V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra financí a oceňování podniku
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
2021 Klaudia Clinciu
V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví
katedra financí a oceňování podniku Studijní obor: Finance
Finanční analýza Lindt & Sprüngli (CEE), s. r. o.
Autor bakalářské práce: Klaudia Clinciu Vedoucí bakalářské práce: Ing. Nikola Mottlová
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Finanční analýza Lindt &
Sprüngli (CEE), s. r. o.“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.
V Praze dne 25. 5. 2021
...
Klaudia Clinciu
Poděkování
Děkuji své rodině a přátelům za podporu při psaní této práce, dále děkuji Ing.
Mottlové za její odborné rady.
Abstrakt
Cílem této bakalářské práce je zhodnotit pro potenciálního investora vývoj finanční situace společnosti Lindt & Sprüngli (CEE), s. r. o. v letech 2015-2019.
Finanční analýza byla vyhodnocena poměrovými ukazateli, horizontální a vertikální analýzou, bankrotním a bonitním modelem. Práce je rozdělena na metodickou a praktickou část. Metodická část definuje účel, cíle a uživatele finanční analýzy. Dále popisuje použité účetní výkazy a jednotlivé metody. V praktické části jsou popsané metody aplikovány na finanční data podniku, poté následuje vyhodnocení a porovnání s konkurenčními společnostmi jako jsou Mars Czech, s. r. o., HATEX, s. r. o. a Storck Česká republika, s. r. o. Na závěr je poskytnut finální výrok o finančním zdraví podniku a doporučení pro uživatele této analýzy.
Klíčová slova
finanční analýza, poměrové ukazatele, horizontální a vertikální analýza, bankrotní model, bonitní model
Abstract
The aim of this bachelor's thesis is to evaluate for a potential investor the development of the financial situation of Lindt & Sprüngli (CEE), s. r. o. in the years 2015-2019. The financial analysis was evaluated by proportional indicators, horizontal and vertical analysis, bankruptcy, and credit scoring model. The work is divided into theoretical and practical part. The theoretical part defines the purpose, goals, and user of financial analysis. It also describes used financial statements and methods. In the practical part, the described methods are applied to the financial data of the company, followed by evaluation and comparison with competing companies such as Mars Czech, s.r.o., HATEX, s.r.o. and Storck Czech Republic, s.r.o. Finally, a final statement on the financial health of the company and recommendation for user of this analysis are provided.
Key words
financial analysis, proportional indicators, horizontal and vertical analysis, bankruptcy model, credit scoring model
Obsah
Seznam použitých zkratek ... 7
Úvod ... 8
1 Metodická část ... 9
1.1 Předmět a účel finanční analýzy ... 9
1.2 Typy uživatelů finanční analýzy ... 9
1.2.1 Vymezení konkrétního uživatele a jeho cíl ... 10
1.3 Účetní výkazy ... 10
1.3.1 Rozvaha... 10
1.3.2 Výkaz zisku a ztráty ... 12
1.3.3 Přehled o peněžních tocích ... 13
1.4 Horizontální a vertikální analýza ... 14
1.5 Analýza poměrovými ukazateli ... 15
1.5.1 Ukazatele rentability ... 16
1.5.2 Ukazatele aktivity ... 19
1.5.3 Ukazatele likvidity ... 20
1.5.4 Ukazatele zadluženosti... 21
1.5.5 Ukazatele s využitím cashflow ... 23
1.6 Bankrotní model – Altmanovo Z-skóre ... 24
1.7 Bonitní model – Kralicekův Quicktest ... 25
2 Praktická část ... 26
2.1 Představení společnosti ... 26
2.1.1 Základní informace ... 26
2.1.2 O společnosti a jejím business modelu ... 27
2.2 Představení konkurenčních firem ... 28
2.2.1 HATEX, s. r. o. ... 28
2.2.2 Mars Czech, s. r. o. ... 28
2.2.3 Storck Česká republika, s. r. o. ... 29
2.3 Horizontální analýza ... 30
2.3.1 Horizontální analýza aktiv ... 30
2.3.2 Horizontální analýza pasiv ... 32
2.3.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát ... 34
2.4 Vertikální analýza ... 37
2.4.1 Vertikální analýza aktiv ... 37
2.4.2 Vertikální analýza pasiv ... 39
2.4.3 Vertikální analýza výkazu zisku a ztrát ... 41
2.5 Analýza poměrovými ukazateli ... 43
2.5.1 Ukazatele rentability ... 43
2.5.2 Ukazatele aktivity ... 47
2.5.3 Ukazatele likvidity ... 50
2.5.4 Ukazatele zadluženosti... 52
2.5.5 Ukazatele s využitím cashflow ... 54
2.6 Bankrotní model – Altmanovo Z-skóre ... 57
2.7 Bonitní model – Kralicekův Quicktest ... 58
Závěr ... 59
Seznam použité literatury a pramenů ... 61
Seznam obrázků, grafů a tabulek ... 62
Seznam příloh ... 65
7
Seznam použitých zkratek
A – aktiva
DHM – dlouhodobý hmotný majetek DNM – dlouhodobý nehmotný majetek EAT – earnings after taxes
EBIT – earnings before interests and taxes
EBITDA – earnings before interests, taxes, depreciation and amortization EBT – earnings before taxes
PL – pohotová likvidita
RCK – rentabilita celkového kapitálu RVK – rentabilita vlastního kapitálu T - tržby
VK – vlastní kapitál Z – zisk
ZD – zisk před zdaněním
ZUD – zisk před úroky a zdaněním
8
Úvod
Obsahem této bakalářské práce je finanční analýza společnosti Lindt & Sprüngli (CEE), s. r. o., která si klade za cíl zhodnotit pro potenciálního investora vývoj finanční situace podniku v letech 2015-2019, jeho finanční zdraví a porovnat ho s vybranými konkurenty v odvětví. Společnost byla založena v roce 2007 v Praze, předmětem hlavní výdělečné činnosti je velkoobchod a maloobchod s čokoládou a cukrovinkami.
Jedná se o dceřinou společnost tradičního švýcarského podniku Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG, který je jedním z celosvětových lídrů na trhu prémiových čokoládových výrobků. Své lokální zastoupení má značka Lindt téměř po celém světě.
Firma mě jako milovníka čokolády zaujala svým pestrým portfoliem kvalitních výrobků, které oplývají lahodnou chutí a jsou vyrobeny z udržitelných surovin. Značka v posledních letech v ČR značně expandovala a mimo velkoobchod začala operovat i na maloobchodním trhu, kde otevřela hned několik vlastních čokoládových prodejen, nacházejících se v outletových a nákupních centrech. Mimo výše uvedené důvody, které mě vedly k výběru daného podniku, je i zvědavost, jak se daří firmám v odvětví s cukrovinkami v době, kdy roste zájem o zdravý životní styl a lidé se snaží omezovat přísun nezdravých potravin.
Obsahem této finanční analýzy je analýza rentability, aktivity, zadluženosti a likvidity, horizontální a vertikální analýza a bankrotní a bonitní model. Poměrové ukazatele jsou vyhodnoceny společně se třemi konkurenčními firmami. Jako konkurenty jsem určila společnosti Mars Czech, s. r. o., HATEX, s. r. o. a Storck Česká republika, s. r. o.
Práce je rozdělena na dvě části, a to na část metodickou a praktickou.
V metodické části popíšu přínos finanční analýzy, vymezím jejího uživatele a vysvětlím použité metody a postupy.
V praktické části charakterizuji vybranou společnost, prakticky aplikuji definované metody a provedu jejich vyhodnocení. Dále zanalyzuji, jak si stojí v porovnání s konkurenty. Pro lepší názornost budu používat grafy či jiná grafická znázornění. Celá práce bude zakončená finálním vyjádřením ke zjištěným skutečnostem.
9
1 Metodická část
1.1 Předmět a účel finanční analýzy
Finanční analýzou rozumíme analýzu financí podniku, které můžeme charakterizovat jako pohyb peněžních prostředků, který je vyjádřen peněžními toky.
Vypovídá o stupni finanční rovnováhy, vývoji a stavu finanční situace podniku. Dále zkoumá faktory působící na vývoj finanční situace, což jsou zejména provozní, investiční a finanční činnosti. Nezbytným podkladem pro zpracování finanční analýzy jsou data z účetních závěrek. (Grünwald, Holečková, 2009)
V současné době, kdy se velmi rychle mění ekonomická situace a v její návaznosti se mění i situace uvnitř firem, je nezbytné provádět rozbor finanční situace, který se nejčastěji aplikuje při posouzení úspěšnosti firemní strategie v souvislosti například se změnou tržní struktury nebo konkurenční pozice. Finanční analýza vyhodnocuje minulost, současnost a poskytuje predikci budoucího vývoje společnosti.
