Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví
BAKALÁ SKÁ PRÁCE
2007 Kristýna Blahová
Vysoká škola ekonomická v Praze Fakulta financí a ú etnictví Katedra bankovnictví a pojiš ovnictví
Studijní obor: Finance
SDÍLENÍ KLIENTSKÝCH INFORMACÍ, JEHO ÚPRAVA A AKTUÁLNÍ PODOBA
V ESKÉ REPUBLICE
Autor bakalá ské práce : Kristýna Blahová
Vedoucí bakalá ské práce : Ing. Stanislava P lpánová, Ph. D.
Rok obhajoby : 2007
estné prohlášení:
Prohlašuji, že bakalá skou práci na téma „Sdílení klientských informací, jeho úprava a aktuální podoba v R“ jsem vypracovala samostatn a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem ádn ozna ila a uvedla v p iloženém seznamu.
V Praze dne 14.6.2007 podpis:
Pod kování
Tímto bych ráda pod kovala paní Ing. Stanislav P lpánové, Ph.D. za cenné p ipomínky a podn ty b hem zpracovávání této bakalá ské práce.
Anotace
Sdílení klientských údaj je v dnešní dob velice aktuálním tématem a dotýká se prakticky každého ob ana. V mé práci jsem se snažila nastínit sou asnou situaci v eské republice. Práce je rozvržena do ty hlavních kapitol, ve kterých se zabývám sdílením údaj z více pohled .
Mezi výsledky mé práce bych za adila jednak analýzu právního systému v eské republice a jednak podrobné vymezení úv rových registr , které se sdílením zabývají. Na základ t chto informací jsem potom zhodnotila sdílení informací v eské republice jako uspokojivé, s možností dalšího vývoje. Dále jsem se zabývala situací ve Slovenské republice, ve snaze ji srovnat se situací u nás doma. eská republika z mého hodnocení vyšla lépe než Slovensko, ale je nutné podotknout, že i Slovensko má dobré základy pro další dynamický vývoj v oblasti klientských informací.
Obsah
Obsah ... 5
Úvod ... 6
1. Právní úprava ochrany osobních údaj a vymezení bankovního tajemství v R 8 2. Systémy sdílení klientských informací v R ... 13
2.1 Sdružení na ochranu leasingu a úv r spot ebitel m ... 13
2.2 Czech Credit Bureau ... 14
2.2.1 Bankovní registr klientských informací ... 21
2.2.2 Nebankovní registr klientských informací ... 21
2.2.3 Sdílení klientských informací mezi bankovním a nebankovním... 23
sektorem 2.3 Centrální registr úv r NB ... 24
3. Sou asný stav a budoucí vývoj sdílení klientských údaj ... 27
4. Komparace eské republiky se sdílením klientských údaj na Slovensku... 31
Záv r ... 37
P ílohy... 39
Seznam použité literatury a pramen ... 47
Úvod
V poslední dob se klientské údaje stávají stále více a více diskutované téma a to nejen v rámci bankovního i nebankovního sektoru, ale také v rámci široké ve ejnosti, která si právem uv domuje, jak mocným nástrojem klientské údaje jsou. Na jednu stranu lidé ví, že je t eba své údaje náležit chránit, ale na druhou stranu chápou, že neposkytnutí osobních údaj jim m že uškodit. Proto je velmi d ležité správn vymezit poskytování, shromaž ování a další zpracování klientských údaj .
Sdílení klientských údaj však m že p inést výhody ob ma stranám. Klientské údaje jsou totiž d ležitou zásobou informací o sou asných trendech na trhu. Pr kopníkem v této problematice se stal bankovní sektor, který se prost ednictvím sdílení klientských údaj snaží snížit úv rové riziko a nadále využít cenné informace ku prosp chu zú astn ných stran.
eská republika se sdílením údaj o klientech za ala zabývat již na konci minulého tisíciletí, avšak cenné výsledky p icházejí až v dnešní dob a to p edevším díky vhodn ji vytvo ené legislativ . V souvislosti se vstupem eské republiky do Evropské unie se možnost sdílení klientských údaj ješt rozší ila a to o poskytování osobních údaj do ostatních
lenských zemí.
Hlavním cílem mé práce je proto prozkoumat sou asnou situaci sdílení klientských údaj na eském trhu a to v oblasti bankovní i nebankovní. Což znamená zam it se p edevším na úv rové registry, které sdílení osobních údaj umož ují.
V první ásti mé práce se zam ím na právní vymezení této problematiky. V oblasti klientských údaj je práv tato ást jedna z nejd ležit jších, protože je nutné mít dob e vymezená veškerá práva a povinnosti p i sbírání a zpracovávání a p ípadn i poskytování osobních údaj t etím osobám. V eské republice tuto oblast upravuje hned n kolik zákon , v etn sm rnice EU. Postupn proto analyzuji tyto zákony a blíže se zam ím na ásti, které jsou pro moji práci st žejní.
V další ásti své bakalá ské práce se budu v novat trhu eské republiky se zam ením na úv rové registry jako na speciální instituce, které se zabývají sdílením klientských údaj . Tuto ást je nutné rozd lit jednak na bankovní a nebankovní sektor a jednak na soukromé a na zákonem stanovené registry. Ze za átku kapitoly taktéž nahlédnu do historie a pokusím se alespo rámcov popsat první registr založený za ú elem sdílení klientských informací.
V p edposlední kapitole se pokusím zhodnotit sou asný stav této problematiky v eské republice. Využiji k tomu p edevším získané informace z p edchozích kapitol a taktéž informace spole nosti Czech Credit Bureau, která má se svými registry nejv tší pokrytí eského trhu. Také se pokusím nastínit n které sv tové trendy v této oblasti, které se více i
mén v oblasti eského trhu projevily. K této ásti pak využiji analýzu Sv tové banky provedenou v lo ském roce, která se zabývala sou asnou situací registr a sdílení informací ve všech zemích sv ta.
V poslední kapitole provedu srovnání eské republiky se sousedním Slovenskem.
Tuto zemi jsem si ke komparaci vybrala z d vodu podobného vývoje v minulosti a z d vodu nep íliš odlišné kultury a sou asné ekonomické situace. V této kapitole se op t nejprve zam ím na právní vymezení a na zákony upravují sdílení klientských údaj . Poté se budu v novat úv rovým registr m na Slovensku.
V záv ru pak zhodnotím získané poznatky v oblasti sdílení klientských údaj .
1. Právní úprava ochrany osobních údaj a vymezení bankovního tajemství v eské republice
Sdílení klientských informací v eské republice determinuje n kolik zákon , vyhlášek a na ízení. V prvé ad musí být vymezena ochrana osobních údaj , která je deklarována již v Listin základních práv a svobod . 23/1991 Sb. Zde je p ímo uveden zákaz neoprávn n shromaž ovat, zve ej ovat nebo zneužívat osobní údaje.
Ochrana osobních údaj je ur ena Zákonem . 101/2000 Sb., o ochran osobních údaj a o zm n n kterých zákon .1
Tento zákon je rozd len na 4 ásti. První ást je složena z 8 hlav. Hlava I. nás informuje o úvodních ustanoveních, mezi která pat í i ustanovení Ú adu pro ochranu osobních údaj se sídlem v Praze. Platnost tohoto zákona se vztahuje na osobní údaje, které jsou zpracovávány státními orgány, orgány územní samosprávy, jinými orgány ve ejné moci (jak právnické, tak i fyzické osoby). Zákon o ochran osobních údaj se nevztahuje na nahodilé shromaž ování osobních údaj , pokud údaje nejsou dále zpracovávány a pokud zpracování provádí fyzická osoba výlu n pro svoji pot ebu.
Osobními údaji je myšlena jakákoli informace týkající se ur eného nebo ur itelného subjektu2 údaj . D ležité je definování citlivé informace, jakožto osobního údaje vypovídajícího o národnostním, rasovém nebo etnickém p vodu, politických postojích, lenství v odborových organizacích, náboženství a filozofickém p esv d ení, odsouzení za trestný in, zdravotním stavu a sexuálním život subjektu údaj a o jakémkoli biometrickém nebo genetickém údaji. Tato definice je významná pro vymezení rozsahu klientských údaj p i sdílení informací v bankovním a nebankovním sektoru (viz dále).
