Bankovní institut vysoká škola Praha
Management firem i institucí
Porovnání elektronického bankovnictví v ČR a SR
Diplomová práce
Autor : Marika Formánková
Informační technologie a management Vedoucí práce : Ing. Helena Cetlová
Praha duben, 2007
Prohlášení:
Prohlašuji, ţe jsem diplomovou práci zpracovala samostatně a s pouţitím uvedené literatury.
V Praze dne: Marika Formánková
Poděkování:
Na tomto místě bych ráda poděkovala Ing. Heleně Cetlové za cenné připomínky a za spolupráci při psaní diplomové práce.
Anotace:
Jméno a příjmení: Bc. Marika Formánková Instituce: Bankovní institut vysoká škola a.s.
Název díla: Porovnání elektronického bankovnictví v ČR a SR Vedoucí práce: Ing. Helena Cetlová
Počet stran: 60 Počet příloh: 3
Počet titulů bibliografie: 7
Klíčová slova: elektronické bankovnictví, Phone banking, Internet banking,GSM banking, Home banking, budoucí trendy, srovnání ČR a SR,
Obsah:
Úvod: ... 6
1. Dosavadní vývoj přímého bankovnictví v ČR a SR ... 10
1.1. Elektronické obchodování ... 10
1.2. Formy přímého bankovnictví ... 15
1.2.1. Phonebanking ... 15
1.2.2. GSM Banking ... 18
1.2.3. WAP Banking ... 21
1.2.4. Internet banking ... 22
1.2.5. Homebanking ... 27
1.2.6. PDA Banking ... 28
2. Analýza přímého bankovnictví v ČR ... 32
2.1. Phone banking v ČR ... 32
2.2. GSM Banking v ČR ... 33
2.3. Wap banking v ČR ... 34
2.4. Internet banking v ČR ... 35
2.5. Homebanking v ČR: ... 39
3. Analýza přímého bankovnictví v SR ... 40
3.1. Phonebanking v SR ... 40
3.2. GSM Banking v SR ... 41
3.3. Wap banking v SR ... 43
3.4. Internet banking v SR ... 43
3.5. Homebanking v SR ... 45
4. Porovnání a vyhodnocení přímého bankovnictví na obou trzích ... 46
4.1. ČSOB v České republice a na Slovensku: ... 46
4.2. Komerční banka v České republice a na Slovensku: ... 48
4.3. Česká spořitelna versus Slovenská sporitelňa ... 50
5. Odhad budoucího vývoje přímého bankovnictví v ČR a SR ... 52
Výsledky: ... 62
Závěry a doporučení: ... 63
Úvod:
V posledních letech zaţily informační a komunikační technologie bouřlivý vývoj. Díky tomu jsou lidem zpřístupněna elektronická média, která dříve ani neexistovala. Nejen obchodní firmy, ale i banky a finanční instituce, jsou nuceny na tyto změny reagovat.
Přímé bankovnictví, které vytlačuje a obohacuje tradiční pobočkové bankovnictví, nabývá díky příchodu elektronického obchodování postupně na větším významu. První zmínky o této nové formě bankovnictví se objevují počátkem devadesátých let v USA.
Začaly vznikat první banky, které neměly ţádné pobočky s klasickými přepáţkami a klient si mohl otevřít účet, aniţ by opustil pohodlí své kanceláře či domova ( např. BankOne, Autobank ).
Tyto banky měly podobný koncept jako Expandia banka, první banka v České republice specializovaná na přímé bankovnictví. Nicméně obrovský počet bank má klasickou podobu s přepáţkami i dnes.
Expandia banka inklinovala k přímému bankovnictví jiţ od svého vzniku, nicméně začátkem roku 2001 se přejmenovala na eBanku. To, ţe se bývalá Expandia banka rozhodla pro změnu názvu, mělo jen výrazněji upozornit na její zaměření a na cestu, kterou se eBanka vydala. Po letech, kdy se jednotlivé bankovní sluţby postupně měnily, je moţné zhodnotit, ţe tato cesta byla zvolena výborně. eBanka se prostě jen podřídila modernímu trendu, který v té době ovlivňoval bankovnictví po celém světě.
I přes masové rozšíření informačních technologií, které v posledních letech v mnohých směrech rozšířily moţnosti v bankovní sféře, není moţné počítat s tím, ţe bude klasické bankovnictví vytlačeno do pozadí, popř. utlumeno úplně.
Elektronické bankovnictví spíše nabízí jakousi velice významnou nádstavbu k ostatním bankovním sluţbám. Samotné produkty nejsou hlavním předmětem změny, jde spíše o formu, jak je moţné jednotlivé sluţby vyuţívat.
Přímé bankovnictví znamená spojení mezi bankou a klientem pomocí telefonu ( pevná linka nebo mobilní telefon ) nebo pomocí Internetu.
Hlavní rozdíly mezi tradičním bankovním domem a specializovanou elektronickou bankou:
komunikace
zatímco tradiční banky kladou důraz na osobní kontakt se svými klienty, u přímého bankovnictví probíhá komunikace elektronickou cestou, elektronické kanály však musí přinášet pohodlí tak, aby banky přesvědčily i konzervativní klienty, kteří byli zvyklí ovládat svoje finanční prostředky osobně
flexibilita, dostupnost
díky novým komunikačním technologiím není klient závislý na otvírací době pobočky a můţe banku ,navštívit‘ kdykoli a z jakéhokoli místa, coţ je v dnešní uspěchané době jedním z hlavních důvodů, proč elektronické bankovnictví převládá před klasickým pobočkovým
nižší náklady
banky nemusí vynakládat vysoké sumy na rozšiřování pobočkové sítě, náklady na transakce se díky kanálům přímého bankovnictví sniţují, coţ znamená niţší poplatky pro klienty, kteří tyto formy bankovnictví vyuţívají, bohuţel v začátcích se tato skutečnost projevila v podobě agresivní poplatkové politiky jednotlivých bank, kdy na jedné straně zůstává levné přímé bankovnictví a na straně druhé extrémně vysoké poplatky za transakce provedené na pobočce.
nové produkty
elektronické bankovnictví přináší klientům nové produkty, například moţnost propojení bankovního a firemního informačního systému, doplňkové sluţby – např. dobíjení
mobilního telefonu, informace o bankovních produktech, informace o jednotlivých pobočkách banky, informace o kurzech atd.
V současné době se klienti mohou setkat s následujícími formami přímého bankovnictví:
Phonebanking – vyuţití pevné linky, popř. mobilního telefonu
GSM banking – vyuţití mobilního telefonu, popř. s aplikací SIM Toolkit Internetbanking – vyuţití Internetu, moţnost připojení z jakéhokoli počítače
Homebanking – vyuţití Internetu, moţné propojení s účetními programy klienta, sluţba je omezena na konkrétní počítač, je moţné nastavit uţivatele, kteří mohou transakce provádět
Wapbanking, PDA banking – vyuţití technologie WAP v mobilních telefonech, popř. PDA – inteligentní mobilní přístroje
V budoucnosti bude moţné vyuţívat následující formy přímého bankovnictví:
Televizní bankovnictví – vyuţití digitálního vysílání
Videobankéř – vyuţítí Internetu ve spojení s videokonferencí
Ve své diplomové práci jsem se zaměřila na přímé bankovnictví v České republice a na Slovensku. Předmětem je především analýza českého a slovenského trhu, porovnání a vyhodnocení.
V první kapitole nastíním dosavadní vývoj v obou zemích, přiblíţím jednotlivé formy elektronického bankovnictví, které jsou klientům obecně k dispozici a pokusím se vyzdvihnout a popsat jejich základní výhody a nevýhody.
Druhá kapitola je zaměřená na analýzu přímého bankovnictví v České republice.
Především poslouţí jako orientace v nabídce sluţeb jednotlivých bankovních domů.
Stejné zaměření má třetí kapitola, která se soustředí na analýzu sluţeb přímého bankovnictví na Slovensku. Obě kapitoly jsou strukturovány a rozdělěny dle jednotlivých forem přímého bankovnictví.
Předmětem další ( čtvrté ) kapitoly je porovnání a vyhodnocení sluţeb na obou trzích, srovnání nabídky, která je v současnosti klientům v České republice a na Slovensku k dispozici.
