Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Vysoká škola báňská – Technická univerzita Ostrava

Fakulta bezpečnostního inženýrství

Katedra bezpečnostních služeb

Analýza potřebného vybavení příslušníka

vězeňské služby vztažená k zabezpečení vytipovaných mimořádných událostí

Student: Šorm Petr

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Lichorobiec, Ph.D.

Studijní obor: Technická bezpečnost osob a majetku

Termín odevzdání bakalářské práce: 12.4.2019

Místopřísežné prohlášení:

„Místopřísežně prohlašuji, že jsem celou bakalářskou práci vypracoval samostatně.“

V Ostravě dne 12.4.2019 Petr Šorm

P R O H L Á Š E N Í Prohlašuji, že

· jsem byl/a seznámen/a s tím, že na moji bakalářskou práci se plně vztahuje zákon č. 121/2000 Sb.

o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů;

· beru na vědomí, že odevzdáním bakalářské práce souhlasím se zveřejněním své práce podle zákona č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, bez ohledu na výsledek obhajoby1);

· beru na vědomí, že bakalářská práce bude uložena v elektronické podobě v univerzitním

informačním systému Vysoké školy báňské – Technické univerzity Ostrava (dále jen VŠB – TUO), dostupná k prezenčnímu nahlédnutí;

· beru na vědomí, že VŠB – TUO má právo nevýdělečně ke své vnitřní potřebě bakalářskou práci užít v souladu s § 35 odst. 32);

· beru na vědomí, že podle § 60 3) odst. 1 autorského zákona má právo VŠB – TUO na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla v rozsahu § 12 odst. 4 autorského zákona;

· beru na vědomí, že podle § 60 3) odst. 2 a 3 mohu užít své dílo – bakalářskou práci nebo poskytnout licenci k jejímu využití jen s předchozím písemným souhlasem VŠB – TUO, která je oprávněna v takovém případě ode mne požadovat přiměřený příspěvek na úhradu nákladů, které byly VŠB – TUO na vytvoření díla vynaloženy (až do jejich skutečné výše);

· beru na vědomí, že pokud bylo k vypracování bakalářské práce využito softwaru poskytnutého VŠB – TUO nebo jinými subjekty pouze ke studijním a výzkumným účelům (tedy pouze k nekomerčnímu využití), nelze výsledky bakalářské práce využít ke komerčním účelům;

· beru na vědomí, že pokud je výstupem bakalářské práce jakýkoliv softwarový produkt, považují se za součást práce rovněž i zdrojové kódy, popř. soubory, ze kterých se projekt skládá.

Neodevzdání této součásti může být důvodem k neobhájení práce.

Jméno, příjmení Petr Šorm

Dne: 12.4.2019 Podpis: ………

__________________________

1) zákon č. 111/1998 Sb. o vysokých školách a o změně a doplnění dalších zákonů (zákon o vysokých školách), ve znění pozdějších právních předpisů, § 47b Zveřejňování závěrečných prací:

(1) Vysoká škola nevýdělečně zveřejňuje disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce, u kterých proběhla obhajoba, včetně posudků oponentů a výsledku obhajoby prostřednictvím databáze kvalifikačních prací, kterou spravuje. Způsob zveřejnění stanoví vnitřní předpis vysoké školy. Vysoká škola disertační práci nezveřejňuje, byla-li již zveřejněna jiným způsobem.

(2) Disertační, diplomové, bakalářské a rigorózní práce odevzdané uchazečem k obhajobě musí být též nejméně pět pracovních dnů před konáním obhajoby zveřejněny k nahlížení veřejnosti v místě určeném vnitřním předpisem vysoké školy nebo není-li tak určeno, v místě pracoviště vysoké školy, kde se má konat obhajoba práce. Každý si může ze zveřejněné práce pořizovat na své náklady výpisy, opisy nebo rozmnoženiny.

(3) Platí, že odevzdáním práce autor souhlasí se zveřejněním své práce podle tohoto zákona, bez ohledu na výsledek obhajoby.

(4) Vysoká škola může odložit zveřejnění bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce nebo jejich části, a to po dobu trvání překážky pro zveřejnění, nejdéle však na dobu 3 let. Informace o odložení zveřejnění musí být spolu s odůvodněním zveřejněna na stejném místě, kde jsou zveřejňovány bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce. Vysoká škola zašle bez zbytečného odkladu po obhájení bakalářské, diplomové, disertační a rigorózní práce, jíž se týká odklad zveřejnění podle věty první, jeden výtisk práce k uchování ministerstvu.

2) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 35 odst. 3:

(3) Do práva autorského také nezasahuje škola nebo školské či vzdělávací zařízení, užije-li nikoli za účelem přímého nebo nepřímého hospodářského nebo obchodního prospěchu k výuce nebo k vlastní potřebě dílo vytvořené žákem nebo studentem ke splnění školních nebo studijních povinností vyplývajících z jeho právního vztahu ke škole nebo školskému či vzdělávacího zařízení (školní dílo).

3) zákon č. 121/2000 Sb. o právu autorském, o právech souvisejících s právem autorským a o změně některých zákonů (autorský zákon) ve znění pozdějších právních předpisů, § 60 Školní dílo:

(1) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení mají za obvyklých podmínek právo na uzavření licenční smlouvy o užití školního díla (§ 35 odst. 3). Odpírá-li autor takového díla udělit svolení bez vážného důvodu, mohou se tyto osoby domáhat nahrazení chybějícího projevu jeho vůle u soudu. Ustanovení § 35 odst. 3 zůstává nedotčeno.

(2) Není-li sjednáno jinak, může autor školního díla své dílo užít či poskytnout jinému licenci, není-li to v rozporu s oprávněnými zájmy školy nebo školského či vzdělávacího zařízení.

(3) Škola nebo školské či vzdělávací zařízení jsou oprávněny požadovat, aby jim autor školního díla z výdělku jím dosaženého v souvislosti s užitím díla či poskytnutím licence podle odstavce 2 přiměřeně přispěl na úhradu nákladů, které na vytvoření díla vynaložily, a to podle okolností až do jejich skutečné výše; přitom se přihlédne k výši výdělku dosaženého školou nebo školským či vzdělávacím zařízením z užití školního díla podle odstavce 1

Poděkování:

Tímto chci poděkovat vedoucímu bakalářské práce Ing. Stanislavu Lichorobiecovi, Ph.D. za jeho vedení a vstřícnost při zpracování práce.

Anotace

Bakalářská práce zpracovává analýzu vybavení příslušníka Vězeňské služby vztahující se na vytipované mimořádné události. V úvodu jsou vyjmenovány právní předpisy týkající se výkonu vězeňství v České republice. Následuje výčet orgánů zodpovědných za výkon vězeňství, se strukturou a úkoly Vězeňské služby. Pokračuje se výčtem vybavení příslušníka a porovnání s okolními státy. Dále jsou analyzovány, hodnoceny bezpečnostní hrozby týkající se výkonu služby příslušníka a zpracovány návrhy modernizace vybavení.

Klíčová slova: analýza hrozeb, mimořádná událost, Vězeňská služba, výstroj, výzbroj.

Annotation

The bachelor´s thesis elaborates the analysis of the equipment of a Prison service officer related to the selected extraordinery events. In the introduction, the legal regulations concerning the execution of the prison system in the Czech Republic are listed. The following is an enumeration of the authorities responsible for the execution of the prison system, together with the structure and tasks of the Prison Service. The thesis also deals with a summary of the equipment of a Prison service officer and the comparison with the neighbouring states. In addition, the security threats relating to the performance of an officer of the Prison Service are analysed, evaluated and the proposals for equipment modernization are developed.

Keywords: threat analysis, emergency, Prison Service, equipment, armament.

