2 Teoretické vymezení pojmů

VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA EKONOMICKÁ FAKULTA

KATEDRA MANAGEMENTU

Analýza spokojenosti obyvatel se sportovním vyžitím ve městě Prostějov Analysis of Inhabitant´s Satisfaction with the Level of Leisure Sport Activities in

Prostějov

Student: Kateřina Pospíšilová

Vedoucí bakalářské práce: doc. RNDr. Irena Durdová, Ph.D.

Ostrava 2020

Obsah

1 Úvod ... 8

2 Teoretické vymezení pojmů ... 9

2.1 Tělesná kultura ... 9

2.1.1 Tělesná výchova ... 10

2.1.2 Tělocvičná rekreace ... 11

2.1.3 Sport ... 11

2.2 Sport a zdravý životní styl... 12

2.3 Volný čas ... 13

2.4 Faktory ovlivňující současný sociálně ekonomický význam sportu ... 14

2.5 Dělení sportovního prostředí v České republice ... 14

2.5.1 Dělení podle jednotlivých sektorů ... 15

2.5.2 Dělení sportovního prostředí podle úseku sportovního klubu ... 15

2.6 Systém financování sportu v České republice ... 16

2.6.1 Finanční prostředky z veřejných rozpočtů ... 16

Další možnosti získávání financí ve sportu ... 18

2.6.2 Výdaje sportovních klubů ... 18

2.7 Sportovní marketing ... 18

2.7.1 Sportovní produkt ... 19

2.7.2 Cena sportovního produktu ... 20

2.7.3 Místo, umístění sportovního produktu na trhu ... 20

2.7.4 Propagace – nástroje marketingového komunikace ve sportu ... 20

2.8 Management sportu ... 21

2.8.1 Management jako proces řízení ... 21

2.8.2 Management jako řídící pracovníci ... 21

2.8.3 Management jakou soubor poznatků o řízení ... 21

2.9 Využité metody a techniky sběru dat ... 22

3 Spokojenost obyvatel se sportovním vyžitím v Prostějově ... 24

3.1 Historie města Prostějov ... 24

3.2 Město Prostějov ... 24

3.3 Kulturní a společenské využití města ... 24

3.3.1 Wolkerův Prostějov ... 25

3.3.2 Prostějovská zima / Prostějovské léto ... 25

3.4 Sportovní zařízení ve městě Prostějov ... 25

Národní sportovní centrum Prostějov ... 26

Tenisový areál ... 26

Zimní stadion a Velodrom ... 26

Městské lázně Prostějov ... 27

Koupaliště Vrahovice ... 27

Fotbalový areál ... 27

Horolezecká stěna ... 28

Veřejné školní hřiště Reálného gymnázia Prostějov ... 28

Remi sport – Fitness centrum ... 28

Cyklostezky ... 29

Naučná stezka biokoridorem Hloučela ... 29

3.5 Sportovní kluby působící ve městě ... 30

BK Olomoucko ... 30

Volejbalový klub VK Prostějov ... 30

1.SK Prostějov ... 33

LHK Jestřábi ... 34

Taneční studio TS Freedance Prostějov ... 34

3.6 Metoda dotazování ... 34

3.6.1 Rozhovory ... 34

3.6.2 Dotazníkové šetření ... 36

3.7 SWOT Analýza ... 43

4 Shrnutí výsledků šetření, náměty a doporučení ... 45

5 Závěr ... 47

Seznam použité literatury ... 48

Seznam zkratek ... 50

Příloha 1: Rozhovor ... 1

Příloha 2: Dotazník ... 1

1 Úvod

Jako téma bakalářské práce jsem si zvolila analýzu spokojenosti obyvatel se sportovním vyžitím ve městě Prostějov. Město jsem si vybrala z toho důvodu, že zde žiji.

Téma jsem si zvolila z důvodu toho, že jsem byla dříve sportovně aktivní v klubu města Prostějov, a dále se snažím aktivně žít a zajímalo mě jaký názor na sport, sportovní vyžití mají lidé žijící ve městě na sport, který je nejpozoruhodnějším fenoménem dnešní doby.

Sport se v této době stává neodlučitelnou součástí života nynější společnosti, jelikož působí kladně na zdraví člověka. Nachází zařazení do volnočasových aktivit každého jedince. V dnešní době je sport vnímám jako součást zdravého životního stylu.

Na každého má sport sice jiné účinky, ale všichni se shodneme, že se po něm cítíme mnohem lépe (fyzická i psychická stránka člověka). Každý nový sport zahrnuje i nová sportovní zařízení či vybavení.

Bakalářská práce se skládá z úvodu, teoretické části, praktické části, shrnutí a závěru. V teoretické části se seznámíme s pojmy, které jsou spojeny s tělesnou kulturou, sportem, marketingovým výzkumem, sportovním marketingem a sportovním prostředím.

Praktická část nám charakterizuje sportoviště města, sportovní kluby, které působí ve městě a také nám dává odpovědi na spokojenost o obyvatel. Tyto odpovědi jsem získala za pomocí rozhovoru, dotazníkového šetření a SWOT analýzy, v závěru bakalářské práce jsou uvedeny náměty a doporučení, které by mohli vyzdvihnout sportovní vyžití ve městě na lepší úroveň a zajistit spokojenost obyvatel.

Cílem této práce bylo zjistit, jak jsou občané spokojeni se sportovním vyžitím ve městě Prostějov a pomocí dotazníkového šetření získat odpovědi od respondentů, zda jsou spokojeni s nabídkou sportů a sportovišť ve města, a které sporty jsou podle nich opomíjeny ze strany zastupitelstva.

Abych dosáhla tohoto cíle použila jsem metodu pozorování a dotazování, (dotazník, rozhovor), pomocí těchto technik budeme schopni vyhodnotit spokojenost občanů, rozhovor bude proveden s občanem města a bývalým sportovním manažer volejbalového klubu, abychom mohli zjistit jejich názor na dané téma, týkající se jejich bydliště. Účelem SWOT analýzy bude určit silné a slabé stránky, hrozby a příležitosti města Prostějov v oblasti sportu.

2 Teoretické vymezení pojmů

V této kapitole bych se ráda věnovala vymezení pojmů, které jsou spojeny s teoretickou částí bakalářské práce. Definujeme si a charakterizujeme pojmy z prostředí sportu, managementu a marketingu.

2.1

Význam slova „tělesná kultura“ vychází z kinantropologie¹. Vědeckým základem tohoto pojmu je kinantropologie, ta uvádí tělesnou kulturu do postavení celkového kulturního dědictví národa a za část kultury. Kulturou se zde myslí chování a individualita člověka a můžeme ji označit jako hlavní složku sociálního systému.

Podle Hodaně (1997) je tělesná kultura něco jako sociokulturní systém, který je výsledkem činnosti.

Již zmíněná tělesná kultura slouží k přípravě člověka pro životní praxi, zlepšuje tělesný stav a rozvíjí osobnost. Můžeme ji nazvat také podobou sociálně-kulturní činnosti společnosti, kde vidíme činnost jednotlivců, kolektivů či jiných skupin (Novotný a kol.,2011).

Součástí tělesné kultury je i tělesná výchova a pohybová rekreace.

1 Kinantropologie – kin = pohyb, antropos = člověk, logos = věda (Hobza, Rektořík a spol.,2006).

Obr.2.1: Subsystémy tělocvičné aktivity

Zdroj: Hodaň – Úvod do teorie tělesné kultury (1997) – vlastní zpracování.

2.1.1 Tělesná výchova

S pojmem tělesná výchova se setkáváme již v procesu pedagogickém, v tomto procesu se jedná o tělesná cvičení, která prospívají k zajištění či zlepšení všestranných dovedností a také k rozvoji osobnosti.

Školní předmět tělesná výchova slouží k rozvíjení činností, které jsou využívané v normálním životě. V tomto případě máme namysli základní pohybové schopnosti a dovednosti. Dalším cílem tohoto předmětu je příprava člověka, k výkonu určitého povolání, či udržení se v kondici a k regenerování sil (Durdová, 2015).

Všechny typy škol (základní, střední, vysoké aj.) zajišťují činnost tělesné kultury, pokud se jedná o státní či samosprávní sektor a tím je myšlena i branná výchova na státních vysokých školách řízených ministerstvem vnitra a ministerstvem obrany (Vladimír Hobza, Jaroslav Rektořík a kol., 2006).

