Hlavní práce76664_strj16.pdf, 905.8 kB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra financí a oceňování podniku

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Jiří Strnad

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

Katedra financí a oceňování podniku Finance a účetnictví: Finance

Finanční analýza – prostorové srovnání se zaměřením na kapitálovou strukturu bank v

ČR

Autor bakalářské práce: Jiří Strnad

Vedoucí bakalářské práce: Barbora Nohýnková

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma Finanční analýza – prostorové srovnání se zaměřením na kapitálovou strukturu bank v ČR, vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.

V Praze dne 21.08.2021

...

Jiří Strnad

(4)

Abstrakt

Práce se věnuje finanční analýze deseti bankovních subjektů působících na území České republiky. Na skupině pěti velkých bank a skupině pěti menších bank byla provedena finanční analýza se zaměřením na kapitálovou strukturu. Byly zkoumány pasivní strany bilance a poměrové ukazatele kapitálové přiměřenosti.

Kapitola č.1 obsahuje teoretická východiska finanční analýzy a regresní analýzy použitá v této práci.

Druhá kapitola představuje vybrané banky, které budou předmětem analýzy.

Stručnou historii, zaměření, podíl na trhu, identifikaci a mateřskou společnost.

Čtvrtá kapitola obsahuje finanční analýzu vybraných bank se zaměřením na vybrané ukazatele.

V paté kapitole je uplatněna regresní analýza na ukazatele, které v rámci skupiny bank vykazovali jistou míru podobnosti a jsou porovnány napříč oběma skupinami. Je zkoumán vliv velikosti banky na vybrané ukazatele.

U ukazatelů podíl závazků vůči klientům a u poměrů regulatorního kapitálu byl pozorován vliv velikosti banky na tyto ukazatele.

Klíčová slova

finanční analýza, bankovní sektor, kapitálová struktura, regresní analýza

(5)

Obsah

Úvod ... 6

1 Teoretická část ... 6

1.1 Finanční analýza ... 7

1.1.1 Zdroje dat ... 8

1.1.2 Metody a ukazatele ... 8

1.2 Regresní analýza ... 13

1.2.1 Gauss-Markovovy předpoklady ... 14

2 Vybrané bankovní společnosti ... 17

2.1 Velké bankovní společnosti... 17

2.1.1 Československá obchodní banka, a. s. ... 17

2.1.2 Česká spořitelna, a.s. ... 18

2.1.3 Komerční banka, a.s. ... 19

2.1.4 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s... 20

2.1.5 Raiffeisenbank a.s. ... 21

2.2 Malé bankovní společnosti ... 21

2.2.1 MONETA Money Bank, a.s. ... 21

2.2.2 Fio banka, a.s. ... 22

2.2.3 Air Bank a.s. ... 22

2.2.4 Equa bank a.s. ... 23

2.2.5 Sberbank CZ, a.s. ... 24

3 Podíl vybraných společností na bankovním trhu ... 25

4 Finanční analýza – praktická část ... 28

4.1 Struktura pasiv ... 28

4.2 Struktura pasiv – velké banky ... 28

(6)

4.3 Struktura pasiv – malé banky ... 32

4.4 Porovnání vybraných ukazatelů struktury bilance s průměrem segmentu obchodních bank ... 35

4.5 Kapitálová přiměřenost ... 36

4.6 Ukazatele rentability ... 38

4.7 Ukazatele produktivity ... 39

5 Komparace vybraných ukazatelů ... 41

5.1 Aplikace regresní analýzy ... 41

5.1.1 Poměr vlastního kapitálu k celkovým pasivům ... 41

5.1.2 Poměr cizího kapitálu k celkovým pasivům ... 42

5.1.3 Poměr závazků vůči klientům k celkovým pasivům... 43

5.1.4 Poměr základního kapitálu vůči celkovým pasivům ... 45

5.1.5 Poměr emitovaných dluhopisů vůči celkovým pasivům ... 46

5.1.6 Kapitálové poměry ... 47

Závěr ... 53

Seznam použité literatury a pramenů ... 55

Seznam obrázků a tabulek ... 58

(7)

6

Úvod

Banky a bankovní systém mají v každé vyspělé ekonomice nezastupitelnou roli.

Jejich hlavní úlohou je zprostředkování transakcí, přijímání vkladů, poskytování úvěrů a transformace splatností. Stabilita bank je do značné míry i stabilitou celé ekonomiky.

Tato stabilita se odvíjí především od kvality aktiv, respektive pohledávek. Peněz, které banka půjčila a schopnosti a ochoty dlužníků tyto peníze splácet. Pokud se tato schopnost nebo ochota naruší, může to mít dalekosáhlé následky třeba v podobě světové finanční krize z roku 2008.

Další zajímavou částí účetních výkazů je způsob financování banky. Pro tento účel je nutné podívat se na pasivní stranu rozvahy komerční banky.

Cílem této práce je porovnat kapitálovou strukturu skupiny velkých a menších bank, najít případné podobnosti a porovnat je mezi oběma skupinami.

Banky zkoumané v této práci jsou: Air Bank a.s., Česká spořitelna a.s, Československá obchodní banka, a.s., Equa bank a.s., Fio banka, a.s., Komerční banka, a.s, MONETA Money Bank, a.s., Raiffeisenbank a.s., Sberbank CZ, a.s., UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

(8)

7

Finanční analýza

Finanční analýza jako pojem může v odborné literatuře nabývat různých významů, které se liší v závislosti na jejím účelu a uživatelích. Nejširší definice je, že

„finanční analýza představuje systematický rozbor získaných dat, která jsou obsažena především v účetních výkazech. Finanční analýzy v sobě zahrnují hodnocení firemní minulosti, současnosti a předpovídání budoucích finančních podmínek.“ (Růčková, 2019)

Účelem finanční analýzy je zhodnotit stav podniku z hlediska ziskovosti, vhodnosti kapitálové struktury, efektivního využití aktiv a schopnosti splácet závazky (Knápková, 2017). Podle Růčkové (2019) je hlavním smyslem finanční analýzy příprava podkladů pro rozhodování o fungování podniku, neboť pouze strohá data z účetních výkazů nedokážou zachytit reálnou situaci podniku. Marek (2009) účel finanční analýzy rozšiřuje ještě o zjišťování silných a slabých stránek podniku.

Uživatele finanční analýzy je možné dělit do dvou základních skupin: externí uživatelé a interní uživatelé. Mezi externí uživatele jsou řazeni věřitelé, odběratelé, dodavatelé, státní instituce, konkurence a odborná veřejnost. Mezi interní uživatele pak management. Každá zájmová skupina preferuje jiné informace a toto se odráží i v jejich pohledu na finanční analýzu. Management podniku potřebuje analýzu pro krátkodobé i dlouhodobé finanční řízení podniku. Pro vlastníky budou nejdůležitější ukazatele rentability. Věřitele bude zase zajímat především likvidita podniku a schopnost splácení závazků. Státní instituce shromažďují data pro očekávaný daňový výnos. A investory bude zajímat finanční zdraví podniku (Růčková, 2019).