Obsah

1 Úvod: ... - 1 -

2 Právní rámec ... - 2 -

3 Vězeňství v České republice: ... - 9 -

3.1 Ministerstvo spravedlnosti ... - 9 -

3.2 Vězeňská služba České republiky ... - 9 -

3.2.1 Organizační jednotky Vězeňské služby České republiky ... - 11 -

3.3 Věznice ... - 12 -

4 Pracovníci Vězeňské služby České republiky ... - 13 -

4.1 Příslušníci ... - 13 -

4.1.1 Pověřené orgány Vězeňské služby ... - 13 -

4.1.2 Justiční stráž ... - 13 -

4.1.3 Vězeňská stráž ... - 14 -

5 Vybavení příslušníka vězeňské stráže ... - 15 -

5.1 Donucovací prostředky ... - 15 -

5.2 Výstroj ... - 16 -

5.3 Výzbroj ... - 17 -

5.3.1 Střelné zbraně ... - 17 -

5.4 Vybavení příslušníka při výkonu služby ... - 23 -

6 Porovnání vybavení Vězeňských služeb ... - 27 -

6.1 Polsko ... - 27 -

6.2 Slovensko ... - 27 -

7 Stanovení hrozeb ... - 28 -

7.1 Právní úprava ... - 28 -

7.2 Mimořádné události ve vězeňské službě ... - 29 -

7.2.1 Podle místa vzniku ... - 30 -

7.2.2 Původce hrozby ... - 31 -

7.3 Identifikace hrozeb ... - 32 -

7.4 Analýza hrozeb ... - 33 -

7.4.1 Analýza příčin a následků ... - 34 -

7.4.2 Paretův diagram s Lorenzovou křivkou ... - 35 -

7.4.3 CARVER metoda ... - 36 -

8 Návrh na modernizaci výstroje, výzbroje ... - 38 -

8.1 Napadení zevnitř ... - 39 -

8.2 Útok z vnějšku ... - 39 -

8.3 Návrh doplnění vybavení ... - 39 -

8.3.1 Pasivní složka ... - 40 -

8.3.2 Aktivní složka ... - 47 -

8.3.3 Finanční náklady ... - 48 -

8.3.4 Varianty vybavení ... - 49 -

9 Závěr ... - 51 -

10 Použitá literatura ... - 53 -

11 Seznam obrázků ... - 56 -

12 Přílohy ... - 57 -

- 3 -

Seznam zkratek:

VSČR – Vězeňská služba České republiky ČR – Česká republika

VS – Vězeňská služba VV – Výkon vazby

VTOS – Výkon trestu odnětí svobody NGŘ – Nařízení generálního ředitele ZD – Zabezpečovací detence

DP – Donucovací prostředky

- 1 -

1 Úvod:

Pocit bezpečí je brán jako základní potřeba člověka pro provádění jeho každodenních činností. Česká republika jako demokratický stát má za povinnost zajistit svých občanům bezpečnost. Vnitřní bezpečnost je realizována za pomoci moci zákonodárné, výkonné a soudní, prostřednictvím jednotek integrovaného záchranného systému a řady dalších složek. Mezi ozbrojené bezpečnostní sbory, které se podílí na zajištění bezpečnosti a dodržování zákonných opatření se řadí Vězeňská služba České republiky (dále jen VSČR).

VSČR realizuje rozhodnutí soudů a další povinnosti vyplývající ze zákona o VSČR, čímž se spolupodílí na zajištění základních hodnot společnosti, demokratického právního zřízení a bezpečnosti České republiky (dále jen ČR). Především zajišťuje výkon vazby (dále jen VV), výkon trestu odnětí svobody (dále jen VTOS) a zodpovídá za bezpečnost v prostorách soudů a státních zastupitelstvích. Dnešní doba díky technologickému pokroku přináší celou řadu inovativních a nových technologií, které přispívají ke zjednodušení a zefektivnění prováděných činností. Stejně jako v běžném životě, tak i u bezpečnostních složek je zapotřebí reagovat na nové technologie a trendy, které si vyžadují zavedení nových technický prostředků, výstrojního a výzbrojního vybavení příslušníka. Dále se dnes objevuje celá řada nových, specifických bezpečnostních hrozeb, které je třeba při modernizaci a zefektivnění prováděných činností zohlednit. Bakalářská práce se zabývá současným vybavením příslušníka vězeňské stráže při výkonu služby, analýzou možných mimořádných událostí, se kterými mohou při výkonu služby příslušníci Vězeňské služby (dále jen VS) přijít do kontaktu a návrhem inovace vystrojení a vybavení příslušníků VS.

- 2 -

2 Právní rámec

VSČR při plnění svých úkolů a příslušníci ve výkonu služby se dotýkají nejcitlivějších a nejsledovanějších práv demokratického zřízení ČR. Česká republika jako demokratický stát uznává nedotknutelnost lidských práv, svobod a důstojnosti, a i přes to v rámci výkonu vězeňství musí tato práva odebírat či omezovat. VSČR se ve své novodobé historii řídí celou řadou zákonů: Ústavní zákon č. 110/1998 sb. ve znění pozdějších předpisů o bezpečnosti České republiky, Zákon o výkonu vazby č. 293/1993 Sb.ve znění pozdějších předpisů, Zákon o výkonu trestu odnětí svobody č. 169/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Trestní zákoník č. 40/2009 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Zákon č. 555/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky, Zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů.

Dále se řídí prováděcími vyhláškami: Řád výkonu vazby č. 109/1994 Sb. ve znění pozdějších předpisů, Řád výkonu trestu odnětí svobody č. 345/1999 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Následně je řada právních předpisů v rámci VS upravujících výkon veškerých práv, povinností a postupů pro příslušníky a jednotlivé orgány VS, osob vstupujících do objektů v působností VS, ale i osob ve VV, VTOS nebo zabezpečovací detence (dále jen ZD) jako jsou: Nařízeními generálního ředitele VSČR č. 23/2014 o Vězeňské službě a justiční stráži, č 26/2013 o automobilní službě. Dále nařízeními jednotlivých ředitelů, například Nařízení ředitele věznice, kterým se stanoví Organizační řád věznice. Rovněž je řada předpisů dotýkající se problematiky vězeňství jako Evropská vězeňská pravidla, Judikatura evropského soudu pro lidská práva, Koncepce vězeňství, Strategie prevence kriminality v České republice na léta 2016 až 2020. Výše uvedené množství právních předpisů je pouze ilustrativní. Široké spektrum právní úpravy je způsobena značnou rozličností vykonávaných činností příslušníky VS a rovněž i širokým spektrem kategorií osob se kterými při výkonu služby přijdou příslušníci VS do styku. Jedná se především o specifické činnosti na místech, které spadají do správy jednotlivých složek Vězeňské služby.

- 3 -

Ústavní zákon č. 1/1993 Sb. (ÚSTAVA ČR)

Ústava České republiky je prvním a základním zákonem který byl schválen v naší novodobé historii samostatné ČR. Kde je již v premambuli uvedeno

„v duchu nedotknutelných hodnot lidské důstojnosti a svobody jako vlast rovnoprávných, svobodných občanů, kteří jsou si vědomi svých povinností vůči druhým a zodpovědnosti vůči celku, jako svobodný a demokratický stát, založený na úctě k lidským právům a na zásadách občanské společnosti ˮ [27]

Usnesení č. 2/1993 Sb. Listina základních práv a svobod

Dalším základním prvkem ústavního pořádku ČR je Listina základních práv a svobod, která stanovuje nepopěratelná a nezcizitelná práva. Při plnění úkolů VS se příslušníci řídí i těmito ustanoveními, jako např. v [26]

čl. 7 „Nedotknutelnost osoby a jejího soukromí je zaručena. Omezena může být jen v případech stanovených zákonem.“ [26]

čl. 8 „Nikdo nesmí být stíhán nebo zbaven svobody jinak než z důvodů a způsobem, který stanoví zákon.“ [26]

čl. 13 „Nikdo nesmí porušit listovní tajemství ani tajemství jiných písemností a záznamů“

[26]

čl. 14 „Svoboda pohybu a pobytu je zaručena.“ [26]

Trestní zákoník 40/2009 Sb.