Tělesná aktivita

tělesná výchova (TV)

TV v armádě

školní TV zdravotní TV

zvláštní TV

TV ve složkách

MV

pohybová rekreace (TR)

TR zdravých TR zdravotně postižených

sport

vrcholový výkonnostní

sportovní výchova mládeže

2.1.2 Tělocvičná rekreace

K tomu abych si udrželi duševní i tělesnou kondici nám poslouží tělesná rekreace.

Můžeme ji využít i k obnově sil nebo k aktivnímu odpočinku, který může člověka potěšit, dodat energii a osvěžit mysl.

Formování lidí napomáhá tělocvičná rekreace jak již bylo zmíněno se stává výplní volného času jedinců. Při aktivitě si vyčistí hlavu od různých problémů, které je zatěžují.

K této aktivitě neoddělitelně patří pojem zdraví člověka. pojem zdraví bude vysvětlen další podkapitole, ale zde si řekneme jací činitelé zdraví ovlivňují:

• zdravotní péče a prevence,

• životní prostředí,

• styl života.

Objektivně nemůžeme říct, které negativní jevy ovlivňují zdravotní stav, ale některé zmínit lze: kuřáctví, drogy, špatné stravovací návyky, vysoký stres, nepřiměřená konzumace alkoholu či nízká pohybová aktivita. (Durdová, 2015)

Tělocvičná rekreace se váže na regenerování pracovní síly, ale i na získání prožitku z života a naplnění volného času a dodání člověku energii a pozitivní myšlení.

Mohli bychom tedy říct, že se tělocvičná rekreace stává nejvšestrannějším druhem tělocvičné aktivity.

Tělocvičnou rekreaci lze rozdělit podle tří základních kritérií:

1. Podle organizovanosti:

a. organizovaná

b. částečně organizovaná c. neorganizovaná (spontánní) 2. Podle časové struktury:

a. každodenní b. víkendová c. dlouhodobá 3. Podle prostoru realizace:

a. sídliště, pracoviště, resp. domov b. příměstské zařízení

c. rekreační oblast, zařízení mimo obec

Tělocvičná rekreace je z hlediska celé dospělé populace nejdůležitějším druhem tělocvičné aktivity, funkce, které plní, lze rozdělit do dvou skupin:

a. funkce rozvíjecí

b. funkce regenerativní (Hodaň,1997) 2.1.3 Sport

Pojem „sport“ pochází z latinského slova „disportare“ a starofrancouzského „le désporter“, znamenající příjemně trávit volný čas. Francouzské slovo „disporter“

znamená bavit se, „le sport“ zábava, nebo například anglické „sportability“ lze přeložit jako žerty, šprýmy, kratochvíle a náklonnost k nim (Durdová, 2011; Slepičková, 2005).

Světová populace patří mezi 50%, která sporuje. Je to z toho důvodu, že sport nemá kulturní rozdíly, nenajdeme zde jazykovou bariéru. Ve sportu dochází k sociální interakci, jelikož se zápasy, turnaje pořádají a na sportovních stadionech a objevuje se zde velká masa lidí dochází tak k výměně názorů a komunikaci mezi s sebou (Durdová, 2012).

Sport podle výkonnosti rozdělíme na vrcholový, výkonnostní a rekreační² (Durdová, 2015).

Vrcholový sport

Vrcholový sport je založen na dosažení nejvyšších výkonů. Probíhá v nejvyšších národních a mezinárodních soutěžích. Nejedná se zde o uskutečňování ve volném čase, ale zde se doba činnosti rovná době práce. Vrcholový sport je omezen podle úrovně předpokladů každé z účastníků.

Výkonnostní sport

Výkonnostní sport je definován na základě dosažení relativně nejvyšších výkonů.

Není realizován na úrovních jako vrcholový sport, ale jedná se zde o úroveň nižších národních soutěží. Tato činnost je prováděna většinou ve volném čase, pracovní dobu narušujeme v krajních případech. V této formě najdeme dva druhy sportovců: dorůstající sportovci, jenž čekají na svůj vrchol a ti kteří již na vrcholu jsou a dokážou se mu stále věnovat (Hodaň, 1997).

Rekreační sport

Tímto pojmem „rekreační sport“ lze pojmenovat pohybové aktivity, jež člověk uskutečňuje mimo svoji pracovní dobu, dobrovolně a cílem je relaxace, pobavení se s přáteli či regenerace. Synonymum pojmu rekreační sport je „tělocvičná rekreace“ či

„sport pro všechny“.

Sport celkově vyzdvihává soutěživost člověka, nejvíce ji však uvidíme ve sportu výkonnostním a vrcholovém. Se soutěživostí se pojí i další pojmy, které ke sportu patří např. podávání maximálních výsledků, obětování volného času.ve sportu se setkáme s pojmy jako klubismus, či pohled na našeho sportovního soupeře jako na „nepřátele“.

Pojmy sportovec, trenér, sportovní klub, sportovní manažer, reklama, sponzor také patří mezi výkonnostní a vrcholový sport (Durdová, 2015).

2.2

V poslední době se životní styl stal velmi prodiskutovávaným tématem. Je důležité si pro tuto kapitolu definovat pojmy, které se zde budou vyskytovat.

Zdraví můžeme vnímat jako stav tělesného, duševního a sociálního blaha.

Dospělí lidé si hodnoty zdraví cení více než lidé mladšího věku, kteří se nepotýkají se zdravotnímu problémy (Durdová, 2015).

2 Podle Durdové (2015) se sport dělí například na kolektivní a individuální, amatérský a profesionální, atd…

Životní styl je způsob života vyjadřující cítění lidí, národa atd. Máme zde namysli zvyky, tradice, způsob bydlení, trávení volného času (Durdová, 2012).

Jak tvrdí Durdová (2015, s. 25) „Zdravý životní styl znamená tu formu života člověka (společnosti), která podporuje a zdůrazňuje zdraví jako složku nejpodstatnější a nejvýznamnější.“

Determinanty³ zdravého životního stylu:

• přírodní prostředí a podnebí;

• demografické (počet obyvatel, mobilita, hustota osídlení, místo bydliště);

• sociální (vzdělání, povolání, náboženství, etnická a rasová příslušnost);

• úzce vázané na osobnost (typ osobnosti, temperament, množství volného času, záliby, zájmy (Durdová, 2012).

V této době je sport přístupný takřka pro všechny, stává se součástí životního stylu.

Lidé se díky sportu lépe sociálně začleňují a vzdělávají. Díky sportu se lidé zajímají o zdraví. Celkově sport napomáhá k menším výdajům v oblasti sociálního zabezpečení a zdravotnictví tím, že lidé se dožívají vyššího věku (Durdová, 2019).

Sport se stal nedílnou součástí společenské kultury. Nejaktivnější skupinu naší populace tvoří lidé, kteří se věnují sportu (Durdová, 2015).

2.3

Volný čas nám napomáhá k uspokojení lidských potřeb např. relaxovat, nabrat nové síly. Spoustu sportovních aktivit se děje ve volném čase populace, a proto je sport a volný část tak úzce propojen (Slepičková, 2005).

Volný čas je prostor pro člověka, ve kterém nemá žádné povinnosti ani k sobě či druhému, je pouze na něm čemu se v tento čas bude věnovat. Většinou je to činnost, která mu přináší pocit štěstí, cítí radost a pocit uspokojení, tato činnost není zdroj špatné nálady či strachu. V kultuře jedince je tato činnost považována za činnost ve volném čase (Slepičková, 2005).

Čas můžeme dělit na:

• pracovní – zde mluvíme o době, kdy jedinec vykonává svoji práci, v průměru se bavíme 8 hodinách denně. Tato činnost je potřeba k získání prostředků

potřebných k životu;

• nutnou pracovní dobu – zde mluvíme o akcích, které jsou nenahraditelné pro žití člověka, jedná se o akce, které nepřinášejí finanční efekt. Mezi ně zařadíme např. spánek, jídlo, cesta do práce, starost o dítě, atd.;

• volný čas (Slepičková, 2005).

Aktivity ve volném čase dělíme:

• fyzické – turistika, procházky, sport;

3 Podle Durdové (2015), jsou determinanty zdravého životního stylu podmínky, které zásadně ovlivňují formování životního způsobu.

• manuální – zahrádkářství, kutilství;

• kulturně uměleckého typu receptivního – poslech rádia, návštěva divadla;

• kulturně racionální – dobrovolné vzdělávání, luštění křížovek;

• společenské formální – výkon veřejných funkcí, práce ve společenských a politických funkcích;

• společenské neformální – rodinné návštěvy, navštívení kavárny;

• hry, podívaná, sběratelství – společenské hry a sportovní diváctví;

• pasivní odpočinek – polehávání, spánek (mimo hlavní), kouření, popíjení kávy (Slepičková, 2005).

