Hlavní práce73630_toma05.pdf, 3.3 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze Katedra mezinárodních ekonomických vztahů

Diplomová práce

2021 Bc. Adéla Tomková

(2)

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta mezinárodních vztahů

Studijní obor: Mezinárodní obchod

Název diplomové práce:

Dopady Affordable Care Act na příjmové nerovnosti v USA

Autor diplomové práce: Bc. Adéla Tomková

Vedoucí diplomové práce: doc. Mgr. Jana Vlčková, Ph.D.

(3)

Prohlášení

Prohlašuji, že jsem diplomovou práci na téma „Dopady Affordable Care Act na příjmové nerovnosti v USA“ vypracovala samostatně, s použitím uvedené literatury a zdrojů.

V Praze dne……… Podpis………

(4)

Poděkování

Ráda bych tímto poděkovala paní doc. Mgr. Janě Vlčkové, Ph.D. za její ochotu, cenné rady a připomínky, které jsem využila při psaní této diplomové práce.

(5)

Obsah

ÚVOD ... 1

1 PŘÍJMOVÉ NEROVNOSTI V USA ... 3

1.1 MĚŘENÍ PŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTÍ ... 3

1.2 PŘÍČINY PŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTÍ ... 8

1.3 HISTORIE PŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTÍ V USA A JEJICH HLAVNÍ PŘÍČINY ... 16

1.4 SOUČASNÁ SITUACE PŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTÍ V USA A VE SVĚTĚ ... 22

2 ZDRAVOTNICKÁ PÉČE V USA ... 28

2.1 SYSTÉM ZDRAVOTNÍ PÉČE A POJIŠTĚNÍ ... 30

2.2 AFFORDABLE CARE ACT (ACA) ... 41

3 DOPADY ACA NA PŘÍJMOVÉ NEROVNOSTI V USA ... 53

3.1 CELOSTÁTNÍ ZMĚNY VPŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTECH PO ZAVEDENÍ ACA ... 54

3.2 PŘÍKLAD VYBRANÝCH OBLASTÍ ... 60

3.3 DALŠÍ SOUČASNÉ VLÁDNÍ KROKY A STRATEGIE PRO SNIŽOVÁNÍ PŘÍJMOVÝCH NEROVNOSTÍ ... 68

ZÁVĚR ... 75

SEZNAM OBRÁZKŮ ... 77

SEZNAM GRAFŮ ... 77

SEZNAM TABULEK ... 78

SEZNAM ZKRATEK ... 79

REFERENCE ... 80

(6)

Úvod

V dnešním světě existuje mnoho typů nerovností, které je možné posuzovat z více hledisek. Každý si pod nerovností může představit něco odlišného a rozdílným způsobem na ni může také reagovat. V současné době jsou považovány za největší hrozbu pro rozvoj ekonomik tři následující nerovnosti: nerovnost příjmů, bohatství a příležitostí. Všechny jdou spolu ruku v ruce a navzájem spolu souvisí, avšak každá z nich ovlivňuje ekonomiku a jedince v ní přítomné lehce odlišným způsobem. Téma diplomové práce bylo zvoleno především z toho důvodu, že příjmové nerovnosti v současnosti představují hrozbu pro velké množství jak rozvojových, tak vyspělých států a mají vysoce negativní dopad na jejich ekonomický rozvoj a také rozvoj obyvatel.

Ačkoliv jsou USA považovány za jeden z nejvyspělejších států světa, z hlediska míry příjmových nerovností se řadí mezi státy, které si vedou velmi špatně. Mimo příjmové nerovnosti se USA potýká také s problémem špatně dostupné a finančně náročné zdravotní péče. Zdravotní pojištění je pro velkou část obyvatelstva těžce dosažitelné a lidé jsou tedy nuceni žít ve strachu i z běžné návštěvy lékaře, která je např. v České republice samozřejmostí.

V době, kdy seděl v prezidentském křesle Barack Obama byl zaveden systém Obamacare či Affordable Care Act (dále ACA), jehož primárním cílem je právě zvýšit dostupnost zdravotní péče u nízkopříjmových skupin obyvatel v USA. Zamýšleným cílem ACA tedy snížení příjmových nerovností primárně není.

Na základě toho je hlavním cílem této diplomové práce zjistit dopady zavedení Affordable Care Act v USA na příjmové nerovnosti. Vedlejšími cíli práce je zjištění hlavních změn, které program ACA přinesl a porovnat jeho cíle se současnými výsledky. Dále také zjištění, které skupiny obyvatel jsou nejvíce ohrožené a o kolik procent celkové populace USA se jedná. Nakonec je také jedním z vedlejších cílů identifikace pozitivních a negativních vlivů ACA na příjmové nerovnosti a jaké další vládní strategie jsou v tomto směru zamýšleny. Při psaní diplomové práce bude využito tří metod: analýzy, srovnání a indukce. Metoda analýzy bude využívána zejména v teoretické části první kapitoly, a to zejména při určení současné situace, příčin a historie příjmových nerovností. Stejná metoda bude použita při analýze dat, které bude nezbytné získat pro vytvoření závěrů. Podobně bude využita i metoda srovnání, která bude nezbytná u identifikace potenciálních zlepšení. Jako poslední bude použita metoda indukce. Po zpracování, zhodnocení a porovnání získaných dat a informací budou utvořeny závěry ke zkoumané problematice.

(7)

V první kapitole bude nejprve představena problematika příjmových nerovností z všeobecného hlediska, a to za pomoci vymezení dnes nejvíce využívaných typů měření příjmových nerovností. Dále bude kapitola pokračovat identifikací příčin příjmových nerovností, kde bude věnována pozornost zejména technologickému pokroku, globalizaci nebo zmenšování střední třídy. Jelikož je práce zaměřena na příjmové nerovnosti v USA, bude popsán jejich historický vývoj na území USA a dále také události, které konkrétně v USA příjmové nerovnosti navýšily. Detailně zde bude popsán zejména vliv vývoje míry zdanění na příjmové nerovnosti. První kapitola bude zakončena identifikací současné situace příjmových nerovností jak z pohledu USA, tak celosvětově.

V druhé kapitole bude pro lepší pochopení celé problematiky nejprve definován zdravotnický systém v USA a též systém pojištění, jelikož oba systémy mají přímý vliv na příjmové nerovnosti. Budou zde představeny možnosti pojištění, jimiž jsou buďto pojišťovací plány zajišťovány soukromými pojišťovnami nebo veřejné pojištění, které je dotováno ze strany státu. Zde budou detailně vysvětleny programy Medicare a Medicaid, jelikož hrají ve zdravotním systému USA důležitou roli a také z toho důvodu, že přijetím ACA byl program Medicaid výrazně rozšířen. Dále bude druhá kapitola zaměřena na vysvětlení Affordable Care Act, jeho primárních cílů, přínosů a přetrvávajících překážek. Jelikož je jedním z cílů ACA zvýšení dostupnosti pojištění, bude věnována pozornost nákladům, které nízkopříjmoví jedinci musejí vynaložit, aby pojištění získali. Nakonec nebude opomenut ani dopad ACA na federální výdaje.

Poslední, třetí kapitola se bude věnovat dopadům ACA na příjmové nerovnosti. Přestože je iniciativa ACA zaměřena na dostupnost pojištění, díky určitým vládním opatřením, která v rámci toho byla zavedena, se dá očekávat, že ACA pomůže i ke snížení příjmových nerovností, ačkoliv to není jejím primárním cílem. Nejprve bude brán ohled na celostátní přínosy mezi jednotlivými příjmovými či etnickými skupinami, jelikož USA se mimo jiné stále potýká i s problémy z hlediska rasové příslušnosti a neustále zde dochází k rasovým diskriminacím. Poté bude demonstrován konkrétní příklad dvou vybraných oblastí. Opět bude porovnán vývoj několika ukazatelů příjmových nerovností před a po zavedení ACA. Práce bude ukončena podkapitolou věnovanou současným a budoucím připravovaným vládním strategiím, které mají sloužit jak pro snižování příjmových nerovností, tak pro zvýšení dostupnosti zdravotní péče.