Marek (2009) se také zabývá postupem práce finančního analytika, která podle něj jde rozdělit do pěti na sebe navazujících kroků:

1. stanovení účelu a výběr vyšetřované osoby 2. příprava vstupních dat

3. základní vyšetření 4. specifické vyšetření

5. stanovení diagnózy a léčebného procesu

(9)

8

Dále také dělí samotné analytiky na interní analytiky, kteří mají přístup k interním materiálům vyšetřované osoby a externí analytiky, kteří čerpají data pouze z veřejně přístupných informací.

1.1.1 Zdroje dat

Základním zdrojem dat pro finanční analýzu jsou účetní výkazy podniku:

rozvaha, výkaz zisku a ztráty, přehled o finančních tocích, přehled o změnách vlastního kapitálu a příloha účetní závěrky. (Knápková, 2017)

Základním zdrojem dat pro tuto práci jsou účetní závěrky vybraných bank z období mezi lety 2015 a 2019. Tyto účetní závěrky jsou upraveny zákonem č.

21/1992Sb. o bankách, který mimo jiné upravuje ověření účetní závěrky auditorem a předání výroční zprávy České národní bance. Jedná se o individuální (nekonsolidované) účetní závěrky, aby byl omezen vliv přidružených a dceřiných společností, jejichž předmětem podnikání nemusí být poskytování bankovních služeb (pojišťovny, stavební spořitelny, leasingové společnosti).

1.1.2 Metody a ukazatele

Mezi základní ukazatele využívané při finanční analýze jsou řazeny ukazatele poměrové, stavové (absolutní), tokové a rozdílové. Bezesporu nejvíce využívané jsou poměrové ukazatele, které jsou definovány jako podíl dvou složek. Slouží k časovým srovnáním a průřezovým a srovnávacím analýzám (Růčková, 2019).

1.1.2.1 Ukazatele struktury bilance

Ukazatele struktury bilance umožňují získat přehled o podnikatelském zaměření banky. Zároveň je možno jimi porovnávat mezi jednotlivými podobně zaměřenými institucemi. Poskytují také základní přehled o poměrech mezi položkami aktiv a pasiv a mohou tedy indikovat stav likvidity a také slouží při odhalování rizika koncentrace.

Jedním z ukazatelů struktury bilance je ukazatel úvěrové pohledávky za klienty k celkovým aktivům

𝑅_𝑙 = 𝑙

𝐴× 100 kde

l jsou úvěrové pohledávky za klienty a A celková aktiva

(10)

9

Za l je možno dosazovat podle odvětví, času splatnosti nebo velikosti klienta a upravovat tak tento ukazatel podle aktuální potřeby a požadavků na detail.

Na straně pasiv je možné použít obdobný ukazatel, poměr závazků ke klientům na celkových pasivech

𝑅_𝑑 = 𝑑

𝐿× 100 kde

d jsou závazky vůči klientů a L celková pasiva

I zde je možné do čitatele dosazovat podle jednotlivých druhů závazků a velikosti nebo druhu věřitele.

1.1.2.2 Ukazatele bankovní rentability

Ukazatele rentability analyzují pomocí dosaženého výsledku hospodaření úspěšnost ekonomické činnosti banky. Tyto ukazatele měří návratnost vloženého kapitálu pro vlastníky a věřitele. Rozkladem těchto ukazatelů je možné zjistit, že výrazný vliv na rentabilitu má likvidita a řízení aktiv a pasiv. Jedním ze dvou základních ukazatelů rentability je rentabilita vlastního kapitálu, která ukazuje návratnost kapitálu pro vlastníky.

𝑅𝑂𝐸 =𝐸𝐴𝑇

𝑉𝐾 × 100 kde

EAT je čistý zisk po zdanění VK je vlastní kapitál

Druhým základním ukazatelem je rentabilita aktiv, ta ukazuje návratnost kapitálu pro vlastníky i věřitele.

𝑅𝑂𝐴 =𝐸𝐴𝑇

𝐴 × 100

Mimo výše zmíněných vlivů hraje roli také struktura výnosů, nákladů a produktivita.

1.1.2.3 Ukazatele produktivity

Ukazatele produktivity měří efektivnost využívání majetku, to je odrazem manažerského řízení banky. Intuitivně neefektivní využívání majetku vede k nepřiměřenému vázání finančních zdrojů a tím ke zvýšení nákladů financování s dopady na likviditu, rentabilitu a také konkurenceschopnost banky. Jedním z ukazatelů produktivity je ukazatel celkové produktivity.

(11)

10 𝑃 = 𝐸𝐴𝑇

𝑃𝑃𝑃𝑍 kde

PPPZ je průměrný přepočtený počet zaměstnanců

Dalším ukazatelem je ukazatel nákladové intenzity 𝑁_𝐼 = 𝑁

𝑃𝑃𝑃𝑍 kde

N jsou celkové náklady

Ukazatel v čitately je možné zaměnit za např. personální náklady a výsledkem poté budou průměrné náklady na jednoho zaměstnance, nebo za objem prodaných úvěrů či přijatých depozit a výsledkem budou objemové ukazatele produktivity.

1.1.2.4 Ukazatele kapitálové přiměřenosti

Bankovní sektor je nejen v ČR silně regulovaný. Klíčovým druhem regulace je požadavek na kapitálovou přiměřenost. Podle Bláhové (2018) je jeho ekonomickou podstatou udržení určité míry vlastních zdrojů na bilanci banky. Z podstaty obchodního modelu totiž mají banky velký podíl cizích zdrojů a absence požadavku na kapitálovou přiměřenost by jim umožňovala toto zadlužení dále zvyšovat a podstupovat z toho plynoucí větší riziko. Dalším úhlem pohledu, který Bláhová (2018) zmiňuje, je osobní zainteresovanost vlastníků banky. Pokud by se vlastní kapitál limitně blížil nule, rizika z podnikání by byla efektivně převedena na vkladatele a věřitele.

Ve zkoumaném období platila regulace Basel III, která vstoupila v platnost roku 2014. Tato regulace zahrnuje požadavky na vyšší transparentnost, kvalitu a složení kapitálu, zavádí nové standardy risk managementu a pokrývá tržní, úvěrové a operační riziko (Mejstřík et al. 2015). Kapitál, který se počítá do kapitálové přiměřenosti je řazen podle své stability do dvou, respektive třech kategorií: Tier 1, ten je členěn na Common equity (CET 1, také běžný akciový kapitál) a dodatečný Tier 1 kapitál, a Tier 2 kapitál.

V běžném akciovém kapitálu je zahrnut splacený základní kapitál, emisní ážio, povinné rezervní fondy, nerozdělený zisk z předchozích období a zisk běžného období.