Hlavními parametry, které ovlivňují náš volný čas, je rodina a výchova, finanční možnosti, pohlaví, rodinný stav, typ osobnosti, roční období, vzdělání aj. (Durdová, 2019).

2.4

Významná oblast lidské činnosti, která se profiluje jako kulturně-sociální jev s významným ekonomicko-politickým aspektem je sport. Vyskytuje se spousty faktorů, které působí na ekonomický, společenský, ale i politický význam sportu (Durdová, 2015).

Faktory, které ovlivňují sociálně ekonomický význam:

• nárust nových druhů sportů a pohybových aktivit,

• různorodost a šíře populace věnující se sportu a pohybovým aktivitám,

• zvyšování množství volného času,

• zvyšování povědomí o sportu jako součástí zdravého životního stylu,

• nárůst konkurence u zařízení nabízející tytéž nebo podobné pohybové aktivity,

• nárůst výroby zboží vztahujícího se ke sportu, vznik nových sportovišť a sportovních zařízení,

• nárůst nových technologií výroby a zboží souvisejícího se sportem,

• nárůst významu služby jako sportovního produktu,

• nárůst marketingu ve sportu,

• nárůst jednotlivých forem sponzoringu ve sportu,

• nárůst zájmu masmédií o sport,

• nárůst počtu sportovních časopisů,

• nárůst možnosti vzdělání ve sportu,

• nárůst pracovních míst poskytovaných sportem,

• sport jako pole působnosti pro podnikatelskou činnost,

• globalizace sportu (Durdová, 2012).

2.5

Sportovní manažer, je nucen se přizpůsobit podmínkám, které mu sportovní prostředí nabízí. České sportovní prostředí jsme schopni rozdělit z hlediska dodatečných finančních zdrojů na ziskové a neziskové. Existuje i další hledisko, které se zajímá, kde se sportovní management nalézá jeho potřebu. Zde máme na mysli: spolkový, komunální a podnikatelský záměr.

2.5.1 Dělení podle jednotlivých sektorů 1. Spolkový sektor

• sportovní kluby, tělovýchovné jednoty fungující na bázi občanských sdružení i obchodních společností;

• zastřešující sportovní organizace – sportovní svazy, federace, asociace;

• veřejně prospěšné společnosti.

2. Komunální sektor

• tělovýchovná zařízení v komunální správě (školní sportovní a tělovýchovné kluby),

• komunální péče o tělovýchovné a sportovní aktivity handicapovaných jedinců,

• pohybová rekreace občanů v městských aglomeracích.

3. Podnikatelský sektor

• zařízení poskytující placené tělovýchovné a sportovní služby, které jsou provozovány podnikateli (jedinci, obchodní společnosti apod.);

• zařízení provozující marketingové a reklamní služby;

• podniky založené za účelem výroby sportovního nářadí a náčiní;

• podniky založené za účelem výroby sportovní výzbroje a výstroje;

• zařízení poskytující poradenské služby v oblasti sportu;

• zařízení poskytující doškolování trenérů a cvičitelů nebo organizující workshopy v různých sportech a aktivitách;

• zařízení provozující hostinské služby související se sportovní činností;

• cestovní kanceláře, rekreační komplexy (Durdová, 2015).

2.5.2 Dělení sportovního prostředí podle úseku sportovního klubu

• úsek činnosti manažera – do toho úsek patří ředitel, generální ředitel, apod., jedná se o řídící činnost vertikální horizontální, koordinaci ostatních úseků, styk s nadřízenými organizacemi, masmédii;

• úsek sportovní činnosti – zde nalezneme družstva, oddíly, hráče, trenéry, zajišťování přestupů;

• úsek marketingu – tento úsek jedná se sponzory, stará se o reklamu, propagaci klubu, podnikatelskou činnost;

• úsek provozně – technický – provoz a údržba, pořadatelská služba, úklid, opravy, péče o majetek, zajištění soutěží, turnajů a zápasů;

• úsek ekonomický – sestavení finančního plánu, platební styk, investiční činnosti, zpracovávání účetních výkazů;

• úsek podnikatelské činnosti – získávání finančních prostředků, které jsou nutné k zajištění zdárného chodu sportovního klubu, styk s veřejností.

Zmíněné úseky mají k dispozici kluby, jenž se účastní nejvyšších sportovních soutěží. Jedná-li se o menší klub, je možné, že nebude mít všechny úseky či budou vzájemně propojeny. Trenéři v menších klubech mohou zastávat více funkcí zároveň (Durdová, 2019).

2.6

Sport a jeho financování je zabezpečeno ze dvou zdrojů: veřejné a soukromé.

2.6.1 Finanční prostředky z veřejných rozpočtů

Mezi veřejné rozpočty řadíme státní rozpočet a rozpočty krajů měst, obcí (Durdová, 2015).

1. Státní rozpočet – tento rozpočet je každý rok schvalován parlamentem, stát se podle něj řídí daný kalendářní rok, je upraven zákonem o státním rozpočtu, mezi příjmy státního rozpočtu řadíme: daně, pojistné a sociální a zdravotní, správní a soudní poplatky. Finanční prostředky čerpané ze státního rozpočtu je nutno nechat posoudit Národní radou pro sport, následně je nutné předat na

ministerstvo školství, mládeže a tělovýchovy. Tyto prostředky se vyskytují ve formě investičních a neinvestičních dotací (Durdová, 2015).

Z hlediska vztahu ke sportovní organizace je možné rozpočet rozdělit na příjmy a výdaje:

• příjmy do státního rozpočtu (daňová povinnost organizací, platba za používání státního majetku, aj…)

• výdaje státního rozpočtu jsou dotacemi sportovním klubům a organizacím (Durdová, 2015).

2. Rozpočet krajů a obcí

Orgánem zastupitelstva v krajích jsou výbory, která mají možnost poskytovat dotace v oblasti mládeže, tělovýchovy a sportu. Rozhodnutí rady kraje o dotacích platí na jeden kalendářní rok.

3. Rozpočet města a obce

Rozpočty měst a obcí se řídí vyhláškou, kterou schvaluje zastupitelstvo města.

Sportovní organizace jsou za tento rozpočet rády, avšak není podmínkou, že každé město podporuje rozvoj tělovýchovy a sportu. Na sportovních manažerech tedy zůstává jak přesvědčí orgány, že investice do sportu je významná a důležitá (Durdová, 2015).

Prostředky z veřejných rozpočtů jsou v současné době rozděleny do sportovních organizací zejména na:

• zabezpečení sportovní reprezentace,

• zabezpečení sportovních center mládeže,

• zabezpečení veřejně prospěšných programů v oblasti sportu,

• investice do sportovních zařízení,

• podpora tělovýchovných a sportovních akcí různého charakteru (Durdová, 2012).

Další možnosti získávání financí ve sportu

• Finanční prostředky ze zdrojů ČSTV,

• příjmy z vybraných členských příspěvků, z prodeje vstupného, z prodeje propagačních materiálů,

• příjmy sportovních klubů plynoucích z tzv. odstupného⁴, výchovného⁵ a hostování,

• prostředky získané sportovními asociacemi od komerčních partnerů,

• prostředky čerpané z loterijních činností provozovaných státem nebo majících státní licenci,

• zdroje z fondů Evropské unie,

• zdroje plynoucí z podnikatelské činnosti sportovní činnosti (Durdová, 2012).

Tato část byla zaměřena na příjmy sportovních klubů, nyní se podíváme na výdaje.

2.6.2 Výdaje sportovních klubů

Mezi nejvýznamnější výdaje sportovních klubů patří výdaje spojené s:

• platy trenérů, hráčů,

• platy ostatních zaměstnanců z úseku ekonomického, marketingového, podnikatelského, technického atd.,

• provozní náklady – údržba tělovýchovných zařízení, energie, úklid,

• náklady spojené s PR – platy za propagaci, mediální komunikace,

• nástup hráčů a trenérů,

• náklady spojené s výchovným a odstupným,

• nájemné, cestovné,

• odpisy, placení daní, úroků, pojistného apod. (Durdová, 2019).

2.7

Volně přeložit slovo marketing lze jako: „práce s trhem, činnost na trhu“

(Durdová, 2015).

