Cestovní ruch v České republice jako faktor regionálního rozvoje

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA REGIONÁLNÍHO ROZVOJE

STUDIJNÍ OBOR : Regionální rozvoj

Cestovní ruch v Č eské republice jako faktor regionálního rozvoje

BAKALÁ Ř SKÁ PRÁCE

Vedoucí bakalá ř ské práce : Ing. Alois Slepi č ka DrSc.

Autor bakalá ř ské práce : Kate ř ina Č ížkovská

(2)

Pod ě kování

Touto cestou bych chtěla poděkovat Ing. Aloisovi Slepičkovi DrSc. za velmi laskavé a odborné vedení mé bakalářské práce a za veškerou pomoc při jejím zpracování.

(3)

Prohlášení

P r o h l a š u j i ,

že jsem předloženou bakalářskou práci vypracovala zcela samostatně a veškerou použitou literaturu a další podkladové materiály, které jsem použila, uvádím v Soupisu bibliografických citací. Současně dávám svolení k tomu, aby tato bakalářská práce byla umístěna ve vysokoškolské knihovně VŠRR a používána ke studijním účelům.

V Praze dne 4.1.2011 Kateřina Čížkovská

(4)

Obsah

1. Úvod...6

2. Cestovní ruch ...8

2.1 Definice cestovního ruchu...8

2.2 Historie cestovního ruchu ...9

2.3 Členění cestovního ruchu...10

2.3.1 Formy cestovního ruchu ...10

2.3.2 Druhy cestovního ruchu...12

2.4 Památky UNESCO v České republice ...14

3. Organizace CR v ČR...17

3.1 Státní politika ...17

3.1.1 Vývoj řízení cestovního ruchu v ČR ...17

3.1.2 Orgány koordinace a řízení CR ...18

3.2 Regionální koordinace a řízení...20

3.3 Komerční subjekty a sdružení ...21

4. Regionální politika České republiky...23

4.1 Nástroje regionálního rozvoje ...23

4.1.1 Strategické dokumenty ...23

4.1.2 Metodické nástroje...24

5. Středočeský kraj ...25

5.1 Středočeský kraj - Region Střední Čechy ...25

5.2 Rozvojové dokumenty regionu ...26

5.3 Regionální Operační Program NUTS II Střední Čechy...28

5.3.1 Prioritní osy ROP NUTS2 ...28

5.3.2 Prioritní osa 2: Cestovní ruch ...29

5.3.3 Financování ROP...31

5.4 Cestovní ruch ve Středočeském kraji...31

5.4.1 Atraktivity kraje...31

5.4.1.1 Atraktivity ve středočeském kraji...31

5.4.1.2 Historická města a památky...32

5.4.1.3 Přírodní atraktivity...33

(5)

5.4.2 Sportovní možnosti...33

5.4.3 Chataření a chalupaření ...33

5.4.4 Agroturismus ...34

5.4.5 Muzea a kulturní akce...35

5.4.5.1 Královský průvod Praha – Karlštejn...35

6. Srovnání dvou měst Středočeského kraje z hlediska cestovního ruchu...37

6.1 Turistické regiony v ČR ...37

6.2 Charakteristika města Kutná Hora z pohledu cestovního ruchu ...38

6.2.1 Atraktivity...38

6.2.2 Ubytování a pohostinství ...40

6.2.3 Dopravní infrastruktura ...40

6.2.4 Ekonomické zázemí Kutné Hory...40

6.2.5 SWOT analýza...42

6.2.6 Mé stanovisko pro zlepšení cestovního ruchu ...43

6.3 Charakteristika města Mladá Boleslav z pohledu cestovního ruchu...44

6.3.1 Atraktivity...44

6.3.2 Ubytování a pohostinství ...45

6.3.3 Dopravní infrastruktura ...46

6.3.4 Ekonomické zázemí Mladé Boleslavi ...46

6.3.5 SWOT analýza...46

6.3.6 Mé stanovisko pro zlepšení cestovního ruchu ...47

6.4 Porovnání cestovního ruchu v Kutné Hoře a Mladé Boleslavi ...48

7. Závěr ...51

Soupis bibliografických citací...54

Seznam příloh ...57

Záznam o bakalářské práci...58

Přílohy...60

(6)

1. Úvod

Tématem této bakalářské práce je cestovní ruch jako důležitý sociální a ekonomický faktor v rozvoji obcí, regionů i státu. Vztah státní správy k cestovnímu ruchu je důležitý z hlediska možnosti jeho ovlivňování, usměrňování a rozvíjení ve veřejném zájmu. To by mělo probíhat takovým způsobem, aby byly pozitivně ovlivňovány životní podmínky obyvatelstva a bohatství regionu i celé společnosti.

V současné době je člověk obklopen nabídkami, jak strávit volný čas, jsou různé módy a trendy, kam lze v dnešní době cestovat. Pro cestovatele je v první řadě rozhodující, za jakým účelem hodlají vycestovat, od toho se odvíjejí další faktory:

délka pobytu, cíl cesty, program na místě, případně program po cestě. Cílem může být rekreace, poznávací turistka, horská turistika, zážitková turistika (tzv. adrenalinové sporty), lyžování, pracovní cesta, kongresová turistika, školní zájezdy, kulturní a sportovní akce, výstavy a další zajímavosti. I v cestovním ruchu je propagace zaměřována na určité cílové skupiny návštěvníků, například na rodiny s dětmi, na sportovce, důchodce nebo mladé lidi.

V nabídce pro cestovatele hraje významnou roli marketing a jemu bok po boku stojí jako významný motivační prvek vlastní poznání a spokojenost zákazníků, kteří danou destinaci již navštívili a doporučí (či nedoporučí, nejsou-li spokojeni) dále.

Práce má dvě části - v první části je pojem cestovní ruch vysvětlen z teoretického hlediska a druhá, stěžejní, praktická část je zaměřena na Středočeský kraj (region Střední Čechy), který hledá způsob, jak se v cestovním ruchu důstojně postavit po bok hlavnímu městu Praze a uplatnit svůj bohatý potenciál přírodních, historických a kulturních hodnot. Cílem této práce bude srovnat dvě města tohoto kraje a pokusit se na základě tohoto rozboru doporučit, jak lze lépe využít potenciál Středočeského kraje v silné konkurenci hlavního města Prahy.

Podrobně se zabývám využitím cestovního ruchu ve městech Kutná Hora a Mladá Boleslav. Obě města jsou postupně představena a rozebrána z pohledu potenciálu cestovního ruchu. Na základě získaných informací je doporučen další postup pro místní rozvoj. Je samozřejmě otázkou, nakolik je již v současnosti potenciál cestovního ruchu v těchto konkrétních městech využíván. Po podrobném

(7)

prostudování obou měst si pak můžeme odpovědět na otázku, které z těchto dvou měst je turisticky atraktivnější. Je Kutná Hora s bohatou historií pro návštěvníky zajímavější než moderní Mladá Boleslav? Neboli je pro turisty 21. století důležitější kvalita a komfort služeb před levnější formou s nižší kvalitou ubytování? Je preferována aktivní forma turistiky nebo převládá turistika poznávací? Nejen na tyto otázky bude odpovězeno v následujících částech bakalářské práce.

Potenciál konkrétní destinace stoupá s rozvojem a úrovní služeb v místě. Dnešní masová turistika vyhledává pohodlí, komfort, bezpečnost, bezstarostnost, vybavenost a zábavu. Toho využívají regiony, jejichž podmínky jsou vhodné pro rozvoj a budování turistických středisek (ve světě například přímořská střediska a letoviska - např. Bibione v Itálii, Cancún v Mexiku nebo horská střediska např. Krkonoše, Šumava, Jizerské Hory nebo Alpy pro zimní sporty).

Úspěšné využití potenciálu místa je závislé na mnoha faktorech, v první řadě je třeba zdůraznit úlohu státní správy, investorů a manažerů, jejich schopností, profesionality a citu (intuice).