V poslední kapitole se pokusím odhadnout budoucí vývoj a směr, kterým se bude přímé bankovnictví v nejbliţších letech ubírat. Také se pokusím o odhad budoucího vývoje funkce bankovních poboček v souvislosti s narůstajícím trendem vyuţívání elektronických forem bankovnictví.
1. Dosavadní vývoj přímého bankovnictví v ČR a SR
1.1. Elektronické obchodování
Electronic Commerce neboli elektronické obchodování je mladý, nedobře definovaný, ale velice perspektivní a dynamicky se rozvíjející obor. Velké organizace však mezi sebou provádějí transakce s vyuţitím ICT jiţ delší dobu. Vlastní Elektronická výměna dat ( EDI ) na soukromých počítačových sítích začala jiţ v šedesátých letech.
O něco později začaly banky pouţívat specializované sítě pro Elektronický transfer peněz ( EFT – Electronic Fund Transfer. V devadesátých letech se firmy začínají soustředit na úpravu a zlepšení podnikatelských procesů ( BPR1 ) a to zejména s vyuţitím informačních a komunikačních technologií..
Díky příchodu Elektronického obchodování nabývá na významu přímé bankovnictví, které vytlačuje a obohacuje tradiční pobočkové bankovnictví.S postupným rozšiřováním Internetu, rostla i poptávka po novém typu bankovních produktů. Díky tomu se postupně i klasické bankovní domy rozhodly vstoupit do světa elektronického bankovnictví.
Banky, které implementují tyto technologie zaznamenali v posledním období nejvýraznější pokrok ve zkvalitnění a rozšíření moţností komunikace s klienty.
V současné době nabízí banky na českém trhu širokou škálu produktů přímého bankovnictví.
Nutno podotknout, ţe nejde o pojem zcela nový, ale velice rychle se rozvíjející. Hlavní podstatou přímého bankovnictví je snadná komunikace mezi bankou a klientem bez nutnosti fyzického kontaktu. Klient můţe ovládat svůj účet pomocí některého kanálu přímého bankovnictví nebo si zvolit pro snadné ovládání svého účtu jejich kombinaci ( př. Internet a mobilní telefon ).
1 BPR – Business process reingeneering
Hlavním důvodem pro zavádění a rozšiřování sluţeb přímého bankovnictví je moţnost přístupu k účtu 24 hodin denně 7 dní v týdnu. Klient tak má neustálou kontrolu nad svými financemi a nemusí čekat na obdrţení výpisu z banky v papírové podobě ( zpravidla jednou měsíčně ).
Dalším velice důleţitým důvodem pro přímé bankovnictví je úspora peněz za poplatky.
Pro banky představuje vyuţívání tohoto typu komunikace s klienty výraznou úsporu nákladů potřebných pro provedení poţadovaných transakcí. Proto banky vyuţívají agresivní poplatkovou politiku.
Rozdíly ve výši poplatků zaplacených při transakcích přímo na přepáţce a poplatků za transakce uskutečněné prostřednictvím některého z typů přímého bankovnictví jsou tak vysoké, ţe klienty přímo nutí k vyuţívání moderních forem současného bankovnictví.
Cílem většiny bank není výrazné omezování počtu svých poboček, ale uvolnění prostoru pro rozšiřování komplexního poradenského servisu.
Na základě poţadavků, které jsou kladeny na produkty přímého bankovnictví, je klientela rozdělována do tří základních skupin v souladu s jejím dělěním i ve světě do tří základních trţních segmentů.
Malí zákazníci ( tzv. retail banking )
tvoří nejrozšířenější skupinu klientů, hlavním důvodem pro vyuţívání sluţeb přímého bankovnictví je moţnost disponovat s finančními prostředky na účtu 24 hodin denně, 7 dní v týdnu ( 24/7 ).
Střední a malé podniky ( SME )
tvoří velkou skupinu klientů, hlavním důvodem je snadný přístup k finančním prostředkům, moţnost kontroly z jakéhokoli místa a v jakoukoli dobu, v případě homebankingu propojení s firemními programy dané společnosti.
Firemní klientela ( tzv. corporate banking )
hlavní výhodou vyuţití elektronického bankovnictví je větší efektivnost při zadávání finančních transakcí a přesné finanční data v interním informačním systému, do této skupiny patří firmy s miliardovým obratem.
Velké tuzemské banky začaly o přímém bankovnictví uvaţovat kolem roku 1993.
Nicméně chybějící zkušenosti na tomto poli způsobily, ţe vývoj byl poměrně pomalý a zdlouhavý. Objem transakcí byl v začátcích zanedbatelný, ale odezvy ostatních států ukazovaly na obrovský petenciál, který se v nových formách bankovnictví skrýval.
Banky se nejdříve specializovaly na korporátní klientelu. Jako první přisla ČSOB, která zavedla EDIFACT. V začátcích bylo těţké vyčíslit náklady a výnosy spojené s elektronickým bankovnictvím, ale současnost ukazuje, ţe vynaloţené investice se vyplatily.
V České republice se s prvními nabídkami přímého bankovnictví mohli retailoví klienti setkat v roce 1999. Průkopníkem bylo v té době telefonní bankovnictví Komerční banky. V dalších letech ( 2000 – 2001 ) se přidávají nejen ostatní banky, ale především samotná nabídka sluţeb elektronického bankovnictví se rozšiřuje o GSM banking a Internet banking.
Na Slovensku byl nástup přímého bankovnictví mírně opoţděn za Českou republikou.
Nicméně jde o velice rychle a dynamicky se rozvíjející bankovní sluţby a produkty, takţe v současné době uţ o ţádném náskoku České republiky není moţné mluvit.
Sluţby přímého bankovnictví umoţňují klientům vykonávat dva druhy operací :
Pasivní operace
Pasivní operace sice klientovi neumoţní přímou manipulaci s jeho finančními prostředky, ale tvoří podpůrný systém, jehoţ prostřednictvím můţe klient získávat informace o bance a produktech, které jsou potřebné k efektivnímu zacházením s účtem.
Dále je moţné získávat informace o vlastním účtu klienta.
Tyto informační sluţby klientovi umoţní získat :
informace o pohybech na účtu
zůstatek na účtu
informace o neprovedených transakcích
úrokové sazby
kurzovní lístek
informace o produktech a sluţbách banky
Aktivní operace :
Aktivní operace jsou takové, které klientovi umoţní přímo disponovat s finančními prostředky na účtu. Do této kategorie patří :
Platební příkaz
Zahraniční platební příkaz
Trvalý platební příkaz
Změna trvalého platebního příkazu
Zrušení trvalého platebního příkazu
Zaloţení / změna / zrušení termínovaného vkladu
Povolení k inkasu
Zákony vztahující se na elektronické bankovnictví/platební styk:
V České republice:
Zákon č. 124/2002 Sb. o platebním styku
Zákon o platebním styku podrobně vypovídá o provádění převodů peněţních prostředků na území České republiky i v zahraničí, o vydávání a uţívání elektronických platebních prostředků, o vzniku a provozování platebních systémů
Na Slovensku:
Zákon o platebním styku (čís. 510/2002)
Zákon o platebním styku upravuje vykonávání tuzemských převodů finančních prostředků, převody finančních prostředků do zahraničí, vydávání a pouţívání elektronických platebních prostředků. Dále je tímto zákonem upravován vznika provoz platebních systémů,dohlad nad platebními systémy a platobním stykem, reklamace a řešení sporů z platebního styku.
Typy distribučních kanálů:
Kontakt mezi bankou a klientem probíhá dvěma základními způsoby. Prvním je osobní návštěva bankovní přepáţky, druhým vyuţití některého z kanálů přímého bankovnictví.
Klient vyuţívá různá komunikační média a kaţdá forma komunikace pak představuje jeden distribuční kanál. V současné době se v rámci přímého bankovnictví vyuţívá 6 komunikačních kanálů :
Telefon Internet GSM
Homebanking
WAP PDA
1.2. Formy přímého bankovnictví
Přímé bankovnictví v České republice patří několik posledních let mezi nejoblíběnější produkty bank. Cesta klientů k produktům elektronického bankovnictví však nebyla vţdy tak snadná, jak by se na první pohled mohlo zdát. Velké banky, které mají dostatečné zázemí a nemusí se bát investovat do nových technologií, získaly jistě náskok.