Uplatnění marketingu se nejvíce využije v organizacích, které zajišťují výrobu sportovní obuvi, textilu nebo v organizacích samotných. Sportovní organizace se o marketing zajímá hlavně z toho důvodu, že jim přináší finanční zdroje (Čáslavová, 2009).

Mezi cíle marketingu zařazujeme: maximalizaci spotřeby, výběru, kvality života, uspokojení spotřebitele (Durdová, 2015).

V knihách najdeme mnoho definic „marketingového mixu“, v první řadě se nám budou zdát rozdílné, ale později zjistíme, že znamenají to stejné. Kotler (2013) definuje

4 Podle Durdové je odstupné příspěvek, který pomáhá překonat situaci, ve které se sportovec ocitl bez svého zavinění.

5 Výchovné je platba za sportovce, který přestupuje do jiného klubu, platba probíhá za pomoci klubu, rodičů či sportovce (Durdová, 2018).

marketingový mix jako soubor marketingových nástrojů, které jsou v organizaci

používány k tomu, aby bylo dosaženo marketingových cílů organizace na cílovém trhu.

Nejčastěji se na vývoji marketingu objevuje členění podle Kotlera, který marketingové nástroje uspořádal do čtyř základních skupin:

• produkt (product),

• cena (price),

• místo (place),

• marketingová komunikace (promotion).

Dříve než může být marketingový mix aplikován, je nutno vyřešit:

1. Segmentace trhu (Segmentation) – v tomto bodě je potřeba zjistit, kdo jsou potencionální zákazníci firmy a měli bychom je rozdělit od segmentů. Při rozřazování do segmentů by mělo dojít i k zjištění na co zákazníci reagují a čím je nevíce ovlivníme.

2. Zacílení se na konkrétní skupinu (Targeting) – zde musí firma, jak se dostane ke svým zákazníkům a čím je zaujme.

3. Prezentace, umístění produktu (Positioning) –zde se jedná o rozhodnutí firmy, jak hodlá prezentovat sama sebe a na jaký faktor bude klást svůj důraz, či s čím si ji zákazníci spojí (Durdová, 2015).

2.7.1 Sportovní produkt

Musíme si definovat pojem produkt a vymezit jeho význam. Můžeme říct, že se jedná o výrobky spotřební, průmyslové a tímto pojmem můžeme nazvat i služby (Durdová, 2012). Sportovní produkt podle Čáslavové (2009) jsou „veškeré hmotné a nehmotné statky nabízené k uspokojování přání a potřeb zákazníků pohybujících se v oblasti tělesné výchovy a sportu.“

Klasifikace produktů podle Durdové (2015):

1. Materiální produkty v tělesné výchově a sportu:

• sportovní nářadí,

• sportovní náčiní,

• sportovní oděvy, výstroj,

• další produkty související se sportem sekundárně.

2. Nemateriální produkty v tělesné výchově a sportu:

a) základní produkty

• nabídka tělesných cvičení,

• nabídka sportovních akcí,

• nabídka rekreačně-regeneračních akcí,

• služba jako sportovní produkt.

b) produkty vázané na osobnost

• výkony sportovců,

• výkony trenérů,

• výkony poskytovatelů sportovních služeb.

c) myšlenkové produkty v tělesné výchově a sportu

• výzkum v tělovýchovné a sportovní oblasti,

• rozvoj kinantropologie,

• sportovní informace šířené médii v odborné nebo populární formě,

• prožitkovost, hodnoty zážitků v tělesné výchově a sportu.

d) vedlejší produkty tělovýchovných a sportovních zařízení

• společenské akce,

• reklamní vystoupení sportovců, trenérů,

• pojištění cvičenců a sportovců,

• doprava, vstupenky atd.

• hostinské služby.

2.7.2 Cena sportovního produktu

Cena sportovního produktu je hodnota vyjádřená v penězích, za kterou se bude produkt prodávat. Cena je prvek, který nejvíce ovlivňuje kupujícího a je nejvíce pružná.

Stanovit cenu je obtížné jelikož se v ní odráží „cena prožitku“ toho spotřebitele, a další specifické faktory tohoto typu produktu (Durdová, 2015).

2.7.3 Místo, umístění sportovního produktu na trhu

Místo nám v marketingovém mixu uvádí, kde a jak se bude produkt prodávat, včetně distribučních cest, distribuční sítě prodejen sortimentu, zásobování a dopravy.

Speciálně ve sportovním prostředí nás bude zajímat za je produkt či služba jednoduše přístupná a měla atraktivní vzhled, působila na člověka bezpečně, radostně a příjemně (Durdová, 2015).

Místo také rozhoduje o dostupnosti produktu, určuje nám, kde bude prodáván buď v maloobchodech či ve specializovaných obchodech, zda se bude prodávat pouze v určitém státu, regionu, okresu či mezinárodně (Durdová, 2015).

2.7.4 Propagace – nástroje marketingového komunikace ve sportu

Největší podstatu a nejvíce viditelnou částí markentingového mixu je marketingová komunikace. Je často zaměňována obecně za marketing jako takový.

Marketingová komunikace má cíl, kterým je propagovat ve sportu a oslovit potenciální zákazníky či cílovou skupinu (Durdová, 2015).

Existuje mnoho způsobů propagace mezi které patří: sportovní plesy, akce, exhibiční hry, autogramiády, konference, akce pro mládež, předprodej, semináře, školení, reklama či přímý způsob propagace, obchodní jednání, média, balíčky (Durdová, 2012).

Ve sportovním prostředí se setkáváme nejčastěji se sportovní reklamou a sponzoringem ve sportu.

2.8

V té podkapitole si definujeme pojem management, manažer. Budeme se bavit o obecném managementu i o sportovním.

Slovo management bylo původně americkým výrazem, ale v této době je již mezinárodním slovem. Tento pojem můžeme vysvětlit třemi charakteristikami:

management jako proces řízení, management jako řídící pracovníci, management jako soubor poznatků o řízení. U každé z této charakteristik si uvedeme menší objasnění.

2.8.1 Management jako proces řízení

Management můžeme chápat jako speciální případ řízení v organizacích.

„Management lze chápat jako proces koordinování činností skupiny pracovníků, realizovaný jednotlivcem nebo skupinkou lidí za účelem dosažení určitých výsledků, které nelze dosáhnout individuální prací“ Jak tvrdí Donnelly (1997, str.24)

V tomto případě se nejvíce setkáme s využitím manažerských funkcí či manažerských rolí. Předpokladem pro výkon je komunikace.

2.8.2 Management jako řídící pracovníci

Tady se setkáme s personifikací slova management, jedná se o pracovníky, kteří jsou manažery neboli vedoucími pracovníky. Manažery lze rozdělit do tří skupin, jedná se o první linii, střední manažery a vrcholové manažery.

2.8.3 Management jakou soubor poznatků o řízení

Management můžeme pojmout jako vědu, vědu praktickou, která se rozvíjí okolo 100 let. Díky požadavkům rozvíjejících se organizací bylo potřeba zajistit poznatky o řízení. Požadavky byly přijaty z praxe, která nám dávala poznatky a do praxe se již vracely metody a principy.

Management sportu je možné pochopit jako řízení sportovních svazků, oddílů, klubů, družstev. V dalším případě se může jednat o řízení v podnikatelském sektoru výroby sportovního zboží či provozování sportovního areálu, posilovny, aj. K pojmu management sportu patří neodmyslitelně i sportovní manažer.

Manažer je pracovník, který vykonává činnost řídícího pracovníka, jenž má za úkol pracovat s lidmi, koordinovat jejich aktivity, kontrolovat kvalitu práce a zajistit dosažení stanovených cílů. Disponuje určitými vlastnostmi a dovednostmi (Blažek, 2014).

Sportovní manažer je tedy vykonavatel managementu ve sportu. Jeho činnosti vycházejí z typických činností manažera, ale závisí na způsobu řízení jednotlivých organizačních celků. Poté dochází k rozdělení na tyto typy:

• manažer na úrovni vedení sportovních činností,

• manažer na úrovni řízení určitého sportovního celku,

• manažeři v podnikatelském sektoru

Osobnost manažera – celkově víme, že lidé mají vlastnosti vrozené a získané, to samé platí u sportovního manažera.

1. Vrozené vlastnosti – potřeba řídit, potřeba moci, empatie, vhodný temperament, inteligence

2. Získané vlastnosti – odborné znalosti, ekonomické, dobrá duševní a tělesná kondice (Durdová, 2015).

2.9

Při rozhovoru, získáváme odpovědi z přímé interakce s respondentem.

