VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE Studijní obor Regionální rozvoj
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
EU a její současný vývoj – politické, ekonomické a sociální aspekty integrace
Autor: Daniela Baroňová
Vedoucí bakalářské práce: PhDr. Ing. Tomáš Evan, Ph.D.
2012
Poděkování
Na tomto místě bych ráda poděkovala vedoucímu své práce panu PhDr. Ing. Tomášovi Evanovi, Ph.D. za odborné rady, ochotu a cenné připomínky, které mi velmi pomohly ke zkvalitnění této práce. Dále patří můj dík také mé rodině za podporu a trpělivost.
P r o h l a š u j i,
že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala samostatně a všechny citace a prameny řádně vyznačila v textu. Veškerou použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury. Současně souhlasím s tím, aby tato práce byla zpřístupněna v knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům v souladu s autorským právem.
V Praze, dne 3.7.2012 Podpis studenta
Obsah
ÚVOD ... 5
1 Vymezení pojmů ... 7
1.1 Korupce ... 7
1.2 HDP ... 9
2 Příčiny korupce ... 11
2.1 Měření korupce ... 12
2.2 Organizace zabývající se korupcí ... 12
2.3 Transparency International ... 13
2.4 Index vnímání korupce ... 14
2.5 Důsledky korupce ... 17
3 Vliv korupce na ekonomiku ... 19
3.1 Výkonnost ekonomiky ... 20
3.1.1 Vztah korupce a hrubého domácího produktu (HDP) ... 20
3.1.2 Vztah korupce a přímých zahraničních investic ... 23
3.1.3 Vztah korupce a nezaměstnanosti ... 28
3.2 Protikorupční aktivity ... 33
4 Multikriteriální analýza ... 37
5 Korupce a Evropská unie ... 40
5.1 Protikorupční legislativa ... 41
5.2 Porovnání makroekonomických veličin ve vybraných státech EU ... 43
Závěr ... 45
SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 47
ÚVOD
Celé dějiny Evropy jsou poznamenány opakovanými válečnými konflikty mezi jednotlivými státy, které stály miliony životů. Národní zájmy evropských států se odjakživa křížily, a proto vždy docházelo ke sporům, které se po vyčerpání diplomatických možností řešily vojenskou agresí. Zajištění trvalého míru bylo jedním z hlavních důvodů založení společenství. Vznik Evropské unie tak znamenal začátek nové epochy, kdy země Evropy řeší své problémy spoluprací a dohodou. Nyní se těží z mnoha výhod této spolupráce, jako je volný trh s jednou měnou, což značně usnadňuje obchodování, vytváří se mnoho pracovních příležitostí, volný pohyb osob a v neposlední řadě zlepšení pracovních podmínek a práv pracujících nebo například zlepšení životního prostředí. Evropskou unii původně založili Francie, Itálie, Německo a země Beneluxu. Toto společenství se však do dnešní doby rozrostlo až na 27 států a díky tomu se muselo řešit nemálo problémů, jako například změna klimatu, světová recese nebo mezinárodní přeshraniční trestná činnost. Nejen proto bylo zapotřebí zlepšit způsob fungování Evropské unie.
Evropa 21. století musí čelit změnám současného vývoje světa a problémům s tím spojených, jako je globalizace, potřeba udržitelných zdrojů, demografické změny, změny klimatu, bezpečnostní rizika či korupce.
EU si v roce 2000 stanovila v podobě Lisabonské strategie poměrně ambiciózní cíle jak v ekonomické, sociální a enviromentální oblasti, jejichž splnění bylo pod vlivem svých dosavadních pokroků v integračním procesu plánováno do roku 2010. EU se měla proměnit v konkurenceschopnou, politicky, ekonomicky i společensky jednotnou a vyspělou oblast. Je přirozené, že tato vize měla i své odpůrce, kterým se zdála nerealizovatelná, jiní zase vnímali Lisabonskou strategii jako soubor globálních reforem, kterým analyzovala své slabiny a nastínila směr k tomu, aby se nezvětšoval odstup od USA a jiných světových hráčů. Tento reformní program byl často parafrázován jako „dohnat a předehnat“. Lisabonská strategie poskytla dobrou příležitost zasadit nutné reformy do širšího rámce, bohužel se však nepodařilo využít její maximální potenciál.
Jedním z největších problémů, táhnoucí se jako pomyslná červená nit jak politickým, sociálním, tak i ekonomickým světem evropské integrace, je korupce.
Z korupce se stává celosvětová hrozba, které se, bohužel dnes již téměř denně, věnují zpravodajství evropských i světových médií. Stává se z ní nemoc společnosti se zhoubnými účinky. Existuje všude, nezná hranic a její kořeny sahají v jistém smyslu až do dob diktátorských, totalitních a autoritářských režimů. Všichni, od odborníků (ekonomů, politiků, sociologů) přes média až po širokou veřejnost se shodují v tom, že korupce je jedním z nejzávažnějších problémů současné společnosti.
Cílem práce je analyzovat vliv korupce na ekonomiku a pomocí komparace potvrdit či vyvrátit hypotézu, mají-li na sebe vliv růst či pokles indexu korupce (CPI) a růst či pokles hrubého domácího produktu na obyvatele (HDP/obyv.) a potvrdit či vyvrátit hypotézu závislosti CPI na vybraných statistických ukazatelích ČR (vládní výdaje, státní dluh, nezaměstnanost).
Práce obsahuje pět kapitol, které popisují danou problematiku. Kapitola č. 1.
poskytuje vymezení hlavních pojmů, kapitola č. 2. se zabývá příčinami korupce, jejím měřením a důsledky, a seznámením s hlavními organizacemi zabývajícími se korupcí.
3. kapitola se zabývá vlivem korupce na ekonomiku, ověřuje hypotézu č. 1 – závislost HDP/obyv. na indexu korupce CPI, hypotézu č. 2 – vliv korupce na přímé zahraniční investice PZI a hypotézu č. 3 – vztah korupce a nezaměstnanosti. Zároveň se zabývá protikorupčními aktivitami. Kapitola č. 4. zhodnocuje několik ekonomických kritérií v souvislosti s indexem korupce CPI a vede důkaz o jejich vzájemné závislosti (hypotéza č. 4.). 5. kapitola vymezuje korupci v rámci Evropské unie, její legislativu a pro dosažení komplexního pohledu je provedena komparace vlivu indexu CPI na vývoj hospodářského růstu ve vybraných státech EU.
1 Vymezení pojmů
Pro rychlou a snadnou orientaci v tématu, kterému se chci v této práci věnovat, nyní poskytnu vymezení klíčových pojmů, se kterými budu dále v textu pracovat.
Nejdříve vymezím hlavní pojem – pojem korupce a postupně pak další pojmy, které chci v souvislosti s korupcí posuzovat a které doplňují a dále rozvíjejí celou problematiku. Bude to například hrubý domácí produkt, protože souvislost mezi ním a korupcí je klíčová pro jednu z hypotéz (1) práce a dále se chci věnovat pojmu index vnímání korupce, který je zásadní pro empirické studie o korupci.
1.1 Korupce
Tento pojem nelze vymezit zcela jednoznačně, protože naše legislativa slovo korupce nezná. V našich paragrafech je používán termín trestné činy proti pořádku ve věcech veřejných, zejména úplatkářství, přijetí úplatku, podplácení či nepřímé úplatkářství.
