Hlavní práce70596_tota03.pdf, 731.3 kB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ

Fakulta mezinárodních vztahů Středisko mezinárodních studií Jana Masaryka

Hodnotové aspekty kulturní identifikace ukrajinské společnosti v rámci vlivů evropských integračních trendů v období 2014 – 2019

Bakalářská práce

Autor: Anna Totska

Studijní obor: Mezinárodní studia a diplomacie Vedoucí práce: Ing. Jana Peterková, Ph.D.

Rok zpracování: 2020

(2)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma „Hodnotové aspekty kulturní identifikace ukrajinské společnosti v rámci vlivů evropských integračních trendů v období 2014 – 2019“ jsem vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne ……… Podpis ……….

(3)

Poděkování

Především bych ráda poděkovala paní Ing. Janě Peterkové, Ph.D., za odborné vedení mé bakalářské práce a cenné připomínky a rady, které mi v průběhu zpracování poskytla.

(4)

Abstrakt

Bakalářská práce stanovuje pojem kulturní identifikace jako jeden z typů identifikace. Také určuje její místo v sebeidentifikaci Ukrajinců, stejně jako odráží axiologický aspekt kulturní sebeidentifikace Ukrajinců v kontextu trendů evropské integrace.

Zaměřuje se také na pojem multikulturalismu jako jedné ze složek kulturní identifikace společnosti v moderním světě a na poměr tendencí k multikulturalismu a zachování vlastní identity.

V praktické části byla provedena analýza hodnot jako součást kulturní identifikace a byly identifikovány hlavní hodnotové orientace Ukrajinců. Následně tak bylo možné sledovat axiologickou transformaci v myslích Ukrajinců v období 2014-2019 a vliv evropských integračních procesů v zemi na projevy této transformace.

Klíčová slova

identifikace, sebeidentifikace, transformace, hodnota, axiologie, hodnotové orientace, multikulturalismus, evropská integrace

Abstract

The bachelor thesis defines the concept of cultural identification as one of the types of identifications. It also determines its place in the self-identification of Ukrainians, as well as reflects the axiological aspect of the cultural self-identification of Ukrainians in the context of European integration trends.

It also focuses on the concept of multiculturalism as one of the components of cultural identification of society in the modern world and on the ratio of tendencies to multiculturalism and maintenance of own identity.

In the practical part, an analysis of values was performed as part of cultural identification and the main value orientations of Ukrainians were identified. Subsequently, it was possible to observe the axiological transformation in the minds of Ukrainians in the period 2014-2019 and the influence of European integration processes in the country on the demonstration of this transformation.

Keywords

identification, self-identification, transformation, value, axiology, value orientations, multiculturalism, European integration

(5)

Obsah

Úvod ... 6

1 Teoretické přístupy k pochopení pojmu „kulturní identifikace“ ... 8

1.1 Obecná charakteristika pojmu "identifikace" a "kulturní identifikace" jako jeden z jeho druhů ... 8

1.2 Kulturní identifikace jako součást sebeidentifikace Ukrajinců ... 11

1.3 Hodnoty jako důležitý aspekt kulturní identifikace ... 13

2 Axiologická transformace v kulturním povědomí ukrajinské společnosti ... 17

2.1 Faktory transformace ... 17

2.2 Hlavní projevy axiologické transformace ... 22

2.3 Dopad evropské integrace na transformační procesy ... 27

3 Role hodnotových orientací v procesu integrace do evropského multikulturního prostoru ………...31

3.1 Klíčové hodnotové orientace Ukrajinců ... 31

3.2 Směry evropského vlivu na hodnotovou orientaci Ukrajinců ... 34

3.3 Multikulturalismus jako součást kulturní identifikace ... 38

Závěr ... 44

Seznam literatury ... 46

(6)

Úvod

Rostoucí zájem o problematiku analýzy hodnot se vždy objevuje v období duchovních krizí, v období prolomení vytvořeného hodnotového systému a nalezení nových kulturních základů společnosti a orientací lidské existence. V kontextu zvětšující se míry globalizace je obzvláště důležité pochopit, co tvoří duchovní podstatu kultury a její hodnotu, protože bez vědeckého znázornění podstaty, axiologických základů a definice hodnototvorného pilíře není možné předpovědět další vývoj společnosti.

Společnost v období transformace potřebuje určitý hodnotový systém, který bude sdílet většina jejích členů. Je to charakteristický rys sebeidentifikace společnosti. Proto je důležité prokázat, že změna hodnotových směrů nebo vytvoření nového systému hodnot společnosti je důležitým aspektem jeho další identifikace s určitým kulturním prostorem.

Kulturní identita moderního člověka je mnohovrstvá, protože se cítí jako součást celého lidstva a zástupce své vlastní místní etnické skupiny. To je důvod, proč může být v mysli člověka několik identit, což je důležité pro ukrajinskou společnost kvůli zvláštní heterogenitě ukrajinského kulturního prostoru.

Cílem této práce je určení podmínek pro transformaci hodnot moderní ukrajinské společnosti, rozlišení základní hodnoty ovlivňující kulturní aspekt sebeidentifikace Ukrajinců a určení klíčových směrů evropského vlivu na utváření hodnotových orientací Ukrajinců v kontextu trendů evropské integrace.

Pro dosažení tohoto cíle jsou řešeny následující úkoly: určení hlavních teoretických přístupů k pojmu "kulturní identifikace; porovnání kulturní identifikace jednotlivce se sebeidentifikací Ukrajinců; určení místa hodnotové složky v procesu sebeidentifikace Ukrajinců; identifikace hlavních faktorů a projevů hodnotové transformace; analýza místa hodnotových orientací v procesu integrace do evropského multikulturního prostoru; formulace směrů evropského vlivu na hodnotové orientace Ukrajinců.

Chronologické hranice studie pokrývají období ukrajinské modernity po událostech revoluce důstojnosti, a to 2014-2019.

Při psaní práce byla použita následující metodologie: analýza dostupných zdrojů a syntéza informací; kompilace materiálu; zobecnění materiálu pro získání závěrů; uplatňování zásady vědecké objektivity; porovnání různých hledisek ke zkoumané problematice.

Teoretickým základem této práce je apelovat na koncept "kultury" jako systémového prvku identifikace identity prostřednictvím adaptérů jako je multikulturalismus, který zároveň odráží myšlenku polyvariantních historických změn ve světě a princip tolerance kulturních

(7)

rozdílů v praxi interakce mezi státem a společností, stejně jako studium axiologického aspektu při formování kulturní identifikace.

Je třeba poznamenat, že problémy kulturní identifikace společnosti, její hodnotové složky a místa v politice multikulturalismu zkoumají jak ukrajinští vědci, tak evropští. V práci jsem využila zejména výzkum ukrajinských vědců jako E. Golovaha, M. Ryabchuk, A. Stasevska, Y. Shcherbakov, A. Kudriachenko, kromě toho byly analyzovány práce R. Inglegart, E.

Durkgeim, S. Huntington, Y. Habermas, stejně jako výsledky sociologických výzkumů Gorshenin Institute a NAS Ukrajiny. Zdrojovou základnu také tvořila řada právních ukrajinských a mezinárodních dokumentů: Listina základních práv Evropské unie, Deklarace

"Multikulturní společnost a evropská kulturní identita", Ústava Ukrajiny, dekret prezidenta "O strategii udržitelného rozvoje "Ukrajina-2020".

(8)

1 Teoretické přístupy k pochopení pojmu „kulturní identifikace“

1.1 Obecná charakteristika pojmu "identifikace" a "kulturní identifikace" jako jeden z jeho druhů

Pro pochopení podstaty pojmu "identifikace" je nezbytné odkázat na slovo, ze kterého pochází – "identita". Etymologicky "identita" pochází od latinského slova "indenticus", což znamená identifikovaný, rovný. Slovo „identicus“ je odvozeno z "identitas" – identity, a pak také od zájmena “idem, eadem“ – totéž, stejné. Strukturu identity lze popsat následujícím způsobem: jako sociální identita (horizontální rovina) - schopnost uspokojit různé požadavky v systémech rolí a osobní totožnosti (vertikální rovina). Identita je soubor identifikací, jejich zahrnutí do jediného jedinečného celku. Založeno na tomto pojmu "identifikace" z lat.

