VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE
FAKULTA MEZINÁRODNÍCH VZTAHŮ
MEZINÁRODNÍ POLITIKA A DIPLOMACIE
Nelegální obchodování s lidmi:
Komparativní případová studie OBSE a RE
Diplomová práce
Autorka: Bc. Karolína Kopková
Vedoucí práce: Ing. Zbyněk Dubský, Ph.D. Praha, 2021
PROHLÁŠENÍ
Čestně prohlašuji, že jsem diplomovou práci s názvem „Nelegální obchodování s lidmi:
Komparativní případová studie OBSE a RE“ vypracovala samostatně. Veškerá použitá literatura je řádně označena a uvedena v přiloženém seznamu literatury.
V Praze dne 08.12.2021 _________________________
Bc. Karolína Kopková
PODĚKOVÁNÍ:
Na tomto místě bych ráda upřímně poděkovala Ing. Zbyňku Dubskému, PhD. za jeho cenné rady, trpělivost, vstřícnost, aktivní přístup a čas věnovaný odbornému vedení této diplomové práce. Za neomezenou podporu při psaní i studiu bych také ráda poděkovala mému příteli.
OBSAH
ÚVOD ... - 1 -
1. NELEGÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ S LIDMI: VÝCHODISKA A METODOLOGIE VÝZKUMU ... - 5 -
1.1. NELEGÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ SLIDMI ... -5-
1.2. NELEGÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ SLIDMI AMEZINÁRODNÍ ORGANIZACE A REŽIMY... -8-
1.3. METODOLOGICKÁ VÝCHODISKA A RESEARCH DESIGN ... -16-
2. ANALÝZA DOKUMENTŮ OBSE A RE ... - 23 -
2.1. NELEGÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ SLIDMI VPOJETÍ OBSE ... -23-
2.2. OBSAHOVÁ ANALÝZA AKČNÍHO PLÁNU OBSE PRO BOJ PROTI OBCHODOVÁNÍ S LIDMI ... -27-
2.3. NELEGÁLNÍ OBCHODOVÁNÍ SLIDMI VPOJETÍ RE ... -35-
2.4. OBSAHOVÁ ANALÝZA ÚMLUVY RADY EVROPY O OPATŘENÍCH PROTI OBCHODOVÁNÍ S LIDMI ... -39-
3. KOMPARACE PŘÍSTUPU ORGANIZACÍ OBSE A RE K ŘEŠENÍ PROBLÉMU NELEGÁLNÍHO OBCHODOVÁNÍ S LIDMI ... - 47 -
3.1. KOMPARACE AKČNÍHO PLÁNU OBSE A ÚMLUVY RE ... -49-
3.2. DISKUZE ... -55-
ZÁVĚR ... - 61 -
SEZNAM OBRÁZKŮ, TABULEK A GRAFŮ ... - 64 -
ZDROJE ... - 65 -
Seznam zkratek
ASEAN The Association of Southeast Asian Nations Sdružení národů jihovýchodní Asie
ČS Členské státy
EU Evropská unie
GRETA Group of Experts on Action against Trafficking in Human Beings Expertní skupina pro potírání obchodování s lidmi
KBSE Konference pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
LP Lidská práva
MC Ministerial Council Ministerská rada
MO Mezinárodní organizace
NRM Národní referenční mechanismus
OBSE Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
ODIHR OSCE Office for Democratic Institutions and Human Rights OBSE Úřad pro demokratické instituce a lidská práva
OSN Organizace spojených národů PS Participující státy
RE Rada Evropy
SR/CTHB Special Representative on Combating Trafficking in Human Beings Zvláštní zmocněnec pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi
THB Trafficking in Human Beings Nelegální obchodování s lidmi UNICEF United Nations Children’s Fund
Dětský fond Organizace spojených národů
UNODC United Nations Office on Drugs and Crime Úřad OSN pro drogy a kriminalitu
USA United States of America Spojené státy americké
Úvod
„Human trafficking is a crime against humanity. We must unite our efforts to free the victims and stop this increasingly aggressive crime which threatens not only individuals
but the basic values of society and of international security and justice, to say nothing of the economy, and the fabric of the family and our coexistence.“
- Papež František, 12.12.2013
Nelegální obchodování s lidmi (THB) je formou novodobého otroctví a v posledních třiceti letech stále nabývá na síle. Každý rok je obchodováno s miliony mužů, žen i dětí.
Oběti obchodování s lidmi bývají dlouhodobě vykořisťovány a nemají žádný přístup k pomoci. Trauma doprovází celý zbytek jejich života. Pachatelé zůstávají skryti a v naprosté většině případů se vyhnou trestu za své činy. Nelegální činnost pachatelům navíc vynáší značné sumy peněz při nízké míře rizika. Fenomén nelegálního obchodování s lidmi nezná hranic, a proto se mu věnuje řada mezinárodních organizací. Žádný stát není schopen problém vyřešit sám a musí spolupracovat s ostatními aktéry mezinárodních vztahů. I přes veškeré snahy mezinárodního společenství se však problém nedaří ani zdaleka vyřešit, či alespoň zmírnit.
Je bezesporu, že problematika nelegálního obchodování ovlivňuje všechny části světa.
Počet obětí neustále roste. Pandemie COVID-19 navíc představila pro pomoc obětem nové výzvy. Většina obětí je v této těžké době odstřižena od společnosti a je plně závislá na svých tyranech. Způsoby vykořisťování se přesouvají do online prostředí, které staví další překážky při vyšetřování zločinu.
Diplomová práce reflektuje sílící význam fenoménu porušování lidských práv, navíc spojených s bezpečností. Otázka nelegálního obchodování s lidmi zahrnuje komplexní problémy jako jsou lidská práva, bezpečnost států nebo zapojení mezinárodních organizací. Tyto komplexní problémy je potřeba řešit holistickým přístupem, který zastávají některé mezinárodní organizace.
Autorku diplomové práce zajímalo, jakým způsobem jsou dnešní mezinárodní organizace schopny řešit problémy překračující hranice jednotlivých států. Na problém nelegálního obchodování autorka narazila již na stáži v Organizaci pro bezpečnost a spolupráci
v Evropě (OBSE), proto je v práci porovnávána právě tato organizace. Druhou organizací byla vybrána Rada Evropy (RE), jelikož ta je pro účely komparace v této oblasti OBSE nejblíže. Obě organizace působí v evropském prostoru, státy zapojené do těchto organizací se navíc z významné většiny překrývají. Organizace dále přijaly stejnou definici nelegálního obchodování s lidmi vycházející z Palermského protokolu Organizace spojených národů (OSN) a chápou tak principy zločinu stejným způsobem.
Konečně mají obě organizace vnitřní struktury, které se zabývají přímo tímto fenoménem.
Je zajímavé, že právě tyto dvě organizace působící na téměř totožném území se zabývají stejným problémem. Obě organizace ale vznikly z jiných důvodů a za jiným účelem, a právě v tom se mohou ve svých přístupech lišit. OBSE jako bezpečnostní platforma pro dialog je organizací kolektivní bezpečnosti a řeší primárně zachování dialogu mezi státy evropského prostoru. Kdežto RE vzniknuvší po druhé světové válce na hodnotách lidských práv, demokracie a vlády práva má za cíl dosáhnout větší jednoty mezi členskými státy a usiluje o rozvoj společných demokratických principů.
Problematika nelegálního obchodování s lidmi je navíc tak komplexní, že ani světové mezinárodní organizace, jako je OSN, nemohou fenomén obsáhnout ze všech úhlů pohledu. Lze tak předpokládat, že se regionální mezinárodní organizace OBSE a RE budou nejspíše zabývat pouze určitou výsečí témat, do které investují své finanční i lidské zdroje, které jim státy v omezené míře poskytují. Témata, kterým se jednotlivé organizace věnují lze zjistit např. z jejich předních dokumentů, které se zabývají problematikou nelegálního obchodování s lidmi.