Proto použiji vymezení korupce z webových stránek Ministerstva vnitra ČR: Korupci lze charakterizovat jako vztah mezi dvěma subjekty, ať jednotlivci či institucemi, z nichž jeden nabízí a většinou i poskytuje druhému určitou formu odměny za poskytnutí či příslib neoprávněné výhody. Druhý pak očekává, že za tuto poskytnutou výhodu mu bude slíbená materiální či nemateriální odměna poskytnuta.1
Korupci provází řada nebezpečných jevů:
- projevy korupce způsobují oslabování občanských nebo profesních ctností a rozpad důvěry v právní stát. Tím zbavují široké vrstvy obyvatelstva motivu k dodržování zákonů jako celku,
- korupce ohrožuje hospodářskou soutěž a tím může i ohrozit stabilitu státu, - korupce vytváří paralelní, nikým nevolené a nedemokratické mocenské
struktury,
1 Definice korupce [online] 2012 [cit. 3.4.2012] Dostupné na WWW: < http://www.mvcr.cz/clanek/faq- vymezeni-pojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx>
- korupce je nástrojem organizovaného zločinu, který korupci používá k pronikání do politických kruhů a státní správy. Korupce je jím prováděna ani ne tak pro vlastní efekt, jímž by bylo možné získat informaci nebo beztrestnost, ale pro ni samu – proto, aby ten který úředník byl do něčeho zapleten, aby existovalo něco, co lze proti němu využít. Boj proti korupci proto nemůže být pouze záležitostí státních institucí, ale musí se stát celospolečenským zájmem. Velkou měrou k němu mohou přispět zájmové a profesní spolky a organizace a nevládní aktivity vyvěrající z občanské společnosti.
Aby měl boj s korupcí smysl, musí si většina lidí v zemi uvědomit, že ačkoli je korupce zdánlivě skutkem, ve kterém chybí personifikovaná oběť, ve skutečnosti je objetí ve většině případů společnost jako taková. Je tedy třeba, aby si lidé uvědomili, že jakákoli korupční jednání se v konečném důsledku nevyplatí ani jim.
V případě podezření na korupční jednání se může každý občan obrátit na nejbližší policejní stanici nebo zavolat na bezplatnou protikorupční linku 199. Na této lince budou volajícímu poskytnuty informace, jak dále postupovat a bude mu poskytnuta bezplatná právní pomoc v oblasti boje proti korupci.2
Korupci můžeme vnímat a označit i jako deviantní chování:
„…chování, které se z důvodů dosahování soukromých (osobních, rodinných, úzce skupinových) finančních anebo statkových zisků odchyluje od formálních povinností vyplývajících z veřejné role anebo přestupuje normy proti výkonu určitého typu soukromého vlivu“. 3
Toto pojetí je z ekonomického pohledu velmi zajímavé, ale reálně nepřijatelné, protože jednání veřejného činitele s cílem maximalizovat zisk se považuje za korupční.
Každá z výše uvedených definic pohlíží na korupci jinak a pro praktický boj s korupcí je těžko využitelná. Ale potřeba zhodnotit ji a dát jí určitou normu, je citelná u všech definic. Pro praktické využití nejlépe vyhovuje definice pro korupci jako deviantní
2 Definice korupce [online] 2012 [cit. 3.4.2012] Dostupné na WWW: <http://www.mvcr.cz/clanek/faq- vymezeni-pojmu-jak-definovat-pojem-korupce.aspx>
3 FRIČ, P., a kol. Korupce na český způsob. 1. vyd. Praha: G plus G, 14 s. ISBN 80-86103-26-9.
chování, která je striktně legalistická a označuje, že trestním činem je pouze to, co je jako korupce postihováno zákonem. Sankce jsou pak dány zákonem a rozhoduje o nich soud.
„Podle návrhu konvence OSN o postupu proti korupci se za korupční jednání považuje: nabídka, slib nebo předání jakékoli výhody v něčí prospěch jako nepřímé pohnutky pro výkon povinnosti a vyjednávání, požadavek, přijetí jakékoliv takové výhody jako nepřiměřené pohnutky pro výkon nebo nevykonání povinností.“ 4
1.2 HDP
HDP = celková peněžní hodnota toků statků a služeb vytvořená za dané období (zpravidla 1 rok) výrobními faktory v národním hospodářství bez ohledu na to, kdo je jejich vlastníkem.
Hrubý domácí produkt a metody jeho měření (ať použijeme jakoukoliv metodu, vždy vychází stejně) jsou popsány v následujících odstavcích.
Produkční metoda, neboli metoda přidané hodnoty (zde se HDP stanoví jako součet finálních statků a služeb, které byli použity ke spotřebě. Aby nedocházelo k opakovatelnému započtení produkce, je zde započtena jen finální produkce a nezapočítávají se meziprodukty na výrobu).
Výkon ekonomiky je měřen sečtením veškerých hrubých příjmů ekonomických subjektů, jde o tzv. národní důchod NI (NI = hrubé mzdy + hrubé zisky korporací + příjmy ze samozaměstnání + renty + čisté úroky).
HDP = NI + opotřebení kapitálu + nepřímé daně
Přidaná hodnota = tržby z prodeje firmy – výdaje na nákup materiálu a služeb od ostatních, eliminace dvojího započítávání meziproduktů (statky určené k další výrobě).
4 FRIČ, P., a kol. Korupce na český způsob. 1. vyd. Praha: G plus G, 18 s. ISBN 80-86103-26-9.
Výdajová metoda – zde se HDP stanoví jako součet výdajů domácností na spotřebu – C, soukromých hrubých domácích investic – Ig, výdajů vlády – G – nezahrnují se transféry a čistý export (export – import).
Příjmová metoda neboli důchodová – proti všem druhům výdajů potřebných k HDP stojí příjmy, které lze členit na :
• mzdy a platy dělníků a zaměstnanců,
• renty,
• podnikatelské zisky,
• čistý úrok,
• nepřímé daně (daň z prodeje, clo, licenční poplatky apod.),
• odpisy.
Nominální HDP – je vyjádřený v tržních cenách každého roku, měřený tedy v cenách sledovaného roku.
Reálný HDP – je vyjádřený v cenách výchozího roku, měří celkové množství produktu, zatímco nominální měří jen jeho současnou hodnotu, tzn., že jde vlastně o nominální očištěný o inflaci. Velmi záleží na tom, který rok je zvolen jako výchozí.
Zkoumání dynamiky HDP je důležité zohlednit změnou cenové úrovně, abychom dostali reálný HDP. K tomu slouží deflátor HDP.
Deflátor = HDP nominální / HDP reálný * 100
Deflátor tedy měří změnu cen ke které došlo mezi základním a běžným rokem.
Pokud by deflátor vyšel např. 1,05 tzn., že došlo k inflaci 5 %.
2 Příčiny korupce
Příčiny korupce jsou různé. „Často se rozlišuje tzv. malá korupce, která se vyskytuje v denním životě a má charakter spíše drobných úsluh, služeb a pozorností, a korupce velká, která postihuje především sféru veřejných zakázek a velkých projektů.“ 5 Podle Gary S. Beckera, nositele Nobelovy ceny za ekonomii „se korupce stává běžnou všude tam, kde stát ovládá všechny části ekonomického života.“ 6
U nás měla v minulosti korupce poměrně skrytou podobu. Několik generací za socialismu mělo vžitou rádoby humornou zásadu „kdo nekrade, okrádá rodinu“, která se postupem času stala normou, díky níž se snadno zdůvodnila jak krádež, tak i úplatek.
Ačkoli je korupce neetická, řídí se určitými pravidly. Je to „proměna zvyků a postojů, ustálených paradigmat chování, vžité morálky.“7 Má rozměr jak právní, tak ekonomický, etický a kulturní a její důsledky mají vliv na hospodářství země. Praxe ukazuje, že nejlepšími podmínkami pro korupci je komplikovaný byrokratický systém, nestabilní politické klima, děravá legislativa a soudnictví. Korupce podporuje růst
„stínové“ ekonomiky a ovlivňuje příjmy státního rozpočtu. Následkem je růst transakčních nákladů a hospodářská nejistota. Způsobuje nerovnoměrné rozdělování příjmů a majetku, narušuje mezinárodní obchod a investice.
Americký ekonom, nositel Nobelovy ceny za ekonomii James McGill Buchanan, známý především svou prací na teorii veřejné volby označil ziskové ekonomické aktivity na politickém trhu pojmem vyhledávání renty. Politika je tak chápána jako forma ekonomické aktivity, za níž se platí určitá cena a z níž plyne i určitý zisk.
