VYSOKÁ ŠKOLA BÁŇSKÁ – TECHNICKÁ UNIVERZITA OSTRAVA

(1)

UNIVERZITA OSTRAVA

Hornicko-geologická fakulta

Katedra ekonomiky a systémů řízení

Analýza využití strukturální pomoci EU pro podporu MSP

Bakalářská práce

Autor: Kateřina Havlinová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Igor Černý, Ph.D.

Ostrava 2018

(2)

(3)

(4)

Poděkování

Tímto bych chtěla poděkovat panu Ing. Igoru Černému, Ph.D., vedoucímu mé bakalářské práce, za ochotu, pomoc, věcné připomínky a profesionální vedení při komplementaci mé bakalářské práce a také panu Ing. Jaroslavu Hubáčkovi za vstřícnost a cenné rady.

(5)

z EU malým a středním podnikům (MSP) v programovém období 2014-2020. V úvodní kapitole práce jsou objasněny základní pojmy, které jsou důležité pro pochopení problematiky a stručný popis všech následujících kapitol. Druhá kapitola je zaměřena na historii čerpání těchto fondů a z nich vycházející principy této politiky, jsou vymezeny důležité pojmy. V poslední kapitole teoretické části bakalářské práce jsou objasněna charakteristika malého a středního podnikání. Čtvrtá kapitola této práce se zabývá samotnou analýzou čerpání dotací MSP ve sledovaném období. Poslední kapitolou je závěr, ve kterém jsou shrnuty předchozí kapitoly, včetně výsledků tohoto zkoumání.

Klíčová slova: MSP, operační program, strukturální fondy, Evropská unie

Summary

The bachelor thesis aims to clarify the issue of drawing structural EU assistance to small and medium enterprises (SMEs) in the programming period 2014-2020. The introductory chapter of the thesis explains the basic concepts that are important for the understanding of the problem and a brief description of the following chapters. The second chapter is focused on the history of the drawing of these funds and the principles based on this policy, important concepts are defined. In the last chapter of the theoretical part of the bachelor thesis, the characteristics of small and medium business are clarified. The fourth chapter of this thesis deals with the analysis of the use of SME‘s subsidies in the monitored period. The last chapter is a conclusion summarizing the previous chapters, including the results of this study.

Key words: SME’s, operational program, structural funds, European Union

(6)

2 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU ... 3

2.1 Princip fungování strukturálních fondů EU ... 3

2.2 Historie čerpání fondů v ČR ... 3

2.3 Programové období 2004-2006 ... 4

2.5.1 Dohoda o partnerství ... 6

2.5.2 Tematické cíle ... 7

2.5.3 Institucionální systém ... 7

2.6 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF) ... 8

2.7 Evropský sociální fond (ESF) ... 8

3 CHARAKTERISTIKA MSP ... 9

3.1 Definování MSP Evropskou unií ... 9

3.1.1 Kritéria ... 9

3.1.2 Nezávislé, partnerské a propojené podniky ... 10

3.2 Souhrnný ekonomický a společenský význam MSP ... 11

3.3 Podpora podnikání v ČR z veřejných prostředků ... 12

3.3.1 Koncepce podpory MSP 2014-2020 ... 12

4 ANALÝZA VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍ POMOCI EU V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014-2020 ... 14

4.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost ... 14

4.1.1 PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace ... 15

4.1.2 PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků ... 20

(7)

technologií ... 26

4.1.5 PO 5 Technická pomoc ... 27

4.1.6 Shrnutí ... 28

4.2 OP Praha – pól růstu ... 29

4.2.1 PO 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací ... 30

4.2.2 PO 3 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě ... 30

4.2.3 Shrnutí ... 31

4.3 OP Zaměstnanost ... 31

4.4 Ostatní programy EU na podporu MSP ... 32

4.4.1 Srovnání s podporou z ESI fondů ... 33

4.5 Výhody a nevýhody čerpání z ESI fondů ... 34

5 ZÁVĚR ... 35

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY ... 36

SEZNAM TABULEK ... 41

SEZNAM GRAFŮ ... 42

SEZNAM ZKRATEK ... 43

(8)

2018 1

1 ÚVOD

Česká republika je od roku 2004 členem Evropské unie a s tím je spojena možnost čerpání prostředků, které dopomáhají různorodému rozvoji země. Bakalářská práce je zaměřena na malé a střední podnikatele v ČR a má za úkol představit a analyzovat problematiku podpory pro tyto subjekty ze strukturálních fondů.

Kapitola s názvem „Strukturální politika EU“ otevírá otázku a shrnuje principy politiky Evropské unie, ohlíží se zpět do historie a nastiňuje, co přesně předcházelo vzniku celé této platformy. Dále jsou shrnuty dvě minulá programovací období, kde byla Česká republika, jakožto země, jež se připojila do EU v roce 2004, účastníkem. Velká část je věnována současnému programovacímu období 2014-2020 a vymezení pojmů jako např. „Dohoda o partnerství“ s tím souvisejících. Na závěr jsou představeny dva strukturální fondy - ESF a ERDF – jež jsou úzce spojeny se subvencemi mířenými pro malé a střední podniky.

V následující kapitole jsou charakterizovány subjekty MSP z hlediska definování Evropskou unií a je zde vysvětleno, jaké existují kategorie podniků a s nimi spojená kritéria, dále také existující vztahy vyplývajících z těchto definic. Následuje shrnutí a vysvětlení, proč a jak jsou MSP důležitými ekonomickými i společenskými činiteli v tržní ekonomice.

Poslední podkapitola se zaměřuje na podporu MSP z veřejných prostředků a v neposlední řadě je nastíněna Koncepce MSP 2014+.

Následuje praktická část bakalářské práce a to kapitola „Analýza využití strukturální pomoci EU v programovacím období 2014-2020“, která začíná Operačním programem „Podnikání a inovace“, který nabízí širokou škálu programů pro malé a střední podnikatele. Každý program související s problematikou MSP je detailně definován. Jsou představeny i některé realizované projekty s cílem přiblížit daný program. Na závěr je uvedeno zhodnocení dosavadního čerpání financí alokovaných v operačním programu PIK.

Druhým nastíněným je Operační program „Praha pól růstu“, který je výhradně určen pro území hlavního města Prahy, z důvodu, že se jedná o více rozvinutý region jediný v ČR. Ze čtyř prioritních os jsou určeny dvě pro téma bakalářské práce a ty jsou následovně také popsány a analyzovány z hlediska čerpání financí.

(9)

2018 2 Operační program „Zaměstnanost“ je posledním jmenovaným programem, jenž spadá pod ESI fondy a má souvislost s MSP, následuje představení dvou programů – COSME a Horizont 2020 - podpory malého a středního podnikání financované přímo z EU, nikoliv ze strukturálních fondů. Cílem nastínění programů nespadajících pod strukturální fondy je poukázat na jiné možnosti získávání subvencí a také jsou krátce srovnány z alokačního hlediska. Na konec jsou shrnuty výhody a nevýhody spojené s celým procesem čerpání dotací. Bakalářská práce je ukončena závěrečným shrnutí poznatků.

(10)

2018 3

2 STRUKTURÁLNÍ POLITIKA EU

V kapitole č. 2 „Strukturální politika EU“ je nastíněna problematika strukturální politiky Evropské unie a historické události, jež vedly k formulování současných principů a legislativy. Dále je rozebráno současné programovací období a také pojmy jako například dohoda o partnerství, ERDF či ESF mající souvislost s celkovým tématem a jsou nutné pro pochopení dalšího kontextu této práce.

