• Nebyly nalezeny žádné výsledky

Cyklus uhlíku

N/A
N/A
Protected

Academic year: 2022

Podíl "Cyklus uhlíku"

Copied!
11
0
0

Načítání.... (zobrazit plný text nyní)

Fulltext

(1)

Cyklus uhlíku

Vidmochová Eliška, 9.A

(2)

Cyklus uhlíku

Uhlík je nejrozšířenějším stavebním prvkem živé hmoty na Zemi.

Klíčová složka při fotosyntéze producentů (zelených rostlin, řas a sinic), při níž se z CO2 a H2O vytváří složitější organická látka, glukóza.

Do potravních řetězců vstupuje uhlík fotosyntézou, opouští je procesem opačným -

respirací

(dýcháním).

Zpět do atmosféry, vody a půdy je uvolňován i spalovacími procesy (hoření fosilních paliv, uhlí ropy a zemního plynu)

(3)

Cyklus uhlíku

Uhlík a jeho sloučeniny hrály zcela zásadní roli ve vzniku života tak, jak ho na Zemi známe. Těla všech organismů jsou složená právě především z

organických látek, tedy látek obsahujících uhlík. Cukry, tuky, různé kyseliny včetně aminokyselin a nukleových kyselin, všechny myslitelné organické látky v tělech pozemských organismů obsahují uhlík. V lidském těle uhlík

představuje 18,5 % hmotnosti, v sušině těla (bez vody) je to ještě mnohem více.

(4)

Uhlík se do atmosféry dostává několika způsoby

Respirací živočichů a rostlin Při této reakci se organické molekuly rozkládají na vodu a oxid uhličitý.

Rozkládáním rostlinné a živočišné biomasy  hlavní roli v tom mají houby a bakterie. Pokud je přítomen kyslík, mění organické látky na oxid uhličitý, pokud je prostředí anaerobní, mění organické látky na methan.

Spalováním organického materiálu  při spalování fosilních paliv

(uhlí, ropa, zemní plyn) se rozpadají organické látky, které se po miliony let ukládaly v biosféře.

Při sopečných erupcích se uvolňují plyny, které mimo jiné obsahují oxid uhličitý.

Množství uhlíku, které takto vznikne, plně kompenzuje úbytek uhlíku při zvětrávání.

(5)

Cyklus uhlíku

Terestrické (suchozemské) rostliny využívají atmosférický CO2

vodní rostliny čerpají karbonáty rozpuštěné ve vodě.

Rychlost přesunu uhlíku mezi atmosférou, hydrosférou a organismy je určována množstvím (koncentrací) plynného CO2 v atmosféře.

(6)

Rozlišení uhlíku

biologický a geochemický.

Základní hnací silou biologického cyklu je fotosyntéza rostlin a dýchání živočichů. Jedna molekula v tímto cyklem projde za zhruba dvacet let.

Geochemický cyklus je značně pomalejší a může funguje v závislosti na cyklu biologickém.

(7)

Cyklus uhlíku

Uhlíkový cyklus je složitým koloběhem, ve kterém se uhlík vyskytuje ve více formách, největší důležitost se však přikládá oxidu uhličitému.

Uhlíkový cyklus je ovlivňován geochemickými procesy a také klimatem, člověk do něj významně zasahuje emisí právě oxidu uhličitého. Zhruba platí, že

polovina člověkem vyprodukovaného CO2 zůstává v atmosféře, druhá polovina skončí v oceánech a na pevnině.

Zjistit podíl uhlíku v atmosféře je díky moderní technice snadné, avšak zatím nelze přesně určit jeho množství v půdě a oceánech. Největším

problémem je však určit množství uhlíku v ekosystémech.

(8)

Cyklus uhlíku

Všechny živé organizmy v sobě vážou uhlík.

Nejjednoduššími jsou bakterie, žijící na základě chemosyntézy, které získávají uhlík jednoduchými reakcemi anorganických látek.

Zelené rostliny spotřebovávají CO2 při fotosyntéze a přeměňují ho na kyslík, avšak stejně jako živočichové kyslík dýchají a přeměňují ho na oxid uhličitý. Po smrti

živých organizmů dochází k rozkládání jejich těl, čímž vynikají uhlíkaté sloučeniny, ze kterých se později vytváří uhličitany, případně fosilní paliva. Stejně exkrecí

organismů vzniká organický odpad, z něhož vznikají opět organické sloučeniny.

Spalováním fosilních paliv poté vede ke zvýšení obsahu CO2 v atmosféře. V

atmosféře zůstává cca polovina CO2, zbytek se dostává na pevninu a do oceánů, kde vytvářejí hydrogenuhličitany, uhličitany a CO2 obsažené ve vodě

(CO2 je ve vodě rozpustné).