„identifico“ se rozumí proces nebo mechanismus identifikace, vyrovnání, jako by byl uznáním jiného systému nebo objektu podle už přiřazených kritérií.¹

Identifikace se značně vyskytuje ve vědách o člověku a společnosti. V psychologii a sociologii se běžně chápe jako proces emocionální a kognitivní identifikace a sebeidentifikace jedince s jinou osobou, skupinou nebo nějakou subkulturou morálních norem a hodnot.

Identifikace se také považuje za metodu socializace, která má společné rysy jako dítě s rodiči, čímž objevuje u jednotlivce takové znaky, které mu umožňují být zahrnutý do určité společenské skupiny, komunity.

Pojem "identifikace" může být charakterizován jako dynamický proces, kde jsou otázky neustále kladeny a odpovědi na ně jsou zjištěním o sobě v kaleidoskopu kultury. Jde o dialog, který je jedním z klíčových prvků opozice "svoje-cizí".

Konečným výsledkem procesu identifikace je identita, uvědomění, že člověk je charakterizován vlastnostmi jedné anebo druhé kultury, která ho odlišuje od ostatních. Identita je rozdělena do dvou hlavních druhů: individuální a kolektivní. Individuální identita je jednota a návaznost způsobu života, cílů, motivů a sémantických zaměření osobnosti, která si uvědomuje, že je subjektem činnosti. Kolektivní identita je identifikace s určitou skupinou.

Tento proces je nemožný bez pocitu "jinosti", který se formuje ve srovnání s ostatními -

"cizími" kulturami. Definice "vlastního" bez uznání " jiného" je nemožná, tedy "cizí" je nedílnou součástí každé identity.²

1Levitsky V. Identifikace jako pokus o nalezení sebe / věda. Náboženství. Společnost. - 2008.

- S. 66-71

2Huntington S. Střet civilizací / S. Huntington. - Moskva. – 2003

(9)

Identifikace je klíčovým prvkem subjektivní reality, je v dialektickém vztahu se společností a je tvořena sociálními procesy. Proces sebeidentifikace vychází z dialektického vztahu jednotlivce a společnosti. Po vzniku je tento vztah podporován, upraven nebo dokonce změněn sociálními vztahy během celé existence konkrétní osoby. Typy identifikace vznikají v historických společenských strukturách a dále se rozvíjejí ve společnosti.

Pojem "identifikace" zahrnuje různé aspekty sociální existence, mnohostrannost lidské zkušenosti a praktickou aktivitu lidí. Odkazuje na takové společné rysy lidí jako rasa, etnický původ, národnost, pohlaví, náboženství. To znamená, že proces identifikace se formuje a mění se v závislosti na přidružení společenské skupiny osoby. Identifikace přispívá k socializaci, což znamená, že osoba je ochotna přijmout sociální normy jako své vnitřní nastavení, jako vodítko pro činnost, a být schopná objektivní a diferencované sebeúcty.³

Ve filozofických a kulturologických vědách je rozlišována:

- kulturní identita je sebevědomím osoby v rámci specifické kultury, vědomého vnímání norem a vzorců chování, systému hodnot a jazyka a povědomí o svém "Já" v konkrétní kulturní rovině;

- náboženská identita je způsob porozumění své duchovní orientaci ve vztahu k jiné formě duchovnosti;

- národní identita je povědomí o jedinečném subjektu národa ve formě charakteristických tradicí, kultury, jazyku a politiky, pocitu sounáležitosti s jedním státem nebo jedním národem, bez ohledu na svůj právní status občana;

- politická identita je proces sebeidentifikace jednotlivce s jinou osobou (politickým vůdcem), skupinou (která může být stranou, politickým hnutím), modelem politického chování, politickou rolí.⁴

Je třeba poznamenat, že rozdělení identifikačního procesu do určitých druhů je zcela podmíněné, neboť rozvoj konkrétního jednotlivce probíhá v rámci společnosti s vlastním politickým systémem, národním povědomím, náboženstvím, etnickým původem, kvůli čemu není možné hovořit o čisté identifikaci na určitém základě. Zejména proces kulturní identifikace je v úzkém spojení s náboženskou, etnickou nebo národní identitou.

3Oresheta Y. Sociologické přístupy k problému identifikace a identity osoby // Problémy sociální práce: filozofie, psychologie, sociologie. - 2015. - № 1. - S. 79-84

4Boryševsky M. Duchovní hodnoty jako determinant občanského vzdělávání člověka / M.

Boryševsky // Hodnoty vzdělání a výchovy: vědecká metodologická sbírka. - Kyjev: APS Ukrajiny, 1997. - S. 21-25

(10)

Kulturní identifikace, což znamená proces uvědomění osoby příslušnosti do určité kultury, je založená na vědomé akceptaci základních kulturních charakteristik, běžných v určité společnosti, a na vlastní identifikaci sebe s určitou společností s jistou kulturní tradicí. Odráží to, jak člověk vnímá, charakterizuje a hodnotí sebe jako druh kulturního celku – agenta, tedy jednatele, nositele společenských a kulturních vztahů.

Kulturní proces identifikace by měl být interpretován jako složitý mnohovrstvý proces založený na hodnotách společensko-kulturního prostoru. Proto lze kulturní identifikaci prezentovat z různých úhlů pohledu:

- pokud jde o identifikaci hodnot a vnímání člověka s hodnotami a orientacemi určitých sociálních skupin, jedná se o proces vědomého zapojení do kulturních hodnot určité sociální komunity;

- pokud se jedná o kritérium osobní volby hodnot sociálních skupin, pak kulturní identifikace je procesem tzv. permanentního vnitřního výběru, referenda o loajalitě k určitým hodnotám sociální skupiny;

- pokud jsou zkoumány hranice duchovní a etické definice člověka v určité komunitě, je to proces duchovního sebeurčování ve vztahu k sociální komunitě, proces vstupu do skladby a ducha komunity, národa prostřednictvím dlouhé a tvrdé práce, vědomí duchovní struktury, která jej určuje (národ);

- pokud je zkoumáno kulturní sebeurčení osoby, pak je kulturní identifikace procesem sociokulturního „přiřazení“ jedince do jedné nebo druhé sociální skupiny;

- pokud je zmiňováno o uvědomění člověkem duchovního a etického členství v určité skupině, je to proces uvědomění a přijetí svého duchovního a etického příslušenství k této komunitě;

- pokud je zkoumána hranice příslušnosti člověka k určitému sociokulturnímu systému, je to proces formování emocionálního a hodnotícího vědomí své sounáležitosti s určitou komunitou.

Pokud jsou tedy spojeny všechny aspekty tohoto procesu, lze kulturní identifikaci chápat jako komplexní proces ztotožnění hodnot a postojů člověka s hodnotami a orientacemi určitých sociálních skupin, které jsou vnímány jako nejdůležitější a prestižní komunity. Je to proces porozumění své duchovní a etické příslušnosti ke skupině, která umožňuje jedinci uvědomit si svůj emocionálně-psychologický a společensky význam jako člen této skupiny.⁵

5Lyaško M. Sociokulturní identifikace jako důležitý faktor sociálního rozvoje // Granny. - 2015. - № 11. - S. 124-129

(11)

1.2 Kulturní identifikace jako součást sebeidentifikace Ukrajinců

Sebeidentifikace je ztotožnění svého „já“ s kolektivním „my“ konkrétní komunity, proces a výsledek navázání spojení s kulturní tradicí, která určuje specifické historické podmínky bytí určité etnické skupiny nebo národa. Ve stabilním stavu společnosti lidé často nemyslí na to, že jsou nositeli určité kultury, a jejich kulturní identita je jasným faktem, známým a běžným způsobem bytí. Sebevnímání jako kulturního subjektu vzniká u lidí teprve tehdy, když začnou interagovat se zástupci jiných sociokulturních skupin, setkávat se s jinými hodnotami a jinými typy chování. Je to proces lidského rozvoje, který vede k potřebě reflexe a uvědomění si vlastní identity, již neemocionální, ale racionální, reflexivní fixace existujícího spojení s kulturní tradicí a způsobů integrace do vhodného duchovního a sociokulturního prostředí.⁶

Proces sebeidentifikace je výsledkem dobrovolného a rozumného výběru náboženství, národního nebo sociálního společenství, ke kterému člověk cítí svou příslušnost. Když člověk přijde na svět, je „ponořen“ do určité kulturní dědičnosti, kterou absorbuje od lidí kolem sebe.

