Lékařská etika

Lékařská etika

Lékařská etika

• vznikla v druhé polovině 20. století

• podnětem k ustanovení lékařské etiky byla zjištění o chování nacistických lékařů za 2. světové války

• existují 4 základní zásady lékařské etiky

• k výzkumu je nutný dobrovolný souhlas

• zkoumané osoby by při výzkumu

neměly utrpět žádnou újmu, žádoucí je, aby měly nějaký prospěch (např.

finanční odměna, nové informace…)

Zásady lékařské etiky

Princip nonmaleficence

• zásada neškodit

• termín odvozen z lat. male (špatně), facere (dělat)

• příčiny poškození neúmyslnou nedbalostí: chybná diagnóza, nesprávně provedený zákrok, selhání lidského faktoru,

nevhodné prostředí

zdravotnického zařízení

Zásady lékařské etiky

Princip beneficence

• tento princip velí činit pacientovi dobro= co nejvyšší míra zdraví

• u pacientů, kteří jsou nebo mohou být zdrojem ohrožení okolí (agresivitou, nebezpečnou infekcí), přihlížíme i k dobru těch druhých

• pacient odmítne jediné spasné řešení (chirurgický zákrok)→ dostává

doktora do situace mravního dilematu

Zásady lékařské etiky

Princip respektování autonomie

• tato zásada má hluboké filozofické kořeny, vychází z účty k životu a ke světu

• respektování nezávislého

samostatného jednání probanda bez snahy ovlivňovat ho a manipulovat jím

• pokud má účastník výzkumu názor,

měl by být zohledněn při rozhodování

výzkumníka (pokud samozřejmě není

v rozporu se zákony)

Zásady lékařské etiky

Princip spravedlnosti

• vztahové pole lékař a jeho pacienti

• týká se celého systému zdravotnictví

• lékař by se měl ke všem svým pacientům chovat stejně a

ponechávat jim stejná práva

• realizace práva na život a na zdraví

Hippokratova přísaha

• přísaha skládaná lékaři, která

obsahuje základní etické principy jejich povolání

• její dnešní text se liší od původního v rámci jednotlivých zemí či

dokonce jednotlivých lékařských škol

• v moderní verzi bylo např.

vypuštěno odvolání se bohy, slib o

vyučování lékařství pouze mužům a

části, kde lékaři zakazují vyvolat

potrat a eutanázii

Text Hippokratovi přísahy (původní)

• Přísahám a volám Apollóna lékaře a Asklépia a Hygieiu a Panakeiu a všechny bohy a bohyně za svědky, že budu tuto

smlouvu a přísahu dle svých možností a dle svého svědomí dodržovat.Toho, kdo mě naučil umění lékařskému, budu si vážit jako svých rodičů a budu ho ze svého zajištění podporovat. Když se dostane do nouze, dám mu ze svého, stejně jako i jeho potomkům dám a budou pro mne jako moji bratři. Pokud po znalosti tohoto umění (lékařského) zatouží, budu je vyučovat zdarma a bez smlouvy. Seznámím své syny a syny svého učitele a všechny ustanovené a na lékařský mrav přísahající s předpisy, přednáškami a se všemi ostatními radami. Jinak však s nimi neseznámím nikoho dalšího.

• Lékařské úkony budu konat v zájmu a ve prospěch nemocného, dle svých schopností a svého úsudku. Vystříhám se všeho, co by bylo ke škodě a co by nebylo správné.

• Nepodám nikomu smrtící prostředek, ani kdyby mne o to kdokoli požádal, a nikomu také nebudu radit (jak zemřít). Žádné ženě nedám prostředek k vyhnání plodu.

• Svůj život uchovám v čistotě a bohabojnosti, stejně tak i své lékařské umění. Nebudu (lidské tělo) řezat, ani ty, co trpí kameny, a tento zákrok přenechám mužům, kteří takovéto řemeslo provádějí.

• Do všech domů, kam vstoupím, budu vstupovat ve prospěch nemocného, zbaven každého vědomého bezpráví a každého zlého činu. Zvláště se vystříhám pohlavního zneužití žen i mužů, svobodných i otroků. Cokoli, co při léčbě i mimo svou praxi ve styku s lidmi uvidím a uslyším, co se nesmí sdělit, to zamlčím a uchovám v tajnosti.

• Když tuto přísahu dodržím a neporuším, nechť ve svém životě i ve svém umění skromně dopředu postoupím. Tak získám si vážnost všech lidí po všechny ty časy. Když ale zákazy přestoupím a přísahu poruším, nechť stane se pravý opak.