2.1 Princip fungování strukturálních fondů EU

Strukturální fondy EU slouží k podpoře realizování cílů hospodářské politiky a sociální soudržnosti. Tato politika je postavena na tzv. principu solidarity mezi bohatšími a chudšími členy EU. Rozvoj ekonomické aktivity v méně rozvinutých regionech je výhodný i pro více rozvinuté regiony, neboť dochází ke vzniku nových trhů pro výrobky právě z prosperujících regionů a roste poptávka po technologiích a know-how. Sedmileté cykly, v rámci kterých jsou rozdělovány finance a určovány cíle a priority, jsou nazývány programovací nebo programové období. Momentálně probíhající programové období 2014-2020 je třetím programovým obdobím vůbec. [2]

2.2 Historie čerpání fondů v ČR

Motivů pro založení strukturální politiky EU bylo několik. Dalo by se říci, že mezi hlavní patří motivy ekonomické, neboť nerovnosti mezi regiony silně ovlivňují výkonnost celé ekonomiky. Sbližování ekonomik členských států je nezbytné pro fungování měnové unie. Sociální, politické a ekologické motivy hrají také důležitou úlohu. [2]

V roce 1961, tedy čtyři roky od podepsání Římské smlouvy, uspořádala Evropská komise v Bruselu první konferenci zaměřenou na regionální politiku. O prosazování regionální politiky se zasadila nejvíce Velká Británie, coby čistý plátce do unijního rozpočtu, chtěla kompenzovat ztráty, které vznikly společnou zemědělskou politikou. Složité vyjednávání dalo za vznik roku 1975 Evropského fondu regionálního rozvoje (ERDF), jež se stal základním nástrojem snižování nerovností vývoje mezi jednotlivými členskými státy EU. Financování z fondu fungovalo na principu tzv. match-funding, kdy 50 % nákladů bylo financováno z fondu, a zbylá část byla hrazena z domácích prostředků. [2]

(11)

2018 4

2.3 Programové období 2004-2006

Zvyšující se problémy ve strukturální politice a rozšíření středních a východních zemí Evropy, působilo nátlak na řešení této situaci. Proto byla Evropská komise na amsterdamském zasedání roku 1997 vyzvána, aby vypracovala materiál, který by reagoval na východní rozšíření. Vznikl tak dokument zvaný Agenda 2000, jež nastínil budoucí směřování EU. Roku 1999 byla schválena nová nařízení pro strukturální fondy.

Původních šest cílů bylo redukováno na tři. [2]

Cíl 1. „Podpora rozvoje zaostávajících regionů“ měla za úkol podporovat udržitelný rozvoj regionů s HDP pod 75%. Pod cíl 2. „Podpora oblastí potýkajících se s restrukturalizací“ spadaly všechny oblasti, které kriteriálně nebyly zařazeny územně pod cíl 1. Jednalo se o území, které dlouhodobě vykazují vysokou míru nezaměstnanosti, kriminality, špatnou úroveň školství či zhoršené environmentální prostředí. Na snižování nezaměstnanosti a lepší uplatnitelnost jedinců na trhu práce měl za úkol cíl 3. „Podpora politiky zaměstnanosti a vzdělávání“. Vstupem České republiky do EU v roce 2004 bylo programovací období 2000-2006 zkrácené. Celková alokace pro ČR činila 2,43 mld. EUR.

[3], [16]

2.4 Programové období 2007-2013

Východní rozšíření na 25 členů EU mělo za důsledek zvýšení počtu obyvatel o 20 %, kdežto celkový HDP vzrostl jen o 4-5%. V důsledku toho se průměrný příjem na osobu v EU snížil o 10%. Bylo nutné regionální politiku reformovat a tento krok učinila Evropská komise 18. února 2004, kde představila návrh na reformu politiky soudržnosti na období let 2007-2013. Název nesl znění „Nové partnerství pro soudržnost: konvergence, konkurenceschopnost a kooperace“. Po řadě dalších vyjednávání a návrhů, v červenci 2005 Evropská komise zveřejnila Sdělení obsahující obecné zásady politiky soudržnosti 2007-2013. [2]

Vytyčeny byli tři cíle, první cíl „Konvergence“, zaměřen na podporu růstu a tvorby pracovních míst v nejméně rozvinutých členských oblastech. Druhý cíl, „Regionální konkurenceschopnost a zaměstnanost“, byl směřován na podporu ekonomických změn v průmyslových, městských a venkovských oblastech a Evropská územní spolupráce, jež byla zvolena za třetí cíl, měla za úkol podporovat přeshraniční, národní a meziregionální

(12)

2018 5 spolupráce. Celková alokace pro ČR činila 26,5 mld. EUR, z čehož 96,98 % prostředků bylo určeno na cíl Konvergence. Nepodařilo se však všechny prostředky vyčerpat a tak Česká republika přišla v roce 2013 o 0,4 mld. EUR a v roce 2014 o 0,3 mld. EUR. [2], [3]

2.5 Programové období 2014-2020

Zkušenosti z přechozích programovacích období přispěly ke změnám ve fungování celého systému a to jak na úrovni evropské, tak i české. Cílem bylo zefektivnit celý cyklus čerpání z evropských fondů. Na evropské úrovni se jednalo o navázání na cíl Evropa 2020 a zavedení strategického dokumentu Dohoda o partnerství. Dále byly sníženy cíle ze tří na dva:

 Cíl 1 „Investice pro růst a zaměstnanost“

 Cíl 2 „Evropská územní spolupráce“

První cíl bude financován z fondu ERDF, ESF a Fondu soudržnosti a je na něj vyhrazeno 97,6 % rozpočtu. Evropská územní spolupráce, tedy druhý cíl, naváže na předchozí programovací období, kde již byl ustanoven, a proto bude i nadále financován z fondu ERDF. Je na něj vyhrazeno 2,4 % rozpočtu. [13]

Pod jednotný rámec ESI fondů byly zahrnuty dva fondy, do té doby samostatně fungující, a to Evropský zemědělský fond pro rozvoj venkova (EZFRV) a Evropský námořní a rybářský fond (ENRF).

Nejvýraznější změnou na české úrovni je snížení počtů programů. Zredukovány byly tematické OP a ze sedmi regionálních programů byl ustanoven jeden Integrovaný regionální operační program. V rámci zjednodušení administrativy bylo rozšířeno fungování tzv. monitorovacího systému. Také byla zavedena koncepce Jednotného metodického prostředí, jejímž úkolem je zajistit stejná pravidla pro čerpání ESI fondů napříč celým systémem. [3]

Pro ČR byla stanovena alokace z ESI fondů ve výši 24,5 mld. EUR. Přidělená částka je považována za velmi nadprůměrnou vzhledem k tomu, že vzhledem celkovému obyvatelstvu EU čítá populace ČR pouze 2,1 %. Konkrétní částky, jež byly přiděleny jednotlivým fondům, ukazuje následující graf. [3]

(13)

2018 6

Graf 1 Alokace ESI fondů pro ČR 2014 – 2020 Zdroj: [3] a vlastní zpracování

2.5.1 Dohoda o partnerství

Pro programové období 2014-2020 a čerpání finančních prostředků ze strukturálních a investičních fondů Evropské unie je Dohoda o partnerství základním strategickým dokumentem. Nařízení Evropského parlamentu a Rady č. 1303/2013 ze dne 17. prosince 2013 určuje povinnost každého členského státu EU zpracovat tento dokument.

Dohoda o partnerství má přispět k efektivnějšímu využití fondů a lépe naplňovat vizi EU 2020 – Strategie pro inteligentní a udržitelný růst podporující začlenění. [17]

V dokumentu je analyzována pomocí širokého spektra ukazatelů, socioekonomická situace České republiky, dále jsou nastíněny potřeby, potenciál, určeny priority a směřování podpory z ESI fondů. Součástí Dohody o partnerství jsou i implementační opatření, popis integrovaných přístupů či mimo jiné příloha, kde je popsáno předběžné naplňování podmínek. Hierarchicky je Dohoda o partnerství nadřazena jednotlivým programovým dokumentům, které z ní následně vycházejí, avšak jen pouze v obecné rovině. Podrobnější informace pro budování jednotlivých programů je popsáno v samostatných programových dokumentech. [17]

(14)

2018 7 Dohoda o partnerství byla za téměř tříletý proces tvorby třikrát revidována Evropskou komisí, která ji definitivně schválila dne 26. srpna 2014. Na tvorbě tohoto strategického dokumentu se pod vedením MMR podíleli např. regionální a místní samosprávy, zaměstnavatelské a zaměstnanecké svazy, neziskový sektor, akademická sféra a mnoho dalších. [17]

2.5.2 Tematické cíle

Pro programovací období 2014-2020 bylo nadefinováno celkem jedenáct tematických cílů (TC), které věcně vymezují oblasti, na něž se musí finanční prostředky z ESI fondů zaměřovat. Na základě těchto cílů ČR stanovila své priority, které vyplývají z provedených analýz v rámci Dohody o partnerství. [3]

