Bakalářská práce
Aiman Al Masani 2021
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Vysoká škola ekonomická v Praze
Fakulta managementu v Jindřichově Hradci
Katedra managementuMotivace podnikatelů pokračovat ve své činnosti s ohledem na pandemii
covidu-19
Autor bakalářské práce: Aiman Al Masani
Vedoucí bakalářské práce: Ing. Stanislav Tripes, Ph.D.
Rok obhajoby: 2021
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že bakalářskou práci na téma
Motivace podnikatelů pokračovat ve své činnosti s ohledem na pandemii covidu-19 jsem vypracoval samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny
jsem řádně označil a uvedl v přiloženém seznamu.
V Jindřichově Hradci dne _______
podpis
ZADÁNÍ BAKALÁŘSKÉ PRÁCE
Zpracovatel:
Aiman Al Masani
Studijní program: Ekonomika a management
Obor: Management
Název tématu:
Motivace podnikatelů pokračovat ve své činnosti s ohledem na pandemii COVID-19
Zásady pro vypracování:
1. Student provede rešerši a syntézu primární akademické literatury týkající se motivaci k podnikání a zaměří se především na identifikaci faktorů ovlivňujících motivaci
k pokračování v podnikatelské činnosti v průběhu světové pandemie COVID-19. Součástí rešerše literatury je popis a interpretace vývoje vládních opatření v ČR, která slouží k podpoře podnikatelů.
2. Metodika bude upřesněna na základě rešerše literatury
3. Cílem práce je identifikovat o motivační a demotivační faktory podnikatelů v ČR v oblasti cestovního ruchu v průběhu pandemie Covid-19 a diskutovat je z pohledu zacílení vládních opatření a jejich přínosů. Výsledky práce také budou porovnány a diskutovány spolu se studiemi využitými v rešerši literatury.
Rozsah práce: 15 000 slov Seznam odborné literatury:
1. Liñán, F. and Jaén, I. (2020), ”The Covid-19 pandemic and entrepreneurship: some reflecti- ons”, International Journal of Emerging Markets, Vol. ahead-of-print No. ahead-of-print. https://doi- org.ezproxy.lib.cas.cz/10.1108/IJOEM-05-2020-0491
2. Vanessa Ratten (2020) Coronavirus (covid-19) and entrepreneurship: changing life and work landscape, Journal of Small Business & Entrepreneurship, 32:5, 503-516, DOI: 10.1080/08276331.2020.1790167
Datum zadání bakalářské práce: leden 2021 Termín odevzdání bakalářské práce: prosinec 2021
Aiman Al Masani Řešitel
Ing. Stanislav Tripes, Ph.D.
Vedoucí práce
Název bakalářské práce:
Motivace podnikatelů pokračovat ve své činnosti s ohledem na pandemii covidu-19 Abstrakt:
Bakalářská práce se zabývá motivace podnikatelů pokračovat ve své činnosti s ohledem na pandemii COVID-19. Cílem práce je identifikovat o motivační a demotivační faktory podnikatelů v ČR v oblasti cestovního ruchu v průběhu pandemie Covid-19 a diskutovat je z pohledu zacílení vládních opatření a jejich přínosů. Výzkum byl koncipován jako kvalitativní. Výzkumný soubor tvořilo 12 komunikačních partnerů z řad zástupců cestovních kanceláří a průvodců v cestovním ruchu, s nimiž byly vedeny polostrukturované rozhovory. Z výzkumu vyplynulo, že opatření Vlády ČR spojená s pandemií Covid-19 hodnotí komunikační partneři jako spíše demotivační, nepomohla jim nebo jen minimálně pomohla zvládnout uzavření a omezení jejich služeb. Přesto chtějí v podnikání v cestovním ruchu pokračovat, a to z důvodu své vnitřní motivace, kladnému vztahu k cestování, cestovnímu ruchu, spokojenosti svých zákazníků.
Výrazné omezení cestovního ruchu pojali komunikační partneři z velké části jako výzvu a příležitost k inovacím.
Klíčová slova:
Motivace, cestovní ruch, pandemie covid-19, vládní programy
Poděkování:
Rád bych poděkoval panu Ing. Stanislavu Tripesovi, Ph.D. za obdivuhodnou trpělivost, kterou vedení práce věnoval. Velké poděkování také patří všem komunikačním partnerům, kteří byli ochotni v době pandemie si najít čas a energii odpovědět na citlivé informace.
Obsah
Čestné prohlášení ... 3
Obsah ... 9
Seznam obrázků ... 11
Seznam tabulek ... 11
Úvod ... 12
1 Motivace podnikatelů pokračovat v podnikání v době pandemie covidu-19 ... 15
1.1 Motivace podnikání v krizi ... 15
1.1.1 Charakteristika podnikání a podnikatelských subjektů ... 16
1.1.2 Charakteristika motivace k podnikání ... 18
1.1.3 Specifika motivace k podnikání v krizi ... 22
1.2 Motivace k podnikání v cestovním ruchu v krizi spojení s pandemií covidu-19 ... 25
1.2.1 Charakteristika podnikání v cestovním ruchu... 25
1.2.2 Opatření Vlády ČR na pomoc podnikatelů v cestovním ruchu ... 27
1.2.3 Dopady pandemie koronaviru na cestovní ruch a motivaci k podnikání v cestovním ruchu ... 30
2 Metodika práce ... 33
2.1 Cíl práce a výzkumné otázky ... 33
2.2 Výzkumní vzorek a sběr dat ... 34
2.3 Analýza, prezentace a interpretace dat ... 36
3 Výsledky a diskuze ... 40
3.1 Analýza a intepretace dat ... 41
3.2 Diskuse... 50
Závěr ... 53
Seznam literatury ... 56
Seznam zkratek... 64
Seznam příloh ... 65
Přílohy ... 66
Seznam obrázků
Obrázek 1- Motivace k podnikání ... 21
Obrázek 2 - Navržená teorie motivace k podnikání v CR v kontextu pandemie covid-19 ... 45
Seznam tabulek
Tabulka 1 – Programy vládní podpory pro cestovní ruch 2020-2021 ... 29Tabulka 2 - Kategorie vytvořené v rámci otevřeného kódování... 38
Tabulka 3 - Charakter výzkumného souboru ... 40
Tabulka 4 - Kategorie vytvořené v rámci otevřeného kódování... 43
Úvod
Cílem práce je identifikovat motivační a demotivační faktory podnikatelů v České republice v průběhu pandemie covidu-19 a diskutovat je z pohledu zacílení vládních opatření a jejich přínosů.
V České republice (dále též jako ČR) k dubnu roku 2021 podnikalo podle Ministerstva průmyslu a obchodu (dále též jako MPSV) celkem 2 085 987 fyzických osob a bylo aktivních 3 045 402 živnostenských oprávnění (MPSV, 2021). Pochopitelně tato data neznamenají, že všichni živnostníci (dále též jako OSVČ – osoby samostatně výdělečně činné) nebo fyzické osoby měly před pandemií covidu-19 aktivní své podnikání, že bylo podnikání hlavním zdrojem jejich obživy. Za tzv. fyzickými osobami lze spatřovat mnoho různých firem, které mohou patřit stejné osobě. Podobně počet živnostenských oprávnění nevyjadřuje, kolik občanů podnikalo v režimu OSVČ. Z daných dat nelze ani usuzovat na to, kolik podnikatelů a jakým způsobem bylo zasaženo pandemií covidu- 19. Z dat České správy sociálního zabezpečení vyplývá, že k 31. prosinci roku 2020 bylo činných 1 051 179 OSVČ, z nichž působilo 611 383 v režimu hlavní samostatně výdělečné činnosti (Morávek, 2021).
Zásah do podnikání v České republice byl značný. Některé obory byly zasaženy minimálně nebo vůbec, případně rostly, což se týká např. oboru IT, finančních startupů (Dostál, 2020). Svoji činnost museli prakticky zcela ukončit např. umělci, značně byl omezen obor gastronomie, kdy ovšem mnohé restaurace a obdobná zařízení přešla do režimu tzv. výdejových okének (Komárek, & Faltus, 2020).
Za sektor nejvíce zasažený pandemií covidu-19 je považován cestovní ruch (Zeman, 2021), a to celosvětově. Cestovní ruch tvoří 7 % globálního obchodu, celosvětově podporuje 10 % pracovních míst (OSN, 2020). V České republice byl až do vzniku a rozvoje pandemie covidu-19 sledován soustavný nárůst významu cestovního ruchu pro HDP. Z tohoto hlediska představuje 7. nejvýznamnější segment české ekonomiky, produkuje 2,8 % HDP, tvoří 4,4 % zaměstnanosti (Dubská, 2018).