Kulturní složka sebeidentifikace je neoddělitelná od národnostně-etnického aspektu sebeidentifikace, jejíž nejčastější rysy jsou: historické území, jazyk, víra, tradice, kulturní hodnoty, normy a zákony ve společnosti.

Kulturní vědomí konkrétního národa je vyjádřeno identifikací člověka s konkrétní historickou minulostí jeho lidu nebo etnické skupiny. Výhled etnické komunity je vyjádřen nejen výpovědí o „společné krvi“ nebo přítomností společných psychofyziologických rysů, ale hlavně vývojem celého systému výrazných symbolů (emblémy, svatyně, mýty, legendy, události).

Sebeidentifikace Ukrajinců v kulturní dimenzi má svou specifičnost, která souvisí s řadou faktorů, zejména se zpožděným procesem státnosti, nedostatkem jediné kulturní tradice v důsledku historické diferenciaci a etnickým složením jednotlivých regionů.

Proces sebeidentifikace osoby s kulturou specifickou pro konkrétní národ zahrnuje řadu důležitých konceptů: jazyk, symboly, obřady (vlajky, národní hymny, kroje, válečné pomníky), lidové hrdiny a hrdinky, pohádky, formy etikety, architektonické styly, umění a řemesla, městské plánování – veškeré různé zvyky, styly a způsoby jednání a pocity, které charakterizují spojení člověka s konkrétní historickou kulturou.⁷

6Petretska O. Kulturní sebeidentifikace jako součást etnické identity // Vědecké poznámky.

Série "Kulturní studia." - Vydání 7. - 2011. - S. 171-173

7Problémy sebeidentifikace moderní ukrajinské společnosti: politické, ekonomické, sociální a kulturní aspekty. - K.: Národní akademie řízení. - 2009. - 252 s.

(12)

Kulturní identifikace se stává nejpřijatelnějším způsobem, jak se cítit součástí celku, jak najít morální a psychologickou podporu v lidových zvycích a tradicích, protože národ je relativně stabilní komunitou, k níž je jedinec připisován „přírodně“ na základě „krevní afinity“.

Z tohoto důvodu existuje potřeba konsolidovat se se svým etnickým společenstvím, vyvinout integrující se národní ideál v sociokulturních kontextech, zachovat a oddělit identitu své národní mytologie, kultury a historie. Při ztotožňování se s určitým národem, v tomto případě ukrajinským, člověk vnímá a začleňuje do svého vnitřního světa ty hodnoty, myšlenky, přesvědčení a vzorce, které jsou převážně specifické pro tuto komunitu, jsou v mnoha ohledech jedinečné a specifické.

Přítomnost kulturní identity je doložena vnějšími charakteristikami:

1) součást chování (nebo držení standardu chování);

2) jazyková složka (nebo jazyková způsobilost);

a vnitřními atributy:

1) kognitivní složka (nebo ovládání základními kulturními znalostmi);

2) psychologická a sociokulturní složka (nebo držení společných mentálních formací (přijímání norem, hodnot, ideálů, podobnost „obrázků světa“);

3) emoční složka (nebo pocit sounáležitosti se skupinou).⁸

Kulturní identifikace ovlivňuje proces etnicko-národní komunikace a interakce.

Sebeidentifikace Ukrajinců nemůže existovat ve své nejčistší podobě, je nutně syntetizována s kulturní identifikací. Tento proces zahrnuje soubor určitých trvalých vlastností, na jejichž základě lidem určité kulturní jevy nebo lidé způsobují pocity sympatie a antipatie. V závislosti na tom je zvolen vhodný typ, způsob a formu komunikace s nimi a jsou rozděleni zástupci všech kultur na „svoje“ a “cizí“.

Kulturní identita je vždy formována přímo prostřednictvím inkulturace a akulturace, vstupem, asimilací a přijetím prvků vědomí, vkusů, zvyků, norem, hodnot atd., které jsou v této společnosti dominantní. Ztotožnění s určitými kulturními vzory dělá život člověka řádným, pochopitelným a předvídatelným. Pro jednotlivce nebo sociální komunitu znamená ztráta pozitivní identifikace ztrátu kulturní orientace, v mnoha případech marginalizaci a „vypadnutí“

tohoto subjektu z oblasti sociokulturních interakcí. Ztráta jediné kulturní identity společnosti

8 Sugrobova Y.Y. Kulturní identita jako integrující forma identity osobnosti a kolektivu v moderní oblasti etnické společnosti Ukrajiny // Bulletin Národní akademie managementu Personál kultury a umění. - 2011. - 1. - S.77-81

(13)

jako celku zvyšuje její fragmentaci, podporuje anomii, rozdělení sociokulturního prostoru na oddělené, neintegrující se heterogenní části.⁹

Každý jedinec je nositelem řady identit, a proto si vytváří své ideální „Já“, vedené velkým počtem vzorců chování, které si vybírá ze spektru identit. Proces kulturní identifikace ukrajinské společnosti tak znamená harmonizaci ideálů, vzorců, hodnot a činů a umožňuje najít společné body vzájemného porozumění mezi lidmi a obecně mezi kulturními skupinami.

1.3 Hodnoty jako důležitý aspekt kulturní identifikace

Hodnota je celistvost smyslu a myšlenky, která se odráží v objektivní a subjektivní realitě a stává se generativním modelem pro nekonečný počet specifických projevů lidského života, zaměřená na kreativní prožívání, přehodnocení, transformaci a udržování reality; slouží k vyjádření čistě lidského vztahu, k zobrazení vyššího a věčného jako skutečné bytosti.¹⁰

Pokud jde o materiální vztah hodnoty, jedná se o výraz utilitárních vztahů, které se berou v jejich celku. Jedná se o přímé vztahy přivlastnění, použití a likvidace předmětů. V tomto smyslu je hodnota nejdůležitější podmínkou lidské výroby, má podobu zvyků, morálních norem, materiálních a kulturních statků, je zakotvena v zákonech, dogmatech vědy a dynamicky odráží význam lidského světa, který se v čase neustále mění, s jeho hierarchií potřeb a zájmů.

Duchovní vyjádření hodnotového postoje je odrazem světonázorů a ideálních podstat zvláštního druhu, které se projevují a fixují v etických a posvátných formách sociálního vědomí prostřednictvím „absolutních“, „vyšších“ a „univerzálních“ hodnot.

Hodnoty vykonávají funkce definované sférami vlivu na světonázor a lidské činnosti:

- axiologická – hodnota je podmínkou procesu lidské činnosti a fáze registrace lidských znalostí;

- světonázorová – hodnota je formou reflexe reality, je důležitým faktorem při vytváření světonázoru;

- sociální – hodnota funguje jako nástroj nebo forma mezilidských vztahů ve společnosti, jako způsob přizpůsobivosti lidi podmínkám již existující sociální reality;

- kulturně-reprodukční – hodnota je způsob přenosu a reprodukce kulturních materiálů;

9Scotna N. Vlastnosti etnické a národní identity / Scotna N., Stets V. // Mládež a trh. - 2012. -

№ 8. - P.6-10

10Nevmerzhitskaya O.M. Hodnota jako koncept: teoretické základy // Fazety. - 2015. - № 7. - S. 114-117

(14)

- kulturně-tvořící – hodnota jako zdroj a prostředek vytváření nových kulturních forem a typů kultury obecně;

- komunikativní – hodnota je ze své podstaty orientována na komunikaci, což je důležitá podmínka pro realizaci a existenci hodnot;