Zjišťujeme jeho názory, postoje, znalosti, zkušenosti či mínění o daném tématu.

Rozhovor lze chápat jako záměrně vyvolanou diskuzi mezi respondentem a tazatelem, kde tazatel má jasný úkol, kterým je zjistit informace, která nám slouží k pochopení problémové situace (Papřoková,2013).

Mezi nejdůležitější techniky patří:

• strukturovaný otevřený rozhovor,

• rozhovor s návodem,

• neformální rozhovor,

• fenomenologický rozhovor,

• narativní rozhovor,

• skupinový rozhovor a další.

Dotazník

Nejrozšířenější technikou výzkumu je dotazník. Bývá zařazován mezi staticko-matematickou metodu.

Lze říct, že se jedná o nízkonákladovou metodu, kdy získáme velké množství respondentů, vytvoření dotazníku, vyplnění a zpracování není časově náročné.

Typy otázek v dotazníku dále členíme na otevřené – respondent udává odpověď, uzavřené – respondent má na výběr z odpovědí, polootevřené – kde mimo výčet odpovědí existuje možnost: „jiná odpověď“ (Durdová,1999).

Pokud tvoříme dotazník musí vyhovovat třem základním požadavkům:

• účelově technickým,

• psychologickým,

• srozumitelnosti (Foret,2008).

Otázky v dotazníku můžeme rozčlenit do dvou základních skupin:

• otázky týkající se názorů a chování respondentů,

• otázky za účelem získání jiných údajů, například demografických (Řezánková,2011).

SWOT analýza

SWOT analýza nám slouží jako užitečný nástroj pro shrnutí předchozích analýz. Cílem této analýzy je zhodnocení vnitřních a vnějších faktorů, které ovlivňují úspěšnost organizace.

Pojem SWOT je zkratka anglický slov: Strengths neboli přednosti, Weaknesses neboli slabé stránky, Opportunities jiným slovem příležitosti a Threats neboli hrozby.

Přednosti –pozitivní vnitřní podmínky, které jsou pozitivní a pomáhají organizaci, aby dosáhla převahy nad konkurencí. Mezi tyto přednosti můžeme zařadit vyspělá technologie, dobré manažerské pozice, lepší materiál.

Nedostatky – negativní vnitřní podmínky, vedou k nižší organizační výkonnosti. Důvodem proč se tohle stává může být nízká kvalita managmentu, nevyhovující stroje a schopnosti.

Příležitosti – podmínky, současné či budoucí, které jsou pro podnik příznivou budoucností. Zde můžeme jmenovat např. nové technologie či rostoucí poptávka – noví zákazníci.

Hrozby – v současné či budoucím prostředí, souvisí se vstupem nových konkurentů či změny v zákonech apod (Košťan, Šuleř, 2002).

Obrázek 2.9: SWOT Analýza

Zdroj: https://www.tybrdo.cz/informatika/opisuj-jako-ucitel-nase-prvni- swot-analyza-v-prirodopisu

3 Spokojenost obyvatel se sportovním vyžitím v Prostějově 3.1

Kraj byl osídlen již v neolitu, raně středověká osada vznikla nejspíše v prostoru Petrského náměstí a ulice s názvem Újezd. Od poloviny 13.stol. se trhová ves vyvíjela v prostoru hlavního náměstí. Město Prostějov i panství v Plumlově dříve patřilo nejdříve pánům z Pernštejna a poté knížecímu rodu Lichtenštejnů. V 16.stol. se město rozvíjelo mnohostranně. V oblasti zdravotnictví, školství, náboženství, správě města se začaly projevovat osvícenské reformy. Židovská obec napomáhá k tomu, aby se město stalo významným průmyslovým a obchodním střediskem. Ke konci 19.stol. získává město Prostějov výsadní postavení v celém Rakousku-Uhersku v oboru textilní konfekce.

V tomto století vznikají i různé spolky: Sokol, Spolek divadelních ochotníků. Měšťanská beseda, pěvecké sbory. Hospodářský i kulturní rozvoj města pokračoval i po roce 1918.

3.2

Město Prostějov je největším městem regionu Prostějovsko, je středem Moravy. Jeho rozloha činí 39,04 km 2. Nachází se v nadmořské výšce 223 m. Ze zeměpisné stránky bychom mohli říci, že se rozprostírá v severní části Hornomoravského úvalu, východně od Drahanské vrchoviny, v rovině, která se nazývá Haná. Prostějov patří svým podnebím do oblasti teplé s mírnou zimou. Tyto teplotní podmínky jsou zde dány již zmíněnou nízkou nadmořskou výškou a také hradbou, kterou tvoří Jeseníky ze severní strany. Městem Prostějov protéká říčka Hloučela, která pramení na Drahanské vrchovině a spojuje se východně od Prostějova s říčkou Romže, která pramení u Dzbele.

Součástí města jsou také městské části:

Čechovice, Domamyslice, Krasice, které se nacházejí na západní části města. Dále je městská část Žešov, která se nachází na jižním okraji města a na východní straně se rozprostírá největší část, a to jsou Vrahovice.

3.3

Největší architektonickou dominantou města je Národní dům, významná kulturní památka České republiky, který také patří mezi hlavní kulturní a společenské centrum.

Postaven byl v roce 1905-1907 podle návrhu známého architekta Jana Kotěry, který byl Obrázek 3.1: Geografická mapa Olomouckého kraje

Zdroj:

https://www.prostejov.eu/galerie/obrazky/image r.php?img=761466&x=&y=

přední představitel moderní české architektury a také byl profesorem na UMPRUM v Praze. Nová radnice postavená v letech 1911-1914 dominuje středu města podle návrhu K.H.Kepky. Důraz je zde položen na vertikálu 66 m vysoké věže, z které je možné vidět město v celé své kráse. Další pamětihodnosti, které by měla být zmíněny jsou prostějovský zámek na Pernštýnském náměstí, kde na vstupním průčelí se nachází známá věta: Hanák tade bode do skonání světa…, Morový sloup se sochou P. Marie, rodný dům Jiřího Wolkera, kostel sv. Cyrila a Metoděje. V červnu se ve městě koná Wolkerův Prostějov, celostátní festival poezie, založený již v roce 1957, pojmenovaný podle prostějovského rodáka a básníka Jiřího Wolkera, jedná se o festival, jenž je celostátní přehlídkou recitátorů – sólistů a divadel poezie.

3.3.1 Wolkerův Prostějov

Již bylo zmíněno, že se jedná o festival poezie a divadel poezie, pro ty, kteří ukončili základní školu nebo třídu odpovídající víceletému gymnáziu, věková hranice jinak není omezena. Jedná se o národní kolo, kde soubory získávají několik cen. Nejde zde jen o divadla poezie, účastníky bývají i recitátoři. Jubilejní ročník Wolkerova Prostějova se konal v roce 2017, kdy se jednalo o 60.ročník, který proběhl v Městském divadle.

3.3.2 Prostějovská zima / Prostějovské léto

Prostějovská zima je spojena s otevřením kluziště, rozsvícením vánočního stromu a také zahájení zimního programu ve městě. V programu nalezneme spoustu akcí, které jsou spojeny s vánočními svátky.

Prostějovské léto je spjato se začátkem letních prázdnin. Jedná se o kulturní program zajištěný městem.

3.4

Celkově město Prostějov disponuje s mnoha areály, které je možné využít ke sportování.

Národní sportovní centrum Prostějov

Spolek Prostějov olympijský tvoří tři subjekty: Olomoucký kraj, Statutární město Prostějov, Tenisový klub Prostějov. Ředitelem NSC je Mgr. Ivan Pospíšil. Hala byla postavena, aby splňovala nejvyšší parametry pro mistrovskou úroveň zápasů volejbalu a basketbalu, pro který získala hodnocení jako kategorie extra, což splňují pouze 3 haly v ČR.

Utkání zde může sledoval 336 sedících diváků, hlediště bylo zmenšeno z důvodů velikostí hřišť, které jsou umístěny na šířku.

Otevření proběhlo v roce 2018.Hala slouží v dopoledních

hodinách pro výuku tělesné výchovy středoškoláků,

v odpoledních

hodinách se zde trénuje volejbal a basketbal.

Víkendy jsou zde obsazeny mistrovskými utkáními již zmíněných sportů. Pokud se, ale v rozpisu najde místo, je možné hala využít i pro soukromé sportovní

účely. V NSC se nachází navíc i recepce, kongresový sál, zasedací místnost, salonek.