5 BOHATÁ, M.: Základy hospodářské etiky. 1. vyd. Praha : VŠE 1997, 126 s. ISBN 80-7079-428-3.
6 BECKER, G.S.: Teorie preferencí. Přel. Liberální institut. 1.vyd. Praha : Grada Publishing, s.r.o.1997, 352 s. ISBN 80-7169-463-0.
7 MLČOCH, L.: Zastřená vize ekonomické transformace. 1. vyd. Praha : Karolinum 1997, 117 s. ISBN 80-7184-423-3.
2.1 Měření korupce
Dnes si ve všech zemích světa uvědomují velký vliv korupce na společnost.
Chceme-li změřit či srovnávat nějakou veličinu s dalšími veličinami, je nezbytné najít optimální měřítko. U korupce je to velmi složité. Často není zcela zřejmé, co bychom měli měřit. Nezanechává viditelné, ani jednoznačně kvantifikovatelné stopy. Kromě volby měřítka jsou pro posuzování korupce důležité i jiné faktory, např. výše a frekvence úplatků, tradice, kultura či legislativní rámec v té které zemi. Dalším prostředkem k měření korupce jsou průzkumy veřejného mínění. Nedostatkem těchto průzkumů je mimo výše zmíněných faktorů (tradice, kultura aj.) ovlivnění a subjektivní pohled dotazovaných účastníků. Dále se také nedá předpokládat, že se všichni oslovení dobrovolně přiznají k tomu, že kdy úplatek poskytli či dostali. Dotazovaní mají naopak tendenci se od korupčního jednání distancovat.
Proto se problémem korupce zabývá několik organizací, které vytváří vlastní analýzy poznatků. V další kapitole jsou uvedeny hlavní z mezinárodních i národních organizací.
2.2 Organizace zabývající se korupcí
Významnost organizací, zabývajících se korupcí, jejího potírání či prevencí korupce, roste především díky tomu, že se její problematika dostala do popředí zájmu odborníků i veřejnosti. Mohou mít národní, či nadnárodní charakter. Pro objektivnější pohled jsou vhodnější výsledky nadnárodní organizace, protože není ovlivněna lokálními problémy. Tyto organizace vytvářejí analýzy a poskytují cenná data, která jsou klíčová pro strategie bojů proti korupci. Proto v této práci budu vycházet z dat těchto analýz, pro určení hypotézy vlivu korupce na HDP.
Jak již bylo zmíněno v úvodu, korupční chování je patrné ve společnosti celého světa. K mezinárodním organizacím zabývajících se problematikou korupce patří:
• Rada Evropy,
• Organizace spojených národů,
• OECD,
• Evropská unie,
• Světová banka,
• Transparency International,
• Evropská banka pro obnovu a rozvoj,
• Interpol.
K organizacím národního charakteru patří:
- vládní orgány – ministerstvo vnitra a jeho speciální policejní složky nebo ministerstvo spravedlnosti a jeho speciální protikorupční telefonní linka, - nevládní organizace (nadace Open Society Fund Praha, občanské
sdružení Růžový panter, Nadace rozvoje občanské společnosti, platforma Vnitrostátní offset aj.).
Tyto organizace se především zabývají podáváním informací a pomoci občanům ve vztahu k veřejné správě a právu, či posílení možnosti občanů rozhodovat a podílet se na veřejných záležitostech, tzn. nepřímým způsobem boje proti korupci.
2.3 Transparency International
Transparency international je neziskovou, nevládní organizací. Je zřejmě nejaktivnější z mezinárodních organizací angažujících se v boji proti korupci. Byla založena za účelem omezit šíření korupce a hlavní náplní její činnosti jsou protikorupční opatření a programy. V roce 1993, kdy byla založena, bylo ve většině zemí uplácení při zahraničních obchodních transakcích legální. Svým působením docílila toho, že dnes má již většina zemí právní protikorupční základnu. Její přístup je jedinečný tím, že sjednocuje všechny sektory společnosti v jejich úsilí omezit korupci.
Spravuje také světově ojedinělou databázi informací (Corruption On-Line Research and
Information System – CORIS), kde je bez omezení k dispozici více než 6 000 dokumentů v několika světových jazycích.
TI je také klíčovým aktérem pořádání Mezinárodních protikorupčních kongresů (International Anti-Corruption Congresses – IACC).8
Organizace Transparency International vytvořila tzv. Index vnímání korupce, na základě kterého se měří míra korupce v celosvětovém měřítku. Bližší seznámení poskytne následující podkapitola.
2.4 Index vnímání korupce
Od roku 1995 vydává Transparency International (TI) Index vnímání korupce (Corruption Perception Index; CPI). Tento index se zaměřuje na korupci ve veřejném sektoru a seřazuje země podle stupně vnímání existence korupce mezi úředníky veřejné správy a politiky. Index CPI hrál důležitou roli ve zvyšování veřejné informovanosti o korupci a v bourání tabu, které korupci obklopovalo. V mnoha zemích vedl k zavádění značných reforem. CPI však pouze ukazuje na příjemce úplatků. Transparency International si uvědomovala jeho nedostatečnost, hlavně fakt, že CPI neodráží odpovědnost zemí-exportérů za šíření mezinárodní korupce. Proto od roku 1999 zavedla TI Index plátců úplatků (Bribe Payers Index; BPI), který seřazuje exportující země světa podle jejich sklonu k uplácení.
Oba indexy jsou založeny pouze na vnímání určité situace. Je nemožné založit srovnávání úrovně korupce v různých zemích na primárních empirických datech, například na srovnávání počtu zatčených či počtu soudních případů. Takovéto údaje obecně neodrážejí opravdovou úroveň korupce v příslušné zemi, ale spíše schopnost žalobců, soudců či médií korupci odhalovat. Jediná metoda sběru dat vhodných pro
8 Transparency International [online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW:
<www.transparency.cz>
srovnání, je stavět na zkušenostech a vnímání situace těmi, kdo jsou nejvíce vystaveni korupci v realitě, tedy podnikatelů, analytiků, obchodních komor atd. 9
U indexů za jednotlivé roky najdete informace o aktuálně použité metodologii a další vysvětlující informace. Více podrobností o indexech CPI a BPI a jejich metodologii najdete (v angličtině) na stránkách Transparency International
10
Globální barometr koruce
Globální barometr korupce (Global Corruption Barometer) je průzkum veřejného mínění, který se zabývá názory veřejnosti na otázky korupce a zkoumá osobní zkušenosti respondentů s korupčními praktikami. Jeho výsledky byly poprvé zveřejněny v roce 2003. Výzkum pro Transparency International zajišťuje mezinárodní agentura Gallup International v rámci celosvětového průzkumu názorů veřejnosti (Voice of the People Survey). U výsledků za jednotlivé roky najdete základní informace a výstupy z průzkumu provedeného v daném roce. Podrobné informace o použité metodologii, konkrétní znění otázek aj. najdete (v angličtině) na stránkách TI. 11
Metodika výpočtu indikátoru
Index vnímání korupce je kompozitním indexem sestaveným na základě několika průzkumů korupce. Dané průzkumy používají jednotnou definici korupce: „Zneužití veřejné moci pro soukromý prospěch, například uplácení veřejných činitelů, zpronevěra z veřejných fondů“, ale nepoužívají jednotnou metodologii. Aby byl příslušný zdrojový ukazatel zahrnut do CPI, musí splňovat tři kritéria:
1. srovnává více států,
2. měří celkovou míru korupce (frekvence a/nebo celková hodnota nákladu na korupci za strany korumpujících),
9 Index CPI [online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW: <www.transparency.cz/indexy/>
10 Index CPI [online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW: <www.transparency.cz/indexy/>
11 Indexy pro korupci[online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW:
<http://www.transparency.cz/indexy/>.
3. není starší 3 let.