Také může sloužit jako základ pro finanční plánování nebo pro rozhodování o dalším vývoji podniku. (Růčková, 2011)
1.2 Typy uživatelů finanční analýzy
Před samotným provedením finanční analýzy je důležité definovat, kdo bude jejím hlavním uživatelem. Můžeme je jednoduše rozdělit do tří typů – management, vlastníci, věřitelé.
Management bude požadovat především vyhodnocení platební schopnosti podniku, vyhodnocení finanční nezávislosti a likvidity. Nezbytným požadavkem na provedenou analýzu bude i ziskovost, jelikož se management zodpovídá vlastníkům firmy. (Růčková, 2011)
Hlavním zájmem vlastníků či věřitelů je především zhodnocení a využití vložených prostředků. Jejich cílem je co možná největší maximalizace tržní hodnoty vlastního kapitálu. Z toho vyplývá, že se jejich pozornost v prvé řadě soustředí na výnosy. (Růčková, 2011)
Z věřitelského pohledu, pokud se jedná např. o banky, je pro ně nejdůležitější vývoj likvidity, cashflow a ziskovosti v dlouhém časovém horizontu.
Z dodavatelského hlediska, coby krátkodobých věřitelů, je na druhé straně důležitá
10
platební schopnost, cashflow a analýza oběžných aktiv a krátkodobých závazků. Ať už se na věřitele díváme jakkoliv, hlavním požadavkem zůstává návratnost poskytnutých finančních prostředků. (Růčková, 2011)
1.2.1 Vymezení konkrétního uživatele a jeho cíl
Jako uživatele prováděné analýzy společnosti Lindt & Sprüngli jsem zvolila potenciálního investora, kterému výsledná analýza bude sloužit jako podklad k rozhodování o tom, zda do společnosti investovat a stát se tak spolumajitelem či nikoliv.
1.3 Účetní výkazy
Jak jsem již zmínila, zdrojem informací pro finanční analýzu jsou zejména účetní výkazy, které můžeme dělit na finanční a vnitropodnikové.
Finanční účetní výkazy slouží zejména k poskytování informací externím uživatelům, jsou veřejně dostupné a firmy jsou povinné je zveřejňovat minimálně jednou ročně. Jedná se o klíčový zdroj informací finanční analýzy, jejich formální struktura je závazně stanovena. (Růčková, 2011)
Vnitropodnikové účetní výkazy nejsou standardizované a firmy si je mohou sestavovat podle vlastních potřeb. Obsahují podrobná data a jsou sestavovány častěji, zvyšují přesnost finanční analýzy. (Růčková, 2011)
Jelikož vnitropodnikové účetní výkazy obsahují citlivé informace a nejsou volně dostupné, nebudu se jimi zabývat. V následujících kapitolách popíšu strukturu finančních účetních výkazů.
1.3.1 Rozvaha
,,Rozvaha je účetním výkazem, který zachycuje bilanční formou stav dlouhodobého hmotného a nehmotného majetku (aktiva) a zdrojů jejich financování (pasiva) vždy k určitému datu.“ (Růčková, 2011)
Sestavuje se většinou k poslednímu dni v roce nebo v kratších obdobích. Pomocí rozvahy si můžeme udělat přehled o majetkové situaci podniku, zdrojích financování a jeho finanční situaci. (Růčková, 2011)
11
1.3.1.1 Aktiva
Struktura aktiv vypovídá o majetkové struktuře podniku. Obecně můžeme aktiva definovat jako souhrnnou výši ekonomických zdrojů, které podnik vlastní k datu sestavení rozvahy. Hlavním požadavkem na aktiva je schopnost přinést v budoucnu ekonomický zisk, což se může projevit např. vysokou likviditou cenných papírů či přeměnou zásob na hotové výrobky, které se následně přemění na pohledávky, které přinesou v budoucnu peníze. V českých podmínkách jsou aktiva řazena od nejméně po nejvíce likvidní. (Růčková, 2011) V následujícím textu krátce charakterizuji strukturu aktiv:
Dlouhodobý majetek – jeho doba použitelnosti je delší než 1 rok, do nákladů vstupuje postupně, nejčastěji formou odpisů, které vyjadřují opotřebení majetku. Lze ho členit do dvou skupin – dlouhodobý nehmotný a hmotný majetek. Dlouhodobý nehmotný majetek poskytuje podniku prospěch z různých práv, jedná se povětšinou o patenty, licence, ochranné známky či o software. Dlouhodobý hmotný majetek slouží k podpoře běžné činnosti podniku. (Růčková, 2011)
Krátkodobý majetek – zařazujeme zde peněžní prostředky a majetek, jehož schopnost přeměnit se na peněžní prostředky je dána dobou do 1 roku (zásoby, finanční majetek, pohledávky). (Růčková, 2011)
Do ostatních aktiv patří položky časového rozlišení – náklady a příjmy příštího období. Jelikož jejich podíl na celkových aktivech není významný, většinou se jim nevěnuje velká pozornost. (Růčková, 2011)
1.3.1.2 Pasiva
Pasiva představují zdroj financování firmy a strukturu financování podniku.
V českých podmínkách jsou pasiva členěna dle vlastnictví zdrojů financování na vlastní a cizí kapitál. (Růčková, 2011)
Vlastní kapitál zahrnuje základní kapitál, který je vyjádřen pomocí peněžního a nepeněžního vkladu společníků, jeho výše je uvedena v obchodním rejstříku.
Kapitálové fondy zahrnují emisní ážio, dary, dotace, oceňovací rozdíly z přecenění majetku a z kapitálových účastí. Dále jsou ve vlastním kapitálu obsažené fondy ze zisku, výsledek hospodaření minulých let a výsledek hospodaření běžného období.
(Růčková, 2011)
12
Cizí kapitál je svou podstatou dluh společnosti, který musí být v různých časových intervalech splacen. Patří sem dlouhodobé závazky se splatností v okamžiku sestavení účetní závěrky delší než jeden rok a odložený daňový závazek. Dále také krátkodobé závazky, bankovní úvěry a výpomoci a v neposlední řadě také rezervy.
V ostatních pasivech bychom našli časové rozlišení, a to konkrétně výdaje a výnosy příštích období. Ani tyto pasivní položky časového rozlišení netvoří významný podíl na celkových pasivech, nemají tedy z hlediska finanční analýzy velký význam.
(Růčková, 2011)
1.3.2 Výkaz zisku a ztráty
Výkaz zisku a ztráty poskytuje přehled o finanční výkonnosti, resp. o výnosech, nákladech a výsledku hospodaření za stanovené období. Podle českých standardů si podniky mohou zvolit, zda budou sestavovat výkaz zisku a ztráty v druhovém či účelovém členění nákladů. (Petr Marek, 2009)
Jelikož finanční ukazatele využívají často pro kategorie výsledku hospodaření jiné názvosloví, než najdeme v českých výkazech, detailněji je popíšu v následující subkapitole.
1.3.2.1 Výsledek hospodaření
Získáme ho rozdílem výnosů a nákladů, výsledkem může být buď zisk nebo ztráta, případně může nabývat hodnoty nula. (Petr Marek, 2009)
Jak výsledovka, tak i finanční analýza rozlišuje hned několik kategorií výsledku hospodaření, a to konkrétně:
Provozní výsledek hospodaření – v případě druhového členění ho spočítáme jako součet obchodní marže a výkonové spotřeby, tím získáme přidanou hodnotu a od té odečteme provozní náklady a přičteme provozní výnosy. Pokud účetní jednotka používá druhové členění, provozní zisk/ztráta se určí jako rozdíl mezi tržbami z prodeje a náklady prodeje, po odečtení provozních nákladů a přičtení provozních výnosů. (Petr Marek, 2009)
Finanční výsledek hospodaření – je vypočítán jako rozdíl mezi finančními výnosy a náklady. (Petr Marek, 2009)
13
Výsledek hospodaření za běžnou činnost – vypočítáme ho jako součet provozního a finančního výsledku hospodaření snížený o daň z příjmu za běžnou činnost. (Petr Marek, 2009)
Mimořádný výsledek hospodaření – představuje rozdíl mezi mimořádnými výnosy a náklady snížený o daň z příjmu z mimořádné činnosti.
