Hlavní práce6673_xhakh01.pdf, 578 kB Stáhnout

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta podnikohospodářská

Hlavní specializace: Podniková ekonomika a management Vedlejší specializace: Psychologie a sociologie v řízení firmy

Ženy s malými dětmi, flexibilní formy práce a harmonizace pracovního a rodinného života

Diplomová práce

Vypracovala: Bc. Helena Haklová

Vedoucí diplomové práce: PhDr. Daniela Pauknerová, Ph.D.

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma

"Ženy s malými dětmi, flexibilní formy práce a harmonizace pracovního a rodinného života"

jsem vypracovala samostatně.

Použitou literaturu a podkladové materiály uvádím v přiloženém seznamu literatury.

V Praze dne 15. srpna 2007 Podpis

Děkuji PhDr. Daniele Pauknerové, Ph.D. za vedení mé práce, za její cenné připomínky a rady. Děkuji také všem respondentkám a respondentům, kteří se zúčastnili mého výzkumu, neboť bez nich by tato práce nemohla vzniknout.

H.H.

OBSAH

ÚVOD 1

TEORETICKÁ ČÁST 3

1 ŽENA VRODINĚ A NA TRHU PRÁCE 3

1.1 HISTORIE VZNIKU POTŘEBY SLADIT PÉČI O DĚTI A PLACENOU PRÁCI 3 1.1.1 Průmyslová revoluce a dvě světové války 3

1.1.2 Socialismus 5

1.1.3 Rok 1989 a nové dějiny české společnosti 6

1.2 POSTAVENÍ ŽEN NA TRHU PRÁCE 8

1.3 TEORETICKÉ PŘÍSTUPY K GENDEROVÉ NEROVNOSTI NA TRHU PRÁCE AVDOMÁCNOSTI 10 1.3.1 Ženy s malými dětmi a nezaměstnanost 12

1.4 TYPICKÉ STRATEGIE HARMONIZACE PRÁCE A RODINY 13

1.5 SHRNUTÍ 16

2 ROLE STÁTU 17

2.1 PRÁVNÍ RÁMEC MATEŘSTVÍ A RODIČOVSTVÍ 17

2.2 PŘIPRAVOVANÁ SOCIÁLNÍ REFORMA 22

2.2.1 I. etapa sociální reformy 22 2.2.2 II. a III. etapa sociální reformy 23

3 FLEXIBILNÍ FORMY PRÁCE 25

3.1 ZÁKONÍK PRÁCE 25

3.2 DALŠÍ FORMY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE 26

3.3 VÝHODY A NEVÝHODY FLEXIBILNÍCH FOREM PRÁCE 27

EMPIRICKÁ ČÁST 31

4 METODOLOGIE 31

4.1 CÍLE A HYPOTÉZY VÝZKUMU 31

4.2 POPIS VÝZKUMNÉHO SOUBORU 31

4.3 METODA SBĚRU DAT 33

4.4 STRUKTURA ROZHOVORU 34

5 ANALÝZA A VYHODNOCENÍ DAT 35

5.1 PROČ ŽENY PŘI MATEŘSKÉ/RODIČOVSKÉ DOVOLENÉ PRACUJÍ? 35 5.1.1 Profesní historie 35 5.1.2 Plány a skutečnost 39 5.1.3 Motivace a cíl vs. rozhodování 42 5.1.3.1 Motivace a cíl 42 5.1.3.2 Muž na rodičovské dovolené 46 5.1.3.3 Rozhodování 47

5.2 FORMA PRÁCE 49

5.3 IDEÁLNÍ PRÁCE 54

5.4 STÁT A SPOLEČNOST 55

5.5 SHRNUTÍ 59

ZÁVĚR 61

LITERATURA 63

PŘÍLOHY 66

ÚVOD

Od přechodu české společnosti k tržnímu hospodářství se harmonizace rodinného a profesního života stává stále aktuálnějším tématem. Tento přechod byl spojen se změnou kulturních, ekonomických, politických i sociálních podmínek, s pozitivními i negativními dopady na život českých žen a mužů. Rodina je stále hlavním subjektem sociální politiky státu stejně jako před rokem 1989, ale uplatnění liberálních principů přeneslo odpovědnost státu za rodinu na její jednotlivé členy. Plná zodpovědnost za finanční zabezpečení rodiny spočívá tedy cele na ženách a mužích. Mnohé rodiny jsou v současnosti stále závislé na dvojím příjmu, tj. muž i žena vykonávají placenou práci. To vyvolává potřebu harmonizace pracovního a rodinného života. Tato potřeba je posilována zvyšujícím se tlakem na výkonnost, časovou flexibilitu, úspěch a individualizaci. Kombinace práce a rodiny je proto pro mnohé ženy a muže denní realitou.

V České republice jsou to stále ale především ženy, na kterých leží odpovědnost péče o děti a domácnost. Toto uspořádání je též podporováno společenskými normami a stereotypy. Stále přetrvává model tzv. tradiční rodiny, kdy muž je živitelem a žena strážkyní rodinného krbu. Žena je tak pod dvojím tlakem. Pod tlakem práce placené a neplacené práce v domácnosti. S příchodem dětí na svět opouštějí ženy trh práce a odcházejí na mateřskou a posléze ve většině případů na rodičovskou dovolenou, která může trvat několik let.

V období, kdy jsou děti malé, jsou právě ženy nejvíce ohroženy dlouhodobou nezaměstnaností. Zaměstnavatelé nechtějí přijímat ženy s malými dětmi z obavy z vysokých absencí kvůli nemocnému dítěti, neochoty pracovat přesčas, neochoty vyjíždět na delší pracovní cesty apod. Ženám na mateřské či rodičovské dovolené také hrozí ztráta pracovních návyků a orientace v oboru, což má opět vliv na získání zaměstnání.

Trh práce je postaven na maskulinních hodnotách a rodina a s tím spojené nároky nenacházejí v tomto uspořádání velké pochopení. Ženy jsou tak svým mateřstvím znevýhodňovány, a to i v době, kdy je jejich mateřství teprve potenciální. Na druhé straně se u mužů předpokládá primární angažovanost v práci a kombinace práce a rodiny není hodnotově vnímána jako slučitelná s jejich sociální rolí. Zaměření mužů na finanční zajištění rodiny má své důsledky v jejich nízké participaci na rodinném životě. Tradiční rolí ženy je pak odpovídat za organizaci a praktické zajištění chodu domácnosti, což jim znesnadňuje jejich participaci na trhu práce.

Jsou ženy, které nacházejí naplnění v péči o děti a domácnost. Jiné se plně realizují v pracovním světě. Ale také existují ženy, které cítí potřebu věnovat se jak rodině, tak své práci. Stejně tak existují muži, kteří nechtějí neustále podávat vysoké výkony pouze v pracovní sféře, ale chtějí se také více zapojit do rodinného života. Tyto ženy a muži hledají cesty, jak naplnit své potřeby a sny, ale musí se přitom potýkat s nejrůznějšími překážkami.

Jednou z cest, podle vzoru západních zemí, mohou být flexibilní formy práce a další prorodinná opatření jak ze strany firem, tak státu, která usnadní kombinaci práce a rodinného života ženám i mužům.

Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na specifickou skupinu žen s malými dětmi, které jsou v současné době na mateřské či rodičovské dovolené a přitom vykonávají placenou práci, nebo se jedná o ženy, které předčasně ukončily rodičovskou dovolenou a nastoupily do práce. Tuto skupinu jsem si zvolila z toho důvodu, že podmínky mateřské a rodičovské dovolené jsou v dnešní době relativně dobré, pro některé rodiny dokonce velmi výhodné.

Přesto ale tyto ženy pracují. Hlavním cílem je tedy zjistit, proč tyto ženy pracují, resp. co je jejich motivací a jaký cíl touto strategií sledují. Dílčími cíli je zjistit, o jaké formy práce se jedná, resp. jedná-li se o flexibilní formy práce, a jaké v nich spatřují výhody, nevýhody a co by popřípadě změnily (resp. téma ideální práce). Ráda bych také zjistila názor respondentek/respondentů na současnou i připravovanou právní úpravu mateřství a rodičovství. Dále se snažím odhalit hlavní faktory, které měly vliv na rozhodování o vykonávání placené práce žen při mateřské a rodičovské dovolené.