V trestním zákoníku je taxativně uvedeno, co zákon považuje za trestný čin, druhy trestů, odpovědnost za jednání i případy zániku trestnosti spáchaného jednání.

Trestní zákoník upravuje v obecné části výslovně tyto okolnosti vylučující protiprávnost:

– krajní nouze (§ 28) – nutná obrana (§ 29)

– svolení poškozeného (§ 30)

- 4 - – přípustné riziko (§ 31)

– oprávněné použití zbraně (§ 32)

Při plnění úkolů příslušníka VS jsou nejpodstatnější z trestního zákona Krajní nouze a Nutná obrana.

„§ 28 Krajní nouze

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací nebezpečí přímo hrozící zájmu chráněnému trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o krajní nouzi, jestliže bylo možno toto nebezpečí za daných okolností odvrátit jinak anebo způsobený následek je zřejmě stejně závažný nebo ještě závažnější než ten, který hrozil, anebo byl ten, komu nebezpečí hrozilo, povinen je snášet.

§ 29 Nutná obrana

(1) Čin jinak trestný, kterým někdo odvrací přímo hrozící nebo trvající útok na zájem chráněný trestním zákonem, není trestným činem.

(2) Nejde o nutnou obranu, byla-li obrana zcela zjevně nepřiměřená způsobu útoku.“ [35]

Zákon o trestním řízení soudním (trestní řád) č. 141/1961 Sb.

Tento zákon upravuje postupy orgánu činných v trestním řízení a všech zúčastněných subjektů trestního řízení. Trestní řád v § 67 stanovuje důvody, za kterých může být uvalena vazba.[30]

„Důvody vazby

Obviněný smí být vzat do vazby jen tehdy, jestliže z jeho jednání nebo dalších konkrétních skutečností vyplývá důvodná obava,

a) že uprchne nebo se bude skrývat, aby se tak trestnímu stíhání nebo trestu vyhnul, zejména nelze-li jeho totožnost hned zjistit, nemá-li stálé bydliště anebo hrozí-li mu vysoký trest,

b) že bude působit na dosud nevyslechnuté svědky nebo spoluobviněné nebo jinak mařit objasňování skutečností závažných pro trestní stíhání, nebo

- 5 -

c) že bude opakovat trestnou činnost, pro niž je stíhán, dokoná trestný čin, o který se pokusil, nebo vykoná trestný čin, který připravoval nebo kterým hrozil,

a dosud zjištěné skutečnosti nasvědčují tomu, že skutek, pro který bylo zahájeno trestní stíhání, byl spáchán, má všechny znaky trestného činu, jsou zřejmé důvody k podezření, že tento trestný čin spáchal obviněný, a s ohledem na osobu obviněného, povahu a závažnost trestného činu, pro který je stíhán, nelze v době rozhodování účelu vazby dosáhnout jiným opatřením, zejména uložením některého z předběžných opatření.“ [30]

Zákon č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky

Zákon č. 555/1992 Sb. o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky ze dne 17.listopadu 1992, kterým byla zřízena VS a nahradila Sbor nápravné výchovy. Tento zákon stanovuje úkoly VS a upravuje jeho činnosti, dále stanovuje práva a povinnosti příslušníků VS. Stanovuje donucovací prostředky a použití zbraně. [36]

„§ 18 Použití střelné zbraně

(1) Příslušník je oprávněn při plnění svých úkolů použít střelnou zbraň jen výjimečně, aby a) v případě nutné obrany odvrátil přímo hrozící nebo trvající útok proti jeho osobě nebo útok na život nebo zdraví jiné osoby,

b) překonal odpor směřující ke zmaření služebního zákroku, pokud jej nemůže překonat jinak a nedokončení zákroku by ohrozilo život nebo zdraví jiné osoby,

c) zamezil útěku osoby ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody ze střeženého objektu nebo při eskortě, kterou nelze zadržet jiným způsobem,

d) odvrátil nebezpečný útok, který ohrožuje střežený nebo chráněný objekt nebo stanoviště, po marné výzvě, aby bylo od útoku upuštěno,

e) zneškodnil zvíře ohrožující život nebo zdraví osob.“ [36]

- 6 -

Zákon č. 361/2003 Sb. o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů

Zákon o služebním poměru příslušníků bezpečnostních sborů upravuje pracovně právní vztahy mezi bezpečnostními sbory ČR a příslušníky ve služebním poměru. Pro příslušníky bezpečnostních sborů je zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů ekvivalent zákoníku práce pro civilní osoby. V zákonu je řešeno vše od podmínek nástupu do služebního poměru až po podmínky ukončení, součástí je i stanovení služebních hodností a hodnostního označení. V § 47 a § 48 se nachází i ustanovení o omezeních práv příslušníka bezpečnostních sborů. [34]

㤠47

(1) Příslušník nesmí být členem politické strany nebo politického hnutí ani vykonávat činnost v jejich prospěch; volební právo příslušníka tím není dotčeno.

(2) Příslušník zpravodajské služby nesmí být členem odborové organizace.

§ 48

(1) Příslušník nesmí být členem řídících nebo kontrolních orgánů právnických osob, které provozují podnikatelskou činnost, s výjimkou případů, kdy je do těchto orgánů vyslán bezpečnostním sborem; vyslaný příslušník jedná v těchto orgánech jako zástupce České republiky, je povinen prosazovat její zájmy a nesmí od příslušné právnické osoby pobírat odměnu, nestanoví-li zvláštní právní předpis jinak. Odměna podle věty první nesmí být příslušníkovi vyplacena ani po skončení služebního poměru.

(2) Příslušník nesmí vykonávat jinou výdělečnou činnost než službu podle tohoto zákona;

toto omezení se nevztahuje na případy uvedené v § 29, 31 a § 33 písm. a) a na další činnosti stanovené interními akty vydanými řediteli bezpečnostních sborů.“ [34]

Zákon č.293/1993 Sb., o výkonu vazby a Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 109/1994 Sb., Řád výkonu vazby

Zákon č.293/1993 Sb. ve znění pozdějších předpisů je stěžejní právní úpravou stanovující základní ustanovení o VV.

„§ 1 Účel zákona

- 7 -

Účelem zákona je upravit podmínky výkonu vazby v trestním řízení, zejména stanovit práva a povinnosti osob ve vazbě, postavení příslušníků a zaměstnanců Vězeňské služby České republiky (dále jen "Vězeňská služba") a dalších osob při zajišťování výkonu vazby a upravit dozor nad tímto výkonem.

§ 2 Zásady výkonu vazby

Dokud není pravomocným odsuzujícím rozsudkem soudu vyslovena vina, nelze na toho, kdo byl vzat do vazby (dále jen "obviněný"), hledět, jako by byl vinen. Během výkonu vazby smí být obviněný podroben jen těm omezením, která jsou nutná ke splnění účelu vazby z hlediska jejího důvodu1) a k zachování stanoveného vnitřního pořádku a bezpečnosti. Ve výkonu vazby nesmí být ponižována lidská důstojnost obviněného a nesmí být podrobován fyzickému ani psychickému nátlaku.“[33]

Vyhláška o VV je základní dokument týkající se VV, který detailně specifikuje jednotlivá práva a povinnosti všech zainteresovaných při VV.

㤠3

(1) Způsob realizace práv a povinností v jednotlivých vazebních věznicích nebo ve zvláštních odděleních věznic (dále jen "věznice") stanoví ředitel věznice v souladu se zákonem a touto vyhláškou ve vnitřním řádu věznice (dále jen "vnitřní řád"), jímž se řídí chod věznice a činnost obviněných.“ [25]

Zákon č. 169/1999 Sb. o výkonu trestu odnětí svobody a o změně některých souvisejících zákonů a Vyhláška Ministerstva spravedlnosti č. 345/1999 Sb., Řád výkonu trestu odnětí svobody

Zákon je základním pramenem zabývající se otázkou výkonu trestu odnětí svobody.