Naopak vedení menších bank muselo velice pečlivě zváţit, jestli vůbec a případně do kterých technologií investovat. Například vybudování call centra pro pouţívání telefonního bankovnictví není levnou záleţitostí. S odstupem času se ukázalo, ţe se většina investic do moderních komunikačních technologií vyplatila. Nicméně záleţí na typech jednotlivých bank a sloţení klientely.
1.2.1. Phonebanking
Telefonní bankovnictví je jednou z nejjednodušších a nejrozšířenějších sluţeb přímého bankovnictví. Phonebanking je první formou elektronického bankovnictví, která dosáhla masového rozšíření. Tato sluţba je vhodná především pro klienty, kteří potřebují bankovní transakce provádět rychle, ale ne s vysokou frekvencí. Výhodou jsou také nízké zřizovací náklady. Phonebanking je také vhodný pro klienty, kteří nemají přístup k Internetu vţdy, kdyţ potřebují provést nějakou transakci nebo zjistit informace o svém účtu.
V porovnání s ostatními komunikačními kanály se projevuje niţším zabezpečením, zpravidla v podobě identifikačního čísla, hesla a bankovního PINu. Pro konzervativní
klienty, kteří se neradi přizpůsobují moderním informačním technologiím, je pravděpodobně také nejvhodnější. Pro vyuţívání této sluţby nepotřebujeme téměř ţádné technologické zázemí.
Nutnou podmínkou je pouze pevná linka s tónovou volbou pro komunikaci s automatickým hlasovým systémem ( IVR2 ) nebo mobilní telefon. Klient zavolá na linku telefonního bankovnictví, která je ve většině případů bezplatná, a prokáţe se svým identifikačním číslem a číslem PIN. Tyto údaje získá při zřizování sluţby v bance.
Phonebanking se vyskytuje ve dvou verzích. Klient má na výběr, jestli chce komunikovat s automatickým hlasovým systémem nebo telefonním bankéřem. U první volby můţe klient získávat informace o produktech a sluţbách, o aktuálním zůstatku na svém účtu, ale také další informace jako např. kurzy měn apod. Kromě těchto pasivních operací lze pomocí automatického hlasového systému provádět také některé aktivní operace. Klient můţe zadávat příkaz k úhradě, inkasu, trvalé příkazy apod.
Při komunikaci s telefonním bankéřem jsou klientovi k dispozici všechny běţné sluţby jako na přepáţce. Tento způsob je vhodný pro klienty, kteří stále nedůvěřují moderním informačním technologiím. Jde o kompromis mezi přímým bankovnictvím a osobním kontaktem mezi bankéřem a klientem.
Zabezpečení telefonního bankovnictví:
U telefonního bankovnictví se na zabezpečení podílí velkou měrou samotný klient.
Nejčastěji se pouţívá identifikační číslo, heslo a PIN. Je tedy na kaţdém uţivateli, aby si tyto údaje hlídal, nejlépe je nikam nezapisoval a uchovával pouze v paměti. Obecným pravidlem základní bezpečnosti klienta je nenechávat tyto údaje pohromadě a na viditelném místě. Jinou variantou je autentizační kalkulátor ( viz. níţe ), který zajišťuje větší míru zabezpečení transakcí prováděných elektronickou cestou.
Identifikační číslo :
Číslo slouţící k jednoznačné identifikace klienta při vstupu do systému telefonního bankovnictví.
PIN :
Personal Identity Number neboli osobní identifikační číslo je číselný kód, který slouţí pro přístup v rámci telefonního. Kód je k dispozici pouze uţivateli, bance není znám.
Heslo :
Heslo je kombinace čísel a znaků, která slouţí k autorizaci vstupu do systému.
Generované heslo :
Jde o jednorázové heslo tzv. OTP ( One-Time Password ), které klient pouţívá při vstupu do systému popřípadě k potvrzení transakcí. Klient můţe heslo obdrţet na vyţádání např. na mobilní telefon. Jinou variantou je balíček hesel, které klient obdrţí při podpisu smlouvy v bance. Jedná se o tzv. Transaction Numbers – TAN Block. Pro kaţdou operaci pak klient pouţije jedno heslo, kterým danou operaci autorizuje, čímţ se stává heslo bezcenným. Po vyčerpání všech hesel z balíčku obdrţí klient novou sadu.
Denní limit :
Určený limit je maximální výše souhrnné částky platebních příkazů zadaných prostřednictvím jedné ze sluţeb přímého bankovnictví, které mají stejné datum splatnosti. Částky platebních příkazů zadaných prostřednictvím různých forem přímého bankovnictví se nesčítají, tzn.ţe pro kaţdou sluţbu je nastaven vlastní denní limit. Tato forma zabezpečení je podobná limitu u platebních karet. Kaţdý klient si můţe nastavit limit dle svého uváţení.
2 Interactive Voice Response
Zablokování služby :
V případě několika po sobě jdoucích neúspěšných pokusů o ověření totoţnosti v rámci přihlášení do některé ze sluţeb přímého bankovnictví se systém automaticky zablokuje.
Pro odblokování je většinou nutná osobní návštěva pobočky. U některých bank stačí poslat písemnou ţádost s vlastnoručním podpisem. Klient je zpravidla vţdy upozorňován na kaţdý neúspěšný pokus o autorizaci. Většina systémů se zablokuje po třetím neúspěšném pokusu. Některé banky však tolerují aţ 5 pokusů3.
Elektronický klíč :
Jednou z forem zabezpečení pomocí elektronického klíče je autentizační kalkulátor.
Elektronický klíč po zadání PINu vygeneruje autentizační klíč pro připojení do systému.
Po zadání všech potřebných informací ( číslo účtu, splatnost, částka atd. ) klíč vygeneruje desetimístné číslo, ve kterém jsou potřebné informace zakódovány. Kaţdé vygenerované heslo je platné pouze pro jednu transakci.
Dalším způsobem je zasílání autorizačních kódů na mobilní telefon. V tomto případě je elektronický klíč implementován přímo v mobilním telefonu nebo na SIM kartě.
1.2.2. GSM Banking
Stejně jako v případě Phonebanking také u sluţby GSM Banking existují dva druhy.
První formou je komunikace prostřednictvím zpráv SMS ( Short Message Service ) a druhou moţností je vyuţití komunikace prostřednictvím speciální bankovní aplikace SIM Toolkit.
Při komunikace prostřednictvím SMS zpráv můţe klient vyuţít buď zasílání klasických šifrovaných zpráv nebo posílání SMS v předem definovaném formátu:
3 Raiffeisen Bank – 5 pokusů pro Telefonní a Internetové bankovnictví
- šifrované SMS zprávy:
Výhodou je pouţitelnost bez ohledu na našeho mobilního operátora. Naopak
nevýhodou je nutnost posílat zprávy v přesném formátu, předem definovaném bankou.
Díky této sluţbě můţe klient získávat především pasivní operace, v nabídce jsou však i některé aktivní operace jako je například zadání platebního příkazu.
Komunikace mezi bankou a klientem pak probíhá automaticky, tedy pravidelně, nebo na vyţádání. Prostřednictvím automatických zpráv je klient informován o kaţdém pohybu na účtu, o překročení disponibilního zůstatku, případně je kaţdý den informován o zůstatku.
- SMS zprávy v předem definovaném formátu:
Druhou moţností je nepravidelná komunikace. Klient vyšle zprávu v předem definovaném formátu, která obsahuje jeho poţadavek. Banka tuto zprávu zpracuje a odpoví také prostřednictvím SMS zprávy. Takto můţe klient zjistit aktuální zůstatek na účtu, úrokové sazby, ověřit si historii několika posledních kreditních a debetních obratů, ale také zadat platební příkaz.
Bezpečnost při přenosu SMS zpráv mezi bankou a klientem:
Na první pohled se můţe sluţba zdát nepříliš bezpečná, ale banka můţe k této aplikaci vydávat autentizační kalkulátor, s jehoţ pomocí si klient vygeneruje speciální kód, který vloţí do struktury SMS zprávy. Porovnáním autentizačního kódu a platebního příkazu banka zjistí, zda nedošlo k pozměnění údajů ve zprávě při přenosu SMS. Bezpečnost přenosu SMS zpráv mezi bankou a mobilním operátorem je zajištěna šifrováním v samotné síti GSM.