Součástí doplňkového Tier 1 kapitálu jsou dluhové nástroje mající charakter závazku

(12)

11

i kapitálu, perpetuální emise prioritních akcií atd. Tier 2 kapitál může obsahovat podřízený dluh splatný za více než 5 let a přebytek vytvořených opravných položek (Bláhová, 2018). Všechny tyto položky musí splňovat náročné podmínky regulátora pro zařazení do regulatorního kapitálu. Nejedná se tedy čistě o účetní hodnotu výše zmíněných položek.

Tento kapitál je poté sledován v poměru k rizikově váženým aktivům. Rizikově vážená aktiva jsou sumou jednotlivých položek aktiv a jim přidělených rizikových vah (Ziegler, 2006).

Zákonem daný vzorec pro výpočet minimální kapitálové přiměřenosti 𝐾𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙

𝑅𝑊𝐴𝑐 + 𝑅𝑊𝐴𝑚 + 𝑅𝑊𝐴𝑜≥ 10,5%

kde

𝑅𝑊𝐴𝑐 kapitálový požadavek na krytí úvěrového rizika 𝑅𝑊𝐴𝑚 kapitálový požadavek na krytí tržního rizika 𝑅𝑊𝐴𝑜 kapitálový požadavek na krytí operativního rizika

Požadavky nejsou stanovovány pouze na souhrnnou výši kapitálu, ale také na jednotlivé složky kapitálu. Common equity Tier 1 kapitál by měl představovat minimálně 4,5 % z minimálního kapitálového požadavku. Přičemž doplňkový Tier 1 kapitál maximálně 3,5 % a Tier 2 maximálně 2 % z minimálního kapitálového požadavku.

V bankovním sektoru ČR musí banky splňovat také požadavek 2,5 % CET 1 kapitálu v rámci bezpečnostní rezervy (Tomšík 2015). Tato sazba platila v celém sledovaném období.

Další rezervy tvoří proticyklická rezerva ve výši 0,5 % s platností od 1.1.2017 a systémová rezerva pro systémově významné banky s konkrétní sazbou pro jednotlivé banky:

(13)

12

Instituce Sazba od 1.11.2014 Sazba od 1.1.2017

Česká spořitelna, a.s. 3,0 % 3,0 %

Československá obchodní banka, a.s. 3,0 % 3,0 %

Komerční banka a.s. 2,5 % 3,0 %

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s. 1,0 % 2,0 %

Raiffeisenbank a.s. 0,0 % 1,0 %

(Zdroj: ČNB, Sazby kapitálové rezervy pro krytí systémového rizika dostupné z https://www.cnb.cz/cs/financni-stabilita/makroobezretnostni-politika/kapitalova- rezerva-ke-kryti-systemoveho-rizika/)

(14)

13

1.2 Regresní analýza

Pro účely zjišťování míry vlivu jednotlivých faktorů na kapitálovou strukturu vybraných bank je v této práci využívána regresní analýza. Vstupem do regresní analýzy je ekonometrický model, který je v obecné rovině formulován jako rovnice:

𝑌 = 𝛼 + 𝛽𝑛𝑋𝑛 + 𝑢 kde

𝑌 je endogenní (vysvětlovaná) proměnná 𝑋𝑛 jsou exogenní (vysvětlující) proměnné 𝛽𝑛 jsou parametry modelu a 𝛼 je konstanta a 𝑢 náhodná složka

Náhodná složka v modelu absorbuje ostatní vlivy, které působí na vysvětlovanou proměnnou a nejsou obsaženy ve vysvětlujících proměnných. V ideálním a zároveň nedosažitelném případě je tedy nulová a ekonometrický model se stává přesným matematickým modelem.

Po dosazení tohoto modelu do statistického softwaru (např. Gretlu) jsou pomocí metody nejmenších čtverců odhadnuty parametry, která popisují vztah jednotlivých proměnných se snahou minimalizovat náhodnou složku. Pro fungování metody nejmenších čtverců je zároveň nutné splnit Gaussovy – Markovovy předpoklady, které zajistí, že daný výstup je nejlepším lineárním a nestranným odhadem.

Výstupem statistického softwaru je kromě parametrů a náhodné složky, také řada vedlejších měření, která určují přesnost modelu a jeho vypovídací schopnosti (Hušek, 2007).

Koeficient determinace

značený R² je definován jako podíl rozptylu vysvětlované proměnné a vysvětlované proměnné s náhodnou složkou. Ze své podstaty je hodnota koeficientu mezi 0 a 1. Udává podíl vysvětlených čtverců na celkovém počtu čtverců. Díky oboru hodnot je možné koeficient determinace vyjádřit v procentech a lze jej vnímat jako procentní míru na kolik vysvětluje zvolený model realitu.

F-test

Hodnota na základě počtu pozorování v souboru a počtu exogenních proměnných určuje, zda na stanovené hladině významnosti platí hypotéza, že všechny parametry,

(15)

14

kromě konstanty, jsou nulové. Pokud je možné tuto hypotézu zamítnout, tak alespoň jedna vysvětlující proměnná má vliv na vysvětlovanou proměnnou. Zjednodušeně model dává statisticky smysl (Hušek, 2007).

t-test

Určuje na 5% nebo 1% hladině spolehlivosti význam jednotlivých parametrů v modelu. T-test pracuje se základní hypotézou, že parametr 𝛽 je roven libovolné hodnotě 𝛽^∗ (pro účely testu používáno 𝛽^∗ = 0) v rovnici:

𝑡 = |𝛽 − 𝛽^∗

𝑠 ⋅ 𝑐ℎ | ~𝑡(𝑛 − 𝑘 − 1)

Pokud je po dosazení hodnota t větší než kritická hodnota, lze konstatovat, že vliv daného parametru není nevýznamný. Daná exogenní proměnná tedy přispívá k vysvětlení vysvětlované proměnné (Hušek, 2007).

1.2.1 Gauss-Markovovy předpoklady

Pro bezchybné fungování metody nejmenších čtverců je třeba dodržet Gauss- Markovovy (GM) předpoklady:

1. střední hodnota náhodné složky je nulová

2. náhodné složky mají ve všech pozorováních konstantní a shodný konečný rozptyl.

3. náhodné složky ve dvou různých pozorováních jsou navzájem nezávislé, tedy mají nulovou kovarianci

4. vysvětlující proměnné jsou nezávislé na náhodných složkách.

Pokud není některý, nebo více z těchto předpokladů dodržen není možné považovat výsledné parametry dosažené metodou nejmenších čtverců za nejlepší, lineární a nestranné. Nejlepší je v tomto případě definováno jako minimální standardní chyba odhadnutého parametru. Nestranný znamená, že střední hodnota odhadnutého parametru je rovna jeho skutečné hodnotě (Hušek, 2007).

(16)

15 Heteroskedasticita

je porušením druhého GM předpokladu. Náhodné složky tedy nemají v různých porovnáních stejný rozptyl. Nelze tím pádem zajistit nejmenší možný rozptyl odhadnutých parametrů.