Tenisový areál

Areál se nachází v klidné části města Prostějova, je součástí světově proslulého sportovního komplexu, jejímž majitel je marketingová agentura TK Plus, má k dispozici 12 kurtům z nichž 1 s umělým povrchem a zbylých 11 antukovým povrchem. V měsících, které nedovolují hru pod otevřeným nebem, lze využít krytou nafukovací halu. Kapacitu 1075 míst pro diváky má centrální dvorec, který byl dějištěm mnoha finálový utkání. Dvorec disponuje zatahovatelnou střechou, umělým osvětlením, SKI BOXY a v neposlední řadě tiskovým střediskem. Areál je přístupný veřejnosti, dvorce je možné si pronajmout, či uspořádat jakoukoli akci.

Zimní stadion a Velodrom

Vlastníkem stadionu je Statutární město Prostějov, provozovatel je Domovní správa Prostějov. Umělé kluziště bylo postaveno v roce 1957, zastřešeno, avšak až v roce 1976. Hlavní vchod, se střešní konstrukcí navrženou od Ferdinanda Lederer, se nachází na východní straně stavby. Na 2 podélných tribunách může sledovat zápasy až 5125 diváků. Hala prošla renovací své ledové plochy v roce 2005. Od roku 2014 se hala může chlubit velkoplošnou obrazovkou, na které se promítá např. soupiska

Obrázek 3.2: Národní sportovní centrum Prostějov Zdroj:

http://www.narodnisportovnicentrum.cz/fotogalerie.php?fotogale rie=3

týmu, opakované záběry při hokejových utkáních. Zimní stadion je využíván veřejností v zimním období a celoročně hokejovým týmem LHK Jestřábi Prostějov.

V areálu velodromu se nachází: trasa na dráhovou cyklistiku, bikrosová dráha, in-line hřiště, tenisové kurty, workoutové hřiště – venkovní posilovna.

Městské lázně Prostějov

Lázně se nachází nedaleko centra města, v blízkosti MHD zastávky Blahoslavova lázně, poskytuje službu sauny, páry, infrasauny, solária a v neposlední řadě 25metrový bazén. V prostorách se je možné využít i ostatní služby jako je kadeřnictví, kosmetika, masáže, restauraci. Bazén je celoročně přístupný veřejnosti.

Mimo veřejnost je bazén využíván plaveckým oddílem TJ Prostějov s.z.

Koupaliště Vrahovice

Ve vlastnictví Domovní správy Prostějova je koupaliště opět provozováno od roku 2018, kdy prošlo kompletní rekonstrukcí. Historické betonové dno bylo odstraněno a nahrazeno nerezovými bazény. Koupaliště nyní disponuje velkým plaveckým bazénem s 5 drahami a startovacími bloky, vedle nich se nachází relaxační část pro zábavu. Relační bazén o velikosti 5x7 se může chlubit vzduchovými masážními hlavicemi a lehátky. Nebylo zde zapomenuto ani nejmenší, pro mě je zde dětský bazén o velikosti 7x10,5 m s atrakcemi. Mezi další vybavení areálu je hřiště na beach volejbal, multifunkční hřiště, občerstvení a dětské hřiště.

Zdroj: Koupaliště Vrahovice – vlastní zpracování

Fotbalový areál

Uživatel fotbalového areálu je 1.SK Prostějov, který ho používá jako hlavní stadion a sídlo klubu. Stadion má travnatou i umělou plochu. Tribuny se nacházejí na 3 stranách hřiště. Jsou se i místa pro volně stojící fanoušky, celkově stadion pojme 3500 lidí. Na stadionu probíhají tréninky již zmíněného klubu 1.SK Prostějov a také TJ Haná Prostějov. Plochu si lze pro najmout pro vlastní účely.

Vstupné Celodenní Po 16. hodině

Dospělí 80 kč 60 kč

Mládež do 18.let, důchodci na 65let, ZTP

60 kč 40 kč

Děti do 6 let 25 kč 20 kč

ZTP/P, děti do 3let Zdarma Zdarma

Horolezecká stěna

V městě Prostějov nalezneme 2 horolezecké stěny, obě se nacházejí v tělocvičnách škol, první najdeme na Základní škole Doktora Horáka v ulici Dr.

Horáka, vybudována v roce 2008, v roce 2011 byla rozšířena, disponuje 65 lezeckými cesty v obtížnosti 3-9, nachází na 210m2 plochy s maximální výškou 7 metrů, stěna je přístupna veřejnosti a probíhá zde i kroužek. Druhá stěna se nachází na Gymnázium Jiřího Wolkera v Kollárově ulici. Tato stěna je poněkud starší, byla postavena v roce 2001. Svojí výškou se sice chlubit nemůže, ale profil si zde i začátečník, tak zkušený lezec. Pokud Vám ani tohle stačit nebude je možné se potrápit na vyklápěcí boulderovce. Stěna je využívána jak místními školáky, tak i veřejností, ale i oddílem.

Veřejné školní hřiště Reálného gymnázia Prostějov

Majitelem hřiště je město Prostějov. Sportoviště slouží k poskytnutí výchovně – vzdělávací činnosti, kroužky, mimoškolní aktivity, širokou veřejnost. V areálu najdeme hřiště na beach volejbal, travnatou plochu pro fotbal, hřiště pro basketbal a další míčové hry. Dále atletický ovál s umělým povrchem, na kterém trénují atleti města. Uvnitř školy se nachází tělocvična, která není dostupná veřejnosti, ale probíhají zde tréninky mládeže volejbalového klubu Prostějov a také korfbalového týmu, který je součástí Reálného gymnázia.

Remi sport – Fitness centrum

Návštěvníci si zde mohou vybrat z návštěvy posilovny, solária, masáže či anaerobního zrcadlového sálu. Remi sport nabízí společnou posilovnu s 45 stanovišti profesionálních posilovacích strojů. Pokud jste ženského pohlaví v mezipatře budovy naleznete posilovnou pouze pro ženy, která je vybavena dalšími 25 stanovišti. Pokud jste začátečník je možné využít nabídky instruktora.

Kategorie Studenti Ostatní

jednotlivý vstup 60 kč 70 kč

10x vstup 550 kč 630 kč

20x vstup 970 kč 1880 kč

měsíční 570 kč 680 kč

roční 3 700 kč 4 400 kč

Zdroj: Remi sport – vlastní zpracování

Cyklostezky

Rovinatý ráz města napomáhá ke stavení cyklostezek v Prostějově. Ve městě jich najdeme spoustu, zlepšují bezpečnost cyklistů. Stavba probíhá cíleně posledních několik let, v souladu s Generelem cyklistické dopravy z roku 2004. V budoucnu se počítá i s dalším budováním a tím by mělo vzniknout propojení města s vesnicemi

okolo. Dotace, získané z Regionálního operačního programu Střední Morava, Státního fondu dopravní infrastruktury a Olomouckého kraje činí téměř 50 mil. Kč.

Můžete si vybrat i mnoho cyklotras s různou délkou a také různými nastoupenými metry. Výběr budete mít z výletu drahanskou vysočinou, výlet za přírodními i historickými parky, výlet za památkami a přírodou Prostějovska či rodinný výlet za zábavou.

Naučná stezka biokoridorem Hloučela

Naučná stezka vede okolo říčky Hloučely, začíná u mostu na ulici Olomoucká, tento biokoridor můžeme označit jako nejvýznamnější zelený pás v Prostějově.

Prostor je chráněný a významný prvek Niva Hloučela. Nalezneme zde vysoké i nízké porosty zeleně. Z rostlin zde můžeme zahlédnout jilm či kruštík okrouhlolistý, z živočichů například kalouse ušatého či ledňáčka říčního. Tento lesopark je spjat se jménem Rudolfa Wolfa, a také nějakou dobu nesla část území název Wolfovy sady.

Obrázek 3.3: Mapa cyklostezek v Prostějově

Zdroj: https://www.prostejov.eu/cs/aktuality-archiv/mapa-cyklostezek-v- prostejove.html

3.5

Původně v Prostějově působil klub Orli Prostějov, který byl založen v roce 1940 pod názvem Sokol Prostějov.