Cestovní ruch se zpočátku rozvíjí na místní úrovni. Několik lidí navštíví lokalitu, zalíbí se jim tam a doporučí ji dalším. Tím vznikají příležitosti pro poskytování ubytovacích a stravovacích služeb a s nárůstem počtu turistů dochází k dalšímu rozvoji lokality, k rozvoji infrastruktury a příchodu investorů. Zde, na této úrovni, vstupují jako důležitý činitel do procesu veřejná správa a proces územního plánování, významným způsobem pak mohou usměrnit rozvoj daného území, aby nedošlo k jeho neuváženému narušení překotným rozvojem cestovního ruchu.

Přínosy cestovního ruchu a jeho negativa ve vztahu k místnímu obyvatelstvu a životnímu prostředí by měly být vyvážené a umožňovat rozumný rozvoj území i do budoucnosti. Rozvíjející se cestovní ruch ovlivňuje život obyvatel i lokální ekonomiku (necitlivá výstavba může narušit turistickou funkci dané oblasti). V určité fázi rozvoje cestovního ruchu se mohou v určitém území vyhrocovat environmentální střety - roste zatížení místní a okolní přírody například odpady, hlukem, prašností, odpadními vodami, emisemi atp. - které je nutno včas eliminovat nebo alespoň minimalizovat.

(8)

2. Cestovní ruch

Cestovní ruch je dnes v rámci celé planety nejrychleji se rozvíjejícím ekonomickým odvětvím. Jeho hlavním úkolem je regenerovat fyzické i duševní síly lidí, které jsou vyčerpány v souvislosti s negativními vlivy ekonomické činnosti: urbanizační procesy (koncentrace obyvatelstva), poškození životního prostředí, odtržení lidí od přírody apod.

Po obou světových válkách vždy skokově vzrostl význam cestovního ruchu v životě obyvatel i ve světové ekonomice. Cestovní ruch se považuje za prostředek větší mezinárodní integrace a jednu z cest k prosperitě zemí třetího světa. Odhaduje se, že na cestovním ruchu přímo ekonomicky závisí 74 miliónů lidí (doprava, ubytování, zábava atd.) ¹

2.1. Definice cestovního ruchu

V dnešním světě je pro proces jeho zkoumání a popisování třeba definovat důležité pojmy. Nejinak je tomu s cestovním ruchem. Stal se tak důležitou součástí života lidí a ekonomiky, že bylo třeba lépe vymezit vlastní obsah tohoto pojmu. Definic byla vytvořená celá řada a jejich autoři se nejčastěji shodují na těchto společných znacích:

Dočasná migrace osob na různé vzdálenosti, spojená s dočasným pobytem různého trvání,

motivována uspokojením potřeby bavit se, odpočinout si či vzdělávat se, dále obchodní činností a péčí o zdraví,

vyžadující podpůrnou infrastrukturu.¹

Z definic uveďme například tu, jenž stanovila mezinárodní organizace WTO:

Činnost lidí, spočívající v cestování a pobytu v místech mimo místo jejich obvyklého pobytu po dobu kratší jednoho roku za účelem využití volného času, obchodu a za jinými účely.

1Geografie CR.ppt

(9)

2.2 Historie cestovního ruchu

Historie cestovního ruchu podle definice, že se jedná o cestování do míst vzdálených našemu trvalému bydlišti, je velmi obsáhlá. Pro počátek uveďme jako příklad Féničany, kteří hodně obchodovali a tudíž i hodně cestovali. Písemné a stavební doklady o cestovním ruchu ve starověkém Řecku a Římě jsou důkazem, že už v této době cestovali za odpočinkem a zábavou, měli svá rekreační centra a zábavná střediska. Ve středověku se cestování rozvíjelo hlavně mezi bohatými obchodníky a šlechtou, kteří začali tvořit kvalitní mapy. S rozvojem námořnictví jsou spojeny objevitelské cesty a díky vynálezu knihtisku bylo možné stvořit první průvodce do vzdálených oblastí. ²

Moderní cestovní ruch začal vznikat díky rozvoji průmyslu a železniční, později i silniční dopravy. Také k tomu přispělo zkrácení pracovní doby a tím prodloužení fondu volného času. V takové podobě jako ho známe v dnešní době, začal vznikat v polovině 19. století a to ve Velké Británii, kde Thomas Cook přišel s myšlenkou organizovat nedělní výlety za přírodou, do přímořských letovisek, do lázní a později také do zahraničí. A tak se pomalu začal cestovní ruch otevírat i nižším vrstvám. Aby se cestovní ruch mohl dále rozvíjet, bylo zapotřebí splnit základní dva předpoklady: svobodu pohybu (právo měnit místo pobytu a překračovat hranice) a fond volného času (předpoklad pro rekreaci, setkání s přáteli atd.) ³

V České republice to bylo s cestovním ruchem trochu jinak, a to zejména v poválečném období, kde tu představoval 95% domácí cestovní ruch. Bylo to dáno politickými podmínkami a administrativními opatřeními (víza, výjezdní přísliby a doložky apod.). V tuto dobu převládal cestovní ruch zaměřený převážně na letní sezónu, rozvíjela se podniková rekreační střediska, u řek a vodních ploch vznikaly a prosperovaly campingy. Významnou formou bylo chataření, chalupaření a návštěvy přátel. Země bývalého východního bloku tvořily většinu našeho aktivního

2VYSTOUPIL, J. ŠAUER, M. a kolektiv, Základy cestovního ruchu - vysokoškolské skriptum: Brno : Masarykova univerzita Brno, 2006, 34 s. ISBN 80-210-4205-2

3HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy : PRAHA : Nakladatelství Fortuna, 2006. 88 s. ISBN 80-7168-948-3

(10)

zahraničního cestovního ruchu. Do pasivního zahraničního cestovního ruchu spadaly dovolené našich občanů nejčastěji v Bulharsku, Maďarsku (u Balatonu), skupinové výjezdy do SSSR, na základě devizového příslibu se cestovalo do bývalé Jugoslávie, případně individuálně do kapitalistických států, a dále sem spadaly služební cesty. V aktivním cestovním ruchu byla u nás největším lákadlem Praha, z níž někteří turisté vyjížděli na fakultativní, většinou jednodenní výlety na hrady a zámky (Karlštejn, Konopiště, Orlík, Hluboká). Dalšími významnými akcemi aktivního cestovního ruchu byly kongresy a mezinárodní veletrhy (zvláště strojírenské v Brně). ⁴

Po politických změnách roku 1989 došlo k masivnímu rozvoji individuálního i skupinového cestovního ruchu, to díky rozvoji tržního hospodářství a možnosti volného pohybu našich občanů. Vzniklo mnoho cestovních kanceláří a agentur.

2.3. Cestovní ruch a jeho č len ě ní

Cestovní ruch jako celek je nutné pro lepší přehlednost a také použitelnost pro ekonomické účely rozdělit podle různých aspektů. V tomto oboru používáme základní dvěčlenění a to podle formy cestovního ruchu a podle druhu cestovního ruchu.

2.3.1 Formy cestovního ruchu

Pod tímto rozdělením si můžeme jednoduše představit účel, za jakým se návštěvníci do cizích krajů vydávají. Těmi nejhlavnějšími, které budou níže podrobněji rozebrány, patří rekreační, společenské, kulturní, sportovní, ekonomické a specifické účely.

Rekreační cestovní ruch

Z pohledu vývoje je tato forma cestovního ruchu jednou z nejstarších a tedy i nejrozšířenějších. Účelem bývá jak psychická, tak i fyzická regenerace člověka.

Zahrnuje například pobyty na dovolené, příměstskou rekreaci a také lázeňské pobyty.

V dnešní moderní době jsou velmi populární kondiční, odpočinkové a zdravotní pobyty v lázeňských střediscích, které díky dlouholeté tradici a vyhlášené

4 http://www.czechtourism.cz/pro-studenty/faq-casto-kladene-otazky/cestovni-ruch-v-cr/

(11)

kvalitě jsou jedním z nejvýnosnějších forem aktivního cestovního ruchu pro naši republiku.