Pro získání odpovědí na tyto otázky jsem zvolila empirický kvalitativní výzkum, který jsem provedla se vzorkem deseti rodin s malými dětmi, resp. s deseti ženami a jejich partnery.

Výzkum byl realizován pomocí hloubkových rozhovorů. Partnery jsem do výzkumu zahrnula z důvodu získání pohledů obou zainteresovaných stran, což pomůže lépe rozkrýt sledovanou problematiku harmonizace práce a rodinného života.

Práce je rozdělena do dvou částí, na část teoretickou a část empirickou. V teoretické části se zabývám třemi hlavními tématy a to postavením žen v domácnosti a na trhu práce, rolí státu v dané problematice, a popisem flexibilních forem práce. Empirická část práce je věnována výsledkům výzkumu, který jsem zpracovala metodou obsahové analýzy. V závěru práce konfrontuji získané výsledky s teoretickou částí.

TEORETICKÁ ČÁST

1 Žena v rodině a na trhu práce

Jak již bylo v úvodu nastíněno, práci a rodinný život se snaží sladit jak ženy, tak muži.

Jsou to ale především ženy, které na svých bedrech nesou odpovědnost za péči o děti a domácnost a kterým tato odpovědnost znesnadňuje skloubit rodinu a práci. Proto se v této kapitole budu nejdříve zabývat historií potřeby sladit péči o děti a placenou práci. Následně představím vývoj na pracovním trhu a některé teoretické přístupy k dané problematice v souvislosti s genderovou¹ nerovností. Neméně důležitá bude kapitola o důvodech nezaměstnanosti žen s malými dětmi. V závěru celé kapitoly budou prezentovány způsoby harmonizace práce a rodinného života českých rodin.

1.1 Historie vzniku potřeby sladit péči o děti a placenou práci

Chceme-li zjistit, proč se v současné době naše společnost tolik zabývá hledáním cest, jak uvést do souladu rodinný a profesní život především ze strany žen, musíme hledat kořeny tohoto problému v minulosti. Tato podkapitola má za cíl představit hlavní důvody, které vedly k nutnosti harmonizace práce a rodinného života, a to od doby průmyslové revoluce po současnost.

1.1.1 Průmyslová revoluce a dvě světové války

V období před průmyslovou revolucí, která významně zasáhla do života rodiny a žen, převládala patriarchální zemědělská rodina, resp. domácnost, ve které bylo postavení ženy a muže přesně vymezeno. Ačkoli v této době byly ženské a mužské práce rodově diferencovány, často jejich role splývaly a byly proto zaměnitelné.² Aby domácnost dobře fungovala, byla nutná spolupráce obou pohlaví a ani role muže, ani ženy nebyla podceňována.

Pracovní a soukromá sféra nebyla oddělena ani časově, ani místně. Vztah k dětem v této době byl výrazně odlišný od současnosti. „Smrt dítěte byla věcí tak obvyklou, že se jí podstatně ani nenarušil rytmus každodenního života.“³ Dítě spíše znemožňovalo matce vykonávat své

1 Gender: pojem, který odkazuje na sociální rozdíly mezi muži a ženami, ale i mezi ženami a muži navzájem.

Rozdíly jsou chápány jako kulturně a sociálně podmíněné, mohou se měnit v čase a jsou různé v různých kulturách. Gender hraje roli např. v tom, jak jsou konstruovány představy o ženství a mužství, souvisí s reálnými životními rolemi žen a mužů a ovlivňuje projevy sexuality. (viz SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra/Rodina/Rovné příležitosti: Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce. Gender Studies, o.p.s., Praha, 2006)

2 srov.: MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost. Sociologické nakladatelství (SLON), Praha, 2006; BALÁŽOVÁ, K., KALOUSKOVÁ, P., KRÁLOVÁ, Z.: Konflikt péče o dítě a zaměstnání v ČR., [online] Dostupné z:

http://veda.fsv.cuni.cz/doc/balazova.doc, (2.6.2007)

3 MOŽNÝ, I.: Moderní rodina (mýty a skutečnost). 1. vyd., Blok, Brno, 1990, str. 51

povinnosti, především když ho ještě kojila, a proto bylo velmi často vnímáno jako břemeno.⁴ Obvykle se proto péče o dítě svěřila jiným osobám v domácnosti, aby žena mohla opět pomáhat muži vydělávat na živobytí. Můžeme říci, že v této době konflikt péče o dítě a placené práce neexistoval.⁵

Zásadní zlom, jak již bylo naznačeno výše, přineslo 18. století a průmyslová revoluce.

Hlavními změnami byla industrializace, urbanizace a demokratizace společnosti. Model tradiční venkovské patriarchální rodiny se začínal pomalu rozpadat. Nejvýznamnějším důsledkem těchto změn bylo naprosté oddělení veřejné (výdělečné) a soukromé (nevýdělečné) sféry.⁶ Došlo tak k úplnému odlišení rolí mužů a žen, tradiční rozdělení prací na „mužskou“

a „ženskou“ se ještě více zvýraznilo. To vedlo k naprosté závislosti většiny žen na zaměstnání mužů. Sňatkem se ženy dostaly do sociální izolace od společnosti a jejich výhradním úkolem byla péče o domácnost, děti a svého manžela. Společenského uznání se dostávalo zaměstnání placenému, které bylo téměř výhradně „mužskou“ záležitostí, neplacená práce žen v domácnosti byla považována za samozřejmost. To však neplatilo pro nižší třídu, kde ženino zaměstnání bylo důležitým příspěvkem do rodinného rozpočtu. Konflikt placeného zaměstnání a péče o děti se téměř netýká střední a vyšší společenské třídy. Naopak v chudých vrstvách můžeme již tento konflikt tušit.

Během 19. století došlo k ještě důslednějšímu oddělení mužských a ženských rolí a ke vzniku měšťanské rodiny, kde žena byla tzv. strážkyní krbu a muž se věnoval věcem veřejným. V této době také přišla první vlna ženského hnutí, jehož cílem bylo domoci se svých práv, tzn. být rovnoprávnými členkami občanské společnosti, a zlepšit pracovní a životní podmínky žen.

S dalším rozvojem industriální společnosti, vyšším počtem uvědomělých a vzdělaných žen docházelo k stále vyššímu aktivnímu zapojení žen na trhu práce, většinou ale pouze do svatby. Tradiční model rodiny, kdy se vdaná žena věnovala péči o děti i o domácnost a muž zůstal živitelem a hlavou rodiny, přetrvával. Potřeba sladit péči o děti a zaměstnání

4 BALÁŽOVÁ, K., KALOUSKOVÁ, P., KRÁLOVÁ, Z.: Konflikt péče o dítě a zaměstnání v ČR.

5 tamtéž

6srov.: MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.; BALÁŽOVÁ, K., KALOUSKOVÁ, P., KRÁLOVÁ, Z.: Konflikt péče o dítě a zaměstnání v ČR.

stále ještě nenabyla svého významu, řešení zůstávalo jediné: žena opouští své zaměstnání a plně se věnuje péči o děti a domácnost.⁷

Dalším zlomem byla I. a především II. světová válka, ve které byly ženy zmobilizovány válečným hospodářstvím do průmyslu a služeb i na výhradně mužská místa.

Po II. světové válce mnoho žen zůstalo zaměstnáno. Do domácností se následkem války a poválečného období vracel mnohem menší počet žen, než kolik jich bylo zmobilizováno.

Důvodem bylo jednak zjednodušení práce v domácnosti díky rozšíření mechanických a elektrických zařízení, které šetří čas, jednak také rozvoj rozmanitých druhů služeb. Změnily se výrobní procesy, obyvatelstvo se soustředilo do velkých měst, zlepšila se dostupnost vzdělání apod.

1.1.2 Socialismus

V české zemi se po II. světové válce začaly dějiny odvíjet odlišným směrem než v zemích západních. Důvodem byl nástup komunistů k moci v roce 1948 a výrazné zvýšení zásahů státu do všech oblastí lidského života, a to i do sféry naprosto intimní, jako je rodina.