Cílem CPI je poskytnout data o obecném vnímání korupce v zahrnutých státech. 12 Vývoj indikátoru v ČR
Meziroční změny hodnot CPI nejsou pouze důsledkem změn vnímání vývoje v jednotlivých zemích, ale také důsledkem měnící se palety používaných zdrojů a metodologie. Určité staré zdroje jsou často z CPI vypuštěny a vstupují nové, čímž je narušena konzistence výběru. CPI je v prvé řadě zaměřen na poskytnutí výročního souhrnu názoru jednotlivých respondentů, více než na sledování trendu CPI. Trend je možno spolehlivě vysledovat jen pro určité státy, jejichž zdroje zůstanou z roku na rok stejné. Pro Českou republiku je možno tímto způsobem vysledovat, jak se umisťujeme na celosvětovém žebříčku CPI. Používá se stupnice 10 – 0, kde hodnocení 10 označuje zemi téměř bez korupce a hodnocení 0 zemi s vysokou mírou korupce. V následujícím grafu je uveden vývoj CPI pro Českou republiku od roku 2000.
Graf č. 1: Vývoj indexu CPI v ČR za období 2000 - 2010
Zdroj: Vývoj indexu CPI v ČR [online] 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW:
úprava
12 Výpočet indikátoru [online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW:
<www.transparency.cz/indexy/>.
„Index jednoznačně potvrzuje, že korupce je v Česku zásadním problémem společnosti, podkopává nezávislé fungování institucí, efektivitu veřejných investic, férové podnikatelské prostředí a důvěru veřejnosti v režim. Nejhorší je, že se trend zhoršuje a Česko je v tomto ukazateli na chvostu vyspělých zemí.“13 komentuje žebříček roku 2011 David Ondráčka, ředitel Transparency International – Česká republika (TIC).
Na jedné straně rozsáhlé korupční prostředí působí na ekonomickou úroveň negativně, naopak nízká ekonomická úroveň znamená užší prostor pro uspokojování potřeb a vede veřejnost ke korupčnímu jednání. Vztah ekonomické vyspělosti a korupce je spíše nepřímosměrný a nemůžeme s jistotou říct, že když korupce vzroste o x%, zároveň o x% klesne ekonomická vyspělost.
2.5 Důsledky korupce
Z pohledu jednotlivce korupce škodlivá není. Díky úplatku, který poskytne, získává nadstandardní výhody, zvýší se mu zisky, omezí náklady a urychlí veškerá jednání se státní správou. Následky tohoto chování ho nezajímají. Je však potřeba popřít tvrzení, že proti korupci není třeba zasahovat, pokud trh funguje. Ale pokud díky poskytnutému úplatku vyhraje ten, kdo poskytne nejvyšší úplatek a ne ten nejlepší, lze předpokládat menší přínos pro společnost. Zakázky se prodražují a vzhledem k tomu, že jsou placeny z veřejných rozpočtů, jejich výši nese každý plátce daní v zemi.
V případě poskytování omezených zdrojů úředníky, například zkorumpování rozdělování státních bytů, se zdroje nedostávají do rukou těm nejpotřebnějším. Úředníci jsou pro zajištění svého „přivýdělku“ často motivováni k vytváření umělého nedostatku na trhu.
Vzhledem k tomu, že poskytnutí úplatku je nelegální, musí korumpující vynaložit část zdrojů na svou obranu. Je potřeba najít zprostředkovatele, zabezpečit
13 Index vnímání korupce [online] 2012 [cit. 25.5.2012] Dostupné na WWW:
<http://www.transparency.cz/celosvetovem-zebricku-cpi-index-vnimani-korupce-2011>
schůzku, nebo například kamuflovat převedení peněz. Zdroje použité na tato opatření jsou pro společnost neefektivní a neproduktivní.
K maximálnímu omezení rizika dopadení při korupčním jednání se jednání omezuje na okruh rodiny a známých, a to zabraňuje vstupu dalších subjektů na trh. Tím se korupce stává organizovanější, provázanější a odolná vůči odhalení.
„Většina obyvatel se nechce smířit s přetrváváním korupce a požaduje přijetí odpovídajících opatření. Mezi nejčastěji uváděné způsoby řešení problému korupce patří tyto:
- zpřísnit tresty za korupci (95 % respondentů),
- zvýšit pravomoci policie a kontrolních orgánů (77 % respondentů),
- zavést povinnost poskytovat informace o státních zakázkách (77 % respondentů), - umožnit přístup veřejnosti na různé konkursy a výběrová řízení (79 %
respondentů),
- vytvořit občanská sdružení, na která by se mohli občané obrátit (68 % respondentů),
- vyměnit úředníky na ministerstvech (61 % respondentů),
- naopak jen velmi malou podporu (jen 30 %) získalo mezi respondenty tvrzení, že je třeba státním zaměstnancům zvýšit platy, aby si více vážili svého zaměstnání“. 14
14Protikorupční opatření [online] 2012[cit. 28.5.2012] Dostupné na WWW:
3 Vliv korupce na ekonomiku
„Korupce zvyšuje ceny zboží a služeb, zvyšuje zadlužení země (a nese s sebou budoucí trvalé náklady na splácení dluhů), vede ke snižování úrovně, neboť jsou dodávány výrobky horší kvality a je nakupována nevhodná či nepotřebná technologie, a v jejím důsledku projekty vybírány spíš na základě kapitálu (protože je to výhodnější pro pachatele korupce) než na základě lidských zdrojů, což by bylo mnohem lepší z hlediska rozvoje.15 (Dieter Frisch)
Ze slov Dietra Frische, bývalého generálního ředitele oddělení pro rozvoj při EU, je patrné, že vliv korupce na rozdělování financí způsobuje plýtvání a omezení hospodářské výkonnosti. Je to únik kapitálu z domácího hospodářství, protože zisky z korupce jsou užívány jinak než investice. Konkurenční boj vyhraje ten, kdo nabídne nejvyšší úplatek a ne ten nejlepší. Vlivem úplatku stoupne výsledná cena zboží, což zapříčiní pokles poptávky a následně omezení výroby. Stoupne nezaměstnanost, klesne spotřeba a tím i životní úroveň.
Korupce může dále vážně narušit chod ekonomiky tím, že je stát poškozován daňovými úniky a schopnost poskytovat veřejné statky klesá. Ovlivňuje ekonomickou stabilitu – negativně působí na investory, míru nezaměstnanosti a ekonomickou výkonnost země (HDP). Předpokládáme-li, že korupční prostředí snižuje efektivitu investic ze státního rozpočtu a zvyšuje náklady, lze říci, že korupce je jednou z příčin zvyšování deficitu.
Nyní se zaměřím na vztah korupce s důležitými ukazateli ekonomické vyspělosti, jako je HDP, přímé zahraniční investice a nezaměstnanost.
15 TRANSPARENCY INTERNATIONAL, Kniha protikorupčních strategií, Transparency International, Praha, str. 2
3.1 Výkonnost ekonomiky
Výkonnost hospodářství charakterizují makroekonomické ukazatele. Existují dva druhy veličin:
• tokové veličiny – vyjadřují změnu stavu za jisté období,
• stavové veličiny – určují velikost dané veličiny.
Výkonnost ekonomiky měříme hodnotou produkce, vytvořené v běžném období.
Základním statistickým ukazatelem výkonnosti ekonomiky země je hrubý domácí produkt (HDP) a hrubý národní produkt (HNP).
3.1.1 Vztah korupce a hrubého domácího produktu (HDP)
Většina empirických studií považuje korupci za faktor brzdící ekonomický růst a snižující HDP na hlavu. V těchto studiích se nejčastěji testuje vliv investic, především přímých zahraničních investic, vliv mezinárodního obchodu či vliv vládních výdajů.
Podrobný přehled empirické literatury publikoval Lamdsdorff (1999).
Jak jsou korupce a hrubý domácí produkt vzájemně ovlivněny a jak spolu souvisí, zjistíme porovnáním hodnot CPI a HDP na 1 obyvatele. V následujících grafech si tuto závislost ukážeme jak jen v České republice, tak i pro srovnání ve vybraných státech EU. Graf č. 2. zaznamenává vývoj HDP na obyvatele v ČR za posledních deset let.