V práci je věnována pozornost primárně vlivu pandemie covidu-19 na cestovní ruch, a to v kontextu uvedeného cíle. Podnikatelé v cestovním ruchu museli začít přemýšlet o tom, jak přežít ekonomickou krizi, kterou s sebou pandemie covidu-19 přinesla.
Nezřídka se ocitli v existenčních potížích, a to i ti, co byli před pandemií velmi úspěšní.
Čelili tak otázce, zda v podnikání pokračovat, nebo jaké nalézt řešení stávající situace.
V jiné situace se mohli ocitnout ti, kteří podnikali delší dobu a vytvořili si finanční rezervy, v jiné osoby, které s podnikáním začaly a veškeré své osobní úspory investovaly do rozjezdu podnikání. Motivy k pokračování v podnikání tedy mohly být a stále jsou různé.
Toto téma lze považovat za velmi aktuální, a to i s ohledem na výše uvedenou skutečnost, že cestovní ruch představuje významnou složku českého hospodářství.
Cestovní ruch přinesl v roce 2019 české ekonomice 308 mld. Kč, tvořil 2,9 % HDP (Lejsek, 2021). V roce 2020 zaznamenal oproti roku 2020 propad 161 mld. Kč (Machová, 2020). Je důležité porozumět tomu, co potřebují podnikatelé k tomu, aby nemuseli uzavřít své firmy a ukončit podnikání, neboť toto poznání je klíčové pro poskytnutí potřebné pomoci a podpory. Prostřednictvím literární rešerše, primárního sběru dat a syntézy poznatků týkající se motivace k podnikání je v práci soustředěna pozornost zejména na identifikaci faktorů ovlivňujících motivaci podnikatelů k pokračování v podnikatelské činnosti v průběhu světové pandemie Covid-19.
K naplnění cíle slouží podání teoretických východisek formou literární rešerše v první kapitole práce. Pojednáno je nejprve v obecné rovině o motivaci, motivaci k podnikání, specificích motivace k podnikání v době krize. Dále je detailněji uvedeno, jak pandemie covidu-19 ovlivnila cestovní ruch v České republice, jaká pomoc se podnikatelům v dané oblasti dostávala a dostává a jak tato situace ovlivnila a ovlivňuje motivaci k pokračování v tomto podnikání.
Na teoretická východiska je ve druhé kapitole práce navázáno popisem realizovaného výzkumu. Detailněji je charakterizována zvolená metodika výzkumu, který byl koncipován jako kvalitativní.
Třetí kapitola obsahuje zjištěné výsledky, pozornost analýze a interpretaci dat z realizovaného šetření, dále pak diskuzi, která celé téma uzavírá formou syntézy veškerých poznatků, jež jsou doplněné i o vlastní názory a zhodnocení. Hlavní zjištění jsou shrnuta v závěru práce.
V rámci zpracování práce budou zodpovězeny výzkumné otázky, jejichž podoba je následující:
Výzkumná otázka č. 1: Jaké dopady měla pandemie covidu-19 na podnikatelskou činnost v cestovním ruchu?
Výzkumná otázka 2: Jaké jsou hlavní motivační faktory k pokračování v podnikatelské činnosti v době pandemie covidu-19?
Výzkumná otázka 3: Jaké hlavní překážky brání podnikatelům k pokračování podnikatelské činnosti v době koronavirové pandemie?
Výzkumná otázka č. 4: Co pomáhá podnikatelům posílit motivaci k pokračování v podnikání během pandemie koronaviru?
Pro autora je řešené téma aktuální i s ohledem na skutečnost, že je sám podnikatelem.
Pochopení motivačních faktorů podnikatelů, kteří se nevzdávají a chtějí i nadále
pokračovat v podnikání, může být přínosem pro jeho kariéru podnikatele. Určení způsobů, jak krizi vyvolanou pandemií covidu-19 překonat a přežít, může být inspirací jak pro autora práce, tak i ostatní podnikatele, kteří v tomto ohledu ještě svoji pevnou pozici při zvládání této zátěže nenašli.
1 Motivace podnikatelů pokračovat v podnikání v době pandemie covidu-19
Pandemie je podle Ministerstva zdravotnictví České republiky (dále též jako MZ ČR)
„epidemie velkého rozsahu zasahující celé kontinenty. Jedná se tedy o výskyt onemocnění s vysokou incidencí na velkém území (kontinent) za určité časové období“. (MZ ČR, 2012, s. 6) Aktuálně je dle MZ ČR (2021) datován počátek pandemie covidu-19 k 31. prosinci roku 2019. Onemocnění covidem-19 je způsobeno novým typem koronaviru, který je označován jako SARS-CoV-2. Toto onemocnění je vysoce infekční, projevuje se horečkami, respiračními obtížemi, bolestí svalů, únavou. U některých osob může mít choroba závažný průběh, končit může smrtí.
Dále v textu je věnována pozornost motivaci k podnikání v době pandemie covidu-19.
Definovány jsou pojmy užívané v práci, detailněji je pojednáno o motivaci k podnikání v krizi, zejména pak v době pandemie covidu-19 u osob samostatně výdělečně činných a majitelů malých firem podnikajících v cestovním ruchu.
1.1 Motivace podnikání v krizi
Podnikání má v současném globalizovaném světě zásadní význam pro zajištění ekonomického růstu, ekonomického rozvoje, zaměstnanosti, využívání inovací apod.
Z tohoto pohledu je podnikání stěžejní činností pro zajištění prosperity, ať už jednotlivců, či celých národů či globálního světa (Pinho, & de Lurdes Martins, 2020).
Státy si uvědomují přínos podnikatelů, a proto vytvářejí různé politiky, které mají zajistit vytvoření příznivého podnikatelského prostředí (Mahto, & McDowell, 2018).
Podnikání je ovšem také záležitostí značně rizikovou. Vnější a vnitřní faktory mohou negativně ovlivnit podnikání, které se může dostat do krize, případně podnikání probíhá např. v ekonomické krizi, která charakter podnikání značně mění (Zuzák, 2009). Firma může z krize odejít posílena, nebo může úplně zaniknout (Urban, 2010).
K překonání krize je zapotřebí motivace pokračovat v podnikání. Tu nemusí být snadné nalézt, což platí zcela jistě o krizi spojené s pandemií covidu-19. Podle Asociace malých a středních podniků a živnostníků ČR (dále též jako AMSP ČR) však překvapivě velká část firem a osob samostatně výdělečně činných neztrácí optimismus, v podnikání chce pokračovat, přičemž motivace k pokračování v podnikání mohou být různé (AMSP ČR, 2021).
V podkapitole je nejprve podána stručná charakteristika podnikání a podnikatelských subjektů, zejména osob samostatně výdělečně činných a společností s ručením omezeným, jejichž představitelé se zúčastnili výzkumu popsaného v kapitole druhé a třetí. Záměrem je přiblížit náročnost vzniku a realizace těchto forem podnikání, což má vliv i na motivaci k pokračování v podnikání v době krize. Popsána je problematika motivace k podnikání, se zřetelem k motivaci k podnikání v době krize.
1.1.1 Charakteristika podnikání a podnikatelských subjektů
Podnikatelem se dle § 819 zákona č. 89/2012 Sb., rozumí ten, „kdo samostatně vykonává na vlastní účet a odpovědnost výdělečnou činnost živnostenským nebo obdobným způsobem se záměrem činit tak soustavně za účelem dosažení zisku.“ Podnikatelé působí dle Strakové, Váchala a kol. (2020) často jako majitelé podniků, přičemž podnikem se dle téhož zdroje rozumí každý subjekt, který vykonává hospodářskou činnost.
Podnikat lze jako fyzická nebo právnická osoba. V prvním případě se jedná o osoby samostatně výdělečně činné (OSVČ), ve druhém případě dochází k podnikání formou obchodní společnosti (Fořt, 2016). Rozlišuje se společnost s ručením omezeným, akciová společnost, evropská společnost a evropské hospodářské zájmové sdružení (zákon č. 90/2012 Sb.).