Česká společnost byla stále připravována na možnost další války, a proto byla mobilizace celé populace (tj. i žen) nadále stupňována. Komunistická ideologie zneužila problematiku emancipace žen ve svůj prospěch. Ženám bylo předkládáno, že jejich rovná účast v placeném zaměstnání je cesta k dosažení emancipace.⁸

Zvýšená mobilizace žen byla podporována rozsáhlým a energicky realizovaným programem výstavby školek a jeslí. Do nich byly děti přijímány již od tří měsíců, kdy v této době ženám končila mateřská dovolená. Toto odloučení od dětí bylo prezentováno jako osvobození žen od břemena mateřství. Nebylo doporučováno kojení, neboť bylo „vědeckými experty“ zjištěno, že průmyslově vyráběné sušené mléko je zdravější než mléko mateřské.⁹ Výchova dětí byla předána do rukou „odborníků“ v jeslích a školkách, neboť matka nemá odborné znalosti pro kvalitní výchovu svých dětí atd.¹⁰

Po několika letech se ale ukázalo, že totální mobilizace ženské pracovní síly je ekonomicky problematická. Matky malých dětí často chyběly kvůli nemoci svého dítěte, což zvyšovalo náklady na její pracovní místo. Neúnosně vysoké se také projevily náklady

7 ABRAMSOVÁ, L.: Zrození moderní ženy. Evropa 1789-1918, 1. vyd., Centrum pro studium demokracie a kultury, Brno, 2005

8 MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.

9 tamtéž

10 tamtéž

na jedno místo pro dítě v jeslích. Ukázalo se, že kratičká mateřská dovolená a malé děti v jeslích nejsou kompenzovány hodnotou z práce zaměstnané ženy. Bylo nutné najít nové řešení vzniklé situace.

Běh dějin ale nelze zvrátit, a proto nebylo možné zaměstnané ženy jednoduše demobilizovat zpět do domácnosti. V této době již také pro většinu českých rodin byl pro udržení průměrné životní úrovně nutný dvojí příjem, neboť i mzdy mužů byly již natolik sníženy, že nebylo možné udržet standard rodiny jen s jedním živitelem.¹¹

Proto se od poloviny šedesátých let začíná mateřská dovolená prodlužovat a rodina, resp. žena se začíná potýkat s konfliktem péče o děti a placeného zaměstnání. Dochází k prohlubování nerovnoměrného postavení žen a mužů. Přes vysokou zaměstnanost žen stále platí představa o ženě jako pracující matce, která nemá profesní ambice a proto bez problému snese dvojí zátěž: zaměstnání a práci v domácnosti. Vzniká fenomén tzv. „druhé směny“.¹² 1.1.3 Rok 1989 a nové dějiny české společnosti

Rok 1989 byl pro českou společnost, a samozřejmě i českou rodinu, dalším důležitým mezníkem. Došlo k přechodu od plánované ekonomiky k tržnímu hospodářství. To s sebou neslo řadu reforem, jejichž dopady jsou citelné dodnes. Jednalo se např. o privatizaci státního majetku, zavedl se pracovní trh, začal se obnovovat podnikatelský sektor apod. Bohužel v rámci ekonomických reforem z počátku 90. let minulého století nebylo možné předvídat všechny důsledky pro českou společnost, tedy ani pro českou rodinu.

Rodinná politika byla naplňována ve smyslu vytváření záchranné sociální sítě především nízkopříjmových rodin, a to na principu individualizace podpory rodiny¹³, a jejím rozhodujícím kritériem se stala sociální solidarita vysokopříjmových rodin s nízkopříjmovými. Na rozdíl od jiných států střední Evropy, které budovaly systém ucelené rodinné politiky zaměřené na komplexní podporu rodin ve smyslu ocenění jejich výkonů, u nás se naopak rodinná politika chápala jako dílčí forma sociálního zabezpečení, resp.

konkrétně sociální pomoci. Bohužel se také tato problematika vytrácela z oficiálních vládních

11 srov.: MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.; BALÁŽOVÁ, K., KALOUSKOVÁ, P., KRÁLOVÁ, Z.: Konflikt péče o dítě a zaměstnání v ČR.

12 BALÁŽOVÁ, K., KALOUSKOVÁ, P., KRÁLOVÁ, Z.: Konflikt péče o dítě a zaměstnání v ČR.

13 v minulosti byla česká rodina podporována státem formou přímých i nepřímých dotací, jako např. přídavky na děti pro všechny rodiny, nebo příspěvky na oblečení či výživu dětí (viz.: KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2005, str. 12)

dokumentů, i když se občas objevila v programech některých politických stran.

Až v posledních letech nastává určitý návrat k rodinné politice jako samostatnému tématu politických úvah a to především pod tlakem demografických změn v české populaci.¹⁴

Pozitivními dopady sociálních reforem bylo právní zrovnoprávnění mužů a žen v pracovní i soukromé sféře a zavedení různých prorodinných opatření (např. povinnost držet místo ženám na mateřské dovolené, prodloužení rodičovské dovolené na 4 roky, právo otců na rodičovskou dovolenou). Těmto opatřením ale chybí koncepce, neboť jsou vytvářeny nahodile a často podle toho, jaké je složení a preference vlády a její snaha získat hlasy voličů.¹⁵ Na druhou stranu jsou ale ekonomické, resp. sociální reformy, stále založeny na dvou příjmech pro rodinu, tzn. že rodina je závislá na příjmu otce i matky.

Velkým nedostatkem všech reforem je chybějící provázání jednotlivých opatření s nepodnikatelskou a především s podnikatelskou sférou, neboť se často jedná o taková opatření, která ve své podstatě omezují činnost podnikatelského subjektu (tzn. že zvyšují náklady). Je totiž naprosto logické, že tržní hospodářství, které se soustředí na maximalizaci zisku a minimalizaci nákladů, nebude samo od sebe zohledňovat (nebo podporovat) potřeby rodiny. S tím také souvisí často diskutovaná diskriminace žen a především matek s dětmi, které jsou stále vnímány jako méně stabilní a méně perspektivní zaměstnanci než muži.¹⁶ Zaměstnavatelé tak často znevýhodňují i teprve potenciální matky, neboť předpokládají, že žena dříve či později otěhotní a odejde na mateřskou, posléze na rodičovskou dovolenou.

Dopady těchto přetrvávajících genderových stereotypů a celková změna české společnosti po roce 1989 významně zasahují do života žen, resp. rodin.

Konflikt harmonizace práce a rodinného života se v této době prohlubuje. Toto prohlubování je na jedné straně způsobeno jak genderovými stereotypy, tak tlakem na výkonnost, časovou i prostorovou flexibilitu. Na straně druhé se české společnosti, a to především ženám, po roce 1989 otevřely nové možnosti, jako větší dostupnost vzdělání, možnost cestovat a pracovat v zahraničí, touha po svobodě, seberealizaci v profesním životě apod. Tato změna ale není v souladu s tradičním rozdělením rolí muže a ženy, které je

14 Národní zpráva o rodině (zkrácená verze). Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, 2004, [online] Dostupné z. http://archiv.noviny.mpsv.cz/narodnizprava.htm, (5.7.2007)

15 srov.:MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.; ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2002

16 ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.

v našich podmínkách stále velmi silně zakořeněné.¹⁷ Neméně důležitý fakt, který přispívá k prohlubování konfliktu harmonizace práce a rodinného života, je zánik velkého počtu předškolních zařízení, častá je také jejich finanční, geografická či časová nedostupnost. Jiné formy péče o děti (např. chůvy) nejsou u nás zatím dostatečně rozvinuté a finančně dostupné širokým vrstvám.¹⁸

1.2 Postavení žen na trhu práce

Podíváme-li se na statistická data zjistíme, že zaměstnanost českých žen je vysoká.

