Hlavní práce3058_xpett18.pdf, 473.5 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAH Ů

Obor: Mezinárodní obchod

Národní formy podpory podnikání v Č R

………

(bakalářská práce)

Autor: Tomáš Petrusek Vedoucí práce: Ing. Iveta Černá

Prohlášení:

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci vypracoval samostatně a vyznačil všechny citace z pramenů.

V Praze dne: 25.5.2006 ………

podpis

Poděkování

Rád bych na tomto místě poděkoval paní ing. Ivetě Černé za vedení této bakalářské práce a cenné rady a připomínky, které mi velmi pomohly při jejím psaní.

Obsah

Obsah ... 3

Úvod... 5

1. Úvod do národních forem podpory podnikání... 7

1.1. Definice malého a středního podnikání ... 7

2. Programy podpory podnikání ... 10

2.1. Programy poskytované MPO... 10

2.1.1. Program Poradenství... 10

2.1.2. Program Aliance ... 11

2.1.3. Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický vývoj ... 12

2.2. Další formy podpory podnikání koordinované MPO ... 13

2.2.1. Podpora průmyslových zón a technologických center ... 13

2.2.2. Podpora inovací, výzkumu a vývoje... 14

2.2.3. Podpora rozvoje lidských zdrojů... 16

2.3. Czechinvest ... 16

2.4. Design centrum České republiky... 17

2.5. Ministerstvo práce a sociálních věcí ... 18

2.6. Českomoravská záruční a rozvojová banka, a.s. ... 18

2.6.1. Program Záruka ... 19

2.6.2. Program Trh ... 20

2.6.3. Program Progres ... 21

2.6.4. Další programy financované ČMZRB ... 21

2.7. Česká exportní banka... 22

2.8. Další instituce zabývající se podporou podnikání v ČR ... 23

2.8.1. CzechTrade ... 24

2.8.2. Svazy, sdružení a asociace... 24

2.8.3. Informační a rozvojová centra a další organizace ... 25

2.9. Zhodnocení uvedených národních forem podpory podnikání ... 25

3. Investiční pobídky a PZI... 27

3.1. Pojem „přímá zahraniční investice“ ... 27

3.2. Investiční pobídky... 30

3.2.1. Předzákonný stav ... 31

3.2.2. Zákonný stav... 32

3.3. Současný systém investičních pobídek v ČR ... 33

3.3.1. Zpracovatelský průmysl... 33

3.3.2. Technologická centra a centra strategických služeb... 36

3.3.3. Program pro podporu tvorby nových pracovních míst ... 37

3.4. Shrnutí významu PZI a investičních pobídek ... 37

3.4.1. Hlavní výhody PZI: ... 38

3.4.2. Hlavní nevýhody PZI:... 38

4. Zhodnocení národních forem podpory podnikání v ČR ... 40

Závěr ... 42

Seznam zdrojů... 44

Seznam zkratek ... 46

Seznam tabulek a obrázků... 47

Seznam boxů... 48

Seznam příloh ... 49

Přílohy... 50

Příloha 1 – Kategorie OKEČ podporované v rámci programů MPO ... 50

Úvod

Vytvořit vhodné podnikatelské prostředí, které by občany motivovalo k zakládání vlastních podniků a podnikatelské subjekty k dalšímu růstu a rozvoji patří mezi nejdůležitější úkoly, které stojí před každou vládou. Právě vláda je totiž instituce, která má jistou morální zodpovědnost za vhodnost a transparentnost celého systému, ačkoliv to není zdaleka jen ona, kdo podnikatelské prostředí pomáhá vytvářet. Fakticky nejvýznamnější roli mají pochopitelně samotné podniky a jejich sdružení, které usnadňují prosazování podnikatelských zájmů. Jejich podnikatelské schopnosti, morálka a poctivost v podnikání tvoří nejdůležitější základ.

Vláda a v jednotlivých konkrétních případech vládní instituce, státní správa a další plní v nejobecnějším pohledu ve vztahu k podnikání úkol, vytvořit místo pro podnikání, tedy zasadit je do rámce života daného státního útvaru. Děje se tak především dvěma způsoby: tvorbou legislativního rámce a podporou podnikání. Legislativní rámec představuje určité mantinely pro podnikání, které jsou užší než zmíněná podnikatelská morálka z toho důvodu, že je lze právně vymáhat. Předpisů, které v ČR upravují podnikání je velké množství, za základní a nejdůležitější lze považovat obchodní zákoník.

Chápání podpory podnikání je různé. Obecně bychom mohli zahrnout i zmiňovanou legislativu, protože podporuje podnikání tím, že jej vymezuje a tedy legislativně „uvádí v život.“ Poněkud méně obecně lze chápat podporu podnikání jako vytváření vhodného podnikatelského klimatu.

Tento názor bývá zdůrazňován především pravicovými politickými stranami. Takové klima lze zlepšit vhodnou a přehlednou legislativou, nízkým zdaněním, odstraňováním byrokracie, otevřenou diskusí s podnikateli a podobně. Problém zde představují především další silné lobbyistické skupiny a dotační politika okolních států.

Podporou podnikání lze rozumět i tvorbu konkrétních programů, které za splnění daných předpokladů poskytují finanční prostředky či poradenské a školící služby příslušným podnikatelským subjektům. Prostředky na tyto programy jsou v ČR získávány ze dvou zdrojů. Jednak se jedná o národní formy podpory podnikání financované ze státního rozpočtu či částečně i ze zdrojů různých sdružení a organizací. Druhým velkým zdrojem finančních prostředků jsou fondy EU, ze kterých jsme mohli čerpat již jako kandidátská země a tyto možnosti se po vstupu 1.května 2004 ještě rozšířily.

Tato práce si klade za cíl shrnout nejdůležitější národní formy podpory podnikání. Za národní formy podpory podnikání považuji ty, které jsou zcela financovány ze zdrojůČR. Provést jejich

shrnutí lze ze dvou pohledů: buď z hlediska zaměření jednotlivých programů či z hlediska institucí. Členění z hlediska zaměření je poměrně rozsáhlé a vyžadovalo by porovnávání s programy financovanými ze zahraničních zdrojů. Tyto se navzájem doplňují a bez zmíněného porovnání by si nebylo možné vytvořit celkovou představu o systému podpor. Tento přístup by přesáhl rámec této práce, a proto jsem zvolil pohled na podpory podnikání z hlediska jednotlivých institucí.

V následujících kapitolách nejprve stručně nastíním systém podpory podnikání v ČR a dále se budu věnovat programům v rámci jednotlivých institucí. V úvodu také definuji malé a střední podnikání, vzhledem ke skutečnosti, že většina programů se zaměřuje právě na něj. Programy přiřazuji pod jednotlivé instituce v případě, že jsou jimi spravovány a ve většině případů i financovány. Konkrétně budou rozebrány jen ty instituce, které zastávají v rámci národních forem podpory podnikání nejdůležitější roli, tedy poskytují největší objemy finančních prostředků nebo patří mezi nejčastěji využívané instituce v rámci poradenství.

Samostatnou kapitolu této práce věnuji přímým zahraničním investicím (PZI) a investičním pobídkám. Investiční pobídky patří mezi národní formy podpory podnikání, jejich role je ovšem specifická a to především v rámci ekonomiky ČR. Jako relativně malá země musí ČR rozvíjet především high-tech¹ odvětví a obecně odvětví s vysokou přidanou hodnotou. Přímé zahraniční investice mohou pomoci tato odvětví v rámci ekonomiky rozvinout. K získání takovýchto investic napomáhají investiční pobídky. Ty v případě významných investorů dosahují hodnot miliard korun. Vzhledem k nastíněnému významu PZI a finanční náročnosti investičních pobídek považuji za nezbytné věnovat tomuto tématu samostatnou kapitolu.