Výsledek hospodaření za účetní období – získáme ho součtem výsledku hospodaření za běžnou činnost a mimořádného výsledku hospodaření. V angličtině se pro něj používá zkratka EAT – Earnings after Taxes. (Petr Marek, 2009)
Výsledek hospodaření před zdaněním – můžeme ho spočítat dvěma způsoby, první způsob ho počítá jako součet výsledku hospodaření za běžnou činnost, finančního výsledku hospodaření a výsledku hospodaření za mimořádnou činnost mínus mimořádné náklady. Druhý způsob je vyjádřen jako součet výsledku hospodaření za účetní období, daně z příjmu za běžnou a mimořádnou činnost. (Petr Marek, 2009)
Většina finančních ukazatelů označuje zisk jiným názvoslovím, některé mají svůj český ekvivalent ve výkazu zisku a ztráty a některé musíme dopočítat:
EAT (Earnings After Taxes) – český ekvivalent ve výsledovce je výsledek hospodaření za účetní období.
EBT (Earnings Before Taxes) – v české výsledovce odpovídá řádku výsledek hospodaření před zdaněním.
EBIT (Earnings Before Interests and Taxes) – v překladu zisk před úroky a zdaněním, nemá ve výsledovce český ekvivalent, pro potřeby finančních ukazatelů jsem ho vypočítala jako součet výsledku hospodaření za účetní období, nákladových úroků a daně z příjmů za běžnou činnost.
EBITDA (Earnings Before Interests, Taxes, Depreciation and Amortization) – v překladu zisk před úroky, zdaněním a odpisy, stejně jako v předchozím případě, i zde ho musíme dopočítávat, a to jednoduchým způsobem – k EBIT přičteme odpisy.
1.3.3 Přehled o peněžních tocích
Přehled o peněžních tocích poskytuje informace o tvorbě a využití peněžních prostředků za dané období. Tento výkaz je důležitý pro posouzení platební schopnosti podniku, získáme přehled o tom, kde podnik získal peněžní prostředky a na co je použil. (Petr Marek, 2009)
14
Společnost může mít vysoké zisky, a přitom stav jejich peněžních prostředků a ekvivalentů může být nízký. Je to kvůli časovému nesouladu mezi výnosy a příjmy, náklady a výdaji. Proto je důležité vedle výsledovky analyzovat i přehled o peněžních tocích. (Grünwald, Holečková, 2009)
Peněžní toky dělíme na tři kategorie:
Provozní činnost – patří sem příjmy a výdaje související s hlavní výdělečnou činnosti podniku, pro kterou byl založen. (Grünwald, Holečková, 2009)
Investiční činnost – zahrnuje peněžní toky související hlavně s pořízením a prodejem stálých aktiv, dále sem patří poskytnuté půjčky a úvěry spřízněným osobám, pokud se nejedná o provozní činnost. (Grünwald, Holečková, 2009)
Finanční činnost – jsou to takové peněžní toky, které vedou ke změně ve výši a struktuře vlastního kapitálu a dlouhodobých závazků. Jedná se zejména o přírůstky a úbytky dlouhodobého kapitálu, přijaté a vyplacené dividendy. (Grünwald, Holečková, 2009)
1.4 Horizontální a vertikální analýza
Analyzuje účetní výkazy (rozvaha, výkaz zisku a ztráty, výkaz o peněžních tocích), využívá dat za několik období, sleduje meziroční změny ve struktuře daných výkazů, a tím pomáhá objasnit vývoj finanční situace podniku. Cílem analýzy je objasnit příčinu vývoje jednotlivých položek, dále s její pomocí můžeme odhadnout budoucí vývoj. (Grünwald, Holečková, 2009)
Horizontální analýza sleduje meziroční změnu v položkách účetních výkazů, a to jak v absolutní hodnotě, tak v procentech.
Vertikální analýza sleduje, jakou částí se jednotlivé položky podílí na celku, např.
jak se oběžná aktiva podílí na celkových aktivech.
15
1.5 Analýza poměrovými ukazateli
Zdroj: Růčková, 2011
Analýza poměrovými ukazateli čerpá z dat účetních výkazů, jedná se o široce využívanou analýzu díky její využitelnosti a vypovídací schopnosti, lze ji využít i u mezipodnikového srovnání. Principem poměrových ukazatelů je vyjádřit poměr jedné či více účetních položek k jiné položce či více položkám. Lze je členit například podle toho, z jakých výkazů čerpají: (Růčková, 2011)
Ukazatele struktury majetku a kapitálu analyzují položky z rozvahy, patří sem například ukazatele likvidity či zadluženosti, zkoumají provázanost finančních zdrojů v majetkových položkách. (Růčková, 2011)
Ukazatele tvorby výsledku hospodaření čerpají zejména z výkazu zisku a ztrát, zkoumají strukturu nákladů a výnosů, které mají vliv na velikost hospodářského výsledku. (Růčková, 2011)
Ukazatele na bázi peněžních toků se zabývají pohybem finančních prostředků, využívají se při analýze úvěrové způsobilosti. (Růčková, 2011)
Poměrové ukazatele je dále možno členit z hlediska zaměření, viz schéma níže:
Poměrové ukazatele
Ukazatele struktury
majetku a kapitálu Ukazatele tvorby
výsledku hospodaření Ukazatele na bázi peněžních toků
Obrázek 1 Členění poměrových ukazatelů
16
Obrázek 2 Členění poměrových ukazatelů dle zaměření
Zdroj: Růčková, 2011
Nejedná se však o konečný výčet všech ukazatelů, každá firma si může sestavit jakékoliv ukazatele, které vyhovují jejím potřebám. V rámci mé bakalářské práce jsem použila pouze vybrané poměrové ukazatele, které jsou relevantní pro účely provedené finanční analýzy. V dalších subkapitolách bude tedy následovat popis a metodologie použitých ukazatelů.
1.5.1 Ukazatele rentability
Ukazatele rentability měří výnosnost vloženého kapitálu. Tyto ukazatele jsou důležité při rozhodování, jehož výsledek bude mít na podnik dlouhodobý vliv, popř.
se projeví až za více let. Může se jednat například o rozhodnutí, zda investovat do určitých projektů, akcií či dluhopisů dané firmy nebo jestli je vůbec výhodné v dané podnikatelské činnosti pokračovat či nikoliv.
Rentabilita celkového kapitálu
𝑅𝐶𝐾 =𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚
𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 × 100 (%)
Představuje základní ukazatel rentability, měří výnosnost všech vložených aktiv bez ohledu na jejich financování. O výdělkovou schopnost celkového majetku podniku
Poměrové ukazatele
ukazatele likvidity
ukazatele rentability ukazatele zadluženosti
ukazatele aktivity
ukazatele tržní hodnoty ukazatele cashflow
17
se zajímají především investoři a věřitelé. Rentabilita v této formě nebere do úvahy úroky a zdanění. (Grünwald, Holečková, 2009)
Rentabilita vlastního kapitálu
𝑅𝑉𝐾 =𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í
𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 × 100 (%)
Vyjadřuje výnosnost kapitálu vloženého vlastníky či akcionáři, kteří požadují dostatečné zhodnocení jejich investice. Hodnotu tohoto ukazatele může firma použít ke srovnání s náklady na cizí kapitál při rozhodování, zda využít vlastní kapitál k navýšení kapitálových zdrojů. (Grünwald, Holečková, 2009)
Pokud chceme rentabilitu vlastního kapitálu porovnat s rentabilitou celkového kapitálu, je nutné upravit čitatel na zisk před zdaněním, takto můžeme přesněji posoudit rozdíly v daných ukazatelích. (Grünwald, Holečková, 2009)
Rozklad rentability celkového kapitálu
Rentabilitu celkového kapitálu si můžeme vyjádřit jako součin dvou samostatných ukazatelů, kteří ji ovlivňují. Jedná se o rentabilitu tržeb a obrat celkových aktiv.
Rentabilita tržeb ukazuje, kolik procent zisku připadá na dosažené tržby.