Zákon o ochran osobních údaj definuje dále3:
shromaž ování osobních údaj jako systematický postup nebo soubor postup s cílem získat osobní údaje za ú elem uložení na nosi pro pozd jší zpracování,
zpracovávání osobních údaj jako jakoukoliv operaci nebo soustavu operací provád nou správcem a to automatizovan nebo jinými prost edky,
uchovávání osobních údaj jakožto udržování údaj v takové podob , která umož uje informace dále zpracovávat,
blokování osobních údaj jako vytvo ení takového stavu, p i kterém jsou údaje pro ur itou dobu nep ístupné a tudíž je nelze nijak zpracovávat,
1 Dále jen zákon o ochran osobních údaj .
2 Subjekt je považován za ur ený nebo ur itelný, pokud ho lze p ímo i nep ímo identifikovat na základ ísla, kódu nebo skupiny prvk specifických pro danou identitu.
3 Pouze vybrané ásti ze zákona týkající se daného tématu.
likvidaci osobních údaj jako fyzické zni ení nosi e informací, jejich trvalé smazání nebo vylou ení z dalšího zpracování,
správce osobních údaj jako subjekt, který ur uje ú el a prost edky zpracování osobních údaj , provádí zpracování údaj a odpovídá za n j; zpracováním osobních údaj lze pov it zpracovatele, pokud zvláštní zákon nestanoví jinak,
zpracovatelem osobních údaj jako každý subjekt, který je pov ený zvláštním zákonem nebo správcem a který zpracovává osobní údaje podle tohoto zákona,
souhlas subjektu údaj jako svobodný a v domý projev v le subjektu údaj , jehož obsahem je svolení subjektu údaj se zpracováním osobních údaj .
Hlava II. zákona o ochran osobních údaj informuje o právech a povinnostech p i zpracování osobních údaj . Zákon stanovuje povinnost správce ur it ú el, k n muž mají být osobní údaje zpracovány, a dále prost edky a zp sob zpracování osobních údaj . Správce je povinen zpracovat pouze p esné osobní údaje, které získal v souladu s tímto zákonem, shromaž ovat informace odpovídající pouze stanovenému ú elu, uchovávat osobní údaje pouze pro dobu nezbytn nutnou pro dané zpracování a nesdružovat osobní údaje, které byly získány k rozdílným ú el m. Pokud správce zjistí, že osobní údaje jsou nep esné nebo nepravdivé, je nutné provést p im ená opat ení jako blokaci zpracování, opravu nebo likvidaci osobních údaj . Zpracovávat osobní údaje smí správce pouze se souhlasem subjektu údaj .4
Hlava III. vymezuje p edání osobních údaj a to do zemí EU nebo do t etích zemí.5 V rámci EU nelze omezovat volný pohyb osobních údaj . Do t etích zemí je volný pohyb osobních údaj upravován mezinárodní smlouvou s danou zemí. Pokud s danou zemí není sepsána mezinárodní smlouva, pak tento zákon stanovuje pravidla ur ující pohyb osobních údaj . Nap íklad v t etí zemi, kam jsou údaje zasílány ke zpracování, musí být dostate né záruky k ochran osobních údaj .
4 Správce nepot ebuje souhlas subjektu
a) jestliže provádí zpracování nezbytné pro dodržení právní povinnosti správce,
b) jestliže je zpracování nezbytné pro pln ní smlouvy, jejíž smluvní stranou je subjekt údaj , nebo pro jednání o uzav ení nebo zm n smlouvy uskute n né na návrh subjektu údaj ,
c) pokud je to nezbytn t eba k ochran životn d ležitých zájm subjektu údaj . V tomto p ípad je t eba bez zbyte ného odkladu získat jeho souhlas. Pokud souhlas není dán, musí správce ukon it zpracování a údaje zlikvidovat,
d) jedná-li se o oprávn n zve ejn né osobní údaje v souladu se zvláštním právním p edpisem. Tím však není dot eno právo na ochranu soukromého a osobního života subjektu údaj ,
e) pokud je to nezbytné pro ochranu práv a právem chrán ných zájm správce, p íjemce nebo jiné dot ené osoby; takové zpracování osobních údaj však nesmí být v rozporu s právem subjektu údaj na ochranu jeho soukromého a osobního života,
f) pokud poskytuje osobní údaje o ve ejn inné osob , funkcioná i i zam stnanci ve ejné správy, které vypovídají o jeho ve ejné anebo ú ední innosti, o jeho funk ním nebo pracovním za azení, nebo
g) jedná-li se o zpracování výlu n pro ú ely archivnictví podle zvláštního zákona.
5 Zem nepat ící do EU prostoru.
Hlava IV. V. a VI. ustanovuje p sobnost, organizaci a innost Ú adu pro ochranu osobních údaj , hlava VII. sankce a hlava VIII. ustanovení spole ná, p echodná a záv re ná.
Další st žejní zákon determinující sdílení klientských údaj v R je Zákon o bankách . 21/1992 Sb.6 a to konkrétn ást dvanáctá – Spole ná ustanovení.
Podle paragrafu 37 zákona o bankách jsou banky povinny zjiš ovat a zpracovávat údaje o osobách v etn rodného ísla, vyjma citlivých údaj o fyzických osobách, pro ú ely bankovních obchod . Na takto získané a zpracovávané údaje se vztahují ustanovení o bankovním tajemství, jehož p edm tem je ochrana klientských dat. Banky jsou tedy povinny zachovávat ml enlivost ohledn získaných informací a na druhou stranu jsou povinny neposkytovat žádné informace o klientech t etí osob . Zákon o bankách stanovuje výjimky, kdy se za porušení bankovního tajemství nepovažuje:
vým na informací mezi NB a orgány bankovního dohledu,
sd lení údaj o klientovi a jeho obchodech p i podání trestního oznámení nebo p i pln ní oznamovací povinnosti.7
Za porušení bankovního tajemství se také nepovažuje postoupení klientských údaj jiným bankám nebo do speciální spole né databáze bank (úv rové registry), pokud klient poskytne výslovný souhlas s tímto postoupením a zpracováním jeho osobních údaj (vyjma citlivých údaj ). Se získanými informacemi musí banka zacházet tak, jako by šlo o informace o jejích vlastních klientech. Krom výše uvedených p ípad postupování klientských údaj banky mohou poskytnout informace o klientech svým jiným klient m. V tomto p ípad ale banky musí postupovat v souladu s bankovním tajemstvím a dbát na jeho neporušení.
Banka smí podat klientské informace, které jsou p edm tem bankovního tajemství, bez souhlasu klienta jen na písemné vyžádání:
soudu pro ú ely ob anského soudního ízení,
orgánu inného v trestním ízení za podmínek, které stanoví zvláštní zákon,8 správc m dan za podmínek podle zvláštního zákona o správ daní a poplatk , finan nímu arbitrovi rozhodujícímu podle zvláštního právního p edpisu je sporu navrhovatele proti instituci,
ministerstvu financí za podmínek, které stanoví zvláštní p edpis,
orgán m sociálního zabezpe ení ve v ci ízení o pojistném na sociální zabezpe ení a p ísp vku na státní politiku nezam stnanosti,
6 Dále jen zákon o bankách.
7 Dle zvláštního p edpisu o boji proti legalizaci výnos z trestné innosti nebo zvláštního právního p edpisu o provád ní mezinárodních sankcí za ú elem udržování mezinárodního míru a bezpe nosti, ochrany základních lidských práv a boje proti terorismu, viz dále.
8 Zákon . 141/1961 Sb., o trestním ízení soudním, ve zn ní pozd jších p edpis .
orgán m sociálního zabezpe ení nebo obecním ú ad m s rozší enou p sobností nebo pov eným obecním ú ad m ve v ci ízení o p eplatku na dávkách sociálního zabezpe ení,
zdravotním pojiš ovnám ve v ci ízení o pojistném na ve ejné zdravotní pojišt ní,
soudnímu exekutorovi pov eného provedením exekuce,
ú adu práce ve v ci ízení o vrácení finan ních prost edk poskytnutých klientovi ze státního rozpo tu.
Dále se omezuje platnost bankovního tajemství pro p ípad, kdy klient poruší své povinnosti v i bance a dostane se do prodlení na dobu delší 60 dn . Banka pak m že informovat jiné banky, t etí osoby nebo ve ejnost o porušení smlouvy klientem.
Dle paragrafu 38a se banky mohou vzájemn informovat o bankovním spojení, o identifika ních údajích majitelích ú t a o bonit a d v ryhodnosti jejich klient , prost ednictvím právnické osoby, která není bankou.9 eská národní banka vytvá í ze získaných klientských údaj informa ní databázi. Poskytnutí údaj do této databáze není porušením bankovního tajemství.
