POSUDEK VEDOUCÍHO BAKALÁŘSKÉ PRÁCE Jméno a příjmení studenta Zuzana Libosvárová
Název práce Informovanost žáků 2. stupně základních škol o problematice šikany
Vedoucí práce Mgr. Magdalena Hanková
Obor Sociální pedagogika
Forma studia Kombinovaná
Kritéria hodnocení práce Stupeň hodnocení
dle stupnice ECTS Formální stránka práce
Přehlednost a členění práce B
Úroveň jazykového zpracování (odborná úroveň textu, gramatická
a stylistická správnost) C
Dodržení formálních náležitostí (dodržení citační normy, úprava práce) C Teoretická východiska práce
Formulace cílů práce B
Analýza a syntéza problému B
Práce s odbornou literaturou (využití relevantních zdrojů, odbornost
a aktuálnost zdrojů) C
Empirická část práce
Formulace výzkumného cíle (náročnost, srozumitelnost, aktuálnost) D Metodika zpracování (druh výzkumu, výzkumný soubor, použité metody
a techniky zpracování) D
Analýza dat a interpretace dat E
Splnění výzkumných cílů a formulace závěrů práce D
Celková kvalita a přínos práce
Kvalita, náročnost a originalita řešení zvoleného tématu D
Odborný přínos práce a možnost jejího praktického využití D
Spolupráce s vedoucím práce C
Odůvodnění hodnocení práce (silné a slabé stránky práce):
Studentka Zuzana Libosvárová si pro svou bakalářskou práci vybrala poměrně tradiční téma – šikanu. Určitý novátorský a zajímavý přístup však můžeme spatřovat v tom, že se rozhodla zmapovat informovanost konkrétní cílové skupiny o této problematice. Práce je tradičně členěna na část teoretickou a praktickou a svým rozsahem je dostačující.
Silné stránky:
+ Aktuální téma
+ Využití zahraničního zdroje
+ Teoretická východiska jsou solidně zpracována + Pilotní ověření dotazníku
+ Snaha o formulaci doporučení pro praxi Slabé stránky:
Úvod práce je vágní, nemá jasnou myšlenku a působí tak poněkud roztříštěným dojmem
Na str. 9 autorka píše: „
V praktické části se budu zabývat průzkumem šikany na základních školách v okrese Uherské Hradiště“ - tato interpretace je však nepřesná, neboť zkoumá pouze informovanost žáků ZŠ o šikaně
Seznam použité literatury mohl být bohatší
Autorka především v 1. kapitole nadměrně sekundárně cituje
Kapitola 1.3 se opírá o jediný zdroj
Některé odborné informační toky mnohdy nejsou opatřeny odkazem na zdroj (viz např. str.
12, 14, 15, 17, 19, 29, 31)
Autorka kombinuje autorský singulár a plurál (viz např. str. 34) - v celé práci by však
správně měla používat akademický plurál
Kapitoly 3.2.2 a 3.2.3 by bylo dobré hlouběji rozpracovat směrem k práci s oběťmi a agresory po diagnostice šikany ve třídě
Je škoda, že se autorka při formulaci metodologických náležitostí více neopřela o metodologickou literaturu
4. DVC mohl být pregnantněji formulován, 7. DVC dle mého názoru nemá přímou vazbu na HVC
7. DVO je krkolomně formulována
Dotazník není příliš dobře konstruován: ať už z hlediska logického sledu položek či zařazení subjektivních položek (např. položka č. 16)
Některé argumenty autorky jsou diskutabilní (viz např. str. 37: „Jelikož jsou dotazníky anonymní, nelze 8 dotazníků bez Informovaného souhlasu vyřadit“)
U grafů by měla být informace, že hodnoty jsou uvedeny v %
Analýza a interpretace dat je na nižší úrovni a víceméně povrchní
Příliš volného prostoru na některých stranách (viz např. str. 50-51, 55)
Shrnutí výsledků a závěr jsou ledabylé, chybí zmínka o aplikačním rozměru práce a diskuze
Teoretická část práce je poměrně dobře sepsána. Metodologická část však vykazuje již závažnější nedostatky (v konstrukci výzkumného nástroje a analýze a interpretaci dat). Práci přesto doporučuji k obhajobě a hodnotím stupněm D.
Otázky k obhajobě:
1. Ke které periodizaci staršího školního věku se ve své práci přikláníte?
2. Proč jste nebyla osobně přítomna při distribuci dotazníku?
3. Jaký je aplikační rozměr Vaší práce?
Celkové hodnocení* D
Datum: 5. 5. 2016 Podpis:
* Výsledná známka není aritmetickým průměrem jednotlivých kritérií hodnocení práce.