Kulturní cestovní ruch

Hlavními pilíři kulturního cestovního ruchu bezpochyby jsou poznávání odlišných kultur, náboženství, zvyků, tradic a způsobů života. Důležitými podformami jsou například vzdělávací nebo náboženský cestovní ruch. Je nutné zde zdůraznit, že do vzdělávacího cestovního ruchu spadají pouze pobyty hrazené účastníky. Nepatří sem studijní pobyty hrazené z cizích prostředků, jak celkově, tak i částečně, a to například z grantů a stipendií.

Asi nejznámější světovou kulturní akcí spadající do cestovního ruchu je putování poutníků do Mekky, která se koná pravidelně každým rokem v polovině listopadu. Pouť do Mekky je jeden z pěti pilířů islámu. Je typickým příkladem kulturního cestovního ruchu. ⁵

Společensky orientovaný cestovní ruch

Pod společensky orientovaným cestovním ruchem si můžeme představit návštěvy přátel a příbuzných a s tím spojené prohlídky místních památkových a kulturních zajímavostí. Ještě sem patří tzv. Klubový cestovní ruch, který je charakteristický určením pro skupiny lidí se společnými zálibami, kteří za tímto účelem organizují společné výlety.

Sportovní cestovní ruch

Sportovní cestovní ruch má dvě formy, a to aktivní a pasivní. Aktivní sportovní cestovní ruch je specializován na pobyty se sportovním vyžitím, jenž má za úkol posilovat zdraví a morálku lidí. Například mezi aktivní sportovní cestovní ruch patří vodácká turistika, pěší turistika, horská turistika, atd. Pasivní sportovní cestovní ruch je tzv. sportovní diváctví, avšak do cestovního ruchu to spadá pouze v případě, že se jedná o sportovní akci konanou mimo bydliště účastníka.

Ekonomicky orientovaný cestovní ruch

Tato forma zahrnuje obchodní cesty za účelem buď obchodního jednání, kongresu, výstavy, exkurze, veletrhu. Každý z těchto účelů v sobě zahrnuje určitý druh byznysu. V malé míře sem spadá i cestovní ruch ve volném čase.

5http://www.novinky.cz/zahranicni/blizky-a-stredni-vychod/216792-do-mekky-dorazily-pres-dva-miliony- poutniku.html

(12)

Nejčastějším ekonomicky orientovaným cestovním ruchem jsou určitě obchodní cesty, jak do zahraničí, tak po tuzemsku, zde pak obchodní cesty směřují nejvíce po větších městech, jako je Praha, Brno, Ostrava, Plzeň apod. Zajímavým a pro zaměstnance nejpříjemnějším účelem pak určitě je incentivní turismus, který v podstatě znamená zaplacenou dovolenou (buď celkově nebo částečně) formou jakési odměny za dobře vykonanou práci.

Specificky orientovaný cestovní ruch

Specificky orientovaný cestovní ruch je vymezen speciálními účely, a to například nákupními, politickými nebo třeba vojenskými účely. Mezi politický cestovní ruch spadají akce jako jsou mítinky, shromáždění a sjezdy politických stran a politických představitelů zemí.

2.3.2 Druhy cestovního ruchu

Druhy cestovního ruchu se člení na základě vnějších faktorů, jako jsou například podmínky společenské, geografické, ekonomické atd.

Cestovní ruch dle původu účastníků

Dle původu se dělí na tuzemský a zahraniční cestovní ruch. Dále se dělí na příjezdový a výjezdový. Příjezdový podle toho, zda se zaměřujeme na turisty kteří přicestovali do naší země, nebo výjezdový, kde sledujeme naše občany v jiných zemích.

Cestovní ruch podle počtu účastníků

Základní tři rozdělení jsou cestování individuální, kolektivní nebo masové.

Cestovní ruch individuální zahrnuje i cestování v malých skupinách jako je například rodina, kolektiv přátel. Individuální se liší od kolektivního tím, že kolektivní je přesně organizován. Posledním typem je masový, který je typický pro velké davy turistů, což se samozřejmě odráží i na místním životním prostředí.

Cestovní ruch dle věku účastníků

Zde se jedná o mládežnický, dospělý a seniorský cestovní ruch. Z názvu každé kategorie je patrné kdo jsou jeho nejčastější účastníci, jenom podotkněme, že mládežnický je vymezen věkovou hranicí 15-24 let a seniorským cestovním ruchem je myšleno období začínající pro jeho účastníky skončením pracovního poměru.

(13)

Cestovní ruch dle délky trvání

Je krátkodobý a dlouhodobý. Hranice je vymezena počtem přespání na jednom místě a krátkodobý pobyt končí po čtyřech přespáních. Nadále je pobyt již považován za dlouhodobý.

Cestovní ruch dle povahy místa pobytu

Místo pobytu je pro nás v této skupině určující, může se jednat o městský cestovní ruch, venkovský, přímořský, horský a nebo také lázeňský. Nejpopulárnějšími skupinami bezpochyby jsou přímořský cestovní ruch a také městský, do kterého jako srdce Evropy samozřejmě patří i Praha.

Cestovní ruch dle ročního období

Řídí se sezónností. Máme letní a zimní cestovní ruch nebo také sezónní a mimosezónní členění. Nejsilnější sezóna pro cestovní ruch v České republice je dána obdobím letních školních prázdnin a období spojených s teplým počasím, a to od června do září.

Cestovní ruch dle způsobu ubytování

Hlavní dva způsoby ubytování jsou hotelový a tzv. parahotelový.

Parahotelovým ubytováním se nazývá přenocování v chatce, apartmánu, pod stanem či v přívěsu. Jednodušeji řečeno, je to způsob individuální rekreace bez širokého sortimentu služeb hotelů. Hotely jsou poskytovateli kvalitnějších služeb v širším sortimentu a jsou rozděleny do kategorií počtem hvězdiček od jedné do pěti, a to právě podle vybavenosti, množství a kvality jimi poskytovaných služeb.

Cestovní ruch dle vlivu na platební bilanci

Nejžádanější je, pokud v ekonomice státu vzniká tzv. kladné saldo platební bilance, což znamená, že do země přijelo více turistů a víc tam utratili, než občané daného státu utratili za jeho hranicemi. Pokud by situace byla opačná, vznikl by tzv.

neviditelný export a jednalo by se o záporné saldo platební bilance.

Cestovní ruch dle způsobu cestování

Turista má dvě možnosti cestování. Buď organizovaně nebo neorganizovaně. Organizovaně znamená, že si klient koupí zájezdový balíček, v němž je obsažena doprava, ubytování a stravování. Naopak neorganizovaná individuální turistka je plně

(14)

v režii cestovatele, a to i v případě, že si některé jednotlivé služby zajistí prostřednictvím cestovní kanceláře.

Cestovní ruch dle způsobu financování

Nejčastějším druhem je komerční. To znamená, že si náklady s cestováním hradíme sami. Dalším druhem je sociální, kdy výdaje si hradíme pouze částečně, to platí například pro dětské tábory, lázeňské pobyty nebo incentivní cestovní ruch.

2.4 PAMÁTKY UNESCO v Č eské republice

Počátkem každého kalendářního roku probíhají veletrhy cestovního ruchu, které jsou vhodnou příležitostí pro představení novinek na nadcházející turistickou sezónu, ale také pro předávání cen za úspěchy a mimořádné akce. Mimo jiné se na těchto veletrzích hodnotí předešlé roky, co se v uplynulém roce povedlo, ale i nepovedlo.

Česká republika je členem Organizace Spojených národů pro výchovu, vědu a kulturu (UNESCO) od 22. února 1993 a do dnešní doby je na seznamu zapsáno 12 památek z České republiky.

