Chytrý kraj – Strategie rozvoje chytrého regionu Zlínského kraje 2030

(1)

1

V rámci projektu:

„Strategické řízení a chytrá veřejná správa ve Zlínském kraji“

Objednatel: ZLÍNSKÝ KRAJ

Zpracovatel: AKADEMIE DIGITÁLNÍ EKONOMIKY, s.r.o.

Sídlo: Blažkova 186, 104 00, Praha 10 IČO: 056 107 61

Chytrý kraj – Strategie rozvoje chytrého regionu

Zlínského kraje 2030

(2)

2

Obsah

1. ÚVOD ... 9

Principy přístupu ke konceptu SMART Region ... 10

2. Charakteristiky Strategie chytrého regionu ZK... 11

Účel Strategie chytrého regionu ZK ... 12

Segmenty a dlouhodobé cíle Strategie ... 12

Priority Strategie a jejich vazba na Strategii rozvoje Zlínského kraje 2030 ... 13

3. Přístup k řešení ... 16

Struktura Strategie ... 16

ANALYTICKÁ ČÁST ... 21

4. Základní charakteristika Zlínského kraje (statistická analýza) ... 22

5. Trendy prostředí Zlínského kraje ve vztahu ke SMART Region (metoda PESTLE) ... 23

Politické vlivy působící na SMART Region ZK ... 23

Ekonomické vlivy působící na SMART Region ZK ... 24

Sociální vlivy působící na SMART Region ZK ... 25

Projekce vývoje obyvatel ve Zlínském kraji ... 25

Technické a technologické vlivy působící na SMART Region ZK ... 27

Legislativní vlivy působící na SMART Region ZK ... 28

Ekologické vlivy působící na SMART Region ZK ... 28

Shrnutí PESTLE analýzy ... 28

6. Situační analýza prioritních oblastí SMART Region Zlínský kraj ... 30

PRIORITA 1: Partnerství, síťování a tvorba prostředí ... 31

Partnerství (síťování) ... 31

Partnerství kraje se zahraničím ... 32

Partnerství kraje s ostatními kraji ... 32

Partnerství kraje s městy a obcemi v daném regionu ... 33

Partnerství kraje s KS MAS či jinými sdruženími / spolky ... 33

Partnerství kraje se soukromou sférou... 34

Partnerství kraje s akademickým sektorem ... 34

Partnerství kraje s obyvateli ... 35

Tvorba prostředí ... 36

7. Situační analýza prioritních oblastí SMART Region Zlínský kraj - PRIORITA 2: Lidé a osvěta ... 38

Osvěta a poradenství ... 38

(3)

3

Komunikace, marketing... 40

8. Situační analýza prioritních oblastí SMART Region Zlínský kraj - PRIORITA 3: Podpora SMART řešení a jejich integrace do fungujícího celku ... 41

Chytrá veřejná správa ... 42

E-government: vztah občan – poskytovatel veřejné služby ... 42

E-government: vztah poskytovatel veřejné služby a interní procesy ... 43

ICT infrastruktura, kyberbezpečnost a krizové řízení (IZS) ... 44

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉ VEŘEJNÉ SPRÁVY, ICT a kyberbezpečnosti (dle metodiky MMR) ... 49

Příklady dobré praxe ve městech / obcích v oblasti Chytré veřejné správy, ICT a kyberbezpečnosti... 50

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti ICT infrastruktura, kyberbezpečnost a krizové řízení (IZS) ... 50

Chytrá mobilita ... 52

Automobilová doprava ... 52

Doprava v klidu ... 53

Cyklistická doprava ... 54

Dopravní obslužnost veřejnou hromadnou dopravou ... 55

Inteligentní dopravní systémy (IDS) ... 57

Multimodální doprava ... 58

Alternativní pohon vozidel ... 58

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉ MOBILITY (dle metodiky MMR) ... 59

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytré mobility ... 60

Chytré životní prostředí ... 62

Životní prostředí ... 62

Hospodaření vodou ... 62

Ovzduší ... 62

Správa odpadového hospodářství ... 63

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉHO ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ (dle metodiky MMR) ... 64

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytrého životního prostředí ... 64

Chytrá energetika ... 65

Energetický management ... 66

Energetické úspory a snižování energetické náročnosti budov ... 66

Rozvoj obnovitelných zdrojů energie ... 67

Výstavba budov v pasivním a nulovém en. standardu v rámci mezinárodních projektů a OPŽP 67 Dotační prostředky v energetice pro obce a města na území kraje ... 67

(4)

4

Propagační a osvětová činnost ... 67

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉ ENERGETIKY (dle metodiky MMR) ... 69

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytré energetiky ... 69

Chytří lidé – vzdělávání, komunitní rozvoj, kultura ... 70

Chytré vzdělávání ... 70

Komunitní rozvoj ... 72

Kultura ... 73

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTŘÍ LIDÉ (dle metodiky MMR) ... 75

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytří lidé – vzdělávání, komunitní rozvoj, kultura ... 75

Chytré bydlení, sociální služby a zdravotnictví ... 76

Chytré bydlení ... 76

Chytré sociální služby ... 77

Chytré zdravotnictví ... 78

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉ BYDLENÍ, CHYTRÝCH SOCIÁLNÍCH SLUŽEB A ZDRAVOTNICTVÍ (dle metodiky MMR) ... 79

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytré bydlení, sociální služby a zdravotnictví ... 79

Chytrá ekonomika, chytré podnikání a inovace, cestovní ruch ... 80

Chytrá ekonomika ... 80

Chytré podnikání a inovace ... 80

Cestovní ruch ... 83

ZHODNOCENÍ STÁVAJÍCÍ SITUACE V REGIONU V OBLASTI CHYTRÉ EKONOMIKY, CHYTRÉHO PODNIKÁNÍ A INOVACE, CESTOVNÍHO RUCHU (dle metodiky MMR) ... 84

Příklady dobré praxe v městech / obcích v oblasti Chytrá ekonomika, chytré podnikání a inovace, cestovní ruch ... 84

Příklady dobré praxe ze zahraničí ... 85

Region Skellefteå ve Švédsku ... 85

Region Severní Holandsko ... 89

9. Identifikace zainteresovaných subjektů ZK ... 92

10. Analýza zákaznických segmentů ... 93

Porterova analýza zákaznických segmentů ... 93

Odběratelé ... 93

Dodavatelé ... 94

Konkurence s potenciální možnosti spolupráce ... 94

Substituty ... 94

Hrozby nových vstupů ... 95

(5)

5

Analýza uspokojování potřeb rozhodujících „zájmových skupin“ ... 95

11. Souhrn výstupů z provedených analýz ... 96

12. SWOT ANALÝZA ... 105

NÁVRHOVÁ ČÁST ... 110

STRATEGICKÁ ČÁST ... 113

13. Vize, strategické a specifické cíle ... 113

Vize SMART Regionu Zlínský kraj ... 113

Principy SMART řešení – udržitelnost a jejich dopad na území regionu ... 115

Priorita 1: Strategický cíl, specifické cíle, opatření a typové aktivity ... 116

Charakteristika a cíle opatření k Prioritě 1 – v rámci specifického cíle 1.1 ... 117

IMPLEMENTAČNÍ ČÁST ... 135

14. Systém řízení implementace ... 135

Řízení SMART Regionu – subjekty zapojené řídící sktruktury implementace ... 135

Plán řízení rizik ... 136

Monitoring a evaluace naplňování cílů ... 138

Nastavení rámcového rozpočtu a financování ... 143

Indikativní odhad finančních nákladů ... 143

Nástroje finanční podpory v programovém období 2021–2027 ... 146

Komunikačně – marketingový plán ... 150

Big data ... 154

15. Seznam zdrojů: ... 155

16. Přílohy ... 160

PŘÍLOHA 1: Vymezení základních pojmů využitých v analýze (řazeno abecedně) ... 160

(6)

6

PŘÍLOHA 2: Souhrnná ekonomická data o Zlínském kraji včetně popisu ... 163

PŘÍLOHA 3: Definované priority v rámci Strategického rámce ČR 2030, u nichž je nezbytné, aby je chytrý region sdílel (proto se jedná o určité politické vlivy) ... 167

PŘÍLOHA 4: Označení základních sídelních jednotek (dále ZSJ) za jednotlivé kraje ... 168

PŘÍLOHA 5: Provázanost specifických cílů Strategie rozvoje chytrého regionu Zlínského kraje 2030 se SRZK 2030 ... 169

PŘÍLOHA 6: Akční plán ... 171

PŘÍLOHA 7: Akční karty ... 183

PŘÍLOHA 8: Rozdělení komunikačních kanálů ... 229

PŘÍLOHA 9: Plán řízení implementace /teoretická východiska/ ... 230

PŘÍLOHA 10: Manažerské shrnutí Strategie rozvoje chytrého regionu Zlínského kraje 2030 ... 232

Seznamy schémat, tabulek a obrázků... 241

SEZNAM ZKRATEK:

AK ČR Asociace krajů České republiky AMS-IX Amsterdam Internet Exchange

CCRVM Centrála cestovního ruchu Východní Moravy, o.p.s.