1 Jedná se o odvětví využívající nejmodernější technologie. Jsou vysoce náročná na kapitál a kvalifikovanou práci a často určují budoucí technologický rozvoj.

1. Úvod do národních forem podpory podnikání

Jak již bylo uvedeno, za národní formy podpory podnikání považuji v rámci této práce takové formy, které jsou financovány pouze ze zdrojů ČR. Instituce, které konkrétně zodpovídají za jednotlivé programy a kterými se budu v dalších kapitolách zabývat jsou uvedeny v následujícím schématu.

Obr.1: Instituce poskytující národní formy podpory podnikání

Uvedené schéma záměrně ignoruje faktickou podřízenost některých institucí (např. Czechinvest je agenturou MPO) a zdůrazňuje rovnost uvedených institucí především v rámci poskytování finanční podpory a obvykle i vyhodnocování jednotlivých programů. Nikoliv ovšem v rámci jejich garance a vyhlašování. Zde platí, že garantem většiny uvedených programů je MPO. Ve schématu a stejně tak v dalším textu nejsou uvedeny některé organizace a ministerstva, jejichž přínos v rámci národních forem podpory podnikání je spíše marginální.

1.1. Definice malého a st ř edního podnikání

Přestože si následující text klade za cíl poskytnout základní přehled o všech významných formách podpory podnikání v ČR financované z domácích zdrojů, je nezbytné na úvod definovat pojem malého a středního podnikání. Důvodů je několik. Ten nejdůležitější spočívá ve skutečnosti, že většina podpor podnikání, ať už je financována z jakýchkoliv zdrojů, je poskytována právě malým a středním podnikům (dále jen MSP).

Pokud se zaměříme na údaje o ČR, získáme bližší představu. MSP se podílí z více než 60 % na tvorbě pracovních míst. Ke konci roku 2003 jich bylo v ČR registrováno 988 787, tedy

Instituce poskytující národní formy podpory podnikání

MPO MPSV ČMZRB

ČEB Czechinvest

Informační a rozvojová centra a další organizace Design centrum ČR

Czech Trade Svazy, sdružení a asociace Další instituce

v procentuálním vyjádření 99,81 % všech podnikatelských subjektů tvořily právě MSP. Během dalšího roku se jejich počet zvýšil přibližně o další 4 tis. Konkrétní vývoj počtu MSP za období 1997 až 2004 je znázorněn v Obr.2. Podíl na celkových výkonech národního hospodářství dosáhl v roce 2003 výše 52,01 % a v roce 2004 se příliš nezměnil. Přes jistý pokles oproti roku 2002 je to velmi vysoké číslo². Podíl na exportu je v případě MSP 35 %, podíl na importu přibližně 50

%³. Tyto údaje zcela ospravedlňují zvýšený zájem o podporu MSP.

Obr.2: Vývoj počtu podnikajících MSP v ČR v letech 1997-2004

Zdroj: viz. [4]

Definice MSP je poměrně obsáhlá, opírá se ovšem o tři základní údaje. Zcela rozhodujícím je počet pracovníků zaměstnaných v daném podniku. Jako doplňující kritéria jsou používány hodnoty výše majetku či aktiv, kterými podnik disponuje popřípadě také obrat a příjmy.

Jednotlivé meze sloužící k rozlišení mezi mikro, malým, středním a velkým podnikem se postupně měnily a mění. V současné době bývá v ČR běžné používat hodnoty dle EU.

Následující box uvádí zjednodušenou definici MSP. Její celkové znění lze nalézt např. na internetových stránkách uvedeného zdroje.

2 Viz. [2]

3 Viz. [3]

Box 1: Definice drobného, malého a středního podnikání

Zdroj: [1]

Nyní, když je definováno malé a střední podnikání, je možné přistoupit k popisu jednotlivých národních forem podpory podnikání. V dalším textu budou zmíněny nejvýznamnější instituce, které se podporou podnikání v ČR zabývají a programy, které financují z domácích zdrojů. Některé méně významné instituce a organizace budou jen zmíněny.

4 Ve smyslu § 2, odst. (2) písm. a), b) a c) Obchodního zákoníku.

5 Z rozvahy u podnikatele, který vede účetnictví.

6 Z daňové evidence podnikatele, který nevede účetnictví.

Drobný, malý a střední podnikatel

1. Za drobného, malého a středního podnikatele⁴ (MSP) se považuje podnikatel, pokud:

a) zaměstnává méně než 250 zaměstnanců,

b) jeho aktiva⁵/majetek⁶ nepřesahují korunový ekvivalent částky 43 mil. EUR nebo má obrat/příjmy nepřesahující korunový ekvivalent 50 mil. EUR

2. Za malého podnikatele se považuje podnikatel, pokud:

a) zaměstnává méně než 50 zaměstnanců,

b) jeho aktiva/majetek, nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 10 mil. EUR.

3. Za drobného podnikatele se považuje podnikatel, pokud:

a) zaměstnává méně než 10 zaměstnanců a

b) jeho aktiva/majetek nebo obrat/příjmy nepřesahují korunový ekvivalent 2 mil. EUR.

2. Programy podpory podnikání

V této kapitole uvedu jednotlivé programy podpory podnikání tak, jak byly definovány výše a v řazení dle jednotlivých dohlížejících institucí. Systém řazení vychází z uvedeného schématu (viz. Obr.1).

2.1. Programy poskytované MPO

Mezi programy, u nichž je navrhovatelem i poskytovatelem podpory přímo Ministerstvo průmyslu a obchodu, patří program Poradenství (žádosti jsou ovšem vyhodnocovány společností Czechinvest), program Aliance (ve spolupráci s Czech Trade) a Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický rozvoj (vyhodnocení Czechinvestem). Tyto tři programy jsou orientovány na podporu MSP. Další programy a iniciativy budou zmíněny v následující kapitole.

2.1.1. Program Poradenství

Program Poradenství se týká MSP a klade si za cíl podporu poradenských a vzdělávacích služeb.

Tato podpora může být poskytována jak ve fázi zakládání nového podniku, tak během jeho růstu.

Podnikatelům program nabízí cenové zvýhodnění všeobecného vzdělávání týkajícího se daného podnikání a dále cenově zvýhodněné poradenské služby. Poradce ovšem musí být zařazen do sítě Regionálních poradenských a informačních center (RPIC) a Podnikatelských inovačních center (BIC).

Za základní dvě podmínky poskytnutí podpory považuje program povinnost realizovat svou činnost na území ČR a konkrétní činnost musí mít charakter ekonomické činnosti uvedené v seznamu Odvětvové klasifikace ekonomických činností (viz. Příloha 1). Mezi další podmínky lze zahrnout např. oprávnění k podnikání na území ČR atp. Strukturu poskytovaných podpor lze nalézt v boxu⁷.

Box 2: Poskytování podpor v rámci programu Poradenství Oblasti podpory:

1. Podpora propagace a nákladů příjemce dotace spojených s poskytováním služeb v rámci programu

2. Podpora nákladů příjemce dotace spojených s poskytováním vzdělávacích služeb v rámci

7 dle [5]

Programu

2.1 Podpora vzdělávání pro osoby připravující se na podnikání

2.2 Podpora vzdělávání pro malé a střední podnikatele ve fázi zakládání a zahájení podnikání, rozvoje a růstu, při zkvalitňování managementu a zvyšování konkurenceschopnosti

3. Podpora poradenských služeb poskytovaných externími poradci

3.1 Podpora poradenských služeb pro osoby připravující se na zahájení podnikání a malé a střední podnikatele ve fázi zakládání a zahájení podnikatelské činnosti (0 – 2 roky) 3.2 Podpora poradenských služeb pro podniky ve fázi zakládání a zahájení podnikání,

rozvoje a růstu při zkvalitňování managementu a zvyšování konkurenceschopnost Zdroj: [5], úprava autora

Výše dotací se u jednotlivých podpor liší jak absolutní částkou, tak procentním limitem. Dotace na propagaci a vzdělávání osob připravujících se na podnikání může pokrývat i 100 % uznatelných nákladů (u přípravy na podnikání je pak limitní částka na osobu ve výši 7 tis. CZK).

