Slyš ty mne, čtyřlístku, slyš ty mne, jeteli, nyní mu nesmím již říkati, příteli, když už jsme se políbili, musím říkat, ty můj milý. Snad to je klam, snad horce jen sním, zavřu-li oči, oba je zřím, přítel, ten na smrt je bílý, směje se, zpívá si milý.
Slyš, ty mne, čtyřlístku,slyš ty mne jeteli, nyní mu nesmím již říkati, příteli,
když jsme se už políbili, musím říkat, ty můj milý.
Snad to je klam, snad horce jen sním, zavřu-li oči, oba je zřím,
přítel, ten na smrt je bílý, směje se, zpívá si milý.
Má milá rozmilá, neplakej! Dnes buďme ještě veselí Život už není jinakej. na naší bílé posteli.
Má milá/ rozmilá/, neplakej! Dnes buďme ještě veselí Život už /není/ jinakej. na naší bílé posteli.
Král Karel s Buškem z Vilhartic Ti dva už pili mnohou číši spolu teď zasedli si k dubovému stolu. a zapěli si z plných plic.
Král Ka/rel s Buš/kem z Vil/hartic Ti dva už pili mnohou číši spolu teď za/sedli/ si k du/bové/mu sto/lu. a zapěli si z plných plic.
DAKTYL
JAMB
Velké, širé, rodné lány, Velké/, širé/, rodné/ lány/, TROCHEJ
Deset hrdel zahuláká Postavme si …….
Do rukou mu dáme hůl Kdo nepůjde …….
Deset hrdel zahuláká Postavme si sněhuláka Do rukou mu dáme hůl Kdo nepůjde ten je vůl V.Nezval
Do rukou mu dáme hůl Kdo nepůjde ten nedá půl?
Do rukou mu dáme hůl Kdo nepůjde ten dá půl.
a a b
b a
b a b
a b b a
a b c a b c
sdružený
střídavý
obkročný
postupný
To je teď celá moudrost moje: Milovat hlučnou vřavu boje, za nocí vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen, pískat si, jak mi zobák narost, vínem si plašit z čela starost, svůj život rychle utratit, nic nezískat, nic neztratit.
To je teď celá moudrost moje:
Milovat hlučnou vřavu boje, za nocí vnikat do snů žen a trochu býti zadlužen,
pískat si, jak mi zobák narost, vínem si plašit z čela starost, svůj život rychle utratit,
nic nezískat, nic neztratit.
a a b b
sdružený
Situace: Student přišel pozdě do hodiny, omlouvá se učiteli.
Napsat jako dramatický text
Práce dvojic – dramatizace
Určete druhy rýmů:
Jednou vás opustím, modré hladiny vod,
vás, kopce, k horám tam v dálce nizoučký schod, vás, noci srpnové, k dávným milenkám zvoucí, vás, lípy, s bzučivým rouchem, lučiny skvoucí, divizny, proti nimž chudnou plápoly svic,
jednou vás opustím navždy, nebude nic.
Spi, miláčku. Vždyť naše láska je velký jabloňový sad.
Zde dřevo stromů tiše praská, zde se ti bude sladce spát.
vod schod zvoucí skvoucí svic nic
láska sad praská spát
a a b b
a b a b
Jste, Čechy mé, jak strom je v širém poli, tak opuštěný, sirý, truchlící,
vydaný blesku, bouřné vichřici
a každého, kdo kol jde, na svévoli.
Jeden den plakala, druhý ticho minul, třetího žel její
pomalu zahynul.
poli
truchlící vichřici svévoli
plakala minul její
zahynul
a b b a
a b c b
Literární žánry
Epické lyricko- epické lyrické
Bajka Mýtus Legenda Pověst Pohádka Povídka Novela Epos Kronika román
Balada Romance poema
Píseň Blues Óda Elegie Epigram Sonet kaligram
