Hlavní práce4891_xmatp27.pdf, 715.1 kB Stáhnout

Vysoká škola ekonomická v Praze

Bakalá ská práce

2007 Mat jková Pavlína

Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta podnikohospodá ská

Obor: Podniková ekonomika a management

Název bakalá ské práce:

Finan ní analýza - Karosa a.s., Vysoké Mýto

Vypracovala: Mat jková Pavlína

Vedoucí práce: Ing. Adam Bardún

P r o h l á š e n í

Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma:

„Finan ní analýza - Karosa a.s., Vysoké Mýto“

jsem vypracovala samostatn .

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v p iloženém seznamu literatury.

V Praze dne 20. 3. 2007 Podpis: ………..

POD KOVÁNÍ:

D kuji panu Ing. Adamu Bardúnovi za odborné vedení a cenné p ipomínky p i

tvorb bakalá ské práce.

Obsah:

SEZNAM ZKRATEK____________________________________________________________1-1 1. ÚVOD A VYMEZENÍ CÍLE PRÁCE __________________________________________ - 1 - 1.1. ÚVOD ___________________________________________________________________ -1- 1.2. VYMEZENÍ CÍLE PRÁCE_____________________________________________________ -1- 2. POPIS VYBRANÉHO PODNIKU_____________________________________________ - 2 - 2.1. POPIS PODNIKU KAROSA A.S. _______________________________________________ -2- 2.2. ZÁKLADNÍ ÚDAJE PODNIKU__________________________________________________ -2- 2.3. P EDM T INNOSTI________________________________________________________ -4- 2.4. HISTORICKÝ VÝVOJ________________________________________________________ -4- 2.5. PROFIL SPOLE NOSTI______________________________________________________ -5- 3. POUŽITÝ METODICKÝ APARÁT ___________________________________________ - 6 - 3.1. PODSTATA FINAN NÍ ANALÝZY ______________________________________________ -6- 3.2. UŽIVATELÉ FINAN NÍ ANALÝZY______________________________________________ -6- 3.2.1. EXTERNÍ UŽIVATELÉ ______________________________________________________ -6- 3.2.2. INTERNÍ UŽIVATELÉ_______________________________________________________ -6- 3.3. VSTUPY FINAN NÍ ANALÝZY_________________________________________________ -7- 3.4. METODY FINAN NÍ ANALÝZY________________________________________________ -7- 3.4.1. HORIZONTÁLNÍ A VERTIKÁLNÍ ANALÝZA ______________________________________ -8- 3.4.2. PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ ( TZV. ZLATÁ BILAN NÍ PRAVIDLA) ______________________ -8- 3.4.3. POM ROVÉ UKAZATELE____________________________________________________ -9- 3.4.4. PRACOVNÍ KAPITÁL (WC) _________________________________________________ -15- 3.4.5. DU PONT V ROZKLAD____________________________________________________ -15- 3.4.6. ALTMAN V INDEX_______________________________________________________ -16- 3.4.7. SWOT ANALÝZA________________________________________________________ -16- 4. APLIKA NÍ ÁST ________________________________________________________ - 18 - 4.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ _________________________________ -18- 4.1.1. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA – ROZVAHA _______________________________________ -18- 4.1.2. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA – VÝKAZ ZISK A ZTRÁT _____________________________ -21- 4.1.3. HORIZONTÁLNÍ ANALÝZA – CASH FLOW______________________________________ -22- 4.2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA Ú ETNÍCH VÝKAZ ____________________________________ -23- 4.2.1. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA - ^ROZVAHA__________________________________________ -23- 4.2.2. VERTIKÁLNÍ ANALÝZA – VÝKAZ ZISK A ZTRÁT________________________________ -25- 4.3. PRAVIDLA FINANCOVÁNÍ (TZV.ZLATÁ BILAN NÍ PRAVIDLA) _____________________ -26- 4.3.1. ZLATÉ BILAN NÍ PRAVIDLO________________________________________________ -26- 4.3.2. PRAVIDLO VYROVNÁNÍ RIZIKA _____________________________________________ -26- 4.3.3. POM ROVÉ PRAVIDLO ____________________________________________________ -27- 4.3.4. ZLATÉ PARI PRAVIDLO____________________________________________________ -27- 4.4. ANALÝZA POMOCÍ POM ROVÝCH UKAZATEL _________________________________ -27- 4.4.1. UKAZATELÉ RENTABILITY_________________________________________________ -28- 4.4.2. UKAZATELÉ LIKVIDITY ___________________________________________________ -29- 4.4.3. UKAZATELÉ AKTIVITY____________________________________________________ -30-

4.4.4. UKAZATELÉ ZADLUŽENOSTI _______________________________________________ -31- 4.4.5. UKAZATELÉ KAPITÁLOVÉHO TRHU__________________________________________ -32- 4.5. ANALÝZA PRACOVNÍHO KAPITÁLU __________________________________________ -32- 4.6. DU PONT V ROZKLAD_____________________________________________________ -33- 4.7. APLIKACE ALTMANOVA INDEXU ____________________________________________ -35- 4.8. SWOT ANALÝZA_________________________________________________________ -35- 4.9. POROVNÁNÍ PODNIKU SVÝVOJEM VODV TVÍ _________________________________ -37- 4.9.1. U^KAZATELÉ ROE ^A ROA _________________________________________________ -37- 4.9.2. B ^ŽNÁ, POHOTOVÁ A PEN ŽNÍ LIKVIDITA_____________________________________ -38- 4.9.3. VÝVOJ DALŠÍCH D LEŽITÝCH UKAZATEL ____________________________________ -39- 5. ZÁV R __________________________________________________________________ - 40 - 6. LITERATURA____________________________________________________________ - 42 - 7. SEZNAM TABULEK, ROVNIC A OBRÁZK _________________________________ - 43 - 7.1. SEZNAM TABULEK________________________________________________________ -43- 7.2. SEZNAM ROVNIC _________________________________________________________ -43- 7.3. SEZNAM OBRÁZK ________________________________________________________ -44- 8. P ÍLOHY________________________________________________________________ - 45 - .

Seznam zkratek

BV –Book Value vlastní kapitál na akcii

CP cenné papíry

PK istý pracovní kapitál

DHM dlouhodobý hmotný majetek

DNM dlouhodobý nehmotný majetek

EBIT – Earnings Before Interest and Taxes HV p ed úroky a zdan ním

EPS – Earnings Per Share istý zisk na 1 akcii

HV hospodá ský výsledek

P/E tržní cena akcie / zisk

ROA – Return On Assets rentabilita aktiv

ROE – Return On Equity rentabilita vlastního kapitálu

ROCE – Return On Capital Employed rentabilita investovaného kapitálu

VK vlastní kapitál

WC – Working Capital pracovní kapitál

1. Úvod a vymezení cíle práce

1.1. Úvod

Finan ní analýza pat í mezi základní schopnosti každého manažera, a proto je, zejména pro nás studenty Podnikohospodá ské fakulty, velmi d ležité, abychom její vypracování zvládli a mohli jednou ve svém budoucím zam stnání své poznatky aplikovat. Správnost finan ní analýzy je dost zásadní, nebo její záv ry slouží pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování dané spole nosti. Zdroji informací jsou zejména finan ní a ú etní výkazy (rozvaha, výkaz zisk a ztrát, výkaz cash-flow ), ale je možné použít i externí výkazy, které lze využít hlavn p i mezipodnikovém srovnání dosažených výsledk . Získaná data jsou podkladem pro ur ení finan ní pozice a zdraví podniku, a to prost ednictvím horizontálních a vertikálních analýz daných ú etních výkaz , analýz pom rových ukazatel a souhrnných index . Na základ zjišt ných hodnot rozhoduje vrcholové vedení o dalším postupu p i zlepšování hospoda ení spole nosti v budoucnosti. Tyto údaje však zajímají i mnoho dalších subjekt , a to jak interních (manaže i, vlastníci, zam stnanci), externích (banky, obchodní partne i, stát i p ípadní investo i), tak i zcela jiných, jako jsou nap íklad da oví poradci nebo noviná i. Finan ní analýza by tedy m la být dostate n p ehledná a pochopitelná nejen odborníkovi, ale i nezasv cenému laikovi.