S bankovním tajemstvím tedy úzce souvisí i jeho porušení – legalizace výnos z trestné innosti, dle zákona . 61/1996 Sb. o n kterých opat eních proti legalizaci výnos z trestné innosti.10 Tyto praktiky jsou definovány jako jednání sledující zakrytí nezákonného p vodu výnosu z této innosti, s cílem vzbudit zdání, že jde o p íjem nabytý v souladu se zákonem. P i emž není rozhodující, zda k tomuto jednání došlo zcela nebo na
ásti území eské republiky. Uvedené jednání spo ívá:
v p em n nebo p evodu majetku s v domím, že pochází z trestné innosti, v utajení nebo zast ení skute né povahy, zdroje, umíst ní, pohybu majetku a nakládání s ním s v domím, že tento majetek pochází z trestné innosti,
v nabytí, držb , použití majetku nebo nakládání s ním s v domím, že pochází z trestné innosti,
ve zlo ineckém spol ení osob nebo jiné form sou innosti za ú elem jednání uvedeného výše.
Pokud banka pojme podez ení, že byl proveden tzv. neobvyklý, podez elý obchod (ve smyslu legalizace výnos z trestné innosti), má oznamovací povinnost. Ta spo ívá v oznámení tohoto obchodu ministerstvu s uvedením všech zjišt ných identifika ních údaj
9 Majetkový podíl na této právnické osob mohou mít pouze banky, které jsou povinny zajistit, že tato právnická osoba bude zachovávat získané údaje v tajnosti a chránit je p ed zneužitím.
10 Dále jen zákon o legalizaci výnos .
ú astník obchodu. Toto oznámení je t eba u init bez zbyte ného odkladu, nejpozd ji do p ti kalendá ních dn od zjišt ní p íslušné transakce. Zákon o legalizaci výnos z trestné innosti dále stanovuje oznamovací povinnost ve zvláštních p edpisech, odklad spln ní p íkazu, povinnost ml enlivosti, další povinnosti a pokuty.
Po vstupu do Evropské unie roku 2004 byla eská republika povinna p ijmout v oblasti sdílení klientských údaj i sm rnici EU, která se p ímo týká osobních údaj . Directive on Protection of Personal Data . 95/46/EC11 se skládá ze 7 kapitol. V 1.
kapitole, nazvané Obecná ustanovení, jsou definovány obecné pojmy jako vymezení osobních dat, jejich zpracování apod. Dále je zde vymezena platnost tuzemských zákon , které jsou této sm rnici pod ízené.
Druhá kapitola je zam ena na samotné zpracování osobních dat, jejich kvalitu a bezpe nostní opat ení. Tato kapitola stanovuje zákaz zpracovávat nebo shromaž ovat data, které by mohly vést k odhalení etnického i rasového p vodu, náboženské i filozofické víry nebo stavu zdraví i pohlavnímu životu. Sm rnice v této ásti také ur uje výjimky z tohoto na ízení.
T etí kapitola vymezuje odpov dnosti a tresty. V kapitole tvrté je definován p esun (pohyb) osobních dat do t etích zemích. Dále tato sm rnice stanovuje dozor í ú ad v každém lenském stát , který má za úkol ešit p ípadné podez ení na zneužití osobních údaj a okolnosti s nimi souvisejícími. lenské státy jsou povinny podrobit všechny svoje zákony, p edpisy a administrativní klauzule této sm rnici a to do 3 let od p ijetí této sm rnice.
11 Sm rnice na ochranu osobních údaj - dále jen sm rnice.
2. Systémy sdílení klientských informací v R
Pro sou asný stupe rozvoje bankovnictví je sdílení klientských dat již zcela nezbytné.
Prost ednictvím tohoto trendu lze lépe chránit banky p ed špatnými klienty a naopak pomoci klient m chránit sebe sama p ed p etížením schopnosti splácet své úv ry a p j ky. Pro tento ú el jsou z izovány speciální instituce, které se zabývají sbíráním a poskytováním klientských informací bankám pop . jiným nebankovním institucím.
Historicky prvním pokusem o vytvo ení uv rového registru u nás byl systém ozna ovaný jako FIPOK (zkratka FInan ní POzice Klienta). Tato databáze byla založena roku 1992. Banky do tohoto registru poskytovaly údaje o klientech a sou asn se mohly na ur ité klienty i dotázat. FIPOK shromaž oval pouze informace o právnických nebo fyzických osobách – podnikatelích. Podmínkou poskytnutí údaj do tohoto registru byl výslovný souhlas klienta, pokud klient souhlas neposkytl, pak banka p edala systému pouze obecné informace - nap . ur itá osoba je klientem této banky. Provozovatelem FIPOKu byla spole nost I.S.C. MUZO, a.s. Tento registr již v sou asné dob neexistuje. P ekážkou pro jeho fungování byly hlavn legislativní podmínky, které do ur ité míry znemožnily p edávání klientských informací.
K podstatné novele zákona o bankách došlo v roce 2002 (v jednání byla tato harmonizace již v roce 2000, nicmén její navrácení ze Senátu do Poslanecké sn movny Parlamentu eské republiky prodloužilo p ijetí o další 2 roky). Tato plánovaná novela byla sou asn projednána i s Evropským spole enstvím. Vedle spousty zm n (uvádí se 144) tato novela obsahuje i d ležitou zm nu ve sdílení klientských informací, která významn usnadnila tok klientských informací mezi bankami a umožnila založení funk ních úv rových registr .
2.1 Sdružení na ochranu leasingu a úv r spot ebitel m (SOLUS)
Sdružení na ochranu leasingu a úv r podnikatel m (SOLUS) bylo z ízeno v ervnu roku 1999. P vodn byla tato databáze tvo ena pouze z fyzických osob – neplati , dnes se však již rozší ila i na podnikatele a právnické osoby. SOLUS je tedy zájmové sdružení právnických osob, jejímž hlavním cílem, jak vyplývá z názvu, je ochrana leasingu, úv r a jiných specifikovaných služeb poskytovaných spot ebitel m, podnikatel m a právnickým osobám. Tato databáze je n kdy ozna ována jako registr neplati , což znamená, že obsahem jsou pouze negativní informace, tedy informace o dlužnících, kte í neplní závazky v i
v itelovi a to po ur itou specifikovanou dobu. Do databáze je tedy za azen nap . klient, který nezaplatil 4 splátky za sebou a není velká pravd podobnost, že v nejbližší dob zaplatí.12
K prvotnímu za azení do databáze SOLUS dojde, pokud je klient v prodlení s nezaplacením požadované splátky déle jak 30 dn . K za azení klienta do databáze neplati je t eba jeho souhlasu – ten klient v tšinou poskytuje už p i podepsání smlouvy.
Informace jsou zde uchovávány po dobu 3 let a to za podmínky, že klient dlužnou ástku uhradil. V opa ném p ípad je dlužná ástka v registru držena bez asového omezení.
Databáze registru SOLUS je rozd lena na 2 ásti. První ástí je registr spot ebitel (registr FO) a druhou ástí je registr podnikatel a právnických osob (registr I ). Práv takto vymezený obsah databáze SOLUS je hlavním rozdílem mezi tímto registrem a ostatními bankovními i nebankovními registry.13
Mezi zakládající leny registru SOLUS pat í nap íklad CCB Credit, k.s., CETELEM R, a.s. nebo DAEWOO ALFA s.r.o.14 Dnes má tento registr p es 20 len . Mezi nimi m žeme najít nejenom banky (eBanka, a.s.), ale také nebankovní v itelské spole nosti (COFIDIS s.r.o.) i n které mobilní operátory (T – Mobile Czech Republic a.s.).15
Pokud má klient zájem o informace, které jsou o n m v registr neplati vedeny, má právo vznést žádost na databázi. Žadatel vyplní p íslušný formulá ,16 který zašle na adresu spole nosti.
2.2 Czech Credit Bureau
O úv rovém bankovním registru, do n hož by m ly být informace o klientech z bankovního sektoru poskytovány, se za alo jednat v eské republice již na konci minulého tisíciletí. Jedná se o soukromý projekt, který není propojen s registrem právnických osob a fyzických osob – podnikatel , který z izuje eská národní banka (viz dále). Realizace zmín ného projektu – bankovní registr klientských informací - byla zadána spole nostem Aspekt kilcullen, CRIFT a Trans Union.17 Dohoda ur ující cíle, základní principy úv rového
12 Nap íklad není delší dobu v kontaktu s v itelem.
13 Viz dále.
14 Dále Elega-leasing s.r.o., ESSOX LEASING a.s., Home Credit a.s., Home Credit Finance a.s., Napol, a.s. a TRIANGLE GROUP INTERNATIONAL s.r.o.