ČHMÚ Český hydrometeorologický ústav ČMKOS Regionální radou odborových svazů ČMZRB Českomoravská záruční a rozvojová banka ČOV Čistička odpadních vod

DC Datové centrum

DMO Organizace destinačního managementu DS Datový sklad

DSO Dobrovolný svazek obcí

EAZK Energetická agentura Zlínského kraje, o.p.s.

EE Energetická efektivita

EHP Evropský hospodářský prostor (anglicky European Economic Area – EEA) EK Evropská komise

EKIS Energetické poradenské a informační středisko (EKIS) EKV Elektronické kontroly vstupu

EPC Energy Performance Contracting ESSP Evidenční systém sbírkových předmětů EU Evropská Unie

EU ETS European Union Emission Trading Scheme, tedy Systém Evropské unie pro obchodování s emisemi

EVVO Environmentální vzdělávání, výchova a osvěta EZS Elektronická zabezpečovací signalizace FVE Fotovoltaická elektrárna

GDPR General Data Protection Regulation , tedy Obecné nařízení o ochraně osobních údajů GIS Geografický informační systém

HW Hardware

HZS Hasičský záchranný sbor

(7)

7 ICT Information and Communication Technologies, taktéž IKT (Informační a komunikační

technologie)

IDP Integrační datová platforma IDS Inteligentní dopravní systémy

IKAP Implementace Krajského akčního plánu IoT Internet věcí

IROP Integrovaný regionální operační program IT Informační technologie

ITS Inteligent transport systém IZS Integrovaný záchranný systém

JDTM ZK Jednotná digitální technická mapa Zlínského kraje JSDI Jednotný systém dopravních informací

KAP Krajský akční plán

KCVT Kontaktního centra pro východní trhy KČT Klubu českých turistů

KISSoS Krajský informační systém sociálních služeb slouží Odboru sociálních věcí KNTB Krajská nemocnice Tomáše Bati Zlín

KS MAS Krajské sdružení místních akčních skupin KÚ Krajský úřad

KÚZK Krajský úřad Zlínského kraje LCC Life Cycle Cost, tedy životní cyklus

LMS Learning Management Systém, tedy systém pro řízení výuky MaR Metoda Monitoring & Targeting

MAS Místní akční skupina

MHD Městská hromadná doprava

NDIC Národní dopravní informační centrum NNO Nestátní nezisková organizace

NPS Net promoter score NSZM Národní síť Zdravých měst

OP VVV Operační program Výzkum, vývoj a vzdělávání OP ŽP Operační program Životní prostředí

ORP Obec s rozšířenou působností OVM Orgány veřejné moci

OZE Obnovitelné zdroje energie PDZ Proměnné dopravní značky

PENB Průkaz energetické náročnosti budovy PIK Podnikatelský inkubátor Kunovice PPP Public Private Partnerships

PZTS Poplachové zabezpečovací a tísňové systémy

RGB Red-green-blue, tedy barevný model červená-zelená-modrá RIS Regionální inovační strategií

RIS ZK Regionální inovační strategie Zlínského kraje ROP Regionální operační program

RSK Regionální stálá konference

RSK ZK Regionální stálé konference ve Zlínském kraji ŘSD Ředitelství silnic a dálnic ČR

SET-Plan Strategický evropský technologický plán SFDI Státní fond dopravní infrastruktury SFŽP Státní fond životního prostředí ČR

(8)

8 SMO Svaz měst a obcí

SMS Sdružení místních samospráv

SMS ZK Sdružení místních samospráv Zlínského kraje SO ORP Správní obvody obcí s rozšířenou působností SPOV Spolek pro obnovu venkova

SRZK Strategie rozvoje Zlínského kraje SSZ Světelná signalizační zařízení

SW Software

TA ČR Technologická agentura České republiky TIC Technologické informační centrum

TNO Toegepast Natuurwetenschappelijk Onderzoek, Nizozemská organizace pro aplikovaný vědecký výzkum

ÚEK Územní energetická koncepce UTB Univerzita Tomáše Bati ve Zlíně VHD Vozidla hromadné dopravy ZAM Zlínský architektonický manuál

ZEVO Zařízení pro energetické využití odpadů ZK Zlínský kraj

ZPI Zařízení pro provozní informace ZSJ Základní sídelní jednotky ZZS Zdravotnická záchranná služba Zdroj foto na titulní stránce: MěÚ Zlín

Pozn. Vymezení základních pojmů je uvedeno na konci dokumentu (Příloha 1).

(9)

9 Inteligentní

řízení a správa

Inteligentní ekonomika

Inteligentní mobilita

Inteligentní prostředí Inteligentní

lidé Inteligentní

život

1. ÚVOD

Strategie rozvoje chytrého regionu Zlínského kraje 2030 (dále také „Strategie“) svým zaměřením rozšiřuje o prvky SMART základní strategický rozvojový dokument Zlínského kraje, tedy Strategii rozvoje Zlínského kraje 2030. Současně je v souladu s legislativním rámcem a strategickými dokumenty v rámci ČR, jako je Strategický rámec ČR 2030, Strategie regionálního rozvoje ČR 2021+, Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (tzv. Národní RIS3 strategie), SMART Česko a další.

Potřeba zpracování této Strategie vychází ze současné absence koncepčního dokumentu pro oblast SMART Region, který by cíleně reflektoval využívání nástrojů, přinášející nové příležitosti pro zkvalitňování života obyvatel Zlínského kraje.

Schéma 1: Hlavní dimenze pro vytváření chytrých měst / regionů

Zdroj: Manville, 2014

Pozn. Bližší charakteristika výše uvedených dimenzí je v kapitole „Vymezení základních pojmů“

Za největší výzvu současnosti v rozvoji regionů lze považovat využití hlavních nástrojů pro inovace a dynamický rozvoj regionů – výzkumu, vývoje a digitalizace. Tyto globalizační nástroje mohou zásadním způsobem ovlivnit život nejen ve větších městech, ale zejména vytvořit dobré podmínky pro život všech generací, lidí s každým stupněm vzdělání na každém místě, v každé, i malé obci. To, co v minulosti pro rozvoj měst a obcí znamenala železnice nebo elektřina, dnes znamená digitalizace. Pokud bylo v minulosti dosahováno efektivity centralizací zdrojů a jejich využití, trendem současnosti a pravděpodobně i blízké budoucnosti bude decentralizace. Lokální tvorba a využití materiálových a energetických zdrojů, lokalizace života lidí do míst, kde bydlí, jsou výzvou zejména pro aplikovaný výzkum a vývoj. Globální nástroje – výzkum a digitalizace – podpoří decentralizaci ve všech oblastech života. (Bízková R., 2020)

(10)

10

ATRAKTIVITA ÚSPORA

KVALITA Principy přístupu ke konceptu SMART Region

Obecně platnými cíli pro chytrý region je dosáhnout ÚSPOR, KVALITY A ATRAKTIVITY. Bližší popis ukazuje následující Schéma 2:

Schéma 2: Obecné pojetí dlouhodobých cílů SMART Regionů

Zdroj: zpracovatel Úspora peněz - např. při spotřebě energie a paliv, při vytápění a chlazení Úspora času - např. při komunikaci a vyřizování úkonů s úřady

- při řízení a organizaci veřejné správy

Úspora času a peněz

- při nakupování online

- při podnikání online

Atraktivita prostředí – zázemí pro životní situace - při dojížďce za zaměstnáním, vzděláním apod., - při komunikaci a vyřizování úkonů s úřady, - při hledání potřebných informací,

- při návštěvě lékaře, nemocnice, - při využívání služeb veřejné správy.

Atraktivita prostředí – z hlediska přírodních zdrojů - díky snížení vypouštění škodlivých emisí do ovzduší,

- díky šetrnějšímu nakládáni se zdroji a efektivnější oběhové ekonomice, - díky vyššímu podílu využívání obnovitelných zdrojů energií,

- díky ohleduplnějšímu a zdravějšímu životnímu stylu.