(8)

1 Příjmové nerovnosti v USA

Příjmové nerovnosti jsou ve společnosti přítomné již po staletí, avšak od 70.let 20. století se zvětšují stále rychlejším tempem, a to především v rozvinutých státech, zejména pak v USA.

V tomto období začínalo docházet k masivnímu rozvoji technologií, pokračování již započaté globalizace a vzrůstání rozdílů mezi méně a více vyspělými státy. Paradoxem je, že i přes vzrůstající příjmové nerovnosti je možné sledovat trend rostoucích příjmů téměř po celém světě, a to u všech příjmových skupin.¹

Příjmové nerovnosti nejsou tedy problémem pouze posledních několika let a záležitostí, se kterou by se potýkalo pouze několik málo států. Nečelí jim dnes pouze rozvojové státy, ale i velká část rozvinutých zemí OECD se snaží příjmové nerovnosti dlouhodobě snižovat. Jejich cílem je snížení rozdílů mezi chudými a bohatými či zvýšení tzv. sociální mobility, která se může vyskytovat ve více různých formách. Pro potřeby této práce se bude brát v ohled mezigenerační mobilita, která vysvětluje schopnost dětí na změnu statutu oproti jejich rodičům.² Tento typ mobility se právě v rozvinutých zemích stává větším a větším problémem.

Je pravidlem, že z ekonomického růstu profitují nejvíce bohatší jedinci, avšak v posledních letech se vyskytují enormní rozdíly i mezi bohatými. Oproti tomu nejchudších 40 % obyvatel profituje z ekonomického růstu velmi málo či téměř vůbec a šance posunout se výše jsou pro ně často velmi mizivé. Co však působí velké obavy je především skutečnost, že ekonomické nerovnosti rostou jak v dobách ekonomického růstu, tak poklesu, což působí nepříjemnosti státním institucím, při vytváření plánů na snižování nerovností.³

1.1 Měření příjmových nerovností

Při práci s daty je třeba klást zvýšenou pozornost na způsob, jakým byla data zpracována a vypočítána, jelikož existuje vícero indikátorů. Každý z těchto indikátorů bere v potaz odlišná data, tudíž je nutné vždy poznamenat, s jakým indikátorem se pracuje, protože každý může

1 OECD (2015), In It Together: Why Less Inequality Benefits All, OECD Publishing, Paris. ISBN 978-92-64-23512-0. str.

20-23[vid. 6.12.2020. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264235120-en

2 OECD (2018) A broken social elevator? How to promote social mobility [online]. OECD, Centre for Opportunity and Equality, June 2018. [vid. 11.4.2021]. Dostupné z: https://www.oecd.org/els/soc/Social-Mobility-2018-PolicyBrief.pdf

3 OECD (2015), In It Together: Why Less Inequality Benefits All, OECD Publishing, Paris. ISBN 978-92-64-23512-0. str. 20- 23[vid. 6.12.2020. Dostupné z: http://dx.doi.org/10.1787/9789264235120-en

(9)

přinést zcela odlišné výsledky. Tato skutečnost může být problematická pro státní instituce při vytváření patřičných opatření. Každý stát může vycházet z jiných čísel a ukazatelů, což je na jednu stranu správně, protože se tak dokáže přizpůsobit té oblasti, kde jsou nerovnosti nejvíce znatelné, avšak v celkovém pohledu to může působit poněkud zmatečně, pokud každý stát používá jiná data či indikátory. Pro jiné státy může být poté horší se inspirovat či aplikovat stejný postup, pokud používá jiné ukazatele pro nerovnosti. Je tedy dobré, pokud stát vychází z více než jednoho ukazatele, aby situace byla vystižena co nejobjektivněji.

1.1.1 Gini koeficient

Gini koeficient je dnes asi nejznámějším indikátorem příjmových nerovností. Je odvozen z Lorenzovy křivky, která je matematickým vyobrazením distribuční kumulativní funkce rozdělení důchodu mezi domácnosti. Při určování nerovností se porovnává ideální Lorenzova křivka s reálnou. Giniho koeficient pak dává tyto dvě křivky do souvislosti a poměřuje nejprve plochu pod reálnou Lorenzovou křivkou a plochu pod ideální Lorenzovou křivkou.

Ideální Lorenzova křivka představuje absolutní rovnost ve společnosti, kdy by všechny domácnosti disponovaly zcela rovným příjmem. Absolutní nerovnost by poté představovala situaci, kdy by byl všechen důchod vlastněn pouze jednou domácností, což je v dnešní době nemožné. Giniho koeficient může nabývat hodnot od 0 do 1, kdy 0 představuje absolutní rovnost a 1 absolutní nerovnost ve společnosti. Neexistuje přesná správná hodnota, které by měl Giniho koeficient dosahovat. Ani absolutní rovnost, ani nerovnost nejsou v dnešním světě žádoucí a státy se tak samy musejí rozhodnout, které hodnoty koeficientu uznají za vhodné.

Tabulka 1 demonstruje vývoj Giniho koeficientu pro USA v letech 2010-2019. Hodnoty se dlouhodobě pohybují kolem 0,48.

Tabulka 1: Vývoj Giniho koeficientu v USA v letech 2010-2019

ROK 2010 2011 2012 2013 2014 2015 2016 2017 2018 2019 GINI

KOEFICIENT 0,470 0,470 0,477 0,482 0,480 0,479 0,481 0,489 0,486 0,484

Zdroj: Vlastní zpracování na základě dat z reportu Census Bureau (2020) Income and Poverty in the United States 2019. Census Bureau. Str. 38-39. [vid. 5.2.2021]. Dostupné z: https://www.census.gov/library/publications/2020/demo/p60-270.html

(10)

I přestože je Giniho koeficient možná nejznámějším ukazatelem, tak zdaleka není považován za nejlepší, jelikož nerozlišuje mezi typy nerovností. Může nastat situace, kdy se např. sníží hladina chudoby, což sníží koeficient, ale naopak více vzroste podílů příjmů, které získá 10 % nejbohatších, což naopak koeficient zvýší.⁴

1.1.2 Theilův Index

Theilův index je řazen mezi tzv. entropické indexy, což jsou indexy vyjadřující nejistotu.

Principem Theilova indexu je změření vzdálenosti od ideálního rozdělení, při kterém by všichni v populaci měli stejný příjem. Výhodou indexu je hlavně to, že je možné ho rozložit na menší složky (např. podle zdroje příjmu, dle regionů) což následně usnadňuje práci při tvorbě strategií, jelikož je z indexu poznat, kde je největší problém. Nejnižším možným výsledkem je 0, při kterém neexistují žádné nerovnosti.⁵

1.1.3 Atkinsonův index

Anthony Atkinson se snažil vyřešit slabinu Giniho koeficientu a dbá na rozdíly citlivosti na nerovnosti mezi příjmovými skupinami. Základem je průměrný příjem, který připadá na každou příjmovou skupinu. Tento příjem by měl v každé příjmové skupině zabezpečit stejnou míru potřeb pro každého, kdo do ní patří. Uznává tedy rozdíly mezi jednotlivými skupinami, nicméně uvnitř každé skupiny předpokládá existenci příjmu, který vytvoří v dané skupině rovnosti a nerovnosti v rámci jedné skupiny tak nejsou brány v potaz. Co se interpretace týče, tak je stejná jako u Giniho koeficientu. Index se pohybuje v intervalu od 0 do 1. Opět platí, že při hodnotě 0 existuje absolutní rovnost a v případě hodnoty 1 se jedná o absolutní nerovnost.

4DE MAIO, F (2007). Income inequality measures. Journal of Epidemiology and Community Health. 2007, roč. 61, č. 10. [vid.