15 Beneficial Finance a.s., CCS eská spole nost pro platební karty a.s., CETELEM R, a.s., COFIDIS s.r.o., eskoslovenská obchodní banka, a.s., eský Triangl, a.s., eBanka, a.s., E.ON eská republika, a.s., ESSOX s.r.o., Home Credit a.s., HVB Bank Czech Republic a.s., Profireal, a.s., Raiffeisenbank a.s., Santander Consumer Finance a.s., Telefónica O2 Czech Republic a.s., T-Mobile Czech Republic a.s., UPC eská republika, a.s., VB Leasing CZ, spol. s r.o., VLTAVÍN leas, a.s. a Vodafone Czech Republic a.s
16 Viz p íloha 7. a 8.
17 Spole nost Aspekt se zabývá sb rem a zpracováním ekonomických informací o firmách, spole nost CRIFT provozuje podobný registr v Itálii a Trans Union p sobí jako provozovatel registru i v dalších státech – nap . Peru, Mexiko nebo Kanada.
registru a asový harmonogram jeho spušt ní byla podepsána sedmi významnými eskými bankami.18 Datum zahájení úv rového registru bylo naplánováno na rok 2001.
Roku 2000 byla založena spole nost Czech Credit Bureau, a.s. jako organizátor Czech Banking Credit Bureau, a.s.19
Hlavní rámcová smlouva byla podepsána rok na to. Tato smlouva již byla závazná a stanovila kv ten 2002 jako první m síc plného provozu. K této smlouv bylo také p idané kladné stanovisko Ú adu pro ochranu osobních údaj a eské národní banky. Ješt téhož roku byly všechny akcie Czech Banking Credit Bureau, a.s.20 odkoupeny bankami, které podepsaly Hlavní rámcovou smlouvu. Tím se splnila podmínka ze zákona o bankách § 38a, podle které tuto spole nost mohou vlastnit pouze banky, které si jejím prost ednictvím vym ují klientské informace.
Naplno za al úv rový registr fungovat 10.6. 2002. Zárove byl stanoven nový cíl – p ipojit také nebankovní subjekty, které budou mít zájem a budou moci spl ovat pravidla úv rového registru.
Úv rový registr dodržuje 2 hlavní zásady. První je zásada reciprocity, což znamená, že pouze ten, kdo do registru poskytuje informace, je také m že erpat. Tímto je zabrán no erpání informací subjekty, které by cht ly informace používat jiným zp sobem, než jakým by m ly. Druhá d ležitá zásada je zásada bezpe nosti. Tento obecný pojem m žeme rozlišit do n kolika podbod :
veškerá vým na klientských informací mezi klienty a úv rovým registrem probíhá po zabezpe ených privátních linkách,
další významnou podmínkou je šifrování p enášených dat,
uživatelé registru jsou nejprve identifikováni a pozd ji autorizováni certifika ní autoritou,
podávání hromadných dotaz je vylou eno, p ístup je možný pouze k individuálním záznam m,
existence kontrolní komise, která bude dohlížet na bezpe nost p enášení dat, je nezbytná.
Nebankovní registr klientských informací je provozován od 8.10. 2004 a to zájmovým sdružením právnických osob Leasing and Loan Credit Bureau, z.s.p.o.21
18 eská spo itelna, SOB, GE Capital Bank (dnes GE Money Bank), Bank Austria Creditanstalt, IPB, Komer ní banka, Živnostenská banka.
19 Bankovní registr klientských informací.
20 Dále jen CBCB.
21 Dále jen LLCB.
Czech Credit Bureau, a.s. je organizátor obou úv rových registr . Zajiš uje pro n technické služby spojené s jejich provozem. Od spušt ní úv rového registru se o ekává n kolik p ínos pro zú astn né strany. M lo by dojít ke zlepšení a zkvalitn ní vztahu mezi v itelem a dlužníkem. Finan ním institucím, které jsou zapojeny do projektu, se sníží pracnost a náklady spojené se zajišt ním úv r . Projekt m že p isp t k rozvoji trhu úv rových produkt a také snížená rizikovost spojená s poskytováním úv r m že ovlivnit (zvýšit) celkovou sumu poskytnutých úv r . Systém sledování úv rového rizika v bance ve form selhání protistrany m že být dvojí. První zp sob se týká sledování rizika u sekuritizovaných operací, kde je každému klientovi p i azen tzv. defaultní koeficient (vyjad uje riziko selhání subjektu). Tyto koeficienty jsou nadále bankou zpracovány do matic, kde p íslušná pozice vyjad uje ur itou tendenci setrvání. Druhý zp sob je aplikován u klasických úv rových operací, u kterých nelze z d vodu vysokých odlišností adit klienty do matic. Proto je d ležité získat maximální množství informací o klientovi a nadále je analyzovat a vyhodnotit. Tyto informace m žeme rozd lit na p ímé (poskytnuté a pr b žn aktualizované samotným klientem) a na nep ímé (získané od jiných bank a úv rových registr ). Úv rové riziko tedy lze významn snížit práv informacemi z úv rových registr .
Používáním klientské databáze také m že dojít ke snížení ceny poskytovaných úv r v d sledku snížení náklad na jednotlivé úv ry. Z dlouhodobého hlediska pak úv rový registr m že p inést i zvýšení ekonomického r stu. Tento r st se dá dokonce vy íslit jako 1 – 2%
zvýšení HDP.22
CCB, a.s. se také ve zna ném m ítku podílela na vybudování úv rového registru ve Slovenské republice – Slovak Credit Bureau.
Spole nost Czech Credit Bureau, a.s.23 je v sou asné dob 100% dce innou spole ností italské spole nosti CRIF S.p.A.24 Hlavním cílem CCB bylo pokrýt úv rový trh v eské republice. P sobnost CCB se postupn rozší ila i na jiné produkty. Dnes je již schopna sloužit nejen na klasickém úv rovém trhu, ale rozší ila svoji p sobnost i do r zných podp rných rozhodovacích proces 25 a to i v oblasti malého a st edního podnikání (SME).
22 Zdroj [www.creditbureau.cz].
23 Dále pouze CCB.
24 „Spole nost Spole nost CRIF S.p.A., založená v italské Bologni v roce 1988, je mezinárodní firmou specializovanou na vývoj a správu informa ních úv rových systém a systém pro podporu rozhodování zam ených na úv rové trhy. CRIF nabízí ucelenou adu produkt a služeb jako scoringových model , manažerských ešení, softwaru, konzultací a celosv tových systém obchodních informací zam ených na pomoc bankám, finan ním institucím, pojiš ovnám, telekomunika ním a dalším obchodním spole nostem s cílem pomoci jim rozši ovat a kontrolovat obchodn -úv rovou aktivitu. Systémy CRIFu a jeho služby s p idanou hodnotou jsou po celém sv t používány pro strategické plánování, akvizice, správu portfolií i správu pohledávek.“ Zdroj [www.creditbureau.cz].
25 Nap . credit scoring, segmentaci klient a I – rating .
„Spole nost je zárove autorem automatizovaného systému hodnocení žadatel o dotace ze strukturálních fond Evropské unie pro spole nost CzechInvest, ratingu malých a st edních podnikatel , Hospodá skou komoru hlavního m sta Prahy, ratingu obcí a ratingu bytových družstev a spole enství vlastník .“
V roce 2006 CCB provedla analýzu zadluženosti obcí v eské republice. Vycházela z toho, že ekonomický stav municipalit je jedním z hlavních ukazatel dané ekonomiky.
Z této analýzy vyplynulo, že i když zadluženost obcí a m st každým rokem roste a p íjmy municipalit jsou nižší než v p edchozím roce, ekonomická stabilita jednotlivých obcí se p esto zlepšuje, což je v rozporu s analýzou provád nou v minulosti státem. Problém stávajícího hodnocení spo ívá v ukazateli dluhové služby. Tato veli ina ne zcela komplexn vypovídá o zdravotním stavu municipalit a navíc podává výsledky se zpožd ním. Práv tyto nedostatky objevila analýza spole nosti CCB, která použila vlastní komplexní hodnocení „iRating municipalit“.