Cílem práce je tedy porovnat přístup obou aktérů k nelegálnímu obchodování s lidmi pomocí jejich vlastních klíčových dokumentů. Hlavním dokumentem zabývajícím se THB je pro OBSE Akční plán pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi a pro Radu Evropy Úmluva RE o opatřeních proti obchodování s lidmi. K naplnění tohoto základního cíle byly formulovány dvě výzkumné otázky:
1) Jaká témata komunikují OBSE a RE ve svých hlavních dokumentech týkajících se nelegálního obchodování s lidmi?
2) Ovlivňuje charakter organizací způsob, jakým pohlížejí na problematiku nelegálního obchodování s lidmi?
Pro zodpovězení výzkumné otázky je třeba stanovit vhodnou metodologii zkoumání. Tato diplomová práce spadá do metody komparativní případové studie, v rámci které je konkrétně použita metoda obsahové analýzy. Pro tuto práci byla vybrána právě obsahová analýza, jelikož právě ta nám umožní detailní zkoumání dokumentů obou organizací.
V dokumentech je zkoumána četnost klíčových slov, která se v daných textech vyskytují nejčastěji. Vybrané dokumenty jsou pro obsahovou analýzu použity celé, do četnosti se ale počítají pouze slova, která nesou nějaký význam. Např. pokud se klíčové slovo v textu vyskytuje jako součást názvu jiného mezinárodního dokumentu, není tato zmínka do četnosti počítána. Započítání i takových zmínek by mohlo vést ke zkreslení, jak moc se danému tématu organizace věnuje.
Analýza v této diplomové práci neprobíhá pouze na úrovni četností klíčových slov ve vybraných dokumentech. Klíčová slova jsou také zasazena do kontextu v rámci jednotlivých dokumentů. Většina klíčových slov se u obou organizací překrývá, samozřejmě ale nejsou naprosto všechna klíčová slova pro OBSE a RE stejná. Ta klíčová slova, která jsou součástí obsahové analýzy pouze jedné z organizací, jsou následně při komparaci analyzována i u dokumentu druhé organizace (pokud je vůbec obsahuje).
Z výše uvedeného vyplývá obsah práce. Práce je členěna do tří hlavních kapitol. V první kapitole, neboli teoretické části práce, jsou stručně definovány základní pojmy a následně jsou představena metodologická východiska. Nejprve je nutné vymezit problematiku nelegálního obchodování s lidmi a trendy posledních let v této oblasti. Pro orientaci v praktické části je také na místě stručně charakterizovat obě organizace a představit jejich vnitřní instituce, které byly zřízeny pro řešení THB.
Praktická část této diplomové práce je komparativní případová studie zaměřená na srovnání organizací OBSE a RE v oblasti nelegálního obchodování s lidmi. Pro zodpovězení první výzkumné otázky je nejdříve nutné čtenáři v druhé kapitole představit Akční plán OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi. Po představení obsahu tohoto předního dokumentu OBSE následuje samotná obsahová analýza. Stejný postup je zvolen i pro Radu Evropy a její Úmluvu o opatřeních proti obchodování s lidmi.
Organizace jsou řazeny dle abecedy.
Stěžejním úkolem je zasadit vzešlé poznatky do reality tak, aby bylo možné analýzu správně vyhodnotit a zodpovědět na stanovené výzkumné otázky. Poslední kapitola této diplomové práce se proto věnuje srovnání obsahových analýz vybraných dokumentů a
tím i tématům, která obě organizace komunikují. Pro hlubší porozumění je nutné dokumenty a organizace zasadit do širšího kontextu a provést diskuzi, což nám pomůže zodpovědět druhou výzkumnou otázku. Při srovnávání je nutné brát v potaz, že téměř na stejném prostoru evropského kontinentu působí dvě regionální organizace – OBSE a RE – zabývající se touto problematikou. Může se tedy zdát, že jedna z organizací by tento fenomén mohla opustit a nechat tak prostor a finanční prostředky pouze pro druhou organizaci v regionu.
Co se týče použité literatury, v práci jsou využity především primární zdroje. Většina této diplomové práce se týká dvou základních dokumentů OBSE a RE, ty tedy tvoří dva přední zdroje. Naprosto zásadním dokumentem v oblasti THB je navíc Palermský protokol OSN, na který se obě organizace odkazují. Palermský protokol jako první ukotvil definici nelegálního obchodování s lidmi. Pro zasazení problematiky do kontextu je také využíváno dalších dokumentů vybraných organizací, které lze nejčastěji nalézt na oficiálních internetových stránkách organizací v jejich online knihovnách. Samotnému fenoménu nelegálního obchodování s lidmi se dále věnuje řada renomovaných autorů, v textu je čerpáno z několika monografií a odborných článků. Citovanými autory je např.
Kevin Bales, který je navíc i jedním z autorů globálního indexu otroctví, a Ron Soodalter.
Jejich společnou stěžejní publikací je The Slave Next Door: Human Trafficking and Slavery in America Today (lze přeložit jako Otrok od vedle: obchodování s lidmi a otroctví v dnešní Americe). Při vybírání vhodné metodologie výzkumu bylo čerpáno především z knih profesora Petra Druláka Jak zkoumat politiku: Kvalitativní metodologie v politologii a mezinárodních vztazích a Metodologie výzkumu politiky napsanou se spoluautorem doktorem Vítem Benešem.
1. Nelegální obchodování s lidmi: východiska a metodologie výzkumu
1.1. Nelegální obchodování s lidmi
Nelegální obchodování s lidmi existuje již několik století a dnes je součástí novodobého otroctví. Jelikož pro tento celosvětově rozšířený jev nejsou na překážku státní hranice, je problematika řešena na půdě několika mezinárodních organizací (MO). Žádná organizace, stát, ani expert ale ani v dnešní vyspělé době nedokáže určit přesná čísla.
Počet obětí, stejně jako pachatelů, zůstává neznámý. Podle nejnovějšího reportu Mezinárodní organizace práce, patřící pod OSN, bylo 40 milionů lidí prohlášeno za oběti nelegálního obchodování s lidmi.1 Toto číslo ale může být nepřesné. Rada pro mezinárodní vztahy naopak odhaduje 25 milionů obětí.2 Můžeme tak konstatovat, že obchodování s lidmi je velmi dobře skrýváno. Odhaduje se, že naprostá většina pachatelů zatím nebyla odhalena, a počet obětí roste každý den.
Nelegální obchodování s lidmi nabralo na objemu především po rozpadu bipolárního rozdělení světa kvůli zrychlující globalizaci a hustší propojenosti světa.3 Otevřené ekonomiky vytvářejí vstřícnější prostředí pro rychlejší pohyb osob, zboží i kapitálu.
Takové prostředí je ale přívětivé i pro nelegální obchodování s lidmi. Mezinárodní organizace pro řešení tohoto zločinu vytvořili desítky doporučení, akčních plánů, analýz a dalších dokumentů. I přes veškerou snahu mezinárodního společenství je každý rok nelegálně obchodováno s miliony mužů, žen i dětí. Podle ODIHR přibude každý rok 40 milionů obětí moderního otroctví. Počet identifikovaných obětí je ale méně než jedno procento.4
Nezákonné obchodování s lidmi je hrubé porušování lidských práv, základních svobod a lidské důstojnosti. Často se jedná o formu násilí páchaného na ženách a dětech. Podíl
1 Global estimates of modern slavery. International Labour Office. 2017.
2 Council on Foreign Relations. Ending Human Trafficking in the Twenty-First Century. 2021. s. 1.
3 BALES, SOODALTER. The Slave Next Door: Human Trafficking and Slavery in America Today.
2010. s. 28.
4 OSCE. ODIHR Annual Report 2019. s. 28.
dívek a žen se podle OBSE momentálně pohybuje okolo devadesáti čtyř procent.5 Naopak dle UNICEF tvoří dětské oběti téměř třetinu celosvětového obchodu s lidmi.6 Oběti jsou drženy v neznámém a izolovaném prostředí, kde bývají pod hrozbou násilí nuceny pracovat. Pachatelé oběti také často varují před snahou o útěk nebo navázáním kontaktu s úřady s odkazem na možné potrestání dané osoby či její rodiny.7 V případě mezinárodního THB oběti většinou ani nemluví místním jazykem, a hned na začátku jsou zbaveny svých osobních dokumentů. Tím jsou silně závislé na svých vykořisťovatelích.