8.12.2020]. DOI: 10.1136/jech.2006.052969. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2652960/

5 United Nations(2015) Inequality Measurement? Develoment Issues No. 2[online]. Department of Economic and Social

Affairs 21 October 2015. [vid. 10.3.2021]. Dostupné z:

https://www.un.org/en/development/desa/policy/wess/wess_dev_issues/dsp_policy_02.pdf

Census Bureau. Theil Index [online]. United States Census Bureau. [vid. 10.3.2021]. Dostupné z:

https://www.census.gov/topics/income-poverty/income-inequality/about/metrics/theil-index.html

ALLISON, P. (1978) Measures of Inequality. [online]. American Sociological Review, Vol. 43, No. 6, str. 867-870. [vid.

10.3.2021] Dostupné z: http://www.jstor.org/stable/2094626

(11)

1.1.4 Gatsbyho křivka

S Gatsbyho křivkou přišel jako první Alan Krueger. Křivka popisuje souvislosti mezi nerovností a možností mezigeneračního posunu v příjmech. Platí, že ve státech, kde jsou nerovnosti tradičně nižší a rozdělení příjmů je takřka rovnoměrné, tak je vyšší možnost budoucích generací k posunu do vyšší příjmové skupiny než ve státech, kde jsou nerovnosti tradičně vyšší. S hypotézou přišel Krueger na základě příkladu USA, kde jsou tradičně velmi vysoké nerovnosti. Porovnání několika vybraných států je demonstrováno na Grafu 1. Je zde možné pozorovat, že Skandinávské státy se tradičně nachází níže na křivce, jelikož jejich hodnoty nerovností tradičně dosahují nejnižších hodnot. Naopak USA či Velká Británie se nachází nejvýše na křivce.⁶

Graf 1: Gatsbyho křivka pro vybrané státy v roce 2013

Source: CORAK, M (2013). Income Inequality, Equality of Opportunity, and Intergenerational Mobility. Journal of Economic Perspectives. 2013, roč. 27, č. 3, str. 82. Dostupné z: https://pubs.aeaweb.org/doi/pdfplus/10.1257/jep.27.3.79

6 CORAK, M (2013). Income Inequality, Equality of Opportunity, and Intergenerational Mobility. Journal of Economic Perspectives. 2013, roč. 27, č. 3. str. 80-81. [vid. 12.12.2020]. DOI: 10.1257/jep.27.3.79. Dostupné z:

https://pubs.aeaweb.org/doi/pdfplus/10.1257/jep.27.3.79

(12)

1.1.5 Kuznetsova křivka

Simon Kuznets přišel s hypotézou Kuznetsovy křivky, která vychází z toho, že kapitalistická industrializace zvyšuje nerovnosti ve společnosti, ale díky celkovému rozvoji společnosti a hrozbě převratu při dlouhodobé přítomnosti nerovností, se po dosažení vrcholu dojde ke stabilizaci a nerovnosti se začnou samovolně snižovat. Pohlíží tedy na problematiku příjmových nerovností z dlouhodobého hlediska. Křivka má tvar inverzního U. U představuje vývoj nerovností ve společnosti, kdy s rozvojem společností a ekonomik nejprve dojde ke zvyšování nerovností, poté nerovnosti vyvrcholí, a nakonec se opět začnou snižovat. Ke snižování nerovností však nedojde důsledkem rozvoje ekonomiky, ale změnami v postavení ve společnosti. Teorie vycházela z následujících předpokladů. V době industrializace se začala zlepšovat úroveň obyvatelstva, které bylo schopné najít si lepší práci v továrnách, s lepšími podmínkami, a i peněžním ohodnocením (rostoucí část křivky). Avšak většina majetku byla v rukou několika jedinců, kteří ve většině případů navíc měli pravomoci přizpůsobovat si státní politiky podle své potřeby. Jelikož se ale obyvatelstvo stávalo vzdělanějším, tak rostl počet nepokojů a hrozilo, že dojde ke vzbouření a převratu (vrchol). Na základě toho byli bohatí nuceni vytvořit reformy, které byly v zájmu chudších obyvatel, tudíž muselo dojít k redistribuci kapitálu a jeho rozptýlení do jiných vrstev (klesající část). Tím se podmínky ve společnosti ustálí.⁷

1.1.6 Robin Hood index

Index je někdy také nazýván jako Hooverův index. Vychází přímo z Lorenzovy křivky a představuje maximální přímou vzdálenost od reálné Lorenzovy křivky k ideální Lorenzově křivce. Smyslem indexu je ukázat, jak velké části příjmů by se bohatí museli vzdát a přerozdělit mezi chudší tak, aby došlo k absolutní rovnosti příjmů ve společnosti.⁸

7 ACEMOGLU, D. ROBINSON, J. (2002) The Political Economy of the Kuznets Curve. Review of Development Economics.

2002, roč. 6, č. 2. str. 183-185. [vid. 12.12.2020]. DOI: 10.1111/1467-9361.00149. Dostupné z https://scholar.harvard.edu/files/jrobinson/files/jr_kuznets.pdf

8 DE MAIO, F (2007). Income inequality measures. Journal of Epidemiology and Community Health. 2007, roč. 61, č. 10.

[vid. 8.12.2020]. DOI: 10.1136/jech.2006.052969. Dostupné z: https://www.ncbi.nlm.nih.gov/pmc/articles/PMC2652960/

(13)

1.1.7 S80/S20

Index S80/S20 vyjadřuje poměr mezi 20 % obyvatel s nejvyššími příjmy a 20 % obyvatel s nejnižšími příjmy. Může nabývat hodnot od 1 do nekonečna, kdy hodnota 1 znamená absolutní rovnost a čím se číslo zvyšuje, tím se zvyšují i příjmové nerovnosti. Dané číslo poté interpretuje rozdíly, či že pokud je index roven 6, jsou příjmy 20 % nejbohatších v průměru 6x vyšší než příjmy nejchudších 20 %.⁹

1.2 Příčiny příjmových nerovností

Příjmové nerovnosti nemají za následek pouze to, že si určitá skupina jedinců může dovolit zakoupit více statků a služeb oproti jedincům s nižšími průměrnými příjmy.

Co je dnes považováno za velmi znepokojující, jsou rozdíly v příležitostech.

Dlouhotrvající nerovnosti mohou mít dopady na vzdělání či profesní život příjmové skupiny.

Pokud existuje přesvědčení, že i přes píli a tvrdou práci se jedinci nedostane stejných možností, jako člověku, který pochází z vyšší ekonomické sféry, může to mít velký dopad na pracovní morálku a celkovou důvěru obyvatel ve státní instituce. Určitá míra nerovností je však žádoucí a dokáže motivovat jedince k lepším výkonům, avšak pokud se dostane přes neúnosnou hranici, vede naopak k demotivaci.

1.2.1 Nerovnoměrné rozdělení příjmů

Rovnoměrnější rozdělení příjmů ve společnosti není důležité pouze pro dosažení spokojené a motivované společnosti, ale je žádoucí i z hlediska ekonomického rozvoje státu.