OSVČ vykonává samostatně výdělečnou činnost, která může být hlavní nebo vedlejší, dle toho, zda je příjem z této činnosti hlavní nebo vedlejší. OSVČ jsou označováni jako živnostníci, což ovšem není správně, neboť např. advokáti jsou tzv. svobodnými povoláními, svoji výdělečnou činnost nevykonávají na základě živnostenského oprávnění (Garajová, 2020). Živnosti lze také dělit na obchodní (koupě zboží za účelem dalšího prodeje), výrobní a poskytující služby (Schwartzhoffová, 2018).
V práci je věnována pozornost zejména podnikatelům v režimu osob samostatně výdělečně činných a malým firmám, konkrétně společnostem s ručením omezeným.
Obě formy podnikání jsou sloučeny do kategorie malých podniků, což jsou podniky disponující méně než 50 zaměstnanci, s ročním obratem nebo bilanční sumou roční rozvahy nepřevyšující 10 milionů eur (Srpová a kol., 2020). V rámci malých podniků se ještě rozlišují mikropodniky, s počtem zaměstnanců do 9 osob včetně. Na OSVČ lze tedy nahlížet jako na mikropodniky či malé podniky (Veber, & Srpová, 2012). Malé podniky jsou v rámci průmyslu posuzovány společně se středními podniky, s počtem zaměstnanců do 250 osob, užíváno je označení malé a střední podniky (MSP), přičemž MSP představuje 99 % všech společností v rámci Evropské unie (Gouarderes, 2021).
V Česku není situace odlišná. Malé a střední podniky tvoří 99,8 % všech firem (Veber, Srpová, 2012), přestože toto podnikání čelí značným tržním nedostatkům. K těm patří
zejména obtížný zisk kapitálu v začátku podnikání, nicméně i v průběhu podnikání je u nich ztížený přístup k inovacím a technologiím (Srpová a kol., 2020).
Podnikat jako OSVČ je z mnoha hledisek méně náročné, především co se týče administrativy (Fořt, 2016). Na začátek je zapotřebí zřídit si živnost. Celý proces byl oproti minulosti značně zjednodušen. Nejprve je zapotřebí navštívit centrální registrační místo, kterým je živnostenský úřad, případně Czech Point, a to i mimo místo bydliště. Za ohlášení živnosti zaplatí jedinec poplatek 1000 Kč, za ohlášení další živnosti 500 Kč, přičemž již není rozlišováno, kolik dalších živností si jedinec ohlásí.
Dle zákona č. 455/1991 Sb., se rozlišují živnosti ohlašovací a koncesované. Ohlašovací živnosti se dělí na řemeslné, vázané a volné. V případě živností řemeslných a vázaných je požadována odborná způsobilost, kterou jedinec dokládá (zejména dokladem o řádném ukončení příslušného studia), na rozdíl od živnosti volné, u níž odborná způsobilost není požadována. Dle Garajové (2020) je alternativou v případě, že jedinec nedisponuje potřebným vzděláním, ustanovení odpovědného zástupce, který daným vzděláním disponuje. Živnosti koncesované jsou nejen z hlediska zřízení dle Schwartzhoffové (2018) náročnější: na jedince jsou kladeny značné nároky nejen co se týče odbornosti, ale též morální způsobilosti. Každá koncesovaná živnost má zákonem dané zvláštní podmínky, za nichž ji lze provozovat. Ke koncesovaným živnostem patří např. i cestovní kanceláře. Nicméně cestovní agentury koncesovanou živností nejsou, jsou dle zákona č. 455/1991 Sb., považovány za živnosti ohlašované vázané.
V případě koncesovaných živností se k jejich založení vyjadřuje příslušný úřad, kterým je v případě cestovní kanceláře Ministerstvo pro místní rozvoj. Získání oprávnění na koncesovanou živnost probíhá v režimu správního řízení. Jedinec podá žádost o koncesi, živnostenský úřad si vyžádá stanovisko dotčeného úřadu, následně rozhodne o udělení koncese. Oproti režimu OSVČ je tak možné začít podnikat až po nabytí právní moci tohoto rozhodnutí (Schwartzhoffová, 2018). U cestovních kanceláří je požadováno vzdělání v cestovním ruchu, případně vysokoškolské vzdělání a praxe minimálně 1 rok v oboru, nebo též nižší vzdělání, které ovšem musí být doplněno delší praxí, kdy se např. u dosaženého středního vzdělání jedná o praxi v rozsahu 6 let (zákon č. 455/1991 Sb.). OSVČ většinou nemusí vést účetnictví, postačí daňová evidence, nebo může výdaje vykazovat paušálem. Nevýhodou je ručení za dluhy z podnikání osobním majetkem. Z tohoto důvodu tak bývá mnohdy volena jako vhodnější forma podnikání obchodní společnost, u níž je toto podnikatelské riziko sníženo (Fořt, 2016).
Společnost s ručením omezeným je dle zákona č. 90/2012 Sb., společnost, za jejíž dluhy ručí společníci společně. V názvu musí být obsažen dovětek společnost s ručením omezeným, který lze nahradit spojením s. r. o. nebo s r. o. Minimální výše vkladu je 1 Kč, pokud není určeno jinak ve společenské smlouvě, v níž jsou definovány také podíly
společníků, nicméně společnost s ručením omezeným může mít i jen jednoho vlastníka.
Společnost s ručením omezeným se zapisuje do obchodního rejstříku. Společníci se mohou dohodnout na zrušení společnosti, což má formu veřejné listiny. Společník se může také domáhat zrušení společnosti u soudu, a to z důvodů daných společenskou smlouvou. U OSVČ je dle Mikuláškové (2015) situace s ukončením živnosti jednodušší:
živnost lze přerušit, a to na libovolnou dobou, pouze ohlášením změny na živnostenském úřadě nebo na službě Czech Point, nebo ji zcela zrušit, opět pouze ohlášením.
OSVČ hradí zdravotní a sociální pojištění, přičemž výše stanovených záloh se liší dle příjmu, toho, zda se jedná o vedlejší nebo hlavní činnost. Zdravotní pojištění je dáno ziskem. Možností je hradit i dobrovolné nemocenské pojištění (Mikulášková, 2015).
V případě společnosti s ručením omezeným vzniká podnikateli více povinností.
Automaticky je mu zřízena datová schránka, přes kterou musí podnikatel do 15 dnů od zápisu do obchodního rejstříku provést registraci k daním. Jestliže disponuje společnost s ručením omezeným zaměstnanci, kteří jsou v pracovním poměru (nejsou brigádníky, není s nimi uzavřena dohoda o provedení práce nebo dohoda o provedení činnosti), musí se majitel přihlásit do registru zaměstnavatelů, také se musí registrovat u místně příslušného finančního úřadu. Oznamovány jsou změny týkající se zaměstnanců, je nutné vést za každého zaměstnance evidenční list důchodového pojištění, je nutné platit zákonné pojištění odpovědnosti zaměstnavatele u státem určené pojišťovny (Kooperativa), za zaměstnance je odváděno zdravotní a sociální pojištění (Garajová, 2020).
Výše uvedené rozdíly svědčí pro snazší založení i následné podnikání v režimu s. r. o.
Jakým způsobem se tyto odlišné formy podnikání promítly do zvládání podnikání v době pandemie covidu-19 a motivace k dalšímu podnikání bylo zkoumáno v rámci vlastního výzkumu, popsaného v kapitole třetí.
1.1.2 Charakteristika motivace k podnikání
Motivací se rozumí soubor motivů, tedy faktorů, které uvádějí do pohybu myšlení a chování (Říčan, 2010). Podle Tureckiové (2004, s. 55) je motivace „vnitřním procesem, který vyjadřuje touhu a vůli (ochotu) člověka vyvinout určité úsilí vedoucí k dosažení subjektivně významného cíle nebo výsledku“. Motivy jsou psychologickými pohnutkami, důvody k určitému chování, kterému dávají smysl, navíc se vážou k určitému cíli. Motiv působí do té doby, než je cíle dosaženo (Dědina, & Cejthamr, 2005). Člověk disponuje složitou strukturou motivačních dispozic, z nichž některé jsou vrozené (biologické potřeby jako potřeba spánku nebo hlad), jiné jsou získané, tedy tzv. sekundární. Jedná
se o sociální potřeby, zájmy, hodnotové orientace, částečně postoje. Motivační dispozice je aktualizována na základě změny vnitřního prostředí či psychického stavu, nebo se může jednat o působení podnětu z vnějšího prostředí, kdy se jedná o tzv. pobídky nebo též incentivy (Janoušek, & Slaměník, 2019).