Ukazatel se využívá ve dvou podobách, a to v provozním ziskovém rozpětí a v čistém provozním rozpětí. (Grünwald, Holečková, 2009)
Provozní ziskové rozpětí využívá zisku před zdaněním a úroky, tím pádem jsou v čitateli i ve jmenovateli tokové veličiny a podnik je může okamžitě vyhodnocovat, např. po dni, měsíci, roce. (Grünwald, Holečková, 2009)
𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑜𝑣é 𝑟𝑜𝑧𝑝ě𝑡í =𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝ř𝑒𝑑 ú𝑟𝑜𝑘𝑦 𝑎 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í𝑚 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Čisté ziskové rozpětí je důležité při rozkladu rentability vlastního kapitálu, neboť využívá zisku po zdanění. (Grünwald, Holečková, 2009)
č𝑖𝑠𝑡é 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑜𝑣ě 𝑟𝑜𝑧𝑝ě𝑡í =𝑧𝑖𝑠𝑘 𝑝𝑜 𝑧𝑑𝑎𝑛ě𝑛í 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Obrat celkových aktiv udává, kolikrát se aktiva protočí v tržbách, tedy jaká je schopnost podniku efektivně využívat veškerý svůj majetek. (Grünwald, Holečková, 2009)
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣ý𝑐ℎ 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
18 Rozklad rentability vlastního kapitálu
Rentabilita vlastního kapitálu záleží na součinu tří ukazatelů – rentability tržeb, obratu celkových aktiv a finanční páce. Na rozdíl od předchozího ukazatele, je RVK obohacena o finanční páku, která je dána poměrem celkových aktiv k vlastnímu kapitálu.
𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝á𝑘𝑎 = 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Finanční páka vyjadřuje míru zadluženosti podniku, neboť vyšší podíl cizích zdrojů zvyšuje hodnotu ukazatele. Vyšší zadluženost podniku nemusí indikovat problém, naopak může mít pozitivní vliv na rentabilitu vlastního kapitálu, a to zejména v případě, že výnosnost cizích zdrojů je větší než náklady na tyto zdroje. Obecně se považuje cizí kapitál levnější než vlastní. (Grünwald, Holečková, 2009)
Rentabilitu vlastního kapitálu můžeme ještě více rozložit do více faktorů, které ji ovlivňují:
𝑅𝑉𝐾 =𝑍𝑈𝐷 𝑇 × 𝑍𝐷
𝑍𝑈𝐷× 𝑍 𝑍𝐷×𝑇
𝐴× 𝐴 𝑉𝐾 𝑍𝑈𝐷
𝑇 = 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑜𝑣é 𝑟𝑜𝑧𝑝ě𝑡í 𝑍𝐷
𝑍𝑈𝐷= ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣á 𝑟𝑒𝑑𝑢𝑘𝑐𝑒 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑢 𝑍
𝑍𝐷= 𝑑𝑎ň𝑜𝑣á 𝑟𝑒𝑑𝑢𝑘𝑐𝑒 𝑧𝑖𝑠𝑘𝑢 𝑇
𝐴= 𝑜𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣 𝐴
𝑉𝐾= 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑝á𝑘𝑎
Z výše uvedených rozkladů vyplývá, že rentabilitu vlastního kapitálu ovlivňuje rentabilita celkového kapitálu, zdanění a zadluženost. Zadluženost reflektují ukazatele úrokové redukce zisku a finanční páky. Pokud roste podíl cizích zdrojů, roste finanční páka a klesá úroková redukce zisku, neboť s použitím cizího kapitálu souvisí úrokové náklady. Součin těchto ukazatelů nazýváme ziskovým účinkem finanční páky, který poskytuje informaci, jak je zvětšena rentabilita vlastního kapitálu použitím cizích zdrojů. Pokud je hodnota větší než 1, potom zvýšení zadlužení bude mít pozitivní efekt na zhodnocení vlastního kapitálu. (Grünwald, Holečková, 2009)
19
1.5.2 Ukazatele aktivity
Ukazatele aktivity vyjadřují míru vázanosti kapitálu v jednotlivých složkách aktiv či pasiv a jak podnik s nimi hospodaří a je schopen je využívat, neboli kolikrát se daná složka aktiv či pasiv obrátí v čitateli, v našem případě v tržbách. V návaznosti na počet obrátek je možné zjistit také dobu obratu. Tyto ukazatele ovlivňují rentabilitu, což jsme mohli vidět u ukazatele obratu aktiv. (Růčková, 2011)
Obrat zásob
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑠𝑜𝑏 = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧á𝑠𝑜𝑏𝑦
Obrat zásob měří vázanost aktiv ve formě zásob. Vyšší hodnota tohoto ukazatele je žádoucí, ale je třeba přihlédnout k odvětví, ve kterém daná firma působí, neboť pro každý obor činnosti je typická jiná výše zásob. (Růčková, 2011)
Obrat pohledávek
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑒𝑘 = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦
Obrat pohledávek ukazuje, nakolik je majetek vázán v pohledávkách. Stejně tak je z něj možné vypočítat dobu obratu pohledávek, který vyjadřuje průměrnou dobu jejich splacení. Příliš dlouhá doba úhrady pohledávek může vést k riziku platební neschopnosti, obecně by měla být kratší, než je doba obratu závazků. Je však třeba brát v potaz velikost společnosti, jelikož stabilní finančně zdravá firma si může delší dobu splacení pohledávek dovolit. (Růčková, 2011)
Obrat závazků
𝑂𝑏𝑟𝑎𝑡 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘ů = 𝑡𝑟ž𝑏𝑦 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Obrat závazků je vyjádřen poměrem tržeb k závazkům, je vhodné k němu dopočítat dobu obratu, což nám dává informaci, za jakou dobu je průměrně firma schopna splácet své závazky. Tento a předchozí ukazatel může být přínosný pro věřitele, kterým poskytuje informaci o obchodně-úvěrové politice firmy. (Růčková, 2011)
Z posledních dvou ukazatelů můžeme jednoduše zjistit obchodní deficit (doba obratu pohledávek – doba obratu závazků), který vyjadřuje, kolik dnů je třeba profinancovat.
20
1.5.3 Ukazatele likvidity
Ukazatele likvidity se vztahují k likviditě celého podniku nebo k likviditě určité majetkové složky. Likviditou rozumíme schopnost dané složky se rychle přeměnit na finanční prostředky nebo schopnost podniku včas uhradit své závazky. (Růčková, 2011)
Likvidita ovlivňuje finanční rovnováhu firmy, příliš nízká likvidita ohrožuje schopnost podniku dostát svým závazkům. Naopak příliš vysoká likvidita indikuje neefektivní zhodnocení finančních prostředků, které snižují rentabilitu podniku. Je důležité mít likviditu podniku v rovnováze tak, aby zajišťovala jak přijatelné zhodnocení finančních prostředků, tak i dobrou platební schopnost. (Růčková, 2011)
Peněžní likvidita (likvidita 1. stupně)
𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦
Představuje likviditu v jejím nejužším vyjádření, sama o sobě nemá příliš velkou vypovídací schopnost, protože krátkodobý finanční majetek je proměnlivý.
(Grünwald, Holečková, 2009)
Jako nejnižší přijatelná hodnota se uvádí 0,2, pokud však podnik využívá kontokorentní úvěr, může nabývat i hodnoty 0. Příliš vysoká peněžní likvidita vede ke vzniku nákladů obětované příležitosti, neboť společnost drží nadbytek peněžních prostředků, které by mohly být využity efektivněji. (Marek, 2009)
Pohotová likvidita (2. stupně)
𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦 Pohotová likvidita je obohacena o krátkodobé pohledávky. Doporučená hodnota se udává 1,0, což znamená, že by krátkodobé pohledávky a finanční majetek přesně stačily na úhradu krátkodobých závazků a bankovních úvěrů. Problém by však nastal v případě zpoždění úhrady krátkodobých pohledávek. (Grünwald, Holečková, 2009)
V rámci řízení pohotové likvidity je možno rozlišit tři strategie:
Konzervativní – PL nad 1,5 Průměrná – PL mezi 1 a 1,5
Agresivní – PL pod 1,0 (Marek, 2009)
21 Běžná likvidita (3. stupně)
𝑏ěž𝑛á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 = 𝑜𝑏ěž𝑛á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑏𝑎𝑛𝑘𝑜𝑣𝑛í ú𝑣ě𝑟𝑦 Běžná likvidita vyjadřuje, jak se krátkodobé dluhy podílí ke krytí oběžného majetku. Vysoká běžná likvidita vyjadřuje, že oběžná aktiva jsou financována převážně z dlouhodobých zdrojů, což snižuje riziko platební neschopnosti. (Grünwald, Holečková, 2009)
Na druhou stranu příliš vysoká běžná likvidita není efektivní z hlediska výnosnosti. Vysoká hodnota ukazatele může být dána vyšším poměrem oběžných aktiv k dlouhodobým (výnosnějším) aktivům nebo vysokým poměrem dlouhodobých závazků ke krátkodobým, přičemž dlouhodobé finanční zdroje jsou nákladnější. Za průměrnou hodnotu se považuje rozmezí 1,5 až 2,5. Nad tyto hodnoty se jedná o konzervativní strategii řízení běžné likvidity a pod toto rozmezí se jedná o agresivní strategii. (Marek, 2009)
Provozní pohotová likvidita
𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑝𝑜ℎ𝑜𝑡𝑜𝑣á 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑝𝑜ℎ𝑙𝑒𝑑á𝑣𝑘𝑦 + 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛𝑎𝑛č𝑛í 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Provozní pohotová likvidita na rozdíl od pohotové likvidity nepočítá se splacením krátkodobých bankovních úvěrů, což přináší reálnější pohled na měření likvidity.
