Hlavní práce76164_draa07.pdf, 1.3 MB Stáhnout

(1)

Vysoká škola ekonomická v Praze

Národohospodářská fakulta

Hlavní specializace: Veřejná správa a regionální rozvoj

KOMPARACE OBJEMU FINANČNÍCH PROSTŘEDKŮ POSKYTNUTÝCH OBCÍ

VYSOKÉ MÝTO NA DOTACE / DARY S PROSTŘEDKY SKUTEČNĚ VYUŽITÝMI ZA TÍMTO ÚČELEM V

JEDNOTLIVÝCH LETECH SLEDOVANÉHO OBDOBÍ

2016–2020 bakalářská práce

Autor: Adéla Drahošová

Vedoucí práce: Ing. Vilém Čáp

Rok: 2021

(2)

Prohlašuji na svou čest, že jsem bakalářskou práci vypracovala samostatně a s použitím uvedené literatury.

Adéla Drahošová

Ve Vysokém Mýtě,

dne 26. 5. 2021

(3)

Poděkování

Ráda bych zde poděkovala svému vedoucímu bakalářské práce Ing. Vilému Čápovi za odborné konzultace, užitečné rady a připomínky. Mé další poděkování patří pracovníkům MěÚ VM, kteří mi ochotně odpovídali na mé emaily a snažili se mi osvětlit, jak funguje systém udělování dotací a darů v praxi města VM. Zejména pak děkuji vedoucímu finančního odboru MěÚ VM panu Ing. Michalu Zimovi za poskytnutí materiálů důležitých pro kompletní zpracování této bakalářské práce a za ochotu s jakou mi též zodpovídal mé dotazy.

(4)

(5)

(6)

Abstrakt

Prvním cílem této bakalářské práce je komparace objemu finančních prostředků jednak poskytnutých a jednak skutečně využitých formou dotace/daru hrazených z rozpočtu obce Vysoké Mýto v jednotlivých letech sledovaného období 2016–2020 a to především na základě zásad schválených příslušným orgánem obce.

Druhým cílem je zjistit, zda hospodaření obce Vysoké Mýto ve sledovaném období bylo efektivní v návaznosti na objem skutečně vyčerpaných prostředků poskytnutých žadatelům formou dotace/daru. Nejefektivněji město alokovalo finanční prostředky z rozpočtu na dotace a dary v roce 2016, kdy došlo k 99,8 % čerpání těchto prostředků a na účet města bylo navráceno pouze 53 600 Kč. Rokem, kdy město Vysoké Mýto nejhůře odhadlo prostředky poskytnuté na dotace a dary byl „coronavirový“ rok 2020. Reálné čerpání kleslo na 92,5 % a subjekty bylo navráceno 2 102 700 Kč. Na základě těchto údajů lze vyvodit závěr, že hospodaření města VM bylo ve sledovaném období 2016–2020 efektivní. Výkyv v roce 2020 způsobený coronavirovou krizí město nemohlo přímo ovlivnit.

Teoretická část práce na začátku zasazuje téma do kontextu ekonomických teorií, dále se zabývá vysvětlením pojmů jako jsou dotace, dary a obec spolu s její působností.

Následně se věnuje nástrojům finančního hospodaření obce, jakými jsou střednědobý výhled rozpočtu, rozpočet (jeho funkce, skladba, příjmy a výdaje) a závěrečný účet, ze kterých jsou čerpána data pro komparaci v praktické části.

Praktická část je složena z krátké charakteristiky města Vysokého Mýta, zásad a programů pro poskytování dotací z jeho rozpočtu a z nejdůležitější části, kterou je komparace získaných dat. Nejvíce finančních prostředků alokovaných na dotace město schválilo v roce 2020 ve výši 28 073 400 Kč a konkrétně se vyčerpalo 25 970 700 Kč.

Nejméně peněz – 25 221 100 Kč poskytlo v roce 2016. Nejvíce peněz se vyčerpalo v roce 2019. Zde se jednalo o částku 27 303 500 Kč.

Na závěr jsou formulována doporučení pro město Vysoké Mýto, kdy prvním je přiblížení střednědobých výhledů realitě, tak aby nedocházelo k ustavičnému podhodnocování výdajů, ale naopak se zefektivnilo hospodaření města. Druhým doporučením je zmodernizování systémů žádostí o dotace elektronickými formuláři, které by usnadnily a zefektivnily systém udělování dotací z rozpočtu města, a třetím doporučením je odstranění programů a programových dotací a ponechání pouze

(7)

individuálních dotací, ve kterých by byly stanoveny podporované aktivity a procenty určeno kolik z částky celého projektu může město přispět žadateli o dotaci.

Klíčová slova

obec, dotace, dary, rozpočet, střednědobý výhled rozpočtu, závěrečný účet

JEL klasifikace

H71, H72, H75, H76

(8)

Abstract

The first objective of this bachelor thesis is the comparation of financial resources, both provided and used in the form of a subsidy/donation, paid from the budget of the town Vysoké Mýto in every single year of the watched period 2016–2020, especially based on the principles authorized by the town.

The second objective is to find out, whether or not the economy of Vysoké Mýto in the watched period was effective in continuity of the extent of actually used resources, provided to applicants via subsidy/donation. The allocation of the resources from the budget in the town was most effective in the year 2016 when the percentage of drawing these resources was 99,8 % and the town account recieved only 53 600 CZK. The worst year in this manner for the town Vysoké Mýto was the year 2020, however this year was also highly affected by the Covid-19 pandemic, which didn’t leave the town and its economy untouched. The actuall drawing decreased to 92,5 % and 2 102 700 CZK was returned by the subjects. Based on this information a conclusion can be deduced, saying that the economy of Vysoké Mýto was effective in the watched period of years from 2016 to 2020. The declection in 2020 caused by the Covid-19 pandemic could not have been evaded.

The theoretical part in the beginning puts the topic into the context of economical theory, furthermore it discusses the explanation of concepts such as subsidy, donation and town along with its coverage. Then the financial management of the town is discussed, specifically the medium-term budgetary outlook, budget (its function, composition, revenues and expenses) and the final account, from which the data used for comparation in the practical part are taken.

Practical part is conducted from short characteristics of the town Vysoké Mýto, principles and programmes for providing subsidies from its budget and most importantly follows the part with the comparation of the obtained data. The biggest amount of financial resources allocated for subsidies was authorized by the town in 2020 in the amount of 28 073 400 CZK, of which 25 970 700 CZK was used. The least amount of financial resources was allocated in 2016 – 25 221 100 CZK. The biggest amount of financial resources used was in 2019 – 27 303 500 CZK.

In the final part (conclusion), advices for the town of Vysoké Mýto are formulated.

The first is to approximate the medium-term budgetary outlook to the reality, so that

(9)

constant undervaluating of expenses doesn’t occur, but vice versa making the economy of the town more efficient. The second advice is to modernize the system for requets for subsidies with electronic forms, which would make the system of granting subsidies from the towns budget easier and more efficient. The third advice is to eliminate programs and program subsidies, which would only leave individual subsidies, in which the supported activities would be established and the percentage would be used to determine what amount of the project value could be provided by the town to the subsidy applicant.