Proces motivace lze popsat jako jednání od vzniku potřeby, následného stanovení cíle, podniknutí kroků k jeho dosažení, čímž jsou následně generovány další motivy (Armstrong, 2009). Tento vzorec zároveň poukazuje na klíčovou roli motivace v lidském konání. U podnikatelů to platí stejně – motivace je klíčová pro zajištění efektivní podnikatelské činnosti. Pak je samozřejmě vhodné zkoumat motivační faktory u podnikatelů (Brännback, & Carsrud, 2018). Podnikatelé jsou zvyklí motivovat své podřízené, ovšem i oni sami potřebují být motivováni k činnostem, kterým se věnují (Viramgami, 2007).
Motivů, proč podnikat, je velké množství. Odborníci, kteří se této problematice věnují, vytvořili několik ucelených koncepcí, teorií motivace. Kromě toho však existují dílčí výčty motivů k podnikání, které vycházejí z výzkumů na toto téma nebo reflektují zkušenosti podnikatelů. Tureckiová (2004) zmiňuje jednu ze základních teorií motivace, vysvětlující lidské jednání, a to i v pracovní oblasti, v rámci tzv. pracovní motivace. K vykonávání práce nebo konkrétní formy práce jsou lidé motivováni faktory vnitřními a faktory vnějšími. Vnitřní faktory se pojí se samotnou pracovní činností, podnikání je zdrojem uspokojení. K těmto faktorům patří např. touha po moci, seberealizace. U vnějších faktorů slouží podnikání jako prostředek k jiným cílům (např.
být finančně zabezpečený, potvrdit si vlastní důležitost).
Jak podotýkají Šebestová a Wagnerová (2007), většinou v případě motivace k podnikání převládají motivy vnitřní, k nimž patří podle Ježkové a kol. (2015) motivy morální, podle Vebera (2008) např. motivy jako potřeba iniciativy, seberealizace, potřeba růstu. Nicméně dle Ježkové a kol. (2015) tomu tak není, neboť většinou jsou podnikatelé motivováni k této činnosti ziskem, což je faktor vnější. S tím souhlasí i Shepher a Patzelt (2018), dle nichž je tento motiv přítomen u velké části podnikatelů.
Podle Viturky (2010) ovšem nelze jednoznačně určit, jaké motivy k podnikání obecně převládají (tj. zda vnější nebo vnitřní), neboť je nutné přihlížet k mnoha dalším proměnným, z nichž autor vyzdvihuje především historii a kulturu národa. V českém prostředí byla motivace k podnikání výrazně narušena komunistickým režimem, který měl značný dopad i na hodnoty jedince, které významně ovlivňují potřeby člověka, které jsou v pozadí motivace.
Druhou zásadní teorií je teorie push/pull. Motivem může být tlak (push), kdy jedinec prostřednictvím podnikání řeší svoji situaci, přičemž push faktory jsou negativní externí síly, podnikatel je tlačen negativními událostmi do podnikání (Šebestová, 2016).
Další variantou je tah (pull). V tomto případě je podnikání vnímáno jako příležitost a váže se úzce k uspokojování potřeb (Srpová, Řehoř a kol., 2010; Segal, Borgia, &
Schoenfeld, 2005). Z externích sil se může jednat o druh ekonomiky ve státě. Podnikání musí být státem umožněno, ideálně i podporováno (Jünger, 2007). V některých zemích, jako je např. Indie, je oblast podnikání jediným sektorem v ekonomice, který umožňuje lidem důstojně žít (Sutanto, & Eliyana, 2014). Podnikatelé mohou získávat v rámci státu určité výhody, např. ve spojitosti se zvýšením sociálního postavení (Buratti, Profumo, &
Persico, 2020; Ježková a kol., 2015). K motivům pull lze přiřadit teorii výkonové motivace, kterou popsal McClelland: vyšší výkonová orientace, která je vlastní podnikatelům, může vycházet z vysoké potřeby výkonu, z vysoké potřeby afiliace (pro podnikatele je důležitý četný a intenzivní kontakt s druhými lidmi) nebo z vysoké potřeby moci, s níž se pochopitelně podnikání velmi často pojí. Moc může být chápána jako moc jednotlivce, ve smyslu být mocný, mít kontrolu nad vlastním životem, zařizovat si vlastní prospěch, nebo ve smyslu mít moc ovlivňovat dění ve společnosti, ve světě, např. společensky prospěšnou činností (Dědina, & Cejthamr, 2005),
V zásadě je ovšem teorie push/pull značně blízká předchozímu dělení motivů na vnější a vnitřní. Reflektuje základní koncepci motivace, která vychází z potřeb jedince, je aktivována primárně prožíváním jedince, nebo naopak působením vnějších faktorů (Janoušek, & Slaměník, 2019). Vždy je možné detekovat vnitřní potřebu jedince (primární nebo sekundární). Základem každé teorie motivace k podnikání tedy může být Maslowova teorie potřeb (motivů, hodnot), v níž tento americký psycholog utřídil potřeby člověka do pomyslné pyramidy, jejíž základnu tvoří potřeby primární (biologické), další stupně jsou již potřeby sociální, nejvýše jsou postaveny potřeby bytí, k nimž patří např. seberealizace (Dědina, & Cejthamr, 2005). Pokud se chce člověk seberealizovat, a proto začne podnikat, je veden nejvyšší formou potřeby. Jestliže jsou pro něj nejvýznamnější finance, co nejvyšší zisk, je motivován nižšími druhy potřeb.
Ovšem i finance mohou být prostředkem k seberealizaci. Pro účely práce se tak jeví jako vhodnější rozlišování dílčích potřeb, bez určení faktorů podílejících se na jejich vzniku.
Přehled možných motivů k podnikání je podán na obrázku 1.
Obrázek 1- Motivace k podnikání
Zdroj: Šafrová Drášilová (2019, s.19)
Jak je z obrázku 1 patrné, Šafrová Drášilová (2019) rozlišuje 4 hlavní skupiny motivace k podnikání, kterými jsou řešení problému, peníze, osobní priority a rodina. V rámci těchto čtyř hlavních skupin lze rozlišit dílčí motivy, kdy je patrné, že se tyto motivy pojí s různými potřebami. Za pozornost stojí, že u osobních priorit, které lze přiřadit k vnitřním motivům nebo pull motivům, je uvedeno nejvíce dílčích motivů, které mohou být nižší (např. využití volného času) nebo vyšší (seberealizace) při zohlednění Maslowovy teorie motivace.
Pro úplnost je vhodné uvést, že dle mnohých autorů existují rozdíly v motivaci k podnikání dle vybraných charakteristik podnikatelů. Významné může být genderové hledisko: zatímco muži často volí podnikání kvůli příležitosti k úspěchu, ženy začínají s podnikáním především kvůli potřebě sladit pracovní a osobní život (IPSOS, 2014).
Častým faktorem je věk. Mladí lidé, nezřídka ještě v roli studentů, usilují při volbě podnikání o dosažení osobního růstu, zajištění rozvoje, přejí si efektivněji využívat nabyté znalosti a dovedností. Jednat se může i o tlak rodičů, včetně potřeby začít být samostatný, dospělý (Kurniawan et al., 2019), nebo učinit z koníčku zdroj obživy (ČSÚ, 2005). Vliv na motivaci podnikatele může mít i jeho vzdělání. U vyššího dosaženého
vzdělání se předpokládá vyšší motivace k podnikání, protože jedinec je schopen lépe identifikovat tržní příležitosti a nalézat způsoby pro jejich využití, dále může mít větší důvěru ve svůj podnikatelský projekt (Pinho, Lurdes Martins, 2020), nicméně dle zjištění českého šetření ze strany Českého statistického úřadu jsou častěji motivováni k podnikání lidé s nižším vzděláním, a to z důvodu obav z nezaměstnanosti, přičemž strach z nezaměstnanosti může být častějším motivem i osob mladších 30 let, na rozdíl od jedinců starších, kteří již mají pracovní uplatnění a mnohdy podnikat nechtějí z důvodů obav ze ztráty jistoty (ČSÚ, 2005).
1.1.3 Specifika motivace k podnikání v krizi
Největším strašákem podnikatelů je podle Komendové (2019) ekonomická krize.