Druhou formou je speciální bankovní aplikace Sim Toolkit. Banka nahraje aplikaci na Sim kartu a ta se objeví přímo v menu mobilního telefonu. Při nahrávání je šifrovací algoritmus implementován přímo na čip karty. Ze SIM karty tedy nelze získat ţádné údaje ani při odcizení.
Při zavádění této sluţby v bance klient obdrţí bankovní PIN, který se nazývá BPIN.
Toto číslo umoţňuje realizaci jednotlivých transakcí pomocí mobilního telefonu. Kaţdá přenášená zpráva je šifrovaná 128 bitovým klíčem, takţe kromě uţivatele a banky nikdo nepozná její obsah.
Dalším bezpečnostním prvkem je samotná GSM síť, která pouţívá šifrovací algoritmus pro přenos jakýchkoli údajů mezi uţivatelem mobilního telefonu a sítí. Podmínkou je telefon podporující aplikaci Sim Toolkit a bankovní ( popř. univerzální ) SIM karta, coţ můţe být v současné době překáţkou pouze u starších typů.
Samotná implementace vypadá tak, ţe klientovi přibude v menu telefonu nová poloţka ( většinou s názvem sluţby příslušné banky). Prohledáváním dalších poloţek si uţivatel vybere transakci nebo informaci, kterou potřebuje.
Po zadání údajů transakce klient odešle SMS zprávu, která obsahuje výzvu pro server banky. Ten zpracuje poţadavek a klient obdrţí zprávu o jeho provedení či neprovedení předem dohodnutým způsobem ( např. pomocí SMS zprávy nebo e-mailu ). Nutnou podmínkou je smlouva mezi bankou a příslušným operátorem o poskytování sluţeb.
Nevýhodou GSM Bankingu je nekompletnost sluţeb, coţ klient pocítí například při zadávání trvalého příkazu apod.
Zabezpečení GSM Banking:
Také u bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu je moţné nastavit denní limit a banky garantují zablokování služby po několikanásobném neúspěchu. Přenos samotných SMS zpráv je chráněn pomocí šifrování. Některé banky i v tomto případě nabízí autentizační kalkulátor pro generování kódů.
BPUK :
Bankovní PUK je číselný kód, který se pouţívá pro odblokování přístupu do sluţby GSM bankovnictví. Také lze pouţít pro změnu bankovního PINu. Stejně jako PIN je i tento kód znám pouze uţivateli.
SIM karta :
Při vyuţití GSM Banking ve spojení s GSM Sim Toolkit je bankovní aplikace nahrána na SIM kartu klienta. Proto není moţné sluţbu vyuţít z mobilního telefonu s jinou SIM kartou.
PIN :
Personal Identity Number neboli osobní identifikační číslo je číselný kód, který slouţí pro přístup v rámci sluţby GSM Banking. Kód je k dispozici pouze uţivateli, bance není znám.
1.2.3. WAP Banking
V nabídce některých bank můţeme najít také sluţbu umoţňující spojení s naším účtem pomocí mobilního telefonu, který podporuje technologii WAP ( Wireless Application Protocol) a umoţňuje přenosy přes bezpečnostní WTLS protokol ( Wireless Transport Layer Security ). Dále musí mít klient aktivovanou sluţbu datových přenosů u svého mobilního operátora.
Sluţba nabízí širší spektrum moţností neţ výše zmíněný GSM Banking a bance umoţňuje rychlejší přidávání nových sluţeb. Základní nabídku bychom mohli rozdělit na veřejné a privátní informace. Mezi ty veřejné patří všeobecné informace o bance a jejich sluţbách, o adresách a otvíracích dobách jednotlivých poboček, o kurzovním lístku apod.
V rámci privátních informací si klient můţe zkontrolovat zůstatky na svých účtech, které jsou aktualizované on-line, dále historii provedených transakcí nebo denní obraty, tzn. transakce provedené v průběhu dne. Důleţitou součástí nabízených sluţeb jsou také aktivní operace, které jsou na straně banky okamţitě zpracované.
Bezpečnost je zajištěna pouţitím technologie WTLS šifrování, která umoţňuje certifikované a šifrované spojení. Pro WAP Banking se vyuţívá 128 bitový klíč, který patří v současné době mezi světové standardy v zabezpečení bankovních transakcí. Při uţívání sluţeb WAP Bankingu je vstup zabezpečen identifikací klienta přihlašovacím jménem a heslem. Pro aktivní operace se navíc pouţívá jednorázové heslo nebo autentizační kód vygenerovaný PIN kalkulátorem.
Výhodou je, ţe samotná banka při poskytování WAP Bankingu není závislá na mobilních operátorech jako v případě GSM Bankingu. V současné době není sluţba mezi klienty příliš rozšířená. Jedním z důvodů je určitě nutnost připojení k Internetu kvůli kaţdé transakci a dalším nízká rychlost připojení. Otázkou zůstává, zda budou banky tuto sluţbu technologicky zlepšovat, nebo se soustředí na ostatní formy.
1.2.4. Internet banking
Uţ podle názvu je zřejmé, ţe komunikačním kanálem je v tomto případě Internet. Pro svou jednoduchost a přehlednost si tato sluţba získává stále více příznivců a díky rozšiřování Internetu do firem a domácností lze předpokládat další nárůst. Pro přístup k účtu klientovi stačí počítač s internetovým prohlíţečem bez speciálního software, coţ umoţňuje dostupnost odkudkoli.
Pro manipulaci s účtem se klient přihlásí na webové adrese banky a zadá hesla a elektronický klíč, který je pro zadávání příkazů nezbytný. Můţe být uloţen na disketě, CD nebo na čipové kartě. Jinou variantou klíče je generátor kódů. Pro kaţdou operaci je vytvořen jednorázový kód.
Zabezpečení Internet Banking:
Internetbanking je jeden z nejbezpečnějších kanálů přímého bankovnictví a nabízí nejširší spektrum sluţeb, přesto lze předpokládat další zkvalitňování nabízených sluţeb.
Rozdíl mezi Internetovým bankovnictvím jednotlivých bank spočívá především v odlišném způsobu autentifikace klienta a autorizace jednotlivých operací. Můţeme se setkat např. s autentizačním certifikátem, mobilní klíčem ( hesla jsou zasílána na mobilní telefon), čipovou kartou a k ní příslušnou čtečkou nebo autentizačním kalkulátorem.
Stejně jako u předchozích forem se pro vstup do systému internetového bankovnictví pouţívá heslo, identifikační číslo, jméno nebo generované heslo. Zabezpečení je dále zajištěno pomocí elektronických klíčů, které generují kódy pro jednotlivé transakce.
Tyto kódy jsou platné pouze pro jednu transakci a většinou bývají časově omezené.
Dalším prvkem zabezpečení je informování klienta ( např. na mobilní telefon ) o kaţdém vstupu do systému.
Čtečka čipových karet :
Součástí čtečky je čipová karta, na které je zašifrován digitální podpis klienta. Čtečka se připojí k počítači a pomocí karty dojde ke spojení s vlastním účtem. Přístup je zpravidla chráněn nějakým dalším mechanismem, aby nedošlo k neoprávněnému přístupu při ztrátě nebo krádeţi karty.
SSL certifikát :
Certifikát je uloţen v internetovém prohlíţeči. Správu certifikátu provádí registrační autorita.
Denní limit :
Stejně jako ostatní formy také internetové bankovnictví nabízí moţnost nastavení maximální částky ( součet všech příkazů ), která můţe být v jeden den převedena.
Konceptuální model internetového bankovnictví:
Na základě několika studií vztahujících se k Internet bankingu a interakci člověk – počítač byl navrţen konceptuální model. Hlavním smyslem modelu je porozumění faktorů, které ovlivňují spokojenost uţivatelů internetového bankovnictví.
obrázek 1 - Konceptuální model
Obrázek zachycuje konceptuální model zachycující vztah mezi systémem internetového bankovnictví a uspokojením a věrností zákazníka.