Key words

municipality, subsidy, donation, budget, medium-term budgetary outlook, final account

JEL classification

H71, H72, H75, H76

(10)

Obsah

Úvod ... 1

1 Metodika ... 3

2 Teoretická část ... 6

2.1 Ekonomické teorie ... 6

2.1.1 Teorie veřejných financí^, ... 6

2.1.2 Teorie veřejné volby ... 7

2.1.3 Teorie byrokracie ... 8

2.2 Vymezení pojmů ... 10

2.2.1 Dotace ... 10

2.2.1.1. Neinvestiční dotace ... 11

2.2.1.2. Investiční dotace ... 12

2.2.2 Dary ... 12

2.2.3 Obec ... 13

2.2.3.1 Působnost obce ... 13

2.2.3.1.1 Samostatná působnost ... 14

2.2.3.1.2 Přenesená působnost ... 14

2.3 Nástroje finančního hospodaření obce ... 14

2.3.1 Střednědobý výhled rozpočtu ... 15

2.3.2 Rozpočet ... 16

2.3.2.1. Funkce veřejného rozpočtu ... 17

2.3.2.2 Rozpočtová skladba ... 18

2.3.2.2.1 Příjmy obcí ... 19

2.3.2.2.2. Výdaje obcí ... 20

2.4 Závěrečný účet^, ... 21

3 Praktická část ... 23

3.1 Charakteristika města Vysokého Mýta ... 23

3.2 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Vysokého Mýta v letech 2016–2020 ... 24

3.2.1 Shrnutí vývoje zásad v letech 2016–2020 ... 24

3.2.1.1 Změny zásad pro programové dotace ... 24

3.2.1.2 Změny zásad pro individuální dotace ... 25

3.2.1.3 Společné změny ... 25

3.3 Poskytování darů z rozpočtu města Vysokého Mýta v letech 2016–2020... 27

3.4 Dotační programy vyhlášené městem Vysokým Mýtem v letech 2016–2020 ... 27

3.4.1 Program podpory v oblasti životního prostředí ... 30

3.4.2 Program podpory v oblasti sociálních služeb, zdravotnictví a rodiny ... 31

3.4.3 Program podpory v oblasti kultury ... 31

3.4.4 Program podpory v oblasti školství ... 31

3.4.5 Program podpory v oblasti sportu ... 32

3.4.6 Program podpory v oblasti spolupráce s partnerskými městy ... 32

3.5 Dotace na domy v městské památkové zóně^, ... 33

(11)

3.6 Komparace objemů finančních prostředků poskytnutých na dotace/dary

s prostředky skutečně využitými za tímto účelem v letech 2016–2020^, ... 34

3.6.1 Sledovaný rok 2016 ... 36

3.6.2 Sledovaný rok 2017 ... 41

3.6.3 Sledovaný rok 2018 ... 46

3.6.4 Sledovaný rok 2019 ... 51

3.6.5 Sledovaný rok 2020 ... 56

3.6.6 Shrnutí ... 62

3.6.7 Doporučení ... 64

Závěr ... 66

Seznam zkratek ... 69

Seznam tabulek ... 70

Seznam grafů ... 71

Zdroje ... 72

Literární zdroje ... 72

Legislativa ... 73

Internetové zdroje ... 73

(12)

1

Úvod

Poskytování dotací a darů je významnou složkou výdajové, ale i příjmové stránky obecního rozpočtu. Tato práce se věnuje dotacím a darům jakožto výdajům z obecního rozpočtu. Zanalyzování této problematiky může pomoct při tvorbě přesnějších střednědobých výhledů, které pak budou více odpovídat realitě a umožní zefektivnění finančního hospodaření obce. Téma práce jsem si vybrala, protože jsem se chtěla dozvědět více o dotacích, o místě svého trvalého bydliště a o ochotě místních úředníků.

Aktuálnost spočívá v tom, že poskytování dotací a darů jako určité podpory pro subjekty je stále hojně využívaným finančním nástrojem obcí.

Na začátku práce ještě před teoretickou částí je uvedena metodika, popisující postup zpracování praktické části práce. Poté následuje již samotná teoretická část, která tvoří základ praktické části a zprvu obsahuje vymezené tři ekonomické teorie (teorie veřejných financí, veřejné volby a byrokracie) související se zkoumaným tématem. Po ní přichází na řadu vysvětlení pojmů, která jsou klíčová pro zpracování praktické části práce.

Prvním a zároveň nejdůležitějším pojmem je „dotace“, členěná na neinvestiční a investiční. Na dotaci navazuje „dar“ a posledním je „obec“ a její působnost. V praktické části jsou komparována data získaná ze střednědobých výhledů, rozpočtů a závěrečných účtů. V teoretické části proto dochází k definování těchto nástrojů hospodaření obcí.

U rozpočtu je pak ještě kladen důraz na funkce, skladbu a příjmovou a výdajovou stránku.

Struktura práce je zvolená tak, aby na sebe všechny komponenty logicky navazovaly a aby obecné věci byly uvedeny vždy před věcmi konkrétními. Komparace byla jako metoda vybrána, protože dokáže nejlépe pracovat se zjištěnými daty, a spolu s dílčí analýzou, která byla zvolená z důvodu, aby došlo k většímu proniknutí do hloubky zkoumaného tématu, je to ideální dvojice pro naplnění cílů této práce. Praktická část práce je započata krátkou charakteristikou zkoumaného města Vysokého Mýta. Poté je pozornost soustředěna na zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Vysokého Mýta a na jednotlivé programy vyhlašované městem Vysokým Mýtem pravidelně po dobu pětiletého sledovaného období. Těchto programů je v každém roce 6. Zvláštním druhem dotace je dotace poskytnutá na domy v MPZ, jenž je vysvětlena samostatně. Pak již následuje stěžejní část práce, kterou je komparace s prvky dílčí analýzy dat získaných z oficiálních stránek města Vysokého Mýta nebo od MěÚ Vysoké Mýto. Data jsou za každý rok uspořádána do dvou tabulek. První obsahuje výdaje celkové a rozčleněné na

(13)

2

běžné a kapitálové v kolonkách dvou střednědobých výhledů, schváleného rozpočtu a stavu k 31. 12 daného roku. Druhá (podrobnější) obsahuje data roztříděná do jednotlivých druhů dotací a darů z dokumentů „rozbor hospodaření“ a „ZÚ“.

Prvním cílem bakalářské práce je komparace objemu finančních prostředků jednak poskytnutých a jednak skutečně využitých formou dotace/daru hrazených z rozpočtu obce Vysoké Mýto v jednotlivých letech sledovaného období 2016–2020, a to především na základě zásad schválených příslušným orgánem obce. Druhým cílem je zjistit, zda hospodaření obce Vysoké Mýto ve sledovaném období bylo efektivní v návaznosti na objem skutečně vyčerpaných prostředků poskytnutých žadatelům formou dotace/daru. Ke splnění výše uvedených cílů jsou využita především data ze schválených rozpočtů, závěrečných účtů a schválených střednědobých výhledů rozpočtů obce. Práce dále potvrdí, nebo vyvrátí hypotézu, že obec přizpůsobuje výši finančních prostředků alokovaných na dotace/dary v konkrétním roce dle údajů skutečného čerpání těchto prostředků v roce předchozím.

(14)

3

1 Metodika

Teoretická část bude zpracována pomocí metody literární rešerše a budou v ní mj. vymezeny pojmy související s tématem práce nebo související ekonomické teorie.

Praktická část práce bude začínat stručným popisem města VM. Čerpáno bude z oficiálních stránek města a dat, která jsou uvedena na webu Českého statistického úřadu. Na popis města bude navázáno krátkým popisem zásad pro poskytování dotací a darů za dané sledované období 2016–2020 a jejich změnami v jednotlivých letech. Tato část poslouží k bližšímu pochopení systému poskytování dotací/darů. Pro tuto část bakalářské práce budou využity dokumenty z oficiálních stránek města, kde jsou ovšem zveřejněné pouze zásady za rok 2019, 2020 a 2021. O zbytek zásad bude nutné si zažádat na MěÚ VM.

Po zpracování zásad dojde k přesunu k jednotlivým programům, vypsaným městem VM ve sledovaném období 2016–2020. Poskytování programových dotací musí být v souladu jak se zásadami, tak i s pravidly v jednotlivých programech. Bude zde zpracována tabulka zaměřená na to, jak se objem finančních prostředků během let měnil a zda se shodoval s objemem, který byl schválen z rozpočtu města na daný program v konkrétním roce. Následovat bude krátká charakteristika každého ze šesti programů, jež město v každém roce sledovaného období vyhlásilo. Čerpáno bude z oficiálních stránek města, kde jsou uvedeny všechny programy vypsané v letech 2016–2020. Proč došlo k některým změnám, blíže osvětlí pracovníci MěÚ VM.