Mezi nejznámější patří například: zámek a zahrady v Kroměříži, Český Krumlov, Praha, Lednicko-Valtický Areál a další. ⁶

V současnosti jsou v seznamu tyto památky našeho kulturního dědictví:

Praha - může turistům nabídnout skutečně velkou koncentraci památek.

Nachází se zde více než 1300 památkových objektů postavených v různých architektonických stavbách i stylech. Tato oblast obsahuje části jako například Hradčany, Pražský Hrad, Malá Strana, Karlův Most, Staré Město, Josefov, Vyšehrad, Nové Město, Katedrálu Sv. Víta, a řadu dalších jednotlivých památných míst a historických objektů.

Kutná Hora - toto město bylo na seznam UNESCO zapsáno roku 1995 a je často spojováno s historií těžby stříbrných rud. Historický střed Kutné Hory se pyšní chrámem svaté Barbory a katedrálou Panny Marie v Sedlci s mnoha dochovanými domy s období renesance, gotiky a baroka. V posledních letech je zde obnovována

6http://zajimavosti.infocesko.cz/content/sumava-historicke-zajimavosti-pamatky-unesco-cesky-krumlov-mestska- pamatkova-rezervace-pamatka-unesco.aspx

(15)

tradice vinařství, které patřilo v dřívějších dobách k tradicím (KOLORIT) tohoto malebného města a jež mu přínosně přispívá i v rámci cestovního ruchu.

Kroměřížský zámek a zahrady – barokní sídlo šlechty zapsané do kulturního

a přírodního dědictví v roce 1998 se skládá z Arcibiskupského zámku, Podzámecké a Květné zahrady v anglickém stylu. Vznik zámku je spojen s historií olomouckého biskupství, arcibiskupství a poddanské obce olomouckých biskupů. A právě ti zde začali razit vlastní mince a na počátku 17. století byla postavena mincovna nedaleko zámku. V následujících desítkách let zde bylo vyrobeno nespočet různých medailí.

Český Krumlov – ojedinělý celek obsahující přes 300 gotických a renesančních budov se středověkou urbanistickou kompozicí. Rozsáhlý areál zámku a hradu nad řekou Vltavou je po Pražském hradu druhým největším zámeckým komplexem v Čechách. Nachází se zde také originální barokní zámecké divadlo, které patří mezi tři nejstarší původní divadla s otáčivým hledištěm.

Telč – součástí světového kulturního dědictví UNESCO se stalo roku 1992 historické centrum Telče. Významné zde jsou prameny dochované kultury, historie a architektury. Jedinečným souborem renesančních a gotických domů s podloubími a dobovými štíty jsou lemovány náměstí Zachariáše z Hradce. Zachovány jsou pozdně gotické brány s opevněním.

Kostel Sv. Jana Nepomuckého ve Žďáru nad Sázavou – kostel byl

postaven v letech 1719-1722. Architektem tohoto vzácného barokního gotického díla byl Santini. Původní název této oblasti byl Černý les a Strmá hora.

Lednicko-Valtický areál - rozsáhlé panství knížat z Lichtenštejnu bylo

budováno mezi 17. a 20. stoletím v jeden velký park s barokními a novogotickými zámky, drobnými stavbami s romantickým nádechem a krajinou pečlivě upravovanou anglickým krajinářským stylem.

Holašovice-vesnická rezervace - tradiční středoevropská vesnice výjimečně zachovalá na středověkém půdorysu. Dochovalo se množství kvalitních venkovských staveb z 18. a 19. století ve stylu „jihočeské selské baroko“.

Litomyšl - renesanční zámek a jeho zámecký areál z druhé poloviny 16.

století, jenž vznikl na italské podněty. Arkádový zámek si zachoval nedotčený vzhled i přes úpravy interiéru ke konci 18. století, včetně unikátní sgrafitové výzdoby fasád a štítů. Zachováno zůstalo i několik hospodářských budov a zahrada.

(16)

Olomouc - sloup Nejsvětější Trojice - byl postaven na počátku 18. století.

Pamětní sloup dosahující výšky 35 m je typický pro střední Evropu a je ve známém stylu označující se „olomoucké baroko“. Výjimečný moravský umělec Ondřej Zahnera je autorem množství soch na této jedinečné památce.

Brno - Vila Tugendhat - postavena mezi lety 1929-1930 ve středu města Brna, představující jedno z nejvýznamnějších funkcionalistických děl z dílny architekta Ludwiga Miese van der Rohe. Vznikl nový, neformální koncept otevřeného prostoru díky použití ocelového skeletu bez nosných zdí.

Třebíč - Židovská čtvrť a bazilika sv. Prokopa - tyto dvě památky jsou krásným dokladem soužití křesťanské a židovské kultury od středověku až do 20.

století. Původní část benediktinského kláštera z 13. století, bazilika sv. Prokopa, byla výrazně ovlivněna při své stavbě vlivy přicházející ze západní Evropy.⁷

7UNESCO, české dědictví Sdružení České dědictví UNESCO za finanční podpory Ministerstva kultury ČR – katalog

(17)

3. Organizace CR v Č R

3.1. Státní politika

3.1.1. Vývoj ř ízení cestovního ruchu v Č R

Jako důležitá složka národního hospodářství je cestovní ruch rámcově řízen a koordinován státními úřady. Tak je dán zákonný rámec podnikání v tomto oboru, jsou sledovány jeho hospodářské ukazatele a stát prostřednictvím svých správních orgánů pomáhá rozvíjet a zlepšovat podmínky pro jeho rozvoj.

Od roku 1963 působil v celostátním měřítku Vládní výbor pro cestovní ruch (VVCR) jako poradní orgán vlády ČSR pro organizaci a řízení cestovního ruchu. Na nižších úrovních pak pracovaly komise CR při krajských národních výborech. Po federalizaci republiky byl Vládní výbor pro CR krátce zrušen a kompetence byly převedeny do působnosti ministerstva obchodu a cestovního ruchu, později však byl VVCR obnoven.

Na úrovni národních výborů patřil cestovní ruch do agendy odborů či komisí obchodu a cestovního ruchu.

Cestovní ruch v době normalizace: největší podíl na CR v ČR měli turisté z okolních států - Německa (NDR i SRN), Polska, Maďarska a zvláště tehdejšího SSSR.

Organizovaná masová turistika v domácím i zahraničním cestovním ruchu probíhala velkou měrou v rámci propagandistického a ideologického boje, čeští pracující po skupinách navštěvovali Sovětský svaz a odsud k nám jezdila také velká množství turistů.

Dalším důležitým impulsem byla tzv. nákupní turistika, zvláště do NDR pro dětské oblečení a obuv.

Do zahraničí mimo tzv. východní blok mohli v letech normalizace vycestovat čeští a slovenští občané buď v rámci organizované turistiky s cestovními kancelářemi nebo individuálně na tzv. devizový příslib ( nejčastěji do Jugoslávie), individuálních výjezdů bylo relativně málo.

(18)

V ČSSR bylo před rokem 1989 jen několik cestovních kanceláří: ČEDOK, Sport-turist, CKM, Rekrea, Orea (ROH) a Balnea (lázeňství).

Po roce 1990 byly kompetence pro cestovní ruch svěřeny ministerstvu obchodu a cestovního ruchu. To však bylo ke konci roku 1991 zrušeno a od roku 1992 patřil CR pod Ministerstvo hospodářství ČR, v něm pak konkrétně Odbor cestovního ruchu (právní normy, osvědčení o způsobilosti k průvodcovské činnosti, podnikání v CR, mezirezortní vztahy) a Rada pro cestovní ruch (poradní orgán se zástupci podnikatelských subjektů, asociací, měst, obcí a regionů).

Poslední změna byla provedena na základě zákona č. 2721996 Sb. z 11. 11.

1996 o nové soustavě ústředních orgánů státní správy. Kompetence pro cestovní ruch byly svěřeny novému Ministerstvu pro místní rozvoj ČR do sekce regionální politiky.