Oběti nemají ani žádnou alternativu kam jít v případě, že by se mohly volně pohybovat, jelikož jim vykořisťovatelé zajišťují kontakt s vnějším světem, dodávají vodu, potravu a místo, kde spát. Oběti navíc většinou ani nemají povědomí o svých právech.8
Kromě toho, že je nelegální obchodování s lidmi vážným porušováním lidských práv, ovlivňuje také otázky národní bezpečnosti, hospodářského růstu a udržitelného rozvoje.
Zločin přispívá k vysokým ekonomickým ztrátám. Celkové ekonomické ztráty vzniklé THB jsou Radou pro mezinárodní vztahy odhadovány až na 21 miliard dolarů. Většinu z této částky tvoří ušlý příjem v důsledku nevyplacených mezd.9 Podle Europolu za rok 2020 zabavila EU10 v souvislosti s THB peníze a majetek v celkové hodnotě 4,2 milionů euro.11 Bohužel se ale jedná pouze o zlomek toho, co si pachatelé touto aktivitou opravdu vydělají.
Zisky z obchodování podporují činnost nadnárodních zločineckých organizací a dalších extremistických skupin. Tyto skupiny pak mohou destabilizovat národy a narušovat mír.12 Mezinárodní organizovaný zločin si svým počínáním za nucené práce vydělá okolo 150 miliard dolarů ročně.13 Tím se tato aktivita stává jednou z nejlukrativnějších zločinů
5 OSCE. Statement by OSCE SR/CTHB on need to strengthen anti-trafficking efforts in a time of crisis.
2020.
6 UNICEF. Children make up almost one-third of all human trafficking victims worldwide. 2018.
7 BALES, SOODALTER. The Slave Next Door: Human Trafficking and Slavery in America Today.
2010. s. 212.
8 OSCE. Office of the Special Representative and Co-ordinator for Combating Trafficking in Human Beings.
9 Council on Foreign Relations. Ending Human Trafficking in the Twenty-First Century. 2021. s. V.
10 Státy EU tvoří zhruba polovinu PS OBSE a ČS RE.
11 Europol. General Factsheet – Operational Action Plans. 2020. s. 6
12 Council on Foreign Relations. Ending Human Trafficking in the Twenty-First Century. 2021. s. V.
13 International Labour Office. Profits and poverty: The economics of forced labour. 2014. s. 13.
na světě. Obchodování s lidmi navíc nese pouze velmi malé riziko. Zároveň je vše poháněno rostoucí poptávkou po levné pracovní síle či sexuálních službách a vymáhání práva není ani v nejvyspělejších zemích světa dostatečné.14
Nelegální obchodování s lidmi je těžké právně vymezit, protože jde o komplexní problém. Každá MO zabývající se nelegálním obchodováním s lidmi hledí na problém vždy z trochu jiného úhlu pohledu a vychází tak z jiné definice. Teprve až v roce 2000 byl podepsán Palermský protokol15, ve kterém byla definice zakotvena: „Obchodováním s lidmi se rozumí najímání, doprava, transfery, ukrývání, přijímání osob pod hrozbou nebo za použití síly či jiných forem nátlaku, únosem, lstí, podvodem, zneužitím pravomoci nebo situace bezbrannosti, za použití, poskytnutí, získání peněz nebo prospěchu k získání souhlasu pro ovládání osoby jinou osobou, za účelem vykořisťování. Vykořisťování zahrnuje minimálně vykořisťování prostitucí jiných nebo jinými formami sexuálního vykořisťování, nucenou prací nebo službami, otroctvím nebo praktikami podobnými otroctví, nevolnictví nebo odstraňování orgánů.“ Tuto definici následně přebralo několik mezinárodních organizací, např. právě OBSE a RE. I dnes je nejčastější formou obchodování s lidmi právě sexuální vykořisťování. Podle reportu UNODC tvoří tato forma vykořisťování zhruba 50 procent. Druhou nejčastější formou jsou pak nucené práce (zhruba 38 %).16 Běžné jsou ale i starší formy vykořisťování obětí, např. žebráctví, nucené svatby, nebo práce v textilním průmyslu a v rybolovu.
Zločiny jsou v drtivé majoritě případů vykonávány početnější skupinou zločinců, ale nelegální obchodování může být pácháno i pouhou jednou osobou. Nezákonná činnost začíná osobou, která zprostředkovává migraci obětí. Posledním článkem procesu je osoba, která si oběť koupí za některým z účelů jmenovaným v Palermském protokolu.17 Aby byl přístup k problematice komplexní, je nutné klást důraz právě na trestání pachatelů. Osoby, které spáchaly zločin je nutné předvést před orgány justice a domoci se spravedlnosti. Odsouzení pachatelů může fungovat jako efektivní preventivní opatření
14 BIGIO, VOGELSTEIN. Human Trafficking’s Hidden Toll. 2021.
15 OHCHR. Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons Especially Women and Children. 2000.
16 UNODC. Global Report on Trafficking in Persons. 2020.
17 OHCHR. Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons Especially Women and Children. 2000.
či jako součást citlivé práce s oběťmi.18 Dle zprávy UNODC o obchodování s lidmi z roku 2018 ale zůstává míra odsouzení pachatelů zločinu v celosvětovém měřítku nízká.19 Míra odsouzení se v některých světových regionech zvyšuje, na druhou stranu jiné regiony se problematice nevěnují vůbec. Právě v těchto částech světa je nelegální obchodování s lidmi alarmující. Jedná se například o země východní Afriky (Jižní Súdán, Eritrea) nebo jihovýchodní Asie (Čína, Barma, Malajsie).20 Současně je nezbytné dodat, že vyšší míra odsouzených pachatelů nemusí znamenat pokrok státu v odhalování zločinů, ale může naznačovat nárůst počtu obětí nelegálního obchodování.
Zároveň je nutné rozlišovat mezi pojmem obchodování s lidmi (trafficking) a pašování migrantů (smuggling). Obě aktivity spočívají v utajování a provádění nezákonné činnosti.
Pašování může být s nelegálním obchodováním přímo propojeno, např. tak, že celý proces začne jako pašování migranta, který je následně prodán k vykořisťování. Obě trestné činnosti se ale výrazně liší. „Pašování migrantů znamená zprostředkování, za účelem získání ať již přímo nebo nepřímo, finančního nebo jiného hmotného prospěchu z ilegálního vstupu osoby do státu, jehož tato osoba není státním občanem nebo tam nemá trvalý pobyt.“21 Mezi hlavní rozdíly pašování a obchodování s lidmi tedy patří;
obchodování s lidmi většinou obsahuje nějakou formu nátlaku, kterým je oběť nucena dělat požadovanou činnost; obchodování s lidmi může probíhat i v rámci jednoho státu, případně hranice může být překročena legálně, oproti čemuž pašeráctví je provozováno právě za účelem překročení hranic nelegální cestou.22
1.2. Nelegální obchodování s lidmi a mezinárodní organizace a režimy
Vzhledem k výše zmíněné rozsáhlosti celé problematiky je jasné, že jednotlivé státy samy na řešení této problematiky nestačí. V případech, kdy chtějí státy řešit mezinárodní
18 OSCE Action Plan to Combat Trafficking in Human Beings. 2003. s. 1.
19 UNODC. Global Report on Trafficking in Persons. 2018.
20 USA Department of State. Trafficking in Persons Report. 2021. s. 68-73.
21 UNODC. Protocol against the Smuggling of Migrants by Land, Sea and Air. 2000.
22 BALES. What predicts global trafficking? 2007. s. 269.
problematiku, využívají k tomu mezinárodních režimů. Mezinárodní režimy jsou
„kooperativní instituce, které se vyznačují formálními a neformálními, právními a neprávními strukturami, principy, normami, pravidly a postupy a které zpracovávají konflikty mezi konkurujícími si národními státy (popř. za přítomnosti ostatních aktérů).“23 Režimy se ale od všeobecného mezinárodního uspořádání liší, soustředí se totiž jen na určité téma. Mezinárodní režimy jsou trvalá uspořádání pravidel mezi aktéry mezinárodních vztahů, regulující chování a očekávání v určitém politickém prostoru.