Zvláštním druhem dotací byly dotace poskytnuté na domy v MPZ. Tyto dotace byly v roce 2016 a 2017 udělovány pouze na obnovu fasád viditelných z veřejného prostranství a byly poskytovány formou příspěvků. Od roku 2018 se poskytování těchto financí řídí programem podpory v oblasti památkové péče. Tyto dotace však nejsou dotacemi programovými, ale individuálními. Bude jim věnováno pár samostatných odstavců. Tato část bude vycházet z dokumentů a informací poskytnutých MěÚ VM a z dokumentu zveřejněným na oficiálních internetových stránkách města VM.

Po rozboru a popisu zásad a programů, který je potřeba pro pochopení systému udělování dotací a darů z rozpočtu města VM, dojde k přesunu k hlavní části práce – komparaci objemu finančních prostředků poskytnutých obcí VM na dotace/dary s prostředky skutečně využitými za tímto účelem v jednotlivých letech sledovaného

(15)

4

období 2016–2020, a to především na základě zásad schválených příslušným orgánem obce. Metoda komparace byla zvolena, protože dokáže nejpřesněji naplnit cíle této práce, kterými jsou porovnání objemu finančních prostředků jednak poskytnutých a jednak skutečně využitých formou dotace/daru, a zjištění, zda hospodaření obce VM ve sledovaném období bylo efektivní v návaznosti na téma dotací/darů. K této metodě budou ještě vhodně užity prvky dílčí analýzy.

Na začátku kapitoly „Komparace“ bude uveden popis tabulek a dojde k vysvětlení pojmů v nich obsažených. Zmíněny budou také další informace poskytnuté MěÚ VM.

Poté se bude s každým rokem pracovat zvlášť, a nakonec dojde k jejich vzájemnému shrnutí. Každý rok bude obsahovat stručný úvod, kde budou zmíněny jednotlivé dokumenty a proces jejich schválení spolu s vybranými daty. Dále budou ke každému roku zpracovány dvě tabulky. První bude více obecná a bude za každý rok obsahovat dva střednědobé výhledy, schválený rozpočet, plnění k 31. 12. daného roku a pro lepší zorientování, zde budou vypočítána i procenta změn výhledů ke schválenému rozpočtu i k jeho plnění. Data budou z kategorie běžné výdaje, kapitálové výdaje a výdaje celkem.

Pro tuto část bude čerpáno z oficiálních stránek města, a to konkrétně z výhledů z roků 2014–2019, rozpočtů 2016–2020 a ze ZÚ 2016–2019. O ZÚ z roku 2020 bude nutné požádat MěÚ VM, protože zastupitelstvo závěrečné účty obvykle schvaluje až v červnu roku následujícího po roce, na který se ZÚ zpracovává. Následovat bude okomentování dat z tabulky.

Poslední částí u každého roku bude další, již konkrétnější tabulka obsahující data z rozboru hospodaření v kolonkách schválený rozpočet, upravený rozpočet a plnění rozpočtu k 31. 12. Z těchto dat bude opět vypočítáno procento změny. Tentokrát se ale bude jednat o změnu schváleného rozpočtu a upraveného a procenta plnění ke schválenému a upravenému rozpočtu. Dále bude obsahovat sloupečky „předpis (schváleno)“ a „poskytnuto“ spolu s procenty čerpání z dokumentu ZÚ. Nakonec budou uvedeny vratky v následujícím roce – ty budou odečteny od částky „poskytnuto“ v ZÚ, čímž vznikne údaj o reálném využití finančních prostředků. Data budou uvedena za kategorie běžné výdaje, kapitálové výdaje a výdaje celkem stejně jako u první tabulky.

Navíc ještě budou obsahovat rozdělení na investiční, neinvestiční dotace a na dary.

Neinvestiční dotace budou rozděleny na individuální dotace, které budou obsahovat dotace poskytnuté zastupitelstvem spolu s dotacemi poskytnutými radou, a programové dotace obsahující samostatně všechny programy. Data pro tuto část budou opět čerpána

(16)

5

z oficiálních stránek města. ZÚ za rok 2020 již bude poskytnut pro účely první tabulky, ale na MěÚ VM bude nutné se obrátit znovu s prosbou o poskytnutí rozboru hospodaření za rok 2020. Důležitými dokumenty pro tuto část budou ZÚ města 2016–2020 a dokument Hospodaření města VM k 31. 12. 2016–2020. Následovat bude opět rozbor a shrnutí údajů z tabulek.

Posledním bodem praktické části bude porovnání roků navzájem a také shrnutí poznatků, k nimž se v průběhu zpracování práce dospělo. Bude zde opět uvedena tabulka, která tentokrát bude obsahovat data za jednotlivé sledované roky a dva grafy, jež umožní přehledné porovnání. Na tomto základě budou formulována konkrétní doporučení a potvrzeny/vyvráceny hypotézy. Struktura práce je zvolená tak, aby na sebe jednotlivé části navazovaly a aby byla praktická část práce dostatečně propojená s částí teoretickou.

(17)

6

2 Teoretická část

Metodou zvolenou pro vypracování teoretické části je metoda literární rešerše, která poslouží jako odrazový můstek pro vypracování praktické části bakalářské práce.

Obsahuje vymezení a vysvětlení pojmů stěžejních pro dané téma. Blíže se zaměří na pojmy jako dotace a dary, rozpočet obce, jeho strukturu, střednědobý výhled rozpočtu a závěrečný účet případně další pojmy související s tématem. Na úvod jsou zmíněny ekonomické teorie.

2.1 Ekonomické teorie

Ekonomické teorie použité pro potřeby bakalářské práce jsou teorie veřejných financí, teorie veřejné volby a teorie byrokracie.

2.1.1 Teorie veřejných financí

^1,2

Veřejné finance jsou součástí keynesiáské, klasické i neoklasické ekonomie. Ve 20. století bylo nejvíce zastoupeno institucionální pojetí veřejných financí: využívání finančních nástrojů jako jsou daně a veřejné výdaje k ovlivňování podniků, domácností i jednotlivců a také dalších subjektů. Funkce veřejných financí je hlavně získávání potřebných finančních prostředků na financování státních zásahů.

„Teorie veřejných financí zkoumá, jak využívané finanční nástroje (uvalené daně, veřejné výdaje) působí na individuální ekonomické chování, na individuální rozhodování (jednotlivců, domácností a firem) o alokaci zdrojů, jaká je efektivnost využívání finančních nástrojů na státní zásahy.”³

Teorie veřejných financí se jako taková rozvíjí už od konce 19. století. Ve druhé polovině 20. století byla doplněna o teorii veřejné volby (viz. níže) a teorii fiskálního federalismu a navazuje na makroekonomii a mikroekonomii. Důvodem pro vznik této

1 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, ČR, 2011.

ISBN 978-80-7357-698-1, s. 15–18.

2 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: úvod do problematiky. 4. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: ASPI, 2008.

ISBN 978-80-7357-358-4, s. 15, 68.

3 PEKOVÁ, Jitka. Veřejné finance: teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer, ČR, 2011.

ISBN 978-80-7357-698-1, s. 18.

(18)

7

teorie byl měnící se hospodářský mechanismus ve společnosti a snaha lidí najít systém alokace zdrojů, který by pro ně byl nejefektivnější a přinášel jim nejvyšší užitek.