Po dalších úpravách uspořádání nižších samosprávných celků (okresy, později kraje) se nyní problematikou cestovního ruchu na regionální úrovni zabývají krajské úřady a obecní úřady. V regionální úrovni spolupracují krajské a místní úřady s podnikateli a profesními sdruženími, působícími v oboru.

3.1.2 Orgány koordinace a ř ízení CR

Pro efektivní rozvoj cestovního ruchu v současné etapě je nutné vytyčovat strategické koncepce rozvoje cestovního ruchu, a to na úrovni Ministerstva pro místní rozvoj, jednotlivých krajů, případně obcí.

Ministerstvo pro místní rozvoj ČR

Systémová opatření Ministerstva pro místní rozvoj ČR v oblasti cestovního ruchu jsou navrhována s ohledem na požadavky Evropské unie a v kontextu s tzv. Bílou knihou. Jedná se především o přijetí potřebného legislativního rámce, který bude srovnatelný s evropským standardem. Nezastupitelnou úlohu má ministerstvo v mezinárodních aktivitách v souvislosti s využíváním pomoci ze zahraničních zdrojů.

Odbor cestovního ruchu Ministerstva pro místní rozvoj ČR iniciuje a realizuje opatření vedoucí k posílení mezinárodní spolupráce a image ČR jako významného partnera v cestovním ruchu včetně návrhů a realizace příslušných programových podpor,

(19)

podílí se na tvorbě příslušné legislativy s respektováním aproximace práva EU do právního systému ČR, na zajišťování a analyzování statistických informací, na rozvíjení cestovního ruchu v regionech a na kvalitu a skladbu poskytovaných služeb. V kompetenci MMR je dále agenda spojená s členstvím ČR ve Světové organizaci cestovního ruchu (WTO) a dalších organizacích, spolupráce a poradenská činnost s regionálními úřady a profesními sdruženími a podnikatelskou veřejností k podpoře rozvoje cestovního ruchu v regionech. ⁸

MMR ČR je zřizovatelem České centrály cestovního ruchu.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism

Česká centrála cestovního ruchu byla zřízena v roce 1993 za účelem propagace České republiky jako atraktivní turistické destinace na zahraničním a od roku 2003 také na domácím trhu. K tomuto účelu má řadu zastoupení ve světě (např. Londýn, New York, Vídeň, aj.). K jejím dalším úkolům patří provádění marketingových činností s důrazem na zpracovávání marketingových analýz. Česká centrála cestovního ruchu také organizuje a garantuje účast našich podnikatelů na zahraničních a domácích výstavách a veletrzích cestovního ruchu.

Mezi partnery agentury patří domácí turistické regiony, města a obce a podnikatelské subjekty.

CzechTourism se zaměřuje zvláště na propagaci konkrétních oblastí cestovního ruchu, kterými jsou lázeňství, česká gastronomie, kongresová a incentivní turistika.

CzechTourism dlouhodobě propaguje v domácím cestovním ruchu regionální akce, které byly vybrány ve spolupráci se zástupci krajů.⁹

8HESKOVÁ, M. a kolektiv. Cestovní ruch pro vyšší odborné školy a vysoké školy : PRAHA : Nakladatelství Fortuna, 2006. 88-95s. ISBN 80-7168-948-3

(20)

3.2 Regionální koordinace a ř ízení

Krajské úřady

Krajské úřady zpracovávají koncepční rozvojové dokumenty na základě podrobných analýz konkrétního území. Koordinují rozvoj územního obvodu, schvalují programy rozvoje územního obvodu kraje podle zvláštních zákonů, zajišťují jejich realizaci a kontrolují jejich plnění.

Nedílnou součástí krajských dokumentů jsou také analýzy cestovního ruchu a možností jeho rozvoje. Tyto podrobné analýzy jsou důležitým podkladem například pro územní plánování nebo v současné době pro zpracování regionálních operačních programů, díky kterým mohou kraje na základě podrobně vyhodnocených analýz vyhlašovat jednotlivé výzvy k čerpání z fondů EU tak, aby prostředky mohly efektivně a provázaně směřovat do konkrétních lokalit a aktivit. ¹⁰

Obce

Činnosti obcí v cestovním ruchu nejsou konkrétně vymezeny. Obce mohou být členem sdružení obcí a tímto způsobem prosazovat své zájmy i v oblasti cestovního ruchu.

Aktivita obcí je dána jejich atraktivitou, polohou, nabídkou služeb. ¹¹

Turistická informační centra

V praktické propagaci hrají turistická informační centra významnou roli.

Poskytují návštěvníkům důležité praktické informace a jsou důležitým článkem praktické propagace města, regionu i celého státu.

Česká centrála cestovního ruchu – CzechTourism spolupracuje s krajskými úřady a A.T.I.C. ČR (Asociace turistických informačních center). Zaměřuje se na kvalitní nabídku informací pro návštěvníky a zavádění jednotného značení turistických

(21)

informačních center, kterých je již více než tři stovky. Oficiální turistická centra (OTIC) jsou uváděna na internetových stránkách www.czechtourism.cz a tiskovinách této agentury. ¹²

3.3 Komer č ní subjekty a sdružení

Cestovní kanceláře a agentury

Cestovní kanceláře a agentury zajišťují přímý kontakt s klienty. Cestovní kanceláře vytvářejí vlastní produkty (zájezdy), které nabízejí prostřednictvím katalogů a dalších nástrojů klientům. Poskytují služby jak skupinového charakteru, tak i pro individuální zájemce, kterým mohou nabízet jak komplexní zajištění jejich cesty, tak i pouze jednotlivé služby.

Cestovní agentury prodávají zájezdy cestovních kanceláří nebo zajišťují dílčí služby pro další klienty.

Přímí poskytovatelé služeb

• Ubytovací zařízení - hotely, penziony a ubytovny

• Stravovací zařízení

• Dopravní firmy

Poskytovatelé služeb jsou v cestovním ruchu jeho nejdůležitější složkou. Klient žádá, aby byly uspokojeny jeho potřeby minimálně na jím požadované (objednané) úrovni. Pro standardizaci služeb byla zavedena například mezinárodní klasifikace ubytovacích zařízení (podle počtu hvězdiček).

Přímí poskytovatelé služeb pracují s klientem po cestě a v cílovém místě. Na jejich kvalifikaci, znalostech, schopnostech a celkové úrovni v jednání s klienty závisí spokojenost turistů a tím i prosperita konkrétní destinace, protože spokojený klient je nejlepší reklamou každého podniku. ¹³

13HORNER, S., SWARBROOKE, J. Cestovní ruch, ubytování a stravování. Praha, Grada 2003. ISBN 80-247-0202-9

(22)

Asociace cestovních kanceláří (ACK ČR)

ACK ČR sdružuje od roku 1991 cestovní kanceláře a agentury a další členy z oborů dopravy, veletrhů a propagace, odborného školství, pojištění a zpracování dat.

Jejím posláním je zastupování a ochrana hospodářských zájmů členů a podpora jejich informovanosti. Asociace je partnerem státních orgánů při tvorbě legislativy a hospodářských opatření v cestovním ruchu. ¹⁴

Asociace českých cestovních kanceláří a agentur (AČCKA)

Tato asociace je další české sdružení subjektů cestovního ruchu. Cíle asociace jsou podobné jako u ACK ČR. ¹⁵

Asociace průvodcůČeské republiky

Jejími členy jsou kvalifikovaní průvodci doprovázející zájezdy v tuzemsku i do zahraničí, místní odborní průvodci a průvodci v památkových objektech. Cílem této asociace je hájení profesních zájmů členů, dále se vyvíjí činnost při kvalifikačním a dalším vzdělávání průvodců CR a vytváření etických norem profese průvodce CR. ¹⁶

Sdružení průvodcůČeské republiky

Sdružení průvodcůČR vzniklo v roce 1990 a zastupuje především průvodce, pro které je tato činnost hlavním zdrojem příjmů.