Ve skutečnosti však tomu tak být nemusí a krize může být naopak možností k růstu firmy. To také bývá motivací řady podnikatelů, kteří se v krizi ocitnou. Chtějí překonat nepřízeň situace, jsou vnitřně motivováni k tomu zažít i v krizi úspěch. Podnikatel Pavel Šmíd v rozhovoru s Chalupou (2019) hovoří o tom, že podnikatelé musí chápat krizi jako příležitost. Krize vytváří novou situaci na trhu, kterou mohou využít ve svůj prospěch, pro zajištění budoucí prosperity. V době krize jsou paradoxně vhodnější podmínky na expanzi a rozvoj podniku, protože se otevírají příležitosti k dominanci nad konkurencí (dochází k levným odkupům krachujících firem) či vstupu do dalších oborů apod. Personální konzultant Marek Strieborný v rozhovoru s Neufusem (2018) hovoří v podobném smyslu, tedy, že lze krizi překonat, když bude podnikatel na její vznik dostatečně připraven. To znamená mít plán, který například deklaruje postup při řešení krize, jednotlivé kroky pro vyřešení krize apod. (Neufus, 2018). Nicméně dle Vebera a Srpové (2012) bývají tyto kroky v praxi často opomíjeny.
Krize nemusí být jen ekonomická, resp. vně samotnou firmu, ale krizí může procházet i firma v důsledku různých okolností. Greiner např. popsal čtyři možné krize v průběhu podnikání: první se pojí s příchodem nových pracovníků do firmy. Od určité doby může začít klesat produktivita práce, neboť nejsou jasně rozdělené kompetence. Druhá krize nastává v důsledku centrálního řízení firmy, které je zapotřebí překonat delegováním pravomocí. Třetí je krize kontroly, kdy delegováním majitel ztrácí vliv na firmu, je obtížné strategické rozhodování. Čtvrtá krize je krize byrokracie, kterou je zapotřebí překonat návratem k méně formálnímu řízení (Zuzák, & Fejfarová, 2009). Pode Karáska (2017) však není nutné nahlížet na krizi negativně. Slovo krize pochází z řečtiny, v překladu znamená vybírat, posuzovat mezi různými variantami. Krize je tak situací, v níž se rozhoduje o dalším směřování firmy, ve smyslu jejího zániku, stabilního pokračování nebo růstu. Zuzák a Fejfarová (2009) uvádějí, že lze rozlišit čtyři základní druhy krize, kterými jsou krize osobní, krize společenská či sociální, krize v důsledku živelných katastrof a havárií a krize ekonomická.
Ekonomická krize je dle Krček (2020) součástí hospodářského cyklu a nastává v okamžiku, kdy se ve čtyřech po sobě jdoucích čtvrtletích objevuje pokles. Rozlišována je i finanční krize, která se týká situací spojených s omezenou nabídkou peněz a finančních zdrojů. Ekonomická krize může být podle Zuzáka a Fejfarové (2009) mikroekonomická (týká se firem, jednotlivců, domácností) nebo makroekonomická, která postihuje stát nebo státy, projevuje se nahromaděním neprodejného zboží, což vede k nevyužívání výrobních kapacit, zvyšující se nezaměstnaností, poklesem mezd, zánikem některých firem. V práci je termínem krize označován ekonomický úpadek, který postihuje firmu a lze se ztotožnit s vymezením Karáska (2017), dle kterého se jedná o situaci firmy, v níž je rozhodováno o jejím dalším směřování.
Osobnost podnikatele je podle Srpové a kol. (2020) jedním z klíčových faktorů, podmiňujících úspěch podnikatele při zvládání krize. Vnitřní nastavení podnikatele mu pomáhá k tomu, aby i nadále sledoval své dlouhodobé cíle a snažil se krizovou situaci překonat jinak než ukončením podnikání (Pinho, Lurdes Martins, 2020). Jako důležitá se jeví podnikavost, schopnost rozpoznat příležitosti v konkrétním segmentu podnikání, což ovšem také znamená náležité monitorování možných rizik, jejich vyhodnocování ve vztahu k cíli (Veber, & Srpová, 2012). Nicméně takto je Carsrudem a Brännback (2011) definována obecně motivace k podnikání, nikoliv výlučně motivace k podnikání v krizi.
Větší role, ve smyslu motivace k pokračování v podnikání v případě krize, je tak připisována vnějším okolnostem, konkrétně podpoře ze strany státu. V případě, že je krize závažná, vládní programy nabývají na velkém významu. Některé mohou být natolik motivační, že vedou k rozhodnutí začít podnikat či přispívají k tomu, že se podnikatel rozhodne svoji podnikatelskou činnost neukončit (Pinho, & Lurdes Martins, 2020). V situacích, kdy se významně mění podnikatelské prostředí, je zapotřebí získávat informace, které pomohou zorientovat se v tom, jak situaci řešit. Tyto informace by měl v případě ekonomické krize poskytovat stát, důležité je ovšem také, aby byl podnikatel aktivní v jejich získávání (Šebestová, 2016). V zásadě tedy platí, že klíčové jsou v souvislosti s motivací k pokračování v podnikání v době krize vnější podmínky k podnikání, zároveň však má vliv i osobnost podnikatele, kdy tedy dochází ke kombinaci vnějších a vnitřních faktorů. Roli mají podle Sarri, Laspita a Panopoulos (2018) opět sociodemografické charakteristiky. Ženy mohou být do určité míry diskriminovány v možnostech podpory v době krize, navíc mohou zvolit jako prioritu rodinu než udržení podnikání. Vliv může mít také věk (čím vyšší, tím nižší motivace může být, podnikateli se nemusí dostat potřebné podpory ze strany státu), druh podnikání, délka podnikání.
Podpora nemusí přicházet pouze ze strany státu, ale též blízkých osob a může být v rovině finanční, nebo sociální, psychické. V tomto ohledu je pak klíčové nikoliv to, jaká daná podpora je (což platí i pro oblast podpory ze strany státu), ale především to, jak danou podporu jedinec vnímá. Naopak absence podpory, v případě státu zejména obtížně dosažitelná finanční pomoc v podobě různých úvěrů apod., je faktorem demotivačním (Landini et al., 2016). Podporu lze hledat a nalézat také uvnitř firmy.
Podnikatelé jsou motivováni k pokračování v podnikání i v době krize, jestliže se mohou spolehnout na své zaměstnance, což tedy platí pro podnikatele se zaměstnanci, kteří jsou navíc schopni důvěřovat svým podřízeným, s čímž ovšem souvisí i do té doby značná pozornost věnovaná komplexnímu řízení lidských zdrojů (Veselík, 2009).
Vnímaná podpora je faktorem vnějším. Jedná se o incentivy či push faktory. Druhým typem motivace je motivace vnitřní (pull faktory). Jedná se o již faktory spojené s osobností, jejími rysy. Častěji jsou k podnikání v době krize motivováni jedinci, kteří důvěřují svým schopnostem, kteří se nebojí riskovat, mají vysokou výkonovou motivaci (touží po úspěchu – viz teorie McClellanda). Jedná se také o přítomnost rysu, který je nazýván jako locus of control, tedy místo kontroly. Lidé s vnitřním místem kontroly, tedy ti, kteří věří ve své schopnosti, jsou v případě problémů vedeni k tomu, aby jej vyřešili, neboť věří, že situace řešení má. Častěji tedy pokračují v podnikání, na rozdíl od osob, u kterých se objevuje vnější externalistický přístup, tedy vnější místo kontroly.
Tito podnikatelé spojují úspěch s náhodou, štěstím osudu, neúspěch přičítají vnějším okolnostem, tedy nejsou schopni vnímat sami sebe jako ty, kteří dokážou krizi zvládnout (Sarri, Laspita, & Panopoulos, 2018). Jak prokázali Escerala-Chavez at al.
(2014), podnikatelé, konkrétně podnikatelé v režimu OSVČ a majitelé malých firem, dosahují v krizi většího úspěchu, snáze ji zvládají, jestliže je u nich přítomno vnitřní místo kontroly, tj. spoléhají se na sebe, úspěch připisují sobě samému, umějí objektivně analyzovat příčiny potíží.