Teorie veřejných financí reagovala hlavně na problémy způsobené světovými válkami, velkou hospodářskou krizí, jež propukla v 30. letech 20. století a hospodářskou krizí 70. let 20. století. Různé směry teorie veřejných financí zdůvodňují potřebu minimalizovat státní zásahy do ekonomiky a na fungování trhu. Veřejné finance mají za úkol zabezpečit potřebné finanční prostředky a zajistit jejich efektivnost. Tudíž se veřejné finance stávají jedním z nástrojů hospodářské politiky státu.

Teorii veřejných financí zmiňuji mj. z toho důvodu, že ve své práci se také zabývám tématem rozpočtů, střednědobých výhledů a závěrečných účtů. Jedním z cílů práce je zjistit, zda hospodaření Vysokého Mýta bylo v návaznosti na poskytování finančních prostředků formou dotace/daru v daném období efektivní či nikoli.

2.1.2 Teorie veřejné volby

⁴

Teorie veřejné volby jako taková vznikla zveřejněním prací tří ekonomů: Duncana Blacka (1948), Jamese Buchanana (1949) a Kennetha Arrowa (1951). Dalšími pracemi v této oblasti byly práce od Anthony Downse, Gordona Tullocka a Mancura Olsona.

Postupně se z této teorie začala formulovat nová škola, která dostala název škola veřejné volby. Ta pomocí ekonomie zkoumá problematiku politického rozhodování.

Reálným problémem může být, že vláda dělá špatná rozhodnutí nebo dobrá rozhodnutí špatně uskutečňuje. Tyto problémy jsou tzv. „vládním selháním“, kdy dochází k neférovému přerozdělování a plýtvání. „Teorie veřejné volby klade na stůl témata jako jsou krátká období zvolených zástupců, měkké rozpočtové omezení či role peněz při financování voleb.“⁵

„Veřejná volba analyzuje motivy a činy politiků, vlády a vládních úředníků jako lidí s osobními zájmy, které se mohou či nemusí shodovat se zájmem veřejnosti, jíž mají sloužit. Je to analýza chování lidí v reálném světě.“⁶

4 HOLMAN, Robert. Dějiny ekonomického myšlení. 3. vyd. Praha: C.H. Beck, 2005.

Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9, s. 477–494.

5 SAMUELSON, Paul Anthony – NORDHAUS William D. Ekonomie: 18. vydání. Praha: NS Svoboda, 2007. ISBN 978-80-205-0590-3, s. 324.

Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9, s. 478.

(19)

8

Teorie veřejné volby vzešla z teorie veřejných financí a obecně je považována za ekonomickou analýzu politiky. Jedním z nejranějších objevů této teorie byla tzv. racionální ignorace (např. při volbách občan ví, že jeho hlas může ovlivnit výsledek voleb jen nepatrně, a proto nechce vynakládat svůj volný čas a prostředky na zjišťování informací, anebo k volbám vůbec chodit). Dala smysl pojmu politický cyklus. Dále například přispěla k rozvoji teorie byrokracie a definovala a popsala teorém středového voliče.

„Teorie veřejné volby zjednodušeně voliče považuje za „zákazníka“ a politika za

„výrobce“ či „obchodníka“. Každý z nich sleduje svůj vlastní zájem.“⁷

Škola veřejné volby jako první tvrdí, že politický člověk, který sleduje veřejný zájem, a člověk ekonomický sledující svůj vlastní zájem, můžou být jeden a tentýž.

Tato teorie je pro moji práci taktéž důležitá. Říká, že by úředníci měli sloužit lidem, ale zároveň sledují svůj vlastní zájem, který může být v rozporu se zájmem společnosti. Teorie nám pomůže lépe pochopit systém politiky a zorientovat se v úředním aparátu.

2.1.3 Teorie byrokracie

⁸

Teorie byrokracie patří pod školu veřejné volby a tento termín poprvé použil v roce 1745 francouzský ekonom-fyziokrat Vincent de Gournay. Vznikl jako složenina slov francouzského bureau (úřad, psací stůl) a řeckého kratein (vládnout).

Mezi první významy tohoto pojmu patřily:

1) problémy jako jsou nepřehlednost a zdlouhavost v běžných situacích i v novinářské profesi,

2) řízení státu jmenovanými úředníky spolu s nemožností běžných občanů zasahovat do tohoto procesu (tzv. politologické problémy)

3) a v sociologii snaha o řízení velkých správních i výrobních organizací.⁹

Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9, s. 479.

8 tamtéž, s. 486–487.

9 KASAL, Josef. Základy sociologie organizace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.

ISBN 978-80-7435-470-0, s. 22.

(20)

9

Sociologické pojetí více systematicky rozpracoval Max Weber. Dle něho je byrokracie jeden ze základních předpokladů racionálního kapitalistického podnikání.

V odborné sociologické literatuře patří k nejuznávanějším Bendixovo vymezení byrokracie a byrokratizace a Mertonovo klasické vymezení byrokratické osobnosti.

Merton kritizuje Weberovu koncepci a upozorňuje na to, že dodržování předpisů a pravidel se mění z pouhého prostředku v hlavní cíl jednání byrokrata.^10,11

K rozvoji teorie byrokracie významně přispěl ve 20. století Američan William Niskanen, který vychází z předpokladu, že výše postavení úředníci mají podnikatelského ducha a jsou zodpovědní za rozpočet úřadu. Hlavním cílem byrokrata je, že se snaží o maximalizaci rozpočtu svého úřadu, neboť od výše rozpočtu jeho úřadu se pak vyvíjí jeho plat, možnost vedlejšího příjmu, vliv, moc, společenské postavení a snadnost řízení úřadu. Definoval úřady jako neziskové organizace, které jsou alespoň částečně financovány z pravidelných prostředků nebo grantů.^12,13

Ke zvětšování svých rozpočtů byrokraté využívají lepší informovanosti o chodu úřadů, než jakou mají politici a taktéž svého monopolu nabídky. Kontrola byrokratů v případě soukromé společnosti je možná formou účetnictví, nicméně u vládní byrokracie tuto formu kontroly nelze prakticky využít. Byrokraté často mohou jednat ve svém vlastním zájmu, a ne nutně v zájmu občanů. V zájmu vládní byrokracie je též růst veřejných výdajů, protože když tyto výdaje rostou, rozšiřuje se veřejný sektor a s ním i počet jeho zaměstnanců.

Tato teorie je pro moji práci důležitá, jelikož součástí mé praktické části práce je také komunikace s úřady a tato teorie mi poslouží k pochopení jednání a chování úředníků.

10 KASAL, Josef. Základy sociologie organizace. Hradec Králové: Gaudeamus, 2014.

ISBN 978-80-7435-470-0, s. 22.

11 NEŠPOR, Zdeněk R. Sociologická encyklopedie: byrokracie. [online]. [cit.18. 4. 2021].

Beckovy ekonomické učebnice. ISBN 80-7179-380-9, s. 486–487.

13 NISKANEN, William A, JR. Bureaucracy & representative government. NewYork: Routledge, 2017.

ISBN 978-0-202-30959-0, s. 15.

(21)

10

2.2 Vymezení pojmů

V této subkapitole jsou vymezeny a vysvětleny základní pojmy související se zkoumaným tématem. Konkrétně jimi jsou pojmy dotace, dary, obec, střednědobý výhled rozpočtu, rozpočet a ZÚ.

2.2.1 Dotace

¹⁴

Dle vyhlášky 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě jsou dotace přijaté nebo vydané peněžní prostředky označené jako dotace v právním předpisu, rozhodnutí nebo v smlouvě, na jejímž základě jsou poskytovány, a souběžně s tím odpovídají definici transferu. Transfer je přijatý nebo vydaný peněžní prostředek, u kterého neexistuje žádná přímá protihodnota. Mohou jím být peněžité dary, příspěvky, dotace, subvence nebo jiné peněžní prostředky.¹⁵

Dotace mohou být intencionální (ex ante), kompenzační (ex post) a smíšené.