Dotace pro podnikatele náležící pod bod 2.2 v boxu dosahuje až 70 % uznatelných nákladů s limitem 3 tis. CZK (resp. 7 tis. CZK) na osobu, výjimkou je zkvalitňování managementu a zvyšování konkurenceschopnosti, kde podpora může pokrýt max. 50 % uznatelných nákladů, v absolutní hodnotě pak 100 tis. CZK. Procentuelně stejná hranice platí i pro poradenské služby, absolutní částky pak mohou dosáhnout 20 tis. CZK (resp. 50 tis. CZK)⁸.

Tento program považuji za významný především pro malé podniky, které nejsou organizované ve sdruženích a musí tedy za jednotlivé poradenské služby platit.

2.1.2. Program Aliance

Tento program je zaměřen na podporu sdružování a spolupráce malých a středních podniků při jejich pronikání na zahraniční trhy a jejich působení na nich. Za alianci v případě tohoto programu je považováno seskupení alespoň tří malých a/nebo středních podniků. Podmínkou je uzavření dohody o spolupráci v rámci programu Aliance a prokazatelná souvislost mezi ekonomickou činností sdružených podniků. Podpora může být z toho důvodu poskytnuta jen takové alianci, která má z logického a obchodního hlediska smysl.

8 dtto

Na rozdíl od programu Poradenství zde vzhledem k charakteru programu neplatí podmínka o realizaci projektu v ČR, zachována ovšem zůstává podmínka týkající se charakteru ekonomické činnosti dle OKEČ (viz. Příloha 1). Žádost podává tzv. Leader aliance, v praxi tedy právnická osoba, která je sdružena v alianci, což prokazuje podepsaná Dohoda o spolupráci v rámci programu Aliance. K dalším podmínkám programu patří doložení spolufinancování řešení v rámci projektu a skutečnosti, že projekt vychází z reálného obchodního záměru.

Na podporu v rámci programu není právní nárok. Jejím příjemcem může být pouze právnická osoba. Výše podpory dosahuje max. 50 % uznatelných nákladů projektu, v absolutní částce max.

1 mil. CZK. Poskytována je po dobu jednoho roku⁹.

Význam podpory zde dle mého názoru spočívá v relativně snadné možnosti rozšířit okruh zákazníkůči klientů a stabilizovat tak pozici firmy na trzích.

2.1.3. Program podpory malých a středních podnikatelů, kteří se aktivně účastní 6. rámcového programu EU pro výzkum a technologický vývoj

Evropská Unie si uvědomuje důležitost vědeckého výzkumu a technologického vývoje pro rozvoj ekonomiky. Oficiálně se těmito tématy zabývá v mnoha dokumentech. Pro ilustraci uveďme např. Lisabonskou strategii. Praktická podpora pak spočívá v 6. rámcovém programu EU pro výzkum a technologický vývoj.

Cílem MPO je motivace malých a středních podnikatelů k účasti na zmíněném evropském programu a jejich podpora v řešení projektů výzkumu a vývoje spadajících pod tento program.

Podmínkou poskytnutí podpory je nejen aktivní účast v konsorciu podniků, které EU (konkrétně Evropské komisi) předloží svůj projekt, ale podpora se opírá především o hodnocení daného projektu, jinak řečeno, bude vyplacena až poté, co daný projekt uspěl u hodnocení v EU.

Platnost současného programu se již chýlí ke konci, protože žádosti o podporu jsou přijímány jen od podniků, které přihlásily svůj projekt do 6. rámcového programu EU do 1.1.2005. MPO taxativně v podmínkách stanovuje nutnou výši dosažených bodů pro přiznání podpory. Její výše se liší podle funkce společnosti v konsorciu předkladatelů projektu. Pro členy tvoří maximální hranici 100 tis. CZK, pro koordinátora konsorcia 250 tis. CZK. Procentuálně se nejvyšší podpoře těší výzkum proveditelnosti v průmyslu, kde je hranice 75 % uznatelných nákladů, v případě

9 dtto

mzdových a režijních nákladů a poradenských služeb nepřesáhne dotace polovinu započitatelných nákladů¹⁰. Tento program zmiňuji pouze pro úplnost, protože v současné době je již připravován 7. rámcový program.

2.2. Další formy podpory podnikání koordinované MPO

V předchozí kapitole jsem se zabýval třemi programy na podporu podnikání, které se orientují na MSP a MPO na ně klade zvýšený důraz, vzhledem k významu MSP v rámci ekonomiky. Na druhou stranu ovšem existuje množství dalších programů a iniciativ MPO, jejichž vykonavatelem je buď přímo ministerstvo, či konkrétní společnost, popř. náleží kompetence více subjektům. Zcela samostatnou a rozsáhlou kapitolou jsou PZI a investiční pobídky. Vzhledem k důležitosti tohoto tématu pro Českou republiku o nich nebude pojednáno na tomto místě, ale podrobně v kapitole 4.

Pokud bychom měli taxativně vyjmenovat nejdůležitější formy podpor a iniciativ, jednalo by se o: Podporu průmyslových zón a technologických center, Podporu inovací, Podporu výzkumu a vývoje, Rozvoj lidských zdrojů a Podporu investování.

2.2.1. Podpora průmyslových zón a technologických center Do této subkapitoly spadají především tři programy:

• Rámcový program na podporu technologických center a center strategických služeb¹¹

• Program na podporu rozvoje průmyslových zón

• Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností

Poslední jmenovaný ovšem svým charakterem spadá spíše pod kompetence MPSV¹² a bude o něm pojednáno v subkapitole 2.5.

Podpora technologických center a center strategických služeb má v zásadě tři hlavní funkce:

• Podpořit rozvoj technologií s vysokou přidanou hodnotou v ČR

• Podpořit export produktů těchto technologií

• Nepřímo podpořit vznik nových pracovních míst pro vysoce kvalifikované zaměstnance

10 dtto (dne 8.5.2006)

11 Tato forma podpory zde bude jen stručně shrnuta, podrobnější informace je možné nalézt v kapitole 3.3 zabývající se současným stavem investičních pobídek.

12 navrhovateli jsou obě ministerstva, tedy MPO i MPSV

V rámci programu působí dva subjekty jako poskytovatelé dotací a to MPSV a MPO. Projekty vyhodnocuje Czechinvest.

Hlavní podmínkou poskytnutí podpory je nákup dlouhodobého hmotného či nehmotného majetku v hodnotě alespoň 15 mil. CZK v případě investice do vybudování nebo rozšíření technologického centra, centra pro vývoj software, expertního a řešitelského centra a regionálního ústředí nadnárodní firmy nebo alespoň 30 mil. CZK v případě investice do vybudování nebo rozšíření centra zákaznické podpory, high-tech opravárenského centra a centra sdílených služeb¹³ (kromě regionálních ústředí nadnárodních firem)¹⁴. V obou případech musí příjemce podpory investovat polovinu zmíněné částky z vlastních zdrojů a vytvořit 15 (resp. 50) nových pracovních míst. Podpora může být taktéž poskytnuta na školení a rekvalifikace.