Cílem existence sdružení je hlavně zavedení právní úpravy průvodcovské činnosti na území České republiky tak, jak je to obvyklé v jiných zemích EU. ¹⁷

Z dalších organizací je možné jmenovat např.: Svaz obchodu a cestovního ruchu České republiky a nebo Sdružení podnikatelů v pohostinství a cestovním ruchu – HOREKA ČR.

(23)

4. Regionální politika Č eské republiky

Regionální politika vytváří koncepční a strategický rámec pro rozvoj regionu s cílem zajistit jeho všestranný rozvoj, a to přihlédnutím k jeho možnostem, potenciálu a specifickým podmínkám. Je snahou zvýšit socioekonomickou úroveň jednotlivých regionů a jejich konkurenceschopnost.

Strategické a rozvojové dokumenty vypracovává ministerstvo pro místní rozvoj, jeho úkolem pak je také jejich uvádění do praxe.

Základním nástrojem regionální politiky, za niž ze zákona odpovídá Ministerstvo pro místní rozvoj, je nyní Strategie regionálního rozvoje České republiky platná pro období 2007–2013, vypracovaná MMR ČR. Jejím úkolem je zajistit provázanost regionální politiky České republiky, Evropské unie a dalších územních celků. Na tuto Strategii navazují regionální rozvojové programy.

Financování rozvojových programů regionů probíhá buď s pomocí národních zdrojů (veřejné zdroje, soukromé zdroje) nebo jsou spolufinancovány ze strukturálních fondů Evropské unie.¹⁸

4.1. Nástroje regionálního rozvoje

4.1.1. Strategické dokumenty

Systém strategických dokumentů zajišťuje soulad regionální politiky s politikou územního rozvoje. Na evropské úrovni jsou to Strategické obecné zásady Společenství.

Na národní úrovni je to pak řada dokumentů reprezentovaná především Strategií regionálního rozvoje, Strategií udržitelného rozvoje, Strategií hospodářského růstu, regionálními rozvojovými programy a dalšími. Na krajské úrovni jsou to programy rozvoje kraje, na které navazují další dokumenty měst a obcí.

18http://www.mmr.cz/regionální-politika

(24)

V následující tabulce jsou uvedeny relace mezi dokumenty územního rozvoje a dokumenty regionálního rozvoje na třech úrovních: národní, krajské a ve městech a obcích:

Politika územního rozvoje ČR 2008 (PUR) - zákon č. 183/2006 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Strategie regionálního rozvoje ČR (SRR) - zákon č. 248/2000 Sb., ve znění pozdějších předpisů

Zásady územního rozvoje (ZUR) Program rozvoje kraje (PRK) Územní plány obcí Rozvojové dokumenty měst a obcí

4.1.2. Metodické nástroje

Vyšší územněsprávní orgány poskytují v rámci své činnosti pomoc v podobě metodických pokynů, konzultací a poradenství.

Na internetových stránkách MMR ČR je zveřejněna řada výzkumných úkolů, jejichž řešení může být významným zdrojem informací a námětů pro řešení mnoha problémů a konkrétních zadání v jednotlivých územněsprávních celcích.

(25)

5. St ř edo č eský kraj

Zdroj: www.kr-stredocesky.cz

Středočeský kraj je největším samostatným územněsprávním celkem České republiky.

Obklopuje hlavní město Prahu, jeho rozloha je 11 014 km², což je 14% území ČR a v roce 2006 v něm žilo 1 171 200 obyvatel (populačně je třetím největším krajem). Na rozdíl od ostatních krajů nemá své sídlo umístěno na vlastním území, ale v hlavním městě Praze, které má status samostatného kraje.

Geograficky náleží oblast k Českému masivu, který je jednou z nejstarších částí evropské pevniny. Krajinný reliéf je velmi rozmanitý a přechází z rovinatého severu v blízkosti toku Labe ve vrchovinnou jižní a jihozápadní část. Nejvyšším bodem území je vrchol Tok ( Brdy) Příbram, nejnižším je hladina Labe u Mělníka.

5.1. St ř edo č eský kraj - Region St ř ední Č echy

Charakteristiku Středočeského kraje významně ovlivňuje jeho poloha a vazba s hlavním městem Prahou. Hustá dopravní síť a ekonomicky výhodné propojení s hlavním městem jsou jeho velkou výhodou. Na druhé straně je však i navenek zřejmá nevyváženost vztahu Prahy a středních Čech, která je pro kraj nevýhodou a limituje rozvoj regionu. Kraj je pro

(26)

Prahu významným zdrojem pracovních sil, doplňuje pražský průmysl, zásobuje Prahu potravinami, poskytuje Praze svůj rekreační potenciál.

V kraji je velký počet obcí (1146) s nízkým průměrným počtem obyvatel, hustota osídlení je v rámci ČR podprůměrná. 40% obyvatel kraje žije v obcích s méně než 2000 obyvateli. Důsledkem toho jsou problémy s budováním sociální a technické infrastruktury.

Krajský úřad Středočeského kraje sídlí v administrativní budově bývalého zemského úřadu ve Zborovské ulici v Praze 5. Kraj pečuje o komplexní rozvoj území a o potřeby svých občanů, zejména o vytváření podmínek pro rozvoj sociální péče, o uspokojování potřeby ochrany a rozvoje zdravých životních podmínek, výchovy a vzdělávání, kultury a ochrany veřejného pořádku.

Středočeský kraj je tradičně vyhledávaným cílem turistů v domácím i zahraničním cestovním ruchu. Nachází se zde několik chráněných krajinných oblastí, z nichž mezi nejvýznamnější patří Český ráj, biosférická rezervace UNESCO Křivoklátsko nebo Český kras s Koněpruskými jeskyněmi. Oblíbeným místem rekreantů jsou toky velkých řek - Berounky, Jizery, Vltavy, Labe i Sázavy. Kraj je proslaven i vzácnými historickými památkami, především hrady Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín, Český Šternberk. Prakticky všechna města ve Středočeském kraji se právem mohou pyšnit středověkým historickým centrem. Významné postavení mezi středočeskými městy pak zaujímá Kutná Hora, která je zapsána na seznamu světového kulturního a přírodního dědictví UNESCO.

Dalšími středisky v kraji jsou (většinou bývalá okresní města) - Kolín, Mělník, Mladá Boleslav, Slaný, Kladno, Beroun, Hořovice, Rakovník, Příbram, Benešov a další.

5.2. Rozvojové dokumenty regionu

„Veřejná správa je složitý organismus, jehož hlavním cílem je podporovat společné úsilí o rozvoj spravovaného území.“ ¹⁹

19FORET, M. FORETOVÁ, V. Jak rozvíjet místní cestovní ruch : PRAHA : Grada, 2001, 94 s. ISBN 80-247-0207-X

(27)

Střední Čechy jsou regionem NUTS 2 a současně krajem, který plní funkci širšího zázemí hlavního města Prahy. Jeho postavení je složité. Výhodou je jeho blízkost hlavnímu městu, která se projevuje v podobě vysoké zaměstnanosti jeho občanů v Praze, prolíná se s hlavním městem v podnikatelském sektoru a jeho hlavní dopravní síť je poměrně hustá a kvalitní. Blízká přítomnost hlavního města ale přináší i mnohé nevýhody. Krajský úřad a také řada dalších organizací pro Středočeský kraj sídlí v hlavním městě Praze a vazby v regionu tak jdou mimo něj a stahují se do Prahy. Hustá a frekventovaná dopravní síť v oblastech kolem Prahy je stále nedořešená, a proto si lidé v mnoha obcích stěžují na vysokou dopravní zátěž, jako příklad dobře poslouží silnice z Prahy na Říčany nebo směrem na Mělník. Budování nových koridorů, které stáhnou tranzitní dopravu na dálnice a velký okruh kolem Prahy, probíhá velmi pomalu a s mnoha problémy. ²⁰

Základním dokumentem pro koordinaci rozvoje území je Program rozvoje územního obvodu Středočeského kraje (PRÚOSK). Tento strategický materiál byl schválen Zastupitelstvem Středočeského kraje dne 18. 9. 2006 a komplexním způsobem řeší rozvoj regionu v období od roku 2007 do roku 2013. Je to tedy střednědobý program regionálního rozvoje, který obsahuje soubor opatření ke stimulaci rozvoje kraje, jako jsou politika, organizace, finance a návrh strategických opatření, realizovatelných dostupnými finančními prostředky. Program slouží zároveň jako důležitý podklad pro zajišťování podpory rozvoje regionu, pojmenovává potřeby a problémy kraje a hledá zdroje, pomocí kterých by bylo možné nejdůležitější potřeby kraje řešit a uspokojit. Pomáhá určovat a kontrolovat směr rozvoje. Pro jeho vypracování byly použity podklady z let 2000 - 2005.

