospodářství Ústeckého kraje. Projektová dokumentace technické a dopravní infrastruktury průmyslové zóny Triangle

(34)

Tato úprava má za úkol oddělit komunikaci od zeleného pruhu, ve kterém budou uloženy nové inženýrské sítě. Za prostorem pro inženýrské sítě na nachází chodník. Tato komunikace propojuje komunikace II/250 s II/607. Silnice III/25021 představuje hlavní obslužnou komunikaci budoucí průmyslové zóny. Komunikace navržena v parametrech S 9,5/80 s navrhovanou rychlostí 80km/h viz. obr. č.4.

obr. č.4²⁷

4.1.5 III/2502 Velemyšleves – Staňkovice

Silnice III/2502 je dvouproudá s plánovaným jedno stranným chodníkem šířky 2 m, která vede po západní a jižní straně průmyslové zóny Triangle. Chodník je v prostoru

(35)

průmyslové zóny od vozovky oddělen zeleným pruhem, ve kterém budou uloženy nové inženýrské sítě. Silnice III/2502 představuje hlavní jihozápadní obslužnou komunikaci budoucí průmyslové zóny, po které je předpoklad vedení zásobovacích tras uvnitř zóny viz.²⁸

obr. č.5²⁹

4.1.6 Účelové komunikace v průmyslové zóně

Účelové komunikace jsou rozděleny do tří samostatných částí. První část tvoří propojení silnic II/2502. Tato silnice kopíruje východní hranici průmyslové zóny.

Komunikace kříží úrovně vlečku. Navržené parametry komunikace S 9,5/60

(36)

s navrhovanou rychlostí 60 km/h. Druhou část tvoří přístupové a obslužné komunikace k regulační stanici plynu (jih) a k dešťovým nádržím. Jsou navrženy v kategorii MO 8/40 s doporučenou rychlostí 40 km/h. Třetí část tvoří přístupové a obslužné komunikace v energocentru, jsou také navrženy v kategorii MO 8/40 s doporučenou rychlostí 40 km/h (viz. obr. č.7).³⁰

Obr č.7³¹

4.1.7 Komunikace, které nejsou součástí stavby průmyslové zóny – jejich plánovaná modernizace.

Silnice první třídy I/7 (Praha – Louny- Chomutov – státní hranice ČR/SRN) a I /27 jsou z větší části dvouproudé. Výhledově se počítá s přestavbou na čtyřproudé, jejímž cílem bude vybudovat obchvaty obcí a celkové zkapacitnění komunikace. Silnice I/7 je součástí vládou schválené koncepce rozvoje dálnic a rychlostních komunikací

(37)

s plánovanou přestavbou na rychlostní komunikaci R/7. V současné době lze uvažovat pouze o schválené koncepci, která bude ve výhledné době v plné délce komunikace těžko realizovatelná.Státní finance ani územní rozhodnutí kolem silnice I/7 nejsou v takové situaci aby mohli, alespoň v předpokladech určit termín dokončení stavby.

Silnice I/27 (Žatec – Most) je v této chvíli realizována přeložka v křižovatce MUK Vysočany. Součástí této přeložky je rovněž výstavba mimoúrovňové křižovatky s budoucí R/7. V širším výhledu je i výstavba přemostění údolí obcí Žíželice

Velemyšleves.

4.2 Železniční vlečka

Trasa vlečky v následujících katastrálních územích: Tatinná, Mínice, Velemyšleves, Bítozeves a Postoloprty.³²

Obr. č. 8³³