ZAVÁDĚNÍ CHYTRÝCH ŘEŠENÍ

(11)

11 VYUŽITELNOST– pro Zlínský

kraj, města, obce, veřejnou správu, podnikatelský sektor, akademickou půdu i výzkumný

sektor kraje

KOMPLEXNOST – Strategie respektuje všechny priority a

následně prioritní oblasti konceptu chytrého regionu

APLIKOVATELNOST– v souladu se Strategií rozvoje ZK 2030

RELEVANTNOST – návrhy vychází z potřeb a připravenosti

kraje

VYVÁŽENOST– dokument je obsahově vyvážen z pohledu

struktury a rozsahu

2. Charakteristiky Strategie chytrého regionu ZK

Strategie jasně a srozumitelně stanovuje směry dalšího rozvoje chytrého regionu Zlínského kraje. Jedná se o dokument, který obsahuje obecnou část a poté následuje analytická a návrhová část. Součástí Strategie je obecně formulovaná dlouhodobá vize kraje a představa o tom, kam by se měl posunout kraj s pomocí chytrých technologií v dlouhodobém časovém horizontu přesahujícím patnáct až dvacet let¹. Na základě diskuze a v souladu se zadáním ze strany kraje vzniklo pět základních požadavků na Strategii.

Schéma 3: Pět základních požadavků na Strategii chytrého regionu ZK (Strategie)

Zdroj: zpracovatel

Hlavní přínos Strategie:

 jedna z cest a příspěvek k naplňování principů udržitelného rozvoje a zvyšování kvality života obyvatel ZK,

 větší provázanost – spolupráce s městy a obcemi kraje při řešení společných problémů

 důraz na posílení konkurenceschopnosti regionu prostřednictvím SMART řešení,

 zkvalitňování řízení uvnitř krajského úřadu a posílení role koordinátora v území,

 hledání synergických efektů pomocí propojení projektů v dílčích oblastech,

 provázanost a koncepčnost dosahování cílů v dílčích oblastech s důrazem na efektivitu řešení, tj.

zamezení realizace izolovaných a neprovázaných aktivit,

 aktivizace širšího partnerství klíčových aktérů, tj. partnerství mezi firmami, veřejnou správou, znalostními institucemi apod.,

 zmapování možností financování SMART řešení z různých zdrojů – evropských, národních, krajských, privátních,

 zmapování dobré praxe v oblasti metodických přístupů regionů v implementaci SMART řešení,

 vytvoření odborné platformy klíčových aktérů k problematice SMART řešení na regionální úrovni (na půdorysu existujících krajských platforem),

 nastavení role kraje při implementaci chytrých řešení v rámci ZK.

1 Strategie rozvoje Zlínského kraje je platná do roku 2030. Proto se při aktualizaci bude tento dokument, který je v souladu se současnou Strategií rozvoje ZK, brát v potaz pro aktualizaci vize a následných cílů.

(12)

12

Účel Strategie chytrého regionu ZK

V souladu se svými rozvojovými prioritami Zlínský kraj (dále též „ZK“) dlouhodobě usiluje o vyvážený rozvoj svého území, zvýšení jeho konkurenceschopnosti, atraktivity a kvality života v něm. Motivaci k implementaci konceptu SMART Region (chytrý region) spatřuje krajská samospráva především ve zvyšování efektivnosti veřejné správy, a to zejména díky možnosti řízení na základě dat. Další z motivů jsou snižování nákladů, zvyšování kvality služeb poskytovaných obyvatelům a návštěvníkům kraje, zvyšování kvality životního prostředí a života v regionu. Důležitou motivací je zvyšování finančních a časových úspor včetně zvyšování kvality poskytovaných služeb. Je potřeba neopomenout i motivační stimul v podobě přílivu nových obyvatel, vytváření efektivních projektů na bázi spolupráce, zachovat trvale udržitelný rozvoj celého území.

Zlínskému kraji v současné době chybí koncepční dokument, který by provázaně a komplexně řešil problematiku konceptu SMART Regionu a jeho dílčích tematických oblastí, vymezil roli Zlínského kraje a nastavil rámec a principy spolupráce území v této problematice.

Strategie navrhuje optimální podmínky a komplexní přístup pro smysluplné a efektivní zavádění a využívání moderních technologií a SMART přístupů. Tyto činnosti budou realizovány v souladu s prioritami Strategie rozvoje Zlínského kraje 2030 a dalších strategických dokumentů kraje. Zároveň budou směřovat k zajištění vyšší kvality života obyvatel, zohledňovat principy udržitelného rozvoje a efektivní správu věcí veřejných.

Dalším důvodem pro zpracování tohoto typu dokumentu na krajské úrovni je posílení spolupráce a vzájemné koordinace obdobných aktivit měst a obcí Zlínského kraje včetně poskytování pomoci dalším městům a obcím tyto aktivity realizovat, zároveň dosahovat větších efektů spoluprací obcí, měst a kraje.

Segmenty a dlouhodobé cíle Strategie

• Vzdělávající se, odpovědná, soudržná a aktivní společnost pozitivně reagující na nové trendy, např. digitalizace a robotizace a měnící se prostředí.

Lidé a společnost

• Regionální ekonomika roste a zároveň snižuje svou spotřebu energií i materiálů. Klíčová je orientace na specializované obory, robotizaci a digitalizaci. Efektivní růst v těchto oblastech závisí na vzájemné spolupráci veřejného, soukromého a neziskového sektoru.

Hospodářský model

• Změna přístupu k využívání krajiny, adaptace na změny klimatu, péče o ekosystémové služby, udržitelné hospodaření v krajině (např. zadržení vody v krajině, snížení prašnosti).

Odolné ekosystémy

• Prostřednictvím územního plánování a dalšími aktivitami zvýšit kvalitu života v obcích, městech a ZK, odpovědné využívání území, tvorba podmínek pro harmonický rozvoj a omezování negativních jevů (mobilita, suburbanizace, adaptace na změny klimatu, rozvoj komunit, apod.), zde je klíčová vazba na prostorové a územní plánování.

Obce a Zlínský kraj

• Nastavení a následný rozvoj prostředí pro úspěšnou implementaci konceptu SMART, jako důležité oblasti veřejných politik prostřednictvím zapojování územních aktérů na všech úrovních, jejich propojování a sdílení. Partnerství musí být založeno na kontinuální spolupráci.

Dobré vládnutí

(13)

13 Výše uvedené segmenty s dlouhodobými cíli mají úzkou vazbu na Strategický rámec Česká republika 2030, dokument, který udává směr rozvoje ČR na příští desetiletí. Implementace konceptu SMART Region ZK je úzce na tyto Východiska navázaná.

Priority Strategie a jejich vazba na Strategii rozvoje Zlínského kraje 2030

Strategie rozvoje Zlínského kraje (SRZK) 2030 je postavena na třech pilířích, které následně určují prioritní oblasti. Strategie chytrého regionu ZK rovněž stojí na třech Prioritách. Schéma 4 ukazuje jejich propojenost.

Schéma 4: Propojenost pilířů (Priorit) SRZK 2030 a Strategie chytrého regionu ZK 2030

Zdroj: zpracovatel, SRZK2030

V rámci první Priority „Partnerství, síťování a tvorba prostředí“ je nastavení procesů pro hledání shody při nastavování cílů, spolupráce a komunikace. Je důležité vyhledávat, propojovat a iniciovat klíčové aktéry v regionu (samospráva, soukromý a akademický sektor, neziskový sektor) včetně koordinace vzájemné spolupráce. Partnerství musí být založeno na kontinuální spolupráci aktérů a podpořeno personálně a finančními zdroji. Zjednodušeně: KÚZK funguje jako partner společně s dalšími aktéry pozitivních změn v regionu.

V rámci druhé Priority „Lidé a osvěta“ dochází ke vzdělávání na všech úrovních, dále pak vytváření zázemí pomocí výzkumu a inovací k rozvoji digitální společnosti a v neposlední řadě k šíření a sdílení zkušeností (příkladů dobré praxe) pro komplexní rozvoj ZK. Podstatou této priority je posilovat SMART přístupy, publicitu, zvyšovat osvětu, a tím know-how s důrazem na koncepční přístup. Zjednodušeně: KÚZK vykonává chytře své role veřejné správy ve vztahu k obyvatelům, firmám, municipalitám na území ZK.