2.5.3 Institucionální systém

Koordinace a řízení Dohody o partnerství v ČR na institucionální úrovni se řídí příslušnými nařízeními EU, sjednanými podmínkami Dohody o partnerství mezi členským státem a Evropskou komisí, legislativou ČR a jejím organizačním uspořádáním veřejné správy. Jedním z koordinátorů je Národní orgán pro koordinaci (NOK), jež je odpovědným orgánem za naplňování cílů a priorit, které jsou ustanoveny v Dohodě o partnerství. Činnosti NOK zajišťuje Ministerstvo pro místní rozvoj. Úkolem orgánu je zajišťování jednotného metodického prostředí a implementace programů, dále informuje o výsledcích Evropskou komisi a slouží jako centrální orgán pro oblast publicity. Spolupracuje s dalšími koordinačními orgány, zejména s Ministerstvem financí, ale také s ostatními subjekty implementační struktury. [3]

Roli řídicího orgánu vykonávají subjekty, které musí postupovat v souladu s nařízeními Evropské unie a legislativou České republiky. Jejich úkolem je nastavovat řídící a kontrolní procesy v rámci konkrétních programů. [3]

(15)

2018 8

2.6 Evropský fond pro regionální rozvoj (ERDF)

Co do velikosti objemu peněz je tento fond největší z fondů EU. ERDF se řídí nařízením EP a Rady č. 1301/2013. Financuje především tzv. tvrdé projekty. Klíčovými oblastmi pro programovací období 2014-2020, tzv. tematická koncentrace, jsou:

 Digitální agenda,

 inovace a výzkum,

 podpora malým a středním podnikům (MSP),

 nízkouhlíkové hospodářství. [14]

Kategorie regionů ovlivňují celkovou alokaci, která se prioritám přidělí.

To znamená, že pokud je region více rozvinutý, musí se nejméně 80 % fondů zaměřovat na nejméně dvě z výše uvedených priorit. Co se týče přechodových regionů, musí být toto zaměření splněno u 60 % fondů. O deset procent méně, tedy 50 %, musí být splněno v regionech méně rozvinutých. [14]

Mezi podporované projekty např. patří investice do výroby, které vedou k nově vytvořeným pracovním místům, dále jsou finance použity na rozvoj infrastruktury – výstavba silnic a železnic, nákup vozidel veřejné dopravy, aj. ERDF podporuje také rozvoj malého a středního podnikání, inovační potenciál firem a začínající podnikatele. Neméně důležitými jsou investice do projektů v oblasti životního prostředí.

[14]

2.7 Evropský sociální fond (ESF)

Hlavním smyslem tohoto fondu je podpora vzniku pracovních míst a zaměstnanosti, integrace znevýhodněných osob do společnosti a celková podpora hospodářského blahobytu.

Financuje především tzv. měkké projekty. Nařízení EP a Rady č. 1304/2013 definuje pravidla pro fungování ESF. V programovacím období 2014-2020 je tento fond na třetím místě ze všech ESI fondů, co se alokace pro Českou republiku týče. [25]

ESF má určeny priority, kde vynakládat finanční prostředky. Posilovaní adaptibility pracovníků, konkurenceschopnosti podniků, pomoc mladým lidem při přechodu ze školy do zaměstnání, poskytování odborného vzdělání, pomoc znevýhodněným skupinám při získávání pracovních míst – toto jsou oblasti, kde jsou prostředky z ESF využívány. [25]

(16)

2018 9

3 CHARAKTERISTIKA MSP

Malé a střední podnikání je důležité pro každou vyspělou tržní ekonomiku, neboť plní ekonomickou, politickou a stabilizační funkci. Konkrétněji lze říci, že MSP se podílejí na tvorbě HDP, přispívají ke konkurenceschopnosti na trhu a tím působí přímo i nepřímo proti vzniku monopolů. Přispívají k poklesu nezaměstnanosti, eliminují sociální napětí a tím mají pozitivní vliv na udržování sociálního smíru. Podpoře malého a středního podnikání ze stran vlád pomocí prostředků státních rozpočtů či dotací z Evropské unie je věnována značná pozornost, a to zvláště v počátečních fázích, jelikož podniky mívají obvykle problémy se získáváním kapitálu či úvěru. [5]

3.1 Definování MSP Evropskou unií

Otázka stejné definice malého a středního podnikání na jednotném trhu bez vnitřních hranic hrála důležitou roli, a proto v roce 1996 Evropská Komise přijala první společnou definici, jež byla v Evropské unii široce uplatňována. Později, vlivem ekonomických změn, bylo nutné tuto definici inovovat. Po řadě rozsáhlých diskuzích mezi Komisí, členskými státy, podniky a odborníky došlo k všeobecnému konsensu a 1. ledna 2005 vešla v platnost nová definice. Evropská Komise společně s Evropskou investiční bankou (EIB) a Evropským investičním fondem (EIF) vyzývá členské státy k uplatňování této definice v co největší míře, avšak její užití je dobrovolné.

Tato definice rozlišuje tři různé kategorie podniků:

 „Mikropodniky“,

 „Malé podniky“,

 „Střední podniky“. [1]

3.1.1 Kritéria

Jedním z ukazatelů, do jaké kategorie podnik patří, je počet zaměstnanců, přičemž zde zahrnujeme osoby s plným pracovním úvazkem, částečným pracovním úvazkem a sezónní pracovníky. Nezahrnují se učni a studenti, jež jsou zapojeni na základě smlouvy do učňovské či odborné přípravy. Zmíněné kritérium je vyjádřeno ročními pracovními jednotkami (RPJ). [1]

(17)

2018 10 Dalším ukazatelem je roční obrat a bilanční suma roční rozvahy. Roční obrat se vypočítává z výši příjmů, jež podnik během daného roku získal z prodeje a ze služeb po odečtení všech slev. Bilanční suma roční rozvahy je ukazatelem hodnoty aktiv společnosti. Tyto skutečnosti jsou shrnuty v následující tabulce. [1]

Tabulka 1 Kritéria kategorií podniků Kategorie podniku Počet zaměstnanců:

Roční pracovní jednotka (RJP)

Roční obrat Roční bilanční suma

Střední < 250 ≤ 50 milionů € ≤ 43 milionů €

Malý < 50 ≤ 10 milionů € ≤ 10 milionů €

Mikropodnik < 10 ≤ 2 miliony € ≤ 2 miliony €

Zdroj: [1] a vlastní zpracování

Kritérium zaměstnanců pro malé a střední podniky je povinné, avšak existuje výjimka, jež umožňuje podniku výběr jednoho maxima a to buď ročního obratu, nebo bilanční sumy.

Pokud dojde v průběhu sledovaného roku k překročení limitu jednoho či více kritérií, neztratí střední či malý podnik nebo mikropodnik své postavení, které měl na začátku daného sledovaného roku. Avšak pokud budou tyto limity přesáhnuty ve dvou po sobě jdoucích účetních obdobích, bude statut odebrán. Velký podnik, který se dostane pod stropy všech tří kritérií ve dvou po sobě navazujících účetních období, získá postavení malého nebo středního podniku. [1]

3.1.2 Nezávislé, partnerské a propojené podniky

Vztahy, které podnik navazuje s jinými podniky, určují, zda je nezávislý, propojený či partnerský. Výpočty pro tyto tři druhy podniků se liší, a proto toto partnerské nadefinování dále napomáhá ke zjištění, zda subjekt splňuje kritéria MSP. [1]

Nezávislé

Nejrozšířenější kategorie je nezávislý podnik. Dle definice Evropské unie se jedná o takový podnik, který nemá žádné podíly v jiných podnicích, a také žádné podniky nejsou

(18)

2018 11 vlastníky podílů v daném subjektu. Dále ve vlastnictví musí být méně než 25 % základního kapitálu nebo hlasovacích práv, rozhoduje se na základě toho, které z uvedených kritérií dosahuje vyšší hodnoty, v jednom nebo několika jiných podnicích. Nebo jiný podnik nemůže vlastnit více než 25 % základního kapitálu či hlasovacích práv. [1]

Partnerské

Statut partnerských podniků vyjadřuje situaci, kdy jsou utvářeny finanční partnerství a nijak, ať už přímo či nepřímo, nedochází k vzájemnému ovládání. Nejedná se o nezávislé ani propojené subjekty. Hlasovací práva v jiném podniku nesmí přesáhnout hranici 50 % a vlastnictví podílu 25 %. [1]

Propojené

Jedná se o nejméně rozšířený typ. Dva či více podniků jsou propojeny v případě, že jsou vlastněny hlasovací práva a lze tedy mít rozhodující vliv. S tímto se pojí práva na jmenování nebo odvolání členů správního, dozorčího, řídícího či jiného orgánu firmy.