V roce 2005 se ženy 56,3 % podílely na chodu ekonomiky (muži 73,3 %)¹⁹. Mezi všemi ekonomicky aktivními představují ženy 44,2 % (r. 2004)²⁰. Počet dlouhodobě nezaměstnaných žen tvoří 5,3 %, u mužů pouze 3,4 % (r. 2005)²¹. Zajímavé jsou statistiky zaměstnanosti žen a mužů ve věku mezi 25 - 49 lety, které jsou rozděleny podle toho, zda mají děti (do 12ti let) či nemají. Výsledky jsou následující: pracující ženy bez dětí tvoří 86,5 %, muži 90,5 %. Zaměstnanost žen s dětmi značně klesá, zaměstnaných žen je 54,4 % a mužů 94 % (r. 2005, viz Příloha č. 3)²². U žen tedy dochází k propadu o 32,1 procentních bodů, což je nejvyšší propad v celé Evropské unii. Jak již z dané kategorie vyplývá, vysvětlením propadu zaměstnanosti je mateřství a s tím spojená péče o dítě, kterou, jak již bylo zmíněno, v naší společnosti nese na bedrech z největší části žena.

Především rodiny, které jsou závislé na dvou příjmech, musí hledat řešení své situace.

Výzkumy potvrzují, že s příchodem dítěte/dětí na svět dochází vždy ke zvýšení rodinných

17 srov.: ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.; HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., RADIMSKÁ, R.: Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny?. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2003; SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra/Rodina/Rovné příležitosti: Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.

18 srov.: ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.; KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

19 Statistická ročenka České republiky v roce 2006: Míra zaměstnanosti (ženy), Míra zaměstnanosti (muži).Český statistický úřad, [online] Dostupné z: http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/10n1-06-_2006-2600, (28.4.2007)

20 Zaostřeno na ženy a muže. Český statistický úřad, [online] Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2005edicniplan.nsf/t/990026E0BA/$File/141505k4.pdf (28.4.2007)

21Statistická ročenka České republiky v roce 2006: Míra dlouhodobé nezaměstnanosti (ženy), Míra dlouhodobé

nezaměstnanosti (muži). Český statistický úřad, [online] Dostupné z:

http://www.czso.cz/csu/2006edicniplan.nsf/kapitola/10n1-06-_2006-2600, (28.4.2007)

22 Report on equality between women and men. European Commission, Luxembourg: Office for Official Publications of the European Communities, Belgium, 2007

výdajů a tedy k nerovnosti mezi rodinnými příjmy a výdaji. Domácnost²³ s nezaopatřenými dětmi disponuje až o 1,7krát menšími příjmy, než domácnost bezdětná²⁴. S narozením dítěte na svět dochází rovněž k omezení časové flexibility a k přerušení profesní dráhy, v našich podmínkách zejména žen. Ale i české ženy prodělaly v průběhu posledních let množství změn. Dosahují vysokého vzdělání, postupně se přes překážky dostávají na vedoucí místa, touží nejen po rodině, ale i po seberealizaci v profesním životě. Z průzkumů veřejného mínění jednoznačně vyplývá, že rodina a práce patří, jak u mužů, tak u žen, na první příčky životních hodnot.²⁵

Tyto ženy nechtějí volit buď a nebo. Proto hledají východiska z této situace. Jako možné řešení se jeví využití různých forem flexibilní práce, nebo jejich kombinací, které jim zajistí jak určitý příjem, sociální kontakty, spojení se zaměstnavatelem, tak i zmíněnou seberealizaci, omezení ztráty kvalifikace nebo profesního postupu, a omezení ztráty spojení s děním v „reálném světě“. Jejich snaha v tomto ohledu ovšem naráží na překážky, jako je např. omezená možnost částečných úvazků. Pouze 8,7 % žen a 2,3 % mužů u nás (r. 2006, viz Příloha č. 4)²⁶ pracovalo na částečný úvazek, což je oproti průměru v Evropské Unii (ženy 32,9 %, muži 7,7 %) obrovský rozdíl. Jedním z důvodů, proč je tento podíl tak nízký, je nižší mzda, při které se ale často nezmenší objem reálně vykonávané práce. Dalším důvodem je časté pozastavení nebo „zmrazení“ postupu v kariéře.²⁷ Nebo jsou tyto možnosti poskytovány pouze ženám na střední či vyšší úrovni řízení.²⁸ To s sebou nese jednak nízkou poptávku ze strany zaměstnanců obecně a jednak i nízkou nabídku ze strany zaměstnavatelů. Brzdou rozvoje prorodinných opatření, tj. i rozšíření nabídky flexibilních forem práce, je i převažující názor některých zaměstnavatelů, že zaměstnanci/zaměstnankyně se mají přizpůsobit práci, ne naopak²⁹. Zaměstnavatelé také nejsou nijak motivováni, neboť osobní náklady na zaměstnance obecně jsou velmi vysoké, a tak zaměstnavatelé pochopitelně volí takové

23 domácnost – lidé, kteří bydlí v jednom domě či bytě a hospodaří společně (viz MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.)

24 Národní zpráva o rodině (zkrácená verze). Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR, [online]

25 KŘÍŽKOVÁ, A., HAŠKOVÁ, H.: Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2003, [online] Dostupné z: http://www.mpsv.cz/files/clanky/957/zprava.pdf, (5.7.2007)

26 Report on equality between women and men. European Commission

27 srov.: SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra/Rodina/Rovné příležitosti: Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.; ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.

28 srov.: SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra/Rodina/Rovné příležitosti: Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.; ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.; KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

29 srov.: SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra, Rodina, Rovné příležitosti, Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.

cesty, které pro ně znamenají co nejmenší náklady a co největší profit (např. raději zaměstnají osobu s živnostenským listem, než aby ženě na rodičovské dovolené nabídli zkrácený pracovní úvazek nebo dohodu o činnosti). Proto je zřejmě pro Českou republiku velmi typický vysoký podíl plných úvazků i u matek malých dětí brzy (a okamžitě) po ukončení rodičovské dovolené.³⁰

1.3 Teoretické přístupy k genderové nerovnosti na trhu práce a v domácnosti

Jak bylo v předchozí podkapitole nastíněno, jsou ženy v mnoha směrech zaměstnavateli diskriminovány. Tato diskriminace pramení jak ze společenských norem, tak genderových stereotypů. Přestože se v této práci věnuji především problematice kombinace práce a rodiny ze strany žen, je nutné si uvědomit, že společenské normy a genderové stereotypy se dotýkají i mužů. Jedná se o velmi složité téma, které je silně ovlivněno historií a kulturním vývojem celé společnosti. Cílem této podkapitoly je nastínit jak společenské normy a genderové stereotypy zasahují do života žen a mužů.

Jedním z klíčových soudobých sociologických přístupů, který rozkrývá danou problematiku, je přístup německého sociologa a socioložky Ulricha Becka a Elisabeth Beck- Gernheim, kteří vycházejí z hlubokých znalostí společenských a ekonomických mechanismů fungujících v industriální a postindustriální společnosti. Tito vědci odhalili paradoxy, které z těchto mechanismů vyplývají pro soukromý život jednotlivců. Beckovi se domnívají, že

„požadavky pracovního trhu a požadavky rodinného života jsou ve své podstatě protichůdné:

pracovní trh vyžaduje ničím nevázané individuum, které organizuje svou životní biografii podle požadavků zaměstnavatele a ne podle svých soukromých závazků“.³¹ Tradiční rodinný model předpokládá soužití dvou jedinců, kdy se zpravidla muž podřizuje požadavkům pracovního trhu a zpravidla žena se podřídí požadavkům rodiny a domácnosti. Dnes však muži i ženy usilují o uplatnění na pracovním trhu. Od žen se ale stále vyžaduje, aby svou profesní dráhu zároveň podřídily rodinným zájmům, a ony tak čelí dvojímu tlaku. Podle Becka a Beck-Gernsheim je nerovnost mužů a žen již přímo součástí fungování industriální společnosti. „Podmínkou námezdní práce, na níž je industriální společnost založena, je existence rodiny, kde mají jednotlivá pohlaví rozděleny role, potažmo práci. Námezdní

30 srov.: SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra, Rodina, Rovné příležitosti, Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.