Programem na podporu rozvoje průmyslových zón se budu zabývat jen zcela okrajově a to ze dvou důvodů. Jednak byl vyhlášen na rok 2005 a o jeho pokračování zatím nevydalo MPO zprávu a dále je určen především obcím, svazkům obcí a krajům, tedy ne obchodním společnostem. Podpora sice může být poskytnuta i významným investorům, zde se ovšem jedná především o zahraniční společnosti a jak již bylo zmíněno, podporám zahraničním společnostem (ovšem i společnostem domácím) ve formě přímých zahraničních investic se věnuje kapitola 3.

Účelem programu na podporu rozvoje průmyslových zón bylo především poskytovat přímé dotace, dotace úroků a návratné finanční výpomoci z prostředků státního rozpočtu formou bezúplatných či zvýhodněných převodů státního majetku za účelem podpory rozvoje průmyslových zón. Roli správce programu a poskytovatele podpory plnilo MPO, roli posuzující agentury pak Czechinvest¹⁵.

2.2.2. Podpora inovací, výzkumu a vývoje

Podpora inovací, výzkumu a vývoje vychází z dokumentu Národní inovační politika České republiky na léta 2005-2010, která byla schválena usnesením vlády ČR č.851 dne 7.července 2005¹⁶. Dokument analyzuje současný stav v ČR a v jednotlivých kapitolách se pak zaměřuje na možná zlepšení, např. snížení počtu rozpočtových kapitol, ze kterých je financován výzkum a

13 Definice high-tech opravárenských center a center sdílených služeb lze nalézt na: http://download.mpo.cz/get/

26096/27941/308737/priloha001.doc (dne 20.5.2006).

14 Viz. [6]

15 Viz. [7]

16 Celé znění viz. např.: [8]

vývoj, celkové zjednodušení administrativy, podpora výzkumu a vývoje u MSP, podpora spolupráce státního a soukromého sektoru¹⁷ atp.

Národní inovační politika slouží jako výchozí dokument pro další konkrétní aplikace. Jedná se především o Koncepci inovací pro oblast průmyslu a podnikání na období 2005-2008. Tato koncepce zahrnuje čtyři základní priority, které jsou rozvíjeny pomocí přímých a nepřímých nástrojů podpory inovačních aktivit. Mezi priority patří:

• rozvoj infrastruktury pro průmyslový výzkum

• vývoj a inovace

• vznik, rozvoj a spolupráce inovačních podniků

• rozvoj lidských zdrojů

• realizace výsledků výzkumu a vývoje

Nástroje podpory se, tak jak bylo zmíněno dělí na přímé a nepřímé. Mezi přímé patří dotace, zvýhodněné úvěry a záruky. Financování by mělo být realizováno ze státního rozpočtu a Evropského fondu regionálního rozvoje¹⁸. Nezastupitelnou roli při poskytování především zvýhodněných úvěrů a záruk zde plní ČMZRB (viz. dále). Větší důraz než na přímé nástroje by měl být postupně kladen na nástroje nepřímé. Mezi ty patří daňová politika státu, možnosti získání prostředků ve formě rizikového kapitálu¹⁹ a ochrana duševního a průmyslového vlastnictví.

Za zmínku také stojí tři programy, které v současné době nabízí MPO: Pokrok, Tandem a Impuls. Ve všech případech se jedná o programy podporující výzkum a vývoj. Program Pokrok je orientován na výzkum v oblasti rovnováhy konkurenceschopnosti a trvale udržitelného rozvoje s vyloučením témat ekologické dopravy a těžby surovin. Program Tandem si klade za cíl zlepšení spolupráce soukromých společností a vědeckých pracovišť, aby docházelo ke zkracování doby mezi získáním výsledků prvotního (základního) výzkumu a jejich konkrétní průmyslovou aplikací. Program Impuls se orientuje na řešení konkrétních výzkumných projektů.

17 Obecně se pro tuto spolupráci užívá zkratka PPP – Public Private Partnership, podrobněji o dané tématice např. http://www.businessinfo.cz/cz/clanky/public-private-partnership-ppp/1001135/ .

18 Blíže o Evropském fondu regionálního rozvoje např. Fiala, P., Pitrová, M.: Evropská Unie; str. 448-459; Centrum pro studium demokracie a kultury 2003; ISBN 80-7325-015-2.

19 Blíže o rizikovém kapitálu viz. např.: http://www.financialtrust.cz/rizikovy_kapital.php (20.5.2006)

Níže uvedení Tabulka 1 shrnuje předpokládané výše investic do jednotlivých programů v jejich počátku²⁰.

Tabulka 1: Předpokládané výše investic v mil. CZK

2004 2005 2006

Impuls 383,5 853,2 1 097,1

Tandem 200,0 390,0 600,0

Pokrok 56,8 130,7 120,0

Zdroj: [9]

2.2.3. Podpora rozvoje lidských zdrojů

V rámci podpory lidských zdrojů nabízí MPO tři různé programy: Program „Ocenění podnikatelských aktivit subjektů zaměstnávajících osoby se zdravotním postižením“, Program na podporu podnikání a rovných příležitostí mužů a žen a program odborného růstu pracovníků Profese.

Smyslem prvního z programů je ocenit podnikatelské aktivity těch subjektů (ať už fyzických či právnických osob), které pomáhají nalézt pracovní uplatnění osobám se zdravotním postižením a tím se podílí na jejich integraci do společnosti. Ocenění jsou vyhlašována jednou ročně a na výběru oceněných se podílí MPO a Asociace zaměstnavatelů zdravotně postižených ČR.

Program na podporu podnikání a rovných příležitostí mužů a žen je naproti tomu orientován na nestátní neziskové organizace. Podporovány jsou především vzdělávací aktivity, které napomáhají ženám k dosažení vyšších pracovních pozic v managementu společností či jim pomáhají při jejich podnikání. Program Profese je financován v rámci programu OPRLZ, kde plyne dominantní množství prostředků z EU. Není tedy plně financován ministerstvem, ani jinou domácí organizací a z toho důvodu se jím nebudu podrobně zabývat.

2.3. Czechinvest

Czechinvest je Agenturou pro podporu podnikání a investic, která vznikla v lednu roku 2004 a jako státní příspěvková organizace je plně podřízená MPO ČR. Původně existovala již od roku 1992 a jejím hlavním úkolem bylo lákaní zahraničních investorů do ČR. Sloučením s dalšími agenturami²¹ se rozšířily i její funkce a dnes také poskytuje poradenství a posuzuje jednotlivé projekty zasílané v rámci programů podpor podnikání financovaných EU i ČR. Centrála

20 Podrobné informace o tématu: viz.[9]

21 Jednalo se o Agenturu pro rozvoj podnikání a Agenturu pro rozvoj průmyslu ČR

Czechinvestu se nachází v Praze, v celé ČR je rozmístěno dalších 13 poboček. Role Czechinvestu byla zmíněna již při popisu některých programů podpory uvedených výše a bude též zdůrazněna dále v kapitole 4, zabývající se PZI a investičními pobídkami²².

2.4. Design centrum Č eské republiky

Design centrum České republiky²³ je poskytovatelem podpory v rámci programu Design. Jeho navrhovatelem pro období 2005-2006 je MPO. Základní poslání tohoto programu je uvedeno v boxu.