100% vlastněná dceřiná společnost je typickým příkladem propojeného podniku. [1]

3.2 Souhrnný ekonomický a společenský význam MSP

Malé a střední podniky mají přínosy jak pro rovinu ekonomickou, tak i společenskou. Zabraňují monopolním tendencím, zvlášť když čím dál více dochází ke globalizaci, která má za následek vznik multinárodních korporací a řetězců. Firmy tohoto typu reprezentují místní kapitál, poskytují danému regionu zaměstnanost a ekonomické přínosy. Pokud má region za cíl hospodářské oživení a růst, činí tak často právě podporou rozvoje malého a středního podnikání. Drobné obchody, kavárny či provozovny služeb přispívají k urbanizaci měst a vesnic, často také tyto malé provozovny oživují nebo udržují historickou architekturu. Cenným a pozitivně oceňovaným rysem je flexibilita, podniky mohou pohotově reagovat na potřeby trhu a změny ekonomických či politických podmínek.

Také nutno dodat, že malé a střední podnikání dává lidem šanci k seberealizaci v produktivním procesu. [4]

(19)

2018 12

3.3 Podpora podnikání v ČR z veřejných prostředků

Poskytováním finanční podpory z veřejných prostředků jsou v České republice pověřena ministerstva a vytvořené vládní či regionální instituce. Formy podpory vyplývající ze zákona se dělí na přímé a nepřímé. Přímá finanční může být poskytována institucím, jež nabízejí své služby za zvýhodněných podmínek, dále může být vyplácena v podobě příspěvků na náhradu úroků. Méně častý druh přímé podpory je poskytování konkrétních finančních prostředků. Nepřímá finanční podpora se týká např. poradenství v oblasti hospodaření podniku. Zejména níže zmíněné instituce poskytují přímou finanční podporu:

 „Ministerstvo práce a sociálních věcí, Ministerstvo pro místní rozvoj, Ministerstvo zemědělství“,

 „Českomoravská záruční a rozvojová banka, a. s.“,

 „CzechInvest“,

 „hlavní město Praha“,

 „kraje“.

3.3.1 Koncepce podpory MSP 2014-2020

Vláda České republiky schválila 12. prosince 2012 návrh Koncepce podpory malých a středních podnikatelů na období 2014-2020, jakožto zásadní strategický dokument reagující na národní i evropské strategické dokumenty. Platnost této koncepce se datuje pro období 2014-2020, zkrácený název Koncepce MSP 2014+. Finančním nástrojem realizace byl určen OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost a dále také národní programy na podporu podnikání. [23]

Hlavními cíli jsou posilování postavení a růst konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů na českém i zahraničním trhu, zvyšování kvality vzdělání v podobě poradenských služeb MSP, zatraktivnění technického a přírodovědeckého vzdělávání a s tím související rozvoj technické inteligence, rozvoj podnikatelské a inovační infrastruktury a omezování energetické a materiálové náročnosti. [23]

Koncepce MSP 2014+ vymezuje čtyři strategické priority, jež byly zformulovány na základě strategických dokumentů EU, analýz a studií MPO a dalších resortů, konzultací s odbornou veřejností a v neposlední řadě analýzou zpracovanou Asociací malých

(20)

2018 13 a středních podniků a živnostníků ČR, která shrnuje názory podnikatelů. Tyto priority jsou ve znění:

1. „Kultivace podnikatelského prostředí, rozvoj poradenských služeb a vzdělávání pro podnikání.“

2. „Rozvoj podnikání založeného na podpoře výzkumu, vývoj a inovací, včetně inovační a podnikatelské infrastruktury.“

3. „Podpora internacionalizace MSP.“

4. „Udržitelné hospodaření s energií a rozvoj inovací v energetice.“ [23]

(21)

2018 14

4 ANALÝZA VYUŽITÍ STRUKTURÁLNÍ POMOCI EU V PROGRAMOVACÍM OBDOBÍ 2014-2020

Analyzační kapitola se zaměřuje na podporu z ESI fondů malého a středního podnikání a představení jednotlivých operačních programů. Tyto OP jsou analyzovány z hlediska alokace, oblastního určení, specifických cílů či míry vyplácení způsobilých nákladů. Je také zmíněno pár příkladů z praxe, kde dotace posloužily účelu rozvoje konkrétní firmy. Nejzásadnějším je OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost, který tuto kapitolu začíná, dále je zmíněn neméně důležitý OP Praha pól růstu, jejž je zacílen na území hlavního města Prahy jakožto více rozvinutého regionu ČR. OP Zaměstnanost, jehož subvence jsou nehmotného charakteru, je posledním uvedeným programem souvisejícím se strukturálními fondy.

Dále jsou představeny jiné formy podpory MSP, avšak stále související s EU, jež jsou financovány z jiných zdrojů, například přímo z Evropské unie jako program COSME. Dalším zmíněným je program Horizont 2020, který úzce souvisí s plněním vize Evropa 2020. Cílem bylo ukázat i jiné možnosti a srovnat je s předchozími z hlediska alokace. Na konci této kapitoly jsou zanalyzovány výhody a nevýhody čerpání strukturální pomoci.

4.1 OP Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost

Operační program Podnikání a inovace pro konkurenceschopnost 2014-2020 (zkráceně „OP PIK“) byl sestaven Ministerstvem průmyslu a obchodu, jež je zároveň jeho řídícím orgánem a roli zprostředkovatele plní Agentura pro podnikání a inovace (API).

Navazuje na operační programy z předchozích programovacích obdobích a to na OP Průmysl a podnikání (2004-2006) a OP Podnikání a inovace (2007-2013), jež byly také vedeny pod taktovkou MPO. OP PIK je určen na podporu podnikatelských subjektů v celé České republice, avšak vyjma hlavního města Prahy. Čerpá prostředky z Evropského fondu pro regionální rozvoj a celková alokace činí 4 331 mil. EUR, v přepočtu cca 117 000 mil. Kč. OP PIK je zacílen především na malé a střední podnikatele, kterým má pomoci v oblastech rozvoje podnikání a konkurenceschopnosti, zvýšení inovativnosti, snížení energetické náročnosti, rozvoje informačních a komunikačních technologií.

(22)

2018 15 Avšak specifické aktivity jsou určeny nejen pro MSP, ale i pro velké podniky, podnikatelská seskupení, neziskové organizace či samosprávní a státní orgány. [12], [24]

OP PIK se skládá z pěti prioritních os, které jsou rozděleny na dvanáct specifických cílů, a v jejich rámci je stanoveno 23 programů podpory. Prioritní osa 5 s názvem Technická pomoc tvoří výjimku, neboť je určena pro podporu řízení a implementace samotného programu. V tabulce 2 je přehled toho, jak jsou jednotlivé PO alokovány. Detailnější rozbor viz níže uvedené subkapitoly.

Tabulka 2 PO a procentuální výše alokace

Prioritní osa Procentuální výše alokace

PO 1 31,0 %

PO 2 20,7 %

PO 3 28,2 %

PO 4 17,2 %

PO 5 2,9 %

4.1.1 PO 1 Rozvoj výzkumu a vývoje pro inovace

První prioritní osa vymezuje dva specifické cíle a to – zvýšení inovační výkonnosti podniků a zvýšení intenzity a účinnosti spolupráce ve výzkumu, vývoji a inovacích.

V tabulce č. X. jsou uvedeny názvy konkrétních programů, které spadají pod specifické cíle.

Této ose byla přidělena největší finanční alokace, celkově 31% z celkové alokace OP PIK.