Statistický software umožňuje tento problém identifikovat a zároveň určit míru jakou heteroskedasticita ovlivňuje získané parametry. V praxi je používán Breusch – Pagan test. Pokud je jeho výsledek menší než kritická hodnota, lze považovat heteroskedasticitu za neprokázanou. Pokud se prokáže, je třeba upravit model přidáním dalších proměnných, případně pomocí zobecněné metody nejmenších čtverců (Hušek, 2007).

Autokorelace

je porušením třetího GM předpokladu, tedy náhodné složky různých pozorování nejsou vzájemně nezávislé. Stejně jako u heteroskedasticity, toto ovlivňuje schopnost zajistit nejmenší možný rozptyl odhadnutých parametrů.

Autokorelaci je možné odhalit pomocí Durbin-Watsonova testu, který určuje hodnotu autokorelace 𝑑; 𝑑 ∈ (0; 4). Tuto hodnotu je možné porovnat s tabulkou kritických hodnot, kde je určena horní (U) a dolní mez (L), která dělí výsledné hodnoty do tří pásem:

Pro hodnoty korelace 𝜌 ∈ (0; 1), tedy pozitivní korelace 𝑑 < 𝑑_𝐿 autokorelace se vyskytuje

𝑑 > 𝑑_𝑈 autokorelace se nevyskytuje

𝑑_𝐿 ≤ 𝑑 ≤ 𝑑_𝑈 interval neurčitosti, o autokorelaci není možné rozhodnout Pro hodnoty korelace 𝜌 ∈ (−1; 0), tedy negativní korelace

𝑑 > 4 − 𝑑_𝐿 autokorelace se vyskytuje 𝑑 < 4 − 𝑑_𝑈 autokorelace se nevyskytuje 4 − 𝑑_𝑈 ≤ 𝑑 ≤ 4 − 𝑑_𝐿 interval neurčitosti

Pokud se autokorelace vyskytuje je možné ji odstranit zařazením časově zpožděné endogenní proměnné nebo úpravou rovnice, při které je od rovnice modelu odečtena rovnice s časově zpožděnými proměnnými vynásobená číslem korelace 𝜌 (Hušek, 2007).

Multikolinearita

je stav, kdy v modelu s více endogenními proměnnými jsou tyto proměnné, lineárně závislé. Výsledky jsou poté ovlivněny překrýváním vektorů a dojde k protichůdným výsledkům F- testu, který vyhovuje a t-testů, které nevyhovují. Model

(17)

16

jako celek je tedy v pořádku, ale nelze dobře rozlišit vliv jednotlivých proměnných.

Tento stav není v rozporu s GM předpoklady (Hušek, 2007).

(18)

17

2 Vybrané bankovní společnosti

V této kapitole budou stručně představeny porovnávané bankovní společnosti.

Jejich stručná historie, vývoj, současné postavení na trhu a zaměření, potažmo obchodní model.

Pro účely porovnání jsou banky rozděleny do dvou kategorií: „Velké“, které naplňují kritéria České národní banky pro domácí systémově významné instituce k roku 2019. V souladu s materiálem Basilejského výboru pro bankovní dohled z roku 2012. Těmito kritérii jsou regulátorem stanovená míra velikosti, provázanosti, nenahraditelnosti a složitosti. Ve druhé kategorii, pro účely této práce označeny jako

„Malé banky“, jsou poté banky, které nejsou na domácí úrovni hodnoceny jako systémově významné.

2.1 Velké bankovní společnosti

2.1.1 Československá obchodní banka, a. s.

Byla založena státem v roce 1964 jako banka specializující se na financování zahraničního obchodu a operace na volném trhu. Po pádu komunistického režimu svoji činnost rozšířila na nově vznikající nestátní podnikatelské subjekty a fyzické osoby.

Na konci devadesátých let byla ČSOB privatizována v prvním tendru v bankovním sektoru. Majoritním vlastníkem se stala belgická KBC Bank ze skupiny KBC Group.

V červnu 2000 převzala ČSOB Investiční a poštovní banku (IPB), která vlastnila rozsáhlou síť poboček a tím umožnila bance zvýšení podíl na retailovém trhu.

V současnosti ČSOB poskytuje služby všem klientským segmentům: fyzickým osobám, malým a středním podnikům, korporacím a institucím (Československá obchodní banka, a.s. výroční zpráva, 2019).

(19)

18

Sídlo: Radlická 333/150, 150 57 Praha 5

IČ: 000 01 350

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: KBC Bank N.V.

Havenlaan 2, 1080 Brusel Belgické království Datum založení: 21. prosince 1964 Podíl na trhu: 19,28 %

(celková aktiva k aktivům bankovního sektoru, 2019)

2.1.2 Česká spořitelna, a.s.

Je banka s nejdelší tradicí na území České republiky a zároveň největší bankou ČR podle počtu klientů. Založena byla roku 1825 jako Schraňovací pokladnice pro hlavní město Prahu a pro Čechy (později zkráceno na Spořitelna Česká/Böhmische Sparkasse). Jejím hlavním účelem tehdy byla podpora chudších vrstev obyvatelstva ve spoření a zvyšování finanční gramotnosti (Hájek, 2005).

Po komunistickém převratu v roce 1948 výrazně vzrostl vliv státu ve spořitelních družstvech a záložnách a byla významně omezena možnost poskytování úvěrů. V roce 1952 byly spořitelny zákonem č. 84/1952 Sb. zestátněny a vzniká síť státních spořitelen. Roku 1967 vzniká Státní spořitelna, které je následující rok rozdělena na českou a slovenskou část.

Od 01.01.1990 Byl všem peněžním ústavům na území Československa přidělen status univerzální obchodní banky.

V roce 1992 dochází ke změně názvu na Česká spořitelna a.s. a 37% akcií bylo privatizováno v rámci kuponové privatizace. V srpnu roku 2000 koupila rakouská Erste Bank 52% podíl akcií. V následujících letech tento podíl zvýšila na 98%.

Banka má díky rozsáhlé síti poboček, bankomatů a platbomatů široký záběr u retailových klientů, malých a středních firem a také měst a obcí (Česká spořitelna, výroční zpráva, 2019).

(20)

19

Sídlo: Olbrachtova 1929/62, 140 00 Praha 4

IČ: 452 44 782

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: Erste Group Bank AG

Am Belvedere 1, 1100 Vídeň Rakouská republika

Datum založení: 30. prosince 1991 Podíl na trhu: 18,28 %

2.1.3 Komerční banka, a.s.

Vznikla vyčleněním ze Státní banky československé v roce 1990, ze které převzala její obchodní činnost pro území Česka. V roce 1992 byla transformována na akciovou společnost. Během privatizace odkoupila 60% podíl francouzská skupina Société Genérale. Ta se ujímá manažerské kontroly v roce 2001. Po privatizaci se mimo do té doby silnému zaměření na podniky a municipality začaly rozvíjet také aktivity na retailovém trhu (Komerční banka a.s., výroční zpráva 2019).

Sídlo: Na Příkopě 969/33, 114 07 Praha 1

IČ: 453 17 054

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: Société Générale S.A.