31 BECK, BECK-GERNSHEIM in KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.:

Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

pracovník totiž nutně předpokládá existenci někoho, kdo pečuje o jeho domácnost a děti. Muž tak pracuje ve „veřejném“ sektoru za peníze a žena v „soukromém“ sektoru (v domácnosti) zadarmo. Tato pozice žen pak jednoznačně implikuje jejich podřízené postavení.“³²

Ke konfliktu práce a rodinného života pak dochází míšením dvou modelů. Modelu industriálního světa, který předpokládá, že jeden z partnerů je ekonomicky závislý a bezplatně pracuje v domácnosti, a modelu současného trhu práce, který pobízí všechny k tomu, aby vzájemně soutěžili a byli individualističtí. Přitom tradiční model muže – živitele a ženy – pečovatelky se do dnešní doby mnoho nezměnil.³³

Další pohled na problematiku práce a rodiny poskytuje relativně mladá disciplína kritických mužských studií. Tento přístup ukazuje, že placená práce byla v historii řízena, organizována a z větší části vykonávána muži, a proto má zásadní vliv na definice a performance maskulinity a maskulinita má zpětně obrovský vliv na strukturu a dynamiku pracovní sféry. Tím můžeme vysvětlit, proč současný pracovní trh stále preferuje „mužský“

model pracovní dráhy. Tj. práci bez přerušení od ukončení studia do důchodu, dlouhou pracovní dobou podmíněnou fyzickou přítomností na pracovišti, schopnost časové a prostorové flexibility a mobility podle potřeb zaměstnavatele apod. Ve světě práce se také stále spíše oceňují tzv. mužské charakteristiky, jako je agresivita, soutěživost, dominance, absence emocí, sebedůvěra, ambicióznost atd., než typicky ženské charakteristiky (důvěra, týmová práce, kooperace). ³⁴

Tradiční rozdělení mužských a ženských rolí vede tedy jak k nerovnostem na trhu práce, tak k nerovnostem v domácnosti. Přestože jsou ženy významnými aktérkami ve světě práce, zůstává hlavní odpovědnost za domácí práce a péči o děti právě na bedrech žen, a to i vysoce kvalifikovaných a v zaměstnání velmi vytížených (např. manažerky, vědkyně, lékařky). Mnohé mladé bezdětné páry se v současnosti snaží rovnoprávně zapojovat v domácnosti, to se však většinou mění poté, co přijde na svět dítě. Žena v té době (doba těsně

32 BECK, BECK-GERNSHEIM in KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.:

Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

33 srov.: SOKAČOVÁ, L. (ed.): Kariéra/Rodina/Rovné příležitosti: Výzkumy postavení žen a mužů na trhu práce.; ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.; KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.; HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., RADIMSKÁ, R.:

Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny?.

34 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

po porodu, doba kojení) přebírá na sebe roli pečovatelky o dítě. Zůstává doma na mateřské a většinou i rodičovské dovolené a s tím na ni téměř automaticky přechází i odpovědnost za celou domácnost. Muži se v tomto období více soustředí na placenou práci. Takto nastavené role bohužel přetrvávají i v době, kdy děti odrostou a ženy se vrací na trh práce.³⁵ Největší rozpor pak cítí ty ženy, které by rády zůstaly doma s dítětem, ale z ekonomických důvodů musí nastoupit co nejdříve do práce. A dále ty ženy, které se chtějí věnovat jak kariéře, tak rodině.

1.3.1 Ženy s malými dětmi a nezaměstnanost

Několikrát již bylo zmíněno, že ženy s malými dětmi patří mezi skupiny nejvíce ohrožené dlouhodobou nezaměstnaností. V roce 2000 byl proveden výzkum³⁶, který se zabýval touto problematikou a ve kterém byly zjišťovány představy žen s malými dětmi o budoucím zaměstnání, jaký význam pro tyto ženy má zaměstnání a nezaměstnanost. Další složkou výzkumu bylo odkrýt překážky v hledání zaměstnání a hlavní důvody nezaměstnanosti těchto žen.

Respondentky měly středoškolské vzdělání nebo byly vyučené s maturitou i bez.

I když v této části výzkumu nebyly zastoupeny vysokoškolačky, dovolím si předpokládat, že většina problémů v tomto výzkumu zjištěných se týká i vysokoškolsky vzdělaných žen.

Většina respondentek výzkumu byly ženy, které na mateřské, resp. rodičovské dovolené byly celé čtyři roky. Velká část z nich již dlouhou dobu během rodičovské dovolené aktivně hledala zaměstnání, některé ženy rovnou nastoupily na další mateřskou dovolenou s dalším dítětem. Ukázalo se, že z počátku byly nároky žen na zaměstnání vysoké, resp. ženy chtěly, aby práce odpovídala jejich vzdělání, kvalifikaci a aby i finanční ohodnocení bylo odpovídající. Nejčastějším požadavkem byla pracovní doba, resp. práce na zkrácený úvazek, nebo alespoň natolik pružná pracovní doba, aby žena stihla vyzvedávat dítě ze školky. Čím déle ale byly nezaměstnané, tím více ustupovaly ze svých požadavků. Nakonec nároky klesly až k pocitu, že žena by přijala jakoukoli práci.

Pro tyto ženy představuje zaměstnání, resp. placená práce, především seberealizaci, zálibu, možnost být mezi lidmi a mluvit s dospělými, neboť doma jsou většinou pouze

35 srov.: BIERZOVÁ, J.: Rozdělení domácích prací v rodinách s dětmi. Gender/rovné příležitosti/výzkum, ročník 7, číslo 1/2006, str. 19-26; ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.

36 Výzkum: Souvislosti a změny genderových diferencí v české společnosti 90. let viz HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., RADIMSKÁ, R.: Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny?., str. 29

s dětmi. Zaměstnání v ženách posiluje sebevědomí. Většina žen viděla v zaměstnání přispění do rodinného rozpočtu, ale také pocit vlastní svobody a nezávislosti. Všechny nezaměstnané negativně vnímaly fakt, že nemají placenou práci, a to nejen z finančních důvodů. Vyskytly se pocity vlastní nevyužitosti. To může pramenit z celospolečensky nižšího statusu neplacené práce v domácnosti.³⁷ Přesto tyto ženy vyjádřily názor, že snášejí nezaměstnanost lépe než muži, neboť stále mohou vykonávat práci v domácnosti.

Největší překážkou při hledání zaměstnání žen po mateřské, resp. rodičovské dovolené se ukázal být již samotný fakt, že mají malé dítě/děti. Dalšími překážkami byly zdravotní problémy, věk a vzdělání. Malé dítě/děti jako překážka v zaměstnání nebyl jen „subjektivní pocit a z něho vycházející nároky na časové vymezení hledaného zaměstnání, ale téměř ve všech případech potenciálním zaměstnavatelem deklarovaný důvod, proč nemůže být přijata.“³⁸

Tento fakt potvrzuje i průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce³⁹, ve kterém byla právě skupina žen s dětmi v předškolním věku a skupina žen po mateřské dovolené respondenty vybrána mezi pět nejvíce znevýhodněných skupin. Skupina žen s malými dětmi se přitom umístila na 1. místě (celkem zvolilo 70 % respondentů), skupina žen po mateřské dovolené na 4. (celkem zvolilo 64 % respondentů). Tato zjištění jen utvrzují fakt o diskriminaci žen s malými dětmi ze strany zaměstnavatelů i genderové stereotypy s tím související.

1.4 Typické strategie harmonizace práce a rodiny

Pro pochopení strategií, týkajících se kombinace práce a rodiny je třeba mít vždy na paměti historický, kulturní, socioekonomický i politický vývoj naší společnosti, který má nemalý vliv na tyto strategie.