„Ukazatel dluhové služby zjiš uje, jak dob e obec dokáže svými p íjmy pokrýt splátky dluh . Pokud p evýší hodnotu 30 procent, považuje stát danou obec za vysoce rizikovou. To však m že, ale také nemusí být pravda. P íkladem je obec Žlutice, kterou stát v roce 2004 za adil do bezrizikové skupiny i p es velký dluh ve výši 37,5 milionu korun (obec má 2775 obyvatel). Když obec o rok pozd ji dluh razantn snížila a stabilizovala tak svou finan ní situaci, byla kv li vyšším splátkám naopak za azena do skupiny s vysokým rizikem,“ ekl Pavel Finger, len p edstavenstva firmy CCB – Czech Credit Bureau, a.s. „Ukazatel dluhové služby u nich v roce 2004 nevykazoval žádné v tší finan ní problémy, zato nap íklad náš rating byl C a upozornil by již v tu dobu na jejich zvýšené riziko,“ dodal Pavel Finger.“
Box .1: Internet rating CCB
Internet rating CCB
Schopnost dob e a bez problém krýt své finan ní závazky je jedním z nejd ležit jších ukazatel dobrého hospoda ení. Týká se to vztah nejen podnik a firem, ale i bank se svými klienty a municipalit, které hospoda í s dotacemi ze státních fond . V sou asné dob jsou na internetu díky spole nosti CCB dostupné aplikace, které poskytují možnosti ratingu pro malé a st ední podniky, municipality i bytová družstva apod.
Tyto ratingy jsou sestaveny ze t í ástí:
1. stupn ratingu – sedm stup ratingu nap . A, B+, B, B-, C+, C, C-
2. komentá ke stupni p íslušného ratingu – charakteristika finan ní stability hodnoceného subjektu
3. silné a slabé stránky subjektu – na základ p íslušných výsledk analýzy
Princip stanovení ratingu – na základ finan ní a nefinan ní bonity hodnoceného subjektu:
1. finan ní bonita stanovená ve statickém i meziro ním vývoji; rozlišena do t ech až p ti stup rizika; d raz na schopnost krýt a plnit své finan ní závazky
2. nefinan ní bonita; také rozlišena do t ech až p ti stup rizika; d raz na posouzení nefinan ních kritérií hodnoceného subjektu
Kombinací stup finan ní a nefinan ní bonity je dán výsledný raitingový stupe . Tento stupe pak charakterizuje v itelské riziko. Sou ástí služby jsou (v p ípad municipalit) i další informace a to podle zvolené verze:
1. standard – data sloužící p ímo k sestavení ratingu (ú etní výkazy, základní popisné ukazatele - nap . po et obyvatel )
2. profesional – další informace (potenciál regionu, infrastruktura obce, podnikatelské zázemí apod.)
P íklady n kterých ratingových stup jako kombinace finan ní a nefinan ní bonity:
Obec hodnocená A tzn. nefinan ní „a“ i finan ní „a“ Bez rizika vynikající schopnost plnit své finan ní závazky v as
vynikající finan ní stabilita, velmi dobré p edpoklady vývoje Obec hodnocená B+ tzn. nefinan ní „b“ a finan ní „a“ Tém bez rizika
výborná schopnost plnit své finan ní závazky v as
podle v tšiny ekonomických ukazatel velmi dobrá finan ní stabilita dobré p edpoklady dalšího rozvoje
Obec hodnocená B tzn. nefinan ní „a“ a finan ní „b“ Velmi nízké riziko má velmi dobrou schopnost plnit své závazky v as
v tšina ukazatel prokazuje velmi dobrou až dobrou finan ní stabilitu ekonomické podmínky dávají velmi dobré p edpoklady dalšího vývoje Obec hodnocená B- tzn. nefinan ní „b“ i finan ní „b“ Nízké riziko
dobrá schopnost platit v as finan ní závazky dobrá až velmi dobrá finan ní stabilita
ekonomické podmínky dávají dobré p edpoklady dalšímu rozvoji
….
K ížová matice pro rating m st a obcí26
Hodnota finan ních ukazatel
A B C
A A B C+
B B+ B- C
Hodnota nefinan ních ukazatel
C B C+ C-
Zdroj: [www.creditbureau.cz]
26 Zdroj [www.creditbureau.cz].
Spole nost CCB za svoji krátkou existenci dokázala mnohé. Svými lenskými spole nostmi (CBCB a LLCB) již pokryla celkem 95% bankovního trhu, p es 90%
leasingového a asi 50 % splátkového trhu.27 Spole nost LLCB a její nebankovní registr NRKI jedná v sou asné dob o p ijetí dalších 10 spole ností. Vstoupit mají nejen další leasingové a splátkové spole nosti, ale také poskytovatelé telekomunika ních služeb a energetické spole nosti. V zemích, kde takovéto registry fungují již adu let, se poda ilo snížit podíl nedobytných úv r o 25 – 45%.28 I v registrech spole nosti CCB je vid t zlepšení situace.
D sledkem stále zlepšujících se služeb klient m registr se zkrátila pr m rná doba odpov di na dotaz do registru na p t vte in.
Data poskytnutá do registru mohou být použita pouze ke stanovenému ú elu – a to k posouzení bonity a platební morálky klienta. Data jsou zabezpe ena proti zneužití i marketingovému využití ze strany zam stnanc a uživatel registru.
Každý klient si m že nechat ov it informace o své osob prost ednictvím Klientských center CBCB a LLCB. Toto místo je ur eno nejen k podání žádosti o výpis z registru, ale i k podání stížností na chybn nebo nesprávn zadané informace o klientech. To znamená, že o výpis z bankovního registru mohou požádat jak banky – uživatelé registru, tak i samotní ob ané, kte í se zajímají o informace, které jsou o nich v registru uvedeny. Pokud má ob an zájem o výpis, sta í vyplnit žádost o výpis z registru a bu ji doru it29 na adresu spole nosti nebo p ijít osobn s dokladem totožnosti.
Cena výpis nap íklad u spole nosti LLCB iní za výpis Standard (vyhotovení do 30 dn ) 100 K (+ poštovné) a za výpis Expres (vyhotovení na po kání) 200 K .
Databáze registr obsahuje pouze informace o kreditních operacích, ne aktuální z statky na ú tech u jednotlivých bank. Dále obsahuje pozitivní a negativní informace o bonit klienta, jeho d v ryhodnosti a platební morálce.
“Díky vým n informací mezi registry m žeme lépe uplatnit principy odpov dného úv rování a klientovi, který by byl již novým úv rem p edlužen, najít ešení a umožnit mu získat úv rový produkt pro spln ní jeho finan ních pot eb. Sdílení dat bude mít rovn ž pozitivní vliv na trh, protože umožní finan ním institucím snížit rizikovou p irážku a zlevnit tak úv ry poskytované klient m,” ekl Pavel Vyhnálek, Country Chief Risk Officer GE Money.
„Pozitivní informace v registrech navíc dávají šanci rozlišit klienta, který má, i m l krátkodobé problémy, ale jinak si vždy plnil své závazky, oproti t m, kte í soustavn neplatí.
27 Zdroj [www.creditbureau.cz] Na vysv tlení tohoto vysokého pokrytí spole nost CCB dodala, že n kte í lenové BRKI a NRKI jsou lenové i databáze SOLUS.
28 Zdroj [www.creditbureau.cz].
29 Žádost musí být notá sky ov ená.
Pokud n kdy zapomn l nebo nemohl zaplatit v as, ale jinak své závazky plní, díváme se na n j zcela jinak než na n koho, o jehož schopnosti splácet úv r žádné informace nemáme,“
navázal Frank-Michael Beitz, editel Úseku úv rových rizik eské spo itelny.
2.1.1 Bankovní registr klientských informací
Bankovní registr klientských informací je projekt spole nosti Czech Banking Credit Bureau, a.s. Tato spole nost byla do obchodního rejst íku zapsaná 13. 9. 2000. Mezi její uživatele pak pat í 20 bank – nap íklad eská spo itelna, a.s., Citibank, a.s. nebo eBanka, a.s.30 Ú astníky tohoto registru mohou být všechny banky p sobící na území eské republiky.31
Tato databáze tedy shromaž uje pozitivní i negativní údaje o bonit klienta, jeho d v ryhodnosti a platební morálce a to za poslední 4 roky po ukon ení smluvního vztahu.