Vzhledem k tomu, že bohatší obyvatelstvo je tvořena pouze malým procentem populace, kdežto chudší sféra poměrně velkým procentem obyvatelstva (např. v USA), je prokázané, že z dlouhodobého hlediska a dlouhotrvající demotivace chudších obyvatel dojde k tomu, že se ekonomický vývoj zpomalí. Ku příkladu, pokud se příjem 20 % nejbohatších zvýší o 1procentní bod, dojde k růstu HDP pouze o 0,08procentních bodů. Naopak, pokud se zvýší příjem 20 %

9 Statistics portal, Statistical dictionary. [vid. 30.12.2020]. Dostupné z:

https://statistiques.public.lu/en/methodology/definitions/S/rappinterquint/index.html

(14)

nejchudších, může dojít k růstu HDP až o 0,38procentních bodů.¹⁰ Z tohoto vyplývá, že větší přerozdělování důchodu je žádoucí, jelikož to napomáhá zvyšovat spotřebu obyvatelstva a celkovou prosperitu státu. Čím více příjmů připadá na bohatší obyvatele, tím více jsou chudí nuceni si půjčovat na běžné živobytí, roste tak počet půjček, které jsou však spojeny s vysokou mírou neschopnosti splácení, což může z dlouhodobého hlediska vést až ke krizi.¹¹

Jedním z dlouhodobých následků příjmových nerovností může být nárůst míry chudoby v daném státě. I přes ekonomický růst nemusí docházet ke snižování míry chudoby, ale naopak může docházet i k jejímu nárůstu, a to především důsledkem velkých nerovností, kdy redistribuce příjmů nenapomáhá chudším, ale naopak bohatším. Znepokojujícím faktem je nárůst míry chudoby ve vyspělých státech. Odhaduje se, že téměř polovina světového bohatství leží v rukou 1 % populace, kdy např. v USA je třetina bohatství vlastněna 1 % obyvatel. Příjmy bohatých rostou díky tomu, že mají dostatek majetku a kapitálu na investování, které jim přináší větší návratnost. Pro chudší obyvatele je ale možnost investovat téměř nepředstavitelná, jelikož mají sotva dostatek příjmu na to, aby zvládli uživit rodinu¹²

1.2.2 Technologický pokrok

Rozvoj technologií a umělé inteligence nepochybně představuje dopad na míru nerovností. Přestože technologický vývoj v minulosti dopomohl k navyšování příjmů, dnes spíše představuje hrozbu pro pracovníky s nižší kvalifikací. McKinsey spolu s dalšími agenturami ve své studii zaměřené na analýzu ohrožení pracovních pozic důsledkem robotizace vysvětlují, že až 60 % pracovních pozic v USA by mohlo v budoucnu být nahrazeno roboty, jelikož jsou výkonnější v porovnání s pracovní silou a jsou tak schopny práci udělat rychleji,

10DABLA-NORRIS, E et al. (2015) Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective. Staff Discussion Notes. 2015, roč. 15, č. 13. str. 7. [vid. 12.12.2020] DOI: 10.5089/9781513555188.006. Dostupné z:

https://www.infosperber.ch/wp-content/uploads/2016/12/IMF-Income-Inequality.pdf

11DABLA-NORRIS, E et al. (2015) Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective. Staff Discussion Notes. 2015, roč. 15, č. 13. str. 8. [vid. 12.12.2020] DOI: 10.5089/9781513555188.006. Dostupné z:

https://www.infosperber.ch/wp-content/uploads/2016/12/IMF-Income-Inequality.pdf

12DABLA-NORRIS, E et al. (2015) Causes and Consequences of Income Inequality: A Global Perspective. Staff Discussion Notes. 2015, roč. 15, č. 13. str. 6, 8, 10-11, 14. [vid. 12.12.2020] DOI: 10.5089/9781513555188.006. Dostupné z: https://www- elibrary-imf-org.zdroje.vse.cz/doc/IMF006/22594-9781513555188/22594-

9781513555188/Other_formats/Source_PDF/22594-9781513544373.pdf

(15)

kvalitněji a s nižšími náklady.¹³ Přechod k automatizaci výroby tak představuje hrozbu v podobě zvyšování nezaměstnanosti, a to nejen pro pracovníky s nízkou kvalifikací, ale i např.

pro obor datové analýzy či finanční obory. V současné době se udává, že v průměru 20 % času stráveného v práci připadá na aktivity, které jsou lehce předvídatelné a často se opakující.

Nejohroženějšími obory jsou např. výroba, potravinářství, maloobchod a ubytovací služby. U výroby se odhaduje, že až 79 % všech aktivit v USA souvisejících s výrobou by mohlo být nahrazeno automatizací. Ještě vyšší šance nahrazení však dosahuje potravinářský průmysl, s ním související služby a ubytovací služby, zde se procento potenciálního nahrazení důsledkem automatizace odhaduje až na 81 %. U maloobchodu procento nahrazení závisí na tom, o jakou oblast se jedná. Aktivity, které mohou být lehce nahraditelné se týkají především balení a doplňování produktů, finalizace koupě, logistiky, zpracování data a jejich analýza. U těchto aktivit se odhaduje až 55 % šance na nahrazení. Zaměstnání, která se v současné době nemusí obávat nahrazení jsou obchodníci, učitelé, umělci, architekti, projektanti a úklidový zaměstnanci. U těchto profesí se současná očekávaná míra nahrazení pohybuje kolem 20 %.¹⁴

Obory, u kterých se momentálně hrozba automatizace nepředpokládá jsou např.

zdravotnictví či školství. V současné době je zřetelné více než kdy jindy, jak důležitý je kontakt studenta s vyučujícím a jaký vliv má osobní kontakt na kvalitě výuky. V tomto oboru je riziko nahrazení pouze 18 % a hrozí především zaměstnancům jídelny či údržbě školního pozemku, nikoli vyučujícím. U zdravotnických oborů je riziko nahrazení např. na operačních sálech během výkonu, ale je mnohem menší u běžných lékařských prohlídek. Zde se předpokládá riziko nahrazení kolem 33 %.¹⁵

Pokud by více směřovalo k implementaci robotů a automatizaci procesů, mohlo by dojít k situaci, kdy by se rapidně zvýšila nezaměstnanost a poptávka po práci tak najednou bude převyšovat nabídku. Firmy, které se rozhodnout najímat lidský kapitál tak budou moci snížit

13KRUGMAN, P. SACHS, J. (2015) Globalization, Technological Change and Inequality: Jeffrey Sachs and Paul Krugman [online]. YouTube.com. The Graduate Center, CUNY, May 4, 2015. [vid.16.3.2021]. Dostupné z:

https://www.youtube.com/watch?v=K_GtNgUxIJQ&t=2857s

14 MURO, M. MAXIM, R. WHITON, J. (2019) Automation and Artificial Intelligence: How machines are affecting people and places [online]. Brookings, Metropolitan Policy Program, January 2019. str. 30, 34 [vid. 13.4.2021]. Dostupné z:

https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2019/01/2019.01_BrookingsMetro_Automation-AI_Report_Muro-Maxim- Whiton-FINAL-version.pdf

15 MURO, M. MAXIM, R. WHITON, J. (2019) Automation and Artificial Intelligence: How machines are affecting people and places [online]. Brookings, Metropolitan Policy Program, January 2019. str. 34 [vid. 13.4.2021]. Dostupné z:

https://www.brookings.edu/wp-content/uploads/2019/01/2019.01_BrookingsMetro_Automation-AI_Report_Muro-Maxim- Whiton-FINAL-version.pdf

(16)

náklady na jejich mzdy na minimum, protože budou vědět, že i přes snížení mezd poptávka po práci zůstane. Nejenže tedy hrozí ztráta zaměstnání, ale i snižování mezd, což v obou případech s největší pravděpodobností zapříčiní pokles životní úrovně a šance na posun do vyšší příjmové skupiny se tak stávají mizivými. Technologický pokrok tak napomáhá spíše lidem, kteří disponují lepší kvalifikací či hůře nahraditelnými zkušenostmi (programátoři, zdravotníci, učitelé atd.) Tato nerovnost by se dala vyřešit získáním lepší kvalifikace, avšak k získání lepší kvalifikace je zapotřebí dosažení vyššího vzdělání, což ale také představuje překážku pro nízkopříjmové rodiny.