Jak bylo zmíněno v části 1.1.2, postupně se mateřská, resp. rodičovská dovolená prodlužovala až na 3 (resp. 4) roky, a tím se došlo k institucionalizaci dlouhodobého přerušení aktivní účasti žen na trhu práce. Po roce 1989 (viz kapitola 1.1.3) zase došlo ke vzniku kompetitivního pracovního trhu, který ve většině odvětví a pracovních pozic vedl ke zhoršení podmínek harmonizace práce a rodiny, což vyústilo v určitý tlak na ženy-matky k opuštění

37 MOŽNÝ, I.: Rodina a společnost.

38 KŘÍŽKOVÁ, A., MAŘÍKOVÁ, H., RADIMSKÁ, R.: Rovné příležitosti mužů a žen při slaďování práce a rodiny?., str. 31

39 KŘÍŽKOVÁ, A., HAŠKOVÁ, H.: Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce.

pracovní aktivity a k návratu do domácnosti. To ale nepodporovala ekonomická situace rodin s malými dětmi, neboť byly závislé na dvojím příjmu do rodinného rozpočtu.⁴⁰

Na základě tohoto vývoje se nejrozšířenější strategií harmonizace práce a rodiny stal odchod ženy na rodičovskou dovolenou, která trvá minimálně dva, častěji až tři roky. Tato strategie se stala v české společnosti normou a ženy, které se vracejí do práce dříve, než je tato norma, jsou svým okolím často hodnoceny negativně a často i samy sebe vnímají jako špatné matky.⁴¹ Tato strategie je velmi často charakterizována jako „kompromis“ mezi mužem a ženou, ale tento „kompromis“ není jen svobodnou volbou partnerů, ale je ovlivněn právě společenskými normami a je otázka, zda-li by se při hlubším zkoumání potvrdilo, že jde o svobodnou volbu jednotlivých aktérů (resp. aktérek).⁴²

Ženy s vyšším vzděláním a s touhou po profesní seberealizaci mají spíše tendenci vracet se co nejdříve do práce, alespoň na částečný úvazek. Neboť těmto ženám nejvíce hrozí, při dlouhodobém přerušení práce, ztráta kvalifikace (např. manažerky, lékařky, vědkyně).

Mezi jejich hlavní strategie patří nejdříve vybudovat kariéru a upevnit si svou pozici, poté odejít na mateřskou dovolenou a:

- vrátit se zpět do práce po 6 měsících (o dítě bude dál pečovat partner);

- dělit se o rodičovskou dovolenou s partnerem;

- přijetí genderově zakotvených rolí a s tím související převzetí odpovědnosti za domácnost a péči o dítě.⁴³

Velmi často také, např. u žen lékařek, již v době studia dochází k volbě méně náročného oboru, aby později byla kombinace práce a rodiny snazší, nebo k volbě méně náročného zaměstnání. Tato strategie se ještě více prohlubuje v případě, kdy partner sám vykonává náročné povolání a usiluje o kariéru.

40 KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.

41 srov.: KŘÍŽKOVÁ, A., DUDOVÁ, R., HAŠKOVÁ, H., MAŘÍKOVÁ, H.: Kombinace pracovního a rodinného života v ČR: politiky, čas, peníze a individuální, rodinné a firemní strategie, Sociologické studie.;

ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice.

42 DUDOVÁ, R.: Partnerský život a slaďování práce a rodiny v páru u žen a mužů v manažerských pozicích.

Gender/rovné příležitosti/výzkum, ročník 7, číslo 2/2006, str. 58-62

43 podrobněji viz KŘÍŽKOVÁ, A.: Životní strategie manažerek. případová studie. Sociologické texty.

Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2002; SIMERSKÁ, L., SMETÁČKOVÁ, I.: Pracovní a rodinná praxe mladých lékařek. Sociologické texty. Sociologický ústav AV ČR, Praha, 2000

U modelu tzv. dvoukariérových rodin, tj. model rodiny, kde se oba partneři pracovně realizují, je patrná vzájemná podpora. Takový model je velice náročný, vyžaduje toleranci, pochopení a přizpůsobení se obou partnerů. V takovýchto rodinách je více pozorovatelná snaha vzájemné pomoci v domácnosti. Bohužel, i v tomto modelu není zapojení do domácnosti a do péče o děti rovnoměrné. Na ženách stále spočívá větší podíl zodpovědnosti a zejména povinnost vše koordinovat a organizovat.⁴⁴ V případech, kdy muž odchází na rodičovskou dovolenou, nedochází k tzv. výměně rolí, neboť muž na rodičovské dovolené se zaměřuje především na péči o dítě a práce spojené s domácností stejně ve většině případů zůstávají na jejich partnerce. Kdežto žena na rodičovské dovolené musí zvládat oboje a to někdy i na úkor času stráveného s dítětem.⁴⁵

Podle průzkumu⁴⁶ v české veřejnosti se nejvíce kritickým jeví období do 6 let věku dítěte, a proto je právě v této době potřeba harmonizace práce a rodiny nejpalčivější. Čeští rodiče se v tomto období snaží dosáhnout harmonizace především vlastními silami v rodině:

strategie založená na vzájemné pomoci obou partnerů, nebo strategie převzetí hlavní zodpovědnosti za fungování rodiny a domácnosti jedním z partnerů (zvolilo přes 80 % respondentů). Jak již bylo několikrát zmíněno, v našich podmínkách tuto zodpovědnost přebírá ve většině případů žena a podle zmíněného průzkumu tato strategie vede k dosahování spokojenosti s harmonizací práce a rodiny u ekonomicky aktivních mužů, ale již ne tak často u ekonomicky aktivních žen. Pouze v polovině rodin je péče o rodinu a domácnost do určité míry vykonávána oběma partnery, zatímco v další více než třetině rodin je naprostá většina rodinné zátěže přenechána ženám. To jen dokazuje, že strategie slaďování práce a rodiny jsou v úzké souvislosti s rozdělením rolí muže a ženy v rodině, potažmo v celé společnosti.

V tomto období hledají čeští rodiče také pomoc v širší rodině nebo ve sféře služeb pro rodinu. 70 % ekonomicky aktivních rodičů s dětmi v předškolním věku využívá veřejné zařízení pro hlídání dětí (např. jesle, mateřská školka, družina apod.) a 52 % využívá další osobu pro hlídání dětí (např. prarodiče, nebo placenou osobu). Využívání „třetích“ osob (služeb), které by se významně podílely na zajištění práce v domácnosti se ukázalo jako nejméně využívané (pouze 6 % rodičů uvedlo využívání pomoci „třetí“ osoby s domácími pracemi mezi strategiemi harmonizace práce a rodiny).

44 DUDOVÁ, R.: Partnerský život a slaďování práce a rodiny v páru u žen a mužů v manažerských pozicích.

Gender/rovné příležitosti/výzkum, ročník 7, číslo 2/2006, str. 58-62

45 NEŠPOROVÁ, O.: Životní styl rodin s otci na rodičovské dovolené. Gender/rovné příležitosti/výzkum. ročník 7, číslo 1/2006, str. 32-36

46 KŘÍŽKOVÁ, A., HAŠKOVÁ, H.: Průzkum veřejného mínění o postavení žen na trhu práce.

Pokud rodiny využívají veřejných zařízení pro hlídání dětí jsou často vystaveni situaci, kdy toto zařízení má naplněnou kapacitu, je časově, místně nebo i finančně nedostupné.

V případě pomoci prarodičů se dnešní rodiče musí navíc vyrovnávat s faktem, že prarodiče ještě pracují na plný úvazek, neboť se prodlužuje odchod do důchodu a v našich podmínkách není zvykem tzv. postupný odchod do důchodu, kdy ke konci kariéry tito pracovníci/ce snižují své pracovní úvazky a mohou se tak věnovat jiným aktivitám.

1.5 Shrnutí

V první kapitole teoretické části byl představen vznik konfliktu placené práce a péče o děti ze strany žen. Zdrojem konfliktu se stává průmyslová revoluce a s tím spojená industrializace společnosti, která je založena na námezdní práci. Podle Becka a Beck- Gernheim je industriální společnost založena na existenci rodiny, ve které jeden z partnerů vykonává placenou práci mimo domov (zpravidla muž) a druhý (zpravidla žena) je na něm ekonomicky plně závislý a pečuje o domácnost a děti. V našich podmínkách k vysokému zapojení žen na trhu práce přispělo jak období obou světových válek, tak socialismus. V této době vznikla u nás potřeba dvojího příjmu do rodinného rozpočtu a tzv. „druhá směna“ žen.

Od roku 1989, se vznikem pracovního trhu, který je založen na soutěživosti, tlaku na výkon, flexibilitu a individualizaci, se konflikt placené práce a rodiny stále prohlubuje.

Přestože se harmonizace práce a rodiny dotýká obou pohlaví, jsou to právě ženy, které v našich podmínkách nesou hlavní zodpovědnost za péči o děti a rodinu a hledají způsoby, jak tyto dvě sféry efektivně zkombinovat. Neboť jsou to právě ženy, které jsou mateřstvím znevýhodňovány na trhu práce. Na druhé straně je na ně vyvíjen jak ekonomický tlak druhého příjmu, tak i touha po seberealizaci nejen v rodinném životě.