Třetí Priorita „Podpora SMART řešení a jejich integrace do fungujícího celku“ propojuje procesy strategického řízení na úrovni ZK, při němž jsou odpovídajícím způsobem využívány moderní technologie takovým způsobem, aby docházelo k synergickým efektům mezi jednotlivými oblastmi činnosti (včetně naplňování pravidla 3E – efektivnost, hospodárnost, účelnost). Zjednodušeně:

KÚZK je "chytrý" ve svých postupech uvnitř úřadu a ve správě jím zřízených organizací.

(14)

14 Schéma 5: Rozčlenění Priorit Strategie na prioritní oblasti (oblasti intervencí)

Zdroj: zpracovatel

(15)

15 Níže uvedené Schéma 6 propojuje dané pohledy do funkční struktury, která ukazuje nutnost vzájemné integrovanosti pro naplňování cílů chytrého regionu.

Každý chytrý region stojí na čtyřech principech, které napomáhají společně s východisky uchopit hlavní podstatu SMART prvků. Jedná se o „jasnou identitu“, kdy je tímto principem zdůrazněna potřeba konkrétní identifikace a povědomí o silných a slabých stránkách regionů, včetně unikátností / atraktivit / prosperity napříč oblastmi SMART Region. Druhý princip spočívá v „komfortním zázemí“, kdy region disponuje stabilním ekonomickým prostředím, kvalitní dopravní a komunikační infrastrukturou, kvalifikovanými lidmi, kvalitními veřejnými službami (včetně kvalitní veřejné správy) a příležitostmi pro podnikatele. Třetí princip je pro vznik a rozvíjení chytrého regionu zásadní. Jedná se o „vzájemnou spolupráci a účast na projektech“, tzn. tvorba spojenectví a aliancí, funkční propojování veřejné správy regionu s různými úrovněmi, využívání PPP, vazby s dalšími regiony, a hlavně zapojování se do hodnotových řetězců. Poslední princip souvisí s efektivním řízením za pomoci moderních nástrojů: „leadership“. (ADE, s.r.o.)

Schéma 6: Propojení principů, východisek a prioritních oblastí

Zdroj: zpracovatel

(16)

16

3. Přístup k řešení

Struktura Strategie

Schéma 7: Struktura Strategie

Zdroj: zpracovatel, zdroj podkladového obrázku: CzechInvest.cz²

Celá Strategie je rozdělena do dvou hlavních částí: ANALYTICKÁ a NÁVRHOVÁ ČÁST. V analytické části jsou využívány především metody rešerše strategický dokumentů, dotazníkové šetření, rozhovory, či různé druhy analýz. Více níže Tabulka 1:

2 https://www.czechinvest.org/cz/Kontakty/Regionalni-kancelare/Zlin-cs

STRATEGIE SMART REGION

ANALYTICKÁ ČÁST

NÁVRHOVÁ ČÁST

Strategická část

Implementační

část

(17)

17 Tab. 1: Shrnutí využitých metod pro vytvoření Strategie (především analytické části)

METODA POPIS

Rešerše analyticko- strategických dokumentů

Je potřeba zdůraznit, že tento dokument není tvořen jako paralelní k ostatním strategiím kraje, naopak, slouží jako doplnění Strategie rozvoje Zlínského kraje do roku 2030 s přidanou hodnotou v podobě rozšíření směru rozvoje o pohled vedoucí k Chytrému regionu.

Z metodického hlediska Strategie respektuje:

 SM/65/02/17 Směrnice pro strategické plánování rozvoje Zlínského kraje Při zpracování jsou zohledněny níže uvedené metodiky:

 Metodika přípravy veřejných strategií (2018, MMR, schváleno usnesením č.71/2019³)

 Metodika strategického řízení a plánování krajů ČR (2014, AK)

 Metodika ke SMART Cities (2018, MMR) Dále jsou zohledněny tyto koncepční dokumenty:

 Strategický rámec Česká republika 2030

 Analýza aktuální úrovně zapojení ČR do konceptu SMART city a SMART Region v souvislosti s novými trendy, včetně návrhů opatření (2019⁴)

 Krajská příloha Národní RIS3 strategie za Zlínský kraj (aktualizace 6/2020)

 Inovační strategie České republiky 2019–2030

Při zpracování Strategie je vycházeno ze současných platných strategických dokumentů Zlínského kraje, včetně dalších dílčích strategických dokumentů, studií, analýz, s ohledem na respektování směru rozvoje v dokumentech zpracovanými na úrovni ČR a EU.

Dotazníkové šetření pomocí nástroje Google

Pro získání informací týkajících se sběru dat, jejich vyhodnocení a následného využívání pro rozvoj SMART Region, bylo provedeno dotazníkové šetření (online), které bylo určeno především pro garanty jednotlivých oblastí SMART Regionu. Výsledky tohoto šetření jsou uvedeny v kapitole 8.1.3. ICT infrastruktura, kyberbezpečnost a krizové řízení (IZS)

Řízené / polořízené rozhovory se zainteresovan ými osobami

Polořízené rozhovory byly prováděny mezi garanty zpracovatele za určité chytré oblasti a členy pracovních skupin. Obvykle se jednalo o rozhovor 1:1 pro získání nejvyššího možného objemu informací sloužících jako informační vstup pro analytickou část. Nejprve byly pokládány otázky zaměřující se na vize a očekávání, dále pak na zhodnocení současného stavu z pohledu SMART Region v relevantní SMART oblasti. Následně proběhlo vyhodnocení získaných informací a závěry byly implementovány do dokumentu.

3 Zdroj: https://mmr.cz/cs/microsites/portal-strategicke-prace-v-ceske-republice/nastroje-a-metodicka- podpora/vystupy-projektu

4 Zdroj: https://www.vlada.cz/assets/evropske-zalezitosti/aktualne/Zaverecna- zprava_Smart_City_a_Smart_Region.pdf

(18)

18 Analýza

Statistická analýza plní roli základní charakteristiky Zlínského kraje.

Následuje analýza PESTLE, která napomáhá k identifikaci hrozeb a příležitostí v rámci SWOT analýzy (vnější vlivy na ZK). Díky analýze PESTLE jsou identifikovány příležitosti a hrozby z vnějšího prostředí, které je rozděleno na politické, ekonomické, sociální, technické, legislativní a ekologické.

Situační analýza je v rámci analytické části stěžejní, zaměřuje se na definované prioritní oblasti a analyzuje současný stav z hlediska existence SMART řešení (na úrovni kraje). Díky této analýze je zjištěna potenciální absence prvků SMART (neboli celkového přístupu a způsobu chytrého řešení), což napomáhá k definování cílů a následně opatření v další části dokumentu. Tato analýza je propojena s výstupy uvedené ve Strategii rozvoje ZK 2030.

Metoda Benchmark navazuje (doplňuje) situační analýzu o zhodnocení aktuálního stavu chytrých přístupů na daném území (realizátor: města a obce). Je důležité znát příklady dobré/špatné praxe, které byly na území ZK realizovány (obvykle jako ad hoc řešení), neboť díky tomu se lze inspirovat pro další města a obce kraje.

Poslední analýza se skládá ze dvou částí – Porterova analýza a následně Analýza uspokojování potřeb zájmových skupin. Výstupy z těchto provázaných analýz napomohou k řízení SMART Regionu, neboť definují (v rámci pěti sil) potenciální konkurenty / stávající konkurenty, substituty, dodavatele, odběratelé, a následně spojené velikost úrovně zájmu a moci zájmových skupin v rámci SMART Regionu ZK. Díky tomuto zjištění se pak mění přístup a forma řízení k jednotlivým zájmovým skupinám i k samotným SMART projektům.

Výsledky všech těchto analýz jsou shrnuty a následně využity pro vytvoření SWOT matice.

Základní charakteristika kraje - STATISTICKÁ ANALÝZA

Trendy prostředí Zlínského kraje ve vztahu ke Smart Region - ANALÝZA PESTLE

Analýza prioritních oblastí Smart Region -SITUAČNÍ ANALÝZA

Aktuální stav uplatnění smart přístupů v ZK -BENCHMARK (propojeno s výše uvedenou analýzou)

Identifikace a analýza zainteresovaných subjektů včetně jejich zájmů - PORTEROVA ANALÝZA

SRHNUTÍ VÝSTUPŮ Z

ANALÝZ

(19)

19 Prezentace

odborné veřejnosti, diskuze

Během tvorby Strategie byla provedena prezentace za účelem představení výstupů analytické části a návrhů pracovní skupině. V rámci prezentace byla i diskuze s určitými prvky brainstormingu.