Internet Banking Kvalita systému -rychlost transakcí -snadnost pouţití -pohodlí
-přístupnost -cena/přínos
-bezpečnost,soukromí
Uspokojení zákazníka
Oddanost zákazníka Vlastnosti banky -pověst
-ceny
-kvalita servisu -pohodlí
Omezení systému zákazníka -software -hardware -rychlost připojení
Charakteristika zákazníka -věk -příjmy -vzdělání -zkušenosti -omezení,emoce
Popis jednotlivých části modelu :
Kvalita systému internetového bankovnictví
Kvalita systému internetového bankovnictví se skládá z několika na sobě nezávislých proměnných. Mezi tyto patří : rychlost provedení daných transakcí, snadnost a pohodlnost při uţívání, přístupnost, náklady a zisky banky, plná moc a důvěra uţivatele, bezpečnost a zajištění soukromí.
Charakteristika zákazníka
Charakteristika zákazníka podle modelu udává, ţe jde o člověka mladšího, s vyššími příjmy a vyšším vzděláním. Prozatím nebyl v literatuře zaznamenán a identifikován ţádný vztah mezi elektronickým bankovnictvím a populací. Podle tvůrců modelu také zdravotní kondice ( omezení, emoce, stres ) ovlivňuje člověka v rozhodování, do jaké míry pouţívat technologie. Mezi hlavní charakteristika zákazníka podle konceptuálního modelu patří věk, příjmy, vzdělání, zkušenost, omezení a emoce.
Systém omezení zákazníka
Software, hardware, rozšíření Internetu – jde o jednotlivá omezení, která ovlivňují přístup zákazníka ke sluţbě Internet Banking. Klienti, kteří mají tato omezení, mohou zanedbávat a přehlíţet všechny výhody internetového bankovnictví, proto i technologické zázemí zákazníka musíme brát v úvahu jako jednu z moţných proměnných.
Spokojenost zákazníka
Uspokojení zákazníka je zaloţeno na teorii potvrzení/nepotvrzení, která udává, ţe výsledky spokojenosti klienta pochází z procesu srovnání, kdy zákazníci posuzují spokojenost s daným produktem a své očekávání s provedením produktu.
Oddanost zákazníka
V postojích týkajících se chování je oddanost zákazníka často předkládána v podobě často se opakujících nákupů, pravděpodobností budoucího nákupu a záměrem klienta změnit pobočku. Další variantou je , ţe věrnost zákazníka je zaloţena na podílu peněz, které zákazník utratí u jednoho dodavatele. Pokud jde o subjektivní přístup, pak musí mít věrný klient silnou subjektivní vazbu k pobočce.
Vlastnosti banky
Věrnost / vazba zákazníka můţe být ovlivněna pověstí banky (jméno, známost, popularita), cenami ( úroková sazba, poplatky ), pohodlím ( tj. umístěním a vzdáleností banky ) a kvalitou bankovních sluţeb. Proto tyto faktory slouţí k určení vztahu mezi uspokojením zákazníka a jeho věrností.
Na základě literárních článků a konceptuálního modelu bylo zaloţeno několik hypotéz :
Hypotéza 1 :
Lepší kvalita systému internetového bankovnictví v podobě rychlosti provedení transakcí, snadnosti pouţití pro klienta, zajištění jeho pohodlí a dobré přístupnosti systému, společně s dobrou cenou za poplatky a zajištěním bezpečnosti a soukromí má pozitivní vliv na spokojenost klienta.
Hypotéza 2 :
Jisté nesnáze při pouţívání technologií, které jsou způsobeny charakteristikou samotného zákazníka ( věk, vzdělání, příjmy, omezení, emoce ) pravděpodobně umírňují vztah mezi kvalitou systému internetového bankovnictví a uspokojením zákazníka.
Hypotéza 3 :
Nedostatky v přístupnosti k technologiím, které jsou způsobeny systémem omezení zákazníka, jako jsou dostupnost Software, procesní rychlost uţivatelského systému a rozšíření Internetu pravděpodobně sniţují vztah mezi kvalitou systému internetového bankovnictví a uspokojením zákazníka.
Hypotéza 4 :
Uspokojení zákazníka, které vychází z pouţívání Internetového bankovnictví, má pravděpodobně pozitivní vliv na věrnost zákazníka.
1.2.5. Homebanking
Spojení s bankou i v tomto případě probíhá prostřednictvím počítače a Internetu.
Komunikace je však omezena na počítač se speciálním bankovním Software, který poskytne banka ( většinou na instalačním CD ). Výhodou je moţnost propojení s účetními programy firmy. Jde o draţší variantu přímého bankovnictví, která je díky kompatibilnosti s ekonomickými programy zajímavější spíše pro firemní klientelu neţ pro retailové zákazníky.
Obsluha účtu můţe být umoţněna více předem daným uţivatelům, coţ opět ocení především firmy. Díky tomu, ţe komunikace mezi bankou a klientem probíhá obousměrně, je moţné dosáhnout výrazných časových a finančních úspor.
Homebanking je na trhu nejstarší sluţbou nabízející aktivní prvky přímého bankovnictví pomocí osobního počítače napojeného na bankovní systém. Uţivatel můţe zadávat 24 hodin denně příkazy k úhradě, k inkasu a řadu dalších. Homebanking obvykle umoţňuje provádět veškeré bezhotovostní transakce. Samozřejmostí je i dokonalý přehled o historii účtu.
Papírové formuláře a jejich vyplňování na pobočce banky jsou dnes jiţ přeţitkem.
Zadáváním velkého počtu platebních příkazů nebo plateb právě tímto papírovým způsobem donutilo většinu bank v průběhu času rozšířit své sluţby i o homebanking a dát tak klientům další alternativní moţnost, jak být ve spojení se svým účtem.
Mezi klienty jsou především podnikateléh, firmy a velké společnosti, protoţe tyto subjekty mají zřejmě nejčastější potřebu, třeba i několikrát denně, se spojit s bankou a zadat velké mnoţství platebních příkazů. Především u těchto klientů je homebanking velmi rozšířenou formou elektronického bankovnictví a často celý pojem elektronického bankovnictví zaměňují s pojmem homebanking.
Z předchozích informací o systému homebankingu lze odvodit, ţe pro klienta je tento způsob komunikace s bankou náročný na pouţívanou technologii. Musí si totiţ nejen nainstalovat bankovní aplikaci, ale musí se s ní také naučit pracovat, musí mít modem nebo jiné připojení na internet a platit poplatky za spojení s bankou.
Naopak výhodou je, ţe doba nutná pro spojení s bankou je krátká a obvykle toto spojení netrvá déle neţ několik desítek sekund, protoţe všechny potřebné informace o transakcích je jiţ dopředu moţné zadat a při samotném spojení s bankou je pak mnoţství dat vyměňovaných mezi bankou a klientem relativně malé.
Další výhodou je, ţe např. sekretářka či účetní zpracuje příkazy a někdo na vyšším stupni vedení je potom hromadně autorizuje a pošle ke zpracování bankou.
1.2.6. PDA Banking
Sluţba umoţňující ovládat bankovní účet pomocí kapesního PDA ( Personal Digital Assistant ) počítače patří mezi nejméně rozšířené. Nezbytností pro uţívání je kapesní PDA počítač s připojením na Internet. Hlavní výhodou je nepřetrţitá dostupnost a vysoká mobilita. Připojení na Internet je pomocí bezdrátové technologie GPRS nebo WiFi. Pro zadávání platebních příkazů stačí mít signál od mobilního operátora, nebo být v dosahu WiFi vysílače.
Nespornou výhodou tohoto způsobu oproti například telefonnímu bankovnictví je, ţe klient platí za přenesená data, ne za dobu spojení. Klient také nemusí platit zvýšené poplatky či spojovací telekomunikační taxy za připojení ze zahraničí. Pokud např.
vyuţije volně dostupného WiFi připojení v kavárně, nebude ho spojení s bankou stát víc neţ jeho strávený čas nad touto platební moţností.
Stejně jako u internetového bankovnictví celá PDA aplikace běţí na webových
stránkách.