1.2. Vymezení cíle práce

Spole ností, kterou jsem si vybrala pro finan ní analýzu, je KAROSA a. s. sídlící ve Vysokém Mýt . Zvolila jsem ji zejména proto, že v ní strávili celý sv j pracovní život moji prarodi e a protože je jedním z nejvýznamn jších podnik v okolí mého rodišt . Dalším d vodem byla její proslulost, vyskytuje se totiž na našem trhu již velice dlouho a její produkty každý z nás zajisté n kdy využil. Cílem práce je tedy vypracovat finan ní analýzu zmín ného podniku a na základ zjišt ných a zpracovaných dat z let 2002 – 2005 posoudit finan ní pozici a zdraví spole nosti. Finan ní analýza je hlavním nástrojem pro rozhodování o budoucích investicích, o rozši ování i omezování prodeje, o uv rovém zatížení a jeho výši, o stanovení cen produkt , a p i ešení dalších problém , které se asto neobejdou bez odpovídajících informací a podklad , které jim daná analýza poskytuje.

Cílem práce tedy bude poukázat na slabší místa finan ního ízení, pop ípad zjistit p í iny jejich vzniku, aby je bylo možné co nejsnáze odstranit. Výsledky analýzy shrnuji v záv ru bakalá ské práce.

2. Popis vybraného podniku

2.1. Popis podniku KAROSA a.s.

2.2. Základní údaje podniku Obchodní jméno:

KAROSA a.s.

Sídlo:

Dobrovského 74/II 566 03 Vysoké Mýto I : 48171131

Založení:

Spole nost vznikla 1. 7. 1993, zapsána je v Obchodním rejst íku vedeném Krajským soudem v Hradci Králové, oddíl B., íslo vložky 936.

Spole nost má zaregistrován základní kapitál ve výši 1 065 559 000 K , který je tvo en 1 065 559 akciemi s nominální hodnotou 1.000 K na jednu akcii.

Majetkové podíly:

97,98 % - Irisbus France S.A.

2,02 % - ostatní

SLOŽENÍ P EDSTAVENSTVA:

p edseda: Rudolf erný místop edseda: Jacques Averbuch

lenové: Petr Rusek Pavel Pachovský Alena Kozáková

Milan Rejsa Daniel Patka Jan Rulec Tab. 1 - Složení p edstavenstva

SLOŽENÍ DOZOR Í RADY:

p edseda: Jean Francois Victor Marie Plenat lenové: Miroslav Be i ka

Bohuslav Vítek

Jaroslav Veniger

Regis Blugeon

Franco Miniero

Stephane Vies

Francois Porteret

Florencio Callejo Delgado Tab. 2 - Složení dozor í rady

ORGANIZA NÍ STRUKTURA:

generální editel: Ing. Rudolf erný editelka pro lidské zdroje: JUDr. Alena Kozáková editel total kvality: Milan Rejsa

editel pro náb h nových výrobk : Ing. František Šeránek editel pr myslu a techniky: Ing. Jan Rulec

editel nákupu: Ing. Pavel Pachovský

editel konstrukce a vývoje: Ing. Daniel Patka

finan ní editel: Jacques Averbuch

editel pro organizaci a informatiku: Philippe Papillier

obchodní editel: Ing. Petr Rusek

editel poprodejních služeb: Ing. Radek Linhart Tab. 3 - Organiza ní struktura

Spole nost nemá organiza ní složku v zahrani í.

2.3. P edm t innosti

Spole nost KAROSA a.s. se zabývá zejména výrobou a prodejem autobus a náhradních díl , což p edstavuje asi 93 % výnos spole nosti.

Dalšími p edm ty innosti jsou nap íklad získávání a pronajímání movitého a nemovitého majetku, projektová innost v investi ní výstavb , automatizované zpracování dat, poskytování software, koup zboží za ú elem jeho dalšího prodeje a prodej, innost organiza ních a ekonomických poradc , provoz turistické noclehárny, opravy ostatních dopravních prost edk , výroba nástroj , ubytovací služby v ubytovacích za ízeních, získávání podíl v jiných podnicích nebo spole nostech a hospoda ení s nimi.

2.4. Historický vývoj

Výroba silni ních vozidel ve Vysokém Mýt se datuje již od roku 1895. Spole nost má tedy v tomto pr myslu dlouholetou tradici.

V roce 1948 došlo ke znárodn ní firmy a název byl zm n n na "KAROSA, továrna na karoserie a vozy, národní podnik, se sídlem ve Vysokém Mýt ". V následujícím roce se jméno spole nosti op t m ní, a to na "KAROSA, národní podnik Vysoké Mýto".

Mezníkem pro spole nost byl v eskoslovensku rok 1989, který p inesl zásadní zm ny v organizaci výroby i na trhu dopravních prost edk . Orientace na západní Evropu musela vzít v úvahu dosud málo respektované podmínky výroby a odbytu v tomto regionu a zejména rok 1993, kdy došlo k privatizaci. Dne 1.7.1993 vznikla KAROSA, akciová spole nost zabývající se výrobou autobus a zam stnávající 1 706 pracovník . Z ostatních závod státního podniku Karosa se staly samostatné privatizované podniky. Jednání s francouzskou firmou Renault V.I. vyústilo 2.11.1993 k vytvo ení spole ného podniku. Renault (získal 34 % akcií) a Evropská banka pro obnovu a rozvoj (získává 17 % akcií) se staly významnými akcioná i firmy. Renault poskytnul možnost využít veškeré moderní poznatky v konstrukci, technologii a ízení výroby autobus , v etn prodejní a servisní sít .

V prosinci 1996 Renault odkoupil 17 % akcií od Evropské banky pro obnovu a rozvoj a získal 51 % akcií spole nosti Karosa. V pr b hu roku 1998 koupil od investi ních fond a drobných akcioná dalších 21 % akcií.

Dne 1. února 1999 vzniká spole ný podnik francouzského Renaultu a italské spole nosti Iveco s názvem Irisbus Holding S. L., který vlastní 94 % akcií Karosy. Svým sjednocením

tyto spole nosti vytvo ily v oblasti výroby autokar a autobus podnik mezinárodního rozm ru (staly se druhým nejv tším výrobcem v Evrop a p ední spole ností ve sv tovém m ítku). Vlastnictví v nov vzniklé spole nosti je spravedliv rozd leno - 50 % Renault V.I.

a 50 % Iveco.

V kv tnu 1999 založila Karosa na Slovensku 100% dce inou spole nost Karosa s.r.o. sídlící v Bratislav . Jejím úkolem je budovat sít smluvních partner zabezpe ujících prodej nových autobus a poprodejní služby.

Spole nost Renault a Iveco podepsaly 17.10.2001 záv re nou dohodu umož ující spole nosti Iveco získat ú ast Renaultu (50 %) v Irisbusu. Zárove spole nosti Renault V.I. a Irisbus dosáhly dohody o vymezení ekonomických a obchodních vztah mezi ob ma spole nostmi po dobu p echodného období, nutného k uskute n ní celkové autonomizace spole nosti Irisbus.