Boulevard Haussmann 29, 75009 Paříž Francouzská republika

Datum založení: 5. března 1992 Podíl na trhu: 13,27 %

(21)

20

2.1.4 UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Působí pod tímto označením na českém trhu od roku 2007, ovšem navazuje na tradici a historii Živnostenské banky, která byla založena již roku 1868 a až do období po druhé světové válce patřila mezi nejvýznamnější finanční domy v českých zemích.

Po komunistickém převratu byla banka znárodněna a přičleněna ke Státní bance československé. V roce 1992 byla privatizována. Největším akcionářem se stala německá BHF Bank, která svůj podíl roku 1998 prodala další německé bance Bankgesellschaft Berlin. O čtyři koky později byla Živnostenská banka (85% podíl) prodána naposledy, a to italské skupině UniCredit. Ta během své expanze do střední a východní Evropy zakoupila kromě Živnostenské banky i další německé a rakouské banky působící na českém trhu a integrovala je do jedné instituce (UniCredit Bank, Výroční zpráva 2019).

Banka se specializuje na projektové, strukturované a syndikované financování, korporátní a exportní financování. Významně také působí na poli financování akvizic a komerčních nemovitostí. Poskytuje také rozsáhlé služby pro svobodná povolání.

Sídlo: Želetavská 1525/1, 140 92 Praha 4

IČ: 649 48 242

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: UniCredit S.p.A.

Piazza Gae Aulenti 3, 20154 Milán Italská republika

Datum založení: 1. ledna 1996

Podíl na trhu: 8,82 % (celková aktiva k aktivům bankovního sektoru, 2019)

(22)

21

2.1.5 Raiffeisenbank a.s.

Byla založena jako dceřiná společnost rakouské Raiffeisen Bank International AG v roce 1993. 24. července 2006 koupila skupina Raiffeisen International Ebanku, a.s., která byla na českém trhu jedním z průkopníků přímého bankovnictví a postupně ji začlenila do české dceřiné společnosti.

Banka se zaměřuje na fyzické osoby, podnikatele a firmy s nabídkou osobních a firemních účtů, spořících a investičních produktů, poradenství pro firmy a korporace (Raiffeisenbank a.s. Výroční zpráva 2019).

Sídlo: Hvězdova 1716/2b, 140 78 Praha 4

IČ: 492 40 901

Právní forma Akciová společnost

Mateřská společnost: Raiffeisen Bank International AG Am Stadtpark 9, 1030 Vídeň, Rakouská republika

Datum založení: 25. června 1993

2.2 Malé bankovní společnosti 2.2.1 MONETA Money Bank, a.s.

Pod jménem GE Capital Bank a.s. vstoupila na český trh odkoupením části krachující Agrobanky v roce 1998 (jako součást finanční skupiny General Electric).

V roce 2016 vstupuje na burzu. Skupina GE prodala veškeré své akcie. K roku 2019 je struktura akcionářů značně roztříštěná a skládá se z právnických a fyzických osob převážně z Evropy a Spojených států Amerických (MONETA Money Bank a.s., Konsolidovaná výroční zpráva 2019).

Banka se zaměřuje především na zajištěné i nezajištěné spotřebitelské půjčky, komerční financování, depozitní produkty a zprostředkování platebního styku pro drobné klienty a firmy (GE Money Bank a.s., Konsolidovaná výroční zpráva 2015).

(23)

22

Sídlo: Vyskočilova 1442/1b, 140 000 Praha 4

IČ: 256 72 720

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: X

Datum založení: 9. června 1998

2.2.2 Fio banka, a.s.

Vznikla v roce 2010 transformací z původní družstevní záložny a burzovní společnosti Fio. Fio, burzovní společnost, a.s. byla založena 20.06.1994 a od roku 1995 se stala členem Burzy cenných papírů Praha a.s.. Postupně získala oprávnění pro poskytování hlavních a vedlejších investičních služeb. V květnu 2010 získala také bankovní licenci. Na trhu působí jako tzv. nízkonákladová banka s omezeným portfoliem produktů, nízkým počtem poboček a bankomatů a nízkými poplatky (Fio banka, a.s. Výroční zpráva 2019).

Sídlo: V Celnici 1028/10, 117 21 Praha 1

IČ: 618 58 374

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: X

Datum založení: 5. května 2010

2.2.3 Air Bank a.s.

Vznikla 26.02.2010 jako Brusson a.s., společnost zabývající se pronájmem nemovitostí. V červnu téhož roku zažádala o bankovní licenci, kterou obdržela 31.

května 2011. Ke konci roku 2011 nabízela dva produkty: běžný a spotřebitelský účet (Air Bank a.s. Výroční zpráva 2015). A postupně začala svou nabídku produktů a služeb rozšiřovat o spotřebitelské půjčky, bezkontaktní karty, internetové bankovnictví a SEPA platby. Rychle také rozšiřuje síť poboček a bankomatů.

(24)

23

Specializuje se zejména na retailové zákazníky (Air Bank a.s. Konsolidovaná výroční zpráva 2019).

Sídlo: Evropská 2690/17, 160 00 Praha 6

IČ: 290 45 371

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: Home Credit N.V.

1077XX Amsterdam,

Strawinskylaan 933, Nizozemské království Datum založení: 31. května 2011

2.2.4 Equa bank a.s.

Byla založena v roce 1993 jako IC Banka zahraničním vlastníkem. Od té doby dvakrát změnila majitele. Nejprve ji v květnu roku 2007 zakoupila italská Banco Popolare následně ji v roce 2011 prodala britské skupině AnaCap Financial Partners Limited, která dala bance současné jméno (Equa bank a.s. Konsolidovaná výroční zpráva 2015).

Zaměřuje se především na retailové zákazníky, živnostníky, malé a střední podniky. V českém prostředí se řadí k bankám s nejrychlejším růstem počtu klientů (Equa bank a.s. Konsolidovaná výroční zpráva 2019).

(25)

24

Sídlo: Karolinká 661/4, 186 00 Praha 8

IČ: 471 16 102

Právní forma Akciová společnost Mateřská společnost: Equa Group Limited

B2 Industry street Qormi QRM 3000, Maltská republika Datum založení: 6. ledna 1993

2.2.5 Sberbank CZ, a.s.

Začala na českém trhu působit v roce 2012, kdy Sberbank Russia koupila Volksbank International a přejmenovala ji na Sberbank Europe se sídlem ve Vídni.

Přejmenována na současný název byla v únoru 2013. Česká dceřiná společnost navázala na Volksbank CZ, a.s., která na českém trhu působila jako samostatná akciová společnost již od roku 1996 (Sberbank CZ, a.s. Výroční zpráva 2019).

Strategií je vytvoření silné a samofinancované bankovní skupiny s důrazem na retailový segment, malé a střední podniky, korporátní klientelu.