- transhistorická – vzniká z důvodu doby trvání hodnot.¹¹

Svět hodnot je především svět kultury v širokém smyslu slova, je to sféra duchovní činnosti člověka, jeho morální vědomí, jeho připoutání k těm hodnocením, v nichž se projevuje míra duchovního bohatství jednotlivce.¹² Osobní hodnoty se odráží v mysli ve formě hodnotových orientací, komplexních, nějak seskupených principů, které dávají koherenci a orientaci různým motivům lidského myšlení a činnosti v procesu řešení společných lidských problémů. Hodnotové orientace jsou nejdůležitějšími prvky vnitřní struktury člověka, fixované jeho životní zkušeností, díky nimž se ve společnosti vytvářejí různé úrovně motivů a cílů lidí, jsou stanoveny způsoby jejich poskytování. Hodnoty jsou nejvyšší principy, které jakýkoli sociální systém vytváří, aby si udržel svou jednotu a integritu, zajistil samoregulaci a konsenzus, a to jak v různých subsystémech, tak v systému jako celku. Proto hodnoty působí jako sociálně-normativní regulátoři veřejného a společenského života a plní ideologické funkce a stávají se nedílnou součástí sociálních ideologií.¹³

Kulturní identifikace umožňuje člověku určit si své místo v sociokulturním prostoru a volně se pohybovat ve vnějším světě a spočívá ve vědomém vnímání příslušných kulturních norem a vzorců chování, jazyka, hodnot, porozumění svého „Já“, v sebeidentifikaci se společností. Systém duchovních hodnot hraje významnou roli v přizpůsobování jednotlivce v podmínkách sociokulturní transformace společnosti, řídí, podporuje nebo brání dalšímu rozvoji společnosti. Morální hodnoty odpovídají určité úrovni rozvoje společnosti, odrážejí axiologický aspekt existující reality. Bez jejich studia není možné analyzovat současný stav a vyhlídky na adaptaci osobnosti v kontextu sociokulturní transformace. Morální hodnoty zajišťují integraci

11Nevmerzhitskaya O.M. Hodnota jako koncept: teoretické základy // Fazety. - 2015. - № 7. - S. 114-117

12Boryševsky M. Duchovní hodnoty jako determinant občanského vzdělávání člověka / M.

Boryševsky // Hodnoty vzdělání a výchovy: vědecká metodologická sbírka. - Kyjev: APS Ukrajiny, 1997. - S. 21-25

13 Stasevskaya O.A. Hodnotový systém jako základ pro moderní ukrajinskou společnost //

Bulletin Národní univerzity „Jaroslav Jaroslav Wise Law Academy of Ukraine“. - 2014. - № 1.

- S. 62-75

(15)

společnosti prostřednictvím pomoci jednotlivcům při společensky schválených rozhodnutích v jejich chování v životně významných situacích.¹⁴

Pro kulturní identifikaci jsou základní všeobecné lidské hodnoty – dobro, pravda, krása, rodina, práce, blahobyt, blahobyt dětí atd., na úrovni společnosti, sociální skupiny, jednotlivce.

Lidské hodnoty jednají jako „architekt“ sociokulturního prostoru, protože jsou objektivní, i když ve svém jádru jsou subjektivní.

Sociální vědomí je založeno na dvou klíčových typech hodnotových systémů: inovativní, moderní (lidská osobnost, důstojnost, seberealizace, určitý hédonismus atd.) a tradiční (konzervatismus, rodinné hodnoty atd.). Absence obecně uznávaného systému morálních hodnot vede ke ztrátě morálního zdraví národa, společnosti, způsobuje dezorientaci a určité nebezpečí ve smyslu duchovní integrity.

Jasný systém hodnotových orientací je klíčovým aspektem pro vytvoření systému národních hodnot, které tvoří morální základ pro pokračující existenci jakéhokoli národa a státu a které se objevují jako konceptuální konsolidační faktor pro efektivní rozvoj společnosti, jeden z hlavních aspektů kulturní identifikace jedince se specifickou identitou.

Formování a povědomí o konkrétním hodnotovém systému má zásadní význam pro jakoukoli společnost, protože je to základ pro jeho efektivní a harmonický rozvoj, což je významná součást kulturní identity jednotlivce i společnosti jako celku.

Kulturní identita má osobní, individuální úroveň (ztotožnění se s určitým souborem vlastností, které tvoří individuální jedinečnost člověka) a sociální, skupinovou úroveň (ztotožnění se s určitými hodnotami okolního sociálního prostředí). Kulturní identita je podle renomovaného výzkumníka S. Huntingtona klíčovým okamžikem v globálním světě: dnes hlavní rozdíly lidí nejsou v politické nebo ekonomické rovině, ale v rovině kulturní. Podle něj je morální a etický „gen“, který určuje kulturní identitu člověka. A tak absence ustáleného systému morálních hodnot vede k narušení bezpečného fungování společnosti, k dezorganizaci a dokonce k národní katastrofě v důsledku zničení strukturálních duchovních základů.¹⁵

Každá osoba, společnost, má svou vlastní specifickou hierarchii hodnot, které fungují jako spojení mezi individuálním a společenským životem. Podle E. Durkheima „společnost je tvůrcem a úložištěm všech hodnot, přičemž každá společnost má soubor různých, někdy zcela opačných hodnot, a pouze jeden definovaný axiologický model tvoří specifický typ sociálních

14Stasevskaya O.A. Duchovní hodnoty a sociokulturní identita: problém vzájemné závislosti //

Bulletin Národní

15Huntington S. Střet civilizací / S. Huntington. - Moskva. - 2003

(16)

vztahů této společnosti. Takový model odráží cíle a orientaci sociálního pokroku a tvoří jeho vnitřní základnu.”¹⁶

Přes svou hierarchii tedy základní hodnoty hrají při rozvoji společnosti důležitou roli, zejména ty, které působí ve formě národně-kulturních ideálů, idejí, orientací a vzácných idejí (jako je národní myšlenka). Hlavní typ (model) hodnotových orientací společnosti je realizován v určitém ideálu sociálního systému. Přítomnost takového ideálu přispívá ke stabilitě společnosti, určuje specifiku cílů a způsobů realizace různých problémů jeho činnosti.

Dominantní hodnotový model je zakořeněn v institucích, normách, zvycích, tradicích, postojích společnosti a působí jako nástroj sociální regulace, kritéria pro hodnocení lidského a sociálního života.

16Durkheim E. Hodnotové a „skutečné“ úsudky / E. Durkheim // Sociol. výzkum. - 1991. - № 2. - S. 17-26

(17)

2 Axiologická transformace v kulturním povědomí ukrajinské společnosti

2.1 Faktory transformace

Hodnoty jsou jakýmsi vnitřním lidským integrátorem, který soustředí kolem člověka veškeré jeho potřeby, zájmy, ideály, postoje a přesvědčení. Systém hodnot v životě člověka má podobu vnitřního jádra celé jeho osobnosti a stejný systém ve společnosti je jádrem jeho kultury. Hodnotové systémy fungující na individuální i společenské úrovni vytvářejí určitý druh kulturní jednoty. Důvodem je skutečnost, že osobní hodnotový systém je vždy tvořen na základě hodnot, které jsou dominantní v konkrétní společnosti a které zase ovlivňují výběr individuálního cíle každého jednotlivce a určují způsoby jeho dosažení.

Nezávislost Ukrajiny dala podnět určitým proměnám hodnotového systému ukrajinské společnosti, protože starý hodnotový systém nemohl v novém státě zůstat nezměněn.

Tyto transformace byly podrobně studovány sociologickým ústavem Národní akademie věd Ukrajiny od roku 1991. Studie ústavu uváděly, že v letech 1991 až 2016 zaujímaly dominantní roli v ukrajinské společnosti životně důležité hodnoty, jinak nazývané syndrom

„bezpečnosti“. To však neznamená, že během tohoto období nedošlo k žádným změnám hodnotových orientací, jako jsou následující transformace:

- v roce 1991 druhé místo po životních hodnotách obsadily prosociální hodnoty, které lze nazvat syndromem “sociálního pohodlí„;

- v roce 2003 začaly být nahrazovány hodnotami seberealizace - syndromem seberealizace;

- v roce 2016 se prosociální hodnoty prolínaly se seberealizačními, politickými a občanskými hodnotami, které se nazývají syndrom demokracie.¹⁷

Všechny tyto transformace musely mít určitý základ, který by mohl vést k posílení politických a občanských hodnot ve fázi Revoluce Důstojnosti. Je nepopiratelné, že takové transformace nejsou okamžitým jevem, protože jsou založeny především na změnách ve společenském vědomí, sebepojetí a jsou odrazem živé zkušenosti, sociální i kulturní. Situaci, která vznikla v moderní Ukrajině, nelze vysvětlit pouze kulturními a historickými faktory tradičně připisovanými postkoloniálnímu stavu společnosti.