Nejedná se však o jediný příklad toho, jak může technologický rozvoj přispět ke zvyšování nerovností. Dalším může být například skutečnost, že stroje jsou náročné na kapitál, který je však držen především v rukou bohatších. I přes náročnost strojů na kapitál je návratnost větší než v případě manuálních pracovníků, tudíž se po nějaké době začne rychleji navyšovat příjem vlastníkovi strojů a rozdíly mezi chudšími a bohatšími se ještě navýší. Tato skutečnost může být ještě navíc podněcována přílivem přímých zahraničních investic (PZI), které jsou ve většině případů směřovány do odvětví, kde dochází k velkému nahrazování pracovníků stroji (např. zpracovatelský průmysl).¹⁶

1.2.3 Globalizace

Globalizace umožnila rozvoj mezinárodního obchodu, díky čemuž získaly státy a firmy přístup na nové trhy a také rozšířily počet zákazníků. Díky globalizaci nám byl všeobecně usnadněn přístup k lepším možnostem, avšak někteří ekonomové tvrdí, že globalizace má i svá negativa a podílí se na zhoršování příjmových nerovností. Paul Krugman a Anthony Venables ve své práci Globalization and the Inequality of Nations přicházejí s tvrzením, že některé státy profitují z globalizace více než jiné, což vede k nerovnoměrnému vývoji, kdy se nejprve ve vyspělých státech mnohem rychleji zvyšuje úroveň života než v chudších státech, ale také se ve vyspělých státech rychleji navyšuje úroveň života pro bohatší než pro chudší. Nicméně, snižující se náklady na dopravu a navyšující se náklady práce ve vyspělých státech měly za následek přesun výroby do méně rozvinutých států, které jsou schopné produkovat výrobky s nižšími náklady. Hrozbou jsou tedy především výrobky, k jejichž výrobě není zapotřebí mnoha dovedností a jsou tedy ve většině případů ohodnoceny nízkou mzdou. Firmy, které mají

16JAUMOTTE, F. LALL, S. PAPAGEORGIOU, CH. (2013) Rising Income Inequality: Technology, or Trade and Financial Globalization? IMF Economic Review. 2013, roč. 61, č. 2. [vid. 15.12.2020]. DOI: 10.1057/imfer.2013.7. Dostupné z:

https://link-springer-com.zdroje.vse.cz/article/10.1057/imfer.2013.7

(17)

výrobu ve vyspělých státech, kde jsou stanovené hranice minimální mzdy, a tudíž celkové náklady na výrobek budou vyšší, nemohou často konkurovat a jsou nuceny přesunout výrobu do Asie. Dojde tedy k přesunu zaměstnání s nízkými požadavky do méně rozvinutých zemí a ke zvyšování rozdílů v rámci státu. Avšak následkem přesunu práce do méně rozvinutých zemí dojde k postupnému navyšování kvality života v těchto zemích a ke snižování ekonomických nerovností mezi státy.¹⁷

I jiné zdroje poukazují na to, že v momentě, kdy se ekonomika otevře mezinárodnímu obchodu dochází k navýšení příjmových nerovností. Dochází totiž k situaci, kdy větším firmám, které mají dostatek financí k tomu, aby vyvážely své výrobky na zahraniční trhy, začnou v porovnání s menšími firmami mnohem rychleji růst příjmy. Jsou tak schopny navyšovat platy svým zaměstnancům a stanou se více atraktivním zaměstnavateli na pracovním trhu, kteří si budou vybírat pracovníky s lepší kvalifikací. Pokud firmě stabilně rostou příjmy, může si v budoucnu dovolit buďto plně automatizovat výrobu či přesunout výrobu do země s nižšími náklady. Dochází zde tedy k možnému navyšování nerovností hned v několika případech. Zaprvé, v momentě, kdy se otevře ekonomika mezinárodnímu obchodu, tak firmy, které vyvážejí jsou schopny navyšovat platy svým zaměstnancům. Zadruhé, mohou část produkce automatizovat, čímž dojde k navýšení nezaměstnanosti manuálních pracovníků.

Zatřetí, mohou část výroby přesunout do zahraničí, čímž opět dojde k navýšení nezaměstnanosti.¹⁸

1.2.4 Rozdíly ve vzdělání

Vliv příjmových nerovností na příležitosti je pravděpodobně nejlépe viditelný na příkladu vzdělávání. Vzdělání hraje ve snižování nerovností velmi důležitou roli. Pokud rodina disponuje nízkým finančním zabezpečením, pravděpodobnost toho, že se dítěti dostane dobrého vzdělání je mnohem nižší než u dětí, které pocházejících z finančně zabezpečených rodin.¹⁹

17 KRUGMAN, P. VENABLES, A. (1995) Globalization and the Inequality of Nations. The Quarterly Journal of Economics.

Oxford University Press, 1995, roč. 110, č. 4. str. 857-862. [vid. 20.12. 2020]. DOI: 10.2307/2946642. Dostupné z:

http://www.jstor.org/stable/2946642

18HELPMAN, E. ITSKHOKI, O. REDDING, S. (2010) Inequality and Unemployment in a Global Economy. Econometrica.

[Wiley, Econometric Society], 2010, roč. 78, č. 4. Str. 1239-1243. [vid. 26.12.2020]. Dostupné z: https://www-jstor- org.zdroje.vse.cz/stable/pdf/40928439.pdf

19 CORAK, M (2013). Income Inequality, Equality of Opportunity, and Intergenerational Mobility. Journal of Economic Perspectives. 2013, roč. 27, č. 3. str. 86. [vid. 12.12.2020]. DOI: 10.1257/jep.27.3.79. Dostupné z:

(18)

Děti z nízkopříjmových rodin často navštěvují školy s nižší reputací, což výrazně snižuje jejich šance na přijetí na lepší školy v pozdějších letech. Možnosti získání lepšího vzdělání, dovedností, zkušeností a zvýšení potenciálu dítěte jsou tak velmi mizivé. To vede k tomu, že šance na uplatnění v dospělém věku není tak vysoká, jako u dětí, které měly možnost docházet do lepších škol. Roli zde hraje i přístup k mimoškolním aktivitám jako jsou např. sportovní či výtvarné kroužky, které jsou důležité pro vývoj dovedností v mladším věku. Přístup k těmto aktivitám je pro nízkopříjmové rodiny též velmi limitován. Následkem toho pak jedinci z nízkopříjmových rodin obdrží nižší mzdy, stejně tak jako jejich rodiče a je velmi pravděpodobné, že jejich děti se v budoucnu setkají se stejným problémem. Navíc velmi často dochází k tomu, že děti z nízkopříjmových rodin nejsou motivovány svými rodiči k tomu, aby navštěvovaly vysokou školu. Místo toho se rozhodnou jít po střední škole pracovat, aby pomohly s rodinným rozpočtem. Mimo to, jak již bylo výše zmíněno, dochází k nahrazování pracovníků s nízkou kvalifikací stroji. Tito pracovníci se setkávají s problémem nalezení nového zaměstnání, protože nabídka práce v daném oboru klesá důsledkem nahrazování stroji.

Následkem toho dochází k demotivaci těchto pracovníků, kteří jsou odrazeni od hledání nového zaměstnání, protože věří, že nové zaměstnání nenajdou. Klesá tak pracovní participace a propast se ještě více prohlubuje. Tímto se však velmi snižuje možnost sociální mobility a je pravděpodobné, že se rodina ocitne v začarovaném kruhu. Z toho důvodu dochází k navyšování počtu chudších obyvatel a snižování počtu obyvatel patřících do střední třídy.²⁰

1.2.5 Zmenšování střední třídy

Jedním z následků navyšování příjmových nerovností bylo zmenšování počtu jedinců či rodin, kteří můžou být zařazeni do střední třídy. Pro ty, kteří již ve střední třídě jsou, se naopak zvyšují šance na propad mezi chudší obyvatele v porovnání se šancí posunou se do vrstev vyšších. Po mnoho let byla střední třída známkou spokojeného života díky stabilnímu zaměstnání, které přinášelo stabilní příjem. S růstem automatizace, rozvojem umělé inteligence, navyšováním nákladů na bydlení a vzdělání se však jistota zaměstnání pro střední i nižší vrstvu stává čím dál méně pravděpodobnou.²¹ Mimo to se náklady pro život zvyšují

20 CORAK, M (2013). Income Inequality, Equality of Opportunity, and Intergenerational Mobility. Journal of Economic Perspectives. 2013, roč. 27, č. 3. str. 83-86, 88. [vid. 12.12.2020]. DOI: 10.1257/jep.27.3.79. Dostupné z:

21 OECD (2019), Under Pressure: The Squeezed Middle Class, OECD Publishing, Paris. Str. 24. ISBN 978-92-64-15034-8 [vid. 27.12.2020]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/689afed1-en

(19)

mnohem rychleji, než se zvyšují příjmy. Rychlost růstu příjmů u různých příjmových skupin zemí OECD je možné pozorovat na Grafu 2. Důsledkem toho se stále více lidí přesouvá do nižších příjmových skupin. Pro tyto skupiny je čím dále více náročné získat kvalitní stabilní zaměstnání, kvalifikované vzdělání či dovolit si základní zdravotní péči, což jsou však hlavní předpoklady pro posun do vyšších tříd. Během této doby se však podíl lidí připadajících do nižší vrstvy snižuje a střední třída má tak tendence zanikat.