K jejímu zprovoznění potřebuje klient kapesní počítač, který podporuje prohlíţení www stránek. Nainstalovaný HTML prohlíţeč však musí podporovat framy (rámce) a 128 bitový SSL protokol pro šifrování přenášených dat. Pokud operační systém klientského PDA zvládne scripty, bude aplikace fungovat komfortněji.
To se projeví hlavně v grafickém vzhledu, uţivatelé PocketPC tak získají výhodu nad zastánci Palmu. Samozřejmě musí být PDA připojené k internetu. Na konkrétním technickém řešení - GPRS, HSCD (High Speed Circuid Switched Data), datové volání - ale nezáleţí.
PDA bankovnictví nabízí v České republice eBanka, která je jedinou českou bankou, v jejíţ škále najdeme všechny sluţby přímého bankovnictví.
Přehledná charakteristika služeb přímého bankovnictví
V následující tabulce jsem se soustředila na stručnou a přehlednou charakteristiku jednotlivých sluţeb přímého bankovnictví. Tabulka je rozdělena dle jednotlivých typů přímého bankovnictví a kaţdý typ je rozdělěn na tři části – potřebné vybavení klienta pro danou elektronickou sluţbu, popis instalace ( je-li potřebná ), zabezpečení.
Phonebanking
Vybavení klienta Telefon ( s tónovou volbou pro IVR ), nebo mobilní telefon Instalace Bez instalace, pouze přijetí hesel a identifikačních údajů
Zabezpečení Heslo, identifikační číslo,PIN, denní limit, elektronický klíč ( eBanka ) GSM Banking
Vybavení klienta Mobilní telefon, bankovní nebo univerzální SIM karta, podpora SIM Toolkit Instalace Nahrání aplikace do menu telefonu, přijetí hesel, PIN,identifikačního čísla Zabezpečení BPIN,BPUK,šifrovaný přenos zpráv, pouze z určené SIM karty
WAP Banking Vybavení klienta Mobilní telefon podporující technologii WAP
Instalace Smlouva o datových přenosech s mob.operátorem, přijetí identifikačních údajů Zabezpečení Elektronický klíč, 128 bit. Šifrování, jméno, heslo
PDA Banking
Vybavení klienta Kapesní počítač, telefon T-Mobile MDA, prohlíţeč podporující SSL protokol Instalace
Zabezpečení Elektronický klíč, 128 bit. šifrování Internet Banking
Vybavení klienta Osobní počítač s vhodným internetovým prohlíţečem
Instalace Moţná instalace některých bezpečnostních mechanismů ( čtečka čipových karet ) Zabezpečení Identif.číslo,heslo,elektronický podpis,podpisový certifikát
Home Banking Vybavení klienta Konkrétní počítač s internetovým prohlíţečem
Instalace Moţnost propojení s firemními účetními programy
Zabezpečení Identif.číslo,heslo,elektronický podpis,podpisový certifikát,nastavení pro jednoho i více uţivatelů
Tabulka 1 Stručná charakteristika služeb PB
Daná tabulka můţe poslouţit klientům pro snadnou a rychlou orientaci v oblasti elektronického bankovnictví. Můţe být dobrým nástrojem pro výběr vhodné sluţby pro daného klienta. Díky ní je moţné zváţit nejen potřeby, ale i moţnosti kaţdého zákazníka, který uvaţuje o sluţbách přímého bankovnicví.
Dosavadní vývoj elektronického bankovnictví můţeme snadno vystihnout dle následujícího grafu.
5746140
314637
6048 2052
0 1000000 2000000 3000000 4000000 5000000 6000000
Internet SMS toolkit Call centrum Pobočka
Obrázek 2 Příkazy zadané klientem za rok 2006
Zdroj: eBanka
Data obsaţená v grafu se týkají klientů eBanky a ukazují celkový počet transakcí za rok 2006. Drtivá převaha vyuţití internetového bankovnictví při zadávání platebních příkazů vystihuje trend dnešní doby. SMS toolkit je další technologie, která je poměrně hojně vyuţívána.
Naopak vyuţití telefonního bankéře nebo automatického hlasového systému tvoří v celkovému počtu nepatrnou část. Na pomyslném posledním místě se umístilo zadávání platebních příkazů na pobočce, coţ není nijak překvapivou skutečností.
2. Analýza přímého bankovnictví v ČR
Další část práce je zaměřena na konkrétní sluţby přímého bankovnictví a jejich nabídku v bankách, které púsobí na území České republiky. Kapitoly jsou strukturovány dle jednotlivých forem e-bankingu.
2.1. Phone banking v ČR
Telefonní bankovnictví patří mezi sluţby, se kterými se klienti mohli setkat nejdříve.
Z velké části je to ovlivněno především tím, ţe Phone banking nabízí jistý komfort při provádění bankovních operací ve srovnání s osobní návštěvou banky a přitom nevyţaduje téměř ţádné technologické zázemí ze strany klienta. Telefonní bankovnictví nevyţaduje ani informační gramotnost na rozdíl od internetového bankovnictví, kde jsou jisté zkušenosti s informačními technologiemi ţádoucí.
Telefonní bankovnictví je jedinou formou elektronického bankovnictví, které do jisté míry spojuje osobní kontakt a moderní komunikační technologie. Samozřejmě při vyuţití IVR klient osobní kontakt nepocítí, ale při komunikaci s bankovním poradcem ano.
Banka Název sluţby
Citibank, a.s. Telefonní bankovnictví
Česká spořitelna, a.s. Servis 24 Telebanking Československá obchodní banka, a.s. ČSOB Linka 24
eBanka, a.s. Phonebanking osobní
GE Money Bank, a.s. Telefon Banka
HVB Bank Czech Republic, a.s. Telebanking Komerční banka, a.s. Expresní linka
Reiffeisenbank, a.s. Callkonto
Ţivnostenská banka, a.s. TeleBanka
Tabulka 2 Přehled bank poskytujících Phonebanking v ČR
Z tabulky je patrné, ţe telefonní bankovnictví je mezi bankami působícími na českém trhu velice rozšířené. Stejně jako terminologie jednotlivých forem přímého bankovnictví, která dosud není jednotná, má kaţdá konkrétní banka pro svou sluţbu jiný název. Je však zřejmé, ţe banky sázejí na jasnost a přehlednost, aby bylo z názvu patrné, ţe jde o sluţby spojené s vyuţitím telefonu.
U většiny bank jsou sluţby telefonního bankovnictví realizovány prostřednictvím tzv. zelených linek, které jsou bezplatné. Od této skutečnosti jiţ upustila ČSOB a Citibank, takţe klient se alespoň částečně podílí na nákladech spojených s telefonním bankovnictvím. Klienti ČSOB, kteří uskutečňují telefonní bankovnictví prostřednictvím mobilního telefonu si mohou vybrat linku podle svého operátora, coţ částečně tyto náklady sniţuje.
V současné době jsou také rozšířeny tzv. modré linky, kdy klient zaplatí za hovor z jakéhokoli místa v republice cenu místního hovoru.
Je zřejmé, ţe telefonní poplatky jsou vysoké, ať uţ je jejich úhrada na straně banky či klienta. Proto by odborníci z řad informatiků a programátorů měli dbát na to, aby navrţený automatický hlasový systém byl jednoduchý a jeho struktura jasná a přehledná pro klienty.
2.2. GSM Banking v ČR
GSM Banking se díky rozšíření mobilních technologií stává velice oblíbeným nástrojem pro ovládání finančních prostředků. Banky většinou nabízí GSM Banking a Internet Banking v jednom produktovém balíčku, popřípadě jsou obě sluţby zdarma. Z tohoto důvodů se můţe stát mobilní telefon vhodným doplňkem pro aktivní uţivatele internetového bankovnictví. Ve chvílích, kdy nemůţeme vyuţít připojení k Internetu, pouţijeme GSM síť.