Graf č. 2: Vývoj HDP na obyvatele v ČR za období 2000 - 2010
Zdroj: Vývoj HDP [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW:
Grafem č. 3. je veden důkaz hypotézy č. 1, zda a do jaké míry jsou na sobě závislé makroekonomické veličiny hrubého domácího produktu na obyvatele (HDP/obyv.) a indexu vnímání korupce (CPI). Tento graf zobrazuje závislost mezi HDP na obyvatele a indexu vnímání korupce za posledních deset let.
Graf č. 3: Závislost HDP a CPI v ČR za období 2000 - 2011 Závislost HDP a CPI
0 100000 200000 300000 400000
0 2 4 6
CPI - index vnímání korupce - x
HDP na obyvagele - y
Řada1 Lineární (Řada1)
Zdroj: Závislost HDP a CPI [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW:
Výsledek – závislost mezi mírou korupce CPI a bohatstvím, reprezentovaná HDP podle Correllace, která vykazuje hodnoty od -1 do +1, s výsledkem 0,854178 – vykazuje silnou závislost mezi mírou korupce CPI a HDP, (tzn. míra korupce je silně závislá na bohatství, reprezentované HDP).
Výpočet byl proveden pomocí statistické funkce Correl v programu Microsoft Office Excel. Za zdroj dat byla použita statistická data z tabulky č. 1. Porovnání HDP a CPI v ČR mezi lety 2000 a 2011.
Výpočty statistických funkcí:
Slope 87 447
Y-intercept -86 554,9
Correl 0,854178
RKQ 0,72962
Není snadné přesně dokázat dopad korupce na změnu HDP, lze však sledovat jejich korelaci v míře větší než náhodné. Vztah obou veličin je nepřímo úměrný a nevíme, který z nich je příčinou a který důsledkem, protože obě veličiny se ovlivňují vzájemně. Korelace mezi změnami korupce a HDP existuje a graf č. 3 naznačuje, že nízká ekonomická vyspělost země zvyšuje pravděpodobnost korupce a naopak. Pokud dáme statistická data z grafu č. 3 do tabulky (č. 1), vidíme, že zatímco HDP rovnoměrně roste, vývoj indexu korupce CPI je kolísavý.
Tabulka 1: Porovnání HDP a CPI v ČR
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011 HDP/obyv.
(v tis. Kč)
221 239 251 263 287 304 326 355 369 356 359 363
CPI 4,3 3,9 3,7 3,9 4,2 4,3 4,8 5,2 5,2 4,9 4,6 4,4 Zdroj: Porovnání HDP a CPI [online]2012 [cit. 2012-13-6]. Dostupné z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty>vlastní úprava
V tabulce č. 2 je srovnání meziročních změn HDP a CPI V České republice, kde je patrná nepřímá závislost těchto dvou statistických veličin.
Tabulka 2: Meziroční procentní změna HDP a CPI v ČR
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010 2011
% změna HDP/obyv.
8,39 5,09 4,68 8,91 6,09 7,25 8,65 3,99 3,40 0,71 1,11
% změna CPI
-9,3 - 5,12
5,4 7,69 2,38 11,62 8,33 5,76 6,12 4,34
Zdroj: Meziroční procentní změna HDP a CPI [online]2012 [cit. 2012-13-6]. Dostupné z WWW:
<http://www.czso.cz/csu/redakce.nsf/i/hdp_narodni_ucty>vlastní úprava
Jak už bylo zmíněno, na změny indexu CPI a HDP působí i mnoho dalších faktorů. Takže jak vidíme v tabulce č. 2, kdy v ČR mezi lety 2000-2002 hodnota indexu CPI klesala, což znamená, že vnímání korupce se zhoršovalo, přesto se úroveň HDP zvedala. To opět dokazuje nepřímou úměrnost obou veličin.
V následující kapitole se budu věnovat vlivu korupčního chování v ČR na výši přímých zahraničních investic.
3.1.2 Vztah korupce a přímých zahraničních investic
Přímé zahraniční investice (PZI) jsou veličinou, která nepřímo koreluje s mírou korupce. Její přínos k ekonomické výkonnosti je neoddiskutovatelný. Náklady a rizika zvyšující se korupčním jednáním, jsou pro investory často příliš vysoké, část zdrojů je vynaložena neefektivně a důvěryhodnost země pro bezpečnost jejich investic klesá.
Z teorie a empirických výzkumů tedy vyplývá:
Velká korupce → nedůvěra investorů →
→ pokles přílivu přímých zahraničních investic → dopad na výkonnost ekonomiky
Jestliže korupční praktiky odrazují zahraniční investory, brání ekonomickému rozvoji a ekonomické reformy nejsou úspěšné, můžeme potvrdit vazbu korupce na ekonomickou úroveň země. Nicméně tento vztah je nepřímoúměrný, protože nemůžeme s jistotou potvrdit, že když korupce vzroste o x %, ekonomická vyspělost zároveň o x % klesne.
To znamená, že korupce je jen jedním z faktorů ovlivňující ekonomickou výkonnost země. Rozhodování zahraničních investorů ovlivňují i investiční pobídky, kvalifikace pracovní síly nebo cena práce, než jen „korupční pověst“ státu.
Vzhledem k tomu, že mezi úrovní korupce a přímými zahraničními investicemi existuje nepřímá úměrnost, je v této souvislosti index CPI označován jako míra ztracené příležitosti. Přímí zahraniční investoři preferují jednat s osobami na centrální úrovni (vrcholná administrativa, parlament, vláda), tzv. centralizovaná korupce, především z důvodu urychlení určitých procesů. 16
Jako důkaz tvrzení předkládám meziroční vývoj hodnot CPI a PZI v letech 2000 – 2011 v České republice.
16 PACHMAN, A..: Vliv korupce na přímé zahraniční investice, Mezinárodní politika, 2005, roč. 29, č. 8, s. 16 - 19
Tabulka 3: Meziroční vývoj hodnot CPI a PZI
ČR
Rok Hodnota CPI Hodnota PZI
2000 4,3 192421,10
2001 3,9 198394,60
2002 3,7 205712,70
2003 3,9 59316,10
2004 4,2 127843,60
2005 4,3 184317,80
2006 4,8 123431,30
2007 5,2 211943,70
2008 5,2 110129,60
2009 4,9 55793,90
2010 4,6 126580,10
2011 4,4 95638,30
Zdroj:>- hodnota PZI
– hodnota CPI
Grafem č. 4 je veden důkaz hypotézy č. 2, zda a do jaké míry jsou na sobě závislé hodnoty CPI a PZI.
Graf č. 4: Meziroční porovnání hodnoty PZI a CPI v ČR Porovnání hodnoty CPI a PZI
0 1 2 3 4 5 6
0,00 100
000,00 200
000,00 300 000,00 x - hodnota PZI
y - hodnota CPI
Řada1
Lineární (Řada1)
Zdroj: vlastní zpracování
Slope -1,74307E-06
Y -intercept 4,6957032
Correl -0,195709972
RKQ 0,038302393
Correlace ve svém výsledku zhodnocuje závislost daných kriterií v rozmezí od -1 do 1.
Výpočet statistické funkce Correl této závislosti činí -0,195.
Tímto výpočtem je dokázáno, že mezi hodnotou PZI a CPI indexem vnímání korupce, v rozmezí let 2000 – 2011 na území ČR, je negativní závislost.
Ale s ohledem na výsledek výpočtu RKQ, který činí 0,038, můžeme závislost považovat za neprokázanou, pravděpodobně z důvodu malého množství dat.
Pro porovnání výsledků nyní provedu stejné důkazy i u vybraných států EU.