Pokud nebyla mezi bankou a klientem uzav ena smlouva, údaje jsou archivovány a drženy další 4 roky. Nadále jsou tyto údaje tzv. blokovány (jsou nep ístupné pro uživatele bankovního registru) po dobu 5 let. Poté jsou údaje zlikvidovány.
Informa ní systém spole nosti Czech Banking Bureau, a.s. poskytla italská spole nost Crift a nese název EURISCZECH.
Klienti bank si mohou prost ednictvím Klientského centra (viz kapitola CCB) požádat o Žádost o výpis osobních údaj 32 i v p ípadn zjišt ní nesprávnosti nebo nep esnosti údaj požádat o zm nu.33
Bankovní registr klientských informací má ze zákona povinnost informovat klienta banky o zpracování jeho osobních údaj .34
2.1.2 Nebankovní registr klientských informací
Nebankovní registr klientských informací propojuje navzájem v itelské nebankovní spole nosti a poskytuje tak informace o klientech nebankovního sektoru všem jejím len m.
Primární ú el tohoto projektu je tedy informovat své uživatele o bonit , platební morálce a d v ryhodnosti jejich klient . Nebankovní registr by m l, stejn jako bankovní registr, pomoci zpr hlednit vztah mezi dlužníkem a jeho v itelem. Tento fakt by m l p isp t ke
30 Dále eskoslovenská obchodní banka, a.s., GE Money Bank, a.s., HVB Bank Czech Republic, a.s., Komer ní banka, a.s., Živnostenská banka, a.s., Raiffeisenbank a.s., Hypote ní banka, a.s., eskomoravská stavební spo itelna, a.s., Stavební spo itelna eské spo itelny, a.s., Wüstenrot - stavební spo itelna a.s., BAWAG Bank CZ a.s., Wüstenrot hypote ní banka a.s., Raiffeisen stavební spo itelna a.s., HYPO stavební spo itelna a.s., Modrá pyramida stavební spo itelna, a.s., Volksbank CZ, a.s.
31 Nesmí být v nucené správ nebo likvidaci.
32 Viz p íloha .1.
33 Viz p íloha Žádost o opravu nep esných i nepravdivých údaj .2.
34 Viz kapitola . 2 Právní legislativa ochrany osobních údaj a bankovní tajemství v R.
zlepšení jejich vztahu. P ínosem nebankovního registru je pro v itele hlavn lepší identifikace a za azení žadatele o úv r (p ípadn snazší vymáhání pohledávek) a pro žadatele urychlení a zjednodušení celého procesu žádání o spot ebitelský i podnikatelský úv r.
Mezi další výhody nebankovního registru pat í
zvýhodn ní klienta s pozitivní platební historií p ed neznámou a tudíž i rizikovou osobou,
do budoucna nebude pot eba, aby žadatel složit dokládal své závazky u jiných spole ností,
a do budoucna by mohl p inést snížení cen produkt v d sledku nižších náklad na hodnocení žadatel nebo v d sledku snahy privilegovat dob e hodnoceného klienta.
Nebankovní registr je projekt spole nosti Loans and Leasing Czech Bureau, z.s.p.o., která byla založena 8.10.2004. Toto sdružení založilo 7 spole ností35, které p sobí na území eské republiky a to v oblasti splátkového a leasingového prodeje. V pr b hu innosti registru se p idalo dalších 8 spole ností.36
Obsahem této databáze jsou pouze základní identifika ní údaje o klientech, tzn. jméno, p íjmení, datum narození, adresa a rodné íslo, dále údaje o závazcích a o pr b hu jejich splácení . V databázi nejsou shromaž ovány citlivé informace37, p i emž tak jako bankovní i nebankovní registr klientských informací dodržuje zákon o ochran osobních údaj . Pokud má nebankovní instituce zájem poskytnout údaje klienta do registru, je zapot ebí získat klient v souhlas.38 V nebankovním sektoru je uplat ován totiž tzv. princip dvojího souhlasu, což znamená, že nejprve klient poskytne souhlas s umíst ním jeho osobních údaj do p íslušné databáze a v budoucnu, pokud se na doty ného klienta bude chtít dotázat jiná spole nost, bude zapot ebí další klient v souhlas.
Klientské informace jsou pravideln m sí n aktualizovány a drženy po dobu dalších 4 let po ukon ení vztahu mezi v itelem a dlužníkem. Pokud nedošlo k uzav ení smlouvy mezi v itelem a klientem, jsou informace v NRKI drženy pouze po dobu 6 m síc . Po uplynutí této doby nejsou informace hned smazány, nýbrž pouze archivovány a nadále už nejsou k dispozici ostatním v itel m a to po dobu 5 let (tzv. blokace).
35 SOB Leasing, a.s., GE Money Auto, a.s., GE Money Multiservis, a.s., CAC LEASING, a.s., Santander Consumer Finance a.s. ŠkoFIN s.r.o., Leasing eské spo itelny, a.s., s Autoleasing, a.s.
36 DS Leasing, a.s., Renault Leasing CZ, s.r.o., Credium, a.s., TOYOTA Financial Services Czech s.r.o., s Autoúv r, a.s., PSA FINANCE ESKÁ REPUBLIKA, s.r.o., UNILEASING a.s., S MORAVA Leasing, a.s.
37 Ve smyslu Zákona o ochran osobních údaj , viz výše.
38 Viz p íloha . 3 Souhlas se zpracováním osobních údaj – NRKI.
I ve spole nosti LLCB lze prost ednictvím Klientského centra zažádat o výpis z registru39 nebo podat p ípadné stížnosti na nepravdivé i nep esné údaje o klientech v registru40 (viz kapitola CCB).
2.1.3 Sdílení klientských informací mezi bankovním a nebankovním sektorem
Na za átku roku 2006 byla zahájena spolupráce mezi bankovním a nebankovním sektorem. Od 19.1. 2006 si tedy banky a ostatní v itelé vym ují informace o klientech, ímž získávají ješt komplexn jší obraz p i posuzování bonity klienta p i p ípadném úv rování.
Tato spolupráce mohla být zahájena z d vodu stejného základního ú elu obou registr a stejných podmínek p i p ebírání informací od klient . Toto sdílení ale neznamená, že pokud klient poskytne sv j souhlas k za azení do nebankovního registru, jeho údaje budou automaticky p ístupné dalším ú astník m bankovního registru. K tomuto je zapot ebí další souhlas klienta (viz princip dvojího souhlasu). Vzorový souhlas klient uživatel NRKI se zpracováním osobních údaj je uveden v p íloze .6.
Pro dotazování v itelských a bankovních spole ností do registru platí zvláštní pravidla – rozdílná pro bankovní a nebankovní sektor. P esto mají n které rysy spole né.
Nap íklad ani v jednom z registr nejsou shromaž ovány citlivé osobní údaje o klientech (podle Zákona o ochran osobních údaj ). Za citlivé osobní údaje není považováno rodné íslo, které slouží k p esné identifikaci klienta v databázi, p i emž není podmínkou, aby klient své rodné íslo (ani jiné osobní údaje) postoupil ke zpracování. Tato situace by nem la bránit klientovi p i p ípadném úv rování.
Každá banka i jiná spole nost, která je ú astníkem úv rových registr , musí klienty dostate n informovat o zp sobu zpracování jeho osobních údaj . K tomuto ú elu slouží v bankovním sektoru tzv. Informa ní memorandum, které je klientovi k dispozici na ve ejném míst na každé z pobo ek banky.
39 Viz p íloha . 4 Žádost o výpis informací z Nebankovního registru klientských informací (formulá pro FO).
40 Viz p íloha . 5 Žádost o opravu nepravdivých i nep esných osobních údaj v Nebankovním registru klientských informací (formulá pro FO).
2.3 Centrální registr úv r NB
41Dle zákona o bankách . 21/1992 §38a eská národní banka sestavuje povinn informa ní databázi. Ta slouží ke shromaž ování informací o klientech bank na daném území. Informace jsou získávány od bank, které tuto databázi pln využívají k operativnímu vym ování informací o klientech. Centrální registr úv r , jak se tato informa ní databáze nazývá, obsahuje informace jen o právnických osobách a fyzických osobách - podnikatelích.