Dotace ex ante se poskytují na budoucí výdaje a vyúčtovávají se. Dotace ex post se poskytují na výdaje, které již proběhly a nevyúčtovávají se. Smíšené dotace jsou kombinací dvou předchozích a mohou se poskytovat jak na výdaje budoucí, tak na výdaje minulé.¹⁶

Dotace jsou zahrnuty v příjmech rozpočtů ÚSC jako dotace ze státního rozpočtu, státních fondů, rozpočtu kraje a zároveň i ve výdajích, kdy ÚSC poskytují dotace ze svých rozpočtů různým subjektům. Lze je poskytnout na základě žádosti o poskytnutí dotace nebo povinnosti vyplývající ze zvláštního právního předpisu, a to formou veřejnoprávní smlouvy. Nevyužité účelově a časově vymezené dotace nebo příspěvky je potřeba vrátit.

Vrácené rozpočtové prostředky jsou výdajem toho roku, kdy se uskuteční, a zároveň příjmem v roce, kdy k jejich vrácení došlo.

Při nedodržení povinnosti stanovené smlouvou, právním předpisem nebo předpisem EU, jsou-li porušeny podmínky, za kterých byly peněžní prostředky poskytnuty, anebo nelze-li prokázat, jak byly peněžní prostředky použity, dochází k tzv. porušení rozpočtové kázně. Porušení lze na základě zákona 250/2000 Sb. definovat

14 Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů.

15 Příloha k vyhlášce 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

16 tamtéž.

(22)

11

jako každé neoprávněné použití nebo zadržení finančních prostředků poskytnutých z rozpočtu ÚSC, městské části hlavního města Prahy, Regionální rady regionu soudržnosti, nebo svazku obcí.

„Fyzická nebo právnická osoba, která porušila rozpočtovou kázeň, je povinna provést odvod za porušení rozpočtové kázně do rozpočtu, z něhož jí byly peněžní prostředky poskytnuty.“¹⁷

Výše odvodu odpovídá částce neoprávněně použitých nebo zadržených prostředků. Nepřesáhne-li výše odvodu 1 000 Kč, pak odvod není uložen. Za prodlení při odvodu je povinnost zaplatit penále ve výši 1 ‰ z částky odvodu za každý den prodlení.

Maximální výše penále je stanovena hodnotou odvodu.

O poskytování dotací do 50 000 Kč rozhoduje rada, která je zvolena, pokud je počet zastupitelů obce vyšší než 15.¹⁸ Zastupitelstvo rozhoduje o poskytování dotací nad 50 000 Kč, a to konkrétně humanitárním organizacím, občanským sdružením a jiným osobám (fyzickým i právnickým) působícím v oblasti kultury, vzdělávání a vědy, mládeže, tělovýchovy a sportu, sociálních služeb, podpory rodin, zdravotnictví, požární ochrany a ochrany životního prostředí, protidrogových aktivit a prevence kriminality.¹⁹

Dle zákona 320/2001 Sb., o finanční kontrole kontrolují ÚSC hospodaření s veřejnými prostředky u příspěvkových organizací ve své působnosti a vykonávají veřejnosprávní kontrolu u žadatelů o veřejnou finanční podporu nebo u příjemců veřejné finanční podpory. ÚSC jsou povinni zajistit finanční kontrolu jak svého hospodaření, tak i hospodaření svých organizačních složek a příspěvkových organizací ve své působnosti.²⁰

2.2.1.1. Neinvestiční dotace

Neinvestiční dotaci můžeme též označovat jako dotaci provozní a slouží k úhradě nákladů nebo jiné ekonomické újmy. Dochází k zaúčtování do běžných provozních nákladů.²¹

17 Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 22.

18 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení).

19 Zákon č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě a o změně některých zákonů.

20 tamtéž.

21 Deloitte. Účtování o dotacích. [online]. [cit. 21. 4. 2021].

(23)

12

2.2.1.2. Investiční dotace

Investiční dotace jsou příspěvky poskytnuté za účelem pořízení dlouhodobého majetku. Investiční dotace se nezohledňuje ve výsledku hospodaření v jednom účetním období, ale po celou dobu odepisování souvisejícího majetku.²²

2.2.2 Dary

²³

Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník definuje darovací smlouvou jako smlouvu, kdy dárce bezplatně převádí vlastnické právo k věci nebo se zavazuje obdarovanému věc bezplatně převést do vlastnictví a obdarovaný dar nebo nabídku přijímá.²⁴

Rozhodnutí o poskytnutí daru a o objemu prostředků poskytnutých touto formou spadá do samostatné působnosti obce a je tedy jen na ní, zda se vůbec rozhodne nějaké dary poskytnout. Dle zákona č. 128/2000 Sb., je rozhodování o poskytnutí daru v hodnotě nad 20 000 Kč jednomu subjektu v jednom kalendářním roce v pravomoci zastupitelstva.

O darech s nižší hodnotou rozhoduje rada obce. Když už se obec rozhodne, že dar poskytne, má na výběr ze dvou forem. Dary mohou být bezúčelové nebo na konkrétní účel. Prostředky na poskytování darů musejí být součástí rozpočtu. Pokud jsou poskytovány na konkrétní účel, podmínky jsou uvedeny v občanském zákoníku nebo ve smlouvě o poskytnutí daru.

„Prostředky, u nichž je třeba sledovat účel a podmínky jejich použití, by měly být poskytnuty jako dotace, resp. návratná finanční výpomoc. U takových prostředků je možné sledovat jejich použití a plnění stanovených podmínek pro jejich použití a podmínek s tím souvisejících.“²⁵

V případě neoprávněného použití dotace může být příjemci uložena sankce.

I u daru lze vymáhat jeho vrácení, ale to jen v případě, že v darovací smlouvě jsou určeny podmínky čerpání a užití daru. Když tyto podmínky příjemce nesplní, hrozí mu sankce či

22 Deloitte. Účtování o dotacích. [online]. [cit. 21. 4. 2021].

23 Ministerstvo financí České republiky. Poskytování darů obcí. Vydáno 7. 9. 2020. [online].

[cit. 21. 4. 2021].

24 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2055.

25 Zákon č. 89/2012 Sb., občanský zákoník, § 2055.

(24)

13

povinnost dar vrátit. Darovací smlouva může být uzavřena jak písemně, tak ústně. U věcí nemovitých smí být uzavřena pouze písemně.

Dle prostudované literatury a informací poskytnutých městem Vysokým Mýtem mi přijde zbytečné dary z rozpočtu ÚSC poskytovat. Myslím si, že k účelu poskytování finanční podpory stačí individuální dotace, kdy je pokaždé potřeba vyúčtování, a tak si poskytovatel (ÚSC) pohlídá, že finanční prostředky plynoucí z jeho rozpočtu jsou spotřebovány přesně na to, na co byly poskytnuty.

2.2.3 Obec

²⁶

Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní řízení) byl schválen 15. 5. 2000 a účinnosti nabyl 12. 11. 2000.

Dle tohoto zákona je obec definována jako „základní územní samosprávné společenství občanů, tvořící územní celek, který je vymezen hranicí území obce.“²⁷

Obec spravuje svůj vlastní majetek, vystupuje svým jménem a za své jednání nese zodpovědnost. Je tzv. veřejnoprávní korporací. Pečuje o rozvoj svého území a potřeby svých občanů, chrání veřejný zájem. Obec nad 3 000 obyvatel je stanovena městem.

Město spravuje zastupitelstvo. Další orgány jsou rada města, starosta, městský úřad a zvláštní orgány města. Orgánem města může být také komise, pokud řeší otázku přenesené působnosti.