Návrhová část⁵ je rozdělena na:

 Strategickou část, která se zabývá definováním SMART vize a cílů. Doporučuje uchopení koncepce SMART Region ve třech hlavních prioritních oblastech vhodných pro zavádění chytrých řešení (viz Schéma 5: Rozčlenění Priorit Strategie na prioritní oblasti (oblasti intervencí)). Množství oblastí se může rozšiřovat, ale tyto tři oblasti k intervenci tvoří základní stavební kameny pro tvorbu chytrého regionu.

 a implementační část s plánem řízení implementace (obsahující plán řízení rizik, popis řídící struktury, monitoring a evaluaci naplňování cílů, komunikačně marketingový plán). Součástí této části je akční plán (s indikativním odhadem nákladů realizace) s jednotlivými akčními kartami, které detailně charakterizují prioritizovanou aktivitu.

Návrhová část Strategie je sestavena na základě provedené situační analýzy, odráží výstupy z diskusních skupin a schůzek realizovaných s klíčovými stakeholdery v regionu. Navrhované aktivity navazují na stávající aktivity v regionu a doplňují je z pohledu využívání dat, moderních technologií a vzájemné integrace. Řada opatření vychází i z příkladů dobré praxe, ať již v rámci ČR, nebo i ze zahraničí.

Strategie je schvalována orgány ZK. Vzhledem k dynamickému vývoji v oblasti moderních technologií, digitalizace a inovací Strategie vyžaduje průběžnou aktualizaci navržených opatření v průběhu realizace (aktualizace) akčního plánu, který je součástí dokumentu) a při zohlednění aktuálního stavu, který bude reagovat na tento vývoj.

Zpracování Strategie bylo týmovou prací, která probíhala transparentním způsobem za účasti zástupců všech zainteresovaných stran. Struktura týmu včetně charakteristiky zainteresovaných stran je na Schématu 8.

5 Detailnější popis metodiky návrhové části je uveden na str. 112.

(20)

20 Schéma 8: Struktura organizace zpracování Strategie

Zdroj: zpracovatel, STR KÚZK

V pracovní skupině jsou zastoupeni garanti jednotlivých sektorů dotčených SMART řešeními a aplikací jejich principů (vedoucí odborů ZK, významní aktéři v území) a další relevantní partneři zastupující akademickou sféru (UTB) a podnikatelskou sféru (TIC).

(21)

21 ANALYTICKÁ ČÁST

Úvod analytické části je věnován statistické analýze pro získání celkového přehledu (socio-ekonomického) fungování kraje. Poté je provedena PESTLE analýza, která se zaměřuje na trendy působící na prostředí Zlínského kraje ve vztahu ke SMART Region a její výstupy jsou nezbytné pro vytvoření analýzy příležitostí a hrozeb ve SWOT analýze. Jedná se o vnější dopady na SMART Region ZK, které nejsou ovlivnitelné (nebo jen v minimální míře), ale je potřeba je brát na zřetel – ať již jako potencionální příležitosti či hrozby.

Stěžejní část je tvořena situační analýzou prioritních oblasti SMART Region Zlínský kraj, přičemž je vytvořen analytický pohled na koncept SMART Region s ohledem na Priority a Východiska.

Druhá část analytické části nejprve popisuje aktuální stav uplatnění SMART přístupů a aktivit v území ZK. Na tuto kapitolu navazují (a doplňují ji) příklady dobré praxe, které jsou i s přesahem do zahraničí. Zde není opomenuto i zmapování dosavadní aktivity na úrovni měst ve ZK v oblasti SMART City.

Pro ucelenost obsahuje analytická část identifikaci a analýzu zainteresovaných subjektů neboli klíčových aktérů v území ZK, jejich role a význam. V rámci zjišťování potřeb zákaznických segmentů je provedena i Porterova analýza pěti sil, díky níž se definují vlivy a následně s tím i potřeby.

Následuje tabulka, která shrnuje výstupy ze všech výše provedených analýz. Analytická část je zakončena SWOT analýzou, která sumarizuje hlavní silné a slabé stránky, příležitosti a ohrožení pro všechny sledované prioritní oblasti. Vyústěním analytické části (a SWOT analýzy) jsou jasně identifikované závěry/výstupy, které se stanou podkladem pro tvorbu návrhové části.

ANALYTICKÁ ČÁST

(22)

22

4. Základní charakteristika Zlínského kraje (statistická analýza)

Zlínský kraj byl ustanoven k 1. lednu 2000 na základě ústavního zákona č. 347 ze dne 3. prosince 1997 o vytvoření vyšších územních samosprávných celků. Vznikl sloučením okresů Zlín, Kroměříž a Uherské Hradiště, které patřily k Jihomoravskému kraji, a okresu Vsetín, který spadal do Severomoravského kraje. Spolu s Olomouckým krajem tvoří region soudržnosti Střední Morava. (ČSÚ)

Nachází se na východě republiky, kde jeho východní okraj tvoří hranici se Slovenskem. Na jihozápadě sousedí s krajem Jihomoravským, na severozápadě s Olomouckým a v severní části s krajem Moravskoslezským. Svou rozlohou 3 963 km² je čtvrtým nejmenším krajem v republice. K 31. 3. 2020 zde žilo 581 862 obyvatel.

Kraj je tvořen 4 okresy, 13 správními obvody obcí s rozšířenou působností (SO ORP) a 25 správními obvody obcí s pověřeným obecním úřadem (SO POÚ). V kraji je celkem 307 obcí, z toho 30 se statutem města.

Největším městem je Zlín se 74,4 tis. obyvateli. Více než 20 tis. obyvatel mají pouze 4 další města a to Kroměříž (28,8 tis.), Vsetín (26,1 tis.), Uherské Hradiště (25,2 tis.) a Valašské Meziříčí (22,2 tis.). Do kategorie 10 až 20 tis. obyvatel náleží Holešov, Uherský Brod, Rožnov pod Radhoštěm a Otrokovice. Hustota zalidnění 147 obyvatel/km² výrazně převyšuje republikový průměr. Nejvyšší zalidněnost je v okrese Zlín (185 obyvatel/km²) a nejnižší v okrese Vsetín (125 obyvatel/km²).

Přes příznivý vývoj nezaměstnanosti (ZK je od roku 2014 pod průměrem míry nezaměstnanosti ČR, konkr. 3,2

% (12/2020), existují mezi jednotlivými okresy a SO ORP v nezaměstnanosti rozdíly. Na úrovni okresů vykazují z dlouhodobého hlediska vyšší podíl nezaměstnaných osob okresy Vsetín a Kroměříž.

Hrubý domácí produkt v roce 2019 ve Zlínském kraji přesáhl 266,5 mld. Kč a představoval 4,7 % hodnoty HDP v ČR. Zatímco v letech 2014 až 2017 se na HPH nejvýznamněji podílel průmysl, jehož podíl se pohyboval v rozmezí od 46,1 po 47,0 %, v letech 2011 až 2013 a znovu i v roce 2018 byl nejvyšší podíl u odvětví služeb, v roce 2018 to bylo 46,9 %. Podíl zemědělství v roce 2018 představoval 2,6 %, podíl stavebnictví 6,6 %.⁶ Na území Zlínského kraje lze najít velký počet památkových objektů od nejstaršího osídlení území z doby Velké Moravy až po skvosty moderní baťovské funkcionalistické architektury. Nachází se zde také mnoho sakrálních památek a významných poutních míst (poutní turistika). ZK poskytuje kvalitní lázeňské služby⁷. Lázeňství ve Zlínském kraji zastupují největší měrou Lázně Luhačovice, které mají nadregionální význam a dále menší lázně, a to Lázně Zlín – Kostelec, Ostrožská Nová Ves nebo lázně Smraďavka nedaleko Buchlovic.

Kraj má velký potenciál pro rozvoj cyklistiky (např. přes území prochází trasa Eurovelo⁸ a jiné dálkové trasy, dále nabízí kvalitní lyžařské dráhy pro sjezd i běh skýtají například Portáš, Velké Karlovice, hřebeny Chřibů a Hostýnských vrchů.

Ve Zlínském kraji se udržují tradice tří odlišných národopisných celků – Slovácka, Hané a Valašska. Kulturu regionu tvoří zdejší lidé, kteří tradováním přenášejí kulturní dědictví a hodnoty na další generace.