17 Mateta O. Hodnotné dimenze transformace moderní ukrajinské společnosti // Moderní

společnost. - Vydání 1 (15). - 2018. - S. 87- 99

(18)

Důležitou roli v modernizačních procesech má jednotlivec, který je předmětem všech sociálně politických, kulturních a sociálních vztahů v demokratických společnostech, jakož i axiologického systému, který dodržuje.¹⁸

Existují tři hlavní kategorie, které určují změny spojené s významnou transformací ve společnosti. Toto je kategorie „modernizace“ - modernizace společnosti; je to kategorie

“tranzitu„ - přechod z jednoho státu do zásadně jiného a kategorie “transformace„ - tj. kategorie, která označuje významné změny, ale s nedefinovaným vektorem.

Existují tři pojmy, které definují základní změny ve společnosti: modernizace jako modernizace společnosti, urbanizace a sekularizace. Země třetího světa jsou země, které nezažily modernizaci (některé africké a asijské země). Ukrajina prošla tímto procesem modernizace souběžně s vyspělými demokratickými zeměmi, ale šlo o specifickou sovětskou modernizaci. Urbanizace byla na úkor zničení rolnictví. Sekularizace - na úkor zničení kostelů.

Zničení nejen církevních budov, ale také lidí, kteří ji ztělesňovali, všech náboženských hodnot, které existovaly ve společnosti. Proto je velmi obtížné nazvat ukrajinskou společnost modernizovanou společností.¹⁹

“Tranzit„ je definovaný přechod, tj. přechod, při kterém existuje deklarovaný účel a způsob, jak toho dosáhnout. Na první pohled, jak definuje ukrajinský sociolog Yevhen Golovakha, má ukrajinská společnost „dokonce i ústavně definovaný cíl - právní společnost, politická demokracie a svobodná ekonomika s blahobytem obyvatelstva. Žádný z těchto cílů nebyl dosažen.“²⁰ Nebyl dosažen, protože nejenže neexistují žádné účinné způsoby, jak tohoto cíle dosáhnout, ale také neexistují pro tento účel nezbytné pokyny ve vědomí společnosti.

Proto je ukrajinská společnost v kategorii transformace: dochází ke změnám, ale spontánně, když se praktická realizace neshoduje s hlubokým vnitřním uvědoměním a vnímáním. To vede ke skutečnosti, že společnost teoreticky chápe, kterou cestou má jít, ale kvůli nedostatku potřebných axiologických institucí ve vědomí ji neustále odkládá.

Poslední období existence Sovětského svazu bylo poznamenáno politikou „nového kurzu“ Michaila Gorbačova, který vedl k zesílení národně-demokratických sil ve mnoha republikách Svazu. Zejména na Ukrajině (v té době v Ukrajinské sovětské socialistické republice) došlo k rychlé politizaci společnosti, došlo k aktivaci ukrajinských disidentů a

18 Golovakha Y. Ukranská společnost: vektorová transformace. - 2016. - Elektronické zdroje.

- Přístupový režim: https://zbruc.eu/node/59471

19Golovakha Y. Ukranská společnost: vektorová transformace. - 2016. - Elektronické zdroje. - Přístupový režim: https://zbruc.eu/node/59471

(19)

mládeže na národní úrovni, byly vytvořeny organizace národně-demokratické orientace atd.

Konec osmdesátých let se tak vyznačoval vytvořením prvních národně-demokratických stran a hnutí, které v zemi, kde dosud mechanismus rigidního systému jedné strany fungoval, byly podnětem k vytváření vlasteneckých pocitů a snah o budování státu. Sociopolitické a neformální organizace byly impulzem pro řešení vznikajících problémů ukrajinské společnosti a pro podporu myšlenek humanismu a demokracie, formování národní a evropské identity.²¹

Tyto první transformace zahájily procesy ničení totalitního politického systému, dekolonizace a demokratizace všech sfér veřejného života, to znamená, že byly obnoveny důležité procesy civilizačního pokroku lidstva, které v Ukrajině brzdil totalitní politický systém.

Tyto sociopolitické změny tak vydláždily cestu kulturním proměnám, zejména návratu ukrajinského jazyka, obnovení role církve, národního symbolismu, který přímo přispěl k proměnám v kulturním vědomí společnosti.

Rok 1990 byl ve znamení tzv. Studentské revoluce na žule, kdy ukrajinská mládež vedla masové hnutí za obnovení ukrajinské nezávislosti, podporované osobnostmi ukrajinské kultury (Lina Kostenko, Edward Drach, Oles Hončar).²² Mezi účastníky Studentské revoluce byli Andriy Vinnyčuk, Oles Doni, Markiy Iviščyšyn, Olexander Irvanets, Vyačeslav Kyrylenko, Vakhtang Kipiani, Solomiya Pavlyčko, Taras Prokhasko, Anželika Rudnytska, Oleg Tyagnybok a mnoho dalších mladých lidí, kteří projevili svou občanskou pozici v různých sférách veřejného života.²³ Tyto události potvrdily, že právě mládež a kulturní elita jsou první, kdo hledá změny a přijme nové hodnoty.

Současní politologové se však domnívají, že tyto události byly pro Ukrajinu příležitostí k provedení „komplexních politických, sociálních, kulturních a hospodářských reforem a na cestě do zemí střední a východní Evropy, kde k podobným„ sametovým revolucím “došlo až o rok dříve. Ukrajina však svou šanci nevyužila, protože její politická elita v té době „nevyrostla“

podle požadavků studentů.²⁴

V 2000-2001 proběhly některé změny v hodnotách ukrajinské společnosti:

21 Voropayeva T. Transformace hodnotových priorit ukrajinských občanů (1990 - 2016). -

Elektronický zdroj. - Přístupový režim: https://www.sworld.com.ua/simpoz7/45.pdf

22 Jak začala studentská revoluce na žuly? // Ukrajinský institut národní paměti. - 2019. -

Elektronický zdroj. - Režim přístupu: https://uinp.gov.ua/pres-centr/novyny/yak- pochynalasya-studentska-revolyuciya-na-graniti

24 Protestní akce studentů v říjnu 1990 - elektronické zdroje. - Přístupový režim -

http://stud_bratstvo.io.ua/s97541/akciya_studentskogo_protestu_v_jovtni_1990_r

(20)

- pojmy „důstojnost“, „svoboda“, „rozvoj“, „spravedlnost“, „lidská práva“,

„vlastenectví“, „evropská volba“, „oživení“ se staly nejdůležitějšími pro celou společnost a pro každého jednotlivce, "prosperita", "zakládající Ukrajinu jako evropský stát a Ukrajinci jako evropský národ", "návrat Ukrajiny do Evropy", "občanská solidarita", "občanství a tvrdá práce",

"právní stát" atd.:

- objevuje se takzvaná formulace národní myšlenky - „důstojnost, rozvoj, svoboda“, která není jen deklarací, ale sama o sobě akumuluje čistě ukrajinské ideologické a duchovní a kulturní hodnoty, jakož i univerzální hodnoty.²⁵

Tyto změny ve vědomí ukrajinské společnosti vedly k zahájení veřejných protestů, které se konaly v listopadu 2004 ohledně výsledků prezidentských voleb, zvaných “oranžová revoluce“. Důvodem bylo to, že morální a intelektuální vlastnosti prozatímního kandidáta vůbec nesplňovaly ukrajinské „mentální vyhlídky“ na kandidáty na nejvyšší postavení v zemi, a tato skutečnost se stala katalyzátorem řetězové reakce okamžitého narušení sociální a politické činnosti veřejnosti. Velké rozhořčení občanů nad četnými fakty o volebních podvodech a jejich protestní pocity se ukázaly jako silný katalyzátor pro národní sebevědomí a soudržnost veřejnosti. Politická konfrontace na Ukrajině, vymezení východních a západních obyvatel na nepřátelské a konkurenční skupiny založené na lingvistickém a etnickém principu a přítomnost několika pravoslavných církví na moderní Ukrajině vyvolala rozkol v ukrajinské společnosti a ovlivnila roztříštěnost ukrajinské národní kultury. Ta již byla segmentována a stala se více regionalizovanou a provinční, ztratila svůj vliv na národní záležitosti, což významně bránilo rozvoji celostátní jednoty a konsolidaci společnosti.