2.2.3.1 Působnost obce

²⁸

Obec své záležitosti spravuje samostatně (v tzv. „samostatné působnosti“), kdy stát a kraje mohou do činnosti obce vstupovat, jen vyžaduje-li to ochrana zákona, a způsobem, který je v zákoně jasně stanoven. Rozsah samostatné působnosti může být zákonem omezen. Kromě této působnosti existuje také přenesená působnost a ta vzniká, když stát deleguje výkon státní správy na orgány obce. Pokud není jasně zákonem stanoveno, že jde o přenesenou působnost, tak se automaticky jedná o působnost samostatnou.

26 Zákon č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení).

27 tamtéž, § 1.

(25)

14 2.2.3.1.1 Samostatná působnost²⁹

V samostatné působnosti může obec vydávat závazné vyhlášky. „Do samostatné působnosti obce patří záležitosti, které jsou v zájmu obce a občanů obce, pokud nejsou zákonem svěřeny krajům nebo pokud nejde o přenesenou působnost orgánů obce nebo o působnost, která je zvláštním zákonem svěřena správním úřadům jako výkon státní správy, a dále záležitosti, které do samostatné působnosti obce svěří zákon.“³⁰

O věcech patřících do samostatné působnosti obce rozhoduje zastupitelstvo nebo rada. Obec v samostatné působnosti především uspokojuje potřeby občanů v oblasti bydlení, dopravy a spojů, ochrany a rozvoje zdraví, potřeby informací, výchovy a vzdělávání, celkového kulturního rozvoje a ochrany veřejného pořádku.

2.2.3.1.2 Přenesená působnost³¹

V přenesené působnosti může obec v mezích zákona vydávat nařízení. Není-li zřízena rada, vydává nařízení zastupitelstvo obce. Přenesenou působnost, určenou zvláštními zákony, vykonávají orgány určené zákonem 128/2000 Sb. o obcích nebo jiným zákonem, obecní úřady anebo obecní úřady obcí s rozšířenou působností.

Obce prostřednictvím svých úředníků vykonávají přenesenou státní správu a jsou kontrolovány příslušnými státními orgány (např. krajským úřadem).³²

Orgány obce se při výkonu přenesené působnosti řídí zákony, jinými právními předpisy, usneseními vlády, směrnicemi ústředních správních úřadů, návrhy opatření, popřípadě rozhodnutím krajského úřadu.

2.3 Nástroje finančního hospodaření obce

³³

Finanční hospodaření obce upravuje zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, který byl schválen 9. 8. 2000 a účinnosti nabyl 1. 1. 2001.

30 tamtéž, § 35.

32 JETMAR, Marek – PEKOVÁ, Jitka – TOTH, Petr. Veřejný sektor, teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019. ISBN 978-80-7598-209-4, s. 245.

(26)

15

„Tento zákon upravuje tvorbu, postavení, obsah a funkce rozpočtů územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, a stanoví pravidla hospodaření s finančními prostředky územních samosprávných celků. Upravuje také zřizování nebo zakládání právnických osob územních samosprávných celků.“³⁴

V tomto zákoně jsou také definovány dva hlavní finanční nástroje ÚSC:

střednědobý výhled rozpočtu a rozpočet.

2.3.1 Střednědobý výhled rozpočtu

³⁵

Rozpočtový výhled slouží pro střednědobé finanční plánování rozvoje hospodářství obce nebo svazku obcí.

„Sestavuje se na základě uzavřených smluvních vztahů a přijatých závazků zpravidla na 2 až 5 let následujících po roce, na který se sestavuje roční rozpočet a obsahuje souhrnné základní údaje o příjmech a výdajích, zejména o dlouhodobých závazcích a pohledávkách, o finančních zdrojích a potřebách dlouhodobě realizovaných záměrů.“³⁶ SVR musí zahrnovat alespoň tyto čtyři základní ukazatele:

1) celkové příjmy 2) celkové výdaje 3) celkové pohledávky 4) celkové závazky³⁷

Pro zpracování SVR se doporučuje postupovat těmito kroky:

1) zpracovat analýzu za předchozí 2–3 roky,

2) rozdělit data na běžné příjmy a výdaje a kapitálové příjmy a výdaje, 3) přiřadit hodnoty do SVR podle SVR státu,

4) stanovit závislost,

34 Zákon 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, § 1.

36 tamtéž, § 3.

37 KUKALOVÁ, Gabriela a Daniela PFEIFEROVÁ. Místní finance v ČR. Vydání druhé. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2020. ISBN 978-80-213-3016-0, s. 35–36.

(27)

16

5) začlenit do SVR kapitálové a nahodilé položky.³⁸

Návrh SVR musí být zveřejněn na úřední desce minimálně 15 dnů před jeho projednáváním a zůstat tam až do jeho schválení. Na internetu musí být zveřejněno úplné znění návrhu SVR, na stacionární desce stačí pouze užší rozsah (celkové příjmy a výdaje v jednotlivých letech + dlouhodobé závazky a pohledávky). Schválený SVR musí být zveřejněn na úřední desce do 30 dnů po jeho schválení a zůstat tam až dokud se neschválí SVR nový. Na internetu musí být zveřejněno úplné znění schváleného SVR, na stacionární desce stačí, když bude informace o zveřejnění na internetu a o tom, že je k nahlédnutí i v listinné podobě.³⁹

Od roku 2001 je povinné vytvářet rozpočtové predikce a nezpracování a nezveřejnění SVR je považováno za správní delikt. Pokuta může dosáhnout výše až 1 mil. Kč. Předchozí roky to povinné nebylo.⁴⁰

2.3.2 Rozpočet

⁴¹

Zákon č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, jak vyplývá z pozdějších změn, definuje rozpočet územního samosprávného celku a svazku obcí jako finanční plán, jímž se řídí financování činnosti územního samosprávného celku a svazku obcí.

„Rozpočty územních samosprávných celků (krajů, obcí) jsou součástí veřejných rozpočtů v rámci rozpočtové soustavy ČR. Územním rozpočtem se rozumí rozpočet územních samosprávných celků, jimiž jsou obce a kraje, rozpočet dobrovolných svazků obcí, rozpočet ve statutárních městech, v hlavním městě Praze a také v jejich městských částech a obvodech.“⁴²

Rozpočet je základním finančním nástrojem ÚSC a je finančním plánem na jeden rozpočtový rok, který je shodný s rokem kalendářním. Slouží k prosazování zájmů dané

38 tamtéž.

40 PROVAZNÍKOVÁ, Romana. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 3 aktualizované a rozšířené vydání. Praha: Grada Publishing, 2015. ISBN 978-80-247-5608-0, s. 66.

42 KUKALOVÁ, Gabriela a Daniela PFEIFEROVÁ. Místní finance v ČR. Vydání druhé. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2020. ISBN 978-80-213-3016-0, s. 26.

(28)

17

lokality, financování politických programů, k realizaci ekonomického a sociálního rozvoje obce a k prosazování zájmů obyvatelstva žijícího na daném území. Zpracování rozpočtu vychází ze SVR na daný rok. Pokud by se schvalovaný rozpočet zásadně lišil od SVR, je třeba schválit nový SVR, jenž tyto změny zohledňuje.⁴³

Rozpočet se sestavuje zpravidla jako vyrovnaný, nicméně jako přebytkový může být schválen, jestliže některé příjmy daného roku jsou určeny k využití až v následujících letech nebo jsou-li určeny ke splácení jistiny úvěrů z předchozích let. Jako schodkový může být schválen, pouze pokud bude možné tento schodek uhradit, a to buďto finančními prostředky z let minulých, smluvně zabezpečenou návratnou finanční výpomocí, půjčkou, úvěrem nebo výnosem z prodeje komunálních dluhopisů ÚSC.⁴⁴

Přebytek finančních prostředků rozpočtového hospodaření běžného roku se převádí k použití v dalším roce, kde může sloužit ke krytí rozpočtových výdajů, nebo do peněžních fondů. Schodek hospodaření se financuje ze zbylých prostředků let minulých nebo se kryje z návratných zdrojů splatných z rozpočtu v následujících letech.