2.5. Profil spole nosti

KAROSA a.s. pat í díky své výkonnosti a informa ní otev enosti mezi nejúsp šn jší firmy v eské republice. Výrobním programem spole nosti je úplný sortiment od m stských p es linkové až po turistické autobusy. V prodejním portfoliu spole nosti jsou také minibusy vyráb né spole ností Iveco.

Nejen díky dobrému pom ru užitných parametr a kvality k cen , rozvinuté síti autorizovaných servis a dostupnosti originálních náhradních díl , ale také samoz ejm díky spokojenosti zákazník s provozem autobus získává spole nost na oblib . Práv jednozna ná orientace na zákazníka je dlouhodob základním prvkem politiky jakosti i obchodní strategie spole nosti KAROSA a.s.

Autobusy z Vysokého Mýta jsou prodávány v mnoha evropských státech, a to zejména ve Francii, Itálii, N mecku, Finsku, Švýcarsku i v zemích Beneluxu. Nyní se KAROSA a.s.

také vrací nap . na trh Polska. Dále m žeme zmín né autobusy vid t nap . v karibském Guadeloupu, v Bejrútu i v Egypt .

Ve spole nosti pracuje p ibližn 1 600 pracovník , jejichž pr m rný plat p esahuje celostátní pr m r eské republiky. Prosperita firmy i jejich zam stnanc se odráží i na život obyvatel Vysokého Mýta a jeho okolí. KAROSA a.s. se navíc významn podílí na spole ensky prosp šných aktivitách v oblasti kultury, sportu i zdravotnictví.

3. Použitý metodický aparát

3.1. Podstata finan ní analýzy

Finan ní analýza pat í k základním dovednostem každého finan ního manažera. Tvo í každodenní sou ást jeho práce, nebo záv ry a poznatky finan ní analýzy slouží nejen pro strategické a taktické rozhodování o investicích a financování, ale i pro reporting vlastník m, v itel m a dalším zájemc m.¹ Výsledná data nejsou d ležitá jen pro ur ení momentálního zdraví spole nosti, ale hlavn p i rozboru základních vývojových tendencí v ase (zejména ve srovnání se standardem v oboru, odv tví i v porovnání s konkurencí).

3.2. Uživatelé finan ní analýzy

Uživateli informací z finan ní analýzy jsou uživatelé externí a interní.

3.2.1. Externí uživatelé

Externími uživateli jsou zejména investo i, banky, v itelé, stát a jeho orgány, obchodní partne i, konkurenti apod. Investo i pot ebují tyto informace pro rozhodování o tom, zda do podniku mají investovat nebo ne, d ležitá je zde míra rizika spojená s vloženým kapitálem.

Dalším d vodem m že být zájem o fakt, jak podnik zachází s již poskytnutým kapitálem (vlastníci kontrolují, jak manaže i hospoda í). Banky a ostatní v itelé cht jí v d t, jaká je finan ní situace jejich potenciálního dlužníka, aby se rozhodli, zda je bezpe né mu poskytnout úv r, pop ípad s jakým úrokem. Stát kontroluje zejména správnost vykázaných daní. Státní orgány zajímá zejména finan ní stav podnik , kterým byla ve ve ejné sout ži sv ena státní zakázka, dále rozd lování finan ních výpomocí i kontrola podnik se státní majetkovou ú astí. Obchodním partner m jde samoz ejm o schopnost podniku dostát splatným závazk m (solventnost, likvidita a zadluženost podniku). Nejedná se jim ale jen o krátkodobou d v ryhodnost, ale logicky i o dlouhodobou stabilitu dodavatelských vztah .

3.2.2. Interní uživatelé

Vnit ními (interními) uživateli výstup finan ní analýzy jsou hlavn manaže i a zam stnanci spole nosti. Manaže i využívají finan ní analýzu pro finan ní ízení na operativní i strategické úrovni. Mají p ístup k ve ejn nedostupným informacím a využívají je p i

1 KISLINGEROVÁ, E. : Manažerské finance. Praha: C.H. Beck 2004, str. 20

každodenní práci. Zam stnance m že finan ní situace podniku zajímat zvlášt kv li jistot v zam stnání i budoucímu vývoji mzdových a sociálních podmínek.

3.3. Vstupy finan ní analýzy

Základním zdrojem pro vypracování finan ní analýzy je ú etní záv rka, kterou lze nalézt ve výro ní zpráv spole nosti. Sou ástí ú etní záv rky je zejména rozvaha, výkaz zisk a ztrát a p ehled o pen žních tocích. Jednotlivé výkazy zaznamenávají v podstat stejné informace jiným zp sobem tak, aby byly kompletní. Jsou vzájemn propojeny, jak ukazuje následující obrázek.

Rozvaha

Dlouhodobý majetek Vlastní kapitál Ob žná aktiva Cizí kapitál

Krátkodobý finan ní majetek

Krátkodobé cizí zdroje Obrázek 1 - Provázanost finan ních výkaz

Nedílnou sou ástí správného vypracování analýzy je i p íloha k ú etní záv rce. Ú elem p ílohy je podat dopl ující a vysv tlující informace k rozvaze a výkazu zisk a ztrát.

Základním požadavkem je spolehlivost, neutralita a srozumitelnost vedení ú etních záznam .² Obsahuje obecné údaje, informace o použitých ú etních metodách a zp sobech oce ování, informace k rozvaze a p ehled o pen žních tocích.

3.4. Metody finan ní analýzy

Zpravidla aplikujeme dva rozborové zp soby, a to procentní rozbor a pom rovou analýzu.

Vycházíme vždy ze stavových (rozvaha) a tokových (výkaz zisk a ztrát, cash flow) ú etních výkaz , p i emž p i rozboru analyzujeme absolutní vstupní data vertikáln (tj. procentním rozborem) nebo horizontáln (tj. výpo tem rozdíl a index ).

2 KISLINGEROVÁ, E. : Manažerské finance. Praha: C.H. Beck 2004, str. 50

Výkaz zisk a ztrát

Cash Flow

3.4.1. Horizontální a vertikální analýza

P i horizontálním rozboru hledáme odpov na to, o kolik jednotek nebo procent se zm nila položka v ase a jsou zm eny pohyby jednotlivých veli in. Cílem vertikální analýzy ú etních výkaz je zjistit, jak se nap íklad jednotlivé majetkové položky podílely na bilan ní sum .

3.4.2. Pravidla financování ( tzv. zlatá bilan ní pravidla)

Zlaté bilan ní pravidlo financování

Pravidlo vyplývá z pot eby sladit asový horizont používání aktiv s asovým horizontem zdroj , kterými je majetek financován. Ve skute nosti je cílem to, aby podnik zajistil financování svého dlouhodobého majetku prost ednictvím vlastního kapitálu nebo dlouhodobých cizích zdroj . Naopak ob žná aktiva by m la být financována z krátkodobých zdroj . Je vhodné si uv domit praktickou povahu zásob, se kterými podnik operuje a které má ve své rozvaze. Pokud jde o trvale vázané nebo dlouhodobé zásoby, je nutné financovat je pomocí dlouhodobých, asov slad ných zdroj .

Zlaté bilan ní pravidlo vyrovnání rizika

Toto pravidlo se zabývá vztahy na stran pasiv a íká, že vlastní zdroje by m ly p evyšovat zdroje cizí, v krajním p ípad se mají rovnat. Samoz ejm záleží na oboru, v n mž spole nost podniká. Je zcela logické, že bude mít jiný pom r stavební spole nost a finan ní instituce. Je pat i né si uv domit, že s r stem zadluženosti podniku roste riziko v itele. Ocitne-li se podnik v horší situaci, musí platit úroky a splácet jistinu, což podnik pochopiteln na život neohrožuje, má-li dostatek vlastního kapitálu.