[24]

(23)

2018 16

Tabulka 3 PO 1 - specifické cíle a programy podpory

Specifický cíl Programy podpory

1.1: Zvýšit inovativnost podniků Inovace Potenciál Aplikace

Pre-commercial public procurement 1.2: Zvýšit spolupráci ve výzkumu, vývoji

a inovacích

Partnerství znalostního transferu Spolupráce

Inovační vouchery Služby infrastruktury Proof-of-concept

Inovace

Tento program spadá pod specifický cíl č. 1. Je určen především pro malé a střední podniky, ale žádat o podporu mohou i podniky velké. Subjekty si mohou následovně vybrat, zda předloží inovační projekt, jež by se měl zabývat produktovou, procesní, marketingovou či organizační inovací nebo projekt na ochranu průmyslové vlastnictví, který by měl být zaměřen na patenty, ochranné známky, užitné či průmyslové vzory. Výše podpory u inovačního projektu se pohybuje v rozmezí od 1 mil. do 50 mil. Kč, zatímco u projektu na ochranu průmyslového vlastnictví se dotace pohybuje od 100 000 do 1 mil. Kč. Výše dotace je odvozována od velikosti podniku. [7]

Realizovaný projekt

Firma PETROF, spol. s.r.o. věnující se výrobě klavírů a pianin, která operuje na českém trhu více jak 150 let, předložila svůj projekt s názvem „Inovací výroby ke zvýšení konkurenceschopnosti PETROF, spol. s r.o.“ na zcela nový typ produktů, jež nebylo možné vyrábět bez nezbytného pořízení CNC strojů. V období realizace projektu od 18. 7. 2016 do 30. 6. 2017 činila finanční podpora z tohoto programu 3 454 500 Kč a celkové způsobilé

(24)

2018 17 náklady byly 9 870 000 Kč. Díky tomuto mohl podnik uvést na trh 4 nové modely klavírů a pianin. [10]

Potenciál

Program Potenciál je určen k podpoře průmyslových center, jež se zabývají výzkumem, vývojem a inovacemi, a to jak k jejich zakládání, tak i k jejich celkovému rozvoji. Konkrétněji MSP, které mají zájem provádět vlastní výzkum a vývoj, mohou situovat své projekty například na pořízení pozemků, budov, zařízení, strojů či dalšího vybavení, jež je důležité pro samotný chod či založení takovéhoto výzkumného centra. Tento program je otevřen i krajům, obcím, vysokým školám, nadacím či mezinárodním nevládním organizacím. Míra podpory je 50 % pro všechny velikosti podniků a výše minimální částky, kterou tento OP přispívá, jsou 2 miliony, maximální 50 mil. Kč. [7], [34]

Aplikace

Cílem tohoto programu je podpořit podnikatele a jejich projekty v oblasti průmyslového výzkumu a experimentálního vývoje. Jsou definovány specifické podmínky pro příjemce, jež určují tento program pro konsorcia sdružující podniky a organizace zaměřující se na oblast výzkumu a rozšiřování znalostí nebo pro subjekty, které naplňují definici organizace pro výzkum a šíření znalostí dle čl. 2, bodu 83 Nařízení Komise č. 651/2014. Celkem je vyhrazeno v programovacím období 2014-2020 8,5 mld. Kč na tento program, přičemž výše podpory pro jednotlivé projekty se pohybuje od 1 do 50 mil. Kč.

Konečná částka obdržené finanční podpory závisí na velikosti podniku, typu činnosti projektu a tzv. účinné spolupráce, což znamená kooperaci mezi dvěma subjekty, jež si nezávazně předávají znalosti či technologie. [7], [26]

Pre-commercial Public Procurement

Hlavním záměrem programu Pre-commercial Public Procurement (PCP) je vzájemná kooperace veřejných subjektů a společností realizujících výzkum a vývoj, kdy veřejný sektor zadává a poptává řešení u podniků, čímž se vytváří konkurenční prostředí, jež má za následek inovativní východiska odpovídajícím potřebám zadavatele.

PCP je určen pro všechny typy podniků, již zmíněné výzkumné organizace a subjekty státní správy a samosprávy, ale i pro přímo řízené organizace a organizační složky státu. Výše dotace je vždy upřesněna v příslušné výzvě. [35]

(25)

2018 18 Partnerství znalostního transferu

MSP a organizace pro výzkum a šíření znalostí jsou cílenými příjemci podpory, avšak za podmínek, jestliže mezi sebou navážou spolupráci, jež bude mít za výsledek rozšiřování znalostí a povědomí o technologiích. Výměna znalostí musí probíhat za účasti absolventa magisterského či doktorského studia, na nějž bude dohlíženo vybraným expertním pracovištěm. Malým a středním podnikům bude konkrétněji dotace poskytována na hardware a software, stroje a zařízení, mzdy a pojistné náklady a také na náklady na cestovné partnerské organizace, která provádí cesty za účelem poskytování služeb danému podniku a tedy plnění cílů projektu. Naproti tomu znalostní organizace může mít přidělenu finanční podporu na mzdy a pojistné pro příslušného akademického pracovníka a dohlížejícího či dohlížející zaměstnance podniku, dále na poradenské služby, přístup k informacím čili databáze, semináře a workshopy. Výše dotace se pohybuje v rozmezí mezi 500 000–3,5 mil. korun, přičemž intenzita podpory může v režimu de minimis dosáhnout až 70 %. [7], [33]

Spolupráce

Jak již název tohoto programu napovídá, je zaměřen především na rozvoj kooperačních sítí, klastrů a jiných technologických platforem. Příjemci podpory se tedy stávají sdružení podnikatelů (zejména MSP) společně s organizacemi pro výzkum a rozšiřování znalostí jako jsou například vědeckotechnické parky nebo inovační centra, avšak konkrétní adresát podpory musí mít ve svých stanovách zakotveno, že mezi jeho klíčové aktivity se řadí podpora inovací a zvyšování konkurenceschopnosti. Výše dotace se pohybuje v rozmezí od 500 000 do 40 mil. Kč. Celkově je pro tento program vyhrazeno ze strukturálních fondů EU přibližně 1,9 mld. Kč. [38]

Klastry by měly situovat své projekty na kolektivní výzkum, který bude přinášet ekonomický přínos zejména pro MSP, dále pro zakládání či samotný rozvoj klastrového centra, jež slouží pro účely výzkumu a vývoje. Program také podporuje spolupráci s dalšími klastry na poli evropského výzkumu a rozvoj klastrových organizací, tedy všechny aktivity vedoucí ke zlepšení kvality v oblasti vedení, transferu znalostí, marketingu nebo networkingu. U tohoto typu může až 50% způsobilých nákladů pokrýt dotační podpora. [38]

Dotaci mohou technologické platformy (TP) získat na aktivity směřující k propojování veřejného a soukromého sektoru ve výzkumu, vývoji a inovacích, potom také

(26)

2018 19 na činnosti vedoucí k navázání širší spolupráce TP s evropskými technologickými platformami (ETP) a spolupráce českých podnikatelů a výzkumných organizací do hlubšího zapojení do evropských programů, především do programu Horizont 2020. Výše podpory u tohoto typu aktivit může dosahovat až 75 %. [38]

Třetím podporovaným typem sítí jsou kooperační inovační sítě, jež by měly úzce spolupracovat s malými a středními podniky na rozvoji a samotnému zakládání této platformy, z čehož mohou mít poskytnutu finanční podporu z tohoto programu. Dotace je také určena na správu a řízení, neboť kooperační inovační sítě nemají samostatnou právní subjektivitu, čili musejí být spravovány již existující organizací. [38]

Inovační vouchery

Tento program je výhradně určen pro MSP a slouží k odbornému zvyšování know-how podniku, které mu napomohou v jeho dalšímu rozvoji. Soustřeďuje se na pořízení poradenských, expertních či podpůrných služeb v oblasti inovací, které podnik získá od výzkumných organizací. Blíže se jedná např. o tyto způsobilé výdaje – diagnostika, rozbory, zkoušky, analýzy, certifikace, návrhy nových systémů, vývoj softwaru, hardwaru, prvků systému, prototypu, dále optimalizace procesů, vlastností výrobků, služeb, metod či parametrů. Celkem je pro celý program alokováno 164 mil. Kč, přičemž minimální dotace je 50 000 Kč a maximální 300 000 Kč. V režimu de minimis velikost subvence může dosáhnout až 75 %. [7], [28]

Služby infrastruktury

Výstavba, provoz a rozšiřování inovační infrastruktury jsou obecnými cíli tohoto programu, dříve byl znám pod názvem Prosperita. Propojuje výzkumné instituce s podnikatelskou sférou, což vede k rozvoji vědecko-technických parků (VTP), podnikatelských inovačních center a podnikatelských inkubátorů. Do roku 2020 je k dispozici 570 mil. Kč. Podporované aktivity, na které je možné uplatnit finanční podporu, se dělí do čtyř okruhů:

 Poskytování služeb ze strany vědecko-technickým parků, inovačních center a podnikatelských inkubátorů v oblasti specializovaného poradenství malým a středním podnikům prostřednictvím vlastních expertů nebo jinou formou ověřených externích služeb. Podmínkou je členství v European Business Center Network nebo akreditace od Společnosti

(27)

2018 20 vědecko-technických parků ČR a splnění definice výzkumné organizace či infrastruktury.