Box 3: Poslání programu Design

„Program napomáhá zvýšení konkurenceschopnosti malých a středních podnikatelů tvorbou špičkového designu, který zvyšuje konkurenční schopnost průmyslové produkce, ovlivňuje tvorbu pracovního a životního prostředí, podílí se na zvyšování úrovně hmotné kultury společnosti a ve svých důsledcích spoluvytváří životní styl.“

„Cílem programu je poskytovat podporu malým a středním podnikatelům při začleňování designu do jejich podnikatelské strategie, napomáhat při výběru vhodného designéra, vytvořit podmínky pro účinnou spolupráci designéra s podnikatelem, přispět na úhradu finančních nákladů na vytvoření autorského díla a propagovat takto vzniklé nové produkty s kvalitním designem.“

Zdroj: viz. [15]

Program je určen pro MSP. Vzhledem ke skutečnosti, že navrhovatelem je MPO, odpovídají i v tomto případě podmínky kladené na žadatele podmínkám u výše uvedených programů (např. Záruka, Progres, Trh, atd.). Vedle dvou hlavních nároků, tedy realizace projektu na území ČR a charakteru ekonomické činnosti dle OKEČ, je zde požadován konkrétní výstup kterým je

„vytvoření autorského díla, které vytváří předpoklad vzniku konkurenceschopného produktu (...), je předloženo k posouzení a schválení Designcentru ČR (...) a podléhá autorskoprávní a průmyslově právní ochraně dle zákona 121/2000 Sb. o právu autorském²⁴.

Dotace je poskytována na čtyři různé kategorie činností: výrobkový, interiérový a grafický design a propagaci designu. Ve všech čtyřech případech lze získat dotaci až do výše 50 % nákladů projektu, rozdílné jsou jen maximální možné absolutní částky (150 tis., 80 tis., 60 tis.,

22 podrobně: www.czechinvest.cz

23 Podrobněji o statutu a činnosti Designcentra viz.: http://www.designcentrum.cz/soubory/600050/vyrocni%

20zprava%20dc%20cr%202004.pdf (dne 25.5.2006)

24 Viz. [15]

100 tis. CZK). Obdobně jako u dalších programů podpory není ani zde na dotaci právní nárok. O jejím poskytnutí a výši rozhoduje výhradně Design centrum ČR. Smysl této podpory koresponduje s výše uvedeným názorem o nezbytnosti rozvoje technologicky náročné výroby a výroby s vysokou přidanou hodnotou.

Přesto si ovšem myslím, že design nebude zvláště pro většinu malých podniků prioritou a využívat jej budou spíše podniky kapitálově silnější.

2.5. Ministerstvo práce a sociálních v ě cí

Ministerstvo práce a sociálních věcí (dále jen MPSV) je jedním z ministerstev v ČR, které má také svůj podíl na podpoře podnikatelských aktivit, především v oblasti potlačování nezaměstnanosti. Na tomto místě detailněji rozvedeme již výše naznačený Program pro podporu tvorby nových pracovních míst v regionech nejvíce postižených nezaměstnaností.

Navrhovatelem programu jsou společně MPSV a MPO. Poskytovatelem finančního plnění může být buď MPSV či příslušný finanční úřad.

Je především na místě definovat „region nejvíce postižený nezaměstnaností“. Dle tohoto programu se jedná o okres s nezaměstnaností vyšší než 14 % po dobu jednoho roku předcházejícího podání žádosti. Rozhodující pro posouzení výše nezaměstnanosti jsou statistiky MPSV. Podpora plyne projektům, které realizují výstavbu či rozšíření nové výroby nebo poskytování specifických služeb. Podstatné je, že žadatelem může být i zahraniční subjekt. Sám žadatel pak musí investovat alespoň 5 mil. CZK a dále alespoň čtvrtina celkové investované částky nesmí plynout z žádné podpory. V případě splnění podmínek může být žadateli vyplaceno až 200 tis. CZK na jedno nově vytvořené pracovní místo. V případě podpory na rekvalifikaci či školení zaměstnanců je možná podpora do výše 30 tis. CZK na jedno nově vytvořené pracovní místo, maximálně však 35 % souhrnných nákladů²⁵.

Smysl tohoto programu je z mého pohledu diskutabilní. Podporu zaměstnanosti v regionech lze provádět i investicemi do vzdělání, infrastruktury, služeb apod., což považuji za dlouhodobě perspektivnější a zároveň zajímavé pro potenciální investory.

2.6. Č eskomoravská záru č ní a rozvojová banka, a.s.

ČMZRB byla založena v roce 1992 ve formě akciové společnosti jako instituce, která má za úkol napomáhat realizaci hospodářské politiky státu. Z toho důvodu je jejím hlavním akcionářem stát

25 dle: [10]

(zde konkrétně Ministerstvo průmyslu a obchodu), jehož podíl činí 72%. Dalšími akcionáři jsou pak velké banky – Komerční banka a.s., Československá obchodní banka a.s. a Česká spořitelna a.s.²⁶.

ČMZRB poskytuje financování některých národních programů podpory podnikání. Jedná se o programy Záruka, Trh a Progres²⁷.

2.6.1. Program Záruka

Program Záruka vychází ze zákona o podpoře MSP.²⁸ Je navrhován MPO a financován ČMZRB.

Byl vyhlášen na období 1.1.2005 až 31.12.2006 Jeho cílem je podpořit konkurenceschopnost MSP poskytnutím zvýhodněných bankovních záruk k bankovnímu úvěru, rizikovému a rozvojovému kapitálu, záruk za návrhy do veřejných obchodních soutěží a za provozní úvěry.²⁹

Nárok na podporu z programu Záruka prokazuje žadatel předložením příslušných prohlášení a formulářů, které dokládají mimo jiné, že spadá do kategorie MSP, je registrován a má oprávnění k podnikání na území ČR, má vyrovnané závazky vůči finančnímu úřadu, vlastním zaměstnanců, je registrován na finančním úřadě jako plátce daně z příjmu, atd. Podporu nemůže získat podnikatel, který je v konkursu, likvidaci či mu bylo povoleno vyrovnání s věřiteli³⁰.

Základní podmínkou a smyslem programu je předložení projektu, na který žadatel usiluje o získání podpory. Projekty jsou předkládány ČMZRB a vyhodnocovány průběžně. Hlavními kritérii a zároveň nutnými podmínkami schválení projektu je jeho realizace na území ČR a vlastní charakter ekonomické činnosti dle OKEČ (viz. Příloha 1). Ohledně dalších podmínek odkazuji na výše citované zdroje.

Mezi uznatelné typy zaručovaných pohledávek patří především:

• Záruky k zajištění pohledávek z investičních úvěrů na pořízení dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku

• Záruky z provozních úvěrů na zásoby, pohledávky do lhůty splatnosti a na úhradu provozních nákladů bezprostředně souvisejících s realizací projektu

26 Struktura vlastníků je uvedena na stránce: http://www.cmzrb.cz/app/o-bance/kdo-jsme/ (20.5.2006)

27 Dále ČMZRB financuje například některé programy v rámci Operačního programu Průmysl a podnikání (Start, Kredit).

28 podrobně viz. [35]

29 Viz. [5]

30 Konkrétní seznam požadovaných prohlášení a formulářů má žadatel možnost získat např. přímo u ČMZRB či na stránkách Ministerstva průmyslu a obchodu.

• Záruky ke kapitálovému vstupu investora

• Záruky za návrh do obchodní veřejné soutěže učiněným subjekty se sídlem na území ČR, jejichž předmětem je dodávka výrobků, zboží, služeb a stavebních prací³¹.

Rozhodnutí o poskytnutí podpory a jejích podmínkách je zcela v rukou ČMZRB, program ovšem stanovuje základní mantinely. Předně může být plnění poskytnuto jen v české měně. Jeho výše je různá. V případě cenově zvýhodněných záruk dosahuje zvýhodnění až 9 % p.a., záruka za kapitálový vstup může dosahovat až 70 % maximálně však 20 mil. CZK, záruka za návrh do obchodní veřejné soutěže se pohybuje v pevně vymezeném intervalu 100 tis. až 5 mil CZK³². Vždy je ovšem nutné počítat s poplatky splatnými přímo ČMZRB. Za nejvýznamnější považuji především záruky za rizikový kapitál, které napomáhají rozvoji vysoce technologicky vyspělých projektů a záruky za návrhy do veřejné obchodní soutěže, jež umožňují MSP získat významné klienty a podpořit vlastní růst.