Tento ukazatel pracuje s položkami vznikající v provozní činnosti, krátkodobé bankovní úvěry sem nepatří, neboť pochází z finanční činnosti. Vyjadřuje schopnost krytí provozních příjmů z provozních výdajů. Za krajní přijatelnou hodnotu se udává 1,2. (Grünwald, Holečková, 2009)
1.5.4 Ukazatele zadluženosti
Ukazatele zadluženosti se využívají při analýze kapitálové struktury podniku, čímž rozumíme poměr vlastního a cizího kapitálu, které se podílejí na financování činnosti podniku. Pro podnik je důležité najít rovnováhu mezi tímto poměrem, neboť využití převážně vlastního kapitálu k jeho financování snižuje rentabilitu vloženého kapitálu, a naopak financování podniku převážně z cizích zdrojů zvyšuje věřitelské riziko a riziko neschopnosti splácet své závazky. (Růčková, 2011)
Ukazatel věřitelského rizika (debt ratio)
𝐷𝑒𝑏𝑡 𝑟𝑎𝑡𝑖𝑜 = 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
22
Ukazatel věřitelského rizika patří mezi základní ukazatele, které vyjadřují celkovou zadluženost podniku. Vysoká hodnota tohoto ukazatele může mít pozitivní efekt v případě, že podnik dosáhne vyššího procenta výnosnosti, než je úrok z cizího kapitálu. Obecně věřitelé požadují nižší hodnotu tohoto ukazatele. (Růčková, 2011)
Koeficient samofinancování (equity ratio)
𝐸𝑞𝑢𝑖𝑡𝑦 𝑟𝑎𝑡𝑖𝑜 =𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑐𝑒𝑙𝑘𝑜𝑣á 𝑎𝑘𝑡𝑖𝑣𝑎
Opakem předchozího ukazatele je poměr vlastního kapitálu k celkovým aktivům, který vyjadřuje, z jaké části jsou aktiva financována vlastním kapitálem. Ukazatele zadluženosti je vhodné hodnotit v kontextu s ukazateli rentability. (Růčková, 2011)
Debt equity ratio
𝐷𝑒𝑏𝑡 𝑒𝑞𝑢𝑖𝑡𝑦 𝑟𝑎𝑡𝑖𝑜 = 𝑐𝑖𝑧í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Doplňkovým ukazatelem je debt equity ratio, který je vyjádřený jako poměr cizího kapitálu k vlastnímu, je využívaná i jeho převrácená hodnota, která vyjadřuje míru finanční samostatnosti podniku. U tohoto ukazatele je vhodné přičíst k cizímu kapitálu i leasingové financování, které však není vykázáno v rozvaze, můžeme ho ale najít v příloze k účetní závěrce. (Růčková, 2011)
23 Ukazatel úrokového krytí
𝑈𝑘𝑎𝑧𝑎𝑡𝑒𝑙 ú𝑟𝑜𝑘𝑜𝑣éℎ𝑜 𝑘𝑟𝑦𝑡í = 𝐸𝐵𝐼𝑇 𝑛á𝑘𝑙𝑎𝑑𝑜𝑣é ú𝑟𝑜𝑘𝑦
Úrokové krytí vyjadřuje, kolikrát zisk pokryje nákladové úroky. Pomocí tohoto ukazatele můžeme zjistit, jestli je stávající zadlužení podniku únosné. Nízká hodnota tohoto ukazatele může indikovat blížící se úpadek společnosti. (Růčková, 2011)
1.5.5 Ukazatele s využitím cashflow
Ukazatele s využitím informací z přehledu o finančních tocích (příjmy a výdaje) doplňují ukazatele, které čerpají z rozvahy a výsledovky, neboť ještě více upřesňují stav a vývoj finanční situace podniku, protože zisk je možné zmanipulovat, cashflow nikoliv. Navíc cashflow netto vyjadřuje schopnost podniku generovat peněžní prostředky. Ukazatele cashflow vykazují většinou horší hodnoty než ukazatele na bázi rozvahy a výsledovky, finanční analytik poté musí posoudit faktory, které měly na zjištěné skutečnosti vliv. (Grünwald, Holečková, 2009)
Cash likvidita
𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑙𝑖𝑘𝑣𝑖𝑑𝑖𝑡𝑎 =č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑡𝑜𝑘 𝑧 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í č𝑖𝑛𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑧á𝑣𝑎𝑧𝑘𝑦
Čistý peněžní tok z provozní činnosti vyjadřuje část volných finančních prostředků z provozní činnosti, které mohou být použity mimo jiné i k úhradě krátkodobých provozních závazků v příštím období. Tímto ukazatelem se testuje schopnost podniku splácet své závazky z čistého cashflow z provozní činnosti.
(Grünwald, Holečková, 2009) Cash provozní výkonnost
𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í 𝑣ý𝑘𝑜𝑛𝑛𝑜𝑠𝑡 = č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑡𝑜𝑘 𝑧 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í č𝑖𝑛𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 𝑡𝑟ž𝑏𝑦
Podle tohoto ukazatele můžeme rovněž testovat likviditu. Vyjadřuje schopnost podniku vytvořit z tržeb finanční prostředky. Za krajní hodnotu se považuje 0,09.
(Grünwald, Holečková, 2009)
Krytí čistých dluhů peněžními toky
𝐾𝑟𝑦𝑡í č𝑖𝑠𝑡ý𝑐ℎ 𝑑𝑙𝑢ℎů 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í𝑚𝑖 𝑡𝑜𝑘𝑦 = č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑡𝑜𝑘 𝑧 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í č𝑖𝑛𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 𝑐𝑖𝑧í 𝑧𝑑𝑟𝑜𝑗𝑒 − 𝑟𝑒𝑧𝑒𝑟𝑣𝑦 − 𝑘𝑟á𝑡𝑘𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑓𝑖𝑛. 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
24
Podle tohoto ukazatele lze testovat solventnost podniku. Měří schopnost podniku uhradit své čisté dluhy z čistého cashflow z provozní činnosti. Platí pro něj prahová hodnota 0,3. (Grünwald, Holečková, 2009)
Krytí dlouhodobého majetku
𝐾𝑟𝑦𝑡í 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏éℎ𝑜 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑘𝑢 =𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙 (+ 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏é 𝑑𝑙𝑢ℎ𝑦) 𝑑𝑙𝑜𝑢ℎ𝑜𝑑𝑜𝑏ý 𝑚𝑎𝑗𝑒𝑡𝑒𝑘
Cash rentabilita vlastního kapitálu
𝐶𝑎𝑠ℎ 𝑟𝑒𝑛𝑡𝑎𝑏𝑖𝑙𝑖𝑡𝑎 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛íℎ𝑜 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙𝑢 =č𝑖𝑠𝑡ý 𝑝𝑒𝑛ěž𝑛í 𝑡𝑜𝑘 𝑧 𝑝𝑟𝑜𝑣𝑜𝑧𝑛í č𝑖𝑛𝑛𝑜𝑠𝑡𝑖 𝑣𝑙𝑎𝑠𝑡𝑛í 𝑘𝑎𝑝𝑖𝑡á𝑙
Je podobný rentabilitě vlastního kapitálu, zisk je zde nahrazen cashflow. Měří schopnost vytvořit z investovaného kapitálu finanční prostředky, které je dále možné využít k výplatě dividend či rozdělení zisku. (Grünwald, Holečková, 2009)
1.6 Bankrotní model – Altmanovo Z-skóre
Bankrotní modely pracují s poměrovými ukazateli, kterým se přiřazují jednotlivé váhy a podle jejich váženého součtu predikují možnost finanční tísně a bankrotu.