Události listopadu - prosince 2004 odhalily seznam nápadů, které by mohly sjednotit ukrajinskou společnost a stát se základem moderní ukrajinské národní myšlenky:

- myšlenka potvrzení lidské, občanské a národní důstojnosti a důstojného života ukrajinských občanů;

- myšlenka vytvořit Ukrajinu jako silnou a rozvinutou evropskou zemi, kterou by světové společenství respektovalo;

- myšlenka stabilního demokratického rozvoje (ukrajinská společnost a stát, ekonomika a technologie, právo a kultura, morálka a spiritualita, věda a vzdělávání);

- myšlenka vytvoření právního státu, prosazování legitimity, práv a svobod všech ukrajinských občanů;

(21)

- myšlenka návratu Ukrajiny do evropské civilizace (paritní spolupráce a integrace s evropskými zeměmi a připojení k celoevropským strukturám);

- myšlenka oživení a prosperity státu, národa a společnosti;

- myšlenka sociokulturního, hospodářského a technologického průlomu Ukrajiny na vrchol moderní civilizace (kombinace zkušeností světové civilizace, pokročilých technologií a vlastních tradic a zdrojů);

- myšlenka potvrzení nezávislosti Ukrajiny v politické, právní, hospodářské, sociální a duchovní oblasti;

- myšlenka spolehnutí se na vlastní sílu;

- myšlenka konkurenceschopnosti ukrajinského státu a národu (proměnit Ukrajinu v technologicky vyspělou zemi, vzdělávat novou generaci, schopnou uspět v moderním světě).²⁶

Je třeba poznamenat, že ty transformace, které se odehrály v ukrajinské společnosti, měly jednu hlavní vadu: neměly jasný konečný výsledek. To znamená, že po dokončení každého posledního šoku ve vědomí ukrajinské společnosti došlo k určitým transformacím hodnot, ke změně hodnotových pokynů v ukrajinské orientaci, nicméně tyto transformace nepřispěly k vytvoření jediného hodnotového standardu v ukrajinském vědomí. K dokončení přechodu z hodnot totalitního režimu na režim demokratický je nezbytné potvrzení nového ukrajinského vědomí, protože po každém kroku změny následuje zklamání a překážky z předchozích pokynů.

Všechny tyto fáze byly obdobím nejistoty: země, která žije ve stavu nejistoty (jako osoba žijící ve stavu nejistoty), je podle ukrajinského sociologa Yevhena Golovakhy ve stavu neustálého stresu a frustrace: „pokud jste se nerozhodli, kam jdete, co děláte, jak žijete, chápete stav, ve kterém budete. Vektor byl nejistý - jak z hlediska počtu obyvatel, tak z hlediska politických elit, které deklarativně pokračovaly v mluvení o reformách, o legální společnosti, o demokracii a dělaly pravý opak. Nazval jsem to dramatem nejistoty. 23 let “dramatu nejistoty„

mělo vést k tragédii. Tragédií je, že máme válku, problém s hranicemi státu a velké lidské ztráty.

Je to však tragédie jistoty. V roce 2014 však stále existuje určitý zlom. Společnost se definovala alespoň jedním směrem dalšího geopolitického rozvoje. Nakonec bylo rozhodnuto v tom smyslu, že bylo upuštěno od myšlenky postsovětské reintegrace, a tedy i integrace s Ruskem“.²⁷

Problém nedostatku jasných hodnot v ukrajinské společnosti je obecně kvůli chybějící jasné nové struktuře fungování státu a společnosti, tj. pokud bude zničena určitá struktura, která

(22)

plní určitou funkci ve společnosti, ale není připravena na novou, pak bude společnost socializována neúplně. A protože v ukrajinské společnosti bylo zničeno téměř všechno, tak téměř ve všech sférách vznikl chaos. Jedinou oblastí, která přežila toto zničení, byla rodina, protože rodinné hodnoty historicky zaujímaly v myslích Ukrajinců významné postavení.

Právě tato vazba na hodnotu rodiny, na její vlastní úzké zaměření a kanonickou konfrontaci v myslích „my - oni“ však způsobila sociální izolaci Ukrajinců a tato izolace je charakteristická nejen uprostřed samotné ukrajinské společnosti, ale také jako izolace od ostatních národů. Podle Yevhena Golovakhy: „významným ukazatelem je vzdálenost, kterou musíte urazit k zástupcům jiné národnosti. Jedná se o celkový průměr 10 národností. Obecně máme velmi vysokou míru sociální vzdálenosti. To je jeden z našich definujících rysů - sociální izolacionismus. Říkají, že je to xenofobie. Není to xenofobie, je to touha zůstat daleko od ostatních.“

Podle vědců je pro Ukrajince obtížné se otevřít, i když jsou orientováni na západní společnost, v ní je otevřenost jednou z definujících hodnot. Většina Ukrajinců žije podle principu „důvěra, ale kontrola“. Bez důvěry však neexistuje žádný vývoj a normální vývoj:

důvěryhodné společnosti jsou lépe rozvinuté než ty, které jsou většinou nedůvěryhodné.²⁸

2.2 Hlavní projevy axiologické transformace

Po několika pokusech Ukrajinců ovlivnit svůj vlastní politický osud roku na prahu 2014 vyšlo najevo, že stát bere část odpovědnosti za osud Ukrajinců, a proto je moderní generace připravena vnímat obtíže jako své vlastní, nikoli jako problémy úřadů a vedení.²⁹

Navzdory kontroverzní povaze změn ve vědomí Ukrajinců a stádií regrese do každého předchozího stavu lze konstatovat, že v oblasti masového vědomí a morálních a etických základů života ukrajinské komunity došlo k určitým proměnám.

Jedno z klíčových slov Euromaidanu - “rozumějte, dost, máme to„ se stalo klíčovým bodem občanského aktivismu, který ukazuje na vážný obrat v masovém vědomí ukrajinských občanů, kteří jsou unaveni žít ve zkorumpovaném, protivládním státě, kde jsou lidská práva v jejich univerzální civilizaci. Vzpoura lidu proti svévolnosti úřadů za jejich lidská práva po rozpuštění studentského Euromaidanu byla téměř okamžitě označována za Revoluci

29 Golovakha Y. Bez krále v hlavách. Jak se Ukrajinci během 25 let nezávislosti změnili. -

2016. - Elektronické zdroje. - Přístupový režim: https://focus.ua/politics/355410

(23)

Důstojnosti. Dokonce i na první radě Euromaidanu se představa národní a osobní důstojnosti Ukrajinců stala leitmotivem lidového odporu.³⁰

Jedním z hlavních projevů axiologické transformace v tomto období je vlastně axiologická orientace, protože ve jménu těchto událostí je skryta jedna z nejdůležitějších duchovních hodnot – důstojnost. Samotná skutečnost, že jedním ze základních kamenů duchovních hodnot ukazuje o změnách ve vědomí ukrajinské společnosti.

Důstojnost je koncept morálního vědomí, který vyjadřuje představu o hodnotě každé osoby jako morální osobnosti, jakož i kategorii etiky, což znamená zvláštní morální postoj člověka k sobě a postoj vůči němu ze společnosti, v níž je hodnota osobnosti uznávána. Koncept důstojnosti je používán v zákonech mnoha zemí a v mezinárodním právu. Pojem „důstojnost“

„vyjadřuje myšlenku vlastní hodnoty lidské osobnosti, její morální rovnosti se všemi ostatními.“ Pochopení důstojnosti závisí na sociálních podmínkách, na převládající ideologii v této době. Jako forma projevu sociální a morální svobody zahrnuje pojem důstojnost právo osoby na respektování, uznání jejích práv a zároveň znamená uvědomění si své povinnosti a odpovědnosti vůči společnosti.

Pojem důstojnosti je součástí základních dokumentů o existenci Ukrajiny v mezinárodních dohodách. Například v občanském zákoníku Ukrajiny existují články o ochraně cti a důstojnosti občana, zejména čl. 201 prohlašuje, že důstojnost je uznávána jako osobní nemateriální majetek. Rovněž se prohlašuje právo na respekt a integritu důstojnosti a cti jednotlivců. Čest a důstojnost má každý obhajovat u soudu a požadovat odškodnění v případě, že prokáže, že důstojnost a čest občana utrpěly morální škodu.³¹

Země také ratifikovala mezinárodní úmluvy o ochraně lidské cti a důstojnosti.