Obsahem rozpočtu ÚSC jsou dle § 6 zákona č. 250/2000 Sb. příjmy a výdaje a ostatní peněžní operace, včetně tvorby a použití peněžních fondů, pokud neprobíhají mimo rozpočet. Mimo rozpočet mohou probíhat operace zahrnující cizí a sdružené prostředky. Podnikatelská činnost se sleduje mimo rozpočtové příjmy a výdaje a její výsledek obsahuje závěrečný účet.

2.3.2.1. Funkce veřejného rozpočtu

⁴⁵

Veřejnému rozpočtu jsou přisuzovány tři funkce, které spolu navzájem souvisejí – jsou to funkce alokační, redistribuční a stabilizační. Tyto funkce jsou odvozeny z funkcí veřejných financí a zabývá se jimi teorie veřejných financí, která je blíže specifikovaná na začátku teoretické části této bakalářské práce.

Alokační funkce byla zákonem významně delegovaná na úroveň rozpočtů ÚSC a týká se především zabezpečování potřeb obce a veřejných statků (regionálních i lokálních), netržních aktivit a ve věci přenesené působnosti v ČR taktéž některých

43 VOJTÍŠKOVÁ, Miroslava. Finanční hospodaření obce a jeho přezkoumávání: praktický průvodce a rádce úředníka. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. ISBN 978-80-7616-052-1, s. 22.

44 tamtéž.

45 JETMAR, Marek – PEKOVÁ, Jitka – TOTH, Petr. Veřejný sektor, teorie a praxe v ČR. Praha: Wolters Kluwer ČR, 2019. ISBN 978-80-7598-209-4, s. 419–420.

(29)

18

národních veřejných statků. Prostřednictvím rozpočtového určení daní a transferů dochází mezi státem a ÚSC a subjekty ÚSC navzájem k tzv. redistribuci.

Redistribuce znamená přerozdělování finančních prostředků. Tato funkce stále převažuje u státního rozpočtu, kde o ní rozhoduje parlament a na základě jeho rozhodnutí jsou formulovány příslušné zákony.

Stabilizační funkce je taktéž spíše doménou státního rozpočtu, kde dochází ke stabilizaci vývoje ekonomiky prostřednictvím makroekonomických ukazatelů. Avšak v poslední době jsou i některé výdaje územních rozpočtů brány jako stabilizační. Jsou jimi například nákupy pro organizace v lokálním a regionálním veřejném sektoru od soukromého sektoru. Tímto dochází ke stimulaci agregátní poptávky.

2.3.2.2 Rozpočtová skladba

V rozpočtech organizačních složek státu, státních fondů, při sledování plnění státního rozpočtu, tvorby a čerpání rezervního fondu organizačních složek státu, při pohybech na účtech státních finančních aktiv, účtech pro řízení státního dluhu a na účtech rozpočtů a ostatních peněžních fondů ÚSC a dalších subjektů je vyhláškou 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě stanoveno jednotné třídění příjmů a výdajů, které se dále nazývá rozpočtová skladba.⁴⁶

Rozpočtová skladba se skládá z příjmů a výdajů a jejím nejvýznamnějším členěním je členění na běžnou a kapitálovou část. Běžná část zahrnuje příjmy a výdaje, které se opakují každý rok. Tato část zaujímá 2/3 rozpočtu obcí, u rozpočtu krajů a státního rozpočtu zabírá 90 %. Tato část by měla být dlouhodobě vyrovnaná nebo v přebytku, deficit by měl být výjimkou. Kapitálová část zahrnuje příjmy a investiční výdaje spíše jednorázové, neopakující se. Veřejné investice v případě ÚSC se financují z investičního úvěru nebo z komunálních dluhopisů.⁴⁷

Rozpočtová skladba je typická svojí jednotností, systematičností a přehledností.

Lze díky ní analyzovat rozpočtové příjmy a výdaje napříč roky, třídit příjmy a výdaje na návratné a nenávratné nebo třeba přesněji analyzovat hospodaření a zmapovat schodek, zařídit jeho krytí nebo přebytek a jeho využití. Zásady, které rozpočtová skladba musí

46 Vyhláška č. 323/2002 Sb., o rozpočtové skladbě.

(30)

19

dodržovat jsou tedy jednotnost, závaznost, dlouhodobá stabilita, dlouhodobé plánování, srozumitelnost a kompatibilita s mezinárodním statistickými a účetními standardy potřebná pro komunikaci s Eurostatem. Pro přehlednost využívá základní hlediska třídění (druhové, odvětvové, odpovědnostní, a konsolidační), ale i rozšířená hlediska třídění (podkladové, prostorové, programové, účelové, doplňkové a třídění nástrojového původu).⁴⁸

2.3.2.2.1 Příjmy obcí

Příjmy rozpočtu obce tvoří především:

a) příjmy z vlastního majetku a majetkových práv, b) příjmy z výsledků vlastní činnosti,

c) příjmy z hospodářské činnosti právnických osob,

d) příjmy z vlastní správní činnosti včetně příjmů z výkonů státní správy e) příjmy z místních poplatků podle zvláštního zákona,

f) výnosy daní nebo podíly na nich podle zvláštního zákona, g) dotace ze státního rozpočtu a ze státních fondů,

h) dotace z rozpočtu kraje,

i) prostředky získané správní činností ostatních orgánů státní správy, j) přijaté peněžité dary a příspěvky,

k) jiné příjmy, které podle zvláštních zákonů patří do příjmů obce.⁴⁹

Příjmy obcí můžeme rozlišovat dle návratnosti na návratné a nenávratné. Do nenávratných příjmů se řadí nejdůležitější zdroje financování regionálního a lokálního veřejného sektoru, jimiž jsou daňové a nedaňové příjmy a dotace. Nenávratné příjmy lze ještě rozdělit na vlastní příjmy a na dotace, které se ještě dají rozdělit na běžné

(31)

20

a kapitálové. Jako návratné zdroje může obec využít poskytnuté úvěry, návratnou finanční výpomoc nebo emise komunálních dluhopisů.⁵⁰

2.3.2.2.2. Výdaje obcí

Výdaje z rozpočtu obce plynou především na:

a) závazky vyplývající pro obec z plnění povinností uložených jí zákony, b) vlastní činnost obce v její samostatné působnosti,

c) výdaje spojené s výkonem státní správy,

d) závazky vyplývající pro obec z uzavřených smluvních vztahů v jejím hospodaření a ze smluvních vztahů vlastních organizací,

e) závazky přijaté v rámci spolupráce s jinými obcemi nebo s dalšími subjekty,

f) úhradu úroků z přijatých půjček a úvěrů,

g) emise vlastních dluhopisů a na úhradu výnosů z nich náležejících jejich vlastníkům,

h) podporu subjektů provádějících veřejně prospěšné činnosti a na podporu soukromého podnikání prospěšného pro obec,

i) jiné výdaje uskutečněné v rámci působnosti obce, včetně darů a příspěvků na sociální nebo jiné humanitární účely.⁵¹

Výdaje obcí mají několik různých členění. Nejčastěji se však používá ekonomické rozčlenění na běžné a kapitálové výdaje. Běžné výdaje jsou opakující se výdaje, které slouží k financování provozních nákladů obce v příslušném roce a kapitálové výdaje jsou určeny k dlouhodobému (období překračující jeden rok) financování investičních akcí a potřeb. Příkladem může být obecní infrastruktura. V rozpočtech obcí převažují běžné

(32)

21

výdaje. Podíl kapitálových výdajů klesá, ale se svými 30 % stále tvoří významnou složku rozpočtových výdajů.^52,53

Dalšími členěními jsou členění dle rozpočtové skladby na druhové a funkční, dle infrastruktury na ekonomické a sociální, dle funkce veřejných financí na alokační, redistribuční a stabilizační a dle rozpočtového plánování na plánované a neplánované.⁵⁴

Město Vysoké Mýto v letech 2016–2020 používalo ekonomické rozčlenění na běžné a kapitálové výdaje a členění druhové.