2.6.2. Program Trh

Pro program Trh platí mnohé z toho, co bylo napsáno v rámci programu Záruka. Je vyhlášen na stejné období, stejnými institucemi a obecné podmínky se taktéž neliší. Z toho důvodu zde uvedu jen cíl programu, podporované projekty a výši poskytované podpory.

I program Trh je orientován na MSP a podporuje jejich vyšší konkurenceschopnost především poskytnutím prostředků pro získávání certifikací ISO³³ a EMAS³⁴. Kromě toho je zaměřen na podporu investičních projektů MSP s nízkou kapitálovou vybaveností na území hl.m. Prahy.

Výše příspěvků dosahuje až 50 % na odborné a poradenské služby při přípravě na certifikaci, v případě certifikace integrovaného systému 300 tis. CZK (resp. 200 tis. CZK). Podpora je vyplácena zpětně³⁵.

Druhou částí programu je zmíněná podpora MSP v rámci investiční činnosti na území hl. m.

Prahy. ČMZRB poskytuje tři typy úvěrů: bezúročný, podřízený a standardní. Srovnání základních podmínek, tedy minimální a maximální výše úvěru, úročení a doby splácení je provedeno v tabulce.

31 dtto

32 Informace o vysvětlení jednotlivých záruk uvádí např.: http://www.cmzrb.cz/NR/rdonlyres/E2560F57-D2EB- 4C4C-BD5C-537877CD9E82/0/2006PROGRAMZARUKA.doc (dne 20.5.2006)

33 Podrobné informace o certifikacích ISO uvádí především: http://www.iso.cz/ (dne 20.5.2006)

34 Podrobné informace o EMAS uvádí např.: http://www.qualityaustria.cz/emas.php (dne 20.5.2006)

35 Viz. [12]

Účast v programu je dle mého názoru výhodná především pro MSP usilující o vstup na zahraniční trhy. Především v západní Evropě jsou dnes příslušné certifikace ISO či EMAS samozřejmostí.

Tabulka 2: Základní podmínky úvěrů

Úvěr/kritérium Min. výše Max. výše Úrok Doba splácení Standardní 0,2 mil CZK 5 mil CZK 4% p.a. max. 6 let Podřízený 2 mil CZK 7 mil CZK 3% p.a. max. 8 let Bezúročný 0,1 mil CZK 0,5 (1)* mil CZK 0% p.a. max. 6 let

* u Standardního úvěru je horní limit 0,5 mil CZK pro OSVČ a 1 mil pro obchodní společnosti Zdroj: zpracováno autorem dle [26], [27], [28]

2.6.3. Program Progres

Cílem programu je pomocí podpory ve formě podřízených úvěrů³⁶, posilujících po dobu až 5 let kapitálové vybavení podnikatele, umožnit realizaci rozsáhlejších rozvojových podnikatelských projektů malých a středních podnikatelů, pro které je bariérou externího financování nižší vlastní kapitálová vybavenost nebo omezená možnost poskytnout zajištění úvěru³⁷.

Výše úvěru se pohybuje v rozmezí 2 – 25 mil CZK s dobou splácení maximálně 9 let a úrokem 3

% p.a. Výjimku, která má podpořit rozvoj v severozápadních Čechách (přesné vymezení dle NUTS 2³⁸) tvoří snížení úrokové sazby o jedno procento. Uznatelnými náklady v rámci programu Progres jsou náklady na pořízení a rekonstrukci dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku.

2.6.4. Další programy financované ČMZRB

ČMZRB financuje i další programy podpory podnikání. Jedná se o programy Panel, Rekonstrukce a Zvýhodněné úvěry pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji. Program Panel zajišťuje fyzickým a právnickým osobám záruku do výše 70 % nesplacené jistiny úvěru na opravu domů. Program Rekonstrukce zajišťuje bankovní záruky malým a středním podnikatelům, které lze využít k úvěrům investičního či provozního charakteru³⁹. Zvýhodněné

36 Více o podřízeném úvěru viz. [28]

37 Viz. [5]

38 Podrobněji o NUTS viz.: http://ec.europa.eu/comm/eurostat/ramon/nuts/basicnuts_regions_en.html (dne 20.5.2006)

39 Viz. [13]

úvěry pro drobné a malé podnikatele v Jihočeském kraji dosahují výše max. 0,75 mil CZK se splatností 4 roky (v některých případech 5 let).

2.7. Č eská exportní banka

Česká exportní banka (ČEB) byla založena roku 1995 jako specializovaná instituce zabývající se podporou vývozu českých firem. Jejím akcionářem je stát a to konkrétně MF, MPO, MZV a MZ a dále EGAP a.s., se kterou úzce spolupracuje a která patří také mezi instituce podílející se na podpoře podnikání v ČR. Podpora je orientována na malé, střední i velké podniky, které mohou doložit svou činnost za několik posledních let (dle podmínek jednotlivých úvěrů lze usuzovat, že pro poskytnutí úvěru by společnost měla existovat alespoň tři roky). Nabízené služby ČEB jsou shrnuty v boxu.

Box 4: Nabízené služby ČEB Nabízené služby:

1. Produkty krátkodobého financování: splatnost do 2 let 1.1 Předexportní úvěr

1.2 Předexportní úvěr v kombinaci s exportním úvěrem 1.3 Exportní dodavatelský/odběratelský úvěr

1.4 Refinanční předexportní/exportní úvěr

2. Produkty střednědobého a dlouhodobého financování: splatnost 2-10 let (některé komodity 12 let)

2.1 Předexportní úvěr

2.2 Exportní dodavatelský/odběratelský úvěr 2.3 Úvěr na investice v zahraničí

2.4 Refinanční předexportní/exportní úvěr

3. Bankovní záruky:

3.1 Bid bond (záruka za nabídku)

3.2 Advance payment guarantee (záruka za vrácení akontace)

3.3 Performance bond (záruka za dobré provedení smlouvy o vývozu)

4. Prospekce trhu

4.1 Refinanční úvěr na financování prospekce zahraničních trhů 4.2 Přímý úvěr na financování prospekce zahraničních trhů

5. Ostatní finanční služby 5.1 Dokumentární platby 5.2 Platební styk a zúčtování

5.3 Financování místních nákladů v zemi sídla dovozce Zdroj: viz. [14], úprava autora

Smyslem existence ČEB je nabízet uvedené služby i v případech, ve kterých by standardní komerční subjekt danou službu neposkytl. Další výhodou je pak nižší cena úvěrů. Tato kombinace dává příležitost i menším subjektům proniknout na zahraniční trhy (zde je ovšem nutné podtrhnout, že je podporován export především na trhy s relativně menší účastí českých podniků). Stejně tak je s pomocí úvěrů od ČEB (které ve škále služeb dominují) možné pronikat na trhy vzdálené a jinak obtížně dostupné. Banka je ovšem vždy limitována dohodami v rámci Světové obchodní organizace, OECD a Evropské Unie⁴⁰.

Uvedené výhody jsou do jisté míry vykoupeny značnou administrativní náročností. ČEB se z pochopitelných důvodů při posuzování žádostí chová podobně jako komerční subjekty (zde především banky) a vyžaduje co největší pravděpodobnost návratnosti zapůjčených prostředků. Z toho vyplývá, že je žadatel nucen dokládat údaje o sobě, své podnikatelské historii, bezdlužnosti, obchodním případu, zahraničním partnerovi a podobně.