V § 2 zákona č.169/1999Sb. ve znění pozdějších předpisů jsou uvedeny Hlavní zásady VTOS, které respektují současnou právní úpravu (Listina základních práv a svobod, Evropská vězeňská pravidla).

„(1) Trest může být vykonáván jen takovým způsobem, který respektuje důstojnost osobnosti odsouzeného a omezuje škodlivé účinky zbavení svobody; tím však nesmí být ohrožena potřeba ochrany společnosti.

- 8 -

(2) S odsouzenými ve výkonu trestu se musí jednat tak, aby bylo zachováno jejich zdraví, a pokud to doba výkonu trestu umožní, podporovaly se takové postoje a dovednosti, které odsouzeným pomohou k návratu do společnosti a umožní vést po propuštění soběstačný život v souladu se zákonem.“ [31]

Vyhláška ministra spravedlnosti detailně stanovuje jednotlivá práva a povinnosti osob ve VTOS a všech pracovníků a příslušníků zajišťující samotný VTOS. Jsou zde stanovena pravidla k minimalizaci negativního vlivu uvěznění a pravidla zacházení s odsouzenými pro jejich opětovné začlenění do společnosti po propuštění z VTOS [31]

- 9 -

3 Vězeňství v České republice:

Novodobá historie výkonu vězeňství v ČR se započala po tzv. Sametové revoluci v listopadu 1989. V období leden 1990 až prosinec 1992 probíhaly změny v rámci celého sboru nápravné výchovy a propouštění vysokého počtu uvězněných osob na základě amnestie prezidenta republiky Václava Havla. V průběhu tohoto období byl zpracován a dne 17. listopadu 1992 českou národní radou schválen zákon č.555/1992 sb. s účinností od 1.1.1993. Na podkladě tohoto zákona zanikl Sbor nápravné výchovy a byla zřízena Vězeňská služba. [36]

3.1 Ministerstvo spravedlnosti

Ministerstvo spravedlnosti je zřízeno na základě zákona č. 2/1969 Sb. o zřízení ministerstev a jiných ústředních orgánů státní správy ve znění pozdějších předpisů. Podle zákona č.2/1969 § 11 ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem ČR.

„(1) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro soudy a státní zastupitelství.

(3) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro vězeňství; je mu podřízena Vězeňská služba České republiky. Ministerstvo spravedlnosti zajišťuje telekomunikační síť Vězeňské služby České republiky.

(4) Ministerstvo spravedlnosti je ústředním orgánem státní správy pro probaci a mediaci.“

[32]

3.2 Vězeňská služba České republiky

Vězeňská služba ČR vznikla na základě zákona České národní rady o Vězeňské službě a justiční stráži České republiky č.555/1992 sb. ve znění pozdějších předpisů, s účinností od 1.1.1993. VSČR má status ozbrojené bezpečnostní složky a je řízena generálním ředitelem, kterého jmenuje a odvolává ministr spravedlnosti. [36]

Vězeňská služba ČR je ozbrojený bezpečnostní sbor, který plní úkoly dle zákona č.555/1992 sb. § 2.

„(1) Vězeňská služba

- 10 -

a) spravuje a střeží vazební věznice a věznice a odpovídá za dodržování zákonem stanovených podmínek výkonu vazby a výkonu trestu odnětí svobody,

b) spravuje a střeží ústavy pro výkon zabezpečovací detence,

c) střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody,

d) prostřednictvím programů zacházení soustavně působí na osoby ve výkonu trestu odnětí svobody a obdobně i na některé skupiny osob ve výkonu vazby s cílem vytvořit předpoklady pro jejich řádný způsob života po propuštění, e) provádí výzkum v oboru penologie a využívá jeho výsledky a vědecké

poznatky při výkonu vazby a při výkonu trestu odnětí svobody,

f) zajištuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činností a v rozsahu stanoveném tímto zákonem zajišťuje pořádek a bezpečnost při výkonu pravomoci soudů a státních zastupitelství,

g) vytváří podmínky pro pracovní a jinou účelnou činnost osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody

h) provozuje hospodářskou činnost za účelem zaměstnávání osob ve výkonu trestu odnětí svobody, případně i osob ve výkonu vazby,

i) vede evidenci osob ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody na území České republiky,

j) plní úkoly, které pro ni vyplývají z vyhlášených mezinárodních smluv, k jejichž ratifikaci dal parlament souhlas a jejímž je Česká republika vázána, k) zabezpečuje vzdělávání příslušníků Vězeňské služby (dále jen příslušníci)

a občanských zaměstnanců Vězeňské služby, které provádí Institut vzdělávání, a vzdělávání osob ve výkonu vazby a ve výkonu trestu odnětí svobody, které provádí Střední odborné učiliště, učiliště a odborné učiliště Vězeňské služby,

l) poskytuje zdravotní služby ve svých zdravotnických zařízeních osobám ve výkonu vazby, osobám ve výkonu zabezpečovací detence a osobám ve výkonu trestu odnětí svobody, příslušníkům a občanským zaměstnancům Vězeňské

- 11 -

služby; v případě potřeby zabezpečuje zdravotní služby u mimovězeňských poskytovatelů zdravotních služeb,

m) v rozsahu stanoveném zvláštním právním předpisem objasňuje a prověřuje vlastními pověřenými orgány (dále jen „pověřené orgány Vězeňské služby“) trestné činy osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence; ve spolupráci s Generální inspekcí bezpečnostních sborů se podílí na předcházení a odhalování trestné činnosti příslušníků Vězeňské služby a občanských zaměstnanců zařazených k výkonu práce ve Vězeňské službě spáchané při výkonu služby nebo při plnění pracovních úkolů.

(2) Vězeňská služba plní i další úkoly podle zvláštních právních předpisů.“ [36]

3.2.1 Organizační jednotky Vězeňské služby České republiky

Na základě zákona o Vězeňské službě a justiční stráži ČR č.555/1992 sb. ve znění pozdějších předpisů § 1. (4) Organizačními jednotkami Vězeňské služby jsou generální ředitelství, vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence, Střední odborné učiliště a Akademie Vězeňské služby.[36]

− Generální ředitelství VS zajišťuje plnění společných úkolů VS, řídí organizační jednotky a provádí kontrolní činnost.

− Akademie VSČR zajišťuje vzdělávání zaměstnanců a příslušníků VS.

− Střední učiliště zajišťuje vzdělávání osob ve VTOS.

− Ústavy pro výkon zabezpečovací detence vykonávají výkon ochranných opatření nařízených soudem.

− Věznice zajišťují VV a VTOS.

Jak je vidět na obr. 1, v současnosti má VSČR 25 věznic, 10 vazebních věznic a 2 detenční ústavy.

- 12 -

Obrázek 1: Věznice, vazební věznice a detenční ústavy v ČR [15]

3.3 Věznice

Věznici řídí ředitel, kterého jmenuje a odvolává generální ředitel VS. Může mít oddělení pro VV, VTOS a ZD. Věznice zajišťuje dálkové eskorty k umístění a přemístění osob, eskorty k soudům, do zdravotnických zařízení, k předání do ústavní nebo ochranné výchovy a do ústavního ochranného léčení nebo ZD. Věznice se dále dělí podle typu vnější diferenciace na věznice s ostrahou a zvýšenou ostrahou.Vnější diferenciaci stanovuje soud.

Věznice s ostrahou se dělí vnitřní diferenciací podle míry rizika na věznice s nízkým, středním a vysokým zabezpečením.

- 13 -

4 Pracovníci Vězeňské služby České republiky

Vězeňská služba ČR zajišťuje provoz pomocí občanských zaměstnanců a příslušníků.