2.4 Závěrečný účet

^55,56

Závěrečný účet dle § 17 zákona č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech obsahuje souhrnné údaje o ročním hospodaření ÚSC nebo svazku obcí za uplynulý kalendářní rok. Jsou v něm obsaženy údaje o hospodaření s majetkem, údaje o plnění rozpočtu v plném členění dle rozpočtové skladby a o dalších finančních operacích, včetně tvorby a použití fondů. Důraz je kladen na podrobnost, aby bylo možné zhodnotit finanční hospodaření ÚSC, svazku obcí a jimi zřízených právnických osob. Součástí je také vyúčtování finančních vztahů k Národnímu fondu, státním fondům, státnímu rozpočtu, rozpočtům krajů, obcí, jiným rozpočtům, hospodaření dalších osob a zpráva o přezkoumání hospodaření za uplynulý kalendářní rok.

Závěrečný účet zpravidla sestavuje úřad (finanční odbor) a na schvalování se podílí rada a zastupitelstvo. Závěrečný účet musí být schválen nejpozději do 30. 6.

následujícího roku. Projednání může být ukončeno dvěma způsoby. Prvním je souhlas s celoročním hospodařením, a to bez výhrad, anebo souhlas s výhradami, kdy se poté musí přijmout opatření k nápravě chyb.

Návrh závěrečného účtu i se zprávou o výsledku přezkoumání hospodaření za uplynulý rok musí být zveřejněn na internetových stránkách a úřední desce nejméně

52 KUKALOVÁ, Gabriela a Daniela PFEIFEROVÁ. Místní finance v ČR. Vydání druhé. V Praze: Česká zemědělská univerzita, Provozně ekonomická fakulta, 2020. ISBN 978-80-213-3016-0, s. 35.

53 PROVAZNÍKOVÁ, Romana a Olga SEDLÁČKOVÁ. Financování měst, obcí a regionů: teorie a praxe. 2. aktualiz. a rozš. vyd. Praha: Grada, 2009. Finance (Grada). ISBN 978-80-247-2789-9, s. 212.

54 tamtéž.

56 VOJTÍŠKOVÁ, Miroslava. Finanční hospodaření obce a jeho přezkoumávání: praktický průvodce a rádce úředníka. Praha: Ministerstvo vnitra České republiky, 2019. ISBN 978-80-7616-052-1, s. 33–34.

(33)

22

15 dní před jeho projednáváním. Zveřejněn musí být až do jeho schválení. Schválený závěrečný účet musí být zveřejněn na internetových stránkách do 30 dnů od jeho schválení a na úřední desce musí být uvedeno, kde je umístěn a kde je možné nahlédnout do jeho papírové verze. Takto to musí zůstat až do doby schválení následujícího závěrečného účtu. Pokud ÚSC nezveřejní návrh nebo schválený závěrečný účet dle zákona č. 250/2000 Sb. dopouští se přestupku a hrozí mu pokuta až 1 mil. Kč.

(34)

23

3 Praktická část

Praktická část mé bakalářské práce se zaměřuje na komparaci poskytnutých a skutečně využitých finančních prostředků z rozpočtu Vysokého Mýta na dotace a dary ve sledovaném období 2016–2020, a to především na základě zásad schválených příslušným orgánem obce. Dalším bodem, kterému se věnuje, je proces (a jeho změny) schvalování dotací/darů ve VM. Data poskytnutá pro potřeby práce městem VM jsou uspořádána do tabulek a grafů a na jejich základě je ověřena realističnost schválených rozpočtů a střednědobých výhledů.

Pro potřeby praktické části této práce nestačilo pouze zkomparovat a zanalyzovat data uvedená na oficiálních stránkách města VM. Bylo nutné zkontaktovat pracovníky MěÚ s požadavkem, zda by mi byli ochotni poskytnout dokumenty, které na stránkách chyběly. Po mnoha telefonických konzultacích a emailové korespondenci s odbory MěÚ VM, jež mají v kompetenci dotace či dary, mi bylo poskytnuto vše, co jsem s ohledem na téma práce potřebovala. Kromě poskytnutých dokumentů mi taktéž byly vysvětleny procesy a pojmy související s tématem, a to včetně systému udělování dotací a darů z rozpočtu města VM. Nesrovnalosti, které jsem v průběhu zpracovávání údajů řešila, mi taktéž byly osvětleny MěÚ VM, zvláště pak odborem finančním.

3.1 Charakteristika města Vysokého Mýta

Město VM leží v okrese Ústí nad Orlicí, který je jedním ze čtyř okresů Pardubického kraje. Plocha města k 31. 12. 2021 byla 4 202,7 ha a počet obyvatel k 31. 12. 2020 činil 12 267. Jako obec s rozšířenou působností vykonává také státní správu pro správní obvod 40 obcí Pardubického kraje. K 31. 12. 2020 v ORP VM bydlelo 32 482 obyvatel. Plocha ORP VM k 31. 12. 2020 byla 28 189, 2 ha.^57,58

57 Oficiální webové stránky města Vysoké Mýto. Základní údaje o městě. [online]. [cit. 20. 4. 2021].

58 Český statistický úřad. Veřejná databáze. Plocha území (ha). Počet obyvatel. [online]. [cit. 20. 4 2021].

(35)

24

3.2 Zásady pro poskytování dotací z rozpočtu města Vysokého Mýta v letech 2016–2020

⁵⁹

„Město Vysoké Mýto poskytovalo finanční dotaci například na sport, kulturu, školství, volnočasové aktivity, životní prostředí, sociální služby a rozvoj zahraničních vztahů v souladu se Strategickým plánem rozvoje města Vysokého Mýta. Řídilo se přitom zákonem 128/2000 Sb., o obcích, ve znění pozdějších předpisů, dále v souladu se zákonem č. 250/2000 Sb. o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, ve znění pozdějších předpisů a zákonem č. 320/2001 Sb., o finanční kontrole ve veřejné správě, ve znění pozdějších předpisů.“⁶⁰

„Dotací města Vysokého Mýta se rozumělo poskytnutí peněžních prostředků z rozpočtu města Vysokého Mýta fyzickým nebo právnickým osobám na stanovený účel.

Dotace mohla být poskytnuta na účel uvedený v programu (tzv. Programová dotace) nebo na individuální účel uvedený žadatelem v žádosti o poskytnutí dotace (tzv. Individuální dotace). Program pro poskytování dotací musel být souhrnem věcných, časových a finančních podmínek podpory stanovených městem Vysokým Mýtem.“⁶¹

3.2.1 Shrnutí vývoje zásad v letech 2016–2020

Zásady pro poskytování finančních dotací z rozpočtu Vysokého Mýta se ve sledovaném období 2016–2020 měnily minimálně. Zaznamenaly pouze několik menších úprav a změn.

3.2.1.1 Změny zásad pro programové dotace

První změnou je doplnění slovního výrazu fyzická osoba podnikající, do podmínek přijímání žádostí o programové dotace, který se v zásadách za rok 2016 nenachází.

Podnikající fyzická osoba prodává svou vlastní práci a práci svých případných zaměstnanců. Fyzická osoba má povinnost podnikat pod svým křestním jménem

59 Oficiální webové stránky města Vysoké Mýto. Dotace. Zásady pro poskytování dotace. Zásady pro poskytování finanční dotace z rozpočtu města Vysokého Mýta, včetně příloh platné pro dotace poskytnuté od 1.1. 2016, 1.1. 2018, 1. 1. 2019 a 1. 1. 2020. [online]. [cit. 10. 4. 2021].

60 tamtéž, s. 1.

61 tamtéž.