2.8. Další instituce zabývající se podporou podnikání v Č R

Předchozí kapitoly se podrobněji zabývaly institucemi a jejich programy na podporu podnikání financovanými z národních zdrojů. Institucí, které se zabývají podporou podnikání je v České republice ovšem mnohem více. Tato kapitola by měla přinést alespoň stručný výčet těch nejdůležitějších, které zatím nebyly zmíněny. Obecně lze tyto instituce rozdělit do tří kategorií:

ty, které poskytují především finanční podporu, dále ty, které poskytují především poradenství a jako třetí skupina institucí zůstávají takové, které poskytují zmíněné služby přibližně stejnou měrou. Speciálním případem jsou pak další ministerstva. Kromě MPO a MPSV je nezbytné zmínit MF jako hlavního správce rozpočtu, z něhož plynou mnohé podpory a dále např. Ministerstvo pro místní rozvoj či Ministerstvo zemědělství.

40 Za nejdůležitější lze považovat Dohodu o subvencích a vyrovnávacích opatřeních.

2.8.1. CzechTrade

Agentura CzechTrade byla založena 1.května 1997 jako proexportní agentura MPO. Její velkou devizou jsou především rozsáhlé poradenské služby od nabídky vzdělávání v oblastech mezinárodního obchodu přes konzultace exportních strategií, pomoc při vstupu na zahraniční trhy až po aktualizované informace o veřejných zakázkách a exportních příležitostech v zahraničí⁴¹. Pomocí CzechTrade je také organizována finanční pomoc v rámci programu Marketing. Tento program je ovšem financován především EU a proto zde o něm nebude podrobně pojednáno.

2.8.2. Svazy, sdružení a asociace

Svazy, sdružení a asociace existující v ČR poskytují především poradenskou pomoc. Mezi nejdůležitější patří: Hospodářská komora ČR, Sdružení podnikatelů ČR, Svaz průmyslu a dopravy ČR, Asociace malých a středních podniků a živnostníkůČR a Asociace pro poradenství v podnikání.

Za nejvýznamnější lze považovat Hospodářskou komoru ČR, která na základě zákona č. 301/1992 Sb. zastupuje podnikatele v České republice. Hospodářská komora má svá regionální centra v každém z krajů a dále desítky oblastních komor a více než 80 živnostenských společenstev⁴². Poskytuje poradenskou a další činnost v oblastech uvedených v boxu⁴³.

Box 5: Oblasti, kterými se zabývá Hospodářská komora ČR 1. Podpora evropské integrace

2. Podpora exportu

3. Podpora malého a středního podnikání 4. Služby celní a certifikační

5. Služby právní a legislativní 6. Oblast vzdělávání

7. Informační servis

8. Konferenční služby v nové budově HK ČR 9. Projekt InMP (Informační místa pro podnikatele) Zdroj:dle [16]

41 blíže viz.: http://www.czechtrade.cz/

42 Viz. [16]

43 blíže viz: http://www.komora.cz/index.aspx

2.8.3. Informační a rozvojová centra a další organizace

Do této kategorie patří opět převážně instituce s poradenskou činností. Jedná se o Regionální poradenská a informační centra, Podnikatelská a inovační centra, Euroinfocentra, Národní vzdělávací fond, Centrum pro regionální rozvoj ČR, atd. Do této kategorie by také patřilo již zmiňované Design centrum ČR.

2.9. Zhodnocení uvedených národních forem podpory podnikání

Výše uvedené kapitoly přibližují nejvýznamnější instituce, které působí v ČR v oblasti podpory podnikání a poskytují podnikům podporu z domácích zdrojů. Při zběžném přečtení předcházejícího textu vyvstává jedna základní otázka, a to zda není struktura různých podpor, dotací a poradenství příliš složitá. Zde je nezbytné si uvědomit, že národními programy podpora podnikání zdaleka nekončí. Již mnoho let je možné čerpat finance z evropských fondů a tyto možnosti se výrazně rozšířily se vstupem ČR do EU.

Lze se oprávněně domnívat, že zkvalitnění podpor podnikání by v ČR významně pomohla lepší koordinace. Tato by měla začít na ministerské úrovni. Určitým způsobem se na podpoře podnikání podílí přímo sedm ministerstev. Dominantní role MPO je sice zřejmá, nicméně toto ministerstvo v žádném případě není koordinátorem a negarantuje zdaleka všechny programy podpor. Podobná situace se projevuje u posuzování přihlášek do jednotlivých programů. Zde hraje dominantní roli Czechinvest, ovšem především pro programy v rámci OPPP, domácí programy podpor vyhodnocuje jen některé.

Zmíněná nekoordinovanost vede k nárůstu byrokratické zátěže na podniky, které o podporu žádají. Velký dopad má tento fakt především na MSP, jež nedisponují dostatečným množstvím odborníků, kteří by se mohli věnovat vyhledávání vhodných programů a získávání podpor pro podnik. Zátěž je pochopitelně i časová a v případě, že podniku nebudou z jakýchkoliv důvodů ve výsledku podpory přiznány (není na ně právní nárok), může zamýšlená podpora spíše uškodit.

Množství různých programů a institucí samozřejmě zhoršuje i možnost orientace v nich. Pomocí v tomto ohledu může být zřízení informačního portálu Businessinfo⁴⁴.

K doplnění informací o národních formách podpory podnikání je nutné uvést podrobné údaje o fenoménu, který se stal významným zhruba v polovině devadesátých let minulého století. Jedná

44 http://www.businessinfo.cz/

se o přímé zahraniční investice a investiční pobídky. Vzhledem k důležitosti tématu se jím zabývá celá následující kapitola.

3. Investi č ní pobídky a PZI

Tak jak bylo již nastíněno v úvodní kapitole, věnuji tuto samostatnou kapitolu problematice PZI a investičních pobídek. Na úvod se pokusím stručně definovat, co pod pojmem PZI rozumíme a jakou oporu pro tuto definici nalézt v zákonech. Dále se budu věnovat vývoji poskytování investičních pobídek v ČR. Tento vývoj rozpracuji v zásadě ve třech fázích: v předzákonném stavu, zákonném stavu a v současnosti. Na závěr kapitoly se pokusím zhodnotit hlavní pozitiva a negativa PZI a poskytování investičních pobídek.

3.1. Pojem „p ř ímá zahrani č ní investice“

Přímé zahraniční investice jsou v především v posledních deseti letech velmi oblíbeným pojmem, používaným jak politiky, kteří je prezentují především jako účinný nástroj snižování nezaměstnanosti, podpory ekonomického růstu a zvyšování prestiže daného státu, tak odbornou i laickou veřejností. Konkrétní vymezení přímé zahraniční investice je definováno v legislativě příslušného státu. V případě ČR se jedná o devizový zákon č. 219/1995 Sb., další relevantní údaje pak lze nalézt v zákonech 72/2000 Sb. a 19/2004 Sb. o investičních pobídkách. Výklad přímé investice dle devizového zákona je uveden v boxu.