Pomáhají tak jednotlivým aktérům v interdependentním světe, ve kterém jim usnadňují orientaci.24
Mezinárodní režimy ale nejsou totožné s mezinárodními organizacemi, jelikož MO mají jasné právní postavení, rozdělení činností i formální struktury. Mezinárodní režimy jsou však často na MO odkázány, např. při dohledu nad dodržováním stanovených pravidel nebo při sběru a toku informací.25 Tato diplomová práce se zabývá dvěma případy, které řeší fenomén nelegálního obchodování s lidmi v evropském regionu. V našem případě je tedy jak OBSE, tak RE součástí mezinárodního režimu, který se snaží problém regulovat.
Obě organizace ale patří i do jiných mezinárodních režimů; OBSE bude součástí i bezpečnostních režimů, RE bude naopak zapojena do lidskoprávních režimů.
Státy tedy v rámci nalezení řešení problému musí spolupracovat. Kromě bilaterálních smluv o spolupráci mezi státy bylo podepsáno několik dohod o spolupráci na půdách několika mezinárodních organizací. MO věnující se nelegálnímu obchodování s lidmi jsou kromě OBSE a RE např.: OSN, EU, Africká unie nebo ASEAN.26 Proti tomuto zločinu jsou tedy snahy vyvíjeny ve všech částech světa. Zástupci států v politických orgánech mezinárodních organizací vytvářejí a přijímají mezinárodní smlouvy, které jsou dnes hlavním zdrojem standardů lidských práv (LP). Takové smlouvy musí státy po podpisu ještě ratifikovat, a tím se pro ně stávají právně závazné. Úmluvám často předchází nezávazné prohlášení nebo usnesení se stejným obsahem vydané politickým
23 MÜLLER. Die Chance der Kooperation: Regime in den internationalen Beziehungen. 1993. s. 26–53.
24 WAISOVÁ. Teorie mezinárodních režimů. 2002. s. 50-51.
25 Tamtéž. s. 51.
26 Další mezinárodní a regionální organizace věnující se THB lze najít např. na stránkách Ministerstva zahraničních věcí USA: https://2009-2017.state.gov/j/tip/rls/tiprpt/2015/243373.htm.
nebo parlamentním orgánem dané organizace. Tyto dokumenty ale nejsou právně závazné, mají spíše morální autoritu a slouží pro vyjádření postoje daného státu.27
Je nutné mít na paměti, že MO, spolu s jejich instrumenty, nemohou problém samy vyřešit. Organizace jsou zcela závislé na vůli států, tedy jejich členů. Každý stát pak musí mít dostatečnou politickou vůli pro řešení této problematiky. Navíc bylo prokázáno, že v několika případech činnost organizace podporovala THB, nejznámější případy čítají angažovanost OSN v Kosovu a Bosně a Hercegovině. Byly to ale právě OBSE a RE, které usilovaly o vznik instituce ombudsmana, která by svou činností kontrolovala, mimo jiné, i mise mezinárodních organizací.28
Mezinárodní společenství zakomponovalo problematiku nelegálního obchodování s lidmi do několika důležitých mezinárodních dokumentů a ustanovilo definici tohoto zločinu v Palermském protokolu. Demonstruje tak jasnou snahu o všeobecné přijetí jednotné definice a implementace navrhovaných řešení napříč světovými regiony. V další části této kapitoly následují dva příklady, které se problému THB věnují v evropském regionu a pracují právě s definicí z Palermského protokolu; OBSE a Rada Evropy.
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě
Organizace pro bezpečnost a spolupráci v Evropě je největší regionální bezpečnostní organizací. OBSE je aktivní v oblasti Evropy, Severní Ameriky, Kavkazu a Střední Asie a má 57 participujících států (PS). Organizace vznikla v 90. letech, kdy se transformovala z Konference o bezpečnosti a spolupráce v Evropě (KBSE) vzniknuvší na počátku 70. let 20. století. KBSE byla pořádána pouze příležitostně a neměla stálou byrokracii. OBSE si po své předchůdkyni KBSE ponechala funkci fóra a přidala k němu stálý sekretariát, který může monitorovat bezpečnostní hrozby v Evropě, poskytovat rady a odborné znalosti
27 Council of Europe et al. Standard-setting Through Monitoring: The Role of Council of Europe Expert Bodies in the Development of Human rights. 2011. s. 17.
28 HIRSCHMANN. Guarding the guards: Pluralist accountability for human rights violations by international organisations. 2019.
v oblasti budování institucí a demokracie. Dnešním primárním cílem OBSE je vedení politického dialogu.29
OBSE chybí právní subjektivita, jelikož nebyla založena zakládající, ani jinou podobnou, smlouvou. Organizace funguje na principu konsensu, což v mnoha případech ztěžuje její práci. Všechny státy jsou si tak rovné. To může být považováno za její nevýhodu, ale i výhodu. Nevýhodou je, že může být těžké uzavřít kompromis v tak rozmanitém prostředí.
Za výhodu může být bráno to, že organizace svými výstupy vždy mluví jednotným hlasem.30 Státy se ale shodují, že v dnešních podmínkách by organizace nejspíše ani nevznikla. Experti navíc tvrdí, že reforma může být úspěšná právě například „větším důrazem na transnacionální hrozby jako je obchodování s lidmi a se zbraněmi“.31 Specifikem OBSE je, že k bezpečnosti přistupuje holistickým přístupem. Na bezpečnost pohlíží z hlediska tří dimenzí: politicko-vojenské, ekonomicko-environmentální a lidskoprávní. Nelegálním obchodováním s lidmi se zabývají všechny dimenze, ale každá z trochu jiného úhlu pohledu. První dimenze pohlíží na THB jako na bezpečnostní hrozbu pro státy. Druhá dimenze se soustředí na vyšetřování zločinu skrze finanční toky a na ekonomické ztráty utrpěné kvůli THB. Třetí dimenze bere v potaz lidskoprávní otázky týkající se obětí THB.
Aktivity organizace jsou soustředěny na dosažení a udržení bezpečnosti skrze prevenci konfliktů, včasné varování, zvládání krizí a postkonfliktní rehabilitaci. OBSE také poskytuje řadě PS podporu při budování demokracie a právního státu. Nejčastějšími aktivitami organizace jsou monitoring svobodných a spravedlivých voleb, odborné semináře či tréninky pro státní zaměstnance, především pro policejní složky. Podpora je většinou využívána prostřednictvím 15 aktivních polních misí, které působí téměř ve všech státech na území Balkánu, Kavkazu a Střední Asie.32 Většina polních misí zařadila řešení THB do svých agend, například skrze pořádání odborných seminářů nebo spouštění kampaní pro zvyšování povědomí o problému.
29 BARKIN. International Organization: Theories and Institutions. 2013. s. 79-80.
30 OSCE. Who we are.
31 DOMINGUEZ. The OSCE: Soft Security for a Hard World: Competing Theories for Understanding the OSCE. 2014. s. 120.
32 OSCE. Where we are.
První instituce OBSE, která se problematice nelegálního obchodování s lidmi začala věnovat, je Úřad pro demokratické instituce a lidská práva (ODIHR). Podle klíčového dokumentu OBSE má v oblasti THB na starost asistenci PS při zavádění nové legislativy a prosazování reformního úsilí v souladu s mezinárodními standardy.33 Velmi důležitou součástí aktivit ODIHR je pomoc při zřizování národních referenčních mechanismů v PS.34 ODIHR má také zvyšovat povědomí o problému a podporovat spolupráci mezi úřady, občanskou společností i PS navzájem.35
Pro účely této práce je nutné zmínit i stěžejní instituci v rámci OBSE, která řeší nelegální obchodování s lidmi. Funkce Zvláštního zmocněnce pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi (SR/CTHB36) byla zřízena v roce 2003 jako mechanismus, který má podporovat implementaci závazků v boji proti nezákonnému obchodování s lidmi.