 Provoz VTP, inovačních center a podnikatelských inkubátorů. Avšak platí pouze v režimu de minimis.

 Rozšiřování, pořizování nového vybavení a celkové zlepšení kapacit pro společné využívání technologií ve vědecko-technických parcích.

 Za podmínek prokázání nedostatečnosti vhodné výzkumné infrastruktury pro podnikatelské subjekty, může být podporována výstavba sdílené infrastruktury v regionu. [7], [37]

Projekty, jež zahrnují stavební práce, mají nárok na 5–100 mil. Kč, naproti tomu projekty bez stavebních prací mohou získat dotaci v rozmezí 1–30 mil. Kč. Dle aktivity a typu subjektu se míra subvence pohybuje od 50 % do 75 %. [7], [37]

Proof of concept

Jedná se o program zaměřující se především na MSP a výzkumné organizace.

Má pomoci uvádět nápady či rozpracované výzkumy v oblastech vědy, technologií, IT, telekomunikací, zpracovatelského průmyslu a energetiky, jež byly pozastaveny například z důvodu omezených technologických možností, do praxe. K přerozdělení mezi jednotlivé projekty je do roku 2020 1,1 mld. Kč, zatímco podpora probíhá dvojí formou a to buď dotační, kde je možno získat 300 000–10 mil. Kč nebo formou kapitálového vstupu v rozmezí od 500 000 do 100 mil. Kč. [7], [36]

4.1.2 PO 2 Rozvoj podnikání a konkurenceschopnosti malých a středních podniků

Tato prioritní osa je rozdělena do čtyř specifických cílů.

1. Zvýšit počet podnikatelských subjektů, zejména těch, které nacházejí inovativní řešení a mají potenciál ekonomického růstu, ale i těch, jež jsou přínosem pro zaměstnanost v České republice.

2. Podpora MSP na nové zdroje růstu na zahraničních trzích a také rozvoj internacionalizace podniků v oblasti sofistikovaných služeb a poradenství.

3. Umožnit malým a středním podnikatelským subjektům přechod od běžné výroby na technickou a technologickou vyspělejší za pomocí využití více

(28)

2018 21 vyhovující, jak prostorově tak ekonomicky, podnikatelské infrastruktury, včetně typu brownfield.

4. Zlepšit kvalitu vzdělávání v odvětví lidských zdrojů. [24]

Specifický cíl Programy podpory

2.1: Zvýšit počet nových podnikatelských záměrů

Technologie Progres

Rizikový kapitál Poradenství 2.2: Zvýšit internacionalizaci MSP Marketing 2.3: Zvýšit využitelnost podnikatelské

infrastruktury

Nemovitosti

2.4: Zvýšit odborné vzdělání MSP Školicí střediska Zdroj: [6] a vlastní zpracování

Technologie

Specifické pro tento program je, že je určen pro malé podniky, kterým má poskytnout finanční obnos na realizování nových podnikatelských plánů. Pokud historie firmy není starší než tři roky, může být poskytnuta dotace v rozmezí 100 000–225 000 Kč.

Malé podniky, jež mají ke dni podání žádosti uzavřené minimálně tři účetní období, mají nárok na podporu od 1 000 000–20 000 000 Kč. [7], [40]

Malá strojírenská firma Elbee Mobility s.r.o. sídlící na Šumpersku se přihlásila se svým projektem, zaměřeným na modernizaci a rozšíření technologického vybavení, ve Výzvě III a získala dotaci 2 700 000 Kč z celkové částky nutnou pro realizaci 6 000 000 Kč. V období od 1. 1. 2016 do 31. 12. 2017 byly pořízeny technologie, jež jsou nutné pro vývoj unikátního produktu, na který se podnik mimo jiné specializuje, vozidla Elbee určeného pro tělesně postižené osoby.

(29)

2018 22 Poradenství

Příjemci tohoto dotačního programu jsou provozovatelé VTP, podnikatelských inkubátorů a inovačních center. Podporované aktivity jsou rozvíjení poskytování poradenských služeb pro začínající či rozvíjející se MSP (tedy s historií do tří let) a také v oblasti získávání potřebné certifikace pro výrobky či procesy. Dále je možnost získat subvenci na profesní školení pro výkon povolání fyzických osob. MSP mohou dosáhnout na 25 000–349 000 Kč, kdežto provozovatelé inovační infrastruktury mají možnost získat 1–5 mil. Kč, přičemž míra pokrytí způsobilých nákladů je 50 %. [7]

Marketing

Hlavním cílem je pomoci MSP v oblasti internacionalizace, snadnějšímu přístupu na zahraniční trhy, zvyšování marketingových a manažerských znalostí a v neposlední řadě poradenské služby pro strategické řízení a management inovací. Konkrétně se jedná o aktivity typu účast na zahraničních trzích, jejímž cílem by mělo být navázání obchodní spolupráce či oslovení pro daný podnik, nových trhů. Za způsobilé výdaje jsou považovány náklady spojené s chodem stánku na výstavách či veletrzích, tedy provoz, zřízení a pronájem, dále marketingové propagační materiály určené pro účely na konkrétním veletrhu či výstavě, služby odborných poradců v projektech, jež jsou zaměřeny na posílení růstu či expanze firmy na mezinárodních trzích. Subvence se výhradně vztahuje na akce, které jsou pořádány v rámci daného projektu, obecně vzato nelze tedy dotovat reklamu, PR či marketing na daném trhu. [29]

Individuální projekt MSP má možnost získat dotaci v rozmezí od 200 000 do 4 mil. Kč a tzv. společné výstavy a veletrhy mohou získat příspěvek 100 000 až 200 000 Kč. Bez ohledu na velikost podniku je míra dotace 50 % způsobilých nákladů, v režimu de minimis jsou propláceny náklady na dopravu a propagační materiály.

Celkově je na tento program alokováno 1 200 mil. Kč. [7], [29]

Nemovitosti

Pro malé a střední firmy, jež se zabývají zpracovatelským průmyslem nebo zpracováním odpadů, je připraveno v tomto programu celkově 3 900 mil. Kč na rekonstrukci, výstavbu, modernizaci či likvidaci stávajících objektů. Dotace se také vztahuje na zhotovení projektové dokumentace a s tím související projektovou

(30)

2018 23 a inženýrskou činnost, dále na technické zařízení budov, hardware a sítě za předpokladu, jsou-li nezbytně nutné pro bezpečný provoz budovy. [30]

Projekt musí být realizován mimo území hlavního města Prahy, i pokud tam má firma své sídlo společnosti. Finanční podpora je stanovena v rozmezí mezi 1 000 000 až 50 000 000 Kč. Míra dotace je odvozena od velikosti podniků, malým podnikům bude vyplaceno 45 % režijních nákladů, středním 35 %. [7], [30]

V první výzvě předložil malý podnik sídlící v okresu Blansko Ševčík HYDRO s.r.o., který se specializuje na výrobu technologií pro vodohospodářská zařízení a stavby, jejich montáže, opravy a repase, projekt nesoucí název „Rekonstrukce objektu společnosti Ševčík – vodohospodářské zařízení s.r.o.“, jehož předmětem byla ona rekonstrukce a to objektu typu brownfield a výstavba nové moderní haly. Z celkové částky 27 899 640 Kč byla vyplacena subvence 12 554 838 Kč. Díky tomuto projektu, který byl realizován v období 8. 6. 2015 – 19. 7. 2017, se navýšila výrobní kapacita a tím i možnost dalšího rozvoje podniku. [11]

Školicí střediska

V tomto programu mohou předložit svůj projekt nejen MSP, ale i neziskové organizace, jež mají působnost v odvětví zpracovatelského průmyslu, energetiky, stavebnictví, informačních a komunikačních technologií a mají zájem o výstavbu nebo rekonstrukci školících center. Subvence se vztahuje i na pořízení školících prostor včetně pomůcek, vzdělávacích programů či práv duševního vlastnictví, jež jsou nezbytné k plynulému chodu takovéhoto centra. [39]

Podmínkami jsou, aby více jak polovinu proškolených osob tvořili zaměstnanci firem z podporovaných odvětví, dále musí být vytíženost školicího střediska minimálně 30 % dní v kalendářním roce. Do roku 2020 má tento program připraveno 2 300 mil. Kč.