Sídlo: U Trezorky 921/2, 158 00 Praha 5

IČ: 250 83 325

Právní forma: Akciová společnost Mateřská společnost: Sberbank Europe AG

1010 Vídeň, Schwarzenbergplatz 3, Rakouská republika

Datum založení: 31. října 1996

(26)

25

3 Podíl vybraných společností na bankovním trhu

Celková bilance bankovního segmentu ve sledovaném období stabilně rostla.

Bankovní společnosti představené v předchozí kapitole dosahovaly ve sledovaném období tržního podílu okolo 70 %. Tržní podíl je počítán jako poměr aktiv banky k poslednímu dni sledovaného roku k aktivům celého bankovního sektoru ke stejnému datu. Podrobněji viz. Tabulka 1.

Tabulka 1 Podíl zkoumaných institucí na trhu obchodních bank (v mil. Kč)

V mil. Kč 2015 2016 2017 2018 2019 Průměr

Aktiva bankovní sektor celkem 5 549 689 6 019 450 7 064 518 7 329 451 7 623 612 6 717 344 ČSOB a.s. 930 794 1 053 590 1 287 065 1 351 935 1 470 069 1 218 691 Česká spořitelna a.s. 901 278 999 011 1 263 537 1 360 296 1 393 780 1 183 580 Komerční banka, a.s. 835 526 868 065 946 072 1 001 504 1 011 519 932 537 UniCredit Bank Czech Republic

and Slovakia, a.s. 547 218 615 595 659 333 660 140 672 552 630 968 Raiffeisenbank a.s. 246 325 318 278 337 874 362 564 370 715 327 151 MONETA Money Bank, a.s. 140 474 150 272 197 411 206 828 216 732 182 343 Fio banka, a.s. 57 611 80 480 107 574 124 500 146 770 103 387 Air Bank a.s. 76 413 86 794 98 060 112 256 118 642 98 433 Equa bank a.s. 36 991 44 115 50 283 55 849 63 518 50 151 Sberbank CZ, a.s. 76 609 71 965 81 464 79 755 83 710 78 701

Podíl na trhu %

ČSOB a.s. 16,77% 17,50% 18,22% 18,45% 19,28% 18,14%

Česká spořitelna a.s. 16,24% 16,60% 17,89% 18,56% 18,28% 17,62%

Komerční banka, a.s. 15,06% 14,42% 13,39% 13,66% 13,27% 13,88%

UniCredit Bank Czech Republic

and Slovakia, a.s. 9,86% 10,23% 9,33% 9,01% 8,82% 9,39%

Raiffeisenbank a.s. 4,44% 5,29% 4,78% 4,95% 4,86% 4,87%

MONETA Money Bank, a.s. 2,53% 2,50% 2,79% 2,82% 2,84% 2,71%

Fio banka, a.s. 1,04% 1,34% 1,52% 1,70% 1,93% 1,54%

Air Bank a.s. 1,38% 1,44% 1,39% 1,53% 1,56% 1,47%

Equa bank a.s. 0,67% 0,73% 0,71% 0,76% 0,83% 0,75%

Sberbank CZ, a.s. 1,38% 1,30% 1,47% 1,44% 1,51% 1,42%

Celkem 69,36% 71,34% 71,50% 72,87% 73,18% 71,79%

Zdroj: vlastní zpracování na základě Databáze časových řad ARAD, ČNB dostupné z

https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.STROM_DRILL?p_strid=AAB&p_lang=CS + výroční zprávy uvedených bank za sledované období

Aktiva pěti největších bank odpovídají v průměru mezi lety 2015-2019 63,91 % všech aktiv v bankovním sektoru. Tento podíl je relativně stabilní s mírou růstovou tendencí (méně než 1 %). Ve sledovaném období dosáhl maxima v roce 2018 s 64,62

%, minimum na 62,37 % v roce 2015. Z Grafu 1 je patrné, že mírný růst podílu na trhu

(27)

26

není v rámci skupiny velkých bank rovnoměrný. Zatímco průměrný růst ve sledovaném období u ČSOB a České spořitelny překonával 3 %. Raiffeisenbank přes značné výkyvy zvyšovala svůj podíl v průměru o 2,83 % ročně. UniCredit Bank a Komerční banka přicházely o podíl na trhu průměrným tempem 2,64 % respektive 3,05 % ročně.

Graf 1: Podíl na trhu – velké banky 2015-2019

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulky 1

Skupina malých bank během sledovaného období (2015-2019) zvýšila svůj podíl ze 6,99 % roku 2015 na 8,67 % roku 2019. Průměrný roční nárust podílu přesahoval 5

%. Zdaleka nejsilnější nárůst zaznamenala Fio banka s 16,89 % průměrným ročním nárůstem podílu. Nejslaběji naopak rostla Sberbank, které si v průměru připsala každý rok 2,50 % navýšení podílu na trhu.

0,00%

1,00%

2,00%

3,00%

4,00%

5,00%

6,00%

7,00%

8,00%

9,00%

10,00%

11,00%

12,00%

13,00%

14,00%

15,00%

16,00%

17,00%

18,00%

19,00%

20,00%

21,00%

2015 2016 2017 2018 2019

ČSOB a.s. Česká spořitelna a.s.

Komerční banka, a.s. UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

(28)

27

Graf 2: Podíl na trhu ostatní banky 2015–2019

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulky 1 0,00%

1,00%

2,00%

3,00%

2015 2016 2017 2018 2019

MONETA Money Bank, a.s. Fio banka, a.s. Air Bank a.s.

Equa bank a.s. Sberbank CZ, a.s.

(29)

28

4 Finanční analýza – praktická část

Tato kapitola obsahuje analýzu některých účetních výkazů např. výkaz o finanční pozici, výkaz zisku a ztráty. Dále také analýzu ukazatelů kapitálové přiměřenosti, jako jsou kapitálové požadavky a kapitálové poměry.

4.1 Struktura pasiv

Struktura pasiv ve své podstatě ukazuje odkud banka získává finanční prostředky pro svou činnost. Základním dělením pasiv je rozdělení na vlastní a cizí kapitál. Jak název napovídá jedná se o rozdělení podle původu kapitálu. Níže uvedené rozdělení specifikuje jednotlivé kategorie závazků, které spadají do cizího kapitálu a jednotlivé položky pasiv.

Cizí kapitál:

1. Finanční závazky k obchodování/zajištění 2. Závazky k bankám

3. Závazky ke klientům

4. Vkladové certifikáty a dluhopisy 5. Rezervy

6. Podřízená pasiva 7. Ostatní pasiva

Vlastní kapitál:

1. Základní kapitál 2. Ážiový fond 3. Rezervní fondy

4. Kapitálové fondy a ostatní fondy ze zisku

5. Nerozdělený zisk neuhrazená ztráta z minulých let + zisk nebo ztráta za účetní období.

Tyto kategorie byly doplněny za jednotlivé banky na základě průměrů (aritmetický průměr) hodnot vykazovaných bankami k poslednímu dni, každého ze sledovaných roků od roku 2015 až do roku 2019 ve výkazu o finanční pozici a přílohách účetních závěrek.