Zlaté bilan ní pom rové pravidlo

Pravidlo se zam uje na problematiku vztahu vývoje investic a tržeb podniku. Tempo r stu investic by nem lo p edbíhat tempo r stu tržeb. Požadavek je logický. P íliš vysoké investice by podnik do budoucna zat žovaly hned z n kolika d vod : snížená rentabilita, problémy likvidity, ztráta konkurenceschopnosti, nevyužití výrobní kapacity.

Zlaté bilan ní pari pravidlo

Zlaté pari pravidlo doporu uje, aby stálá aktiva p evyšovala vlastní kapitál, což by m lo umožnit financování také dlouhodobým cizím kapitálem. V opa ném p ípad by byl podnik p ekapitalizovaný a zp sob financování neefektivní.

3.4.3. Pom rové ukazatele

Tyto ukazatele pokrývají veškerou innost podniku. Jejich konstrukce a uspo ádání se liší s ohledem na cíl dané analýzy a okruh uživatel , pro které je analýza zpracovávána. Známe zejména ukazatele rentability, aktivity, likvidity, zadluženosti a ukazatele kapitálového trhu.

Ukazatele rentability (Profitability Ratios)

Pom ují kone ný efekt dosažený podnikatelskou inností v porovnání se vstupy. Udávají, kolik K zisku p ipadá na jednu K jmenovatele.

ROCE – rentabilita investovaného kapitálu m í, kolik provozního hospodá ského výsledku p ed zdan ním a nákladovými úroky podnik dosáhl z jedné koruny investované akcioná i a v iteli.³

ROCE = EBIT / ( VK + rezervy + dlouhodobé závazky + dlouhodobé bankovní úv ry)

Rovnice 1 - Rentabilita investovaného kapitálu

ROA – rentabilita aktiv je n kdy nazývána produk ní silou. Pom uje zisk s aktivy investovanými do podnikání, a to bez ohledu na jejich p vod. Dá se vyjád it více tvary, ale nejkomplexn jším z nich je ten, který k výpo tu používá zisk p ed zdan ním a nákladovými úroky.

ROA = EBIT / celková aktiva

Rovnice 2 - Rentabilita aktiv

ROE – rentabilita vlastního kapitálu je jedním z nejd ležit jších ukazatel pro akcioná e, spole níky a další investory. M í, kolik K istého zisku p ipadne na jednu korunu investovaného kapitálu. Na jeho výši má vliv více jednotlivých položek. K vyhodnocení jejich vlivu slouží Du Pont v rozklad, o kterém se zmíním pozd ji.

ROE = istý zisk / vlastní kapitál

Rovnice 3 - Rentabilita vlastního kapitálu

3 KISLINGEROVÁ, E. : Manažerské finance. Praha: C.H. Beck 2004, str. 72

ROS – rentabilita tržeb tvo í základ efektivnosti podniku. Zjistí-li analytik problémy zde, pak je lze p edpokládat ve všech dalších oblastech. íká, kolik zisku p ipadá na jednu K tržeb.

ROS = EBIT / (tržby z prodeje vlastních výrobk a služeb + tržby z prodeje zboží)

Rovnice 4 - Rentabilita tržeb

Ukazatele likvidity (Liquidity Ratios)

K dlouhodobé existenci podniku není d ležitá jen jeho výnosnost a rentabilita, ale také to, jak je schopen uhradit své závazky. K tomu, aby byl podnik likvidní, musí mít jisté prost edky vázány v aktivech, pohledávkách, zásobách a na bankovním ú tu. Setkáváme se zde s pojmy jako solventnost (schopnost podniku hradit v as), likvidita (schopnost p em nit aktiva na pen žní prost edky a t mi krýt závazky v as) a likvidnost (míra obtížnosti transformace majetku na hotovost). Likvidita je spojována s t emi hlavními ukazateli – b žnou, pohotovou a hotovostní likviditou.

B žná likvidita – m í, kolikrát je podnik schopen uspokojit své v itele, kdyby prom nil všechna ob žná aktiva na hotovost. Záleží zde na zp sobu oce ování zásob a pohledávek.

Optimální výše ukazatele je udávána mezi 1,6 – 2,5, odráží se zde tedy strategie managementu podniku.

B žná likvidita = ob žná aktiva / krátkodobé závazky

Rovnice 5 - B žná likvidita

Pohotová likvidita – vylu uje nejmén likvidní sou ásti ob žných aktiv, kterými jsou zásoby, pop ípad nedobytné pohledávky. Doporu ována je hodnota 0,7 – 1,0. Pokud jsou hodnoty vysoké, znamená to, že podnik neefektivn využívá vložených prost edk .

Pohotová likvidita = (ob žná aktiva - zásoby) / krátkodobé závazky

Rovnice 6 - Pohotová likvidita

Hotovostní likvidita – hotovostí je zde myšlen sou et prost edk na b žném ú tu, v pokladn a voln obchodovatelných cenných papír . Doporu ená hodnota je 0,2.

Hotovostní likvidita = pen žní prost edky / krátkodobé závazky

Rovnice 7 - Hotovostní likvidita

Všechny uvedené ukazatele likvidity by m ly být dopln ny o analýzu pracovního kapitálu, protože jsou statické.

Ukazatele aktivity (Aktivity Ratios)

Ukazatele aktivity jsou využívány zejména pro ízení aktiv. Informují, jak podnik využívá jednotlivé majetkové ásti.

Obrat aktiv – íká, kolik obrátek celkových aktiv se uskute ní za dané období, b hem kterého bylo dosaženo tržeb použitých pro výpo et ukazatele (nej ast ji jeden rok). Hodnota ukazatele by m la být minimáln 1.

Obrat aktiv = tržby / aktiva celkem

Rovnice 8 - Obrat aktiv

Obrat dlouhodobého majetku – ur uje efektivnost p i využívání budov, stroj a dalšího dlouhodobého majetku. Vypovídá o po tu obrátek dlouhodobého majetku v tržby za rok.

Využívá se zejména p i úvahách o nových investicích. Srovnáváme-li pomocí tohoto ukazatele podniky, musíme brát v úvahu zp soby odepisování a metody oce ování.

Obrat dlouhodobého majetku = tržby / dlouhodobý majetek

Rovnice 9 - Obrat dlouhodobého majetku

Obrat zásob – íká, kolikrát je za rok každá položka zásob vyskladn na a zase naskladn na.

P ebyte né zásoby jsou brány jako neproduktivní, roste kapitál, který nenese žádný výnos.

Obrat zásob = tržby / zásoby

Rovnice 10 - Obrat zásob

Doba obratu zásob – vyjad uje pr m rný po et dn , po n ž jsou zásoby vázány v podniku do doby jejich spot eby (v p ípad surovin a materiálu) nebo do doby jejich prodeje (u zásob vlastní výroby)⁴.

Doba obratu zásob = zásoby / (tržby / 360)

Rovnice 11 - Doba obratu zásob

Podobným zp sobem lze vypo ítat i dobu splatnosti pohledávek. Pro spole nost je výhodné mít tento ukazatel co nejnižší, nebo udává, kolik uplyne dní, než dojde k inkasu pen z za již poskytnuté výrobky a služby.

Doba splatnosti pohledávek = pohledávky / (tržby / 360)

Rovnice 12 - Doba splatnosti pohledávek

Stejn snadno spo ítáme i dobu splatnosti krátkodobých závazk udávající po et dní, po které z stávají krátkodobé závazky neuhrazeny.