Později přejmenován na již zmíněné Orly, kteří od roku 2004 působili v nejvyšší české basketbalové soutěži NBL Kooperativa. V roce 2017 se dostal klub do finančních problémů, a proto z tohoto důvodů byla vytvořena

organizace BCM Orli

Prostějov, kde jsou mládežnické skupiny. Klub tedy přestal fungovat pod jménem Orli Prostějov a jeho nástupcem se stal tým BK Olomoucko. Klub se může

chlubit několika medailemi z Mistrovstvích ČR ve skupině mužů i mládeže. Hlavním trenérem mužů je Predrag Benáček, domácím hřištěm zůstává Sportcentrum DDM Prostějov. Jak jsem již zmiňovala mládež patří do týmu BCM Orli, kde je dohromady 9 tréninkových skupin od věku 7 – 19let. Partnery týmů jsou TK Plus, Adidas, Czech Basketball Federation, Olomoucký kraj a další.

Volejbalový klub VK Prostějov Od roku 1939 se

v Prostějově začal hrát organizovaný volejbal, a to v SK Haná. Tým VK Prostějov vstoupil do extraligy žen, předtím však fungoval tým TJ OP Prostějov, který dodnes součástí prostějovského volejbalu. Tento tým se umístil ve své éře na druhém místě v druhé nejvyšší československé volejbalové soutěži. Sezóna 2007/2008 odstartovala historii žen VK Prostějov. Do minulého roku byl trenérem týmu Miroslav Čada, dovedl Prostějov k 10 zaslouženým titulům, od

Obrázek 3.5: VK Prostějov A-Tým

Zdroj: http://www.vkprostejov.cz/index.php?rubrika=3&lan=CZ Obrázek 3.4: BK Olomoucko

Zdroj: http://www.bkolomoucko.cz/?rubrika=3&lan=CZ

roku 2018 se novým trenérem stal Ľubomír Petráš. Pan Čada z VK neodešel, ale stal se sportovním ředitelem.

Od již zmíněné sezóny 2007/2008 se stal Prostějov držitelem několika titulů, z nichž můžeme jmenovat: 10x titul v české extralize, 4x vítězství v česko-slovenském poháru, 10x vítěz Českého poháru. VK Prostějov je jediným volejbalovým klubem ve městě, a tak má velkou základnu hráček. Mládež začíná již od útlého věku a postupně s věkem projd0e všemi kategoriemi.

Týmy mládeže hrají nejvyšší soutěže v republice. VK Prostějov má několik prostorů k trénování, nimiž jsou tělocvičny základních škol, dále Národní sportovní centrum a také Sportcentrum DDM. Partnery tohoto klubu jsou Olomoucký kraj, Statutární město Prostějov, TK Plus, Uniqa, Gala a další.

V tomto klubu se podíváme i na finanční analýzu, kde se zaměříme na dotace, sponzoring, srovnání a zisk/ztrátu v jednotlivých sezónách.

1. DOTACE

Obrázek 3.6: Sponzoring týmu VK Prostějov Zdroj: Vlastní zpracování

Na obrázku 3.6. jsem rozebrala dotace týmu VK Prostějov, které byly v sezóně 2014/2015 a 2015/2016 vyšší než v ostatních sezónách.

0 500000 1000000 1500000 2000000 2500000 3000000 3500000 4000000 4500000 5000000

Sezóna

2014/2015 Sezóna

2015/2016 Sezóna

2016/2017 Sezóna

2017/2018 Sezóna 2018/2019

Dotace

Dotace

2. SPONZORING

Obrázek 3.7: Sponzoring týmu VK Prostějov Zdroj: Vlastní zpracování

Z obrázku 3.7. je patrné, že největší sponzoring byl v sezóně 2014/2015, kdy měl klub největší úspěch v Champions Leaque.

3. SROVNÁNÍ DOTACÍ A SPONZORINGU

0 2000000 4000000 6000000 8000000 10000000 12000000 14000000

Sezóna 2014/2015 Sezóna 2015/2016 Sezóna 2016/2017 Sezóna 2017/2018 Sezóna 2018/2019

SPONZORING

Obrázek 3.8: Srovnání dotací a sponzoringu Zdroj: Vlastní zpracování

0 2000000 4000000 6000000 8000000 10000000 12000000 14000000 16000000 18000000

Sezóna 2014/2015 Sezóna 2015/2016 Sezóna 2016/2017 Sezóna 2017/2018 Sezóna 2018/2019

Název grafu

DOTACE SPONZORING

Zdroje financování jsou patrné z obrázku 3.8., kde můžeme pozorovat poměr dotací a sponzoringu jednoho z nejznámějších klubů ve městě Prostějov. Sponzoring se v sezónách mění docela výrazně, za to dotace se výrazně nemění.

4. ZISK/ZTRÁTA JEDNOTLIVÝCH SEZÓN

V závěru bych ráda zhodnotila finanční analýzu klubu z pohledu zisku a ztráty.

Mezi příjmy klubu bych zařadila dotace a sponzoring. Náklady týmu jsou výdaje za hráčky, zápasy, realizační tým, evropské soutěže a provoz klubu.

1.SK Prostějov

V Prostějově byl první fotbalový klub založen v roce 1904, a 1.SK Prostějov můžeme nazvat pokračovatelem klubu s dlouholetou tradicí. Historie klubu je poněkud spletitá, v době válečné i poválečné byl spojen s dalšími kluby a jako samostatný se opět ukazuje v roce 2006, kde přebírá všechny soutěže od předešlého spojeného klubu. Začíná nová strategie, vychovat si mladé fotbalisty. Od sezóny 2010–2011, kdy se povedlo zlepšit podmínky pro hráče i diváky startuje nový tým mužů ve II. třídě OFS Prostějov.

Tuto sezónu taky začíná spolupráce se školou Edvarda Beneše, která spočívala ve vytvoření sportovních tříd a od sezóny 2011-2012 získává klub statut: „Sportovního střediska mládeže FAČR“ V této době již tým mužů A nastupuje v soutěži Fortuna:

Národní liga. Klub má i mládežnické týmy, které stejně jako tým „A“ trénuje na Stadionu města. Partnery týmu jsou Statutární město Prostějov, TK Plus, Olomoucký kraj, Nike, Prostějovský večerník, Mechanika Prostějov a další.

0 2000000 4000000 6000000 8000000 10000000 12000000 14000000 16000000 18000000

Sezóna 2014/2015 Sezóna 2015/2016 Sezóna 2016/2017 Sezóna 2017/2018 Sezóna 2018/2019

ZISK/ZTRÁTA JEDNOTLIVÝCH SEZÓN

PŘÍJMY NÁKLADY

Obrázek 3.9: Zisk/ztráta jednotlivých sezón Zdroj: Vlastní zpracování

LHK Jestřábi

První klub byl založen v roce 1913, první utkání bylo odehráno ten stejný rok v zimě. V roce 1920 vznikl hokejový odbor a od roku 1924 hraje soutěž pravidelně.

V klubu se stalo mnoho událostí až se dostáváme do sezóny 2003/2004 kdy je Prostějov znám pod názvem HC Prostějov, za 2 roky je tým přejmenován na HK Jestřábi, kteří hrají v II. hokejové lize. Poslední změna názvu klubu změnila jméno na LHK Jestřábi Prostějov. Nyní tým Jestřábů hraje 1.ligu, své zápasy odehrává na zimním stadionu města, kde probíhají tréninky. Hlavním trenérem je Ladislav Lubina. Sponzory klubu jsou Statutární město Prostějov, Olpran s.r.o., Olomoucký kraj a další.

Taneční studio TS Freedance Prostějov

Taneční studio založené v roce 1997 Janou Bálešovou, která v sezóně 2011/2012 získala titul: „Taneční choreograf roku“ se věnuje výuce tanců všech věkových skupin.

V lekcích a kurzech se učíme nejrůznější styly. Mezi hlavní však patří: jazz dance, což znamená velmi dynamický pohyb, tanečník tak dokáže vyjádřit zadanou roli, moderna, spočívá v kombinaci moderního tance a jazz techniky, show dance, street dance, hip hop, break dance. V současnosti TS Freedance navštěvuje 150 tanečníků. Studiem prošlo nespočetně mnoho tanečníků, kteří získali nespočet medailí a také mistrovských titulů.

Tréninky probíhají v prostorech bývalého Domu služeb ve Vrahovicích, v EDENU.

Studio funguje za podpory města Prostějov.

3.6

Celkově jsem provedla 3 výzkumné rozhovory. První rozhovor byl proveden s občanem města, který nechtěl zveřejňovat jméno. Druhý rozhovor jsem provedla s bývalým sportovním manažerem klubu VK Prostějov, panem Peterem Gogou.