„Důstojnost je jedním z klíčových konceptů Ústavy Ukrajiny“ (články 3, 21, 28, 41, 68, 105).

Zejména uznala důstojnost jako jednu z „nejvyšších sociálních hodnot“ na Ukrajině (článek 3) a prohlásila, že „všichni lidé jsou svobodní a rovní ve své důstojnosti a právech“ (článek 21) a že „každý má právo na úctu k jeho důstojnosti “(v. 28).³²

30 Grabovska I. Revoluce Důstojnosti v kontextu civilizace Ukrajiny // Den. - 2014. -

Elektronické zdroje. - Přístupový režim:

http://m.day.kyiv.ua/uk/article/podrobici/revolyuciya-gidnosti-u-konteksti-civilizaciynih- pragnen-ukrayini

31 Zákon č. 435-15, novelizováno dne 13. 3. 2020, občanský zákoník Ukrajiny. Elektronický

zdroj. - Režim přístupu: https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/435-15

32 Zákon č. 254/96-BP, novelizováno dne 1. 1. 2020, Ústava Ukrajiny – Elektronický zdroj. –

Přístupový režim: https://zakon.rada.gov.ua/laws/show/254к/96-вр

(24)

Národní důstojnost je derivátem koncepce osobní důstojnosti. V této době je národní důstojnost impulsem pro utváření takových národních a kulturních hodnot jako je láska k vlasti, která formuje vlastenectví. Je to vlastenectví, které se stalo skutečným praktickým vyjádřením revoluce vědomí zažívané Ukrajinci během Euroevoluce.³³

Události na přelomu roku 2013 a 2014 a vše, co způsobily, se dále odrazilo v transformačních procesech, které se již odehrávaly s ukrajinskou společností v období nezávislosti Ukrajiny: do roku 2014 bylo podle sociologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny asi 40 % lidí, kteří se definovali nejprve jako občané Ukrajiny, zbylých 60 % tvořili občané, kteří za svou příslušnost označili region, město či bývalý Sovětský svaz. Dnes procento lidí, kteří se definují v první řadě jako občané Ukrajiny je až 60 %. K tomuto významnému nárůstu došlo především v regionu Donbass.³⁴

Hodnotové orientace tvoří podstatnou stránku osobnostní orientace, odrážejí vnitřní základ jejího přístupu k realitě, projevují se v soustavě pevných instalací, a tedy regulují činnost osoby v konkrétní situaci. Podle amerického sociologa Ronalda Ingleharta: Mezigenerační změna (tj. pohyb jednotlivého sociálního žebříčku mezi různými generacemi) - vědci chápou hodnotové orientace jako přechod od hodnot fyzické a ekonomické bezpečnosti k hodnotám sebevyjádření a slušné kvality života (od zajištění (individuálního) přežití k maximalizaci sociálního blaha).³⁵

Postmaterialistické hodnoty neboli hodnoty sebevyjádření jsou většinou soustředěny v nejmladší generaci „nezávislosti“, jejíž zástupci se narodili a socializovali již v postsovětské otevřenější ukrajinské společnosti. Přestože devadesátá léta byla poznamenána hospodářskou krizí a politickou reformou ukrajinské společnosti, společnost získala nové vlastnosti a mladí lidé, kteří již v této společnosti vyrostli, jsou ovlivněni novými globálními trendy a novými hodnotami. Byla to mládež, která byla hnací silou Euromaidanu a Revoluce Důstojnosti.

Mělo by být zřejmé, že výrazné rozdíly v hodnotách nebudou pozorovány u charakteristik sociálního původu (národnost a region bydliště), ale hodnoty významně souvisejí s faktory sociálního úspěchu (jako je dosažené vzdělání, sebeúcta třídy). Neméně důležité pro pochopení

33 Grabovska I. Revoluce Důstojnosti v kontextu civilizace Ukrajiny // Den. - 2014. -

Elektronické zdroje. - Přístupový režim:

http://m.day.kyiv.ua/uk/article/podrobici/revolyuciya-gidnosti-u-konteksti-civilizaciynih- pragnen-ukrayini

35 Inglehart R. Modernization and Postmodernization: Cultural, Economic, and Political

Change in 43 Societies. – Princeton University Press, New Jersey. – 1997. – 440 pp

(25)

axiologických transformací je stupeň urbanizace místa bydliště, který ovlivňuje stupeň modernizace hodnotového vědomí: pro ty, kteří přicházejí z měst s rozvětvenou přístupnou infrastrukturou, jsou podstatné postmaterialistické hodnoty místo hodnot bezpečnosti a přežití.³⁶

Zvláštní pozornost by měla být věnována přítomnosti několika generacím ukrajinské společnosti, které nepochybně ovlivňují prioritní hodnoty každé generace, a intenzitě transformačních procesů v každé z těchto generací.

Americký sociolog Talcott Parsons v teorii sociálních akcí pracuje na konceptu

„sociálního systému“, který jako subsystémy na jedné straně zahrnuje potřeby jednotlivce a na druhé straně - hodnoty sociokulturního prostředí.³⁷ V kontextu konkrétní situace existuje interakce a vzájemná výměna hodnotového obsahu těchto dvou subsystémů prostřednictvím institucionalizace (legitimizace společností v procesu legitimace) a internalizace (interní přijetí jednotlivcem v procesu socializace).³⁸ To znamená, že je třeba chápat, že hodnoty (jako více duchovní kategorie) se pravděpodobněji transformují skrz sociální změny v samotném státě, protože jsou křehčí než lidské potřeby.

Aktualizace měření hodnot má zvláštní význam ve společnosti, kde tradice a mezigenerační souvislosti a ideologické postoje jsou neustále deformovány, přestože různé generace přirozeně mají mírně odlišné hodnotové systémy, protože hodnotový systém nové generace se vytváří za různých podmínek. Na jedné straně však současná sociálně-politická situace v zemi, která je pro společnost velmi nestálá a nejednoznačná a odráží se v ní trvalé důsledky krize, vytváří nový hodnotový systém, který odmítá starý, na straně druhé - nový hodnotový systém se vytváří pod vlivem situačních faktorů různé intenzity, jejichž vliv je převážně umělý a někdy externě implantovaný.

Vědci v první řadě upozorňují na posílení ukrajinské národní identity, která se projevuje v mnohem vyšší míře než dříve definované totožnosti „Ukrajinců“ (politicky i etnicky),

„vlastenců“ (s deklarovanou připraveností bránit svou zemi) a podporovatelů nezávislosti (se

36 Mateta O. Hodnotné dimenze transformace moderní ukrajinské společnosti // Moderní

společnost. - Vydání 1 (15). - 2018. - S. 87- 99

37 Šaygorodsky Y. Hodnoty jako determinanty sociálních transformací // Sociální hodnoty

ukrajinské populace v teoretické a praktické dimenzi. - Kyjev: IPIEND. - 2013. - C. 62-74

38 Karamišev D. Formulace systému hodnot a usmíření jako úředníka institucionálního

obnovení v ukrajinském pozastavení//Teorie a praxe suverénní vlády. - 2 (52). - 2016. - S. 1-9

(26)

všemi jejími symboly), a také - v převaze (poprvé ve všech předchozích letech) národní sebeidentifikace nad regionální.³⁹

Znatelná je také geopolitická reorientace velké části populace - posílení západního vektoru v jejich myslích a oslabení východního (rusko-sovětsko-východoslovanského) modelu, což se projevuje zejména ve výběru západního („evropského“) modelu rozvoje Ukrajiny a ochoty institucionalizovat tento model přistoupení k EU a NATO.⁴⁰

Mezitím skeptici poznamenali, že nastíněné změny jsou ve skutečnosti podstatně způsobeny ztrátou okupovaných území s několika miliony převážně pro-sovětských a proruských obyvatel; rovněž poznamenávají, že mobilizační potenciál společnosti byl vyčerpán a že všechny ty ukazatele, které prokázaly svou „proevropskou“ a „vlastně ukrajinskou“

orientaci, se postupně vracejí na úroveň existující v Euromaidanu; a co je nejdůležitější, ani údajná „evropskost“ nezpůsobila chování ukrajinských občanů více „evropskými“, ani deklarované „ukrajinství“ významně neovlivnilo jejich jazykové praktiky nebo například jejich pozitivní přístup k občanům “agresivní země“.⁴¹