Prostřednictvím bohaté spolkové činnosti a také prostřednictvím potenciálu paměťových organizací je dál rozvíjejí, inovují a přizpůsobují aktuálním potřebám doby.

6 HDP/ob. v PPS k průměru EU 28 je 78,2 % (2019)

7 Dvě stříbrné medaile v 7. ročníku celostátní ankety Kraj mého srdce za rok 2018 získal Zlínský kraj, a to ve dvou kategoriích: „Folklor a tradice" a „Lázně, lázeňství, wellness". První v kategorii „Lázně“ byl Karlovarský kraj. O rok později již obsadil pouze bronz v kategorii „Folklor a tradice“.

8 Evropská dálková síť EuroVelo, zahrnuje 16 evropských dálkových cyklotras přesahující 70.000 km (V ČR se jedná o více než 2.100 km částečně již logem proznačených evropských cyklotras EuroVelo 4,7,9 a 13.). Zdroj: eurovelo.cz

(23)

23

5. Trendy prostředí Zlínského kraje ve vztahu ke SMART Region (metoda PESTLE)

PESTLE analýza slouží k posouzení a vyhodnocení okolních vlivů jak na konkrétní projekty, tak na ucelenou rozvojovou strategii. Tyto vlivy jsou rázu politického (P), ekonomického (E), sociálního (S), technologického (T), legislativního (L) či environmentálního (ENVI). Výstupy z této analýzy slouží k definování příležitostí a hrozeb pro SMART Region.

Je potřeba znát vnější vlivy a být na ně připraven v různých variantách jejich působení. Resilience neboli odolnost je jeden ze SMART principů. Při budování chytrých měst a řešení ve společnosti, je nutné zajistit, aby systém byl schopen předvídat a přizpůsobovat se různým stavům v rychle se měnící době. Zabezpečení současného stavu znamená v rámci SMART Cities / SMART Region schopnost být připraven na situaci šoku, mít připravenou variantu, že Zlínský kraj bude schopen fungování, i když přijde změna systému (přírodní katastrofy, krizový plán onemocnění, případné energetické problémy týkající se blackoutu, sociálních nebo ekonomických nepokojů nebo kybernetických útoků). Prostřednictvím technologií je možné provádět prevenci na základě provádění optimálních zásahů v případě vzniku mimořádných situací. Lze využít i pro zvýšení dostupnosti rychlé záchranné služby na území celého kraje a pro další kritické aplikace. Odolnost chytrého kraje proti hrozbám je dána i včasné detekci a následnému vhodnému krizovému řízení kraje.

Politické vlivy působící na SMART Region ZK

Politické vlivy působící na SMART Region mohou být vyvolány jak nadnárodní / národní aktivitou, tak i aktivitou uvnitř kraje (např. prostřednictvím mikroregionů a MAS – blíže kap. 6).

Nadnárodní a národní politický vliv spočívá především v definování priorit pro udržitelný rozvoj. V současné době je orientace cílů zaměřená směrem k vyšší digitalizaci a podpoře konceptu inteligentních regionů /měst.

Především se jedná o Strategie koordinované a komplexní digitalizace České republiky 2018+ (tzv. Digitální Česko)⁹, Strategický rámec Česká republika 2030 (Příloha 3) či koncepční dokumenty a analýzy vlády (ministerstev). Na národní úrovni se Ministerstvo pro místní rozvoj podílí na rozvoji SMART Cities / SMART Regions prostřednictvím Metodiky SMART Cities resp. Metodikou pro přípravu a realizaci konceptu SMART Cities na úrovni měst, obcí a regionů, kterou se snaží ovlivňovat kvalitu života ve městě a podporovat hospodářské cíle měst. Díky nastavené sadě komponent jednotlivých úrovní SMART City definuje základy inteligentního města a metodicky pomáhá městům a regionům zvládnout nastavení koncepce na jejich lokální úrovni. (MMR, 2018a). Díky tomu kraj může vytvářet strategie a koncepční dokumenty v souladu se SMART Region, a potažmo pak při plnění akčních plánů využívat politickou (nejen) podporu v rámci ČR či EU.

Rozhodující vliv bude mít zákon 12/2020 Sb., novela zeměměřického zákona (digitální technické mapy krajů) a novela bankovního zákona (bankovní identita pro styk s veřejnou správou).

9 „Digitální Česko“ je souborem koncepcí a implementačních plánů zajišťujících předpoklady dlouhodobé prosperity České republiky v prostředí probíhající digitální revoluce. "Digitální Česko" zastřešuje tři hlavní pilíře (dílčí koncepce / strategie), které tvoří jeden logický celek s velkým počtem vnitřních vazeb, ale zároveň ve struktuře reflektují zacílení na různé příjemce a rovněž odlišnosti dané současným legislativním vymezením:

 Česko v digitální Evropě (Koncepce ČR k podpoře vyjednávání digitální legislativy v EU)

 Informační koncepce České republiky - digitální veřejná správa (Koncepce budování eGovernmentu v ČR 2018+ a jeho IT podpory podle zák. 365/2000 Sb.)

 Koncepce Digitální ekonomika a společnost (Základní pilíř celospolečenských změn,

 které přináší tzv. čtvrtá průmyslová revoluce)

Hlavním důvodem rozdělení materiálu do tří pilířů / dílčích koncepcí je pojmutí všech oblastí, které tvoří předpoklad k úspěšné digitalizaci České Republiky. Celý dokument lze nalézt https://www.digitalnicesko.cz/

(24)

24 Evropská komise podporuje rozvoj chytrých měst a vyzdvihuje využívání informačních a komunikačních technologií zejména k lepšímu a kvalitnějšímu životu svých obyvatel, vytváření inovačních partnerství a komunit, které vzájemně na sebe působí. Hlavních pět strategických cílů EU pro dotační období 2021+ je definováno takto:

 Inteligentnější Evropa díky inovacím, digitalizaci, ekonomické transformaci a podpoře malých a středních podniků.

 Zelenější, bezuhlíková Evropa díky provádění Pařížské dohody a investicím do transformace energetiky, obnovitelných zdrojů a boje proti změně klimatu.

 Propojenější Evropa díky strategickým dopravním a digitálním sítím.

 Sociálnější Evropa díky provádění evropského pilíře sociálních práv a podpoře kvalitní zaměstnanosti, vzdělávání, dovedností, sociálního začleňování a rovného přístupu ke zdravotní péči.

 Evropa bližší občanům díky podpoře místně vedených strategií rozvoje a udržitelného rozvoje měst v celé EU. (Evropská Komise, 2019)

V 2/2020 byl zveřejněn tzv. evropský digitální balíček, který obsahuje tři strategické dokumenty v oblasti digitálních ekonomiky. Silný důraz klade Komise na téma umělé inteligence a využívání dat. Prvním z dokumentů je nová zastřešující digitální strategie pod názvem „Europe fit for the digital age: Towards a truly European digital society“. Dokument se zaměřuje na tři následující oblasti: technologie, které pracují pro občany, spravedlivou a konkurenceschopnou digitální ekonomiku a otevřenou, demokratickou a udržitelnou digitální společnost. Dalším dokumentem digitálního balíčku je Bílá kniha k umělé inteligenci (AI), která navrhuje společný evropský přístup k regulaci oblasti umělé inteligence a zajištění právní jistoty pro podniky i spotřebitele. Třetím zveřejněným dokumentem je Evropská datová strategie, jejímž smyslem je nastartovat evropskou datovou ekonomikou a podpořit výměnu a sdílení dat napříč různými odvětvími a členskými státy.¹⁰

Ekonomické vlivy působící na SMART Region ZK

Vnější ekonomický vliv na SMART Region může být jak pozitivní, tak i negativní. V případě růstu ekonomiky v rámci České republiky, popřípadě i Evropské Unie jako celku, se tento trend příznivě projeví i na Zlínský kraj, ať již v podobě zvýšení daňových příjmů, nebo i přílivu financí díky externím investorům, růstu cestovního ruchu či získání více příjmů z procentní části celostátního hrubého výnosu (ZK má 5,25 %). Oproti negativní ekonomický vývoj může zamezit jakýchkoliv rozvoj kraje, především v oblasti implementace moderních technologií, digitalizace, péče o životní prostředí či rozvoje chytré mobility.