Práv vymezení subjekt , které jsou v databázi zaneseny, je hlavním rozdílem mezi BRKI, NBRKI a CRÚ. Jestliže v CRÚ jsou drženy informace týkající se právnických osob a podnikatel , pak subjekty obsažené v databázích u CCB jsou pouze fyzické osoby. Obsahem CRÚ tedy nejsou spot ebitelské úv ry fyzických osob, ru itelské závazky klient , hypote ní úv ry ani informace o devizových ú tech42.
Jeden z dalších rozdíl mezi zákonnou databází a soukromým projektem CCB je povinnost poskytování informací a povinnost lenství jednotlivých bank. Na rozdíl od databází BRKI a NBRKI, v CRÚ je lenství bank a pobo ek zahrani ních bank ze zákona povinné a banky tedy musí poskytovat informace o svých klientech a to i bez souhlasu klienta.
Hlavní d vod pro z ízení registru NB byl podobný jako u soukromého projektu CCB a to tedy snaha o snižování podílu rizikových pohledávek v bankovním odv tví. Vzorem CRÚ se op t stalo zahrani í spolu s pozitivními výsledky dosaženými práv díky zavedení podobných registr . eská národní banka se stala garantem tohoto projektu i patronem jeho budoucího dalšího rozvoje.
CRÚ za al pln fungovat, stejn jako BRKI, v roce 2002 – ostrý provoz této databáze byl spušt n konkrétn 1. listopadu 2002. Tohoto roku se také poda ilo p ekonat nejv tší problém zahájení provozu – tzv. podmínku úplnosti (n které banky ješt nebyly p ipraveny p edávat informace v plném rozsahu).
Obsahem CRÚ jsou sou asné i potencionální závazky klient , zahrnující úv rové riziko bez ohledu na velikost pohledávky ú astníka CRÚ.43 Výjimku tvo í pouze debety na b žných ú tech banky.
Databáze tedy obsahuje erpané úv ry v etn kontokorentních, debety nad limit 2000 K na b žných ú tech, vydané záruky, ne erpané úv rové rámce a p ísliby a úv rové ekvivalenty podrozvahových pohledávek právnických osob a podnikatel (rezident i nerezident ).
41 Dále jen CRÚ.
42 Spo ící ú ty, termínové ú ty a b žné ú ty bez povoleného debetu.
43 Viz www.cnb.cz.
Informace o klientech obsahují právní formu, I O, název, adresu sídla, zemi p vodu i nap íklad ekonomický sektor. Dále jsou zde vedeny informace o pohledávce – datum vzniku a splatnosti pohledávky, její stav a typ pohledávky, její celková výše, m na a také zp sob zajišt ní pohledávky.
Stejn jako v registrech CCB i zde mohou ú astníci CRÚ vznášet na registr dotazy.
P ístup je povolen k databázi informací poskytnutých do registru i k informacím o celkovém zatížení klient . CRÚ je pravideln m sí n aktualizován a to práv samotnými ú astníky registru.
Pravidla p ístupu k informacím v databázi stanovuje vyhláška NB . 164/2002 o podmínkách p ístupu k informacím v informa ní databázi NB - CRÚ44. V § 2 tato vyhláška stanovuje základní pojmy. Definuje uživatele registru jako banku v etn jejích pobo ek v eské republice i v zahrani í. Uživatelem registru se pak rozumí i pobo ka zahrani ní banky p sobící na území R a další osoby stanovené zvláštním zákonem.
Dlužníkem je právnická osoba, která má dluh u uživatele registru45 nebo fyzická osoba – podnikatel (dluh musí souviset s podnikatelskou inností fyzické osoby). Provozovatelem CRÚ je NB. Pohledávka uživatele registru za dlužníkem je z ú tové t ídy 2 nebo 9 v jakékoliv m n a výši.
§ 3 je v novaný podmínkách p ístupu k informacím o dlužnících. Uživatel registru smí požádat o informace z registru vždy jen v p ímé návaznosti na obchodní p ípad, ímž se rozumí:
posuzování poskytnutí úv ru nebo jiné služby, která by mohla v budoucnosti vést ke vzniku pohledávky uživatele registru,
jednání o již vzniklé pohledávce uživatele registru.
P i emž požadavek na informace z registru se musí týkat bu p ímo dlužníka nebo osoby žádající o výše definovaný úv r a nebo osoby ekonomicky spjaté s danou osobou žádající o úv r. Dále je možné požádat o informace o osob , která je prokazateln právním p edch dcem osoby žádající o úv r, nebo která poskytla nebo hodlá poskytnout zajišt ní pohledávky. Dle této vyhlášky lze také poskytnout informace o fyzické osob – podnikateli, která žádá o spot ebitelský úv r nebo o úv r ze stavebního spo ení i hypote ního úv ru.
Podmínkou p ístupu je spln ní a dodržování technických podmínek v uživatelské dokumentaci. Uživatel CRÚ je povinen ur it dva až t i své zam stnance pro oblast administrace p ístupu k registru.
44 Dále jen vyhláška.
45 Vyjma situace kdy dlužníkem je banka, pobo ka zahrani ní banky nebo centrální banka.
Údaje o pohledávkách uživatel registru jsou zde drženy a archivovány po dobu deseti let. Toto opat ení zaru uje dostate n dlouhou databázi informací, kterou mají jednotlivé banky k dispozici.
Výmaz klientských informací je možný pouze pokud byly chybn zadané, jiná forma nep ichází v úvahu. Informace o dluhu totiž z stanou evidovány i po ádném splacení po dobu 10 let.
3. Sou asný stav a budoucí vývoj sdílení klientských údaj
Úv rové registry v eské republice mají zhruba sedmiletou historii, což v porovnání se západními zem mi není mnoho. Avšak i p es tuto skute nost úv rové registry v bankovním i nebankovním sektoru dosahují významných výsledk a zm n. O úsp šnosti registr hovo í nap íklad jejich hojné využívání jak samotnými úv rovými subjekty, tak i bankovní a nebankovní klientelou. Podle informací spole nosti CCB46 se banky b hem roku 2006 dotázaly do BRKI p es 2,4 milionkrát a NBRI byl využit nebankovními spole nostmi p es 414 tisíckrát. Jedním z dalších nejvýznamn jších ukazatel úsp šnosti je tzv. hit – rate, což znamená procento nalezení žadatele o úv r v úv rovém registru. V BRKI za rok 2006 banky objevily 81% všech klient žádajících o úv r, v NRKI spole nosti nalezly tém každého druhého klienta, na kterého se dotázaly.
V roce 2006 byla provedena studie o informovanosti samotných klient o existenci úv rových registr agenturou IBRS. Pr zkum byl proveden na skupin 600 lidí, z nichž 252 už n kdy slyšeli o registrech a dalších 165 lidí ví, co jsou úv rové registry. Pokud tuto informaci zobecníme, zjistíme, že zhruba 70% lidí v eské republice už n kdy slyšela o úv rových registrech. Z uvedeného pr zkumu nadále vyplývá, že registry vadí jen 10%
dotázaných a naopak nevadí 58% dotázaných. Je zajímavé si také povšimnout, že s p ibývající informovanosti ve ejnosti roste i souhlas s úv rovými registry.
Tab. .7: Souhlas s využíváním klientských dat v registrech.
Zdroj: www.bankovnictvi.ihned.cz
V rámci výše uvedené studie byla zkoumána také znalost registr v návaznosti na dosažené vzd lání, v k, p íjem a pohlaví:
46 Zdroj [www.bankovnictvi.ihned.cz].
Graf . 11: Znalost úv rových registr v %.
Zdroj: www.bankovnictvi.ihned.cz
V uvedeném pr zkumu bylo zjišt no, že znalostí úv rových registr více disponují muži (31%), dále vysokoškoláci (41%), ob ané ve v ku 30 - 39 let (37%) a dotázaní s p íjmem nad 25000 K (42%).
K posouzení situace úv rových registr nám pom že studie provád na Sv tovou bankou v druhé polovin roku 2006, podle které se eská republika adí z hlediska kvality úv rového prost edí na 21. místo ve sv t (zkoumáno bylo celkem 175 zemí sv ta). P i emž v rámci st ední a východní Evropy eská republika pat í k nejlépe ohodnoceným.
Sv tová banka kladla p i svém hodnocení nejv tší d raz na propojení bankovního i nebankovního sektoru, p i emž nebankovní sektor by m l být tvo en nejen leasingovými spole nostmi, ale také firmami z odv tví telekomunika ního nebo energetického apod.