V rámci pull faktorů se tedy jedná o určitou práci na sobě samém a vybavenost vhodnými dispozicemi, schopnostmi, dovednostmi, kompetencemi. Ty bývají využity k vhodné copingové strategii, jak zvládat danou zátěž. Motivační je v tomto ohledu odklonění pozornosti na krizi, zaujetí racionálního postoje, hledání a realizace řešení, se souběžným čerpáním příjemných podnětů z roviny osobního života či vnímání pokroku při překonávání krize, pozorované úsilí pracovníků, což dodává podnikatelům víru, že situaci zvládnou (Hurbanová, 2020). I v případě převahy pull faktorů však mohou mít vliv sociodemografické charakteristiky: jestliže např. žena vnímá, že se jí nedostává podpory ze strany státu, bankovního sektoru, může se měnit její důvěra ve vlastní schopnosti, zároveň může být u žen nižší ochota riskovat (Sarri, Laspita, &
Panopoulos, 2018).
1.2 Motivace k podnikání v cestovním ruchu v krizi spojení s pandemií covidu-19
Cestovní ruch je v mnohém specifický oproti jiným odvětvím hospodářství. V tomto odvětví působí mnoho různých subjektů, které zajišťují značný rozsah služeb (Jarolímková, 2018). Zároveň se jedná o odvětví, kterého se týká mnoho častých a složitých legislativních změn, které se odehrávají v rovině českého i evropského práva (Pachrová, & Doležalová, 2015). Hlavním hybatelem dalšího rozvoje jsou MSP, kterým se ovšem dostává poměrně malé podpory ze strany státu (Repík, 2017). Motivace k podnikání může být problematická již na začátku podnikání, zhoršuje se v případě krize. Pakliže je cestovní ruch takřka zcela zastaven, jako tomu bylo a je v souvislosti s pandemií covidu-19, nalézt motivaci k pokračování v podnikání v době krize může být ještě obtížnější, než je tomu v prvotním rozhodování o vstupu na tento trh.
Kapitola nejprve přibližuje cestovní ruch v ČR, detailněji se však zaměřuje na stav cestovního ruchu v době pandemie covidu-19, a to zejména co se týče motivaci podnikatelů v dané oblasti pokračovat v podnikání, tak i co se týče podpory ze strany státu, což jsou hlavní druhy motivace k pokračování v době krize, jak bylo uvedeno v kapitole 1.1.3.
1.2.1 Charakteristika podnikání v cestovním ruchu
Cestovní ruch je formou cestování, která je ovšem značně spojena s ekonomickou a hospodářskou rovinou. Rozlišuje se několik typů cestovního ruchu (např. rekreační, kulturně-poznávací, zdravotně orientovaný, který probíhá v lázních nebo wellness centrech, spojený se vzdělávacími motivy). Cestovní ruch přispívá k růstu zaměstnanosti obyvatelstva, využívání kapacit hotelů, restaurací, kulturních a sportovních akcí, je významnou položkou příjmů do státního rozpočtu (Beránek, 2013). Zprostředkovateli služeb v cestovním ruchu jsou cestovní kanceláře (CK) a cestovní agentury (CA) (Rašovská, & Ryglová, 2017). Službou cestovního ruchu se rozumí doprava zákazníka, ubytování, které není součástí dopravy, nájem automobilu, motocyklu nebo jiného dopravního prostředku, jiná služba, kterou je zejména prodej vstupenek na kulturní nebo sportovní události, pořádání výletů, prohlídek s průvodcem, prodej skipasů, nájem sportovního vybavení (zákon č. 155/1999 Sb.).
Úkolem CK a CA je propojit nabídku s poptávkou, tedy prodat zákazníkům jednotlivé služby nebo kombinace v podobě zájezdu. Většina těchto zprostředkovatelů působí v režimu malých a středních firem (Rašovská, & Ryglová, 2017).
Cestovní kanceláří se rozumí podnikatel, který na základě povolené živnosti může sestavovat služby cestovního ruchu pro účely zájezdu, nabízet a prodávat zájezdy.
V rámci koncese může CK nabízet a prodávat jednotlivé služby cestovního ruchu, organizovat kombinace služeb cestovního ruchu a nabízet je a prodávat jiné cestovní kanceláři, zprostředkovávat prodej jednotlivých služeb cestovního ruchu nebo prodej zájezdu jiné cestovní kanceláři či prodávat věci související s cestovním ruchem (mapy, plány, tištěné průvodce, upomínkové předměty apod.). Cestovní kanceláře musí mít uzavřenou smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku cestovní kanceláře nebo bankovní záruku pro případ úpadku, ročně hradí příspěvek do garančního fondu cestovních kanceláří. Provozovatelem CA je podnikatel, který provozuje podnikání na základě ohlášení volné živnosti. CA nesmí zprostředkovat prodej zájezdu nikomu jinému, než je CK. Ve všech svých propagačních materiálech musí uvádět, pro jakou CK zprostředkovává zájezd. CA nemusí mít uzavřenou smlouvu o pojištění záruky pro případ úpadku ani bankovní záruku pro případ úpadku (zákon č. 155/1999 Sb.).
V posledních desetiletích se stal cestovní ruch významnou ekonomickou činností s příznivým dopadem na hospodářský rozvoj a zaměstnanost, což je dáno kumulovaným rozvojovým potenciálem, neboť se pojí s mnoha dalšími hospodářskými odvětvími a sektory, jakými jsou ubytování, pohostinství, doprava, stavebnictví (Lejsek, 2014). Zároveň se ovšem stává podle Vystoupila a kol. (2010) sám sobě hrozbou, což je dáno zejména jeho nízkou regulací. Vzniká tzv. turistická past, což znamená, že turistický ruch svými podnikatelskými aktivitami znehodnocuje svůj potenciál (kulturní a přírodní hodnoty).
Kromě toho čelí cestovní ruch mnoha bariérám, k nimž řadí Repík (2017) značný vliv politicko-správních podmínek, nemožnost vyrábět produkty cestovního ruchu na sklad, výraznou sezonnost. Jedná se též o silnou místní provázanost a determinaci přírodními faktory a dalšími nepředvídatelnými jevy, těsný vztah mezi nabídkou a poptávkou, která je ovlivněna důchody obyvatelstva, fondem volného času, cenovou hladinou nabízených služeb, spotřebitelskými preferencemi, motivací obyvatel, módou, prestiží, celkovým způsobem života. I přesto lze dle Hills (2020) sledovat setrvalý nárůst pracovních míst v cestovním ruchu a zájem o využívání jeho služeb. V roce 2019, tedy před pandemií covidu-19, vytvořilo toto odvětví celosvětově 330 miliard pracovních míst, 25 % všech nových pracovních míst, což představuje více než 10 % HDP. Růst se týká i České republiky. Ještě před pandemií covidu-19 bylo v ČR dle Dun & Brudstreet (2021) 2874 cestovních kanceláří a cestovních agentur. Každým rokem, od roku 2015, přibylo 100 nových subjektů podnikajících v cestovním ruchu jako právnická osoba.
Mezi společnostmi s ručením omezeným převažují CK (47 %), stejně jako u OSVČ (66
%).
Firmy podnikající v cestovním ruchu musí zohledňovat nové trendy v globálním světě, chtějí-li být úspěšné. Zákazník je pánem, kterému se vše přizpůsobuje. Služby jsou přizpůsobovány přáním zákazníků. Do popředí se dostávají otázky ochrany životního prostředí, udržitelnost. Prioritním požadavkem je také bezpečnost cestujících. Navíc je v tomto odvětví značný konkurenční boj (Ryglová, Burian, & Vajčnerová, 2011).
Podnikatelé, kteří v cestovním ruchu působí, více zdůrazňují nároky spojené s obsluhou zákazníka. Obstát mezi konkurencí znamená být odborníkem na oblast ekonomiky, zeměpisu, psychologie, znát legislativní změny, především mít proklientský přístup, tedy mít rád druhé lidi a jednání s nimi (Sládečková, 2014). Aby se mohl samotný obor stále více rozvíjet, je zapotřebí zohledňovat čtyři hlavní oblasti, kterými jsou zlepšování kvality života místních lidí, maximalizace hospodářského přínosu pro místní komunitu, ochrana kulturního a přírodního bohatství a snaha povýšit cestovatelský zážitek na novou úroveň. Zákazník musí být stále příjemně překvapován, musí mu být zprostředkovány zážitky, které dosud neznal (TTG, 2019).