4.2 Struktura pasiv – velké banky

V Tabulkách 2 a 3 jsou průměrné absolutní hodnoty jednotlivých kategorií pasiv za vybrané velké banky. Vykazování jednotlivých kategorií se mezi bankami liší. Pro účely této práce byly některé kategorie pasiv oproti výkazům sloučeny a některé

(30)

29

rozděleny. Ve vlastním kapitálu vykazování bank relativně odpovídá rozdělení v kapitole 4.1. Některé banky nicméně vykazují emisní ážio v kategorii kapitálových fondů a ostatních fondů ze zisku. V těchto případech byla kategorie kapitálových fondů a ostatních fondů ze zisku ponížena o emisní ážio, které bylo hodnoceno samostatně. Další častou odchylkou v účetních výkazech byla kategorie přeceňování/přecenění/oceňovací rozdíly u aktiv jejichž změna hodnoty je vykazována do zisku nebo ztráty. Tato kategorie byla začleněna do kategorie nerozdělený zisk a neuhrazená ztráta z minulých let spolu se ziskem/ztrátou za běžné účetní období.

Tabulka 2: Struktura vlastního kapitálu – velké banky

V mil. Kč

ČSOB a.s. Česká spořitelna a.s.

Komerční banka, a.s.

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

Vlastní kapitál celkem 85 106 119 046 93 176 68 241 27 630

Základní kapitál 5 855 15 200 19 005 8 755 11 061

Ážiový fond 20 093 12 134 3 495 0

Rezervní fondy 18 687 608 6 594 15 471 694

Kapitálové fondy a

ostatní fondy ze zisku 0 9 915 -326 0 2 496

Nerozdělený zisk,

neuhrazená ztráta 40 471 93 312 67 768 40 520 13 379

Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv zobrazených společností z let 2015-2019

Cizí kapitál je u některých bank vykazován podle způsobu ocenění daného kapitálu (oceňován reálnou hodnotou nebo naběhlou hodnotou). Tyto kategorie závazků byli podle přílohy účetní závěrky rozděleny do ostatních kategorií podle protistrany (závazky vůči bankám, závazky vůči klientům) nebo nástrojů (emitované dluhové cenné papíry). Kategorie daně obsahuje všechny závazky vůči správci daně, tedy: závazky ze splatné daně i daně odložené. V ostatních závazcích jsou obsaženy také výdaje a výnosy příštích období.

(31)

30

Tabulka 3: Struktura cizího kapitálu – velké banky

V mil. Kč

ČSOB a.s. Česká spořitelna a.s.

Komerční banka, a.s.

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

Cizí kapitál celkem 1 133 585 1 064 534 839 362 562 726 299 521

Závazky k

obchodování/zajištění 49 427 14 336 29 841 13 695 4 394

Závazky vůči bankám 49 320 224 167 62 080 120 243 24 258

Závazky vůči klientům 728 826 798 318 690 144 377 261 244 349

Emitované cenné

papíry 300 269 16 018 38 739 41 610 18 991

Rezervy 638 2 797 1 571 1 024 1 060

Podřízená pasiva 1 537 2 891

Ostatní závazky 4 532 8 737 13 765 8 156 3 461

Daně 574 162 1 684 736 116

Pro možnost porovnání struktury pasiv jednotlivých bank je na základě hodnot obsažených v Tabulkách 2 a 3 třeba vypočítat poměry jednotlivých položek k sumě celkových pasiv případně vlastního nebo cizího kapitálu.

Graf 3: Podíl vlastního a cizího kapitálu – velké banky

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulek č. 2 a 3

Přestože podíl vlastního a cizího kapitálu je relativně stabilní napříč vybranou skupinou, složení vlastního i cizího kapitálu se ale u jednotlivých velkých bank liší.

85 10611 119 046 93 176 68 241 27 630

1133585 1064534 839362 562726 299521

1

0%

5%

10%

15%

20%

25%

30%

35%

40%

45%

50%

55%

60%

65%

70%

75%

80%

85%

90%

95%

100%

Komerční banka, a.s.

UniCredit Bank Czech Republic and

Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

(32)

31

Graf 4: Struktura vlastního kapitálu velké banky

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulky 2 Graf 5 Struktura cizího kapitálu – velké banky

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulky 3 -5%0%5%

10%15%

20%25%

30%35%

40%45%

50%55%

60%65%

70%75%

80%85%

90%95%

100%

Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

Nerozdělený zisk, neuhrazená ztráta z minulých let Kapitálové fondy a ostatní fondy ze zisku

Rezervní fondy Ážiový fond Základní kapitál

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

Slovakia, a.s.

Raiffeisenbank a.s.

Závazky k obchodování/zajištění Závazky vůči bankám Závazky vůči klientům Emitované cenné papíry

Rezervy Podřízená pasiva

Ostatní závazky Daně

(33)

32

Pro objektivní porovnání rozdílů ve struktuře pasiv je použita směrodatná odchylka výběru a variační koeficient. Variační koeficient je podíl směrodatné odchylky a aritmetického průměru výběru. Vyjadřuje procentní odchylku od průměru výběru. U nižších hodnot dochází ke zkreslení a pro porovnání rozdílů tedy bylo k limitům tohoto nástroje přihlédnuto.

Tabulka 4: Struktura pasiv – poměry – velké banky

Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech

Podíl cizího kapitálu na celkových pasivech

Podíl závazků ke klientům na celkových pasivech

Podíl závazků k bankám na celkových pasivech

Podíl emitovaných dluhopisů na celkových pasivech

Podíl základního kapitálu na celkových pasivech

ČSOB a.s. 7,14% 92,86% 60,47% 4,00% 23,75% 0,49%

Česká spořitelna a.s. 10,32% 89,68% 67,87% 1,50% 1,50% 1,32%

Komerční banka, a.s. 10,04% 89,96% 73,89% 6,58% 4,26% 2,05%

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

10,81% 89,19% 60,02% 18,62% 6,83% 1,40%

Raiffeisenbank a.s. 8,52% 91,48% 74,61% 7,27% 5,97% 3,45%

Směrodatná odchylka

výběru 0,0151 0,0151 0,0701 0,0657 0,0879 0,0110

Variační koeficient 16,11% 1,66% 10,41% 86,54% 103,84% 63,35%

V Tabulce č. 4 je ukázka vybraných poměrových ukazatelů s vypočtenou směrodatnou odchylkou a variačním koeficientem. Určitá míra podobnosti v této skupině je u podílů vlastního a cizího kapitálu k celkovým pasivům, u závazků ke klientům a podílu základního kapitálu.

4.3 Struktura pasiv – malé banky

U skupiny malých bank byl proveden stejný postup jako v předchozí kapitole.

Pasiva byla roztřízena do kategorií, které umožnily porovnání struktury pasiv napříč vybranými bankovními subjekty.

(34)

33

Tabulka 5: Struktura vlastního kapitálu – malé banky

V mil. Kč

MONETA Money Bank, a.s.