Hodnoty mají koneckonců smysl jen tehdy, pokud jsou internalizovány společností nebo jednotlivcem, to znamená, že se stanou součástí jejich identity. Na druhou stranu, každá identita má zřetelný rozměr hodnoty, protože zahrnuje identifikaci jednotlivce s věcmi, které pro něj mají nejen praktickou, ale také symbolickou hodnotu. To se netýká pouze jazyka, historie nebo kultury, ale také státních a právních institucí, politických a ekonomických zájmů atd. Každý akt sebeidentifikace se všemi těmito věcmi má určitou hodnotovou motivaci (pokud se člověk nedomnívá, že sebeidentifikace je vrozená); každý akt je vědomá (nebo nevědomá) volba hodnoty.⁴²

V důsledku přechodu Ukrajiny ze sovětského, totalitního systému na demokracii probíhá modernizace sociálního života, což vedlo ke změně hodnot společnosti. Například v důsledku

39 Ryabchuk M. Zkoušky válkou: staré rozdělení a nové vztahy v dnešní ukrajinské

společnosti // Etnopolitický kontext sociokulturních transformací na současné Ukrajině. - Kyjev: IPIEND. 2017, str. 119–138

40 Ryabchuk M. „Evropané“ neúmyslně? O měření hodnoty ukrajinské národní identity //

Vědecké poznámky IPIEND. Národní akademie věd Ukrajiny. - Vydání 3-4. - 2018. - S. 93- 123

41 Solčanik R. „Chtěl jsem to nejlepší, ale ukázalo se to jako vždy“, nebo jsme tento film ještě

neviděli? // Journal of Criticism. - 2019. - Elektronické zdroje. - Přístupový režim:

https://krytyka.com/ua/articles/khotelos-kak-luchshe-poluchylos-kak-vsehda-abo-khiba-my- ne-bachyly-tsoho-kina-ranishe-0?domain_switch=full

42 Ryabchuk M. „Evropané“ neúmyslně? O měření hodnoty ukrajinské národní identity //

Vědecké poznámky IPIEND. Národní akademie věd Ukrajiny. - Vydání 3-4. - 2018. - S. 93- 123

(27)

sovětského systému deklarace náhradních kolektivních paternalistických hodnot (který existuje několik desetiletí) se vytváří nový systém hodnot, který zajišťuje jasnou orientaci Ukrajinců na evropské hodnoty, na významné hodnoty ukrajinského lidu: na morální uzdravení společnosti, na rostoucí hodnotu hodnot občanské společnosti v celkovém vývoji ukrajinského politického národa ve srovnání s hodnotami státu.⁴³

2.3 Dopad evropské integrace na transformační procesy

Nedávné události v ukrajinské historii učinily společnost progresivnější, ale existuje skupina konzervativců, která je poháněna silným postavením hodnot sovětské éry v jejich myslích. Nevýhodou, která brání přechodu ze stavu transformace na tranzit, je také fenomén předávání hodnot, takže údaje sociologického ústavu Národní akademie věd Ukrajiny ukazují:

srovnání 20letých a 30letých Ukrajinců v roce 1992 se skupinou 30letých a 40letých Ukrajinců o deset let později ukazuje, že progresivní a demokraticky smýšlející lidé ve věku 20 – 30 let ztrácí svou progresivitu⁴⁴. To znamená, že místo pokroku v přehodnocování axiologických pokynů existuje překážka, která brání důsledné a logické integraci ukrajinské společnosti do axiologické sféry evropské společnosti.

V ukrajinské společnosti má v tuto chvíli rozhodující význam bezpečnost a až poté je důležitá svoboda a seberealizace v obecném smyslu a ve smyslu kulturním a duchovním.

Evropská společnost jako celek je zároveň v popředí samotné svobody, která je prioritou bezpečnosti.

Pro Ukrajinu existují podle sociologa Jevgenije Golovakhy dva možné způsoby, jak definitivně změnit hodnoty společnosti:

- zrychlený - změny shora; varianta, ve které by si vláda zvolila vektor dosažení tranzitu hodnot, objevili by se lidé, kteří by obětovali své vlastní zájmy za zájmy společnosti a státu;

- realistický - je sjednocení země kolem myšlenky evropské integrace, tj. v chaotickém, neformálním institucionálním prostoru, který nebyl způsoben změnou vlády.

Je vhodné provést změny přeměnou institucionálního prostoru na více řádný, jejich integrací do stávajících řádných společností skrz hodnotové paradigma.⁴⁵

43 Poliščuk O. Axiologické měření modernizace ukrajinské společnosti // Vědecký bulletin

univerzity v Černivci. Sbírka věd. prácí. - vydání 539-540. - P. 175-181

44 Golovakha Y. Bez krále v hlavách. Jak se Ukrajinci během 25 let nezávislosti změnili. -

2016. - Elektronické zdroje. - Přístupový režim: https://focus.ua/politics/355410

(28)

Je třeba si uvědomit, že v průběhu roku 2014 zvoleného pro integraci do reality se ukrajinská společnost příliš neliší od ruské, jakož i od ostatních východoevropských společností, včetně společností patřících do pravoslavné civilizační sféry, které byly součástí pravoslavné civilizace. „Orientální“ (ne západní) říše - Ruské a Osmanské. Tato podobnost je jasně patrná v „civilizační mapě Ronalda Ingleharta“ a zkoumána v práci „Politické tradice ve východní Evropě“ György Schopflina, která vytvořila historickou predikci dalšího vývoje rozvíjejících se postkomunistických zemí. V nejlepším případě uvedl, že by tyto země nebyly podobné Dánsku nebo Nizozemsku, ale Řecku - jediné zemi ve východní Evropě, která nebyla komunistickým experimentem ovlivněna.⁴⁶ Jinými slovy, se všemi negativními vlivy sovětského komunismu na vývoj těchto zemí jsou důvody jejich zaostávání za západní Evropou mnohem hlubší. György Schoplin je vidí především v zásadně odlišné statisticky- paternalistické politické tradici, která se etablovala na Východě, zatímco na Západě se historicky rozvíjel pluralismus a roztříštěná moc (až po současný princip subsidiarity EU). To vedlo k zásadně odlišným vztahům mezi státem a společností, odlišnému přístupu k modernitě a odlišnému pochopení jejích výzev. Východní Evropa se svými slabými občanskými společnostmi nebyla připravena na stále složitější sociální, hospodářské a politické transakce, které modernita vyžadovala, a na rostoucí zapojení občanů do tvorby politik.

Nepochybně existuje určité množství společného, které Ukrajincům stále umožňuje zvolit evropskou hodnotovou orientaci, což je zejména náboženská jednota, protože větší procento Evropanů jsou křesťané, takže v ukrajinských společnostech existují společné křesťanské hodnoty, ale na druhé straně se také dělí způsobené různými proudy křesťanství a jejich hodnotovou diferenciací. Tu popsal Max Weber ve své práci „Protestantská etika nebo Duch kapitalismu“ při vysvětlování rychlejší kapitalizace protestantů společnosti, skrz existující v nich systém hodnot.

Nejde však jen o vynikající náboženské, ale zásadně odlišné sociální standardy chování, které jsou definovány specifickými kritérii, která mají být dosažena: demokracie v právním státě, aktivní občanská společnost, vysoký status a úroveň sociálního kapitálu (to je důvěra), lidský kapitál (toto je vzdělání) a sociální tržní ekonomika. Za každým z těchto konceptů je moře institucí s příslušnými normami - formálními i neformálními. Tento komplex je jediný.

Je nemožné mít jeden parametr a žádný jiný.⁴⁷

46 Schoepflin G. Politické tradice východní Evropy // Daedalus. - 1990. 1. S. 55-90

47 Paskhaver O. Proč Ukrajinci nejsou Evropané // Zbruch. - 2013. - Elektronické zdroje. -

Přístupový režim: https://zbruc.eu/node/13930