1.2.2 Opatření Vlády ČR na pomoc podnikatelů v cestovním ruchu
Česká republika (jako stát) reagovala na krizi a pandemii koronaviru prostřednictvím poskytnutí státní podpory. Vytvořeny byly balíčku programů s cílem pomoci postiženým segmentům. Jde o soubor různých daňových úlev, podpory udržení zaměstnanosti, podpory inovativních podniků v souvislosti s pandemií, podporu podnikatelů, opatření pro zaměstnance (Vláda České republiky, 2020). Jedná se o desítky různých programů a opatření. Vláda České republiky je průběžně připravuje a spouští na základě jednání Ministerstva průmyslu a obchodu s dalšími resorty, agenturami, sociálním partnery, zaměstnavatelskými organizacemi, zástupci zaměstnanců (Ministerstvo průmyslu a obchodu ČR, 2020).
Vláda ČR začala osobám podnikajících v cestovním ruchu vytvářet programy pro podporu jejich podnikání, které muselo být z důvodu pandemie koronaviru uzavřeno či značně omezeno. Vytvořeny tak byly např. programy COVID Plus, Program COVID – Ubytování, COVID lázně a následně také různé iniciativy, ať již celorepublikově (#Podporuj Česko), nebo regionálně, v různých městech (Ostrava, Praha). Nicméně program COVD Plus nebyl určen pro živnostníky a malé firmy, program COVID Ubytování umožnil proplácet ubytovacím zařízením částku 100 až 350 Kč za pokoj a noc v době, kdy musela být tato zařízení uzavřena, což v průměru bylo 2,5 měsíce (ČSOB Průvodce podnikáním, 2020). Program COVID lázně byl prodloužen až do konce roku 2021. Lázně nebo zařízení poskytující tuto službu mohou žádat o dotace v podobě příspěvku 4000 Kč na pobyt osoby minimálně v délce 6 nocí a 5 procedur. Program má alespoň částečně nahradit ušlý zisk zejména od zahraniční klientely (MMR, 2021).
K únoru roku 2021 skončil program COVID Cestovní ruch, který byl určen pro cestovní
kanceláře zasažené opatřeními spojenými s pandemií koronaviru. Opět bylo možné čerpat dotace, a to na provoz nebo úhradu nároků zákazníků za zájezdy s termínem zahájení od 20. února roku 2020 až do 10. 10. 2021, žádosti bylo možné začít podávat v listopadu roku 2020. Výše podpory činila 2,5 % z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a služeb spojených s cestovním ruchem. Dále mohly podporu čerpat cestovní agentury, které mohly v rámci dotace získat kompenzaci 500 Kč za zrušený zájezd. Kromě toho bylo možné čerpat další dotaci, a to podle příjmů za rok 2019, pokud byl propad příjmu o 50 a více procent a pokud firma primárně podnikala v cestovním ruchu. Další program se týkal průvodců, ve výši 40–50 000 Kč, ovšem s podmínkou, že do konce června roku 2021 poskytne školskému zařízení výchovně vzdělávací služby v rozsahu nejméně 10 vyučovacích hodin, případně může do konce roku 2021 absolvovat na úřadu práce rekvalifikační kurz. Při splnění podmínek, resp. některé z nich, se hradí vyšší částka (COVID Portál, 2021; MMR, 2021; Praha12, 2021). Přehled dostupných programů i programů, jejichž čerpání již bylo ukončeno (většinou však je pokračováním navazující program) je podán v tabulce 1.
Tabulka 1 – Programy vládní podpory pro cestovní ruch 2020-2021 Název
programu Pro koho Popis Termín
Cestovní
kanceláře CK 2,5 % z plánovaných tržeb z prodeje zájezdů a cestovních služeb za rok 2020
11/11/2020–
29/1/2021
Cestovní
kanceláře II CK
(Roční plánované tržby za rok 2020/součet ročních plánovaných tržeb za rok 2020 všech CK s plánovanými
tržbami min. 500 mil. Kč) x celková alokace (tj. 75 mil.
Kč). Podmínky: nelze mít závazky vůči zdrav.
pojišťovně, finančnímu úřadu, zákazníkům, nepřeruší ani neukončí tuto činnost během 6 měsíců od rozhodnutí
o dotaci
20/2/2020 – 4/1/2021
Cestovní
agentury CA
500 Kč za zrušený zájezd, lázeňský pobyt NEBO dotace ve výši paušálu 50–500 tis., dle výnosů za rok 2019, pokud byl propad min. 50 % a hlavní čiností agentury je
cestovní ruch
11/11/2020–
29/1/2021
Průvodci v cestovním ruchu
Průvodci v ČR
50 tis., pokud do 30/6/2021 poskytne škole nebo školskému zařízení výchovně-vzdělávací službu, 10 lekcí NEBO absolvuje do 31/12/2021 další vzdělávání, rekvalifikační kurz akreditovaný ze strany MŠM, i když
si průvodce podal žádost před vypsáním tohoto programu
11/11/2020–
29/1/2021
COVID záruka
CK CK Hrazeno 75 % spoluúčasti pojištění proti úpadku 1/10/2020–
31/12/2021
Antivirus Firmy, na
zaměstnance 60–100 % za zaměstnance (max. 27–50 tis./osobu) od 6/4/2020
COVID
Škola v přírodě
Zařízení poskytující pobyty pro
školy v přírodě
27 % z částky nasmlouvaných pobytů, neuskutečněných od 25/5/2020–29/6/2020, max z
částky 400 Kč/den, tj. max. 108 Kč/den, kráceno případně o příjmy z pronájmu, byly-li za ně dotace +
o nevratné, nevrácené zálohy
10/12/
2020–
12/2/
2021
COVID 2021 500 Kč/den za zaměstnance od 11/1/2021 do 9/5/2021
12/4/
2021–
2/6/2021
COVID – Nepokryté náklady
Nepříspěv- kové org.
Ne v úpadku, ne dluhy vůči zdrav. pojišťovně apod., nutno doložit: Upravený výkaz zisku a ztráty, Výkaz o poklesu obratu, Přehled o dotacích, Výsledný přehled
pro výpočet dotace, čestné prohlášení, při ztrátě vyšší než 5 mil. Kč doložit též Zprávu nezávislého
auditora o ověřovací zakázce
19/4/2021–
19/7/2021
Kompenzační
bonus OSVČ 500/1000 Kč/den (předtím 25 000 Kč)
Zdroj: Ministerstvo pro místní rozvoj (2021), vlastní zpracování
Jak je z tohoto výčtu zřejmé, celý systém podpory podnikatelům působících v cestovním ruchu byl a je velmi nepřehledný a též nedostatečný. Mnohdy je navíc nutné doložit mnoho dokumentů, znát složitou a neustále se měnící legislativu, neboť při neoprávněném čerpání hrozí podnikatelům v cestovním ruchu značné sankce.
Podmínky jsou nastavené jako značně přísné, což se týká např. programu COVID – Nepokryté náklady umožňujícího úhradu části fixních nákladů. Podmínkou je propad příjmů o polovinu a více, což podnikatele, kteří se snažili mít alespoň částečný zisk, znevýhodňuje, na čerpání podpory nedosáhnout (Pleva, 2021). Podnikatelé působící v cestovním ruchu však nemohou na rozdíl od mnoha jiných firem doufat, že se s větším otevřením jejich odvětví vrátí zpět dřívější zisky (Zeman, 2021). Lidé se bojí cestovat, do budoucna je plánováno cestování s pasy označujícími prodělání covidu ve vymezené době nebo očkování. Lidé se navíc naučili v rámci dovolených omezovat kontakt s druhými. Nezřídka tak lidé např. cestují v karavanech či si upravují své vozy, aby v nich mohli přespat (TTG, 2021). Téměř polovina podnikajících v cestovním ruchu odhaduje, že se tento návrat vrátí do bodu před propuknutím pandemie až v roce 2024.
1.2.3 Dopady pandemie koronaviru na cestovní ruch a motivaci k podnikání v cestovním ruchu
Společnost Economic Impact sestavila ke dni 27. listopadu roku 2020 analýzu dopadů pandemie koronaviru na cestovní ruch. Odhadován je za rok 2020 oproti roku 2019 propad pracovních míst v České republice o 111 000, propad spotřeby cestovního ruchu o 161 mld. Kč (Machová, 2020). Tato analýza byla v prvním čtvrtletí roku 2021 zpřesněna, přičemž uvedená čísla se nezměnila. V praxi to znamená propad příjmů ve veřejných rozpočtech o 67 mld. Kč. Z celkové spotřeby cestovního ruchu byl zaznamená největší propad u příjezdového turistického ruchu (o 92 mld. Kč), u domácího turistického ruchu se jedná o propad ve výši 21 mld. Kč a u ostatních složek, které zahrnují výletníky, tranzit a služební cesty, činí tento propad 48 mld. Kč (Machová, 2021).