Tabulka č. 4: Meziroční vývoj CPI a PZI vybraných států v letech 2000 – 2010
Rakousko Maďarsko
Rok CPI PZI CPI PZI
2000 7,7 8525406379 5,2 2770479254
2001 7,8 5905880645 5,3 3943892055
2002 7,8 318132393 4,9 3012851828
2003 8 7098252090 4,8 2177247085
2004 8,4 3892054627 4,8 4281793079
2005 8,7 81648142050 5 7626151047
2006 8,6 2477350622 5,2 19522270605
2007 8,1 63971942723 5,3 70843211492
2008 8,1 6602199362 5,1 72256851510
2009 7,9 8713914101 5,1 3353974138
2010 7,9 -26605070979 4,7 -41989243206
Graf č. 5: Závislost PZI a CPI v Rakousku
Závislost PZI a CPI Rakousko
7,6 7,8 8 8,2 8,4 8,6 8,8
-5E+10 0 5E+10 1E+11
x - Hodnota PZI
y - Hodnota CPI Závislost CPI a
PZI stát Rakousko
Lineární (Závislost CPI a PZI stát Rakousko)
Zdroj: vlastní zpracování
Slope 5,38942E-12
Intercept 8,011269071
Correl 0,490791466
RKQ 0,240876264
Graf č. 6: Závislost PZI a CPI v Maďarsku:
Závislost CPI a PZI Maďarsko
4,64,7 4,84,95 5,15,2 5,35,4
-5E+10 0 5E+10 1E+11
x - Hodnota PZI
y - Hodnota CPI Závislost CPI a
PZI Lineární
(Závislost CPI a PZI)
Zdroj: vlastní zpracování
Slope 3,80929E-12 Intercept 4,985180813
Correl 0,585478306
RKQ 0,342784847
Correlace ve svém výsledku zhodnocuje závislost daných kriterií v rozmezí od -1 do 1.
Výpočet statistické funkce Correl
Correl
Rakousko 0,490791466
Correl
Maďarsko 0,585478306
Tímto výpočtem je dokázáno, že mezi hodnotou PZI a CPI , v rozmezí let 2000 - 2010 v zemích Rakousko i Maďarsko je slabá pozitivní závislost, přičemž ve státě se slabší ekonomikou - v Maďarsku, je tato pozitivní závislost silnější než v Rakouskou (státě se silnější ekonomikou).
Ale s ohledem na výsledek výpočtu RKQ, který činí 0,24 u Rakouska a 0,34 u Maďarska, můžeme závislost považovat za neprokázanou, pravděpodobně z důvodu malého množství dat.
Z výše uvedených výsledků vyplývá, že hypotéza pana Pachmana, že míra korupce ovlivňuje negativně příliv zahraničních investic nebyla jednoznačně prokázána.
3.1.3 Vztah korupce a nezaměstnanosti
Jak již bylo zmíněno, korupční chování zvyšuje náklady státu i samotným obyvatelům. Zvýšením ceny zboží dojde k poklesu poptávky na trhu výrobků a služeb.
Výrobci pak mohou reagovat snížením produkce, což může vést až ke snižování pracovních míst.
Naopak nízká míra korupce podpoří příliv zahraničního kapitálu a dochází k vytváření nových pracovních míst. Obyvatelstvo pak zvýší svoji kupní sílu a dává tak impuls k rozvíjení dalších podnikatelských příležitostí.
V následujících dvou grafech si ukážeme vývoj korupce a nezaměstnanosti za posledních deset let v ČR a vývoj korupce a nezaměstnanosti ve vybraných státech EU v roce 2010. Následným výpočtem statistické funkce Correlace provedeme důkaz o hypotéze č. 3 o vzájemné závislosti.
Graf č. 7: Vývoj korupce a nezaměstnanosti v ČR v letech 2000 – 2010
Zdroj: Vývoj CPI a nezaměstnanosti v ČR [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z WWW:
Grafem č. 8 je veden důkaz hypotézy č. 3, zda a do jaké míry jsou závislé hodnoty CPI a mírou nezaměstnanosti.
Graf č. 8: Závislost CPI na nezaměstnanosti v ČR v letech 2000 - 2010
Závislost CPI a U
0 1 2 3 4 5 6
0 2 4 6 8 10 12
x - hodnota U
y - hodnota CPI
Závislost CPI a U Lineární (Závislost CPI a U)
Zdroj: Vlastní úprava
Slope -0,2868
Intercept 6,92033
Correl -0,8004
RKQ 0,64062
Correlace ve svém výsledku zhodnocuje závislost daných kriterií v rozmezí od -1 do 1.
Výpočet statistické funkce Correl činí -0,8004.
Tímto výpočtem je dokázáno, že mezi hodnotou CPI a U, v rozmezí let 2000 – 2011 na území ČR, je negativní závislost.
Graf č. 9: Vývoj CPI a nezaměstnanosti v roce 2011
Zdroj: Vývoj CPI a nezaměstnanosti v ČR [online]. 2012 [cit. 2012-06-22]. Dostupné z WWW:
Tabulka č. 5: Porovnání CPI a nezaměstnanosti ve vybraných státech v roce 2011 CPI Nezaměstnanost v %
Polsko 5,5 2,5
Slovensko 4 13,5
Portugalsko 6,1 12,7
Španělsko 6,2 20,3
Itálie 3,9 8,4
Řecko 3,4 21
Velká Británie 7,8 8,3
Francie 7 9,7
Německo 8 7,1
ČR 4,4 8,6
Zdroj: Meziroční procentní změna HDP a CPI [online]2012 [cit. 2012-13-6]. Dostupné z WWW:
Z výše zobrazeného grafu č. 9. a tabulky č. 5. vyplývá, že korupce a nezaměstnanost se vzájemně nepřímo ovlivňují. Státy s nejvyšší nezaměstnaností (Řecko, Španělsko) nemají současně nejvyšší míru korupce (nejnižší index CPI), respektive u Řecka je míra mezi korupcí a nezaměstnaností přímo úměrná, u Španělska tomu tak není.
Následující graf znázorňuje závislost CPI a nezaměstnanosti ve vybraných státech Evropské unie v roce 2011.
Graf č. 10: Závislost CPI a nezaměstnanosti ve vybraných státech v roce 2011
Závislost mezi U a CPI
0 1 2 3 4 5 6 7 8 9
0 5 10 15 20 25
Hodnota U - x
Hodnota CPI - y
Závislost mezi U a CPI Lineární (Závislost mezi U a CPI)
Zdroj: vlastní zpracování
Slope -0,094
Y-intercept 6,68422
Correl -0,3287
RKQ 0,10802
Correlace ve svém výsledku zhodnocuje závislost daných kriterií v rozmezí od -1 do 1.
Výpočet statistické funkce Correl této závislosti činí -0,3287.
Tímto výpočtem je dokázáno, že mezi hodnotou U nezaměstnaností a CPI indexem vnímání korupce, v roce 2011 ve vybraných státech EU, je negativní závislost. Ale s ohledem na výsledek výpočtu RKQ, který činí 0,10, můžeme závislost považovat za neprokázanou, pravděpodobně z důvodu malého množství dat.
3.2 Protikorupční aktivity
Existuje řada faktorů, podle kterých je v současnosti o korupci větší zájem než v minulosti. Důvody hledejme v nárůstu počtu demokratických režimů a tím nárůst volných a nezávislých médií. Přechod k demokracii je neodmyslitelně spojen s rozsáhlou privatizací státních firem, což je živná půda pro korupci. Povědomí o korupci pomohly rozšířit také nezávislé organizace zabývající se korupcí, ale i společenský vývoj, jako globalizace, spoléhání na tržní mechanismy a integrace celosvětového obchodu. Rozšiřující se globalizace umožnila intenzivní kontakty mezi státy s různorodou kulturou. Firmy obchodující s těmito zeměmi narážely na různé formy diskriminace. Korupce byla totiž v řadě vyspělých evropských zemí podporována vládní politikou. Významnou výhodou firem z takových zemí bylo, že náklady na korupci byly daňově uznatelné, což se nelíbilo zejména americkým, ale i jiným exportérům. Sílícím tlakem na toto znevýhodnění docílily zrušení této překážky mezinárodního obchodu. Na druhou stranu ale právě Amerika vytvořila unikátní právní prostředí pro lobbing, nebo-li legální korupci, takže ani ji nemůžeme považovat za zemi vypořádávající se s korupcí úspěšně.