Finanční podpora se pohybuje v rozmezí 500 000–5 000 000 Kč a je totožná bez ohledu na velikost podniku, je možné uhradit 50 % režijních nákladů. [7]

(31)

2018 24 4.1.3 PO 3 Efektivnější nakládání s energiemi a rozvoj energetického

průmyslu

Tato, celkem v pořadí třetí, prioritní osa se zaměřuje na účinnější nakládání s energiemi, zvýšení aktivity v oblasti rozvoje energetické infrastruktury a obnovitelných zdrojů a celkovému směřování ČR k zavádění nových technologií v této oblasti.

PO je celkem rozvětvena na šest specifických cílů, přičemž z každé z nich vychází jeden program. [6]

Specifické cíle Programy podpory

3.1: Zvýšit podíl výroby energie z obnovitelných zdrojů, jež se odrazí na hrubé konečné spotřebě ČR

Obnovitelné zdroje energie

3.2: Snížit energetickou náročnost podnikatelského sektoru

Úspory energie

3.3: Zvýšit rozvoj a modernizaci v distribučních soustavách

Smart grids I. (Distribuční sítě)

3.4: Zavádět v oblasti využívání druhotných surovin inovativní nízkouhlíkové technologie

Nízkouhlíkové technologie

3.5: Podpora zvýšení účinnosti soustav zásobováním teplem

Úspory energie v SZT

3.6: Rozvoj a modernizace energetické infrastruktury

Smart grids II. (Přenosové sítě)

Obnovitelné zdroje energie

Za cíl si klade tento program navýšit podíl výroby energie z obnovitelných nefosilních přírodních zdrojů, jež se projeví na konečné hrubé spotřebě ČR. Je určen pro všechny velikosti podniků a celková alokace činí 1,5 mld. Kč. Podporovány jsou výstavby či modernizace malých vodních elektráren, vyvedení tepla z dosavadních výroben elektřiny a také výstavba či rekonstrukce zdrojů tepla kombinované výroby elektřiny. Naproti tomu, subvence nejsou určeny na výstavbu nebo rekonstrukci solárních,

(32)

2018 25 geotermálních a větrných elektráren. Firmy mohou získat na své projekty 250 000–100 mil. Kč, na ekologickou studii je vymezen strop 350 000 Kč. Míra podpory se pohybuje v rozmezí 30–80 %. [7], [32]

Úspory energie

Hlavním zaměřením je snížení energetické náročnosti u podnikatelských subjektů jakékoliv velikosti. Konkrétně je možné čerpat dotace na modernizaci nebo rekonstrukci rozvodů elektřiny, plynu, tepla, zařízení na výrobu energie, jež jsou určeny pro osobní spotřebu, dále například na instalaci kogenerační jednotky pro vlastní užití, využití odpadní energie ve výrobních procesech a také na stavební opatření, které mají vliv na energetickou náročnost budov. Výše subvence je od 500 000 do 400 000 000 Kč z toho na energetický posudek maximálně 350 000 Kč. [7], [42]

Smart grids I. (distribuční sítě)

Distribuční soustavy jsou propojovací technologie sloužící k přenosu energií, například plynu či elektřiny. Program je určen především pro velké a střední podniky, které jsou držiteli licence na distribuci elektřiny dle zákona č. 458/200 Sb. a má pro tyto subjekty připraveno necelou 1 mld. Kč. Projekty mohou být koncipovány na souhrnné opatření vedoucí k optimalizaci provozu v distribučních sítích, osazení automatizovaných dálkově ovládaných prvků řízení napětí a výkonu nebo také na místní řešení bilance toků výkonu, jež probíhá mezi odběratelem a provozovatelem soustavy. Míra vyplácení způsobilých výdajů je 40 %, výše částky se může pohybovat mezi 300 000 až 100 000 000 Kč. [7], [27]

Nízkouhlíkové technologie

Název programu napovídá, že hlavní oblastí jsou nízkouhlíkové technologie a jejich efektivnější nakládání s nimi, které vede ke zvýšení využívání druhotných surovin. Všechny velikosti podnikatelských subjektů mohou předkládat své projekty a získat na své aktivity 50 000 – 30 mil. Kč z celkového rozpočtu na tento program, jež činí přibližně 1 000 mil. Kč.

Podnikatelský záměr v této sféře je financován od 30 000 do 50 000 Kč. [7], [31]

Mezi podporované aktivity se řadí například zavádění: nízkouhlíkových technologií v budovách; off grid systémů; výrobních postupů, které vedou k získávání cenných druhotných surovin; systémů řízení spotřeby energie; inovativních technologií v oblasti nízkouhlíkové dopravy tzn. pořízení elektromobilů a s tím související dobíjecí stanice.

(33)

2018 26 Dále je také podporována úprava bioplynu na biometan a jeho následná distribuce do sítě.

[31]

Úspory energie v SZT

Hlavním cílem je zvýšení konkurenceschopnosti a udržitelnosti ekonomiky ČR pomocí podpory užívání kombinované výroby elektřiny a tepla. Program je určen pro malé, střední i velké podniky, jež mají zájem o modernizaci či instalaci soustav zásobování teplem (SZT), především rozvodných tepelných zařízení nebo o zavádění a zvyšování účinnosti systémů kombinované výroby elektřiny a tepla, v praxi to může znamenat například instalaci plynových kogeneračních jednotek na SZT. Projekty mohou být podpořeny částkou 500 000–400 mil. Kč, míra dotace závisí na velikosti podniku a pohybuje se v rozmezí od 40 % do 50 %. [7], [41]

4.1.4 PO 4 Zvýšení pokrytí vysokorychlostních sítí a rozvoj informačních a komunikačních technologií

PO 4 je rozčleněn na dva specifické cíle, přičemž pod každý z nich spadá jeden program (tabulka 6) a ty si kladou za úkol podpořit vybudování a větší zpřístupnění vysokorychlostních sítí, které mají přenosovou rychlost alespoň 30 Mbit/s a zvýšit vývoj a využití inovativních ICT, které by měly vést ke zvýšení konkurenceschopnosti ekonomiky.

Specifické cíle Programy podpory

4.1: Zvýšit pokrytí vysokorychlostním přístupem k internetu

Vysokorychlostní internet

4.2: Navýšit vývoj a využívání potenciálu ICT sektoru

ICT a sdílené služby

Vysokorychlostní internet

Příjemci podpory mohou být všechny subjekty, bez ohledu na velikost, podnikající v elektronických komunikacích dle zákona č. 117/2005 Sb. Na své projekty mohou firmy

(34)

2018 27 získat dotaci 1 až 200 mil. Kč, přičemž konečná výše nebude odvozována od typu podniku.

