OPONENTSKÝ POSUDEK diplomové práce Barbory Pánkové
„Zahrani č n ě politická témata ve volbách v USA 2004 a 2006“
Výběr tématu: Autorka zvolila za téma své diplomové práce velmi aktuální pohled na dvoje poslední volby v USA – presidentské v roce 2004 a kongresové 2006. Tento pohled je zajímavý navíc tím, že poslední volby se odehrávaly těsně před ukončením lhůty pro odevzdání diplomové práce. Tomu se zřejmě přizpůsobila i metodika, vycházející ze statistického zpracování různých výzkumů veřejného mínění a z jejich zhodnocení převážně z hlediska politologie, méně již ze zhodnocení pohledu mezinárodně-politických vztahů. Každopádně je nutno ocenit odvahu a nakonec i výsledky, které diplomantka předložila.
Cíle práce: „ Cílem této práce je analyzovat ….volby v roce 2004 a …v roce 2006 ve vztahu k zahraničně-politickým tématům…“ Tyto analýzy se zaměřily jednak na výběr zahraničně-politických témat z hlediska vlivu na veřejnost, vlivu na výsledky voleb a konečně na porovnání úlohy „zahraniční politiky v obou sledovaných volbách z pohledu americké veřejnosti a obou hlavních politických stran“.
Práci rozdělila obsahově do čtyř částí ( které nejsou zvláště vyznačeny) a devíti kapitol (včetně úvodu a závěru). Práce obsahuje bohatý statistický materiál z průzkumů výzkumů veřejného mínění, týkající se přímo voleb (25 tabulek) a stručné zhodnocení zdrojů ( převážně internetových) , ze kterých čerpala. Pokud jde o literaturu, která se problematikou voleb v USA obecně zabývá, by se jich jistě i v knihovnách v Praze nalezlo více, než autorka uvádí. Naprosto pak mezi nimi chybí různé práce politiků, jakož i o nich, které se již voleb 2004 dotýkaly, takže mohly přispět k doplnění mezinárodně-politických úvah a hodnocení v souvislosti s volbami, které postrádám.
Hodnocení práce: Celkově je možno hodnotit práci jako velmi dobrou, ve které se autorce podařilo splnit cíle, které si v úvodu vytýčila. Rozdělení tématiky a její analýza dokazuje, že diplomantka zvládla plně látku a dosáhla toho, co prací chtěla říci.
Jedna koncepční přípomínka by zde byla: možná, a sice, že by komparace těchto dvou analyzovaných voleb lépe vynikla, kdyby autorka konkrétněji v prvé kapitole úvodem uvedla stručně na příkladech (dvě tabulky) roli zahraničně politické problematiky ve volbách v letech 2000 a 2002. Jde totiž o to, že v roce 2000 byly presidentské volby z hlediska podmínek zahraniční politiky normální, kdežto již kongresové volby 2002 byly ovlivněny změnami po 11.9.2001. Možná, že by také bylo vhodné v pozn.5. na s.6, uvést, že se počet volitelů v jednotlivých státech USA mění po deseti letech na základě sčítání lidu.
Z hlediska právě mezinárodních vztahů by bylo prospěšné, kdyby autorka se zmínila o příčinách změn v názorech voličů, které byly ovlivněny rychle rostoucími ztrátami US Army v Iráku (vliv televise a návraty v rakvích), rozmachem občanské války, kterou vláda z počátku nepředpokládala, rostoucí kritika ze strany spojenců a zmenšování jejich sil v Iráku. S tím rostla stupňující se kritika vlády G.Bushe občany pro mezinárodní isolovanost USA, pro rostoucí podporu teroristických skupin v Iráku ze strany . sousedních států, jakož i nepřipravenost a chybné údaje tajných služeb při plánování operací. Postupně bylo kritisováno omezení lidských práv po 11.9.2001, rozpuštění irácké armády a pod, což vše dohromady začalo vyvolávat stejné trauma, jaké Američané např. pociťují z porážky ve Vietnamu . Tyto záležitosti se ve statistikách pochopitelně objevily nepřímo, ale hrají doposud stále větší roli a přispěly podstatně k porážce Republikánské strany v posledních volbách!
ZÁVĚR: Přes drobné nedostatky uvedené výše pokládám tuto diplomovou práci za velmi dobrou a plně ji doporučuji k obhajobě.
19.1.2007 Doc.PhDr. K.Krátký CSc SMS JM FMV VŠE