Velmi závažně jsou v rámci cestovního ruchu zasaženy obchodní cesty. V minulosti bylo např. při uzavírání obchodů běžné, že pro vytvoření dobrého dojmu na možného budoucího obchodního partnera byl do dané firmy, včetně zahraničí, vyslán na několik prvních jednání zástupce firmy. Později již mohla komunikace probíhat i z velké části online. To se však vlivem omezení cestování (letů, ubytování) změnilo a firmy si navykly na jednání online, která tak již nejsou považována za znamení nedostatečné oddanosti (Zeman, 2021). Příjezdový cestovní ruch pokles v roce 2020 oproti roku 2019 o 73 % (Machová, 2012). Počet hostů v hromadných ubytovacích zařízeních klesl o 51 %, počet
přenocování o polovinu. Změny se liší dle regionů (ČSÚ, 201). Nikoliv překvapivě bylo nejvíce zasaženo hlavní město Praha (78 %), v ostatních krajích činí pokles 51–70 %.
Jako druhý nejhůře zasažený je Karlovarský kraj, dále Jihomoravský kraj, nejméně Kraj Vysočina a Pardubický kraj (Machová, 2021).
Za motivace k pokračování v podnikání je považována i samotná pandemie, která přivedla (např. v důsledku ztráty zaměstnání) některé jedince k podnikání (Chukwube, 2020). Častěji jsou však zmiňovány vnější faktory, jako formy pobídky ze strany státu.
Podnikatelé jsou v tíživé situaci a potřebují okamžitou ekonomickou úlevu, a proto jim může státní podpora pomoci v překonání této situace, takže nebudou uvažovat o skončení podnikání (Greif, 2020). Jako efektivní se jeví pobídky vedoucí k různým inovacím (Ratten, 2020).
Motivace k pokračování v podnikání se i v tomto případě opět odvíjí od vnějších a vnitřních faktorů či faktorů push/pull. Demotivující je situace zejména pro podnikatele, kteří jsou značně zadluženi, začali podnikat a dosud si nevytvořili stabilní klientelu, která by se k nim vrátila. Motivaci pokračovat zvyšuje zachování zaměstnanců, pokrytí větší části nákladů z programů pro cestovní ruch a podnikatelské subjekty, ale též nápady k inovacím či již realizované inovace, což se může týkat např. i digitalizace, která pozitivním dopadem pandemie covidu-19. Pokud firma měla plán dalšího vývoje či si jej vytvořila, a to plán reálný, umožňující firmě přežít či stabilizovat nebo posílit svoji pozici na trhu, tato skutečnost též působí jako pozitivní motiv k setrvání v podnikání (AMSP ČR, 2021). Motivaci pokračovat lze očekávat v případě firem s finanční rezervou, neboť situace v cestovním ruchu by se měla vrátit do doby před začátkem pandemie covidu-19 až v roce 2024. Vyšší motivaci mohou mít podnikatelé, kteří se soustředí na tuzemský cestovní ruch, neboť v tomto případě budou více dostupné služby, které CK a CA nabízejí. Podnikatelé v cestovním ruchu jsou též závislí na tom, do jaké míry se podaří sjednotit postup cestování mezi jednotlivými zeměmi, a to s využitím covid pasů, které již v některých zemích existují, v České republice jsou plánovány (Finlord, 2021). Velmi důležité je též, aby se do ČR vrátili turisti, což opět souvisí s přístupem Vlády ČR k řešení následků pandemie covidu-19 a nastavení pravidel cestování do zahraničí a ze zahraničí do ČR (ČTK, 2021).
Předpokládána je také vyšší motivace v případě CK a CA, které nabízejí služby spojené se zážitky nebo gastro (Finlord, 2021).
Ilyash (2020), který sám zažil pád v cestovním ruchu v souvislosti s pandemií covidu- 19, nalezl způsob, jak krizi překonat. Není funkční vyčkávat na to, až budou lepší časy.
Je zapotřebí být aktivní, spojit se s dalšími aktéry v cestovním ruchu a hledat způsoby, jak přežít – v tomto případě se jednalo o vytvoření nové mobilní aplikace v cestovním ruchu, která se začala prodávat po celém světě. Podobně podle Hanáka (2020) v zásadě
existuje jediný způsob, jak krizi v cestovním ruchu přežít. Nezbytné je krizí se proinvestovat. Motivace pokračovat dále se velkou měrou pojí s možnostmi firmy investovat dále, do budoucna, a to do dalšího rozvoje firmy, vzdělávání pracovníků, inovací, digitalizace. Může pomoci půjčka, která by však měla být využita k dalšímu rozvoji firmy.
Kromě pomoci státu či různých asociací v cestovním ruchu se motivace majitelů cestovních agentur, cestovních kanceláří, průvodců apod. pojí s jejich zákazníky. Pokud firmy měly navázaný dobrý vztah se zákazníky, dařilo se dohodnout, aby nestornovali zájezdy, nabízeny byly různé slevy. Mnozí zákazníci vyjadřovali podporu a pomáhali, což bylo velkou pomocí, a to jak finanční, tak i psychickou (Palata, 2021). Vztah se zákazníky mohou podnikatelé v cestovním ruchu podpořit a získávat tak od zákazníků poměrně okamžitou zpětnou vazbu, která dále motivuje k pokračování v činnosti. Opět je důležitá aktivita (např. natáčení videí, chat se zákazníky, založení blogu, vydávání newsletteru). Podnikatel navíc nemá dojem, že je zcela bezmocný a nemůže sám přispět ke změně (Rotterová, 2020). Důležité je přiznat si realitu. Neočekávat to, co není jisté, přizvat odborníky, kteří umožní získat opět pozitivní náhled na další vývoj cestovního ruchu, kdy se může jednat jak o odborníky z oblasti krizového řízení, tak i odborníky na duševní zdraví. Motivaci lze získat ze strany koučů, psychologů, ale i nejbližšího sociálního okolí (Karásek, 2020).
2 Metodika práce
Výzkum byl koncipován jako kvalitativní, což je dáno zejména skutečností, že dosud na toto téma nebyla v České republice provedena výzkumná studie. Cestovní ruch se postupně obnovuje. Evropský parlament schválil zavedení covidových pasů a další pravidla pro cestování v rámci Evropské unie (ČTK, 2021b). Přesto jsou podnikatelé v cestovním ruchu stále značně omezeni ve svém podnikání opatřeními spojenými s pandemií covid-19. Lidé mají zájem cestovat. Panuje však nejistota ohledně pravidel cestování, změn na poslední chvíli, očekávána je snížená kapacita v ubytování nebo přepravě (Ginterová, 2021).
Je žádoucí zmapovat, a to do větší hloubky, což kvalitativní výzkum umožňuje, v jaké situaci se MSP z cestovního ruchu vlivem pandemie covid-19 ocitly, jakou pomoc potřebují, z jakého důvodu ji potřebují či zda existují v rámci daného odvětví rozdíly v motivaci pokračovat v podnikání v návaznosti na druh podnikatelského subjektu.
Tyto požadavky naplňuje kvalitativní výzkum lépe než výzkum kvantitativní.
Dále v textu je uveden cíl práce a výzkumné otázky, způsob sestavení výzkumného vzorku, sběr dat a jejich analýza, včetně jejich následné interpretace a prezentace výsledků výzkumu. Výsledky výzkumu jsou uvedeny v kapitole třetí.
2.1 Cíl práce a výzkumné otázky
Cílem práce je identifikovat motivační a demotivační faktory podnikatelů v České republice v průběhu pandemie covidu-19 a diskutovat je z pohledu zacílení vládních opatření a jejich přínosů.
Stanoveny byly následující výzkumné otázky:
Výzkumná otázka č. 1: Jaké dopady měla pandemie covidu-19 na podnikatelskou činnost v cestovním ruchu?
Výzkumná otázka 2: Jaké jsou hlavní motivační faktory k pokračování v podnikatelské činnosti v době pandemie covidu-19?
Výzkumná otázka 3: Jaké hlavní překážky brání podnikatelům k pokračování podnikatelské činnosti v době koronavirové pandemie?
Výzkumná otázka č. 4: Co pomáhá podnikatelům posílit motivaci k pokračování v podnikání během pandemie koronaviru?