V roce 2009 byl program aktualizován s ohledem na změny v potřebách nižších samosprávných celků, nástup celosvětové ekonomické krize a demografické změny.

Program také slouží jako podklad pro Regionální operační program NUTS II a jeho aktualizace v roce 2009 tak poskytla potřebnou zpětnou vazbu pro efektivnější poskytování dotačních prostředků z ROP v dalším období.

20http://www.kr-stredocesky.cz

(28)

5.3. Regionální Opera č ní Program NUTS II St ř ední Č echy

„Hlavním programovým dokumentem je Regionální operační program regionu soudržnosti Střední Čechy. Definuje priority regionu pro čerpání strukturálních fondů v programovém období 2007–2013, finanční plán a základní strukturu řízení programu.

Tento dokument je na celé programovací období schvalován Evropskou komisí.

Jednotlivé části programu blíže specifikuje Prováděcí dokument ROP NUTS2 Střední Čechy. Obsahuje detailnější popis prioritních os, oblastí podpory a podporovaných aktivit, a příjemců. Definuje strukturu financování, způsobilé výdaje a řešení otázky veřejné podpory na úrovních jednotlivých oblastí podpory.“ ²¹

Regionální operační program byl zpracován na základě Programu rozvoje území Střední Čechy a řady analýz, které popsaly velmi podrobným způsobem podmínky, potřeby a možnosti rozvoje tohoto území. Součástí programu je podrobně zpracovaná SWOT analýza, která obsahuje provázanost jednotlivých oblastí a podmínek života v kraji.

5.3.1. Prioritní osy ROP NUTSII

Prioritní osa 1 – Doprava

- navazuje na prioritní osy PRÚOSK - Infrastruktura, Životní prostředí

21http://www.ropstrednicechy.cz

(29)

Prioritní osa 2 – Cestovní ruch

- navazuje na prioritní osu RRÚOSK - Cestovní ruch a péče o kulturní dědictví. Dále jsou zde vazby na prioritní osy, v nichž cestovní ruch není hlavním zájmem, ale vzájemně se tyto obory ovlivňují: Produkční základna a ekonomický rozvoj, Infrastruktura, Rozvoj venkova, multifunkčního zemědělství a lesního hospodářství.

Prioritní osa 3 – Integrovaný rozvoj území

- navazuje na prioritní osu Rozvoj lidských zdrojů. Je zaměřen na vzdělávání a infrastrukturu v sociálních službách a zdravotnictví s návazností na osu Rozvoj venkova, multifunkčního zemědělství a lesního hospodářství a osu Životní prostředí.

Do této prioritní osy je zahrnuta také oblast rozvoje a regenerace měst a území se zaměřením na odstranění nevyužívaných staveb a ekologických zátěží.

5.3.2. Prioritní osa 2: Cestovní ruch

„Intervence v oblasti cestovního ruchu v rámci prioritní osy č. 2 budou zaměřené na podporu komplexních projektů v turistických destinacích regionu. Vzhledem k rozmístění atraktivit cestovního ruchu se bude jednat zejména o venkovské oblasti a malá a střední města.“ ²²

Poloha Středních Čech předurčuje tento region z turistického hlediska do dvojí role. První z nich je dána tím, že region a jeho atraktivity mohou být významným doplňkem hlavního města Prahy pro turisty ze zahraničí. Problémem je, že zahraniční turisté přijíždějí do Prahy hlavně kvůli městu samotnému a služby, které čerpají, mají zajištěny převážně v hlavním městě. Do Středních Čech vyjíždějí většinou maximálně na výlety, nejčastějšími jejich cíli jsou Karlštejn, Konopiště a Kutná Hora. Tento segment

(30)

trhu nemá potenciál k výraznému nárůstu počtu přenocování a čerpání služeb, a tedy k podstatnému zvýšení příjmů z cestovního ruchu.

Druhá, ale významnější role Středních Čech v cestovním ruchu je dána také blízkostí regionu k hlavnímu městu, a to tím, že je zázemím pro lidi z Prahy, kteří chtějí trávit svůj volný čas mimo město. Cílem programu je tedy vytvoření atraktivního prostředí pro víkendový cestovní ruch, vyšší využití potenciálu území a tím i podstatné zvýšení příjmů z cestovního ruchu a jeho rozprostření po celém regionu. Významnou součástí těchto cílů je také snížení sezónnosti v cestovním ruchu.

Oblasti podpory ROP - Prioritní osa 2 - Cestovní ruch:

2.1 Podnikatelská infrastruktura a služby cestovního ruchu 2.2 Veřejná infrastruktura a služby cestovního ruchu

2.3 Propagace a řízení turistických destinací Středočeského kraje

Podpora je směrována primárně na rozšíření, modernizaci a budování ubytovacích zařízení a rozšíření nabídky doplňkových služeb u malých a středních podnikatelských subjektů, na zlepšení podmínek pro sportovní a rekreační aktivity, kulturní a poznávací turistiku, vodácké aktivity a jejich zázemí, pěší turistiku a cykloturistiku.

Jedním z prostředků k dosažení těchto cílů je vytvoření jednotného informačního systému a propagace. Podpora v oblasti propagace a řízení bude zaměřena na tvorbu propagačních materiálů, organizaci konferencí a seminářů a dalších akcí sportovního a kulturního zaměření a bude orientována komplexně, nikoliv na jednotlivé turistické lokality či produkty.²³

(31)

5.3.3. Financování ROP

ROP Střední Čechy je financován z Evropského fondu pro regionální rozvoj (ERDF).

Míra veřejného spolufinancování je v poměru 85 % (EU) x 15 % (ČR).

Finanční plán – souhrnná tabulka 2007-2013

Číslo prior. osy / oblasti podpory

Název prior. osy / oblasti podpory

Podíl na

alokaci EU Národní veřejné zdroje celkem

Celkové veřejné zdroje

1 Doprava 41,60% 232 578 877 41 043 331 273 622 208

1.1 Regionální dopravní infrastruktura 75,00% 174 434 158 30 782 490 205 216 656 1.2 Udržitelné formy veřejné dopravy 25,00% 58 144 719 10 260 833 68 405 552

2 Cestovní ruch 18,00% 100 635 091 17 759 135 118 394 226

2.1 Podnikatelská infrastruktura a

služby cestovního ruchu 30,00% 30 190 527 5 327 740 35 518 267 2.2 Veřejná infrastruktura a služby

cestovního ruchu 60,00% 60 381 055 10 655 481 71 036 536

2.3 Propagace a řízení turistických

destinací Středočeského kraje 10,00% 10 063 599 1 775 914 11 839 423 3 Integrovaný rozvoj území 37,00% 206 861 020 36 504 891 243 365 911 3.1 Rozvoj regionálních center 20,00% 41 372 204 7 300 978 48 673 182

3.2 Rozvoj měst 50,00% 103 430 510 18 252 446 121 682 956

3.3 Rozvoj venkova 30,00% 62 058 306 10 951 487 73 009 773

4 Technická pomoc 3,40% 19 008 851 3 354 503 22 363 354

4.1 Řízení, kontrola, monitorování a

hodnocení programu 55,00% 10 454 858 1 844 977 12 299 845

4.2 Informovanost a publicita

programu 15,00% 2 851 328 503 175 3 354 503

4.3 Absorpční kapacita regionálních

aktérů 30,00% 5 702 655 1 006 351 6 709 006

Celkem 100,00% 559 083 839 98 661 860 657 745 699

Pozn.: Hodnoty jsou uvedeny v EUR.