SR/CTHB existuje jako zvláštní jednotka v rámci Sekretariátu organizace. Na konci roku 2019 byl Zvláštním zmocněncem jmenován Američan Valiant Richey.37
Zvláštní zmocněnec především asistuje PS v implementaci Akčního plánu OBSE a zajišťuje koordinaci všech tří dimenzí i orgánů organizace. Dále úzce spolupracuje s ODIHR a polními misemi a snaží se zvyšovat veřejné i politické povědomí o THB.
Instituce navíc slouží jako platforma pro výměnu informací a zkušeností mezi jednotlivými PS, odborníky, národními zpravodaji či neziskovým sektorem.
V neposlední řadě SR/CTHB také poskytuje technickou pomoc v rámci legislativy a politického rozvoje nebo rady zákonodárné, soudní i výkonné moci.38
33 OSCE Action Plan to Combat Trafficking in Human Beings. 2003. s. 6, 18.
34 Tamtéž. s. 16.
35 Tamtéž. s. 12.
36 Z anglického Special Representative for Combating Trafficking in Human Beings.
37 OSCE. Valiant Richey appointed as OSCE Special Representative and Co-ordinator for Combating Trafficking in Human Beings. 2019.
38 OSCE. MC. Decision no. 2/03 Combating Trafficking in Human Beings. 2003. s. 1-3.
Rada Evropy
Rada Evropy je přední organizace evropského kontinentu zabývající se lidskými právy.
Vznik RE se datuje k 5. květnu 1949, založilo ji deset evropských států (Belgie, Dánsko, Francie, Irsko, Itálie, Lucembursko, Nizozemsko, Norsko, Švédsko a Velká Británie) podpisem zakládací listiny, tzv. Londýnské dohody. Původně se jednalo o jednu z několika iniciativ, která měla podpořit jejich nezávislost, společnou identitu a kolektivní bezpečnost v kontextu studené války.39 RE dnes zahrnuje 47 členských států (ČS), tj.
všechny evropské státy s výjimkou Vatikánu a Běloruska. Šest dalších zemí získalo status pozorovatele (Izrael, Japonsko, Kanada, Mexiko, Svatý stolec, USA).40
Základní hodnoty RE jsou lidská práva, demokracie a vláda práva, které sleduje ve třech operačních dimenzích; nastavení norem, monitoring, a spolupráce.41 Takové hodnoty jsou podle organizace nezbytné pro evropskou stabilitu, ekonomický růst a sociální soudržnost. Na jejich základě se RE snaží najít společná řešení komplexních problémů dnešní společnosti, jelikož si je vědoma, že tyto problémy nemůže stát vyřešit sám za sebe. Mezinárodní spolupráce v tomto ohledu je klíčová. Mezi problémy dnešní společnosti řadí organizovaný zločin, korupci, terorismus, klonování lidí, kyberzločiny, násilí na dětech a ženách a obchodování s lidmi.
Jedním z nejdůležitějších nástrojů, pomocí kterých RE zaručuje dodržování LP, je příprava textů a následné vyjednávání mnohostranných mezinárodních úmluv.
V současnosti je uzavřeno více než 200 takových úmluv a představují společné evropské standardy.42 Tyto úmluvy jsou ale právně závazné pouze ve státech, které dané úmluvy ratifikovaly (kromě členských států mohou úmluvy podepsat a ratifikovat i přizvané státy). Za jeden z prvních a rozhodujících úspěchů organizace je považováno podepsání Úmluvy o ochraně lidských práv a základních svobod všemi ČS v roce 1950. Jedná se o klíčový dokument organizace a základ mezinárodněprávní ochrany LP v Evropě.43 Mezi
39 GREER et al. Human Rights in the Council of Europe and the European Union: Achievements, Trends and Challenges. 2018. s. 71.
40 Council of Europe. Who we are.
41 GREER et al. Human Rights in the Council of Europe and the European Union: Achievements, Trends and Challenges. 2018. s. 72.
42 Complete list of the Council of Europe's treaties. Council of Europe.
43 Council of Europe. Who we are.
další nejvýznamnější počiny lze zařadit i Evropskou sociální chartu (1961) a Evropskou úmluvu o zabránění mučení a nelidského či ponižujícího zacházení nebo trestání (1989).
Tématu THB se kromě Úmluvy RE o opatřeních proti obchodování s lidmi (2005) věnují i Úmluva RE o ochraně dětí proti sexuálnímu vykořisťování a pohlavnímu zneužívání (2007) a Úmluva RE proti obchodování s lidskými orgány (2015).
Ještě před sjednáním Úmluvy proti obchodování s lidmi proběhlo na půdě RE několik snah, které vedly k vytvoření právního rámce pro boj proti THB. Výbor ministrů přijal v roce 2000, respektive 2001, dva právní texty; Doporučení o opatřeních proti obchodování s lidmi za účelem sexuálního vykořisťování; a Doporučení o ochraně dětí před sexuálním vykořisťováním. Tyto dokumenty předkládají celoevropskou strategii, která zahrnuje definice, obecná opatření, metodický a akční rámec, prevenci, pomoc a ochranu obětem, trestní opatření, soudní spolupráci a opatření pro mezinárodní spolupráci a koordinaci. Parlamentní shromáždění dále přijalo dalších osm doporučení, která se týkala opět především žen a dětí, ale i např. obchodování s lidskými orgány.44
Stěžejní instituce v rámci RE, která se zabývá nelegálním obchodováním s lidmi, je Expertní skupina pro potírání obchodování s lidmi (GRETA45). Tato instituce byla navržena jako nezávislá multidisciplinární expertní skupina v oblasti LP, pomoci a ochrany obětí nelegálního obchodování s lidmi.46 GRETA byla zřízena podepsáním Úmluvy RE o opatřeních proti obchodování s lidmi a začala fungovat na počátku roku 2009.47 Z toho důvodu je GRETA vystihnuta až v další kapitole v rámci přiblížení Úmluvy RE jako takové. Tento monitorovací orgán především vydává hodnocení implementace Úmluvy. Na začátku roku 2021 byla prezidentkou GRETA zvolena Němka Helga Gayer.48
44 Council of Europe. Secretariat of the Council of Europe Convention on Action against Trafficking in Human Beings. 2009.
45 Z anglického Group of Experts on Action against Trafficking in Human Beings.
46 WINTERDYK, PERRIN, REICHEL. Human trafficking: Exploring the international nature, concerns, and complexities. 2011. s. 242.
47 ROTH. Defining Human Trafficking and Identifying Its Victims: A Study on the Impact and Future Challenges of International, European and Finnish Legal Responses to Prostitution-Related Trafficking in Human Beings. 2011. s. 113.
48 Council of Europe. GRETA holds its 40th plenary meeting, elects new President and Vice-Presidents.
2021.
Pro lepší orientaci v problematice a pro účely komparace byla vytvořena mapa, která ukazuje rozpětí obou organizací. Organizace působí na velmi podobném území, značná část se dokonce překrývá. Hranice působení navíc dosahují až za evropský prostor.
Obrázek 1: Státy, které přijaly Akční plán OBSE a/nebo Úmluvu RE
Zdroj: Vlastní zpracování. Data: internetové stránky OBSE a RE. Program: Mapchart.
Mapa znázorňuje:
- červenou barvou státy, které jsou PS OBSE a zároveň ČS RE a ratifikovaly Úmluvu RE;
- modrou barvou státy, které jsou pouze PS OBSE;
- zelenou barvou státy, které nejsou ČS RE, ale ratifikovaly Úmluvu RE (zatím se jedná pouze o Izrael, který není ČS RE);
- světle červenou barvou státy, které jsou PS OBSE, nejsou ČS RE, ale ratifikovaly Úmluvu RE (zatím se jedná pouze o Bělorusko);
- světle modrou barvou státy, které jsou PS OBSE a zároveň ČS RE, ale Úmluvu RE neratifikovaly (jedná se pouze o Ruskou federaci).