Přítomnost střední třídy je však základem pro ekonomický rozvoj států. Státy potřebují finance, které do ekonomiky proudí ze střední třídy díky jejich investicím, a to zejména do vzdělání, zdravotní péče a do ostatních aktiv souvisejících se zvyšováním kvality života.

Především investice do vzdělání hrají klíčovou roli, protože díky nim dochází k rozvoji lidského kapitálu. Střední třída se vysoce podílí na podnikatelských aktivitách, bez kterých nebude docházet k ekonomickému rozvoji.²² Pokud se však ale většina obyvatel ocitne v nižších vrstvách, kde budou mít sotva dostatek financí na uspokojení základních potřeb, tak zcela jistě nebude docházet k investicím a zakládání nových podniků, protože na to obyvatelé nebudou mít patřičné finanční prostředky. Tyto aktivity jsou však nezbytné pro ekonomický růst, zvyšování HDP a celkové životní úrovně uvnitř daného států.

Graf 2: Rychlost růstu příjmů pro odlišné příjmové skupiny zemí OECD

Zdroj: OECD (2019). Under Pressure: The Squeezed Middle Class, OECD Publishing, Paris. Str. 21. ISBN 978-92-64-15034- 8 [vid. 30.12.2020]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/689afed1-en

100%

110%

120%

130%

140%

150%

160%

170%

1985 1990 1995 2000 2005 2010 2015

Top 10% Medián Spodních 20-40% Spodních 10%

(20)

V roce 2016 byl průměrný růst příjmů střední vrstvy v zemích OECD kolem 0,3 % ročně, naopak na přelomu tisíciletí se meziroční nárůst pohyboval okolo 1,6 %. Pro 10 % nejbohatších se však za stejnou dobu v některých státech téměř zdvojnásobil.²³ Před krizí 2008 měli lidé tendence utrácet v průměru více, než byl jejich měsíční příjem. Po krizi se tento trend však zcela obrátil a dnes je převážná část domácností nucena šetřit, a to hlavně z důvodu rapidního navyšování cen zdravotní péče, bydlení a vzdělání, což je nejvíce znatelné právě na příkladu USA. Od konce 90.let 20. století rostly ceny bydlení v průměru třikrát rychleji než příjem domácností, což může přispívat ke snižování mobility do více urbanizovaných oblastí.²⁴ Graf 3: Graf nárůstu nákladů v zemích OECD na vzdělání, zdravotní péči a bydlení v porovnání s inflací

Zdroj: OECD (2019). Under Pressure: The Squeezed Middle Class, OECD Publishing, Paris. Str. 24. ISBN 978-92-64-15034- 8 [vid. 30.12.2020]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/689afed1-en

Ceny bydlení se navyšují hlavně ve městech. Lidé jsou však nuceni se stěhovat do měst za prací, protože ve městech mají oproti méně urbanizovaným oblastem lepší šance na získání vyššího příjmu. Ušetřit zvládnou jen velmi malou část příjmu a na vzdělání jim tedy příliš mnoho prostředků nezbude. Často jsou rodiny nuceny se zadlužovat a roste tak míra

23OECD (2019), Under Pressure: The Squeezed Middle Class, OECD Publishing, Paris. Str. 21. ISBN 978-92-64-15034-8 [vid. 27.12.2020]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/689afed1-en

(21)

nesplacených dluhů, což má dopady na budoucí generace, a nejen že to snižuje jejich šance na posun do vyšší vrstvy, ale zvyšuje hrozbu další světové finanční krize důsledkem neschopnosti splácení úvěrů.²⁵

Důsledkem toho se začínají objevovat nové ideologické trendy. Jsou jimi například nacionalismus, populismus, izolacionismus, nárůst míry protekcionismu, které se značí především tím, že globalizaci považují za hrozbu pro budoucí rozvoj a jsou toho názoru, že stát by se měl upřednostňovat vlastní zájmy a snižovat angažovanost v zahraničních vztazích. Roste nedůvěra ve státní instituce, což je však základem pro fungující společnost a může v budoucnu vyvrcholit např. v navyšování kriminality či politické nestability. Prioritou státních institucí by tedy mělo být zachování důvěry, jelikož to podporuje správný a stabilní chod ekonomiky a zvyšuje ochotu a motivaci obyvatel investovat a riskovat. ²⁶

1.3 Historie příjmových nerovností v USA a jejich hlavní příčiny

Příjmové nerovnosti v USA začaly být tématem již od začátku 20. století, kdy se postupně začaly více a více projevovat. Největší nárůst v rozdílech příjmů mezi bohatými a chudými je však zaznamenáván od 70. let 20. století. Podíl 50 % nejchudších obyvatel na národním důchodu klesl z 20 % v roce 1980 na 13 % v roce 2016. Naopak podíl 1 % nejbohatších na národním důchodu se zdvojnásobil z 10 % v roce 1980 na 20 % v roce 2016.²⁷ Výše příjmu 1 % nejbohatších obyvatel USA rostla do začátku 30.let 20. století. V tuto dobu nabyla výše příjmů svého maxima a 1 % nejbohatších obyvatel tak připadlo cca 25 % veškerých příjmů.

Pak však nastala Velká hospodářská krize a tento podíl se do konce 70. let 20. století postupně snižoval až na cca 10 %.²⁸

26 OECD (2019), Under Pressure: The Squeezed Middle Class, OECD Publishing, Paris. Str. 16-28. ISBN 978-92-64-15034-8 [vid. 27.12.2020]. Dostupné z: https://doi.org/10.1787/689afed1-en

27 BUETTGENS, M. BLAVIN, F. PAN, C. (2021) The Affordable Care Act Reduced Income Inequality in the US [online].

Health Affairs, January 2021. Vol. 40, No. 1. str. 121. DOI: 10.1377/hlthaff.2019.00931. [vid. 7.3.2021]. Dostupné z:

https://www.healthaffairs.org/doi/pdf/10.1377/hlthaff.2019.00931

28 SAEZ, E. ZUCKAMAN, G. (2020). The Rise of Income and Wealth Inequality in America: Evidence from Distributional Macroeconomic Accounts [online]. Journal of Economic Perspectives, Vol. 34, No. 4, Fall 2020. str. 12. [vid. 18.3.2021].

Dostupné z:

(22)

Největší propad podílů 1 % nejbohatších na národním důchodu nastal ve 40. letech 20. století. Mezi roky 1940 a 1944 se propadl procentuální podíl na důchodu této příjmové skupiny z 15,7 % na 10,5 %.²⁹ Důvodem byla tzv. Velká komprese, což je označení pro desetiletí (1940-1949), během kterého se rapidně snížila míra příjmových nerovností v USA. Došlo např. ke snížení rozdílů zejména mezi hodinovou mzdou a přístupem ke vzdělání napříč celými USA. Roku 1935 byl přijat The National Labor Relaions Act, díky čemuž získaly odbory větší sílu a v návaznosti na to byl v roce 1938 přijat The Fair Labor Standards Act, který zavedl federálně stanovenou minimální výši hodinové mzdy, a to na 25 centů. V návaznosti na Velkou hospodářskou krizi a snahu vyrovnat příjmové rozdíly, byly zavedeny přísnější regulace finančního sektoru a příjmy finančních pracovníků začaly být mnohem přísněji kontrolovány.