(Grünwald, Holečková, 2009)
Pro účely analýzy byl zvolen Altmanův bankrotní model, který pracuje s následujícími ukazateli. Po vyhodnocení je možno podnik zařadit do tří pásem, kdy první značí velice nízkou pravděpodobnost možného bankrotu, prostřední je tzv. šedá zóna, kde se nedá predikovat, zda podniku hrozí či nehrozí úpadek. Pokud se podnik nachází v posledním pásmu, je zde vysoká pravděpodobnost finanční tísně.
Altmanovo Z-skóre
0,717 * pracovní kapitál / aktiva ukazatel likvidity
0,847 * zadržený zisk / aktiva ukazatel dlouhodobé rentability 3,107 * zisk před úroky a zdaněním / aktiva ukazatel rentability
0,420 * vlastní kapitál / dluhy ukazatel zadluženosti 0,998 * tržby / aktiva ukazatel aktivity
Tabulka 1 Altmanův bankrotní model,
Skóre Výsledek
>2,9 Nízká pravděpodobnost bankrotu
1,2-2,9 Šedá zóna - nelze předpovědět možný bankrot
<1,2 Vysoká pravděpodobnost bankrotu
Tabulka 2 Altmanův bankrotní model - pásma
Zdroj: Grünwald, Holečková, 2009
25
1.7 Bonitní model – Kralicekův Quicktest
Bonitní modely testují úroveň finančního zdraví podniku, nakolik bude podnik schopen v budoucnu dostát svým závazkům, což je velice důležité pro věřitele.
Kralicekův Quicktest patří ke scoringovým modelům, analyzuje ukazatele z hlediska rentability, likvidity, solventnosti a finanční stability. Hodnotám jednotlivých ukazatelů se přiřazují váhy, které se poté zprůměrují. Hodnocení 3 a více bodů značí velmi dobrý podnik a hodnocení pod 1 bod špatný podnik. (Grünwald, Holečková, 2009)
Ukazatel Vyhodnocení Počet bodů
vlastní kapitál / aktiva
0,3 a více 4
0,2-0,3 3
0,1-0,2 2
0,0-0,1 1
0,0 a méně 0
dluhy - krátkodobý finanční majetek / nezdaněný cashflow
3 a méně 4
3-5 3
5-12 2
12-30 1
30 a více 0
zisk před úroky a zdaněním / aktiva
0,15 a více 4
0,12-0,15 3
0,08-0,12 2
0,00-0,08 1
0,00 a méně 0
nezdaněný cashflow / provozní výnosy
0,1 a více 4
0,08-0,1 3
0,05-0,08 2
0,00-0,05 1
0,00 a méně 0
Tabulka 3 Kralicekův Quicktest
Zdroj: Grünwald, Holečková, 2009
Nezdaněný cashflow = zisk po zdanění + daň z příjmu + odpisy (Grünwald, Holečková, 2009)
26
2 Praktická část
2.1 Představení společnosti
2.1.1 Základní informace
Zdroj: www.lindt.com Název společnosti: Lindt & Sprüngli (CEE) s.r.o.
Datum vzniku společnosti: 23. července 2007 Sídlo: Praha – Karlín, Karolinská 650/1, PSČ 18600 IČO: 27928951
Právní forma: Společnost s ručením omezeným
Předmět podnikání: pronájem nemovitostí, bytů a nebytových prostor
výroba, obchod a služby neuvedené v přílohách 1 až 3 živnostenského zákona
Statutární orgán (jednatelé): Tomáš Trnka Marko Gasser
Dozorčí rada: Dieter Weisskopf (člen dozorčí rady) Martin Holler (člen dozorčí rady)
Dr. Iur. Adalbert Lechner (předseda dozorčí rady) Společník: Chocoladefabriken Lindt & Sprüngli AG
8802 Kilchberg, kanton Curych, Seestrasse 204, Švýcarská konfederace
Registrační číslo: CHE-102.232.125 Právní forma: akciová společnost Vklad: 200 000 Kč
Obchodní podíl: 100 %
Základní kapitál: 200 000 Kč (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, dostupné online)
Obrázek 3 Logo společnosti Lindt & Sprüngli (CEE), s.r.o.
27
2.1.2 O společnosti a jejím business modelu
V úvodu jsem již lehce nastínila oblast působení vybrané společnosti, v této kapitole ji představím a podrobně se budu věnovat jejímu business modelu.
Společnost jako taková byla založena před 175 lety ve Švýcarsku a dnes má své zázemí ve více než 120 zemích světa, její továrny se nachází jak v USA, tak i v Evropě.
Za ta léta se značka Lindt stala synonymem kvality, tradice a udržitelnosti. Pro své produkty používá pouze ty nejkvalitnější suroviny, kakaové boby a další přísady získává z udržitelných zdrojů. (Vítejte ve světě čokolády Lindt., dostupné online)
Nyní se budu věnovat českému zastoupení Lindt, které zde působí od roku 2007.
Hlavním předmětem její podnikatelské činnosti je velkoobchod s čokoládovými cukrovinkami, které dodává jak do největších potravinových řetězců, tak do menších prodejen typu večerky. Společnost v současnosti pokrývá tři země – Česko, Slovensko a Maďarsko, kde má svou pobočku, která spadá pod české zastoupení.
Produkty nakupuje přímo od evropských továren, které se nachází například v Německu, Nizozemí či v Itálii. Každá továrna se specializuje na něco jiného (pralinky, tabulkové čokolády atd.). Továrna začne vyrábět až po poptávce po produktech, standardní doba od zadáni poptávky po dodání zboží jsou cca 2-3 měsíce.
Zaměstnanci oddělení logistiky tedy musí pečlivě plánovat objem zásob na skladě, aby byli schopni uspokojit poptávku po produktech. Jelikož se jedná o čokoládu, a ta má omezenou trvanlivost, musí se i z tohoto důvodu efektivně plánovat zásoby, neboť prošlé produkty jdou nevyhnutelně do spalovny, což pro společnost představuje dodatečné náklady. Skladovací prostory a dopravu k zákazníkům zajišťuje externí logistická firma.
Velkoobchod tvoří většinu tržeb, zbylou část (cca 20 %) tvoří tržby z maloobchodních prodejen, kterých má firma v současnosti 10, jak v Česku, tak v Maďarsku. Tyto obchůdky se nachází většinou v obchodních centrech či v outletech.
Společnost se mimo své standardní portfolio (tabulkové čokolády, pralinky, bonboniéry) zaměřuje ve velké míře na jednotlivé sezóny v průběhu roku (Vánoce, Velikonoce, Valentýn), které jsou naprosto klíčové a produkty s touto tématikou (vánoční kalendáře, velikonoční zajíček apod.) se značně podílí na celkových tržbách.
Zákazníci velice často nakupují toto zboží za účelem obdarování někoho blízkého, neboť produkty kladou důraz na okrasné a luxusní balení.
28
2.2 Představení konkurenčních firem
V této kapitole krátce představím firmy, které představují pro Lindt konkurenci.
Jelikož analyzuji firmu, která působí v segmentu cukrovinek, vybrala jsem takové firmy, které distribuují produkty stejného charakteru a jejich portfolio zahrnuje značky, které jsou většině lidem dobře známé.
2.2.1 HATEX, s. r. o.
Zdroj: www.hatexcz.cz
Společnost Hatex, s. r. o. byla založena v roce 1994 v Praze, jedná se o českého dovozce a distributora prémiových čokolád. Do jejího portfolia patří produkty značek Toblerone, Mirabell, Cadbury, Daim a mnoho dalších. Mimo jiné společnost provozuje dvě čokoládové prodejny v outletových centrech pod názvem Sweet Story.
(www.hatexcz.cz, dostupné online)
Základní kapitál společnosti činí 200 000 Kč a je vlastněna třemi fyzickými osobami. (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, dostupné online)
2.2.2 Mars Czech, s. r. o.
Zdroj: www.cze.mars.com
Společnost Mars Czech, s. r. o. působí v České republice od roku 1992 a spadá do koncernu americké společnosti Mars Inc. Předmětem jejího podnikání je nákup zboží za účelem dalšího prodeje, do jejího portfolia patří mimo čokoládových cukrovinek (Snickers, Mars, Bounty, Twix) také žvýkačky a ostatní cukrovinky, krmivo pro zvířata, rýže a omáčky. (Globální značky Petcare, Food, Mars, Wrigley a Edge, dostupné online)
Obrázek 4 Logo společnosti Hatex, s. r. o.
Obrázek 5 Logo společnosti Mars Czech, s. r. o.