Míra subvence se pohybuje v rozmezí 50–80 %. Konkrétně jsou podporovány tyto aktivity:

 Využití optické technologie, jež povede k většímu pokrytí stávajícího vysokorychlostního internetu;

 zřizování nových sítí do domácností umožňujících přenosovou rychlost minimálně 100 Mbit/s;

 v lokalitách kde je předpokládán stavební rozvoj vytvářet pasivní infrastrukturu pro podporu budování sítí vysokorychlostního přístupu k internetu. [7], [43]

ICT a sdílené služby

Malý, střední i velký podnik, jež se zabývá informačními a komunikačními technologiemi (zkráceně ICT) může předložit svůj projekt zaměřující se konkrétně na tvorbu moderních digitálních technologií, aplikací nebo firmware a týkající se oblastí jako jsou například - obchodování, zábavy, zdravotnictví, vzdělávání či komunikace. Z tohoto programu může být vyplacena finanční podpora až ve výši 200 mil. Kč. [7]

Česká IT společnost EXON s.r.o. poskytující služby na trhu systémů pro správu elektronické dokumentace, archivace a digitalizace se zúčastnila Výzvy I se svým projektem

„SW systém pro digitalizaci kulturního dědictví II.“, jenž obsahoval návrh pro rozvoj modulárního softwarového systému. Projekt byl realizován v období od 3. 7. 2015 do 30. 6. 2017 a z celkových režijních nákladů ve výši 22 571 067, 18 Kč bylo vyplaceno z tohoto programu 10 156 980, 23 Kč, které dopomohly ke zvýšení funkčnosti stávajícího informačního systému rozšířením o tři nové moduly, jenž umožňují reagovat pohotově na nové požadavky a standardy. [9]

4.1.5 PO 5 Technická pomoc

Poslední prioritní osa je rozdělena na dva specifické cíle (viz. tabulka 7) a nespadá pod ní žádný program, slouží ke zkvalitnění administrace a monitoringu jednotlivých programů, snadnějšímu zpřístupněním informovanosti, publicity a posilování absorpčních kapacit programů. [6]

(35)

2018 28

Tabulka 7 PO 5 - specifické cíle

Specifické cíle

5.1: Zajistit efektivní řízení a administraci OP PIK

5.2: Zajistit informovanost, publicitu a absorpční kapacitu OP PIK

Naplňování těchto cílů v praxi může probíhat skrze tyto aktivity:

 Zvýšit úroveň vzdělání, například za pomoci školení, workshopů či seminářů, které zajistí odpovídající kvalitu lidských zdrojů.

 Zkvalitnit metodiky (např. manuály či příručky) tak, aby byly přehledné a jasné a nedocházelo tak k nesprávnému výkladu či pochybení.

 Správně nastavit administrativní kapacity (např. zaměstnanci implementační struktury), jež budou mít za následek účinnější řízení programů.

 Zajistit vyšší publicitu programů, aby se informovanost a zájem veřejnosti zvýšil a v souvislosti s tím i stoupla míra úspěšnosti projektových žádostí.

 Řádně čerpat finanční prostředky prostřednictvím kvalitních projektů a efektivního využití výsledků evaluačních studií. [24]

4.1.6 Shrnutí

OP PIK dává možnost malým a středním podnikům na jejich rozvoj vybrat si z 23 programů, z nichž většina je určena pro ně. Z uveřejněných dat API, jež OP zaštiťuje, vyplývá (viz. graf 2), že z celkové alokace 117 000 mil. Kč činí alokace vyhlášených výzev ke dni 16.3.2018 96,344 mld. Kč a z toho podané žádosti o podporu dosahují částky 84 744 mil. Kč.

(36)

2018 29

Graf 2 Čerpání financí z OP PIK Zdroj: [8] a vlastní zpracování

Ministerstvo pro místní rozvoj naproti tomu uvádí, že k 1. 3. 2018 bylo 4 466 projektům vyplaceno 45 mld. Kč z tohoto operačního programu. [15]

4.2 OP Praha – pól růstu

Vzhledem k tomu, že hlavní město Praha je zařazena do kategorie více rozvinutých regionů, má speciálně vymezen operační program Praha – pól růstu (zkráceně OP PPR) na období 2014–2020. Celková alokace činí 201 590 104 EUR, přičemž finance jsou k dispozici ze dvou fondů (viz. tabulka 8) - Evropského sociálního fondu (ESF) a Evropského fondu pro regionální rozvoj (EFRR). V rámci návaznosti a plnění priorit strategického dokumentu Evropa 2020 byly vytyčeny čtyři prioritní osy, z nichž dvě (jedná se konkrétně o osy č. 1 a 3) jsou otevřeny pro podnikatelské subjekty. [44]

Tabulka 8 OP PPR - přidělené finance z jednotlivých fondů v EUR

Fond Alokace (v EUR)

EFRR 153 611 659

ESF 47 978 445

Celkem 201 590 104

(37)

2018 30 4.2.1 PO 1 Posílení výzkumu, technologického rozvoje a inovací

Cílem této PO je zvyšování míry mezisektorové spolupráce podpořené regionální samosprávou a vznik a rozvoj subjektů v oblastech VaV. O podporu mohou zažádat hl. m. Praha a její městské části, organizace pro výzkum a šíření znalostí, nestátní neziskové organizace, podnikatelské subjekty, profesní a zájmová sdružení. Zdrojem financí PO 1 je výhradně ERFF. Projekty mohou být koncipovány na:

 Podporu rozvoje firem v počátečních fázích;

 rozšiřování prostorových kapacit, technologií a služeb ve vědeckotechnických parcích a inkubátorech;

 posilování mezisektorové spolupráce MSP a výzkumných organizací;

 rozvoj podnikání u začínajících MSP;

 „proof-of-concept“ neboli zvyšování proveditelnosti výsledků výzkumu, ověření komerčního potenciálu a jejich příprava zavedení do praxe;

 realizování veřejných zakázek týkajících se oblasti VaV za účelem inovativních řešení, jež budou odpovídat potřebám veřejného sektoru. [44]

4.2.2 PO 3 Podpora sociálního začleňování a boj proti chudobě

Hlavní město Praha a její městské části, nestátní neziskové organizace a firmy pohybující se v oblasti sociálního podnikání mohou získat subvenci na projekty týkající se zdravotnické a sociální infrastruktury či sociálních služeb. ESF financuje v této PO tzv.

„měkké“ projekty neboli neinvestiční, jež se zaměřují na komunitní život nebo sociální podnikání. V praxi se může jednat o aktivity výchovně vzdělávací, environmentální, volnočasové, sociálně kulturní, informační aktivity sloužící k podpoře zdravého životního stylu či komunitní sociální práce, dále je podporován vznik a rozvoj sociálních podniků včetně chráněných dílen. [44]

Projekty investiční, tzv. „tvrdé“, jsou dotovány z EFRR, přičemž by měly být koncipovány na výstavbu či rekonstrukci azylových domů, nízkoprahových denních center, dále na výstavbu, rekonstrukci či opravy sociálního bydlení, zřízení či rozšíření komunitních center a také na podporu zakládaní sociálních podniků. [44]

(38)

2018 31 4.2.3 Shrnutí

Jak vyplývá z dostupných dat, od roku 2014 byla vyčerpána u PO 1 a PO 3 necelá polovina přidělených financí. Do roku 2020 je tedy možné čerpat finance nejen pro podnikatelské subjekty a jejich projekty, ale i jiné – výše uvedené - organizace v prioritní ose č. 1. téměř 1 500 mil. Kč a u třetí prioritní osy přes půl miliardy korun. (viz graf 3) Alokace vyhlášených výzev doposud převyšují celkovou alokaci.

Graf 3 Přehled čerpání financí PO 1 a PO 3 v Kč Zdroj: [45] a vlastní zpracování

4.3 OP Zaměstnanost

Operační program navazuje na obě předchozí programovací období a jeho řídícím orgánem je Ministerstvo práce a sociálních věcí. Prostředky získávané především z ESF, jež pro období 2014-2020 dosahují výše 58 000 mil. Kč, jsou specifické tím, že na rozdíl od předchozích, výše zmíněných operačních programů, mají směřovat pouze na aktivity nehmotného charakteru. Což znamená podporu zaměstnanosti, genderově vyvážených pracovních příležitostí, sociálního začleňování a boje s chudobou, zefektivnění státní správy, zlepšení adaptibility zaměstnanců a zaměstnavatelů. Podporované oblasti jsou rozděleny na pět prioritních os, z nichž první tři se týkají MSP a jsou uvedeny níže. [18]

 PO 1 „Podpora zaměstnanosti a adaptability pracovní síly“

 PO 2 „Sociální začleňování a boj s chudobou“

 PO 3 „Sociální inovace a mezinárodní spolupráce“ [18]