1.3. Metodologická východiska a research design
Pro naplnění cíle práce je nutné provést důkladnou analýzu dokumentů vybraných organizací týkajících se nelegálního obchodování s lidmi. Tato diplomová práce spadá do metody komparativní případové studie, v rámci které je pak konkrétně využita metoda obsahové analýzy. Vybrané organizace OBSE a RE jsou zkoumány z pohledu jejich vlastních základních dokumentů z oblasti THB, které jsou díky této metodě systematicky, kvantitativně i kvalitativně analyzovány.
Komparativní případová studie patří v mezinárodních vztazích k jedné z nejčastěji využívaných metod. Komparativní případová studie obecně zkoumá dva či více případů a provádí jejich srovnávací analýzu.49 Při komparativní studii jde o systematické zkoumání malého počtu případů.50 Vybrané případy by měly mít stejné parametry a být tak srovnatelné. Nejedná se o pouhý popis, případy k sobě mají být vztahovány a výsledná komparace by měla obsahovat prvky zobecnění a vysvětlení rozdílů mezi vybranými případy.51 Tato diplomová práce se zabývá dvěma případy, resp. dvěma organizacemi, které se zabývají stejným problémem na téměř shodném území evropského prostoru. Pro náš případ je zároveň důležité, že komparativní případovou studii lze použít jak pro individualistický, tak pro holistický přístup, který zastává jak OBSE, tak i RE.
Obsahová analýza se řadí do skupiny kvantitativních výzkumných metod. Dnes už je ale využívána i kvalitativně. V tomto pojetí spočívá v udržení systematické povahy analýzy, aniž by nastaly unáhlené závěry.52 V této diplomové práci je zkoumána frekvence určitých pojmů, ale zároveň jsou vybrané dokumenty zkoumány i kvalitativně. Cílem práce není pouhé mechanické počítání četností výrazů v daných textech, ale i zkoumání jejich souvislostí a významu. Pouhé spočítání výskytu klíčových slov by nebylo pro srovnání obou organizací úplné a mohlo by být dokonce i zavádějící.
Nejprve je nutné stanovit výběr předmětu výzkumu. Mezi hlavní texty, které jsou použity pro obsahovou analýzu, se řadí základní dokumenty OBSE a RE týkající se problematiky
49 DRULÁK. Jak zkoumat politiku. 2008. s. 62.
50 COLLIER. The Comparative Method: Two Decades of Change. 1991. s. 9
51 GEISSLER, MOURALOVÁ. Komparativní přístupy při zkoumání veřejných politik. 2011. s. 171-172.
52 FLICK, KARDOFF, STEINKE. A Companion to Qualitative Research. 2004. s. 266.
THB; Akční plán OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi, a Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi.
Systematická povaha obsahové analýzy je založena na správnosti nastavených pravidel.53 Proto je dále žádoucí připravit kódovací schéma. Nejprve je nutné stanovit kódovací jednotky, tedy rozhodnout, jak bude text rozdělen pro účely kódování. V případě této diplomové práce je jako kódovací jednotka použit celý text vybraných dokumentů.
Dalším krokem je určení kategorií, neboli jak budou kódovací jednotky rozřazovány do skupin dle společných znaků. Jelikož jsou texty a z nich plynoucí klíčová slova rozdílné, jsou klíčová slova rozřazena do jiných kategorií podle vyznění jednotlivých dokumentů.
Při vyhodnocení obsahové analýzy ale na rozřazení není brán ohled, jelikož klíčových slov není tolik a dává větší smysl klíčová slova neseskupovat. Při práci s klíčovými slovy je u podstatných jmen započítán tvar jak singuláru tak plurálu, jelikož se nejedná o podstatný rozdíl. Jako poslední je třeba určit způsob hodnocení. Pro tyto účely je u každého klíčového slova zahrnut kontext, v jakém se v dokumentech vyskytuje, jelikož z mírných odchylek u počtu použití klíčových slov v dokumentech nelze sestavit přesvědčivý závěr (v potaz musí být brána rozdílná délka dokumentů a povaha textů).54 Výchozí texty jsou zkoumány v angličtině, jelikož v tomto jazyce dokumenty vznikly.
Z toho důvodu jsou i kódovací jednotky stanoveny v tomto jazyce. Důraz je kladen na vybraná slova a slovní spojení podle nejpočetnějších zmínek. Pro obsahovou analýzu je typická kombinace dedukce s indukcí.55 V našem případě je ale lepší držet se pouze induktivního postupu, který omezí zkreslení, které by mohlo vzniknout subjektivním vnímáním tématu této diplomové práce.
Pro určení frekvence slov byla použita webová aplikace WordItOut. Do programu se nejprve nahraje požadovaný text (tedy v tomto případě celý Akční plán OBSE, resp.
Úmluva RE). Poté je potřeba stanovit limity; minimální počet opakování slov pro zobrazení ve schématu (nastaveno 10) a kolik se má zobrazit nejčastějších slov (nastaveno 30). Výhodou programu je, že umí automaticky omezit častá slova, které nenesou význam (např. členy a spojky). Výsledek program přetvoří ve slovní mrak. Slovní mrak byl
53 MAYRING. Qualitative Content Analysis. 2000. s. 2.
54 BENEŠ, DRULÁK. Metodologie výzkumu politiky. 2019. s. 158.
55 Tamtéž. s. 154-163.
nastaven tak, aby frekvence slov měnila velikost a barvu písma. Z toho vyplývá, že čím větší a světlejší slovo ve schématu je, tím se v dokumentu vyskytuje častěji.
Obrázek 2: Akční plán OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi
Zdroj: Vlastní zpracování. Data: Akční plán OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi.
Program: WordItOut.
Na obrázku 1 je vidět 30 nejfrekventovanějších slov v Akčním plánu OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi. Pro obsahovou analýzu nebudou použita všechna slova a slovní spojení z obrázku, jelikož pro náš cíl práce nenesou význam. Následující slova nebudou do práce zahrnuta: trafficking (jelikož se celá práce týká nelegálního obchodování s lidmi, nemá cenu zkoumat v jakém kontextu bylo toto slovo použito);
OSCE (název organizace je také irelevantní, v dokumentu nenese žádný speciální význam); Participating States (participující státy OBSE, slovní spojení v dokumentu nenese žádný specifický význam); THB (zkratka nelegálního obchodování s lidmi, důvod stejný jako u pojmu trafficking); human beings (taktéž naráží na obecnou problematiku nelegálního obchodování s lidmi, slouží jako součást anglického názvu zločinu); United Nations (v dokumentu jsou zmíněny Úmluvy a jiné dokumenty OSN, slovní spojení tedy nemá obsahový význam); a ODIHR (jedna z institucí OBSE, která se problematikou zabývá). Zároveň se do počtu zmínek nebudou počítat případy, kdy bude dané slovo nebo
slovní spojení obsaženo v názvu kapitoly, nebo jako součást názvu nějaké organizace či dokumentu, jelikož v těchto případech se nejedná o účelové použití daného výrazu.
Program vyhodnotil následující slova v Akčním plánu OBSE jako nejčetnější (řazeno podle četnosti od nejvyšší po nejnižší). Slova jsou v souladu s kódovacím schématem seskupena do menších kategorií podle vzájemné souvislosti, která vyplynula z prvotního čtení dokumentu.
- victims; children; assistance; protection; women
Každý zločin má svou oběť. Oběti jsou hlavní částí nelegálního obchodování s lidmi.
Jsou jim porušována jejich lidská práva a důstojnost. Především díky jejich odvaze promluvit je možné zahájit vyšetřování zločinců. Velká snaha organizací se pojí právě s ochranou obětí a jejich další asistencí. Zvláštní důraz je vždy kladen na děti, jelikož ty jsou nejvíce bezbranné. Zároveň jsou v centru pozornosti i ženy, které se stávají nejčastěji obětmi. Oběti je třeba chránit a poskytnout jim dostatečnou podporu, aby se z traumatu zotavily, opět se začlenily do společnosti a mohly pokračovat v životě.