Zvyšování podílu oxidu uhličitého v atmosféře se podílí na skleníkovém efektu, který zvyšuje teplotu vzduchu na Zemi, což znovu ovlivňuje živé organismy. Do uhlíkového cyklu je možné zahrnout potravní řetězec.

(9)

Diagram koloběhu uhlíku.

Černá čísla udávají v miliardách tun

(gigatunách = Gt), kolik uhlíku je uloženo v různých rezervoárech.

Fialová čísla udávají, kolik uhlíku se přesunuje danými směry každý rok.

Do sedimentů v tomto diagramu není

započítání přibližně 70 gigatun uhličitanů a kerogenu.

(10)
(11)

zdroje

http://www.wikiwand.com/cs/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku

https://cs.wikipedia.org/wiki/Kolob%C4%9Bh_uhl%C3%ADku

https://www.google.cz/search?q=co2+logo&hl=cs&tbm=isch&tbs=rimg:CefFDN2 tj_19EIjhcSMWyvf2R5cKa95rTaG8YgjQCJJEXLo67GJ-0MN7Y4ijwgLlkCLo0pLKgttYfa r5PR-otVctE3CoSCVxIxbK9_1ZHlEfjgYsUa1s-rKhIJwpr3mtNobxgRFhcyZ6FjeIUqEgm

CNAIkkRcujhFGxR8IPL0W4yoSCbsYn7Qw3tjiESWm4cSGb5KdKhIJKPCAuWQIujQRZm18Qv y3cqcqEgmksqC21h9qvhG4WATRLl893CoSCU9H6i1Vy0TcEcUUDn3mmJK9&tbo=u&sa=X&v ed=2ahUKEwjIs8H-zp_iAhXGyKQKHWoWC2kQ9C96BAgBEBs&biw=1920&bih=937&dpr=1#

imgrc=XEjFsr39keW04M :

https://www.google.cz/search?q=eco+logo&hl=cs&tbm=isch&tbs=rimg:CfhZ3bi

KQtBUIjjEFnfzf0VGAAvNpQv46ysdEZjFh4UrWqpa7U_1gOSoFk6SVrK4MjeJESQpHY-hQt YrBmKelQz3lIioSCcQWd_1N_1RUYAEX5ST_1Hy4Kv9KhIJC82lC_1jrKx0RivQZpq-4iJ4q EgkRmMWHhStaqhEc5SFlTyQ4hioSCVrtT-A5KgWTEYZK7FdUYqilKhIJpJWsrgyN4kQRRAF IRY0afFkqEglJCkdj6FC1ihFDc50JP3qlkyoSCcGYp6VDPeUiEdMOZTRk7OWv&tbo=u&sa=

X&ved=2ahUKEwiSvLrmz5_iAhXCsaQKHUryBOMQ9C96BAgBEBs&biw=1920&bih=937&dpr

=1#imgrc=dSXGasXmc98EdM:

https://cs.wikipedia.org/wiki/Uhl%C3%ADk

https://www.google.cz/search?q=cyklus+uhl%C3%ADku&rlz=1C1GCEU_csCZ849CZ

849&source=lnms&tbm=isch&sa=X&ved=0ahUKEwiG1M_00Z_iAhXRaFAKHZD1APkQ_AUI DigB&biw=1920&bih=937#imgdii=w-1Rure6KBIM_M:&imgrc=n1Cjhbkzo6knTM:

Odkazy

Související dokumenty

 Na bioplynových stanicích přeměněny na plyn (bakterie přeměňují organické látky na směs metanu a CO 2 )-> další využití pro výrobu

Klíčová slova Složení vzduchu, čistota ovzduší, kyslík. Vzdělávací

dle skupenství: - pevné látky (měď, žula, polystyren) - kapalné látky (voda, rtuť, kyselina sírová) - plynné látky (vzduch, oxid uhelnatý, kyslík) dle původu:

dle skupenství: - pevné látky (měď, žula, polystyren) - kapalné látky (voda, rtuť, kyselina sírová) - plynné látky (vzduch, oxid uhelnatý, kyslík) dle původu:

uvolněný atomární kyslík má silné oxidační vlastnosti (ničí mikroorganismy – sterilizace vody, čištění vzduchu – dezinfekční účinky). větší koncentrace ozonu

jsou stroje, které přeměňují část vnitřní energie paliva uvolněné hořením na mechanickou práci1. Spalovací motory (pracovní látka je plyn vznikající

c) Polymerace (chemická reakce, kterou z monomeru nebo směsi monomerů vzniká polymer) spojování molekul do velkých celků – makromolekul. Bez vzniku vedlejších produktů. d)

VY_32_INOVACE_ZPV_443 Prezentace charakterizuje kyslík a jeho některé důležité sloučeniny.. VY_32_INOVACE_ZPV_444 Prezentace charakterizuje dusík jeho vlastnosti