Box 6: PZI dle zákona č. 219/1995 Sb. (devizový zákon)

„...takové vynaložení peněžních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových práv a jiných majetkových hodnot, jehož účelem je založení, nabytí nebo rozšíření trvalých ekonomických vztahů investujícího tuzemce nebo tuzemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v zahraničí nebo investujícího cizozemce nebo cizozemců jako osob jednajících ve shodě na podnikání v tuzemsku, a to zejména některou z těchto forem:

vznik nebo získání výlučného podílu na podnikání včetně jeho rozšíření

účast v nově vzniklém nebo existujícím podnikání, jestliže investor vlastní nebo získá nejméně 10 % podílu na základním kapitálu obchodní společnosti nebo družstva nebo nejméně 10 % podílu na vlastním kapitálu společnosti nebo nejméně 10 % hlasovacích práv nebo jiný podíl na podnikání společnosti přesahující 10 %

další poskytnutí nebo přijetí finančních prostředků nebo jiných penězi ocenitelných majetkových hodnot nebo práv v rámci ekonomických vztahů založených přímou investicí finanční úvěr spojený s dohodou o podílu na rozdělení zisku nebo s výkonem účinného

vlivu na řízení podniku

užití zisku ze stávající přímé investice do této investice (reinvestice zisku)“

Zdroj: [36]

Z předchozího textu je možné vyvodit dvě stěžejní charakteristiky přímých zahraničních investic (dále jen PZI): investorův vlastnický podíl na společnosti je větší než 10% a investor je zainteresován na vlastnických právech a dlouhodobém rozvoji společnosti, do které investuje.

K těmto základním bodům lze přiřadit ještě alespoň další dvě charakteristiky. PZI jsou mobilní materiální investice zejména do sektoru zpracovatelského průmyslu a strategických služeb a nezahrnují ani finanční operace ani rozvojové fondy a granty⁴⁵.

Pro srovnání je zde dále uvedena definice PZI, se kterou pracuje Česká národní banka a která vychází z definic OECD a MMF.

Box 7: Definice PZI dle ČNB

„Přímá zahraniční investice odráží záměr rezidenta jedné ekonomiky (přímý investor) získat trvalou účast v subjektu, který je rezidentem v ekonomice jiné než ekonomika investora (přímá investice). Trvalá účast implikuje existenci dlouhodobého vztahu mezi přímým investorem a přímou investicí a podstatný vliv na řízení podniku. Přímá investice zahrnuje jak původní transakci mezi oběma subjekty, tak všechny následující kapitálové transakce mezi nimi a mezi afilovanými podniky, zapsanými i nezapsanými v obchodním rejstříku.“ Podnik–přímá investice je dále definován jako „Podnik zapsaný nebo nezapsaný v obchodním rejstříku, v němž zahraniční investor vlastní 10 a více procent akcií (podílu) nebo hlasovacích práv u zapsaného podniku nebo ekvivalent u nezapsaného podniku.“

Zdroj: viz. [18]

Definice ČNB potvrzuje výše zmíněné stěžejní body, tedy hranici 10% podílu či hlasovacích práv a dlouhodobý záměr a zároveň implikuje různé formy PZI.

Přímá investice zahrnuje jak přímo, tak i nepřímo vlastněné afilace, které se podle procenta podílu investora na základním kapitálu nebo hlasovacích právech dělí na dceřiné společnosti (více než 50% podíl), přidružené společnosti (10 – 50% podíl) a pobočky (100% vlastněná trvalá zastoupení nebo kanceláře přímého investora; pozemky a stavby přímo vlastněné nerezidentem; mobilní zařízení operující v ekonomice alespoň 1 rok). Za součást přímé zahraniční investice je považován kromě podílu na základním kapitálu také reinvestovaný zisk a

45 Viz. [19]

ostatní kapitál, zahrnující úvěrové vztahy s přímým investorem. Složení přímé investice lze tedy vyjádřit vztahem:

Přímá investice = základní kapitál + reinvestovaný zisk + ostatní kapitál

• Základní kapitál zahrnuje vklad nerezidenta do základního kapitálu společnosti, vklady v dceřiných společnostech a přidružených podnicích.

• Reinvestovaný zisk je podíl přímého investora (v poměru k přímé majetkové účasti) na hospodářském výsledku nerozděleném formou dividend.

• Ostatní kapitál zahrnuje přijaté a poskytnuté úvěry, včetně dluhových cenných papírů a dodavatelských úvěrů, mezi přímými investory a jejich dceřinými společnostmi, pobočkami a přidruženými společnostmi. Tyto úvěrové vztahy jsou zachyceny v mezipodnikových pohledávkách a závazcích.

Teritoriální členění PZI vychází, v souladu s metodikou používanou v EU, ze země bezprostředního investora. Konečný vlastník investice může tedy pocházet z jiné země (např. pokud mateřská společnost vlastní zahraniční afilaci, která investuje v ČR, investice je zařazena do země sídla této afilace)⁴⁶. Odvětvové členění je založeno na Odvětvové klasifikaci ekonomických činností, která odpovídá mezinárodně užívané klasifikaci NACE⁴⁷.

V současné době je možné pozorovat mírný ústup předchozího masivního boomu přímých zahraničních investic. Při pohledu na jejich strukturu však lze pozorovat přibližně stejné rozvržení v rámci jednotlivých světových regionů. Pro ČR nejzajímavější prostor, tedy region střední a východní Evropy, zaznamenává od poloviny devadesátých let poměrně prudký a stabilní růst. Podstata tohoto vývoje vyplývá ze změny politické situace po roce 1989, která umožnila užší spolupráci se západními, kapitálově silnými státy a také privatizace průmyslu, velkých státních monopolů a zlepšování hospodářské úrovně. Podstatnou roli sehrála v počátcích též levná pracovní síla, která je ovšem do budoucna neperspektivní ze dvou důvodů: s růstem životní úrovně roste i její cena a prudce se zvýšila konkurence z jihovýchodní Asie a Číny.

Těmto zemím není ČR z hlediska nákladů práce schopna konkurovat.

46 Viz. http://www.cnb.cz/www.cnb.cz/cz/statistika/platebni_bilance_stat/publikace_pb/pzi/PZI_2004_CZ.pdf (dne 21.5.2006)

47 Jedná se o statistickou klasifikaci ekonomických činností Evropské Unie

3.2. Investi č ní pobídky

Investiční pobídky jsou úzce spjaty s pojmem přímých zahraničních investic. Jedná se ve své podstatě o určitý bonus, který stát poskytuje investorovi za uskutečnění jeho podnikatelského záměru v daném státu. Tento bonus se nemusí nutně vztahovat na celý stát, ale jen na oblasti postižené vysokou nezaměstnaností, s málo rozvinutým průmyslem, atp.

Česká republika neměla do roku 1998 ucelenou politiku na podporu přímých investic, ani zavedený systém investičních pobídek. Příliv zahraničních investic byl realizován zejména díky ekonomicky a politicky stabilnímu prostředí v porovnání s okolními zeměmi regionu. Stabilizace poměrů v Polsku a v Maďarsku a zavedení investičních pobídek v těchto zemích ale situaci změnily a Česká republika začala ztrácet svou pozici mezi ostatními zeměmi. V roce 1998 proto vláda vypracovala a schválila systém investičních pobídek a v roce 2000 vstoupil v platnost zákon o investičních pobídkách, čímž se zlepšilo podnikatelské prostředí pro investice na "zelené louce". Zavedení a zdokonalování systému investičních pobídek významně podpořilo růst PZI do ČR. Například v roce 2002 příliv PZI do České republiky výrazně převyšoval obvyklou úroveň v celosvětovém měřítku, i ve střední a východní Evropě, což dokazuje například Obr.3⁴⁸.

Obr.3: Příliv PZI v roce 2002 (v mil. USD) do vybraných zemí SVE

9 300

307

854 396 732

4 100 4 000

1 900

0 1 000 2 000 3 000 4 000 5 000 6 000 7 000 8 000 9 000 10 000

1

Česká republika Estonsko Maďarsko Lotyšsko Litva Polsko Slovensko Slovinsko

Zdroj: dle [11], úprava autora

Investiční pobídky při správném rozvržení mohou být předpokladem pro zvýšení objemu zahraničních investic (které do ČR stále plynou především z evropských zemí – viz. Tabulka 3),

48 Další srovnání poskytne např. World investment report 2005 publikovaný v elektronické i tištěné verzi UNCTAD a jeho starší vydání.