- measures; law enforcement; training; criminal; offences
Většina nelegálního obchodování s lidmi se děje bez povšimnutí státních autorit. I přesto je ale nutné zločiny vyšetřovat. OBSE i další mezinárodní organizace pomáhají s pořádáním odborných seminářů pro orgány činné v trestním řízení, aby mohly efektivněji odhalovat zločiny a zintenzivnily přeshraniční spolupráci v této oblasti.
Státy musí přijmout různá opatření, která podpoří potírání nelegálního obchodování s lidmi a ztíží zločineckým organizacím počínání na jejich území.
- information; legislative; data; social; economic; awareness
Pro zavedení vhodných opatření je nutné sbírat data a podporovat výměnu informací, ať už na mezinárodních platformách nebo bilaterálně. Sdílením informací se také šíří povědomí o problému. Výsledky vyhodnocení dat by měly být zahrnuty do legislativy, která dále napomáhá efektivnějšímu řešení a trestání nelegálního obchodování s lidmi. Stát pak může díky nasbíraným datům zlepšovat sociální a ekonomické podmínky ohrožených skupin (např. ve vyloučených lokalitách).
- co-operation; international; institutions
Spolupráce je v řešení tohoto problému klíčová, jelikož nelegální obchodování nelze řešit jen izolovaně uvnitř vlastních hranic. Pro úspěšnou politiku proti obchodování s lidmi je nutná spolupráce jak přeshraniční, s dalšími státy a mezinárodními institucemi, tak spolupráce mezi jednotlivými orgány a autoritami (ať už se jedná o jednotlivé policejní složky v různých částech země nebo spolupráce mezi regiony ve federativních republikách či spolupráce mezi orgány veřejné moci a neziskovým sektorem). Mezinárodní organizace navíc mohou sloužit jako platforma pro výměnu informací, sdílení osvědčených postupů a pořádání odborných seminářů a workshopů pro zdokonalení dosavadních metod.
Stejný postup byl uplatněn i pro Úmluvu RE o opatřeních proti obchodování s lidmi. Opět platí nastavení limitu na minimální počet opakování 10 a vybrání 30 nejčastějších slov.
Spolu s frekvencí slov se mění jak barva, tak velikost písma. Čím větší a světlejší slovo ve schématu je, tím se v dokumentu vyskytuje častěji.
Obrázek 3: Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi
Zdroj: Vlastní zpracování. Data: Úmluva Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi. Program:
WordItOut.
Na obrázku 2 se zobrazuje grafické zpracování 30 nejfrekventovanějších slov v Úmluvě Rady Evropy o opatřeních proti obchodování s lidmi. Stejně jako u Akčního plánu OBSE nebudou využita všechna slova, jelikož pro tuto práci nenesou žádný význam. Následující slova ze slovního mraku nebudou v obsahové analýze zkoumána: Each Party (používá se jen pro oslovení smluvní strany); trafficking in human beings (celý text se týká nelegálního obchodování s lidmi, nelze tak zkoumat v jakém kontextu je výraz v textu použit); Council of Europe (název organizace je irelevantní, v dokumentu nenese žádný speciální význam); States (členské státy RE, v Úmluvě nenese žádný specifický význam);
European (vždy použito ve spojení Evropská unie nebo Evropské společenství, nenese tedy pro tuto práci význam); persons (jiný termín pro oběti, nebo pro název zločinu [trafficking in persons]); member (jiný termín pro ČS RE); GRETA (jednotka v rámci RE, která se problému věnuje).
Program určil následující slova v Úmluvě RE jako nejfrekventovanější (řazeno podle četnosti od nejvyšší po nejnižší). Slova jsou opět seskupena do menších kategorií podle vzájemné souvislosti, která vyplynula z prvotního čtení dokumentu.
- measures; criminal; offences; internal; law
Pro účinný boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi je nutné určité aktivity označit jako nezákonné a následně právo vymáhat. Členské státy RE mají vysokou autonomii jak Úmluvu RE převést do svého právního řádu, i přesto je ale Úmluva velmi detailní a jmenuje různé oblasti, které musí státy zohlednit. Zákony pak kontrolují a vymáhají místní příslušné úřady, které zároveň trestají osoby páchající přestupky. Stát navíc může přijmout i jiná než legislativní opatření, konkrétní podoby však zůstávají na jednotlivých státech.
- victims; protection; rights; children; assistance; residence
Zločin nelegálního obchodování s lidmi je kromě společnosti škodlivý zejména pro oběti, které si trauma zachovávají po celý zbytek svého života. Právě osobám, kterým bylo ublíženo, je nutné pomoci a brát na ně ohled při celém procesu vyšetřování zločinů. V první řadě je nutné oběti chránit, aby se opět nedostaly do pasti pachatelů.
V druhé řadě je záhodno obětem pomoci, např. se zařízením trvalého pobytu, integrací zpět do společnosti či s uplatněním na trhu práce. Nakonec je nutné odškodnit jejich újmu způsobenou porušováním lidských práv a potrestat pachatele.
I RE uznává, že je nutné brát zvláštní ohled na dětské oběti a následné kroky vždy podnikat v souladu s nejlepším zájmem dítěte.
- competent; authorities; information; legislative
Díky sbírání informací je možné situaci v každé zemi či regionu důkladně analyzovat a navrhnout tak vhodná řešení pro řešení vybraného problému. Taková řešení mohou být legislativního či jiného charakteru. Informace by měly být sbírány a vyhodnocovány příslušnými státními orgány, které ale nezapomínají na spolupráci s dalšími zainteresovanými subjekty.
- territory; international; period
Každá multilaterální dohoda vzniká v souladu s mezinárodním právem a stává se novým mezinárodním instrumentem v oblasti, kterou řeší. Doplňuje tak rámec dalších mezinárodních závazků, který současně vede ke zlepšení situace. Úmluva RE působí pouze v evropském prostoru, i přesto ale může sloužit jako inspirace pro jiná území či světové regiony. Každé nově zavedené mezinárodní opatření pak potřebuje určitou dobu pro implementaci, a dobu, než se projeví výsledky.
2. Analýza dokumentů OBSE a RE
Druhá kapitola se zabývá důkladnou analýzou hlavního dokumentu obou organizací, tedy Akčního plánu OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi a Úmluvy RE o opatřeních proti obchodování s lidmi. Nejprve je hlavní dokument důkladně rozebrán, a poté následuje obsahová analýza dle předem stanovených klíčových slov (viz minulá kapitola). Pro lepší přehlednost jsou klíčová slova zobrazena v tabulkách, rovnou s počty zmínek dle dokumentů. Další kapitola poté navazuje srovnáním obsahových analýz obou dokumentů.
2.1. Nelegální obchodování s lidmi v pojetí OBSE
Nelegální obchodování s lidmi je v OBSE zakotveno v rozhodnutí Ministerské rady OBSE z roku 2003.56 Toto rozhodnutí obsahuje klíčový dokument, Akční plán OBSE pro boj proti nelegálnímu obchodování s lidmi, jako přílohu. Samotné rozhodnutí obsahuje vznik nové funkce Zvláštního zmocněnce pro boj proti nezákonnému obchodování s lidmi, který byl přiblížen v minulé kapitole této práce.