A. Rozhovor s občanem města Prostějov

„Tento rozhovor byl proveden se studentem Jakubem Čechem, který studuje práva na Karlově Univerzitě v Praze a zároveň Masarykovu Univerzitu v Brně obor Veřejná správa. Jakub je mladý aktivista, který se zajímá o dění ve městě Prostějov.

1. Věnujete se sportu? Pokud ano, jakému a jak často?

„Nijak systematicky se sportu nevěnuji. Jezdím na kole, chodím pěšky, mám rád pěší turistiku po okolní přírodě. Nic jiného, pokud jde o sport, neprovozuji.“

2. Je podle Vás ve městě Prostějov dostatek sportovišť, které je možné využívat?

„Oceňuji sportovní prvky v parcích – tzv. hřiště pro seniory. Jinak vyjma uvedeného v dalším bodě je z mého pohledu nabídka dostačující.“

3. Chybí Vám něco jako občanovi ve sportovním vyžití?

„Za mě je nedostatečná nabídka koupání, je ostuda, že tak velké město nemá žádný přírodní koupací biotop jako je třeba v Otaslavicích (za to máme aquapark za 240

milionů). Náklady na takový biotop by přitom byly z hlediska rozpočtu Prostějova zanedbatelné.“

4. Mohl byste mi prozradit na co jste pyšný, a naopak co Vám vadí ve sportovním vyžití ve městě?

„Vadí mi, že z profesionálního sportu se stal byznys několika vyvolených v čele s Miroslavem Černoškem. Že z veřejných rozpočtů proudí ohromné peníze do

profesionálního sportu (ať už v podobě dotací či maskované jako „smlouvy o reklamě“,

„smlouvy o marketingových službách“ a podobně). Pokud profesionální sport chce fungovat, ať funguje bez dotací z veřejných zdrojů. Je to nefér i vůči amatérskému sportu, který je pro řadu dětí nedostupný z finančních důvodů. Právě ten by mělo město podporovat, sportovní vyžití širokých mas by mělo být cílem městské politiky.“

5. Zapojujete se do sportovních akcí pořádaných městem? Jaký na ně máte názor?

„Ne. Město jako takové samo o sobě sportovní akce ani nepořádá. Vzhledem ke svému vztahu ke sportu i městem podporovaným sportovním klubům ale nemám potřebu na něco takového chodit.“

6. Který sport je podle Vás nejvíce oblíbený mezi obyvateli města?

„Asi hokej, na ten chodí nejvíce lidí, je to téma hovorů mezi místními, jsou ochotni platit nemalé peníze za vstupenky. Popularita tenisu je zcela umělá – skutečný zájem o něj není, ani když je na různá tenisová utkání vstup zdarma.“

7. Jaké znáte sportovní kluby města?

„LHK Jestřábi, BK Prostějov, VK Prostějov, TK Prostějov, TJ Prostějov, pak jsou různé malé kluby jejichž jména neznám, orientační běžci, a podobně, určitě TJ Sokol

(Prostějov I, Prostějov II, Čechovice), SDH Krasice, Čechovice.“

8. Myslíte si, že je sport dostatečně podporován městem?

„Až moc v nepoměru k jiným radostem lidského života a službám, které by mělo město zajišťovat a hlavně špatně (moc se dává profesionálnímu sportu na úkor amatérského; a sportovní vyžití dětí je tak pro mnoho rodičů z finančních důvodů nedostupné).“

B. Rozhovor s bývalým sportovním manažerem VK Prostějov

„Druhý rozhovor byl proveden s bývalým volejbalistou, manažerem Peterem Gogou, který byl až do nedávna součástí volejbalového týmu VK Prostějov, a proto mě zajímal jeho názor na sportovní vyžití ve městě.“

1. Věnujete se sportu? Pokud ano, jakému a jak často?

„Áno, sportuji 2-3krát týdne (florbal, tenis, fotbal)“

2. Je podle Vás ve městě Prostějov dostatek sportovišť, které je možné využívat?

„Áno, sportovišť je ve městě dostatek.“

3. Chybí Vám něco jako bývalému sportovnímu manažerovi ve sportovním vyžití města?

„Nic mi nechybí, možností, jak využít volný čas je dost.“

4. Mohl byste mi prozradit na co jste pyšný, a naopak co Vám vadí ve sportovním vyžití ve městě?

„Hrdý jsem na haly (NSC, Sportcentrum) i na tenisový areál TK. Nic mi nevadí.“

5. Zapojujete se do sportovních akcí pořádaných městem? Jaký na ně máte názor?

„Do městských akcí se nezapojuji, stačí mi to co si sám domluvím.“

6. Který sport je podle Vás nejvíce oblíbený mezi obyvateli města?

„Myslím, že nejpopulárnější je fotbal a hokej.“

7. Jaké znáte sportovní kluby města?

„TK PLUS, VK Prostějov, BK Olomoucko, 1.SK, hokej.“

8. Myslíte si, že je sport dostatečně podporován městem?

„Jsem přesvědčen, že město podporuje sport perfektně, dokonce snad nejlépe v ČR.“

3.6.2 Dotazníkové šetření

V dotazníku bylo položeno 14 otázek. Dotazníkového šetření se zúčastnilo přes 50 respondentů. Otázky byly různého typu, jednalo se o zjištění demografické stránky respondenta, věk, ekonomickou aktivitu a vzdělání. Otázky byly zodpovězeny různými věkovými skupinami respondentů.

Otázka č.1 – Věnujete se sportovním aktivitám?

Otázka byla použita, abychom zjistili, zda respondent sportuje či nikoliv. Na tuto otázku 41 dotazovaných odpovědělo: „ano“. Zbylých 12 se zařadilo do skupiny nesportovců.

Otázka č.2 -Na jaké úrovni se sportu věnujete?

Obrázek 3.6: Na jaké úrovni se sportu věnujete?

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka č.2 měla za úkol rozdělit respondenty dle sportovní úrovně do skupin.

Předpokládalo se, že největší skupinu budou tvořit rekreační sportovci, a to 75 % dotazovaných. Nejmenší skupinou byli respondenti, kteří se sportu věnují výkonnostně.

Vrcholovou úroveň zvolilo 20 % dotazovaných.

Otázka č.3 – Jakým sportovním aktivitám se věnujete?

Obrázek 3.7: Jakým sportovním aktivitám se věnujete?

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka se zaměřuje na to, jaké sporty naši respondenti provozují. Na výběr měli 7 konkrétních sportů, dále odpovědi: „žádným“ a „jiné“. Respondent musel zvolit jednu z odpovědí či zadat vlastní aktivitu. Z obrázku 3.7. můžeme zjistit, že největší část dotazovaných se věnuje jiné sportovní aktivitě, než byla na výběr. Mezi jiné se zařadily

10; 20%

3; 6%

38; 74%

Na jaké úrovni se sportu věnujete?

Vrcholově Výkonnostně Rekreačně

6; 11%

19; 35%

9; 17%

5; 9%

10; 19%

5; 9%

Jakým sportovním aktivitám se věnujete?

Žádným Jiné Volejbal Fotbal Běh Fitness

aktivity: plavání, jízda na kole, chůze, kolečkové brusle. Z toho můžeme usoudit, že oslovení respondenti nemají zájem o kolektivní sporty, ale spíše o individuální aktivitu.

Otázka. č.4 – Jak často sportujete?

Obrázek 3.8: Jak často se věnujete sportu?

Zdroj: Vlastní zpracování

Otázka č.4 nám pomáhá zjistit, jak často se respondenti věnují sportu. Na výběr bylo z 4 možností – „denně“, „5x-6x týdně“, „4x-5x týdně“, „1x-3x týdně“, „jiné“.

V možnosti jiné respondenti uvedli odpovědi: dle času, dle počasí, párkrát do měsíce, dle nálady. Z grafu je zřejmé, že více než polovina dotazovaných sportuje, alespoň 1x-3x týdně. Pouhé 4 % (2) respondentů sportuje „denně“ či „5x-6x týdně“. Podle mého názoru by se lidé měli věnovat sportu častěji než 3x týdně, jelikož to posiluje jejich imunitu a dodává energii.

Otázka č.5 – Jak vysoké jsou vaše měsíční výdaje za sport?

2; 4% 2; 4%

4; 7%

37; 70%

8; 15%

Jak často sportujete?

Denně 5x-6x týdně 4x-6x týdně 1x-3x týdně jiné