Jestliže tedy souhlasíme s hypotézou, že korupce poškozuje trh, je třeba najít účinný boj proti ní. Každá vláda vypracovává vlastní způsoby boje s korupcí, nebo je možné využít způsob, který se osvědčil v sousedních státech. V České republice je boj proti korupci jednou z priorit vlády již od roku 1998, kdy byla vypracována ucelená národní protikorupční strategie institutem pro výzkum trhu GfK Praha.
K protikorupčním aktivitám v ČR patří:
- Vládní program boje proti korupci v České republice, - Nejvyšší kontrolní úřad,
- Úřad pro ochranu hospodářské soutěže, - Veřejný ochránce práv,
- Systém specializovaných složek stíhajících korupci, - Antikorupční koalice.
V tabulce č. 4 si pro představu ukážeme výňatek pořadí států na celosvětovém žebříčku CPI v roce 2010.
Tabulka č. 6: Index CPI v roce 2010
Pořadí Stát Index
1. – 3. Dánsko 9,3
1. – 3. Nový Zéland 9,3
1. – 3. Singapur 9,3
… … …
53. Česká republika 4,6
54. – 55. Jižní Afrika 4,5
… … …
110. – 115. Indonésie 2,8
… … …
154. – 163. Rusko 2,1
… … …
178. Somálsko 1,1
Zdroj: Index CPI v roce 2010 [online]2012 [cit. 2012-13-6]. Dostupné z WWW:
Na celosvětovém žebříčku CPI – Index vnímání korupce 2011 se Česká republika dělí o 57.-59. místo s Namibií a Saudskou Arábií. Trend je negativní, oproti roku 2010 si ČR pohoršila o významných 0, 2 desetin bodu a v rámci Evropy a vyspělých zemí propadá na úplné dno.
Mezi nejméně zkorumpované země světa se v roce 2011 řadí Nový Zéland (9,5), Dánsko a Finsko (9,4). Nejnižšího hodnocení dosáhly Severní Korea a Somálsko (1,0).
Graf č. 11: Porovnání HDP a CPI ve vybraných státech v roce 2010 Porovnání HDP a CPI
0 2 4 6 8 10 12
0 20000 40000 60000 80000
Hodnota HDP
Hodnota CPI
Řada1
Lineární (Řada1)
Zdroj: Závislost HDP a CPI [online]. 2012 [cit. 2012-03-12]. Dostupné z WWW:
<http://en.wikipedia.org/wiki/List_of_countries_by_GDP_(nominal)>vlastní úprava
Výsledek – závislost mezi mírou korupce CPI a bohatstvím, reprezentovaná HDP podle Correllace, která vykazuje hodnoty od -1 do +1, s výsledkem 0,831961 – vykazuje silnou závislost mezi mírou korupce CPI a HDP, (tzn. míra korupce má pozitivní závislost na bohatství, reprezentované HDP). Výpočet byl proveden pomocí statistické funkce Correl v programu Microsoft Office Excel. Za zdroj dat byla použita statistická data z tabulky č. 4. Index CPI v roce 2010.
Výpočty statistických funkcí:
Slope 0,000144
Y-intercept 2,083449
Correl 0,831961
RKQ 0,692159
Zahraniční vliv na protikorupční politiku ČR
Jak již bylo zmíněno, ČR je zapojena do několika mezinárodních organizací, hlavně Evropské unie (EU) a Rada Evropy (RE).
Česká republika je signatářem několika mezinárodních dohod, například:
- Trestněprávní úmluva Rady Evropy o korupci, - Občanskoprávní úmluva Rady Evropy o korupci,
- Úmluva OECD o potírání úplatkářství cizích veřejných představitelů,
- Evropská konvence o praní špinavých peněz a o pátrání, zabavování a konfiskaci výnosů ze zločinu.
Česká republika, jako součást Evropské unie, se připojuje k již vydaným opatřením, účastní se tvorby nových opatření a všechny implementuje do svého právního systému.
V rámci boje s korupcí ČR spolupracuje s Multidisciplinárním výborem pro korupci (GMC) RE, Evropskou protikorupční jednotkou (OLAF) v rámci Evropské komise a Evropským výborem pro otázky zločinnosti (CDPC). Účastní se i programů OCTOPUS I. a OCTOPUS II.
4 Multikriteriální analýza
V mnohonásobné regresní analýze (Multiple Regression Analysis) se nejčastěji uvažuje prostý lineární vztah mezi závisle proměnnou y a nezávislými proměnnými x1, x2,…xk, který má tvar: y = b0 + b1 x 1 + b2 x 2 +…+ bk x k
Tabulkou č. 8 je veden důkaz hypotézy č. 4, zda a do jaké míry na sobě závisí hodnoty CPI, státního dluhu a vládních výdajů.
Tabulka č. 7: Vstupní proměnné pro vícenásobnou regresní analýzu
Rok 2000 2001 2002 2003 2004 2005 2006 2007 2008 2009 2010
CPI 4,3 3,9 3,7 3,9 4,2 4,3 4,8 5,2 5,2 4,9 4,6
Státní dluh 289,3 345,0 395,9 493,2 592,9 691,2 802,5 892,3 999,8 1178,2 1344,1 Vládní výdaje 632 694 751 809 863 923 1021 1092 1084 1167 1157
Zdroj: Statistická data za období 2000 - 2010 [online]2012 [cit. 2012-23-6]. Dostupné z WWW:
vlastní úprava
CPI = b0 + b1*státní dluh + b2* vládní výdaje
CPI = 1.484519 + .000100121*státní dluh + .003993 * vládni výdaje (1.195951) (.0011806) (.0021624)
R2 = 0.6778 - regrese vysvětluje statistiku na 67%
Tabulka č. 8: Regresní statistika
Vysvětlení výsledku :
Násobné R – je 0,823 a znamená, že proměnné mají poměrně vysokou interakci.
Hodnota spolehlivosti R2 – je 0,67 a znamená, že regrese vysvětluje statistiku na 67 %.
Nastavená hodnota spolehlivosti – je 0,59 - měří podíl na změně hodnoty závislé proměnné.
Chyba střední hodnoty – je 0,33 a znamená: čím menší je chyba střední hodnoty, tím spolehlivější je odhad.
Pozorování – použila jsem 11 proměnných v regresi a 3 nezávislé proměnné.
ANOVA – (analýza rozptylu) je statistická metoda pro provádění současně probíhajících porovnání mezi dvěma nebo více možnostmi, statistická metoda, která upřednostňuje hodnoty, které mohou být testovány tak, aby se určilo, zda existuje významný vztah mezi proměnnými.
Hodnota P určuje statistickou významnost. Porovnává se s předem stanoveným číslem α, která je 0,05. Je-li hodnota P menší, rovnocennost modelů se zamítne.
Hodnota P – pro první nezávislou proměnnou (státní dluh) je 0,4210 - pro druhou nezávislou proměnnou (vládní výdaje) je 0,1019
Hodnota P pro první nezávislou proměnnou (státní dluh) je 0,4210 a pro druhou nezávislou proměnnou (vládní výdaje) je 0,1019. S ohledem na hodnotu α , která je 0,05 je rovnocennost modelů projevena.
Je nutné dodat, že pokud by se vycházelo z většího množství dat, závislost by mohla mít jinou hodnotu.
T-stat – je měření statistické významnosti mezi nezávislou proměnou y a závislými proměnnými x. Obecně platí, že každá t-hodnota větší než +2 nebo menší než -2 je přijatelná. Čím vyšší je t-hodnota, tím větší důvěru máme v koeficient, jako nástroj pro odhad. Nízké t-hodnoty jsou údaje o nízké spolehlivosti prediktivní síly tohoto koeficientu.