OBSE vydala několik dokumentů, které se týkají potírání obchodování s lidmi. První snahy můžeme najít již v Moskevském dokumentu z roku 1991: „Participující státy usilují o odstranění všech forem násilí na ženách, všech forem obchodu se ženami a vykořisťování prostitucí, zajištěním adekvátních zákonných zákazů proti páchání takových činů a dalších vhodných opatření.“57 Další náznak aktivity a pozornosti organizace se objevuje ale až o osm let později ve finálním dokumentu z Istanbulského summitu. Tento dokument z roku 1999 nereflektuje pouze násilí páchané na ženách jako Moskevský dokument, ale klade už i důraz na dětské oběti. Na Istanbulském summitu se také diskutovala potřeba přijetí vhodné legislativy, která podpoří boj proti obchodování s lidmi a nutnost usvědčovat pachatele.58
56 OSCE. MC. Decision no. 2/03 Combating Trafficking in Human Beings. 2003.
57 CSCE. Human dimension of the CSCE. 1991. s. 48.
58 OSCE. Istanbul Document. 1999. s. 6.
Na přelomu tisíciletí se OBSE začala problematice věnovat intenzivněji. Na ministerské radě (MC) na podzim roku 2000 ve Vídni byla přijata definice nelegálního obchodování s lidmi. OBSE ji převzala z článku 3 Palermského protokolu.59 Na MC vyzvala OBSE všechny PS, aby podepsaly a ratifikovaly Palermský protokol OSN a Opční protokol k Úmluvě o právech dítěte, který se týká problematiky prodeje dětí, dětské prostituce a dětské pornografie.60
Nejdůležitější dokument OBSE týkající se nelegálního obchodování s lidmi je bezesporu Akční plán pro boj proti obchodování s lidmi z roku 2003. Právě tento dokument byl v této diplomové práci zvolen pro obsahovou analýzu. Akční plán byl v průběhu let doplněn o zatím dva dodatky; a sice v roce 2005 a 2013. Akční plán poskytuje PS rámec postupu v úsilí potírání obchodování s lidmi a obsahuje základní doporučení pro opatření na vnitrostátní úrovni, známá jako „3 P“:
- prevention (prevence, zahrnuje zvyšování povědomí a řešení základních příčin);
- prosecution (stíhání, včetně vyšetřování a spolupráce s mezinárodními orgány);
- protection [of victims] (ochrana [obětí], společně s jejich podporou).
V druhém dodatku z roku 2013 bylo přidáno čtvrté P – partnerships (partnerství, zdůrazňuje potřebu posílení spolupráce s MO a dalšími zainteresovanými subjekty).61 Na tomto místě je vhodně připomenout část této práce věnující se metodologii. Pouze jeden ze čtyř pilířů (protection) je zahrnut do klíčových slov obsahové analýzy, jelikož počet zmínek ostatních tří slov nebyl dostatečně vysoký. Konkrétně slovo prevention je v Akčním plánu OBSE zmíněno čtyřikrát, prosecution třikrát, a partnership jen jednou.
Na druhou stranu v dokumentu nemusí být použita přímo tato slova, ale jiná slova nesoucí stejný význam. Prevention může být obsaženo v klíčovém slově awareness; prosecution lze nalézt pod výrazy law enforcement nebo criminal, a partnerships můžeme zaměnit za co-operation.
59 OHCHR. Protocol to Prevent, Suppress and Punish Trafficking in Persons Especially Women and Children. 2000.
60 OSCE. MC. Decision no. 1 on Enhancing the OSCE‘s Efforts to Combat Trafficking in Human Beings.
2000.
61 OSCE. Office of the Special Representative and Co-ordinator for Combating Trafficking in Human Beings.
První a druhá část Akčního plánu OBSE je stručná a věnuje se účelu dokumentu. Hlavním cílem dokumentu je poskytnout PS mechanismus, který přispěje ke zvýšení spolupráce a koordinace s ostatními státy a MO. OBSE se klasicky soustředí na předávání zkušeností a sdílení nejlepších postupů. K tomu velkou částí přispívá role SR/CTHB. Akční plán OBSE zastává multidimenzionální přístup, problém je tak adresován komplexně.
Zahrnuje celý proces od prevence nelegálního obchodování s lidmi, přes ochranu obětí, až po stíhání a vyšetřování pachatelů. Záměrem Akčního plánu OBSE je poskytnou PS ucelený soubor nástrojů, který jim pomůže plnit závazky v potírání obchodování s lidmi.
Dokument obsahuje řadu doporučení pro PS i instituce OBSE jak nejlépe řešit politické, ekonomické, vzdělávací a donucovací aspekty nelegálního obchodování s lidmi.62
Třetí část Akčního plánu OBSE je věnována vyšetřování, vymáhání práva a stíhání. PS mají přijmout taková legislativní opatření, která budou prohlašovat za trestné činy: pokus o spáchání nelegálního obchodu s lidmi; účast jako spolupachatel; organizace či řízení osob za účelem obchodování s lidmi. Odpovědnost za trestné činy mají nést jak fyzické, tak i právnické osoby. Právní předpisy by také měly stanovit přísnější sankce, které budou uvaleny na osoby shledané jako vinné za dalších přitěžujících okolností (např.
obchodování s dětmi). V rámci vymáhání práva OBSE doporučuje zřídit jednotky proti obchodování s lidmi (anti-trafficking units). Těmto jednotkám by měl být poskytnut pokročilý výcvik, aby mohly vyšetřovat složitější případy zahrnující sexuální útoky a zapojení dětí. Důležité je podle organizace zahrnout do boje proti THB i boj proti korupci, jelikož ta může bránit vymáhání práva a potrestání pachatelů. Při vymáhání práva je esenciální spolupráce mezi PS. Nelegální obchodování se nezastavuje na hranicích, sdílení zkušeností a koordinace vyšetřování je tak stěžejní. Právě takový přístup je pro OBSE typický, důraz na spolupráci je obsažen v samotném názvu organizace. Orgány a instituce OBSE mají poskytovat maximální možnou podporu a pomáhat tak PS v potírání nelegálního obchodování s lidmi.63
Čtvrtá část Akčního plánu OBSE pojednává o prevenci. THB lze předejít díky sběru a výzkumu dat. Prvním krokem je identifikovat nejzranitelnější skupiny obyvatelstva. Poté by měly být vytvořeny informační kampaně na zvyšování povědomí o THB. Státy mohou
62 OSCE Action Plan to Combat Trafficking in Human Beings. 2003. s. 1-2.
63 Tamtéž. s. 2-7.
pomocí ekonomických a sociálních politik bojovat se základními příčinami problému.
V této části je klíčová spolupráce s neziskovým sektorem, který má dostatečné znalosti z terénu, a médii, která mohou pomoci rozšiřovat povědomí o praktikách pachatelů a chránit tak potenciální oběti. Dokument zároveň rozděluje preventivní doporučení pro země původu a země cílové. Akční plán OBSE doporučuje zemím původu podporovat sociálně-ekonomickou a politickou stabilitu země (např. snižováním důvodů k emigraci, kterým může být třeba nedostatek nabídky práce, a to zejména pro ženy). Země původu by také měly zlepšit vzdělávací systém a odstranit překážky, které mohou některým skupinám obyvatel (např. dívkám) zamezovat přístup ke vzdělání. Na druhou stranu cílovým zemím je doporučováno implementovat opatření, která sníží „neviditelnost vykořisťování“. To znamená, že země mají odstranit nelegální práci a další nelegální činnost. Pokud cílové země liberalizují trh práce, vzroste počet pracovních příležitostí a migranty lze zaměstnat zcela legálně, což s sebou přinese i výrazné zlepšení podmínek včetně platu. Jak země původu, tak země cílové by se měly soustředit na roli žen, jejich vzdělání, pracovní příležitosti, celkovou roli ve společnosti a především odstranit diskriminaci.64
Předposlední, pátá, část se zabývá ochranou obětí a jejich pomocí. Velmi důležitou součástí Akčního plánu OBSE je zřízení národních referenčních mechanismů (NRM), které má na starosti ODIHR. NRM vytvářejí kooperační rámce, v nichž PS plní své povinnosti prosazovat a chránit lidská práva obětí THB. Vše by mělo probíhat v koordinaci s občanskou společností a příp. dalšími aktéry, kteří v oblasti nelegálního obchodování s lidmi působí. Státy by měly budovat azylové domy či podobná útočiště, které obětem pomohou do bezpečí. Oběti THB také často potřebují nové osobní dokumenty a určitou sociální podporu do doby, než bude umožněna repatriace a reintegrace do společnosti. V určitých případech musí být obětem poskytnut dočasný a případně trvalý pobyt v zemi, kde se oběť právě nachází. Děti jsou v dokumentu postaveny do speciální pozice, měla by jim být věnována zvláštní péče. Vždy musí být brán ohled na nejlepší zájem dítěte. O jejich budoucnosti navíc rozhoduje více faktorů než u dospělých obětí, např. to, kde se právě nachází jejich rodina a jaké prostředí je pro
64 OSCE Action Plan to Combat Trafficking in Human Beings. 2003. s. 8-12.