Přesto stále zůstává hlavní strategií při harmonizovaní práce a rodiny odchod ženy na rodičovskou dovolenou a s tím spojené převzetí zodpovědnosti za péči o děti a domácnost.

Tato strategie je utužována jak společenskými normami, tak i přetrvávajícími genderovými stereotypy.

2 Role státu

Tato práce se zabývá specifickou skupinou žen, resp. rodin s malými dětmi, kde žena je na mateřské či rodičovské dovolené nebo mateřskou/rodičovskou dovolenou předčasně ukončila. Proto je důležité, podívat se na právní úpravu mateřství a rodičovství, neboť je to právě stát, který může významně pomoci vytvořit prostředí podporující či usnadňující slaďování pracovního a rodinného života.

Kapitola je rozdělena na dvě části. V první části je představena základní problematika úpravy mateřství a rodičovství, včetně uvedení vlastního zhodnocení pozitiv a negativ současné právní úpravy. Ve druhé části je představena nová sociální reforma, která má být prorodinně orientovaná a jedním z jejích cílů je také snaha o odstranění stále přetrvávajícího znevýhodnění žen s malými dětmi na trhu práce.

2.1 Právní rámec mateřství a rodičovství

Stěžejní právní normou je zde Zákon č. 262/2006 Sb., zákoník práce, který upravuje jak problematiku mateřské a rodičovské dovolené, tak také možnosti výpovědi v ochranné lhůtě, pracovního volna, úpravu pracovní doby. Dále zde nalezneme úpravu ochrany těhotné ženy, možnost přestávek na kojení apod. Dalším důležitým zákonem je Zákon č. 54/1956 Sb., o nemocenském pojištění zaměstnanců a Zákon č. 88/1968 Sb., o prodloužení mateřské dovolené, o dávkách v mateřství a o přídavcích na děti z nemocenského pojištění;

a Zákon č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře (rodičovský příspěvek).

Zde jsou některé z nejdůležitějších úprav:

Mateřská dovolená

Mateřská dovolená náleží zaměstnankyni v souvislosti s porodem a péčí o narozené dítě a to po dobu 28 týdnů.⁴⁷ Mateřskou dovolenou zaměstnankyně nastupuje zpravidla od počátku šestého týdne před očekávaným dnem porodu, nejdříve však od počátku osmého týdne před tímto dnem. Mateřská dovolená v souvislosti s porodem nesmí být nikdy kratší než 14 týdnů a nemůže v žádném případě skončit ani být přerušena před uplynutím šesti týdnů ode dne porodu. O poskytnutí mateřské dovolené nemusí zaměstnankyně zvlášť žádat, ale musí nástup na mateřskou dovolenou zaměstnavateli oznámit. Muži mohou v období

47 porodila-li zároveň dvě nebo více dětí nebo jde-li o zaměstnankyni osamělou, náleží jí mateřská dovolená po dobu 37 týdnů

po narození dítěte čerpat rodičovskou dovolenou. V případě, že se matka nemůže z vážných důvodů o dítě starat, může mateřskou dovolenou⁴⁸ vyjímečně čerpat i jiná osoba, která převzala dítě do péče.

Peněžitá pomoc v mateřství

Doba, po kterou je žena na mateřské dovolené, je podle zákoníku práce považována za důležitou osobní překážku v práci, pro kterou je zaměstnankyně omluvena z nepřítomnosti v práci. Po tuto dobu nemá právo na náhradu mzdy, ale má nárok na dávky nemocenského pojištění. Peněžitá pomoc v mateřství se poskytuje od nástupu na mateřskou dovolenou.Výše peněžité pomoci v mateřství činí 69 % z denního vyměřovacího základu z předchozího platu.

Pokud však výše vypočteného denního vyměřovacího základu přesáhne stanovenou hranici, podléhá redukci. Muži mohou čerpat dávku odpovídající peněžité pomoci v mateřství tzv.

peněžitou pomoc pouze výjimečně v zákonem stanovených případech, kdy o dítě nemůže pečovat matka.

Rodičovská dovolená

K prohloubení péče o dítě je zaměstnavatel povinen poskytnout zaměstnankyni a zaměstnanci na jejich žádost rodičovskou dovolenou. Rodičovská dovolená se poskytuje matce dítěte po skončení mateřské dovolené a otci od narození dítěte, a to v rozsahu, o jaký požádají, ne však déle než do doby, kdy dítě dosáhne věku 3 let. Rodičovská dovolená nemusí být čerpána vcelku. Rodičovská dovolená zaměstnance-otce v rozsahu rodičovské dovolené matky se pro účely dovolené na zotavenou posuzuje jako doba zameškaná dle zákona č. 117/1995 Sb., o státní sociální podpoře. Pokud rodiče čerpají rodičovskou dovolenou současně, přísluší hmotné zabezpečení nebo dávky pouze jednomu z nich.

Rodičovský příspěvek

Rodičovský příspěvek je dávkou státní sociální podpory. Jeho výše je odpovídající 40 % průměrné měsíční mzdy v nepodnikatelské sféře. Od 1. ledna 2007 je to 7.582,- Kč měsíčně (v r. 2006 činil příspěvek 3.696,- Kč⁴⁹). Nárok na rodičovský příspěvek má rodič, jestliže po celý kalendářní měsíc osobně celodenně a řádně pečuje o dítě do 4 let věku nebo do 7 let, je-li dítě dlouhodobě zdravotně postižené. Podmínkou je, že dítě mladší 3 let nenavštěvuje jesle nebo jiné zařízení pro děti předškolního věku déle než 5 kalendářních dnů

48 resp. rodičovskou dovolenou v rozsahu, v jakém je žena oprávněna čerpat mateřskou dovolenou

49 Částky pro stanovení výpočtových základů pro účely nemocenského pojištění v roce 2007. [online]. Dostupné z: http://www.cssz.cz/narodni_pojisteni/np0702/clanek03.asp, (1.5.2007)

v kalendářním měsíci. Dítě, které dovršilo 3 roky věku, může pravidelně navštěvovat mateřskou školu nebo jiné obdobné zařízení v rozsahu nepřevyšujícím 4 hodiny denně. Příjmy rodiče nejsou sledovány. Rodič může při nároku na výplatu rodičovského příspěvku zlepšovat sociální situaci rodiny výdělečnou činností, ale musí v této době zajistit péči o dítě jinou zletilou osobou.

Návrat do zaměstnání po ukončení mateřské nebo rodičovské dovolené

Pokud se zaměstnankyně vrátí do práce ihned po ukončení mateřské dovolené, je zaměstnavatel povinen ji zařadit na její původní práci a pracoviště. Není-li to možné proto, že tato práce odpadla nebo pracoviště bylo zrušeno, musí ji zaměstnavatel zařadit na jinou práci odpovídající pracovní smlouvě. Zaměstnankyně, která se vrací po rodičovské dovolené zpět do práce, stejně jako zaměstnanec, který se po skončení rodičovské dovolené v rozsahu doby rodičovské dovolené zaměstnankyně vrací zpět do práce, musí být zařazen na druh práce dohodnutý v pracovní smlouvě.

Zákaz výpovědi dané zaměstnavatelem

V době, kdy je zaměstnankyně těhotná nebo kdy zaměstnankyně čerpá mateřskou dovolenou nebo kdy zaměstnankyně nebo zaměstnanec čerpají rodičovskou dovolenou nesmí zaměstnavatel dát těmto osobám výpověď z pracovního poměru.

Úprava pracovní doby

Zaměstnavatel je povinen přihlížet při zařazování zaměstnanců/zaměstnankyň do směn též k potřebám zaměstnankyň/zaměstnanců pečujících o děti (např. při dvousměnném, třísměnném a nepřetržitém pracovním režimu mohou být zařazeni jen do ranní nebo odpolední směny). Požádá-li zaměstnankyně/zaměstnanec pečující o dítě mladší než 15 let nebo těhotná žena o kratší pracovní dobu nebo o jinou vhodnou úpravu stanovené týdenní pracovní doby, je zaměstnavatel povinen vyhovět jejich žádosti, nebrání-li tomu vážné provozní důvody. Zaměstnavatel je přitom povinen vytvářet takové podmínky, aby takovým žádostem mohlo být vyhověno.