Občanští zaměstnanci se podílí zejména na zajištění běžného chodu zařízení ve správě VS, správních činnostech věznice, poskytují specializovanou péči osobám ve VV, VTOS a ZD, zdravotního oddělení věznice a správní služby. Příslušníci ve služebním poměru se dělí na justiční a vězeňskou stráž, správní službu a pověřené orgány. [15]

4.1 Příslušníci

Podle § 1 zákon č. 361/2003 Sb. ve znění pozdějších předpisů je příslušník

(3) Příslušník je ve služebním poměru k České republice. Práva a povinnosti České republiky vůči příslušníkovi plní příslušný bezpečnostní sbor. [34]

4.1.1 Pověřené orgány Vězeňské služby

Pověřené orgány v souladu s § 3 zákonem č. 555/1992 Sb. o Vězeňské a justiční stráži ČR, ve znění pozdějších předpisů:

„(8) Pověřené orgány Vězeňské služby mají postavení policejního orgánu v řízení o trestných činech osob ve výkonu vazby, trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence, spáchaných ve vazební věznici, věznici nebo v ústavu pro výkon zabezpečovací detence²⁾; náleží jim též oprávnění používat podpůrné operativně pátrací prostředky podle tohoto zákona.“ [36]

4.1.2 Justiční stráž

Justiční stráž v souladu s § 3 zákonem č. 555/1992 Sb. o Vězeňské a justiční stráži ČR, ve znění pozdějších předpisů:

„(3) Justiční stráž zajišťuje pořádek a bezpečnost v budovách soudů, státních zastupitelství a ministerstva a v jiných místech jejich činnosti. Je-li justiční stráž dočasně povolána k plnění úkolů vězeňské stráže, střeží vazební věznice a věznice, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.“ [36]

- 14 -

4.1.3 Vězeňská stráž

Vězeňská stráž v souladu s § 3zákonem č. 555/1992 Sb. o Vězeňské a justiční stráži ČR, ve znění pozdějších předpisů:

„(2) Vězeňská stráž střeží, předvádí a eskortuje osoby ve výkonu vazby, ve výkonu zabezpečovací detence a ve výkonu trestu odnětí svobody, eskortuje tyto osoby do výkonu ústavní nebo ochranné výchovy, ústavního ochranného léčení nebo zabezpečovací detence, střeží vazební věznice, věznice, ústavy pro výkon zabezpečovací detence a je-li podle odstavce 5 povolána k plnění úkolů justiční stráže, střeží budovy soudů, státních zastupitelství a ministerstva. Při této činnosti zajišťuje stanovený pořádek a kázeň.“ [36]

- 15 -

5 Vybavení příslušníka vězeňské stráže

Při plnění služebních povinností je příslušník vybaven na základě Nařízení generálního ředitele VS (dále jen NGŘ) č.23/2014 o vězeňské a justiční stráži. Nařízení upravuje základní rozsah výstroje a výzbroje příslušníka VS při výkonu služby. Podrobný a přesný popis vybavení příslušníka VS je upravený interními předpisy jednotlivých organizačních jednotek VSČR a rozdělen podle stanovišť a úkolů, na které je příslušník velen.

5.1 Donucovací prostředky

Pro zvládání mimořádných událostí je příslušník VS oprávněn použít donucovací prostředky (dále jen DP). Okolnosti, za kterých je oprávněn použít DP jsou uvedeny v § 17 ods. 1 zákon č. 555/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

Příslušník VS je oprávněn použít DPa § 17 ods. 2 zákona č. zákon č. 555/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů. Zákon striktně vyjmenovává, jaké prostředky a postupy označuje jako DP.

„(2) Donucovacími prostředky jsou:

a) hmaty, chvaty, údery a kopy sebeobrany, b) předváděcí řetízky,

c) pouta,

d) poutací popruhy,

e) pouta s poutacím opaskem,

f) slzotvorný, elektrický nebo jiný obdobně dočasně zneschopňující prostředek, g) obušek nebo jiný úderný prostředek,

h) služební pes, ch) vodní stříkač, i) zásahová výbuška, j) expanzní zbraně, k) úder střelnou zbraní,

- 16 - l) hrozba střelnou zbraní,

m) varovný výstřel, n) vytlačování štítem, o) vytlačování vozidlem,

p) prostředek k zamezení prostorové orientace“. [36]

5.2 Výstroj

Příslušník VSČR provádí výkon služby ve služebním stejnokroji, případně v opodstatněných případech je možný výkon služby v civilním oblečení. Vyhláška č. 166/2014 Sb. ve znění pozdějších předpisů stanovuje služební stejnokroj, označení příslušníka VSČR a prokazování příslušnosti k VSČR. Na obr. 2 jsou vidět dvě základní podoby služebního stejnokroje, ve kterých se vykonává běžný výkon služby, a třetí která je určena k provádění eskort zvláště nebezpečných osob. Rovněž je na obrázku patrný způsob označení příslušnosti k VS.

Mezi součásti výstroje řadíme nejen služební stejnokroj, ale jak lze vidět na obr.3 i služební pás, pouzdro na služební zbraň, obvazový balíček, hygienické rukavice, stanovený spojovací prostředek, případně speciální části výstroje (protiúderový oblek, balistická vesta).

Obrázek 2: Služební stejnokroj VS [29]

- 17 -

Obrázek 3: Služební opasek

5.3 Výzbroj

Příslušníci VS mají při výkonu služby výzbroj, která je stanovena na základě toho, na jaké stanoviště byli veleni nebo jaké plní úkoly. V případě výkonu služby na vnějších stanovištích a při provádění eskort jsou příslušníci vyzbrojeni střelnou zbraní.

5.3.1 Střelné zbraně

Ve výzbroji VS je značná škála střelných zbraní od mnoha výrobců a značného spektra stáří. Níže uvádím ukázku střelných zbraní, které jsou používány při výkonu služby.

Pistole ČZ 75 je osobní zbraň příslušníka VS a používá se při výkonu služby na vnějších stanovištích a při provádění eskort osob ve VV, VTOS a ZD. Samopal vz. 61 je osobní zbraň příslušníka VS a používá se při výkonu služby, při provádění eskort osob ve VV, VTOS a ZD. V současnosti dochází k zavádění samopalu CZ SCORPION EVO 3 A1 do výzbroje VS, tato zbraň má nahradit zastaralý samopal vz. 61. Příslušníci VS při specifických činnostech výkonu služby pro jejich vlastnosti využívají i brokovnici a samopal vz. 58 V.

- 18 - Pistole ČZ 75 a ČZ 75B

Ve výzbroji má VS samonabíjecí pistole ČZ 75 a ČZ 75B ráže 9 mm Luger. Jedná se o osobní zbraň příslušníka, která využívá uzamčený závěr typu Browning a velkokapacitní dvouřadý zásobník na 15 nábojů. Mezi její přednosti patří vysoká přesnost střelby, vysoká spolehlivost a mířidla vybavena třemi luminiscenčními body pro míření za snížené viditelnosti. Model ČZ 75 B je opatřen blokováním zápalníku pro zvýšení pádové bezpečnosti zbraně.

Technicko-taktická data pistole:

Ráže: 9 mm Luger

Celková délka zbraně: 206 mm Výška zbraně: 138 mm

Délka hlavně: 114 mm Šířka zbraně: 35 mm

Kapacita zásobníku: 15 nábojů Váha prázdné zbraně: 1000 g Váha nabité zbraně: 1300 g Maximální dostřel: 2000 m Efektivní dostřel: 50 m [22]

Samopal vz. 61

Dosluhující Samopal vzor 61 s pistolovými náboji 7,65 mm Browning je rovněž osobní zbraní příslušníka VS. Jedná se o střelnou zbraň s dynamickým neuzamčeným závěrem využívající principu zpětného rázu, který umožňuje vést střelbu jednotlivými ranami nebo dávkami. Využívá krátkého nebo dlouhého zásobníku (10, 20 nábojů), mechanicky stavitelná mířidla, zpomalovač kadence a sklopnou ramenní opěrku.