29
Základní kapitál společnosti činí 20 465 587 Kč. (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, dostupné online)
2.2.3 Storck Česká republika, s. r. o.
Zdroj: www.storck.cz
Společnost Storck byla založena v roce 2001 se sídlem v Praze, její základní kapitál je 200 000 Kč. Společnost se zabývá distribucí cukrovinek, které zahrnují pralinky, bonbony a oplatky. Mezi její značky patří např. Merci, Toffifee či Knoppers.
Jedná se o dceřinou společnost neměcké firmy Storck Beteiligungen GmbH, která vlastní 90% podíl, zbylý podíl vlastní společnost August Storck KG, od které české zastoupení nakupuje zboží. (Veřejný rejstřík a Sbírka listin, dostupné online)
Obrázek 6 Logo společnosti Storck Česká republika, s. r. o.
30
2.3 Horizontální analýza
2.3.1 Horizontální analýza aktiv
Položka Účetní období
2015 2016 2017 2018 2019 Aktiva celkem 168 119 181 173 224 320 320 838 382 935 Dlouhodobý majetek 5 788 7 107 13 220 16 756 32 215 Dlouhodobý nehmotný majetek 1 621 1 124 937 612 1 105 Dlouhodobý hmotný majetek 4 167 5 983 12 283 16 144 31 110 Oběžná aktiva 161 578 173 777 210 551 303 776 349 147
Zásoby 34 810 47 662 61 727 91 419 113 798
Dlouhodobé pohledávky 2 932 3 629 3 031 3 770 3 770 Krátkodobé pohledávky 99 896 86 566 85 221 153 048 118 249 Krátkodobý finanční majetek 23 940 35 920 60 572 55 539 113 330
Časové rozlišení 753 289 549 306 1 573
Tabulka 4 Horizontální analýza aktiv - hodnoty za účetní období
Zdroj: vlastní úprava na základě dat z www.or.justice.cz
Zdroj: vlastní úprava
Suma celkových aktiv se v průběhu let zvyšovala, značný nárust zaznamenala mezi lety 2016/2017 a 2017/2018, kdy se aktiva zvýšila dokonce o 43 %. V posledním roce se zvýšila pouze o 19 %. I to jsou však velice příznivé výsledky, firma značně
Položka Abs. Abs. Abs. Abs.
2015/2016 % 2016/2017 % 2017/2018 % 2018/2019 % Aktiva celkem 13 054 7,8% 43 147 23,8% 96 518 43,0% 62 097 19,4%
Dlouhodobý majetek 1 319 22,8% 6 113 86,0% 3 536 26,7% 15 459 92,3%
Dlouhodobý
nehmotný majetek -497 -30,7% -187 -16,6% -325 -34,7% 493 80,6%
Dlouhodobý hmotný
majetek 1 816 43,6% 6 300 105,3% 3 861 31,4% 14 966 92,7%
Oběžná aktiva 12 199 7,5% 36 774 21,2% 93 225 44,3% 45 371 14,9%
Zásoby 12 852 36,9% 14 065 29,5% 29 692 48,1% 22 379 24,5%
Dlouhodobé
pohledávky 697 23,8% -598 -16,5% 739 24,4% 0 -
Krátkodobé
pohledávky -13 330 -13,3% -1 345 -1,6% 67 827 79,6% -34 799 -22,7%
Krátkodobý finanční
majetek 11 980 50,0% 24 652 68,6% -5 033 -8,3% 57 791 104,1%
Časové rozlišení -464 -61,6% 260 90,0% -243 -44,3% 1 267 414,1%
Tabulka 5 Horizontální analýza aktiv
31
expandovala, otevřela několik nových prodejen, což se projevilo na rychlém růstu aktiv.
Dlouhodobý majetek se v průběhu let zvyšoval, největší nárust byl mezi lety 2016/2017 (86 %) a 2018/2019 (92 %). Na tento vývoj měl značný vliv meziroční růst dlouhodobého hmotného majetku, který se mezi výše zmíněnými lety zvýšil meziročně o 105 a 93 %. Naopak dlouhodobý nehmotný majetek meziročně klesal.
Mezi lety 2018/2019 však zaznamenal nárust až o 81 %. Je patrné, že růst aktiv byl zapříčiněn převážně přírůstkem dlouhodobého majetku, který rostl rychleji než oběžná aktiva. Výjimku tvoří pouze období mezi lety 2017 a 2018. Expanze společnosti si tedy vyžádala větší investice právě do dlouhodobého majetku.
Jelikož společnost Lindt je obchodní firma, která prodává zboží, její expanze se příznivě projevila také na růstu oběžných aktiv, které tvoří drtivou většinu celkových aktiv. Nejvyšší růst byl mezi lety 2016/2017 (21 %) a 2017/2018 (44 %), v posledním roce se zvýšily o 15 %.
Zásoby rovněž pravidelně v meziobdobí rostly o 30-48 %, v posledním roce růst zpomalil na 24 %.
Dlouhodobé pohledávky klesly pouze mezi lety 2016-2017, jinak meziročně rostly o 24 %, mezi lety 2018-2019 se jejich výše dokonce vůbec nezměnila.
Konkrétně se jedná o odloženou daňovou pohledávku.
Položka krátkodobé pohledávky vykazovala meziročně klesající charakter, až mezi lety 2017/2018 vzrostla o 80 %.
Vývoj krátkodobých pohledávek měl samozřejmě pozitivní vliv na vývoj krátkodobého finančního majetku, který značně rostl s tím, jak se snižovala hodnota krátkodobých pohledávek. Jedná se o velice pozitivní jev, je vidět, že zákazníci pravidelně platí a peníze na účtech a pokladnách vzrůstají. Společnost zřejmě nebude mít problém s likviditou, což si ověříme v kapitole vztahující se k likviditě.
Časové rozlišení střídavě klesalo a rostlo, v posledním roce dokonce až o 414 %.
Avšak tato položka tvoří pouze zanedbatelnou část celkových aktiv.
32
2.3.2 Horizontální analýza pasiv
Položka Účetní období
2015 2016 2017 2018 2019 Pasiva celkem 168 119 181 173 224 320 320 838 382 935 Vlastní kapitál 79 824 97 062 126 814 187 289 222 904
Základní kapitál 200 200 200 200 200
Kapitálové fondy 90 000 90 000 90 000 90 000 45 000 VH minulých let -27 704 -10 376 6 862 36 614 97 089 VH běžného účetního období 17 328 17 238 29 752 60 475 80 615 Cizí zdroje 88 295 84 111 97 506 133 549 160 031
Rezervy 0 0 3 057 8 416 8 453
Krátkodobé závazky 80 823 84 111 94 449 125 133 151 578
Bankovní úvěry a výpomoci 7 472 0 0 0 2 247
Časové rozlišení 0 0 0 0 0
Tabulka 6 Horizontální analýza pasiv – hodnoty za účetní období
Zdroj: vlastní úprava na základě dat z www.or.justice.cz
Položka Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel.
2015/2016 % 2016/2017 % 2017/2018 % 2018/2019 % Pasiva celkem 13 054 7,8% 43 147 23,8% 96 518 43,0% 62 097 19,4%
Vlastní kapitál 17 238 21,6% 29 752 30,7% 60 475 47,7% 35 615 19,0%
Základní kapitál 0 - 0 - 0 - 0 -
Kapitálové fondy 0 - 0 - 0 - -45 000 -50,0%
VH minulých let 17 328 -62,5% 17 238 -166,1% 29 752 433,6% 60 475 165,2%
VH běžného účetního
období -90 -0,5% 12 514 72,6% 30 723 103,3% 20 140 33,3%
Cizí zdroje -4 184 -4,7% 13 395 15,9% 36 043 37,0% 26 482 19,8%
Rezervy 0 - 3 057 - 5 359 175,3% 37 0,4%
Krátkodobé závazky 3 288 4,1% 10 338 12,3% 30 684 32,5% 26 445 21,1%
Bankovní úvěry a
výpomoci -7 472 -100,0% 0 - 0 - 2 247 -
Časové rozlišení 0 - 0 - 0 - 0 -
Tabulka 7 Horizontální analýza pasiv
Zdroj: vlastní úprava
Změna celkové hodnoty pasiv je v průběhu let stejná jako u aktiv, která byla popsána v předchozí kapitole, jelikož aktiva = pasiva. Za vývojem pasiv stojí především meziroční růst vlastního kapitálu, který až na meziobdobí 2018-2019 rostl rychleji než cizí zdroje.
Vlastní kapitál meziročně rostl vzrůstajícím tempem, nejvíce mezi lety 2017/2018 (48 %), v posledním roce vzrostl nejméně během sledových let, a to o 19 %.