Dalším hodnotícím kritériem byla dostupnost informací pro všechny ú astníky, plošné pokrytí úv rovými registry, kvalita a zabezpe ení informací i uchovávání pozitivních a negativních informací. Sv tová banka v rámci této studie zve ejnila rozlišení úv rových registr , kde se eská republika umístila mezi zem s nižší p edvídatelností informací. To znamená, že jako p evážná ást zemí máme sice propojen bankovní a nebankovní sektor s pozitivními i negativními informacemi, ale zárove v nebankovním sektoru máme p evážn „jen“
leasingové spole nosti. Za úv rové registry s nejv tší p edvídatelností vývoje informací považuje Sv tová banka ty, které obsahují sou asn negativní i pozitivní informace a zárove
obsahují informace sdílené nejen bankami a leasingovými spole nostmi, ale i telefonními operátory i energetickými spole nostmi.
Tab. . 8: Rozlišení úv rových registr dle Sv tové banky.
Zdroj: www.bankovnictv.ihned.cz
Mezi sv tové nejv tší trendy v této oblasti tedy pat í sdílení obou sektor a shromaž ování pozitivních a negativních informací o klientech, což pomáhá vytvo it co nejvíce komplexní pohled na ur itého klienta. Dá se íci, že v tomto sm ru je eská republika na správné cest , jelikož tento trend u nás nejlépe spl uje BRKI a NRKI. Trochu výjimkou se stává registr SOLUS, který má sice propojen bankovní a nebankovní sektor, ale obsahuje pouze negativní informace. Navzdory tomuto omezení má ale SOLUS jednu nespornou výhodu oproti BRKI i NRKI – obsahuje totiž jak informace o FO, tak i o PO, což se v poslední dob stává dalším d ležitým sv tovým trendem.
Pokud se zam íme na funkci registr , zjistíme, že i tady se formuje další nový smysl v oblasti využívání registr . Ve ejnost v eské republice za íná po vzoru anglosaských zemích s pomocí úv rových registr sledovat svoji vlastní úv rovou historii. Podle informací CCB se za rok 2006 dotázalo na sv j výpis informací do BRKI p es 23 000 lidí (což je o 50%
více než v roce 2005). Tuto teorii rovn ž podporuje i výše zmín ný pr zkum spole ností IBRS, podle níž klienti považují za nejv tší výhodu registr práv budování úv rové historie:
Graf .12: Výhody úv rových registr .
Zdroj: www.bankovnictvi.ihned.cz
Drtivá v tšina lidí si je rovn ž v doma, že se jim díky registr m zvyšuje možnost získat úv r, p i emž chápou, že finan ní instituce mohou touto cestou získat objektivn jší informace o žadatelích o úv r i p j ku.
Mezi d ležité výsledky pramenící ze z ízení úv rových registr pat í v poslední dob i statistiky sestavované práv registry. Díky kompletním informacím poskytovaných do BRKI m žeme íci, že nejrychleji a nejdynami t ji rozvíjejícími úv ry jsou hypote ní p j ky, následované investi ními úv ry a úv ry ze stavebního spo ení. Bankám se souhrnn navíc pomocí databáze BRKI snižuje objem úv r s 90 - ti a více dny po splatnosti.47
V rámci NRKI se nejv tším hitem stávají ú elové spot ební úv ry, finan ní leasing a splátkové kreditní karty.
Na záv r lze íci, že se eská republika v oblasti této problematiky vyvíjí správným sm rem a díky tomu se již dnes adí mezi špi ky st ední a východní Evropy. K dosažení úrovn stát západní Evropy i USA nemáme daleko, ale i p esto je t eba n kolika zm n a dalšího dynamického rozvoje sdílení klientských informací.
47 Zdroj [www.bankovnictvi.ihned.cz].
4. Komparace eské republiky se sdílením klientských údaj na Slovensku
Slovenská republika jako samostatný stát existuje od roku 1993, kdy došlo k rozd lení eskoslovenské federativní republiky na dv nezávislé zem . P esto si však oba státy ponechaly n které p vodní zákony. Sdílení klientských údaj ve Slovenské republice se tedy odvíjí od podobných zákon jako v eské republice.
Mezi základní zákony i na Slovensku pat í Listina základních práv a svobod . 23/1991, kde je stanoveno, že každý má právo na ochranu p ed neoprávn ným shromaž ováním, zve ej ováním nebo jiným zneužíváním údaj o své osob .
Další zákon, který upravuje tuto problematiku, je Zákon . 428/2002 o ochran osobních údaj ve zn ní pozd jších p edpis a dopln ní. Tento zákon upravuje:
ochranu osobních údaj fyzických osob p i zpracování, zásady zpracování osobních údaj ,
ochranu práv zú astn ných osob, tok osobních údaj mezi zem mi,
registraci a evidenci informa ních systém ,
založení a p sobnost Ú adu na ochranu osobních údaj Slovenské republiky.
Po vstupu Slovenské republiky do Evropské Unie roku 2004 se mezi zákony upravující sdílení osobních údaj za adila také sm rnice Directive on Protection of Personal Data . 95/46/EC, která je, tak jako v eské republice, nad azená místním zákon m. Obsah této sm rnice je pro ob zem stejný.
Za nejd ležit jší zákon se v této oblasti považuje Zákon o bankách . 483/2001 Sb.48, kde je v 13. ásti § 91 definováno bankovní tajemství jako ochrana všech informací, záležitostí a doklad týkajících se klienta banky a nebo klienta pobo ky zahrani ní banky, které nejsou ve ejn p ístupné, v etn informací o obchodech a stavech vklad a ú t . Takto vymezený p edm t bankovního tajemství je banka povinna tajit, chránit p ed vyzrazením, zneužitím, poškozením, zni ením, ztrátou nebo odcizením. Informace, na které se vztahuje bankovní tajemství, m že banka poskytnout t etí osob jen v p ípad písemného souhlasu klienta nebo na jeho písemný pokyn, pokud tento zákon nestanoví jinak.49
Tento zákon dále v § 92a povoluje bankám a pobo kám zahrani ních bank založit spole ný registr bankovních informací za ú elem p ípravy a uzav ení obchod s klienty.
48 Dále jen zákon o bankách.
49 Zákon o bankách . 483/2001 Sb. stanoví výjimky, kdy banka smí poskytnout informace o klientovi t etím osobám i bez jeho písemného souhlasu.
Podobn jako v eské republice, podíl na spole nosti provozující spole ný registr bankovních informací, smí vlastnit pouze banky, pobo ky zahrani ních bank a Národní banka Slovenska.
§ 38 pov uje Národní banku Slovenska z ízením Registru bankovních úv r a záruk, do kterého jsou banky povinny poskytovat informace o p id lených úv rech podnikatel m nebo právnickým osobám a o závazcích p ijatých bankou nebo pobo kou zahrani ní banky v i podnikatel m nebo právnickým osobám a to i bez souhlasu klienta. Tyto údaje z stávají p edm tem bankovního tajemství, jeho porušením však není vým na t chto informací mezi bankami a Národní bankou Slovenska.
Co se tedy tý e legislativních podmínek, ve Slovenské republice je sdílení klientských údaj vymezeno velice podobn jako v eské republice. To zp sobuje, že v tšina registr na Slovensku p sobí v p ibližné podob i u nás.
Registr bankovních úv r a záruk
Tento úv rový registr vznikl po podstatné novele zákonu o bankách, roku 1997.
Z izovatelem je Národní banka Slovenska.50 Jeho hlavním ú elem je poskytovat informace bankám a pobo kám zahrani ních bank o celkovém úv rovém zatížení klienta (podnikatele nebo právnické osoby). Mezi další funkce této databáze pat í zabezpe ení informací pro analytickou a kontrolní innost bankovního dohledu. Informace o klientech, které jsou dostupné bankám, obsahují:
identifikaci klienta, celkové zatížení klienta,
celkový po et úv r poskytnutých dlužníkovi, po et zmeškaných splátek,
a celkovou hodnotu zmeškaných splátek.
Tento registr shromaž uje pozitivní i negativní informace o klientech – podnikatelích a právnických osobách. Registr bankovních úv r a záruk je nejstarší úv rový registr na Slovensku a jeho z ízení bylo d ležitým posunem v ízení rizik v bankovním sektoru.
Pokud srovnáme tuto databázi s registry v eské republice, zjistíme, že nejvíce podobná databáze je Centrální registr úv r provozovaný NB. Tyto dva registry se shodují v obsahu poskytovaných informací i v povinnosti tyto informace poskytovat.
50 Viz výše.