Banka Název sluţby Česká spořitelna, a.s. GSM Banking-SIM Toolkit Československá obchodní banka, a.s. ČSOB Mobil 24
eBanka, a.s. GSM SMS SIM Toolkit osobní
Komerční banka a.s. Mobilní banka
GE Money Bank, a.s. Mobil Banka
HVB Bank Czech Republic, a.s. GSM Banking
Reiffeisenbank, a.s. Mobilkonto
Ţivnostenská banka, a.s. Minibanka
Tabulka 3 Přehled bank poskytujících GSM Banking v ČR
Tabulka ukazuje banky, které nabízí aktivní GSM Banking. Ve srovnání s počtem bank, které nabízí telefonní, internetové a domácí bankovnictví je toto číslo niţší, coţ můţe vyvolat diskuse. Mobilní telefon se totiţ díky masovému rozšíření stal velice vhodným komunikačním médiem.
V současné době se mobilní telefon stává u většiny bank jedním z prvků zabezpečení jiných forem přímého bankovnictví, proto bude GSM banking i nadále rozšiřován.
2.3. Wap banking v ČR
Wap banking je spíše neţ plnohodnotná forma přímého bankovnictví pouze jakýsi doplněk k ostatním typům. Slouţí především pro získávání všeobecných informací o bance a jejich produktech, pro samotné aktivní finanční transakce jsou vhodnější ostatní formy e-bankingu.
Banka Název sluţby
eBanka, a.s. WAP Banking osobní
Tabulka 4 Přehled bank poskytujících WAP Banking v ČR
Sluţba umoţňující ovládat finanční prostředky díky technologii WAP se mezi klienty bank působících na českém trhu nedočkala takového přijetí, jaké bylo očekáváno. I přes vysokou mobilitu a spektrum sluţeb, které nabízí zůstává ve stínu ostatních forem
přímého bankovnictví. Tento fakt přispívá k tomu, ţe se sluţba vyskytuje pouze v nabídce eBanky, která stále zůstává na špičce, co se týče rozsahu poskytovaných sluţeb přímého bankovnictví. Díky Wap bankingu eBanky můţe klient zadívat pouze příkaz k úhradě. Ostatní transakce nejsou k dispozici.
Klient tak můţe vyuţít Wapu, kdyţ nemá k dispozici ostatní moţnosti, jak disponovat s finančními prostředky. eBanka ještě nabízí moţnost prohlíţet historii pohybů na účtu klienta.
S wapovou prezentací se můţeme setkat ještě v nabídce Ţivnostenské banky. Jde však pouze o alternativní zdroj bankovních informací, který je přístupný nejen klientům Ţivnostenské banky, ale i široké veřejnosti. V nabídce najdeme informace o bance, jednotlivých produktech, sluţbách a sazebníku. Nechybí ani aktuální kurzy, aktuální úrokové sazby běţných a spořících účtů a termínovaných vkladů.
Klienti Ţivnostenské banky si mohou také prostřednictvím mobilního telefonu a sluţby WAP spočítat výnosy z termínovaných vkladů. Prezentace je nesrovnatelná s aktivními sluţbami přímého bankovnictví, které nabízí eBanka, ale můţe slouţit jako podpůrný prostředek k ostatním sluţbám banky. Ţivnostenská banka nenabízí ţádné aktivní transakce.
2.4. Internet banking v ČR
Internet banking je jednou z nejoblíbenějších sluţeb přímého bankovnictví. Hlavním důvodem je rozšíření připojení k Internetu. Dříve měli přístup k celosvětové internetové síti lidé především ze svých kanceláří a ze škol. V současnosti je Internet nedílnou součástí většiny českých domácností. S tím souvisí také vzrůstající trend informační gramotnosti. Navíc ovládání interrnetového bankovnictví většiny bank je velice snadné a intuitivní.
Díky internetovému bankovnictví je moţné zadávat většinu bezhotovostních operací.
Nabídky jednotlivých bank se však mohou zásadně lišit.
Pokud jde o bezpečnost, snaţí se banky o maximální ochranu přenášených dat při komunikaci s klientem. Nicméně prostředí Internetu není zcela bezpečné, a proto banky musí stále pracovat na zdokonalování bezpečnostních mechanismů. V současné době je nejčastěji pouţíván speciální kód generovaný autentizačním kalkulátorem. Snad ještě lepším způsobem je zaslání tohoto kódu na mobilní telefon klienta. Komunikace mezi bankou a klientem je vţdy kódována.
V souvislosti s bezpečností je nutné zmínit, ţe i přes veškerou snahu bankovních domů o dokonalé zabezpečení, došlo v minulosti k několika úspěšným útokům na účty českých klientů.
Za nejméně bezpečné je povaţováno přihlašování klienta a autorizace plateb pomocí jména a hesla. Pomocí jednoduchého snímače klávesnice je moţné zjistit klávesy, které byly pouţity. Pomocí této kombinace uţ není tak sloţité rozluštit jméno a heslo. Dalším problémem je samotný klient, který si své jméno a heslo poznačí tak, aby ho měl stále k dispozici a „na očích“.
Ani certifikáty vydávané bankami nejsou zcela bezpečné. V dnešní době existují programy, které je dokáţí najít a okopírovat. A to i v případě, ţe jsou uloţeny na externím médiu a klient je připojí jen při podpisu. V tomto případě si program počká na připojení a ihned údaje okopíruje.
Za nejvíce bezpečné se v současné době povaţuje zasílání autorizačních kódů na mobilní telefon klienta. V tomto případě záleţí jen na nás, jak si telefon pohlídáme.
Tomu odpovídá i anketa, která se ptala: Jakou formu zabezpečení internetového bankovnictví povaţujete za nejspolehlivější.
9%
1% 1%
2%
4%
4%
52%
27% Jméno,heslo
Certifikát v souboru Cerifikát na čipové kartě Nešifrované sms Šifrované sms PIN kalkulátor
TAN kódy zasílané poštou Jiný
Obrázek 3 Jakou formu zabezpečení internetového bankovnictví povaţujete za nejspolehlivější Zdroj: http://www.mesec.cz/clanky/zadne-internetove-bankovnictvi-neni-zcela-bezpecne/
Z grafu vyplývá, ţe celých 52 % uţivatelů přímého bankovnictví povaţuje za nespolehlivější zabezpečení internetového bankovnictví přenos autorizačních kódů pomocí šifrovaných sms zpráv. 27 % dotazovaných se přiklání k pouţívání PIN kalkulátorů. S devíti procenty je na pomyslném třetím místě zabezpečení pouţitím certifikátu na čipové kartě. Ostatní metody ( např. kódy zasílané poštou, nešifrované sms ) byly vyhodnoceny jako nejméně spolehlivé pokud jde o oblast zabezpečení internetového bankovnictví.
Pokud jde o nabídku bank působících na českém trhu, klienti mají opravdu z čeho vybírat.
Banka Název sluţby
Bawag Bank IBnet
Citibank, a.s. Citibank Online, Premium, Standart, Euro
Česká spořitelna, a.s. Servis 24 Internetbanking Československá obchodní banka, a.s. ČSOB Internetbanking 24
eBanka, a.s. Internet banking osobní
GE Money Bank, a.s. Internet Banka, Intenet Banka Genius HVB Bank Czech Republic, a.s. Online Banking
ING Bank N.V. ING Konto
Interbanka, a.s. IBnet
Komerční banka, a.s. Mojebanka
Reiffeisenbank, a.s. Webkonto
Volksbank Internet banking
Waldviertler Sparkasse WSPK Internetbanking Ţivnostenská banka, a.s. NetBanka
Tabulka 5 Přehled bank poskytujících Internet Banking v ČR
Internetové bankovnictví dnes patří mezi velice rozšířené sluţby, a proto se s ním můţeme setkat u většiny bank. Na první pohled se tedy můţe zdát, ţe si s výběrem banky nemusíme příliš lámat hlavu. Jednotlivé bankovní domy však nenabízejí své internetové bankovnictví všem. Důvodem je omezení v podobě volby internetového prohlíţeče.
Dominantní postavení Intenet Exploreru způsobilo, ţe některé banky vsadily na jeho oblíbenost mezi uţivateli a své internetové bankovnictví otimalizovaly pouze pro jeden prohlíţeč. Jestliţe tedy náš počítač není vybaven právě Internet Explorerem, měli bychom se při zřizování sluţby internetového bankovnictví informovat, zda banka nabízí i jiné alternativy.
2.5. Homebanking v ČR:
Homebanking, který je obdobou internetového bankovnictví, je v České republice rozšířenou sluţbou a nabídka bank je poměrně široká. Tento fakt souvisí nejen s rozvojem Internetu, ale i podnikání. Homebanking nabízí jistou přidanou hodnotu k internetovému bankovnictví a to právě pro podnikatele a malé a střední podniky.