Dále byla zavedena povinná školní docházka a povinná finanční podpora středních škol ze strany okresu. Díky tomu se zvýšila míra dokončení středních škol z 9 % v roce 1910 na 70 % v roce 1960.³⁰

Od počátku 80.let 20. století se však míra příjmových nerovností začala rapidně zhoršovat. V tuto dobu také začalo v USA docházet k silné politické polarizaci, která je dle Paula Krugmana, jednou z hlavních příčin nárůstů příjmových nerovností. Krugman je přesvědčen, že v 70. letech byly snahy o potlačení vlivu výsledků „New Deal“ ze strany republikánů, kteří se pomalu, ale jistě začali přiklánět „vpravo“. Začalo docházet k masivním podporám podnikání a ke snižování vyjednávacích sil odborů, což zapříčinilo nižší regulace pro vysoko postavené pracovníky a úředníky nebo zavedení regresivního zdanění.³¹ Mimo to se prvně začal projevovat vliv technologického rozvoje a automatizace procesů na zaměstnanosti. Stále se navyšoval počet vysokoškolsky vzdělaných obyvatel, ale již

https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257%2Fjep.34.4.3&utm_campaign=Economic%20Studies&utm_medium=email&u tm_content=2&utm_source=hs_email

29 BALLARD, CH. (2020). The Economics and Politics of the Fall and Rise of Income Inequality in the United States [online].

The Political economy of Inequality: U.S. and Global Dimension. Upjohn Institue for Employment Research 19.3.2020. str.

31. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z:

https://research.upjohn.org/cgi/viewcontent.cgi?filename=2&article=1280&context=up_press&type=additional

34 [vid. 20.3.2021]. Dostupné z:

31 KRUGMAN, P. (2009) The Conscience of a Liberal. W.W. Norton & Company 2009. str. 4-7. [vid. 23.3.2021]. ISBN: 978- 0-393-06069-0.

(23)

pomalejším tempem než dříve, poptávka po nich však rapidně vzrostla. V návaznosti na to se začala snižovat nabídka manuální práce ze strany firem, jelikož firmy začaly nahrazovat manuální pracovníky stroji či začaly přesouvat svou výrobu do zahraničí, aby snížily náklady.

Důsledkem toho se začaly projevovat mzdové rozdíly mezi lidmi s vysokoškolským a středoškolským vzděláním. Ze studie vypracované Thomasem Leumiexem navíc vyplynulo, že znatelné rozdíly ve mzdách se nacházejí i mezi vysokoškolskými absolventy, a to z hlediska získaných titulů.³²

K rapidnímu navyšování nerovností přispěla i ztráta vyjednávací síly ze strany odborů a snížení deregulace finančního sektoru, kde se důsledkem toho na přelomu tisíciletí mzdy finančních pracovníků dosáhly svého maxima. Udává se, že slabá regulace finančního sektoru má čtvrtinový podíl na zhoršení příjmových nerovností.³³

Za jednu z dalších příčin příjmových nerovností v USA je považována změna struktury rodin. Se změnou postavení žen ve společnosti, změnou přístupu k manželství, ale také 5násobným nárůstem míry uvěznění v USA mezi lety 1972-2000, začal narůstat počet rodičů samoživitelů. Udává se, že 60.letech 20.století byl podíl rodičů samoživitelů na celkové struktuře rodin v USA 7,4 %, v roce 2016 už to bylo 31,6 %.³⁴ Z výsledků studií zaměřených na strukturu rodin vyplývá, že začátkem 90.let 20. století začala růst míra výběrového párování, v rámci které mají lidé tendenci vybírat si svůj protějšek na základě podobnosti v dosaženém vzdělání, výši příjmu či sociálnímu postavení. Důsledkem toho dochází k nárůstu rozdílů v příjmech bohatých a chudých obyvatel. Udává se, že změny struktury rodin se na navyšování příjmových nerovností podílí cca z 15 %.³⁵

36-37 [vid. 20.3.2021]. Dostupné z:

33BALLARD, CH. (2020). The Economics and Politics of the Fall and Rise of Income Inequality in the United States [online].

38 [vid. 20.3.2021]. Dostupné z:

(24)

Daňový systém a míra zdanění je v USA dlouhodobě projednávaným tématem, a to především z toho důvodu, že funguje spíše ve prospěch bohatých. V současné době se využívá tzv. mezní míra zdanění, u které je příjem rozdělen do několika federálně stanovených částí, dle jeho výše, a každá část má jinou procentuální výši zdanění. V roce 2017 prezident Donald Trump podepsal snížení sazby daně pro nejvyšší příjmovou skupinu, čímž došlo ke zvýšení příjmů bohatých. Graf 4 popisuje vývoj nejvyšší sazby daně. Na něm je možné vidět, že těsně po vypuknutí Velké hospodářské krize se mezní sazba daně začala zvyšovat. Postupné zvyšování trvalo až do 60. let 19. století a od začátku 70.let se postupně snižuje.

Graf 4: Vývoj mezní sazby daně v letech 1913-2017

Zdroj: vlastní zpracování na základě dat z: Tax Policy Center (2020) Historical Highets Marginal Income Tax Rate [online].

TPC, February 4, 2020. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z: https://www.taxpolicycenter.org/statistics/historical-highest-marginal- income-tax-rates

38. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z:

https://research.upjohn.org/cgi/viewcontent.cgi?filename=2&article=1280&context=up_press&type=additional 7%

73%

25%

63%

81%

82%

91% 91%

77% 70%

50%

28%

40%

35% 35%

39,6%

37%

0%

10%

20%

30%

40%

50%

60%

70%

80%

90%

100%

1913 1920 1927 1934 1941 1948 1955 1962 1969 1976 1983 1990 1997 2004 2011 2014 2017

VÝŠE SAZBY ZDANĚNÍ

(25)

V současně době je procentuální sazba daně z příjmu rozdělena do 7 částí, dle výše příjmu. Dále je rozdělena dle toho, zdali je plátce daně svobodný, či daň platí sezdaný pár vyplňující přiznání společně, sezdaný pár vyplňující přiznání odděleně či je plátcem „hlava rodiny“. Za hlavu rodiny je považován plátce, který může prokázat, že platí více než polovinu výdajů domácnosti.

Tabulka 2: Výše sazby daně dle příjmu za rok 2020 (v USD)

SAZBA / STATUS SVOBODNÝ SEZDANÝ, PŘIZNÁVAJÍCÍ

SPOLEČNĚ

SEZDANÝ, PŘIZNÁVAJÍCÍ

SAMOSTATNĚ

HLAVA RODINY

10 % 0 – 9 875 0 – 19 750 0 – 9 875 0 – 14 100 12 % 9 876 – 40 125 19 751 – 80 250 9 876 – 40 125 14 101 – 53 700 22 % 40 126 – 85 525 80 251 – 171 050 40 126 – 85 525 53 701 – 85 500 24 % 85 526 – 163 300 171 051 – 326 600 85 526 – 163 300 85 501 – 163 300 32 % 163 301 – 207 350 326 601 – 414 700 163 301 – 207 350 163 301 – 207 350 35 % 207 351 – 518 400 414 701 – 622 050 207 351 – 518 400 207 351 – 518 400 37 % 518 401 + 622 061 + 518 401 + 518 401 + Zdroj: vlastní zpracování dle: JOSEPHSON, A. (2021) Federal Income Tax Brackets for Tax Years 2019 and 2020 [online].