Obrázek 4: Pistole ČZ 75B [6]

- 19 -

Obrázek 5: Samopal vz. 61 [21]

Technicko-taktická data samopalu:

Ráže: 7,65 mm

Náboj: 7,65 x 17 Browning

Délka zbraně se sklop. opěrkou: 270 mm Délka zbraně s rozlož. opěrkou: 522 mm Délka hlavně: 115 mm

Váha bez zásobníku: 1280 g Maximální dostřel: 1500 m Smrtící účinek: 800 m

Účinný dostřel z ruky: do 50 m Účinný dostřel z ramene: do 150 m[22]

Samopal CZ SCORPION EVO 3 A1

V současnosti je CZ SCORPION EVO 3 A1 zaváděn do výzbroje VS. Jedná se o moderní samopal využívající ráži 9x19. Zbraň je mimořádně ergonomická, odolná a jednoduchá na použití. Samopal je opatřen sklopnou ramenní opěrou a umožňuje střelbu dávkami, krátkými dávkami a jednotlivými ranami. Mezi charakteristické vlastnosti zbraně patří nízká hmotnost, malé rozměry, snadné míření, vysoká přesnost střelby, dlouhá životnost, funkční spolehlivost za všech podmínek a oboustranné ovládací prvky.

- 20 - Technicko-taktická data samopalu:

Ráže: 9 mm Luger

Celková délka zbraně: 410/660 mm Délka hlavně: 196 mm

Výška zbraně: 262 mm Šířka zbraně: 60-85 mm

Váha nenabité zbraně: 2720 g Váha nabité zbraně: 3260 g Maximální dostřel: 2000 m Efektivní dostřel: 50–250 m

Kapacita zásobníku: 30 nábojů [22]

Samopal vz. 58 V

Samopal vzor 58 je automatická ruční zbraň, využívá principu tlaku povýstřelových plynů odebíraných z hlavně. Pojistka zároveň plní funkci přepínače režimu střelby dávkami, krátkými dávkami a jednotlivými ranami. Mezi její přednosti patří sklopná ramenní opěrka, stavitelné hledí, dlouhá životnost, funkční spolehlivost za všech podmínek a díky střele s ocelovým jádrem i vysokou průbojnost.

Technicko-taktická data samopalu vz. 58:

Ráže: 7,62 mm

Náboj: 7,62 x 39 vz. 43

Délka zbraně: 635/845 mm Délka hlavně: 390 mm Obrázek 6: Samopal CZ SCORPION EVO 3 A1 [7]

- 21 - Váha zbraně bez zásobníku: 2900 g

Váha zbraně s plným zásobníkem: 3600 g Rychlost střelby ranami: 40 ran/min Rychlost střelby dávkami: až 120 ran/min

Maximální dostřel: 2800 m Účinný dostřel: 350-500 m

Kapacita zásobníku: 30 nábojů [22]

Brokovnice

Ve VSČR se využívá řada brokovnic, níže uvádím dva nejběžnější typy. Používání brokovnice při výkonu služby má přednosti ve vysoké pravděpodobnost zásahu a vysoké efektivitě na skupinový cíl (zastavovací, možnost snížení účinku střelby na osobu). Zajišťuje praktickou jistotu vyřazení cíle do vzdálenosti padesáti metrů brokovými náboji. Rovněž je zapotřebí vzít v úvahu zasažení nezúčastněné osoby vlivem rozptylu broků.

Mossberg model 500A

Jedná se o spolehlivou zbraň určenou ke střelbě na krátké vzdálenosti. Využívající střelivo s broky o průměru 4 mm, 6,1 mm, 7,5 mm, 8,1 mm a 9,1 mm.

Technicko-taktická brokovnice Mossberg model 500A 12 GA:

Ráže: 12/76

Váha prázdné zbraně: 3200 g

Délka hlavně: 470 mm

Kapacita trubicového zásobníku:5+1[22]

Obrázek 7: Samopal vz. 58 V [20]

- 22 - Winchester defender model 1300

Z hlediska obsluhy zbraně a základních konstrukčních prvků shodná s modelem brokovnice Mossberg.

Technicko-taktická brokovnice Winchester defender model 1300:

Ráže: 12/76

Délka zbraně: 980 mm Délka hlavně: 457 mm

Váha prázdné zbraně: 2800 g

Kapacita trubicového zásobníku:7 + 1[22]

Speciální zbraň Kraken SF1

Zbraň Kraken typ SF1 je určena pro nízko rychlostní střelbu na blízké cíle. Jako střelu je možné použít tenisový míček, speciální střely. Kraken je určen pro nesmrtící obranu jednotlivce a vrhání speciálních střel (granátů) pro spolehlivé zastavení útočníka. Kraken má válec předem nabitý šesti nábojkami a po „zlomení“ se už jen do hlavně nabíjejí jednotlivé míčky případně speciální střely.

Druhy střel: komerční tenisový míček pro zastavení a znehybnění osob nebo zvířat, dýmový granát, slzotvorný granát, výbuška P1 – granát se zvukovým efektem, výbuška P2

Obrázek 8:Brokovnice Mossberg model 500A [22]

Obrázek 9: Brokovnice Winchester defender model 1300 [22]

- 23 -

– granát zvukovým efektem a slzotvornou náplní, broková střela s dvaceti pryžovými projektily. [22]

Technicko-taktická data Speciální zbraň Kraken SF1:

Ráže: 59 mm

Délka hlavně: 230 mm Délka bez opěrky: 436 mm Celková délka: 711 mm Šířka x výška: 71 x 207 mm

Hmotnost: 2,1 kg

Ráže válce: 357 Magnum speciální Praktická rychlost střelby: 6 ran / minutu Počáteční energie na ústí hlavně: 403 J Energie střely při dopadu (30 m): 227J[22]

Obrázek 10: Kraken SF1 [22]

5.4 Vybavení příslušníka při výkonu služby

Při výkonu služby je příslušník vybaven základním vystrojením a vyzbrojením, podle stanoviště a úkolů které plní. Rozsah vybavení je stanoven ve strážní dokumentaci pro každý typ stanoviště a plněný úkol, případně rozhodnutím vedoucích funkcionářů VS.

Základním vybavením příslušníka při výkonu služby na služebním opasku je:

Obranný (slzotvorný) prostředek

Defender jet je nesmrtící obranný prostředek individuální ochrany jednotlivce, který slouží k dočasnému ochromení osoby, proti niž je služební zákrok veden. Účinnou látkou je

- 24 -

výtažek z chilli papriček, který při použití formou “tekuté střely“ zasáhne útočníka.

Ochromení osoby spočívá v dráždivém působení na oči, sliznice a pokožku. Jedná se o nehořlavý plyn. Účinný dosah tekuté střely je cca 3 až 4 m.

Obrázek 11: Obranný (slzotvorný) prostředek Defender jet

Předváděcí řetízky

Jsou donucovací prostředek používající se současně s pouty na ruce, sloužící k zajištění pořádku a bezpečnosti při provádění eskort. Jsou specifikem VS a pomáhají pro společnost humánním a elegantním způsobem zajistit eskortu osoby tak, aby měl příslušník VS při předvádění neustálou kontrolu nad chováním předváděné osoby za použití pouze jedné ruky příslušníka. Díky tomuto donucovacímu prostředku má příslušník druhou ruku volnou pro případnou reakci či zásah vůči útoku.

Obrázek 12: Předváděcí řetízky

- 25 - Obvazový balíček

Obvazový balíček slouží k poskytnutí prvotní neodkladné péče, především pro případ střelného zranění, k vytvoření tlakového obvazu.

Obrázek 13: Obvazový balíček

Pouta na ruce

Používaná pouta na ruce jsou kloubového typu, který zamezuje manipulaci s pouty v průběhu eskorty a minimalizují možnost vyproštění. Jedná se o univerzální pouta s velkým rozsahem, v případě velmi tenkého zapěstí disponují příslušníci rovněž tzv. „ženskými pouty“, které jsou konstruovány pro subtilnější zápěstí. Pouta jsou vybavena aretací zámku proti úmyslnému, i neúmyslnému pohybu.