Zdroj: www.ropstrednicechy.cz/repository/images/zakladni_informace/financni_prostredky.jpg

5.4. Cestovní ruch ve St ř edo č eském kraji

5.4.1. Atraktivity kraje

5.4.1.1. Atraktivity ve středočeském kraji

Kraj nabízí spoustu pozoruhodných lokalit. Pro marketingové účely je Středočeský kraj rozdělen do tří oblastí: Střední Čechy - západ, Střední Čechy - jihovýchod a Střední Čechy - severovýchod - Polabí. Díky sousedství s Prahou má velký potenciál cestovního ruchu, který bohužel zatím nedostatečně využívá. O tom svědčí jeho postavení na

(32)

žebříčku návštěvnosti cestovního ruchu – 5. místo v krajích (nezahrnující Prahu).

Středočeský kraj má spoustu atraktivit a stovky zajímavých památek spojených s historií naší země, kterými může přilákat další turisty jak zahraniční, tak tuzemské. ²⁴

Nabídka ubytovacích služeb ve Středočeském kraji je velmi problematická, je zde sice dostatečné množství ubytovacích kapacit, ale nízký počet kvalitních ubytovacích zařízení - jen 3,3% ubytovací kapacity se nachází v hotelech se čtyřmi nebo pěti hvězdičkami (celostátní průměr je 3,8%). To je jeden z důvodů, proč se nedaří do regionu přivést více zahraničních turistů na vícedenní pobyty. ²⁵

5.4.1.2. Historická města a památky

Mezi historické památky této oblasti patří například hrady Karlštejn, Křivoklát, Konopiště, Kokořín. Dále renesanční a barokní zámky se svými krásnými zahradami, nejzajímavějšími jsou Nelahozeves, Dobříš, Kačina, Hořovice a také samozřejmě zámek v Lánech, jakožto letní sídlo našich prezidentů. Dalšími atraktivitami jsou historická jádra většiny středočeských měst. Další zajímavá města jsou Rakovník, Benešov, Příbram, Beroun, Kolín, Slaný a Kladno.

Tyto objekty přitahují turisty zejména ke krátkodobým výletům, nejčastěji jednodenním akcím, což je dáno jejich blízkostí k hlavnímu městu. Nejnavštěvovanějšími jsou hrad Karlštejn a město Kutná Hora (památka UNESCO), kam míří také zahraniční turisté na svých jednodenních výletech z Prahy. Nejvíce zahraničních turistů sem míří z Německa, Holandska a Polska.

Řada památek je v nevyhovujícím technickém stavu, u mnoha z nich je velkým problémem najít jejich účelné využití, nabízí se tedy také jejich možné využití pro potřeby cestovního ruchu. Zde však narážíme právě na nevýhodu v podobě blízkosti hlavního města, kde jsou soustředěny služby pro turisty ze zahraničí, kteří na svých cestách jezdí hlavně poznat Prahu. Pro obyvatele metropole pak je kraj územím pro převážně víkendové nebo krátkodobé akce a rekreaci (příměstský cestovní ruch), kterou

24http://www.risy.cz/index.php?pid=202&sid=3148#nahoru/

(33)

mnozí realizují ve svých rekreačních objektech nebo vyjíždějí na jednodenní výlety vlakem, automobilem nebo na kolech a vracejí se přenocovat domů do města.

5.4.1.3.Přírodní atraktivity

Ve středočeském kraji se nachází velké množství přírodních krás a několik chráněných krajinných oblastí. Největší z nich je Křivoklátsko (obsáhlý komplex smíšených lesů), dalšími jsou oblast Českého krasu s velmi známými Koněpruskými jeskyněmi, Velký a Malý Blaník, CHKO Kokořínsko s typickými pískovcovými skalami. Vodními přírodními krásami jsou řeky Berounka, Vltava, Labe a Sázava. Přírodní krásy nabízejí mnoho možností ke sportovnímu vyžití i emocionálním zážitkům.

5.4.2. Sportovní možnosti

Střední Čechy nabízejí v zimě i v létě téměř nekonečné možnosti pro provozování všech druhů sportu a mnoho příležitostí pro odpočinek a relaxaci. Vyhledávané jsou oblasti kolem vodních nádrží Slapy, Kamýk a Orlík. Vodácké sporty jsou provozovány na řekách Vltavě, Berounce, Sázavě a dalších. Vodní plochy i řeky a potoky poskytují možnosti rybaření. Kraj je protkán soustavou turistických cest, cyklostezek, rozvíjí se doprava cyklistů, například vlakem z Prahy do Brd. V kraji se nachází více než dvacet golfových hřišť a řada příležitostí pro turistiku na koních.

5.4.3. Chata ř ení a chalupa ř ení

V době trampského hnutí na počátku 20. století a v období první republiky se začaly budovat chaty a trampské osady v údolích řek v okolí. Ve stejném období začaly střední a částečně i vyšší vrstvy trávit prázdniny na tzv. letním bytě v některé venkovské lokalitě. Chatařství a chalupářství se v Československu vyvinulo jako svébytný fenomén. Po roce 1990 došlo k určitému útlumu, vzhledem k novým možnostem volného cestování, postupně však došlo opět k určité renesanci užívání chat a chalup.

V současnosti můžeme sledovat několik trendů. Prvním z nich je zachování klasického způsobu trávení víkendů v objektech tzv. druhého bydlení. Druhým trendem

(34)

je to, že lidé si postupně přebudovávají své chaty a chalupy na objekty trvalého bydlení, do kterých se stěhují k trvalému bydlení, nejčastěji na penzi. Třetím je rozvoj tzv.

ekoagroturistiky, kdy je na jedné straně nabídka chat a chalup k pronajmutí prostřednictvím cestovních kanceláří a zprostředkovatelů těm zájemcům, kteří vlastní rekreační objekt nemají a chtěli by strávit svou dovolenou tímto způsobem.

Chataři a chalupáři využívají místní infrastrukturu a služby v lokalitách, ve kterých mají své rekreační objekty. Platí místní daně a poplatky a účastní se často také veřejného a společenského života v obcích. Projevuje se zde ale sezónnost, a to podle lokality. ²⁶

5.4.4 Agroturismus

Pojem Agroturismus pojednává o turistických a rekreačních pobytech na venkově na rodinných farmách, jejíchž hlavní náplní je poznávání alternativního způsobu života v blízkém kontaktu s přírodou, poznávání původních technik výroby potravin, jízdy na koni, chovu hospodářských zvířat, krocení zvířat. Agroturistika je formou doplňkového podnikání farmářů a přináší jim dodatečný příjem. V Čechách se stále rozvíjí, vzorem jsou našim zemědělcům zvláště farmy z Německa a Rakouska, kde tento model je velmi rozšířený a úspěšný.²⁷

I v Čechách již existují soukromé farmy nabízející pokoje, v nichž je možné s rodinou trávit víkendy nebo třeba i celé prázdniny. Jíst potraviny vypěstované přímo na farmě, seznámit se s domácími zvířaty a jejich chovem. Při tom poznávat okolní krajinu pěšky, na kole nebo na koních.

Nabídku pobytů v rámci agroturistiky ve Středních Čechách je možné najít například na internetových stránkách www.nafarmu.cz. Při podrobném zkoumání nabídky bylo v regionu nalezeno devět nabídek, a to v Českém ráji, na Kokořínsku a také Podblanicku.

26http://www.janaduff.estranky.cz/clanky/sociologie-zivotniho-stylu/Duffkova_chatareni-chalupareni-v-CR

27PÁSKOVÁ, M. ZELENKA, J. Cestovní ruch výkladový slovník : Česká republika. Ministerstvo pro místní rozvoj, 2002