Proto je potřeba brát ekonomický vliv v potaz, obzvlášť v současné době, která je ekonomicky poměrně nestabilní¹¹. Dle predikce Ministerstva financí ČR bude v roce 2020 propad ekonomického výkonu o 5,6 %. K nejhlubšímu poklesu by mělo dojít v oblasti zahraničního obchodu a u investic do fixního kapitálu. Nižší by však měla být i spotřeba domácností. Od 2. poloviny 2020 by ekonomická aktivita měla oživovat, v roce 2021 by tak hospodářský růst mohl dosáhnout 3,1 %. Zaměstnanost podle Výběrového šetření pracovních sil od 2.

čtvrtletí 2019 klesá. Kvůli ekonomickému propadu a s ním spojenému snížení poptávky po práci by se měl tento pokles v roce 2020 prohloubit. Rovněž by mělo dojít ke zvýšení míry nezaměstnanosti, a to na 3,3 % v roce 2020 a dále na 3,5 % v roce 2021 (MFCR, 4/2020).¹²

10 Více na: https://www.vlada.cz/cz/evropske-zalezitosti/aktualne/evropska-komise-predstavila-digitalni-balicek-- vcetne-navrhu-k-umele-inteligenci-a-datum-179763/

11 Světová ekonomika je v tomto roce silně zasažena rozšiřující se pandemií nového typu koronaviru SARS-CoV-2.

Přijímaná opatření a jejich doprovodné efekty téměř jistě vyvolají globální hospodářskou recesi.

12 file:///C:/Users/Daniela/Downloads/Makro-ekonomicka-predikce_2020-Q2_Makroekonomicka-predikce-duben- 2020.pdf

(25)

25 Na druhou stranu je velkým potenciálem pro chytrý region nové ekonomické modely (blíže vysvětleno v kapitole Pojmy). Jeden z hlavních ekonomických vlivů má sdílená ekonomika, která přináší zvýšený příjem v kombinaci s úsporami. Například v chytrém životním prostředí má ekonomický vliv cirkulární ekonomika.

Ekonomický vliv nové ekonomiky – digitalizace – je rovněž velmi podstatný s ohledem na podporu inovací jak ve veřejné, tak i v soukromé sféře. Trend dotačních podpor inovací je rostoucí, aktuální jsou nové covidové programy MPO pro podnikatele, které působí proti poklesu ekonomiky. Je však potřeba při zkoumání vnějších ekonomických dopadů brát v potaz relevanci s vnitřním prostředím kraje. Některé vnější vlivy mohou být pro kraj zanedbatelné. Dlouhodobý ekonomický dopad přinášejí obchodní modely, jako je EPC a PPP, které budou v rámci dotační politiky 2021+ velmi podporovány.

Sociální vlivy působící na SMART Region ZK

Dominantním sociálním vlivem jsou demografické změny v regionu. Ať se jedná o stárnutí obyvatelstva, odliv kvalifikované síly (ekonomických aktivních osob) do větších měst, imigraci, na kterou kraje, města či obce všech velikostních kategorií musí reagovat. Promítá se do všech chytrých oblastí: od vzdělávání, přes bydlení, poskytování sociální a zdravotní péče (vč. občanské vybavenosti) po vytváření pracovních příležitostí, investice či vědu a výzkum.

Rovněž je potřeba brát do úvahy, že dochází k nárůstu světové populace, především v rozvojových zemích a region bude ovlivňován migrací osob z těchto (nejen) zemí. Chytrý region však potřebuje disponovat kvalifikovanými lidmi, s tím, že je zapotřebí zajištění adekvátního vzdělávání pro zvýšení kvalifikace obyvatel ZK, popř. podpořit příchod vzdělaných osob z jiných krajů.

Projekce vývoje obyvatel ve Zlínském kraji

Podle zpracované projekce od Českého statistického úřadu (2019) počet obyvatel Zlínského kraje k 1. 1. 2071 zřejmě dosáhne 458 831, což je proti současnosti o 124 090 méně (o 21 %). Hlavním důvodem poklesu v tomto období bude ztráta obyvatel přirozenou měnou o 137 tis., což je třetí nejvyšší pokles mezi kraji. Dále pak bude pokles zapříčiněn vnitřním stěhováním (o 16 tis.). Početní nárůst bude pouze u zahraničního stěhování, které zvýší počet obyvatel o 29 tis. Významný populační růst by měly zažít pouze dva nyní nejpočetnější kraje.

Obr. 1: Počet obyvatel ve Zlínském kraji k 1.1.2071 (predikce)

Zdroj: ČSÚ (https://www.czso.cz/csu/xz/casove_rady_kraje)

Dál bude pokračovat proces stárnutí populace, vzroste průměrný věk obyvatel, zvýší se i zastoupení seniorů.

Ve Zlínském kraji byl průměrný věk nejvyšší ze všech krajů již na počátku projekčního období, přičemž toto prvenství by si měl po celou dobu projekce udržet. Na počátku roku 2071 bude průměrný věk celkem v kraji 48,7 let, u mužů 47,5 let a u žen 49,9 let. Průměrný věk by měl tedy vzrůst bezmála o 6 let (u mužů o 6,1 let

(26)

26 a u žen o 5,2 let). Také podíl osob ve věku 65 let a více by měl být v rámci krajů cca od 30. Let 21 století nejvyšší. Jejich podíl by měl vzrůst ze současných 20,3 % na 31,0 %. Podíl obyvatel v dětském věku poklesne z 15,1 % v roce 2019 na 13,1 % na počátku roku 2071. Zastoupení osob ve věku 15-64 let s 55,9 % v posledním projektovaném roce bude jedno z nejnižších v rámci krajů. Ve Zlínském kraji je spolu s Karlovarským a Moravskoslezským krajem očekáván nejvyšší úbytek obyvatelstva. Zlínský kraj se propadne ze současného 9.

místa na 10. místo dle počtu obyvatel mezi kraji.

Obr. 2: Podíl základních věkových skupin obyvatel ve ZK k 1.1.2071 (predikce)

Zdroj: ČSÚ¹³

Do sociálních vlivů v rámci PESTLE analýzy lze řadit i vzdělávací, sociální a zdravotní systém. Vzdělanost v ČR je ale stále pod úrovní průměru EU a pod úrovní vyspělých států Evropy. Existuje zde vysoká diverzifikace škol především středního stupně. V následujících letech lze v rámci vzdělávací soustavy ČR očekávat další integraci škol a redukci studijních oborů. Nadále se předpokládá pokles zájmu o nematuritní obory a vzhledem k slabým populačním ročníkům bude problém naplňování nematuritních oborů stále výraznější.

Rovněž je trendem využívání moderních didaktických (vzdělávacích) pomůcek, jako jsou simulační hry, či e- learning. Na významu nabývá praktické vzdělávání, kreativita, experimenty, pokusy, a na jejich základech simulační hry s využitím digitální techniky, digitální gramotnosti a dalších chytrých nástrojů. Pro chytré vzdělávání je současně zapotřebí, aby i pedagogové měli dovednosti také v oblasti digitální gramotnosti.

V blízké budoucnosti bude stále docházet ke změně vzdělávání (rozvoj interdisciplinarity a digitální gramotnost) pro všechny věkové struktury. Rovněž změny budou i ve výzkumech a inovacích (v rozvoji a jejich uplatnění na území regionu). Toto vše je pro ZK příležitostí. Cesta k chytrému regionu jde přes využití potenciálu vědeckých pracovišť na území ZK a uplatňování vědeckých poznatků v praxi ve spolupráci se s lokálními ekonomickými subjekty a paměťovými organizacemi na území ZK.

S demografickým stárnutím populace a s nárůstem podílu seniorů ve společnosti kontinuálně narůstají potřeby na zdravotní a sociální systém. Současná a plánovaná finanční zátěž sociálního a zdravotního systému se musí upravit tak, aby tyto systémy byly udržitelné v horizontu několika desítek let a byly připraveny na změnu věkové struktury obyvatelstva. Zlepšení efektivnosti u poskytování zdravotní péče by mohlo zmírnit dopad stárnutí populace na výdaje ve zdravotnictví. Toto je další výzva pro SMART Region, kdy pomocí nastavení nových procesů (s využitím digitalizace) a investování do moderního vybavení napomůže slabé stránky tohoto vlivu zmírnit.

13 https://www.czso.cz/documents/11284/130631929/RI_projekce.pdf/8c04aeaf-444c-4c28-af99-86300d08921f?version=1.1)

(27)

27

Technické a technologické vlivy působící na SMART Region ZK

Vnější technické vlivy obvykle pro kraj, který se rozvíjí směrem k chytrému regionu, přináší příležitosti, které se následně mohou transformovat do pozitivních dopadů. Informační technologie se na konci 20. století staly jedním z významných faktorů, které ovlivňují chod podnikatelských subjektů, ale i chodu veřejné správy.

