Posudek oponenta diplomové práce
Studijní program:Mezinárodní ekonomické vztahy Studijní obor:Podnikání a právo
Akademický rok:2021/2022
Název práce:Právní otázky vlivu reklamy na internetu na spotřebitele Řešitel:Bc. Anastasia Teploukhova
Vedoucí práce:prof. JUDr. Martin Boháček, CSc.
Oponent:Ing. Regina Yusupova
Hlediska Stupeň
hodnocení
1. Stupeň splnění cíle práce 1
2. Logická stavba práce 1
3. Práce s literaturou, citace 1
4. Adekvátnost použitých metod 1
5. Hloubka analýzy ve vztahu k tématu 2
6. Vlastní přístup k řešení 1
7. Formální úprava práce 2
8. Jazyková a stylistická úprava práce 1
Konkrétní připomínky a dotazy k práci:
Téma práce považuji za velice aktuální vzhledem ke stále rostoucímu počtu aktivních uživatelů internetu, kde je růst mj. způsoben pandemií covid-19 a větším přesunem uživatelů do online prostředí. Tento trend vede k transformaci způsobů, jakými výrobci reklamy mohou efektivně oslovit uživatele při propagaci určitých statků, a internet se stává ideálním médiem pro šíření reklamy. Na tuto skutečnost autorka poukazuje ve své práci, popisuje specifika reklamy na internetu z hlediska marketingu, jakož i triky, které mohou být aplikovány na uživatele pro upoutání pozornosti.
Práce je věnována právním otázkám vlivu reklamy na internetu na spotřebitele. Oceňuji odstavec v kap.
3.1 věnovaný nejčastějším případům sporných situací, které mohou vzniknout právě v souvislosti s reklamou na internetu, a to jak mezi podnikateli, tak ve vztahu podnikatel – spotřebitel. Bylo by však vhodné tuto otázku podrobněji popsat zejména v kontextu spotřebitele, např. zda a v čem je z hlediska ochrany práv reklama na internetu odlišná od reklamy šířené jinými kanály.
Cíle práce jsou formulovány jasně a srozumitelně. K naplnění cílů přispívá provedené dotazníkové šetření, které považuji za velice informativní a cenný zdroj pro zjištění údajů nezbytných pro zodpovězení
výzkumných otázek. Formulované dotazníkové otázky jsou relevantní pro naplnění cílů práce a je patrná jejich odůvodněnost a logická provázanost. Velmi pozitivně hodnotím zpracování kapitoly s prezentací výsledků výzkumu, které jsou zároveň okomentovány z pohledu psychologického vlivu reklamy na diváky a její efektivity z hlediska marketingu. Pro větší přehlednost bych doporučila do tabulek s číselnými výsledky doplnit výsledky v procentuálním vyjádření. Procentuální rozdělení by pomohlo vytvořit lepší představu o výsledcích výzkumu, zejména s ohledem na to, že závěr k otázce č. 3 konstatuje, že online reklama vzbudí pozornost většiny respondentů, ale přitom v závěru práce autorka uvádí, že „se ukázala relativní neúčinnost moderních reklam – zhruba polovina dotázaných tvrdí, že je schopna ji ignorovat“.
Měla bych připomínku k závěru k otázce č. 7, který není dle mého názoru odůvodněn výsledky dotazníku ani teoretickým výkladem. Na str. 54 autorka uvádí, že „ukazuje se, že Rusové více inklinují k projevování svého společenského postavení pomoci nakoupených věcí, přičemž hodně šetří na základních věcech.
Navíc to ukazuje jejich vyšší náchylnost k manipulaci a tendenci sledovat trendy.“, ale předchozí výklad neobsahuje argumentaci ani odkaz na zdroje, které by podporovaly tvrzení ohledně šetření na základních věcech a tendenci sledovat trendy. V této situaci se domnívám, že tento závěr je podložen osobní
zkušeností autorky ze života v Rusku a pozorováním typického chování nějaké části jeho obyvatel.
Autorka podrobně popisuje český (a evropský) právní rámec regulující problematiku reklamy a ochrany spotřebitele a dále demonstruje znalost ruské legislativy z této oblasti. Práce obsahuje komparaci přístupů
Ruské federace a České republiky k úpravě této problematiky, důraz je kladen na porovnání definici pojmu
„reklama“. Zároveň autorka posuzuje srozumitelnost právní úpravy těchto dvou států z pohledu běžného spotřebitele, avšak závěr je podložen pouze názorem autorky. K posouzení by mohlo být posílení dotazníkového šetření otázkou, co by z pohledu respondentů mohlo usnadnit porozumění právním normám, a tak přispět k lepší informovanosti o jejich právech při nakupování na internetu.
Oceňuji logickou strukturu práce a vhodnost použitých metod pro naplnění cílů práce.
Jazykovou a stylistickou úpravu práce považuji za kvalitní, práce obsahuje minimální množství překlepů a nepřesností. Autorka cituje v souladu s citační normou ČSN ISO 690. Z hlediska formální úpravy je práce taktéž adekvátně zpracována až na drobné odchylky od vybraného stylu (odlišné řádkování v části popisující výzkum, lišící se písmo v poznámkách pod čárou a seznamu literatury).
Práci doporučuji k obhajobě.
Otázky k posouzení:
1) V kap. 8 jsou popsány vybrané soudní případy, kde soudy rozhodovaly o stížnostech na klamavou nebo neetickou reklamu zveřejněnou na internetu. Přináší internet jako prostředek pro šíření reklamy nějaké specifické problematické body pro spotřebitele z hlediska práva v porovnání s jinými médií?
2) Má spotřebitel nárok na kompenzaci, pokud příslušný státní kontrolní orgán uzná, že reklama, na níž byla podána stížnost, je neetická nebo není v souladu se zákonem? Jaká je situace v Rusku a jaká v České republice?
Závěr: Diplomovou práci doporučuji k obhajobě.
Navrhovaná výsledná klasifikace práce: 1
Datum: 7. 1. 2022 Ing. Regina Yusupova
oponent práce