Obrázek 14: Pouta na ruce

- 26 - Teleskopický obušek

Teleskopický obušek je univerzálním prostředkem při realizaci sebeobrany proti napadení, zároveň je využíván jako donucovací prostředek k zajištění splnění úkolů. Jedná se o český výrobek firmy ESP velikosti 21" s protiskluzovou rukojetí. Konstrukce tří kalených ocelových trubek v sobě, které se při prudkém pohybu vysunou a vzájemně zajistí.

Obrázek 15: Teleskopický obušek

- 27 -

6 Porovnání vybavení Vězeňských služeb

Porovnávanými státy jsou Polsko a Slovensko, jsou to sousedními státy, ke kterým máme nejblíže. V rámci výkonu vězeňství mají všechny státy obdobné potíže týkající se přeplněnosti věznic a nedostatku příslušníků pro přímý výkon služby.

6.1 Polsko

Použití donucovacích prostředků a palné zbraně upravuje zákon č. 628/2013 ve znění pozdějších změn (Dz. U. 2013 poz. 628) o donucovacích prostředcích a palné zbrani (o środkach przymusu bezpośredniego i broni palnej)

Donucovací prostředky využívané v Polsku jsou totožné s využívanými u nás. Na základě zákona mají i pár odlišností jako je:

− znehybňující sítě

− bezpečnostní přilba

− služební kůň [12]

U nás navíc používané donucovací prostředky:

− předváděcí řetízky

− prostředek k zamezení prostorové orientace

6.2 Slovensko

Slovensko má na základě společné minulosti stejné donucovací prostředky používané ve VS.

Použití donucovacích prostředků zde shodně jako u nás upravuje zákon o Vězeňské a justiční stráži č.4/2001 Sb. § 31 (zákon č. 4/2001 Z. z. o Zbore väzenskej a justičnej stráže) ve znění pozdějších předpisů. [37]

Používané donucovací prostředky jsou shodné s těmi využívanými v ČR.

- 28 -

7 Stanovení hrozeb

Je zřejmé, že výkon služby je obtížný, zejména s přihlédnutím k široké škále prováděných úkolů. Z výše uvedeného důvodu bylo při analýze posuzováno pouze riziko, které je ovlivnitelné změnou výstroje a výzbroje příslušníka. Dále při analýze budou řešeny běžně možné nastalé situace. Nebudou řešeny rizika spojená s činností týkající se zvláště nebezpečných osob a osob, u kterých jsou poznatky o zvýšeném riziku. U těchto osob jsou realizovaná doplňková opatření podle dalších právních předpisů. Pro efektivní navržení změn ve výstroji, výzbroji příslušníka VS je potřeba zjistit všechny hrozby, kterým je při výkonu služby vystaven. Pojem hrozba lze vyložit takto:

„Hrozbou se rozumí objektivní skutečnost, která může znamenat negativní dopad pro chráněný zájem v daném prostředí.“[17]

Zjišťování hrozeb bylo prováděno ze dvou hledisek. Prvním hlediskem jsou statistické údaje VS o mimořádných událostech (dále jen MU) a druhým hlediskem jsou potencionálně hrozící nové hrozby.

7.1 Právní úprava

Česká republika v rámci plánování a přípravy zpracovává na negativní události celou řadu dokumentů. Existuje řada strategických dokumentů, které se zabývají vnitřní bezpečností státu, a které zpracovávají jednotlivá ministerstva, do jejichž působnosti daná problematika spadá. Vzhledem k činnosti VS se jedná o ministerstva spravedlnosti a vnitra.

Ministerstvo spravedlnosti má zpracovanou Koncepci vězeňství do roku 2025. Ministerstvo vnitra je v rámci vytváření koncepcí a strategií mnohem důkladnější. Má zpracované koncepce pro problematiku extremizmu, organizovaného zločinu, integrace cizinců, ochrany měkkých cílů. Mezi strategie má zařazeny dokumenty boje proti terorizmu, prevence kriminality, bezpečnostní strategii ČR. Dále má zpracovány akční plány boje proti organizovanému zločinu a prevence kriminality. Ministerstvo v roce 2016 vypracovalo audit národní bezpečnosti, kde hodnotí aktuální hrozby pro ČR. [8]

Usnesením vlády ČR jsou ministr spravedlnosti a generální ředitel VS členy výboru pro vnitřní bezpečnost. [28] Z výše uvedeného vyplývá, že vězeňství je oblast důležitá pro vnitřní bezpečnost ČR, ale přesto přímá zmínka o VSČR a o výkonu vězeňství je pouze

- 29 -

v koncepci boje proti extremismu pro rok 2018 a strategii ČR pro boj proti terorismu, kde byla řešena otázka radikalizace. V žádném dokumentu nebyly probírány otázky hrozeb týkajících se VSČR a jejich vliv na bezpečnostní situaci ve vězeňství a v ČR. [8]

Koncepce vězeňství do roku 2025. Tato koncepce v kapitole bezpečnost konstatuje, že je VS stabilizovaná, vůbec se nezabývá hrozbami pro české vězeňství, převážně zmiňuje otázky humanity českého vězenství a jeho směřování. Zmiňuje nedostatky v oblasti zastaralého stavebně technického vybavení, nedostatku personálu, nedostatečného výcviku, zranitelnosti eskort a neexistenci skrytého hlášení. Dále zde bylo konstatováno, že nebyla zpracována analýza hrozeb a koncepce bezpečnosti.[14]

„Vězeňská služba ČR má velmi zastaralá střežící zařízení a operační střediska, nevyhovující výstroj a výzbroj, nedostatek balistických vest a přileb apod.“ [14]

7.2 Mimořádné události ve vězeňské službě

Mimořádné události se mohou stát kdykoliv a kdekoliv. Pro jejich přehlednější identifikaci je možné je rozdělit podle místa vzniku, původce hrozby. Tabulka MU ve VS (viz. Příloha 2) uvádí druhy jednotlivých událostí v letech 1997–2017. V grafu 1 a tabulce v příloze 1 vidíme vývoj počtu odsouzených, kteří se nacházejí ve všech zařízeních VS. Aktuálně je ve věznicích k datu 25.2.2019 celkem 21 682 vězněných osob. [19]

0 5 000 10 000 15 000 20 000 25 000

1993 1995 1997 1999 2001 2003 2005 2007 2009 2011 2013 2015 2017

Počty odsouzených

Graf 1: Počty odsouzených [23]

- 30 -

V grafu je pro přehlednost znázorněn počet zákroků, při nichž byly použity donucovací prostředky, počty použitých DP a počet použití hmatů, chvatů, úderů a kopů sebeobrany. V příloze 4 je uvedena tabulka udávající počty použití a výčet všech použitých druhů DP.

Graf 2: Počty použití DP [23]

7.2.1 Podle místa vzniku

Podle místa vzniku MU je možno rozlišovat, zda se jedná o použití DP v areálu věznice, v budově soudu, případně při eskortě. Tyto údaje jsou podstatné především pro zjištění, kdo a na jakém místě zasahoval a jaké by byly možnosti poskytnutí fyzického a technického zajištění. Například z tab. 1 vyplývá, že v roce 2017 byly DP použity příslušníky oddělení VV a VT celkem v 50 % případů a pouze 3 případy použití DP příslušníky oddělení zabezpečovací detence. V případě neúspěchu při služebním zákroku jsou v prostředí věznice příslušníkům nápomocny stavebně technické a zabezpečovací prostředky a další příslušníci. V tabulce 2 je vidět, že při provádění eskort v roce 2017 bylo 5 případů služebních zákroků. V případě eskorty je nutné se spolehnout výlučně na sebe, výstroj a výzbroj, kterou má příslušník u sebe, jelikož eskortu tvoří pouze dva příslušníci.

I přes malý počet zákroků v průběhu eskort, je zde kladen mnohem větší důraz a nároky na příslušníka než v případě řešení této situace v prostorách věznice.