Doba splatnosti krátkodobých závazk = krátkodobé závazky / (tržby / 360)

Rovnice 13 - Doba splatnosti krátkodobých závazk

Rozdíl mezi dobou splatnosti pohledávek a dobou úhrady krátkodobých závazk udává po et dn , které je nutné profinancovat.

Ukazatele zadluženosti (Leverage Ratios)

Podnik používá k financování aktiv krom zdroj vlastních i zdroje cizí, což ovliv uje výnosnost kapitálu a zárove riziko podnikání. Kdyby podnik používal jen kapitál vlastní, snížil by tak jeho výnosnost, zárove ale nelze vše financovat jen ze zdroj cizích kv li zmín nému riziku.

Ukazatel v itelského rizika

Ukazatel v itelského rizika = celkové cizí zdroje / celková aktiva

Rovnice 14 - Ukazatel v itelského rizika

4 KISLINGEROVÁ, E. : Manažerské finance. Praha: C.H. Beck 2004

Pom r vlastního kapitálu a celkových aktiv – íká, jaká ást aktiv je financována kapitálem akcioná .

= vlastní kapitál / aktiva

Rovnice 15 - Pom r vlastního kapitálu a celkových aktiv

Zadluženost, kterou m í tyto ukazatele se pohybuje od <0;1>.

Pom r kapitálu v itel a kapitálu akcioná – na tomto ukazateli má zájem p edevším investor, protože mluví o mí e rizika spojeného s podnikatelskou inností. Pohybuje se v intervalu <0; > a je dopl ován ukazatelem úrokového krytí, který íká, kolikrát celkový efekt reprodukce pokryje úrokové platby. Rozhraním investice a spekulace je hodnota ukazatele 3.

= kapitál v itel D / kapitál akcioná E

Rovnice 16 - Pom r kapitálu v itel a kapitálu akcioná

Úrokové krytí = EBIT / celkový nákladový úrok

Rovnice 17 - Úrokové krytí

Ukazatele tržní hodnoty (Market Value Ratios)

Tyto ukazatele podávají informaci, jak trh hodnotí minulou innost podniku a jeho výhled do budoucna. Jsou výsledkem všech výše zmín ných ukazatel a jsou d ležité zejména pro investory nebo potenciální investory, kte í cht jí v d t, jakou by m la jejich investice návratnost.

Ú etní hodnota akcie (BV – Book Value) je st edem pozornosti investor . BV zdravých podnik v ase roste.

BV = vlastní kapitál / po et emitovaných kmenových akcií

Rovnice 18 - Ú etní hodnota akcie

istý zisk na akcii (EPS - Earnings Per Share) íká, jaký je zisk na jednu kmenovou akcii, který by mohl být vyplacen jako dividenda akcioná i, pokud podnik neinvestuje. P i

srovnávání s ostatními podniky zde m že být problém v nastavené politice oce ování, rezervách i v odpisové politice jednotlivých podnik .

EPS = istý zisk / po et emitovaných kmenových akcií

Rovnice 19 - istý zisk na akcii

Dividendový výnos (Dividend Yield) udává v % zhodnocení investice a stává se tak kritériem pro držbu, koupi nebo prodej akcie.

Dividendový výnos = (dividenda na 1 akcii / tržní cena akcie) *100

Rovnice 20 - Dividendový výnos

Výplatní pom r (Payout Ratio) je vyjád ením toho, jak velký podíl istého zisku po zdan ní je vyplacen akcioná m a kolik je v nováno na reinvestici do podniku.

Výplatní pom r = dividenda na akcii / istý zisk na akcii (EPS)

Rovnice 21 - Výplatní pom r

Trvale udržitelné tempo r stu (g - Sustainable Growth Rate) – ur uje tempo r stu podniku p i kterém není pot ebné zajiš ovat dodate né vn jší zdroje, nem ní se struktura financování.

g = ROE * (1 - výplatní pom r)

Rovnice 22 - Trvale udržitelné tempo r stu

Pom r tržní ceny akcie k zisku na akcii – takto se vypo te cena, kterou jsou investo i ochotni zaplatit za každou K zisku na akcii. Nižší hodnota, než je odv tvový pr m r, sv d í o vyšší rizikovosti akcie, o slabších rozvojových možnostech podniku nebo o obou. Vyšší hodnota sv d í o d v e investor v budoucí r st podniku.

P/E = tržní cena akcie / istý zisk na akcii

Rovnice 23 - Tržní cena akcie k zisku na akcii

Ukazatel m kapitálového trhu se v práci v podstat nebudu v novat, protože akcie KAROSY a.s. nejsou ve ejn obchodovatelné.

3.4.4. Pracovní kapitál (WC)

Výpo et pracovního kapitálu (Working Capital) erpá z rozvahy a pat í mezi rozdílové ukazatele. Pracujeme zejména s pracovním kapitálem brutto (ob žná aktiva celkem) a pracovním kapitálem netto (ob žná aktiva – krátkodobé závazky).

3.4.5. Du Pont v rozklad

Du Pontova analýza se snaží postihnout vzájemné vazby mezi pom rovými ukazateli.

Rozklad ukazatel umož uje identifikovat základní složky ovliv ující rentabilitu aktiv ROA ( istý zisk / Aktiva) a rentabilitu vlastního kapitálu ROE ( istý zisk / Vlastní kapitál).

Z rozkladu je pak patrné, zda rentabilita vlastního kapitálu plyne spíše z vysokých marží (rentabilita tržeb) a pomalejšího obratu (obrat aktiv), p ípadn je-li tomu naopak, zda podnik má spíše nižší marže, ale vysokou obrátkovost.⁵

Základní Du Pontovy rovnice:

ROA = istý zisk / aktiva = ( istý zisk / tržby) * (tržby / aktiva)

Rovnice 24 - Rozklad rentability aktiv

ROE = istý zisk / vlastní kapitál

= ( istý zisk / tržby) * (tržby / aktiva) / (vlastní kapitál / aktiva)

Rovnice 25 - Rozklad rentability vlastního kapitálu

Kde:

istý zisk tržby

je rentabilita tržeb neboli zisková marže – snižování náklad

tržby aktiva

je obrat celkových aktiv – zvyšování tržeb na aktiva

5 KISLINGEROVÁ, E., HNILICA, J.: Finan ní analýza - krok za krokem. Praha: C.H. Beck 2005, str. 32

aktiva vlastní kapitál

je finan ní pákou – používání levn jších zdroj k financování aktiv podniku 3.4.6. Altman v index

Pomocí Altmanovy analýzy lze v podstat jedním íselným údajem (Z-faktor) vyhodnotit zdraví podniku. Abychom zjistili zmín ný Z-faktor, použijeme níže uvedenou rovnici, kde jsou jednotlivým ástem vzorce p i azeny ur ité váhy. Pro spole nost KAROSA a.s.

využíváme zjednodušený model, který se používá u podnik , jejichž akcie nejsou obchodované.

Z = 0,717*x1+ 0,847 *x2 + 3,107*x3 + 0,42*x4 + 0,998*x5

Rovnice 26 - Rovnice pro výpo et Z – faktoru

Kde:

x1 = istý pracovní kapitál / Aktiva

x2 = Nerozd lený zisk minulých let / Aktiva x3 = EBIT / Aktiva

x4 = VK / Celkové dluhy x5 = Tržby / Aktiva

Výsledek pak spadá do jednoho ze t í interval , které ur ují, zda je podnik zdravý, nachází se v šedé zón nebo zda mu hrozí bankrot. Intervaly výsledných hodnot jsou uvedeny v následující tabulce.