Proto se investuje stále větší množství finančních prostředků do zlepšení technologického a technického prostředí veřejné správy a její komunikace mezi úřadem a občanem.

Z mezinárodního srovnání právě služby a rozvoj e-governmentu ovlivňují konkurenceschopnost ČR a nízká úroveň IS/ICT ve veřejné správě konkurenceschopnost snižuje, stejně jako dostupnost internetu domácností.

Dílčím cílem Národní RIS3 strategie je také co nejúčelnější propojení akademického a podnikatelského sektoru, které dlouhodobě příliš nefunguje. Prioritní oblasti podpory společně určují zástupci firem, výzkumných institucí, vysokých škol, veřejné správy i neziskového sektoru.¹⁴

Moderní inovativní procesy a vývoj dnešní společnosti je ovlivňován pokročilými informačními systémy, které zasahují do všech oblastí našeho hospodářského výrobního systému. Průmysl 4.0 ovlivňuje výrobní sektor, energetický sektor se zaměřuje na SMART grids, dopravu a mobilitu, které jsou ovlivňovány chytrými inteligentními dopravními systémy. Pro řízení veřejného sektoru se ICT využívá k fungování e-Governmentu a či transformaci zdravotnictví na eHealth (elektronické zdravotnictví). Obdobně je takto nahlíženo i z pohledu měst a regionů, které obsahují i další oblasti a zaváděním chytrých řešení mají dopad na různé oblasti společenského života. Přechod od centrálního k decentrálnímu principu řízení umožňuje přitáhnout pracovní sílu do menších měst díky bližšímu kontaktu s technologiemi. Na decentralizaci pak rostou požadavky v podobě informačního a datového propojení, které podporuje vznik datových center. (Zdroj: Svítek, 2018) Inovační strategie České republiky 2019–2030 má pro SMART Region velký význam. Byla schválena Usnesením vlády ČR ze dne 4. února 2019 č. 104. Jedná se o strategický rámcový plán, který předurčuje vládní politiku v oblasti výzkumu, vývoje a inovací a má pomoci České republice se během dvanácti let posunout mezi nejinovativnější země Evropy. Inovační strategie se skládá z devíti navzájem provázaných pilířů, které obsahují východiska, základní strategické cíle a nástroje vedoucí k jejich naplnění. Jsou jimi oblasti: Financování a hodnocení výzkumu a vývoje, Inovační a výzkumná centra, Národní start-up a spin-off prostředí, Polytechnické vzdělávání, Digitalizace, Mobilita a stavební prostředí, Ochrana duševního vlastnictví, Chytré investice a Chytrý marketing. Inovační strategii zpracovala vládní Rada pro výzkum, vývoj a inovace v úzké spolupráci s více než třicetičlenným týmem osobností z řad podnikatelů, vědců, akademiků a zástupců veřejné správy. Součástí Inovační strategie je zavedení nové značky The Czech Republic: The Country For The Future.¹⁵

Podpora inovací v regionech je jeden z předpokladů úspěchů při tvorbě SMART Regionu ZK. Rovněž by mělo docházet k specializaci regionálních inovačních ekosystémů přinášející kladný ekonomický efekt. Proto byla vytvořena Národní výzkumná a inovační strategie pro inteligentní specializaci České republiky (Národní RIS3 strategie) 2014–2020 (aktualizace 2018) a její krajské přílohy. Jedná se o propojení technického vlivu s politicko-legislativním.

Pro úplnost je zapotřebí dodat vliv podobě HORIZONT 2020 (H2020), což je (největší) rámcový program pro výzkum a inovace EU, platný pro období 2014 až 2020.¹⁶

14 http://www.vyzkum.cz/FrontAktualita.aspx?aktualita=789628

15 Více na https://www.vyzkum.cz/FrontClanek.aspx?idsekce=866015

16 Hodnocení rámcových programů vč. priorit: https://www.h2020.cz/cs

(28)

28

Legislativní vlivy působící na SMART Region ZK

Vnější legislativní vlivy jsou krajem ovlivnitelné částečně (kraj má zákonodárnou iniciativu). Z legislativního pohledu není přímo vyjádřeno zákonem, jak řídit SMART Region. Avšak na evropské i národní úrovni jsou zpracovány dokumenty (méně či více závazné), které pomáhají strategicky ukotvit SMART Regiony, města a obce. Evropskou úroveň reprezentují následující základní strategické dokumenty: Strategický evropský technologický plán (SET-Plan)¹⁷ a The European Innovation Partnership on SMART Cities and Communities.

Na národní úrovni je SMART City / Region usměrňována primárně pomocí Metodiky pro přípravu a realizaci konceptu SMART Cities na úrovni měst, obcí a regionů, která byla v únoru 2019 aktualizována. Cílem této metodiky je snaha pomoci městům, obcím a regionům k nastavení vedení vlastního strategického směřování k aplikování SMART City koncepce.

Ekologické vlivy působící na SMART Region ZK

Ekologický vliv se za posledních několik let zvýšil a ovlivňuje nejen kraje, ale i municipality. Za posledních 20 let se v ČR podařilo výrazně snížit produkci emisí. Dlouhodobě klesají hodnoty všech základních znečišťujících látek v ovzduší, kromě oxidu uhelnatého a koncentrace jemného poletavého prachu. Na zvyšování znečištění těmito látkami má základní vliv především automobilová doprava. Intenzita automobilové dopravy v ČR i Evropě neustále roste. Obyvatelé mnohých měst a obcí, kde nejsou vybudovány obchvaty, trvale trpí vlivem nadměrné dopravy nadměrným hlukem a vysokou koncentrací zplodin. To může mít negativní dopad na jejich zdraví. Objem nákladní automobilové dopravy trvale roste. Bohužel klesá objem nákladní dopravy na železnici, která je mnohem ekologičtější.

Rozhodující je tlak na ochranu klimatu. Stále se zpřísňují parametry pro ochranu životního prostředí, což vyžaduje výdaje v podobě investic do moderních zařízení a s těmito výdaji je potřeba počítat.

Velkou hrozbou z hlediska externího vlivu v oblasti životního prostředí pro kraj je produkce odpadů, a s tím spjatá politika / legislativa. V evropském světě i v ČR sice dlouhodobě narůstá podíl separovaného odpadu, ale celková produkce komunálních odpadů a průmyslových odpadů se zvyšuje. V rámci nakládání s odpady stále jednoznačně převažuje skládkování. Kapacity některých skládek jsou již vyčerpány a musejí být neustále rozšiřovány nebo budovány nové skládky. Recyklace odpadů sice roste, ale celkový podíl je stále velmi nízký.

V rámci odpadů narůstá podíl plastů a nebezpečných odpadů. Zde je předpoklad nutných výdajů a vytvoření rozsáhlé osvěty pro vytvoření efektivního systému nakládání s odpady. Je potřeba, aby byl na toto kraj koncepčně, personálně i finančně připraven.

Jak bylo nastíněno v minulém odstavci, environmentální osvěta je velmi důležitá pro možnost snižování negativních environmentálních vlivů. V současné době je na národní úrovni environmentální vzdělávání, výchova a osvěta (EVVO) prioritizováno. V této oblasti má ZK dlouholetou tradici, což je příležitostí pro rozvoj chytrého regionu v oblasti ochrany životního prostředí.

Shrnutí PESTLE analýzy

Pro zjištění aktuálních vnějších vlivů na chytrý region (ZK) a následné definování hrozeb a příležitostí ve SWOT analýze (jedná se o vnější faktory) na konci analytické části, byla provedena analýza PESTLE, zkoumající politické, ekonomické, sociální, technické, legislativní a ekologické vlivy. Výstupy z této analýzy lze shrnout v níže uvedeném textu.

17 Plán SET (SET-Plan, the European Strategic Energy Technology Plan), byl zveřejněn v listopadu roku 2007 a jeho hlavním účelem byla podpora nízkouhlíkových technologií pro energetiku. Měl za cíl vytvořit soubor politik a opatření na podporu tzv. cíle 20-20-20, tedy omezit do roku 2020 o 20 % množství skleníkových plynů, zajistit 20% podíl obnovitelných zdrojů ve skladbě zdrojů energie pro EU a snížit celkovou primární spotřebu energie do roku 2020 o 20 %