Smartasset. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z: https://smartasset.com/taxes/current-federal-income-tax-brackets

Při danění pak systém postupuje následovně. Dejme příklad, kdy svobodný jedinec bude mít roční příjem 45 000 USD. Celkový příjem 45 000 USD je rozdělen do několika částí dle Tabulky 2. Tabulka 3 pak ukazuje rozdělení příjmů na 3 části a zdanění jednotlivých částí.

První část 9 875 USD mu bude zdaněna mírou 10 %. Následně bude druhá část příjmu ve výši 30 251 USD (rozmezí 9 876 – 40 125 USD) zdaněna 12 %. Nakonec, zbylých 4 874 USD bude zdaněno 22 %. Z celkových 45 000 USD tedy jedinec zaplatí na daních 5 690 USD.

Tabulka 3: Příklad systému zdanění

SAZBA ČÁST PŘÍJMU (USD) VÝŠE DANĚ (USD)

10 % 0 – 9 875 987,5

12 % 9 876 – 40 125 3 629,88 22 % 40 126 – 45 000 1 072,28

Zdroj: vlastní příklad

Jednou z dalších skutečností, které v USA přispívají ke zvyšování příjmových nerovností je korporátní daň. V USA se navyšuje trend vzniku tzv. „past-through“ což jsou malé obchodní subjekty, jež se nemusejí podílet na platbě korporátní daně. Řadí se mezi ně např. společnosti s ručením omezeným či partnerská uskupení. Tyto subjekty nemají povinnost platit korporátní

(26)

daň, která byla díky reformě Tax Cuts and Jobs Act iniciované Donaldem Trumpem snížena z 35 % na 21 %.³⁶ Oproti tomu se příjem rozdělí mezi jednotlivé vlastníky, kteří mají povinnost tento příjem zdanit sami za sebe. Čím více se příjem rozdělí, tím méně poté jednotlivé subjekty platí na daních. K tomu se navíc udává, že v USA je do daňových příjmů zahrnuta pouze 1/3 všech kapitálových příjmů. Mezi příjmy, které nebývají zahrnuty se řadí např. příjmy z pronájmu domů, bytů a pozemků, zisky z penzijních fondů, dividendy a úroky získané na svěřeneckých fondech.³⁷

Poslední skutečností, která dle studií měla zásadní vliv na zvyšování příjmových nerovností v USA je mezinárodní obchod, který do 70.let 20. století hrál nepříliš důležitou roli pro ekonomiku USA, což se po konci tohoto desetiletí změnilo. Od té doby mezinárodní obchod a spolupráce kontinuálně rostly. Postupem času se náklady na výrobu v USA zvyšovaly, důsledkem čehož americké firmy začaly přesouvat svoji výrobu do levnější Asie, zejména do Číny. Ta pro americké společnosti představovala možnost snížení obzvlášť výrobních a mzdových nákladů. Mimo to, přesunutí výroby do Asie přinášela americkým společnostem šanci expandovat na nové trhy v Asii. Zlom přišel kolem roku 2008, kdy se američtí obyvatelé začali vracet zpět k tradičním domácím výrobkům.³⁸ Zcela zásadní událostí pro ekonomiku USA byl vstup Číny do WTO v roce 2001. Důsledkem toho vztahy mezi Čínou a USA začaly vyostřovat, jelikož levný import z Číny působil na americké výrobky velký nátlak, což se samozřejmě americkým výrobcům nelíbilo. Od roku 2001 je USA s Čínou v obchodním deficitu, který v roce 2018 dosáhl výše 420 miliard USD. Udává se, že v období 2001–2018 ubylo, důsledkem importů z Číny, v USA cca 3,7 milionů pracovních míst. 75 % těchto míst bylo ze sektoru výroby.³⁹ Navyšující se obchodní deficit zapříčinil nejen ztrátu pracovních míst,

36 Tax Policy Center. Key Elements of the U.S. Tax System [online]. Tax Policy Center, Urban Institute and Brookings Institution. [vid. 18.3.2021]. Dostupné z: https://www.taxpolicycenter.org/briefing-book/how-does-corporate-income-tax- work

37 SAEZ, E. ZUCKAMAN, G. (2020). The Rise of Income and Wealth Inequality in America: Evidence from Distributional Macroeconomic Accounts [online]. Journal of Economic Perspectives, Vol. 34, No. 4, Fall 2020. str. 12. [vid. 18.3.2021].

Dostupné z:

https://www.aeaweb.org/articles?id=10.1257%2Fjep.34.4.3&utm_campaign=Economic%20Studies&utm_medium=email&u tm_content=2&utm_source=hs_email

38KNIGHTON, B. (2018) How the US lost most of its Manufacturing [online]. Learning center. [vid. 15.4.2021]. Dostupné z:

https://www.raproducts.com/blog/how-the-us-lost-most-of-its-manufacturing/

39SCOTT, R. MOKHIBER, Z. (2020) Growing China trade deficit cost 3,7 milion American jobs between 2001 and 2018 [online]. Economic Policy Institute, January 30, 2020. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z: https://www.epi.org/publication/growing- china-trade-deficits-costs-us-jobs/

(27)

ale také snížení mezd u těch, které přetrvaly. Odhaduje se, že mezi roky 2001–2011 důsledkem deficitu přišli pracovníci (zejména tedy ti ze sektoru výroby) o celkem 37 miliard USD.⁴⁰ Z hlediska počtu ztracených pracovních míst důsledkem obchodního deficitu s Čínou je na prvním místě Kalifornie, kde ubylo 664 100 pracovních míst. Na druhém míst je Texas, kde došlo ke ztrátě 334 800 pracovních míst. Na třetím místě je New York se 185 100 ztracenými pracovními místy. ⁴¹

1.4 Současná situace příjmových nerovností v USA a ve světě

Jak již bylo výše naznačeno, příjmové nerovnosti nejsou problémem pouze posledních pár let, ale začaly se zhoršovat již v 70. letech 20.století a v současnosti se s nimi potýká velká část zemí OECD. Rozdíly mezi chudými a bohatými se neustále zvyšují a střední třída má tendence se zmenšovat. Během posledních 30 let vzrostl příjem ve všech příjmových skupinách, nicméně pro horních 10 % vzrostl mnohem více než pro nejchudších 10 %, což mělo za následek zvyšování rozdílů a snižování šancí na posun do vyšších příjmových skupin. Tento trend se pozastavil mezi roky 2007/8–2011/12, tedy těsně před začátkem krize a bylo možné ho pozorovat ještě pár let po jejím skončení. Naopak v některých státech (např. Řecko, Španělsko či Irsko) v tomto období průměrný příjem domácností klesal, avšak klesal rychleji pro dolních 10 % než pro nejbohatších 10 %, což také přispělo ke zvyšování rozdílů mezi skupinami. Z toho vyplývá, že jak v době ekonomického růstu, tak ekonomického poklesu mají rozdíly v příjmech tendence se navyšovat. Pro země OECD dnes platí, že průměrný příjem 10 % nejbohatších je v průměru 9,5x větší než průměrný příjem nejchudších 10 %, ale tento poměr se může velmi lišit při porovnání dvou států. Pokud vezmeme ku příkladu Dánsko, kde je tento poměr mezi 5-6 a porovnáme ho s Mexikem, kde je poměr kolem 30, dostáváme se

40 SCOTT, R. MOKHIBER, Z. (2020) Growing China trade deficit cost 3,7 milion American jobs between 2001 and 2018 [online]. Economic Policy Institute, January 30, 2020. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z: https://www.epi.org/publication/growing- china-trade-deficits-costs-us-jobs

41 SCOTT, R. MOKHIBER, Z. (2020) Growing China trade deficit cost 3,7 milion American jobs between 2001 and 2018 [online]. Economic Policy Institute, January 30, 2020. [vid. 20.3.2021]. Dostupné z: https://www.epi.org/publication/growing- china-trade-deficits-costs-us-jobs