Klasické internetové bankovnictví není vhodné a příliš pohodlné pro klienty, kteří potřebují provádět finanční transakce několikrát denně a ve velkém mnoţství. Dalo by se říci, ţe díky tomuto nedostatku vznikla novější verze v podobě Home Banking.
Banka Název sluţby
Bawag Bank Gemini
Česká spořitelna, a.s. HomeBanking
Československá obchodní banka, a.s. ČSOB Edifact 24, ČSOB Businessbanking 24, ČSOB MultiCash 24
eBanka, a.s. eKomunikátor
GE Money Bank, a.s. Bank/Klient
HVB Bank Czech Republic, a.s. HomeCash, MultiCash, Gemini Komerční banka, a.s. Profibanka, Mojebanka
První městská banka, a.s. Home banking Reiffeisenbank, a.s. MultiCash, Gemini
Volksbank Homebanking
Waldviertler Sparkasse WSPK Homebanking
Ţivnostenská banka, a.s. Eltrans 2000
Tabulka 6 Přehled bank poskytujících Home Banking v ČR
Z tabulky je patrné, ţe i nabídka home bankingu je poměrně široká. Z názvů jednotlivých sluţeb je zřejmé, ţe banky mají snahu pouţívat odlišnou terminologii neţ v případě klasického internetového bankovnictví, aby byl patrný rozdíl mezi oběmi formami elektronického bankovnictví.
3. Analýza přímého bankovnictví v SR
Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku je přímé bankovnictví velice populárním a stále se rozšiřujícím nástrojem pro zacházení s finančními prostředky.
V současné době působí na trhu 17 bank se sídlem na Slovensku. A dále Československá obchodní banka a.s., pobočka zahraniční banky v SR, která poskytuje bankovní sluţby na základě povolení Národní Banky Slovenska.
Stejně jako v České republice, tak i na Slovensku se klienti mohou setkat s následujícími formami přímého bankovnictví.
Phonebanking GSM banking Internetbanking Homebanking WAP banking
3.1. Phonebanking v SR
Telefonní bankovnictví je na Slovensku oblíbenou a rozšířenou sluţbou přímého bankovnictví. Stejně jako v České republice bylo telefonní bankovnictví první formou, která dosáhla masového rozšíření mezi klienty.
Banka Název sluţby
ČSOB ČSOB Linka 24
Dexia banka Slovensko Phone banking ( pouze info faxem )
Istrobanka PhoneBanking Classic
Callcentrum 0850 111 999
HVB Bank Telefónservis
OTP Banka Slovensko Call centrum
Poštová banka Phone banking
Slovenská sporiteľňa Telephonebanking
Tatrabanka Dialog
UniBanka UniTel
VÚB Sluţba KONTAKT
Tabulka 7 Přehled bank poskytujících Phone banking v SR
Telefonní bankovnictví je v nabídce slovenských bank velice častou poloţkou.
Terminologie spojená se sluţbou phonebanking je přehledná a výstiţná, takţe klient přesně ví, co můţe od dané sluţby očekávat.
3.2. GSM Banking v SR
Bankovnictví s vyuţitím mobilních telefonů je na Slovensko v dnešní době velice rozšířené. Dříve byli klienti omezováni vzájemnými vztahy mezi bankami a mobilními operátory. Některé banky totiţ neměly smlouvy o poskytování sluţeb se všemi operátory, kteří působily na trhu. V dnešní době mají banky GSM bankovnictví optimalizovány pro všechny mobilní sítě. Navíc klient můţe mít na jedné bankovní SIM kartě více aplikací od různých bank.
Banka Název sluţby
Privatbanka GSM banking
ČSOB ČSOB Mobil 24
Dexia banka Slovensko Mobile Banking
SMS notifikácia ( pouze info )
Istrobanka Mobilbanking Classic
Mobilbanking for GSM
Komerční banka GSMbanking
Ľudová banka lubasms,lubamobil
OTP Banka Slovensko Mobil banking
Poštová banka GSM banking, GSM banking plus
Slovenská sporiteľňa Mobilbanking
Tatrabanka Mobil Banking
UniBanka GSM Banking
Tabulka 8 Přehled bank poskytujících GSM banking v SR
GSM bankovnictví nabízí na Slovensku většina bank působících na trhu. Kromě klasického GSM bankovnictví se můţeme setkat i s informačními sluţbami. Jde spíše o jakýsi doplněk k elektronickému bankovnictví. Klient si ke sluţbám přímého bankovnictví můţe nastavit například zasílání informací o pohybu na účtu na mobilní telefon ( popř. elektronickou poštou ).
U těchto doplňkových sluţeb je moţné nastavit, o kterých pohybech ( např.nad určitou výši ) a jak často mají být zasílány. V případě, ţe se klienti naučí vyuţívat tyto doplňkové sluţby, můţe dojít k ušetření dalších nákladů, které jsou spojené s papírovými bankovními výpisy. Jestliţe má klient jasné a okamţité informace o pohybech na účtu, pak není závislý na výpisu, který je zasílán bankou zpravidla jednou měsíčně. Některé banky nabízí vyuţití některých sluţeb zdarma, jestliţe klient přistoupí na podmínku, ţe mu bude výpis zasílán pouze jednu za tři měsíce.
3.3. Wap banking v SR
Wap banking nepatří mezi nejrozšířenější sluţby, protoţe spíše neţ aktivní operace poskytuje informace o bance a jejich produktech. Samozřejmě v dnešní době, kdy je většina telefonů vybavena wap technologií, je moţné vyuţít internetu v mobilu a informovat se o aktuální nabídce bank.
Banka Název sluţby
Dexia Banka Slovensko Wap banking
Istrobanka Wap banking
Ľudová banka Wap banking
Poštová banka Wap banking
Tabulka 9 Přehled bank poskytujících WAP banking v SR
Z tabulky je patrné, ţe WAP banking nepatří na Slovensku mezi příliš oblíbené a rozšířené sluţby. Spíše neţ nevýhody této formy bankovnictví pro tento fakt svědčí naopak široká nabídka a dostupnost ostatních sluţeb. Například ve srovnání s internetovým bankovnictvím, kdy je podmínkou stejně jako v tomto případě přístup k Internetu, je Wap nepřehledným průvodcem při komunikaci mezi bankou a jejím klientem.
3.4. Internet banking v SR
Internetové bankovnictví je na Slovensku velice oblíbenou a rozšířenou formou přímého bankovnictví. Jeho oblíbenost stále vzrůstá a tento trend bude jistě pokračovat i v budoucnu.
Banka Název sluţby
Privatbanka Internet banking
ČSOB ČSOB Internetbanking 24,
ČSOB Businessbanking 24
Dexia banka Slovensko e-Banka
HVB Bank Online banking
Istrobanka Internetbanking Classic
Internetbanking for PDA4
ING Internetové bankovníctvo
ING Online
Komerční banka Internetbanking
Ľudová banka lubaiba
OTP Banka Slovensko Internet banking
Poštová banka Internet banking
Slovenská sporiteľňa Internetbanking
Tatrabanka Internet banking
UniBanka Internet Banking
VÚB Internet banking, Internet banking plus
Tabulka 10 Přehled bank poskytujících Internet banking v SR
Nabídka internetového bankovnictví je na Slovensku opravdu široká. Terminologie slovenských bank je velice podobná, coţ můţe být velkou výhodou pro dosud neznalé klienty. Internetové bankovnictví je v dnešní době moţné povaţovat za samozřejmou poloţku v nabídce bank.
Této skutečnosti jsou si slovenské bankovní domy vědomy, takţe klienti mají opravdu z čeho vybírat. Jediným zádrhelem pro klienty by mohlo být omezení v podobě internetového prohlíţeče. Klienti, kteří pouţívají jiný prohlíţeč neţ Internet Explorer by se měli u své banky informovat, zda jim nabízí i jinou alternativu.
4 Internetbanking for PDA forma bankovnictví pro tzv.inteligentní mobilní přístroje-PDA, optimalizace pro minimální objem přenášených dat.