V našem případě je hodnota t-stat pro nezávislou proměnnou (vládní výdaje) 1,84 a pro druhou nezávislou proměnnou (státní dluh) – 0,84. Oba uvedené výsledky jsou menší než 2 a to ukazuje, že koeficienty jsou nevýznamné.
I zde platí, že pokud by se vycházelo z většího množství dat, závislost by mohla mít jinou hodnotu.
5 Korupce a Evropská unie
V této kapitole se budu věnovat hodnocení korupce v jednotlivých státech EU, vzájemné porovnávání států, legislativu EU vztahující se ke korupci a vliv korupce na integrační proces.
Protikorupční strategie je jednou z podmínek členství EU. Evropská komise se obává míry korupce v některých státech, vzhledem k tomu, že postkomunistická společnost je náchylnější ke korupčnímu jednání. V roce 1993 byla Radou Evropy stanovena „Kodaňská kritéria“, která je třeba pro vstup do EU splnit. Přestože v nich nejsou přesně stanoveny cíle protikorupčních politik kandidátských zemí, vyplývá z jejich charakteru, že korupce musí být nekompromisně potlačována.
Jsou to tato kritéria: 17
• stabilita institucí zajišťujících demokracii, právní stát, lidská práva a ochranu menšin,
• fungující tržní hospodářství a schopnost vyrovnat se s konkurencí uvnitř Unie,
• schopnost dostát členským závazkům a plnit cíle politické, hospodářské a měnové unie.
Rozdělení přístupů k protikorupční politice: 18
• trestněprávní a administrativní kontrola (korupce je chápána jako úplatkářství, přístup usiluje o odbourání příležitosti ke korupčnímu jednání, byl přijat Evropskou komisí),
17 OPEN SOCIETY INSTITUTE, MOONITOROVACÍ PROGRAM OPEN SOCIETY INSTITUTE v rámci přípravy vstupu do EU, Monitoring procesu vstupu do EU: Korupce a protikorupční politika, OSI/EU Accession Monitoring Program, Praha, 2002, s. 15, 16.
18 OPEN SOCIETY INSTITUTE, MOONITOROVACÍ PROGRAM OPEN SOCIETY INSTITUTE v rámci přípravy vstupu do EU, Monitoring procesu vstupu do EU: Korupce a protikorupční politika, OSI/EU Accession Monitoring Program, Praha, 2002, s. 22 – 25.
• korupce malého státu (problémem je státní správa, přístup se snaží omezit roli a regulace státu),
• politicko-ekonomický pohled (nezahrnuje pouze korupci, ale i makroekonomickou stabilitu, demokratizaci a prosazování na trhu, soustředí se na větší transparentnost veřejných programů a omezení rozporů ve vztazích nadřízený – podřízený),
• vícepilířová strategie / systém národní integrity (usiluje o zapojení občanské společnosti do protikorupčních projektů a udržení lobbingu v určitých mezích, propaguje ji TI),
• přístupy založené na veřejné integritě (opírají se o přímé stimuly – pozitivní motivace k protikorupčnímu jednání a bojují s korupcí tvorbou autonomních veřejných funkcí, připouštějí, že antikorupční přístupy spočívají v omezení rozhodovacího prostoru / pravomocí / mohou vést až k omezení rozhodování ve veřejném zájmu).
EU přijala na počátku 90. let řadu protikorupčních opatření. V roce 2001 byla zveřejněna Bílá kniha, která potvrzuje princip subsidiarity a jejímž cílem je větší transparentnost procesu vytváření politik. Mezi další protikorupční snahy patří Kodex chování pro členy parlamentu.
5.1 Protikorupční legislativa
Mezi protikorupční legislativu lze zařadit především následující úmluvy:
• Trestněprávní úmluva Rady Evropy o korupci,
• Občanskoprávní úmluva Rady Evropy o korupci,
• Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů,
• Konvence OECD o potírání úplatkářství cizích veřejných činitelů. 19
19 OPEN SOCIETY INSTITUTE, MOONITOROVACÍ PROGRAM OPEN SOCIETY INSTITUTE v rámci přípravy vstupu do EU, Monitoring procesu vstupu do EU: Korupce a protikorupční politika, OSI/EU Accession Monitoring Program, Praha, 2002, s. 31.
Kandidátské země jsou hodnoceny na základě ratifikace a podpisu těchto dohod.
Trestněprávní úmluva Rady Evropy o korupci 20
Zaměřuje se na harmonizaci národních právních řádů a zlepšuje mezinárodní spolupráci. Hlavním cílem je soudní stíhání korumpovaných a korumpujících osob a zefektivnění soudních jednání s těmito osobami.
Občanskoprávní úmluva Rady Evropy o korupci
Zabývá se především občanskoprávními otázkami souvisejícími s náhradou škody způsobenou korupčním jednáním. Subjekty poškozené korupčním jednáním mají na základě této smlouvy právo domáhat se náhrady způsobené škody.
Úmluva Rady Evropy o praní, vyhledávání, zadržování a konfiskaci výnosů ze zločinů
Tato úmluva usiluje o zakotvení souboru předpisů upravujících trestní řízení, které předchází vynesení rozhodnutí o propadnutí nástrojů trestné činnosti a jeho provedení a dále o zavedení účinného mechanismu mezinárodní spolupráce směřující k odnětí nástrojů pachatelům trestné činnosti a zabavení výnosů z ní.
Úmluva OECD o potírání úplatkářství cizích veřejných činitelů
Organizace pro hospodářskou spolupráci a rozvoj (OECD) se bojem proti korupci zabývá od roku 1989. Její úmluva se zaměřuje na postih korumpujících nabízejících úplatky.
V roce 1998 Rada Evropy schválila vytvoření Skupiny států proti korupci GRECO (Group of States against Corruption), která má pomoci odhalovat nedokonalosti národních protikorupčních mechanismů a k rychlému přijetí vhodné legislativy.
20 MALECHOVÁ, D: Korupce a nástroje protikorupční politiky z pohledu vstupu do EU, MU ESF, Katedra veřejné ekonomie, Brno, 2004, s. 47 – 49.
Výhody principů GRECO: 21
• jsou flexibilní s ohledem na národní specifika, jejich dodržování neznamená nutně realizaci stejné politiky ve všech zemích,
• principy se mohou dále vyvíjet na základě dialogu v komunitě sobě rovných,
• organizace GRECO vytvořila fungující hodnotící proces založený na vzájemném auditu a dialogu s vládami členských zemí. Proces auditu zapojuje do hodnotících týmů představitele západoevropských a východoevropských států na bázi rovnosti.
Česká republika je členem GRECO od roku 2002 a zastupuje ji Mezinárodní odbor ministerstva spravedlnosti a pracovník odboru Bezpečnostní politika ministerstva vnitra. Účastní se hodnocení protikorupčních opatření přijatých v jednotlivých členských státech a má podíl na dalším směřování Rady Evropy v oblasti korupce.
5.2 Porovnání makroekonomických veličin ve vybraných státech EU
V následujícím grafu si ukážeme rozdíl ve vývoji HDP ve vybraných zemích Evropské unie.
21 OPEN SOCIETY INSTITUTE, MOONITOROVACÍ PROGRAM OPEN SOCIETY INSTITUTE v rámci přípravy vstupu do EU, Monitoring procesu vstupu do EU: Korupce a protikorupční politika.
Graf č. 12: Vývoj HDP v SRN, Francii a VB v letech 2000 - 2011
Zdroj: Vývoj HDP v SRN, Francii a VB [online]. 2012 [cit. 2012-0ž-17]. Dostupné z WWW:
Graf č. 13: Vývoj CPI ve vybraných státech EU v letech 2000 - 2011
Zdroj: VývojCPI ve vybraných státech EU [online]. 2012 [cit. 2012-06-17]. Dostupné z WWW:
Z obou grafů vyplývá, že poměřované státy EU mají za posledních deset let velmi podobný růst ekonomiky i indexu vnímání korupce.