Z FAKTOR > 2,99 m žeme p edpovídat uspokojivou finan ní situaci 1,2 < Z FAKTOR > 2,99 "šedá zóna" nevyhran ných výsledk , nelze ur it

Z FAKTOR < 1,2 podnik je ohrožen vážnými finan ními problémy, hrozba bankrotu Tab. 4 – Intervaly hodnot Z – faktoru

3.4.7. SWOT analýza

SWOT analýza je velice d ležitou sou ástí každé finan ní analýzy, protože je základem pro ur ování budoucích strategií a plánování. Shrnuje veškeré zjišt né poznatky z finan ní analýzy a na základ získaných informací jsou vyhodnoceny silné a slabé stránky podniku

(strengths and weaknesses), jeho p íležitosti (opportunities) a hrozby (threats), kterým bude nutné v budoucnu elit. Na základ zjišt ných informací by m la být hledána východiska, která by vedla k posílení silných a zárove zmírn ní i úplnou eliminaci slabých stránek. Dále by m lo docházet k co nejlepšímu využití p íležitostí a p ekonávání hrozeb.

4. Aplika ní ást

4.1. Horizontální analýza ú etních výkaz

Sledujeme vývoj zkoumané veli iny v ase, a to nej ast ji k n jakému minulému ú etnímu období. Tabulka uvádí, o kolik procent se položka zm nila v i minulému období (relativní zm na) nebo o kolik se m ená hodnota zm nila absolutn .

4.1.1. Horizontální analýza – rozvaha

H O R I Z O N T Á L N Í A N A L Ý Z A

Rozvaha v plném rozsahu: KAROSA, a. s. relativní zm na absolutní zm na

Aktiva k 31.12. (tis. K ) 2005 2004 2003 2005 2004 2003

AKTIVA CELKEM 12,9% 15,2% 8,1% 729 949 746 692 366 612

A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL 0 0 0

B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 7,5% -0,3% -8,6% 101 245 -3 678 -126 910

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 111,2% 352,9% -10,4% 197 188 138 166 -4 538 B.II. Dlouhodobý hmotný majetek -8,2% -10,9% -8,6% -95 943 -141 844 -122 372

B.III. Dlouhodobý finan ní majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0 0 0

C. OB ŽNÁ AKTIVA 14,8% 22,7% 18,3% 636 335 792 363 539 571

C.I. Zásoby 28,5% -4,1% -14,7% 150 272 -22 322 -94 475

C.II. Dlouhodobé pohledávky -100,0% -100,0% -371 371 -137

C.III. Krátkodobé pohledávky 9,5% 61,0% 29,0% 317 227 1 268 431 466 935 C.IV. Finan ní majetek 40,9% -52,3% 23,9% 169 207 -454 117 167 248 D. OSTATNÍ AKTIVA - p echodné ú ty aktiv -59,3% -76,5% -45,6% -7 631 -41 993 -46 049

D.I. asové rozlišení -59,3% -76,5% -45,6% -7 631 -41 993 -46 049

Tab. 5 - Horizontální analýza – rozvaha (aktiva)

AKTIVA

Jak m žeme vid t z tabulky, celková bilan ní suma má rostoucí tendenci, v posledních letech velmi podobnou.

Aktiva v roce 2003 celkem vzrostla o 8,1 % (366 612 tis. K ) v i roku 2002. Došlo k inovaci informa ního systému SAP a koupi nového software CATIA, zárove byl ale vykázán úbytek DNM v souvislosti se zrušením podpory aplikace informa ního systému EBO 2000, proto v kone ném efektu DNM klesá o 10,4 %. P ír stek v DHM byl zap í in n rekonstrukcí budovy generálního editelství a sva ovny v celkové hodnot 8,8 mil. K , dále bylo po ízeno nové za ízení pro rovnání plech a byl vy azen sálový po íta a všechny kopírovací stroje zna ky Minolta, které byly nahrazeny kopírovacími stroji zna ky Canon formou nájmu. Celkov tedy zaznamenáváme pokles v DHM o 8,6 %. V zásobách je mimo jiné evidován všechen drobný hmotný majetek s životností sice nad jeden rok, ale s po izovací cenou pod 40 tis. K . Mírný pokles v zásobách byl zp soben poklesem celkového množství

vyrobených voz , a to o 29 ks. Nár st krátkodobých pohledávek byl zap í in n p evážn z d vodu odložených plateb m st, která dala p ednost obnov infrastruktury p ed splacením m stských autobus . Ke zm nám v krátkodobém finan ním majetku došlo díky poklesu pen z na b žném ú tu a velkému vzr stu termínovaných vklad a depozitních sm nek.

Zm ny v p echodných aktivech tvo í zejména náklady p íštích období, a to náklady na výzkum a vývoj a služby firem Hewlett Packard a Canon, které jsou rozloženy do více období.

Aktiva v roce 2004 vzrostla celkem o 15,2 % (746 692 tis. K ). Hlavní podíl na tomto zvýšení má nákup výsledk vývoje v hodnot 153.696 tis. K , což bylo za azeno do DNM.

Do položky DHM pat il i nákup obráb cího centra NC COSMEC v hodnot 2 544 tis. K , zárove ale byly prodány byty, stroje, vysokozdvižné vozíky a po íta e, což je d vodem pro pokles v DHM o 10,9 % ve srovnání k roku 2003. Zásoby p edstavují zejména autobusy a materiál k jejich výrob . Došlo k vylepšení logistických et zc , proto je zde vid t mírný pokles. Dlouhodobé pohledávky tvo í splatná sm nka a nájemné, celkem ve výši 371 tis. K . Na sum krátkodobých pohledávek 1 268 431 tis. K má vliv hlavn p j ka spole nosti Fiat Finance and Trade Ltd., která by m la být uhrazena z velké ásti v roce 2005, zaplacena však nebyla, spole nost Karosa a.s. má prozatím výnosy z úrok z této p j ky. Spole nost je ale p esv d ena o jejím ádném splacení, proto nevytvo ila opravnou položku. Zm ny v krátkodobém finan ním majetku zp sobily klasické zm ny na b žném ú tu, pokladn atd.

asové rozlišení je tvo eno hlavn o ekávanými p íjmy z prodeje byt a dosud nevyfakturovaným nárokem na reklamace motor Iveco.

Aktiva v roce 2005 vzrostla o 12,9 % (729 949 tis. K ). Na tomto vývoji se zejména podílí nákup výsledk vývoje ve výši 199 371 tis. K . Nákup p ípravk ARWAY, odsava Kemper, sva ovacích agregát , balicí linky a pojezdové plošiny, ale zárove prodej byt , administrativní budovy a vy azení výpo etní techniky a vozík , zp sobilo pokles v DHM o 8,2% (95 943 tis. K ). Zásoby se op t týkají autobus a materiálu k jejich výrob . Bylo dosaženo zlepšení v systému zásobování metodou just-in-time a zlepšily se i nákupní cenové podmínky. Dlouhodobé pohledávky tvo ené sm nkou a neobdrženým nájemným byly k roku 2005 za azeny mezi krátkodobé pohledávky. Ke splacení v tší ásti p j ky spole nosti Fiat Finance and Trade Ltd. m lo dojít zejména v roce 2005, ale podle záznamu v p íloze k ú etní záv rce 2005 se tato pohledávka k 31.12. 2005 objevuje v hodnot 2 298 060 tis. K , což mluví spíš o úroku než o splácení. V roce 2005 má spole nost ješt da ové pohledávky za

státem ve výši 78 782 tis. K . Nejv tší ást p íjm p íštích období je tvo ena o ekávanými p íjmy plynoucími z úrok z p j ky poskytnuté spole nosti Fiat Finance and Trade Ltd.