Fio banka, a.s. Air Bank a.s. Equa bank a.s. Sberbank CZ, a.s.

Vlastní kapitál celkem 26 714 2 212 6 869 4 125 8 622

Základní kapitál 2 453 760 500 2 260 2 806

Emisní ážio 4 022 0 4 083 0 4 015

Rezervní fond 256 0 0 21 172

Nerozdělený zisk (včetně zisku

za účetní období) 19 984 1 452 2 286 283 1 628

Kapitálové fondy a fondy ze

zisku -2 0 0 1 561 0

Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv zobrazených společností z let 2015-2019 Tabulka 6: Struktura cizího kapitálu – malé banky

V mil. Kč

MONETA Money Bank, a.s.

Fio banka, a.s. Air Bank a.s. Equa bank a.s. Sberbank CZ, a.s.

Cizí kapitál celkem 155 629 101 273 91 564 46 027 70 079

Závazky k obchodování/zajištění 93 102 517 5 95

Závazky vůči bankám 8 679 293 57 186 4 147

Závazky vůči klientům 143 960 99 586 89 338 44 551 62 268

Emitované cenné

papíry 0 0 0 560 2 591

Rezervy 338 179 10 61

Podřízená pasiva 401 90 1 065 455 145

Ostatní závazky 2 089 1 007 428 260 747

Daně 69 17 159 0 25

Oproti skupině velkých bank je možné na Grafu č. 6 vidět značné rozdíly v poměru vlastního a cizího kapitálu mezi jednotlivými bankami. Zejména Fio banka a.s. má velmi malý podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech, což vychází pravděpodobně z obchodního modelu banky a také skutečnosti, že má v poměru k bilanční sumě relativně malou rizikovou expozici. Banka také v pozorovaném období, kromě roku 2018, zadržovala 100% zisku. Poměr vlastního kapitálu k celkovým pasivům se tedy průběžně zvyšoval.

(35)

34

Graf 6: Poměr vlastního a cizího kapitálu – malé banky

Zdroj: vlastní zpracování na základě Tabulek č.5 a 6

U skupiny malých bank je na základě variačního koeficientu a směrodatné odchylky podobný a relativně vysoký podíl závazků ke klientům. Další ukazatele, kde tato skupina vykazuje relativní podobnosti jsou podíly základního kapitálu a emitovaných dluhopisů na celkových pasivech.

Tabulka 7: Struktura pasiv – poměry – malé banky

Podíl vlastního kapitálu na celkových pasivech

Podíl cizího kapitálu na celkových pasivech

Podíl závazků ke klientům na celkových pasivech

Podíl závazků k bankám na celkových pasivech

Podíl emitovaných dluhopisů na celkových pasivech

Podíl základního kapitálu na celkových pasivech MONETA Money

Bank, a.s. 15,15% 84,85% 78,78% 4,41% 0,00% 1,19%

Fio banka, a.s. 2,02% 98,18% 96,35% 0,37% 0,00% 0,82%

Air Bank a.s. 6,91% 93,09% 90,78% 0,06% 0,00% 0,52%

Equa bank a.s. 8,17% 91,83% 89,07% 0,41% 0,98% 4,67%

Sberbank CZ, a.s. 10,96% 89,04% 79,00% 5,30% 3,37% 3,58%

Směrodatná

odchylka výběru 0,0487 0,0494 0,0770 0,0253 0,0146 0,0185

Variační koeficient 56,37% 5,40% 8,87% 119,83% 167,91% 85,99%

Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv zobrazených společností z let 2015-2019 26 714

2 212 6 869 4 125 8 622

155629 101273 91564 46027 70079

0%5%

10%15%

20%25%

30%35%

40%45%

50%55%

60%65%

70%75%

80%85%

90%95%

100%

MONETA Money Bank, a.s.

Fio banka, a.s. Air Bank a.s. Equa bank a.s. Sberbank CZ, a.s.

(36)

35

4.4 Porovnání vybraných ukazatelů struktury bilance s průměrem segmentu obchodních bank

V Tabulce číslo 8 je porovnání vybraných poměrových ukazatelů s průměrnými hodnotami za celý segment obchodních bank v ČR, tak jak jej eviduje Česká národní banka. Porovnávané hodnoty jsou průměrem podílů jednotlivých položek pasiv na celkové bilanční sumě za roky 2015 až 2019. Je také uveden průměr za obě skupiny bank. Pomocí barevné škály jsou odlišeny jednotlivé hodnoty od průměru segmentu.

Tabulka 8: Ukazatele struktury bilance porovnání s průměrem trhu Vlastní

kapitál

Cizí kapitál Závazky vůči klientům

Závazky vůči bankám

Emitované dluhopisy

Základní kapitál

Zisk/ztráta minulých let i běžného období

ČSOB a.s. 6,98% 93,02% 59,80% 4,05% 24,64% 0,48% 3,32%

Česká spořitelna a.s. 10,06% 89,94% 67,45% 18,94% 1,35% 1,28% 7,88%

Komerční banka, a.s. 9,99% 90,01% 74,01% 6,66% 4,32% 2,04% 7,27%

UniCredit Bank Czech Republic and Slovakia, a.s.

10,82% 89,18% 59,79% 19,06% 6,59% 1,39% 6,42%

Raiffeisenbank a.s. 8,45% 91,55% 74,69% 7,41% 6,69% 3,38% 4,09%

MONETA Money

Bank, a.s. 14,65% 85,35% 78,95% 4,76% 0,22% 1,35% 10,96%

Fio banka, a.s. 2,14% 97,96% 96,32% 0,28% 0,09% 0,74% 1,40%

Air Bank a.s. 6,98% 93,02% 90,76% 0,06% 1,08% 0,51% 2,32%

Equa bank a.s. 8,22% 91,78% 88,83% 0,37% 2,02% 4,51% 0,56%

Sberbank CZ, a.s. 10,95% 89,05% 79,12% 5,27% 3,48% 3,57% 2,07%

Průměr obchodní

banky 10,64% 89,36% 61,46% 13,23% 10,95% 1,51% 1,15%

Průměr velké banky 9,26% 90,74% 67,15% 11,22% 8,72% 1,71% 5,80%

Průměr malé banky 8,59% 91,43% 86,80% 2,15% 1,38% 2,13% 3,46%

Zdroj: vlastní zpracování na základě výročních zpráv zobrazených společností z let 2015-2019, údaje o

segmentu obchodních bank ČNB, dostupné z

https://www.cnb.cz/cnb/STAT.ARADY_PKG.PARAMETRY_SESTAVY?p_sestuid=53337&p_strid

=AABAB&p_lang=CS

Zatímco ve skupině velkých bank se podíl vlastního kapitálu na bilanci od průměru bankovního segmentu příliš neliší, ve skupině malých bank je možné pozorovat velké rozdíly. Nejvyšší podíl vykazuje Moneta Money bank, zejména díky velkému nerozdělenému zisku. Nejnižší naopak Fio banka, kde má nízký podíl