Přestože právní úprava mateřství a rodičovství se zdá dostačující a v porovnání s některými západoevropskými zeměmi nadstandardní⁵⁰, přesto v realitě dochází ke konfliktu využívání těchto opatření pro podporu slaďování profesního a rodinného života.

Nedostatky současné právní úpravy mateřství a rodičovství:

a) Výše rodičovského příspěvku je dána paušálně a nereflektuje reálnou životní úroveň rodiny. Je postaven na principu solidarity, tj. vysokopříjmové rodiny dotují nízkopříjmové. Z tohoto důvodu si některé rodiny výrazně polepší, především, pokud je např. jeden z rodičů nezaměstnaný, neboť současná výše rodičovského příspěvku, jak bylo uvedeno, dosahuje výše minimální mzdy. Na druhou stranu si rodiny s vyššími příjmy výrazně pohorší a buď jsou schopny si z jednoho příjmu stále udržet relativně neměnnou životní úroveň, nebo se dopředu na tuto situaci pojistí (např. ukládají si finanční prostředky).

b) Rodičovský příspěvek je poskytnut jen jeden, i když se rodiče starají o více dětí příslušného věku.

c) Přestože právě mateřská a rodičovská dovolená je pro ženy nejčastějším vyřazením z trhu práce, nemohou být v tomto období evidovány jako uchazečky o zaměstnání (výjimkou jsou případy, kdy je s nimi rozvázán pracovní poměr z právně přesně vymezených důvodů, jako je reorganizace, zánik zaměstnavatele) a ztrácejí tak možnost účasti na rekvalifikačních kurzech podporovaných státem a doplnit si nebo případně zcela změnit svou kvalifikaci, aby si tak zvýšily šance uspět na trhu práce po návratu z rodičovské dovolené.⁵¹

d) Především žena vracející se do zaměstnání po delší rodičovské dovolené naráží často na skutečnost, že se nemá kam vrátit, neboť došlo ke zrušení jejího bývalého pracovního místa bez její kvalifikaci odpovídajícímu místu náhradnímu, nebo dojde k zániku původní firmy, ve které byla zaměstnána. Zrušení pracovního místa z organizačních důvodů je také zaměstnavateli využíváno, aby se „zbavil“

své zaměstnankyně na rodičovské dovolené. Zákon je obcházen tak, že je ženě

50 více viz: Rodičovský příspěvek. Ministerstvo práce a sociálních věcí. [online] Dostupné z.:

http://www.mpsv.cz/cs/4101; MYSÍKOVÁ, M: Porovnání systémů rodičovských dovolených v ČR a v zahraničí., [online] Dostupné z: http://zpravodaj.feminismus.cz/clanek.shtml?x=1972326&als[nm]=1972293

51 srov.: ČERMÁKOVÁ, M., HAŠKOVÁ, H., KŘÍŽKOVÁ, A., LINKOVÁ, M., MAŘÍKOVÁ, H.: Podmínky harmonizace práce a rodiny v České republice., str. 65

nabídnuto jiné pracovní místo, které ale neodpovídá její kvalifikaci nebo je např.

výkon práce převeden do vzdáleného města apod. Problém také nastává v případě, že se rodič rozhodne strávit péčí o dítě celé 4 roky, neboť zaměstnavatel je povinen držet rodiči místo pouze do tří let věku dítěte. Na druhou stranu je toto rozhodnutí zcela v kompetenci rodiče a ten musí být připraven nést důsledky svého rozhodnutí.

e) Nejasnost vymezení možnosti práce při mateřské dovolené. Peněžitá pomoc v mateřství je dávkou nemocenského pojištění, tj. jako by žena byla v pracovní neschopnosti, to pak nemůže pracovat pro stejného zaměstnavatele, od něhož se jí pomoc v mateřství vyplácí, a to při všech formách pracovního poměru, výjimkou je pouze dohoda o provedení práce. Tzn., že ženě nic nebrání v tom, pracovat pro jiného zaměstnavatele, a to i na klasickou pracovní smlouvu a dokonce bez omezení výše výdělku. „Obecně totiž pro nemocenskou platí, že pokud pacient neporušuje léčebný režim, může být pro jednoho zaměstnavatele v pracovní neschopnosti a pro druhého pracovat. Třeba zlomená noha může zabránit v docházce do továrny, takže dotyčný je v pracovní neschopnosti, ale během léčení může doma třeba překládat beletrii.“⁵² Nejasnost spočívá v tom, že žádný úřad sociálního zabezpečení nepodá jednotnou informaci.

f) Při souběžném čerpání rodičovské dovolené má nárok na výplatu rodičovského příspěvku pouze jeden rodič. Pracovní doba druhého rodiče (ve většině případů otce) je chápána jako doba zameškaná. Toto znamená, že tento rodič je doma

„zadarmo“. Pak je tato možnost využitelná pouze pro některé rodiny, resp. pro rodiny s vyššími, vedlejšími příjmy apod.

Pozitiva současné právní úpravy mateřství a rodičovství:

a) Právo otce na čerpání rodičovské dovolené, což bývalo dříve v naší společnosti naprosto nemožné. V současné době tuto možnost sice využívá kolem jednoho procenta mužů, ale jejich počet pomalu roste.⁵³ Toto nízké číslo lze zdůvodnit ekonomickými důvody, neboť muži dosahují vyšších příjmů (ženy dosahují

52 ŘEZNÍČKOVÁ, L.: Když dávky nestačí aneb přivýdělek při mateřské., [online] Dostupné z.:

http://www.penize.cz/zpravy/5136/kdyz-davky-nestaci-aneb-privydelek-pri-materske/, (30.6.2007)

53 NEŠPOROVÁ, O.: Životní styl rodin s otci na rodičovské dovolené. Gender/rovné příležitosti/výzkum. ročník 7, číslo 1/2006, str. 32-36

cca 70 – 80 % příjmu mužů) a pro rodinu by nebyla výhodná ztráta vyššího příjmu.

b) Možnost neomezeného výdělku při rodičovské dovolené (prostor pro využití flexibilních forem práce, které lze snadněji skloubit s rodinou), pokud je péče o dítě zajištěna.

c) Možnost čerpání rodičovské dovolené po částech.

d) Možnost souběžného čerpání rodičovské dovolené.

e) Ochrana těhotných matek na mateřské dovolené a ochrana rodiče na rodičovské dovolené před výpovědí ze strany zaměstnavatele.

f) Zákonem upravená povinnost zaměstnavatele upravit pracovní dobu rodičů pečujících o dítě do 15 let, pokud o to požádají. Pokud se však jedná o úpravu ve formě zkrácení pracovní doby, jsou s touto formou spojeny výhody i nevýhody zmíněné v kapitole 3.3.

Tento výčet není v žádném případě vyčerpávajícím zhodnocením pozitivních a negativních stránek úpravy mateřství a rodičovství v českém právním řádu, spíše jde o snahu ukázat, jak se mohou určitá opatření, byť dobře míněná, navzájem popírat a rušit.

2.2 Připravovaná sociální reforma

Jak již bylo zmíněno v předchozích kapitolách, chybí rodinné politice koncepce a současná úprava rodičovské dovolené není ideální. Ministerstvo práce a sociálních věcí ČR (MPSV ČR) si ale uvědomuje proměnu hodnot ve společnosti a také významné znevýhodnění žen na trhu práce z důvodu mateřství. V současné době je připravena sociální reforma, která se v I. etapě týká úpravy rodičovského příspěvku, ve II. a III. etapě se zabývá rodinnou politikou jako takovou. Celý koncept je prezentován jako prorodinná flexibilní politika s cílem posílení svobody volby.

2.2.1 I. etapa sociální reformy⁵⁴

První etapa sociální reformy by se měla dotknout jak úpravy peněžité pomoci v mateřství, tak především struktury čerpání a výše rodičovského příspěvku. Výše

54 Rodičovský příspěvek. Ministerstvo práce a sociálních věcí, [online] Dostupné z.:

http://www.mpsv.cz/cs/4101, (7.7.2007)