Společnost vykazovala v roce 2015 v řádku výsledek hospodaření minulých let ztrátu,
33
kterou se podařilo odbourat v roce 2017, kdy poprvé za sledované období vykázala zisk, který nadále během let rostl vysokým tempem, nejvíce v období 2017/2018, kdy vzrostl až o 434 %. Výsledek běžného účetního období vykazoval velice pozitivní rostoucí vývoj, kdy v obdobích 2016/2017 a 2017/2018 rostl o 73 a 103 %.
V posledním roce se zvýšil pouze o 33 %, což je ale stále vynikající výsledek. Zde si můžeme ověřit, že růst společnosti jako takové se vyplatil a přinesl neustále se zvyšující se zisky.
Co se týká cizích zdrojů, ty se mezi 2015/2016 dokonce snížily o 5 %, na což mělo vliv úplné splacení bankovního úvěru v roce 2016. Tato položka vykazovala v následujících letech nulovou hodnotu, avšak v posledním roce společnost opět vykázala úvěrový závazek ve výši 2,2 mil.
V dalších letech se velikost cizího kapitálu meziročně zvyšovala, ale pomalejším tempem, až na rok 2017/2018, kdy se zvýšila o 37 %.
Společnost v průběhu let začala tvořit rezervu na daň z příjmů, která se zvyšovala, a to až o 175 % mezi lety 2017-2018, což je nepochybně pozitivní jev, kdy je zjevné dodržování zásady opatrnosti.
Krátkodobé závazky rostly také v pomalejším tempu, nejvíce opět v roce 2017/2018, kdy vzrostly meziročně o 33 %.
Časové rozlišení pasiv v daných letech nebylo zaznamenáno.
34
2.3.3 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát
Položka Účetní období
2015 2016 2017 2018 2019
Tržby za prodej zboží 393 646 435 194 495 600 654 694 821 885 Výkonová spotřeba 318 072 360 105 400 116 501 925 627 395 Náklady na prodané zboží 181 934 214 270 243 812 304 062 388 122 Spotřeba materiálu a energie 3 937 4 612 7 108 12 954 14 223
Služby 132 201 141 223 149 196 184 909 225 050
Osobní náklady 36 965 36 800 47 250 61 309 73 656
Mzdové náklady 26 209 28 532 38 092 49 090 58 396
Náklady na SP, ZP a ostatní náklady 10 756 8 268 9 158 12 219 15 260 Úpravy hodnot v provozní oblasti 7 094 6 526 1 019 4 202 3 169
Odpisy DHM a DNM 2 946 2 058 2 433 3 042 4 482
Úpravy hodnot zásob 1 744 1 705 -558 -1 -1 607
Úpravy hodnot pohledávek 2 404 2 763 -856 1 161 294
Ostatní provozní výnosy 1 607 2 091 4 754 4 707 5 561 Ostatní provozní náklady 9 180 10 469 13 016 14 420 15 883 Provozní výsledek hospodaření 23 942 23 385 38 953 77 545 107 343
Nákladové úroky 203 75 29 348 1 484
Ostatní finanční výnosy 1 501 545 1 153 93 442
Ostatní finanční náklady 2 639 582 1 193 1 680 4 576
Finanční výsledek hospodaření -1 341 -112 -69 -1 935 -5 617 Daň z příjmů za běžnou činnost 5 273 6 035 9 132 15 135 21 110 Výsledek hospodaření za účetní
období 17 328 17 238 29 752 60 475 80 615
Výsledek hospodaření před
zdaněním 22 601 23 273 38 884 75 610 101 725
Tabulka 8 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát - účetní hodnoty
Zdroj: vlastní úprava na základě dat z www.or.justice.cz
35
Položka Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel. Abs. Rel.
2015/2016 % 2016/2017 % 2017/2018 % 2018/2019 % Tržby za prodej
zboží 41 548 10,6% 60 407 13,9% 159 094 32,1% 167 191 25,5%
Výkonová
spotřeba 42 033 13,2% 40 011 11,1% 101 809 25,4% 125 470 25,0%
Náklady na
prodané zboží 32 336 17,8% 29 542 13,8% 60 250 24,7% 84 060 27,6%
Spotřeba materiálu a
energie 675 17,1% 2 496 54,1% 5 846 82,2% 1 269 9,8%
Služby 9 022 6,8% 7 973 5,6% 35 713 23,9% 40 141 21,7%
Osobní náklady -165 -0,4% 10 450 28,4% 14 059 29,8% 12 347 20,1%
Mzdové náklady 2 323 8,9% 9 560 33,5% 10 998 28,9% 9 306 19,0%
Náklady na SP, ZP
a ostatní náklady -2 488 -
23,1% 890 10,8% 3 061 33,4% 3 041 24,9%
Úpravy hodnot v
provozní oblasti -568 -8,0% -5 507 -84,4% 3 183 312,4% -1 033 -24,6%
Odpisy DHM a
DNM -888 -
30,1% 375 18,2% 609 25,0% 1 440 47,3%
Úpravy hodnot
zásob -39 -2,2% -2 263 -
132,7% 557 -99,8% -1 606 160600,0%
Úpravy hodnot
pohledávek 359 14,9% -3 619 -
131,0% 2 017 235,6% -867 -74,7%
Ostatní provozní
výnosy 484 30,1% 2 663 127,3% -47 -1,0% 854 18,2%
Ostatní provozní
náklady 1 289 14,0% 2 547 24,3% 1 404 10,8% 1 463 10,1%
Provozní výsledek
hospodaření -557 -2,3% 15 568 66,6% 38 592 99,1% 29 798 38,4%
Nákladové úroky -128 -
63,1% -46 -61,2% 319 1096,5% 1 136 326,7%
Ostatní finanční
výnosy -956 -
63,7% 608 111,6% -1 060 -91,9% 349 375,3%
Ostatní finanční
náklady -2 057 -
77,9% 611 105,0% 487 40,8% 2 896 172,4%
Finanční výsledek
hospodaření 1 229 -
91,6% 43 -38,7% -1 866 2716,8% -3 682 190,3%
Daň z příjmů za
běžnou činnost 762 14,5% 3 097 51,3% 6 003 65,7% 5 975 39,5%
Výsledek hospodaření za
účetní období -90 -0,5% 12 514 72,6% 30 723 103,3% 20 140 33,3%
Výsledek hospodaření
před zdaněním 672 3,0% 15 611 67,1% 36 726 94,4% 26 115 34,5%
Tabulka 9 Horizontální analýza výkazu zisku a ztrát
Zdroj: vlastní úprava
36
Tržby za prodej zboží ve sledovaných letech vykazovaly neustále vzrůstající tendenci, kdy nejvíce vzrostly během let 2017/2018 (32 %) a následující období se růst zpomalil na 26 %, což je ale stále velmi úspěšné.
Výkonová spotřeba zde zahrnuje náklady na prodané zboží, spotřebu materiálu a energie a služby. V každém roce se zvyšovala, nejvíce však v období 2017/2018 a 2018/2019, kdy rostla meziročně o 25 %. Mezi lety 2015/2016 rostla dokonce rychleji než tržby.
Náklady na prodané zboží rostly nejvíce mezi lety 2017/2018 a 2018/2019, a to o 25-28 %. Spotřeba materiálu a služeb se markantně zvýšila v meziobdobí 2016/2017 (+54 %) a 2017/2018, kdy se zvýšila až o 82 %. Náklady na služby v porovnání s předchozími položkami rostly pomaleji, nejdříve o 6-7 % a poté o 22-24 %.
Osobní náklady se mezi 2015/2016 dokonce lehce snížily 0,4 %. V dalších letech se meziročně zvyšovaly o 28-30 %, v posledních letech se potom zvýšily už jen o 22 %.
Provozní výsledek hospodaření se v letech 2015/2016 snížil o 2 %, od tohoto období však vykazoval prudký nárůst, zejména v letech 2016-2018, kdy mezi 2017/2018 vzrostl dokonce o 99 %.
Finanční výsledek hospodaření vykazoval ve všech sledovaných letech ztrátu. Tu se podařilo snížit až o 92 % mezi lety 2015/2016 a o 39 % mezi 2016/2017. V dalších letech se však ztráta značně prohloubila o 2700 % a v posledním meziobdobí o 190 %.
Výsledek hospodaření za účetní období před zdaněním vykazoval rostoucí tendenci, mezi lety 2015/2016 se zvýšil pouze nepatrně o 3 %, v následujících letech však rostl prudce o 67 a 94 %. V posledních letech 2018/2019 se růst zpomalil na 35%.