H O R I Z O N T Á L N Í A N A L Ý Z A

Rozvaha v plném rozsahu: KAROSA a. s. relativní zm na absolutní zm na

PASIVA 2005 2004 2003 2005 2004 2003

PASIVA CELKEM 12,93% 15,25% 8,09% 729 949 746 692 366 612

A. VLASTNÍ KAPITÁL 9,33% 9,98% 9,61% 384 771 374 191 328 981

A.I. Základní kapitál 0,00% 0,00% 0,00% 0 0 0

A.II. Kapitálové fondy 0,00% 0,00% 0,83% 0 0 1 017

A.III. Rezervní fondy a ostatní fondy ze zisku 10,28% 10,81% 10,23% 18 802 17 840 15 307 A.IV. Hospodá ský výsledek minulých let 14,93% 15,03% 14,27% 353 961 309 772 257 343 A.V. Výsledek hospoda ení b žného ú etního období (+/-) 3,14% 13,86% 19,70% 12 008 46 579 55 314

B. CIZÍ ZDROJE 22,82% 37,77% 3,17% 346 332 416 073 33 801

B.I. Rezervy 5,97% 24,95% 6,20% 12 202 40 790 9 539

B.II. Dlouhodobé závazky 8,47% -27,36% 54,59% 2 572 -11 445 14 769 B.III. Krátkodobé závazky 25,84% 43,15% 3,52% 331 558 386 728 30 493

B.IV. Bankovní úv ry a výpomoci -100,00% 0 0 -21 000

C. OSTATNÍ PASIVA - p echodné ú ty pasiv -100,00% -97,42% 9,37% -1 154 -43 572 3 830

C.I. asové rozlišení -100,00% -97,42% 9,37% -1 154 -43 572 3 830

Tab. 6 - Horizontální analýza - rozvaha (pasiva)

PASIVA

V pasivech zaznamenáváme rok od roku r st a to logicky odpovídající r stu v aktivech.

Pasiva v roce 2003 - 2005

Zm ny ve vlastním kapitálu rostou rok k roku v podstat stejným tempem, což je zp sobeno zejména p erozd lením zisku minulých let do nerozd leného zisku spole nosti a zákonných rezervních fond . Rezervy p edstavují da ov uznatelné rezervy na opravy dlouhodobého hmotného majetku (rezervy na opravu budovy generálního editelství, hlavních výrobních hal a výrobních za ízení). Dlouhodobé závazky p edstavuje návratná finan ní výpomoc, která byla poskytnuta Ministerstvem pr myslu a obchodu na podporu výzkumu a vývoje v souladu s emisními limity EURO 3. ástka bude splacena v roce 2006. Vzhledem k tomu byl závazek v roce 2005 za azen mezi krátkodobé závazky, p esun je v tabulce z eteln vid t. Krátkodobé závazky ve všech letech vzrostly vzhledem k rok m minulým, je zde evidentní pozdržování plateb v obchodním styku. Dohadné ú ty pasivní obsahují zejména b žné nevyfakturované dodávky. Od roku 2004 jsou zde vykazovány i nevyplacené provize dealer m, které byly v minulých letech vykazovány ve výdajích p íštích období.

4.1.2. Horizontální analýza – výkaz zisk a ztrát

Výkaz zisku a ztrát: KAROSA a. s. relativní zm na absolutní zm na

Položka 2005 2004 2003 2005 2004 2003

I. Tržby za prodej zboží -9,9% 23,6% 7,0% -42 254 81 432 22 445

A. Náklady vynaložené na prodané zboží -13,1% 27,0% 2,1% -38 562 62 480 4 800

+ OBCHODNÍ MARŽE -2,8% 16,7% 18,4% -3 692 18 952 17 645

II. Výkony 3,9% 9,0% 2,4% 227 583 478 690 124 469

B. Výkonová spot eba 6,6% 9,5% 0,8% 309 867 406 743 32 460

+ P IDANÁ HODNOTA -6,8% 7,7% 10,2% -85 976 90 899 109 654

C. Osobní náklady 7,1% 0,4% -0,4% 36 669 2 133 -1 908

D. Dan a poplatky 8,5% 81,4% -28,3% 282 1 486 -722

E. Odpisy dl. nehmot. a hmotného majetku -2,5% -3,0% 15,2% -4 645 -5 707 24 739 III. Tržby z prodeje dl. majetku a materiálu -32,6% 154,9% -57,5% -12 877 23 970 -20 962 F. Z statková cena prod. dl. majetku a materiálu -37,4% 15,8% -61,6% -5 089 1 855 -18 885 G. Zm na stavu rezerv a opravných položek v provozní -81,2% -542,8% -0,1% -36 376 54 927 13 IV. Ostatní provozní výnosy 182,3% -40,2% 267,2% 33 906 -12 482 22 613

H. Ostatní provozní náklady 56,1% -38,7% 33,0% 17 310 -19 470 12 477

* PROVOZNÍ VÝSLEDEK HOSPODA ENÍ -13,6% 14,3% 25,6% -73 098 67 163 95 591

VI. Tržby z prodeje cenných papír a podíl 0 0 0

VIII. Výnosy z krátkodobého finan ního majetku -40,5% -61,7% -60,4% -957 -3 811 -9 410 M. Zm na stavu rezerv a opravných položek ve finan ní oblasti -100,0% 0 0 44 013

X. Výnosové úroky 5,9% 79,1% 21,2% 2 973 22 216 4 908

N. Nákladové úroky -22,4% 4800,0% -99,4% -11 48 -173

XI. Ostatní finan ní výnosy 7,4% 2,6% -48,3% 5 244 1 814 -64 429

O. Ostatní finan ní náklady -25,8% 73,2% -66,5% -32 663 53 453 -144 835

* FINAN NÍ VÝSLEDEK HOSPODA ENÍ -1291,1% -110,2% -1710,1% 39 934 -33 282 32 064 Q. Da z p íjm za b žnou innost -29,9% -8,4% 69,6% -45 171 -13 914 67 709

** VÝSLEDEK HOSPODA ENÍ ZA B ŽNOU INNOST 3,1% 14,3% 21,8% 12 007 47 795 59 946

XIII. Mimo ádné výnosy -100,0% -92,2% 0 -1 080 -12 780

R. Mimo ádné náklady -100,0% -92,4% 0 -365 -4 435

S. Da z p íjm z mimo ádné innosti -100,0% -115,6% 0 501 -3 713

* MIMO ÁDNÝ VÝSLEDEK HOSPODA ENÍ -100,0% -79,2% 0 -1 216 -4 632

*** Výsledek hospoda ení za ú etní období 3,1% 13,9% 19,7% 12 007 46 579 55 314 Výsledek hospoda ení p ed zdan ním -6,2% 6,6% 31,3% -33 164 33 166 119 310

Tab. 7 - Horizontální analýza - výkaz zisk a ztrát

Podíváme-li se na jednotlivé položky výkazu zisku a ztráty, lze konstatovat, že výsledek hospoda ení za ú etní období je pozitivní a meziro n se neustále zvyšuje. V roce 2003 o 19,7

% v porovnání k roku 2002, což iní 55 314 tis. K . P í inou tohoto velkého vzr stu je zvýšení provozního hospodá ského výsledku o 25,6 % (95 591 tis. K ). Dobrého výsledku bylo dosaženo zejména rostoucím exportem, tedy zvýšením tržeb, vzr stem výkon se sou asným poklesem výkonové spot eby, jistými úsporami v oblasti osobních náklad a r stem ostatních provozních výnos . V roce 2004 došlo ke zvýšení hospodá ského výsledku v i roku 2003 o 13,9 % (46 579 tis. K ), a to zejména díky exportu na trhy Slovenska, Polska, Itálie i Islandu. Op t došlo k úspo e v osobních nákladech, ke snížení odpis

z dlouhodobého majetku a zárove ke zvýšení tržeb z jeho prodeje. Rok 2005 nebyl tak p íznivý, došlo totiž k r stu výsledku hospoda ení jen o 3,1 % (12 008 tis. K ). Pokles byl zaznamenán zejména v tržbách, a to díky posilování koruny, které m lo vliv na snížení exportu. Projevil se zde i zvýšený zájem o autobusy nižší kategorie s menší spot ebou pohonných hmot jediného konkurenta – spole nost SOR Libchavy s.r.o.