138

174

128

156 238

303

251

311

148

188

152

202

2014 2015 2016 2017

Počet použítí Počet použitých DP Hmaty, chvaty

- 31 -

Tabulka 1: Počet příslušníků, kteří použili donucovací prostředky [23]

Tabulka 2: Místa, kde došlo k použití DP [23]

7.2.2 Původce hrozby

Podstatným pro následné určení potřebného vybavení příslušníka je stanovení míry rizika a specifikování odkud je pravděpodobnější vznik hrozby. V tabulce 3 je vidět, že v roce 2017 bylo z celkových 156 použití DP, pouze v 11 případech proti civilní osobě. [23]

Tabulka 3: Kategorie osob, proti kterým byly použity donucovací prostředky [23]

Rok Příslušníci VS

Příslušníci JS

Příslušníci oddělení VV a VT

Příslušníci oddělení zabezpečov

ací detence

Příslušníci OP a S Celkem

2014 48 12 84 4 - 148

2015 79 9 130 1 0 219

2016 70 3 107 2 0 182

2017 97 15 116 3 0 231

ROK

ubytovny, cely, ložnice,

soc. zařízení

OVKT, OSZSTZ

předvádění k lékaři, nemocnice

kancelář zaměstnance,

výslechová místnost

jídelna, učebna, kulturní místnost

prohlídková místnost

vycházky, jiný prostor

věznice

v průběhu eskorty

justiční objekty, místo výkonu

rozhodnutí

2014 49 10 5 1 3 2 13 7 10

2015 61 7 6 2 3 4 3 6 8

2016 48 14 8 2 4 2 11 6 5

2017 51 11 7 4 4 2 7 5 9

ROK Obvinění, odsouzení,

chovanci Civilní osoby

Celkový počet použitých donucovacích

prostředků

2014 125 13 138

2015 166 8 174

2016 125 3 128

2017 145 11 156

- 32 -

7.3 Identifikace hrozeb

Žádný strategický dokument ČR nezpracovává analýzu hrozeb a rizik spojených s výkonem vězeňství, dokonce ani VSČR nestanovuje rizika a hrozby týkající se VS a výkonů služby příslušníků VS. [8]

Hrozby spojené s výkonem služby příslušníka VS jsou primárně určeny prováděnými úkoly, které stanovuje v § 2 zákon č. 555/1992 Sb. ve znění pozdějších předpisů.

− střeží a dohlíží nad dodržováním podmínek

− eskortuje, předvádí a střeží

− zajišťuje pořádek a bezpečí

Další hrozby vycházejí z povinnosti příslušníka zakročit, které jsou mu ukládány v § 7 téhož zákona.

„(1) Příslušník ve službě je povinen zakročit v mezích stanovených tímto zákonem a dalšími obecně závaznými právními předpisy,

a) páchá-li osoba ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody trestný čin nebo kázeňský přestupek, popřípadě je-li důvodné podezření z jejich páchání,

b) páchá-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence trestný čin, popřípadě je-li důvodné podezření z jeho páchání,

c) maří-li osoba ve výkonu zabezpečovací detence, ve výkonu vazby nebo ve výkonu trestu odnětí svobody účel výkonu zabezpečovací detence, výkonu vazby nebo výkonu trestu odnětí svobody,

d) je-li narušován pořádek nebo ohrožována bezpečnost v prostorách Vězeňské služby, věznice pro místní výkon trestu, soudu, státního zastupitelství nebo ministerstva, nebo při předvádění a eskortách osob z výkonu vazby, zabezpečovací detence nebo trestu odnětí svobody.“ [36]

- 33 -

7.4 Analýza hrozeb

Na základě identifikace hrozeb byl vytvořen výčet potencionálních hrozeb. Výčet hrozeb byl zpracován prostřednictvím diagramu příčin a následků v příloze 3 (Ishikawův diagram) a odhaleny jednotlivé hrozby.

Příčiny:

− výkon vazby a trestu odnětí svobody a zabezpečovací detence

− terorizmus

− organizovaný zločin

− extrémizmus

− jednání soudů

− eskorta

Hrozba:

− Napadení

− Trestná činnost

− Narušování výkonu

− Ovlivňování osob

− Útok

− Osvobození osoby

− Likvidace osoby

− Předávání předmětů

− Vandalství

− Žhářství

− Maření splnění úkolů

− Dopravní nehoda

- 34 -

7.4.1 Analýza příčin a následků

Analýza příčin a následků FMEA je metoda, která poskytuje možnost posuzovat příčiny a následky událostí. Rizikové číslo priority RPN se vypočítá pomocí vzorce (1), které kvantifikuje míru rizika konkrétní hrozby. Klasifikace jednotlivých kritérií nutných pro výpočet je uvedena v tabulkách 4,5,6. [11]

RPN = O x S x D (1) [11]

RPN – Rizikové číslo priority O – Výskyt (Occurence) S – Závažnost (Severity) D – Odhalení (Detection) [11]

Tabulka 4: O – Výskyt (Occurence)

Pravděpodobnost Poměr Klasifikace

Nepravděpodobná 1 z 1500000 1-2

Nízká 1 z 15000 3-4

Střední 1 ze 400 5-6

Vysoká 1 z 20 7-8

Nevyhnutelná >=1 ze 2 9-10

Tabulka 5: S – Závažnost (Severity)

Účinek Popis Klasifikace

Bez účinku Bez úrazu 1-2

Malý účinek Úraz – nemocenská 3-4

Střední účinek Úraz – hospitalizace 5-6

Vysoký účinek Úraz – trvalé následky 7-8

Nebezpečný účinek Smrt 9-10

- 35 -

Tabulka 6: D – Odhalení (Detection)

Odhalení Popis Klasifikace

Jisté Jistota odhalení 1-2

Vysoké Vysoká pravděpodobnost 3-4

Střední Středně pravděpodobné 5-6

Obtížně Málo pravděpodobné 7-8

Nemožné Není způsob odhalení 9-10

Na základě analýzy hrozeb týkajících se výkonu služby příslušníka VS prostřednictvím diagramu příčin a následků (Ishikawův diagram), byly popsány aktuální hrozby. Z těchto hrozeb byla sestavena tabulka v příloze 5 a ke každé hrozbě byla přiřazena číselná klasifikace podle výše zmíněných hodnocení.

7.4.2 Paretův diagram s Lorenzovou křivkou

Prostřednictvím diagramu příčin a následků (Ishikawův diagram) byly zjištěny hrozby a následnou analýzou příčin a následků FMEA se těmto hrozbám přiřadilo rizikové číslo priority RPN. Z potřeby efektivního využití sil a prostředků bylo využito Paretova diagramu s Lorenzovou křivkou. Diagram pomocí Lorenzovy křivky odhalil 80 % hrozeb, které je potřeba řešit, zbylých 20 % je nepodstatných.

Na základě údajů z diagramu příčin a následků a FMEA byla zpracována tabulka umístěná v příloze č. 6, která zpracovává údaje potřebné pro vytvoření Paretova diagramu s Lorenzovou křivkou na grafu č.3. Z grafu vyplývá nutnost řešit hrozby pod body1,2,3,4,6,8,9,10,12,13,14,15,19.

- 36 -

Graf 3: Paretův diagram s Lorenzovou křivkou

7.4.3 CARVER metoda

Metoda CARVER (Criticality, Accessibility, Recoverability, Vulnerability, Effect, Recognizability) byla původně primární vojenskou metodou pro vyhodnocování důležitosti cílů.

Criticality – Důležitost je hlavním kritériem a je posuzována na základě významnosti v případě jeho zničení.

Accessibility – Přístupnost označuje dostupnost zdrojů nutných ke splnění účelu.

Recoverability – Obnovitelnost, vyjadřuje schopnost systému obnovit funkčnost zničeného cíle.

Vulnerability – Zranitelnost označuje, že protivník disponuje dostatečnými prostředky potřebnými pro zaútočení.

0 20 40 60 80 100

1000 200300 400500 600700 800900 10001100 12001300 14001500 16001700 18001900 20002100 22002300 24002500

Kumulativní četnost [%]

Rizikové číslo priority RPN

Číslohrozby