4.1.3. Horizontální analýza – cash flow

H O R I Z O N T Á L N Í A N A L Ý Z A

relativní zm na absolutní zm na

P ehled o pen žních tocích (tis. K )

2005/2004 2004/2003 2003/2002 2005-2004 2004-2003 2003-2002 Z. Výsledek hosp. za b žnou in. bez zdan ní (+/-) -6,2% 6,8% 34,3% -33 163 33 881 127 655

A.1. Úpravy o nepen žní operace -8,6% 3,8% 25,9% -13 110 5 636 30 286

A.* istý pen ž. tok z provoz. in. p ed zda ., -1 0 0 -489100 Zm nami prac. kap., plac. úroky a mimo . polož. -0,067399 0,0610734 0,3229217 -46273 39517 157941 A.2. Zm na stavu nepen žních složek pracovního kapitálu -94,8% 135,4% -45,9% 820 050 -497 733 311 420

A.** istý pen ž. tok z provoz. in. p ed zda , plac. 0 0 0

úroky a mimo ádnými položkami -4,32529 -1,64047 -2,469788 773777 -458216 469361

A.3. Placené úroky -22,4% 4800,0% -99,4% 11 -48 173

A.4. P ijaté úroky 7,2% 79,1% 21,2% 3 600 22 216 4 908

A.5. Placené dan 31,7% 112,5% -64,6% -47 874 -79 989 129 570

A.6. P íjmy a výdaje s mimo ádnými ú etními p ípady -100,0% -92,1% 0 -715 -8 345 A.*** istý pen žní tok z provozní innosti -2,607735 -2,18037 -1,660789 729514 -516752 595667 B.1. Výdaje spojené s po ízením stálých aktiv 52,8% 186,2% -78,5% -97 386 -119 996 235 190 B.2. P íjmy z prodeje stálých aktiv -49,6% 344,6% 64,7% -14 911 23 304 2 657 B.*** istý pen žní tok vztahující se k incest. innosti 0,7274252 1,676236 -0,804812 -112297 -96692 237847 C.1. Zm na stavu dlouhodobých p íp. krát. Závazk -65,1% 129,7% -0,4% 7 445 -6 463 18 C.2. Dopady zm n základního kap. na pen ž. Prost edky 15,7% 20,6% -1 338 -1 458 -7 088 C.*** istý pen žní tok vztahující se k finan ní innosti -0,305487 0,6562552 1,414 6107 -7921 -7070 F. isté zvýš., respektive snížení pen ž. Prost edk -137,3% -371,5% -125,4% 623 324 -621 365 826 444 P. Stav pen ž. prost edk (a ekvivalent ) na po . obd. -52,3% 23,9% -46,9% -454 117 167 248 -619 626 R. Stav pen ž. prost edk (a ekvivalent ) na konci obd. 40,9% -52,3% 23,9% 169 207 -454 117 167 248

Tab. 8 - Horizontální analýza - cash flow

K istému snížení pen žních prost edk došlo v roce 2004, a to o 621 365 tis. K . Došlo ke snížení stavu nepen žních složek pracovního kapitálu z d vodu zm ny stavu pohledávek z provozní innosti, které se zvýšily o 815 327 tis. K (tj. o 198,1 %). Tato skute nost se podílela na snížení položky istý pen žní tok z provozní innosti p ed zdan ním, placenými úroky a mimo ádnými položkami, kdy došlo k poklesu o 458 216 tis. K .

V letech 2003 a 2005 došlo ke zvýšení istých pen žních prost edk , a to o 786 874 tis. K v roce 2003 a 623 324 tis. K v roce 2005. V obou zmín ných obdobích šlo zejména o zvýšení položky zm ny stavu nepen žních složek pracovního kapitálu (snížení stavu krátkodobých pohledávek z provozní innosti, které poklesly o 175 258 tis. K v roce 2003 a

982 865 tis. K v roce 2005). Na isté zvýšení (snížení) pen žních prost edk m lo samoz ejm vliv mnoho dalších položek (viz. tabulka). Zde jsou zmín ny jen ty nejvýrazn jší.

4.2. Vertikální analýza ú etních výkaz

Na jednotlivé položky nahlížíme ve vztahu k ur ité veli in (k celkové bilan ní sum nebo díl í bilan ní sum ).

4.2.1. Vertikální analýza - rozvaha

V E R T I K Á L N Í A N A L Ý Z A

Rozvaha v plném rozsahu: KAROSA a. s. podíl na bilan ní sum

AKTIVA k 31.12. (tis. K ) 2005 2004 2003 2002

AKTIVA CELKEM 100,0% 100,0% 100,0% 100,0%

A. POHLEDÁVKY ZA UPSANÝ VLASTNÍ KAPITÁL 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

B. DLOUHODOBÝ MAJETEK 22,7% 23,8% 27,5% 32,5%

B.I. Dlouhodobý nehmotný majetek 5,9% 3,1% 0,8% 1,0%

B.II. Dlouhodobý hmotný majetek 16,8% 20,6% 26,7% 31,5%

B.III. Dlouhodobý finan ní majetek 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

C. OB ŽNÁ AKTIVA 77,3% 76,0% 71,4% 65,3%

C.I. Zásoby 10,6% 9,3% 11,2% 14,2%

C.II. Dlouhodobé pohledávky 0,0% 0,0% 0,0% 0,0%

C.III. Krátkodobé pohledávky 57,5% 59,3% 42,5% 35,6%

C.IV. Finan ní majetek 9,1% 7,3% 17,7% 15,5%

D. OSTATNÍ AKTIVA - p echodné ú ty aktiv 0,1% 0,2% 1,1% 2,2%

D.I. asové rozlišení 0,1% 0,2% 1,1% 2,2%

Tab. 9 - Vertikální analýza - rozvaha (aktiva)

AKTIVA

Podíváme-li se na tabulku podílu hlavních položek na bilan ní sum , není zde z ejmá žádná extrémní zm na. Celková aktiva tvo í ve všech obdobích asi ze ¾ aktiva ob žná, a asi z ¼ dlouhodobý majetek. V ase roste podíl DNM na bilan ní sum (z 1 % v roce 2002 až na 5,9

% v roce 2005) a zárove klesá tento podíl u DHM (z 31,5 v roce 2002 až na 16,8 % v roce 2005). P í inami t chto zm n jsou investice spole nosti do nových software, výzkumu a vývoje a na druhou stranu prodeje DHM jako jsou byty, administrativní budova, stroje a po íta e. Blíže Byly tyto prodeje a nákupy zmín ny v horizontální analýze rozvahy. U ob žných aktiv zaznamenáváme r st podílu na bilan ní sum , který je zap í in n zejména r stem podílu krátkodobých pohledávek (z 35,6 % v roce 2002 na 57,5 % v roce 2005). Tento r st je pravd podobn spojen s odkládanými platbami odb ratel (nap . m sta po povodních 2002). K jistým výkyv m dochází u finan ního majetku a zásob, ale ty lze považovat za p irozené.