Karlovy Vary 2008
Archiv m Č sta Karlovy Vary
Spisový materiál Díl 2
Spisy z období p Ĝ ed regulací magistrátu (1341) 1538 – 1788 (1798)
Dílþí inventáĜ
EL NAD þ. 75 Archivní pomĤcka þ. 309
Antonín MaĜík – Milan Augustin
Obsah
Úvod……….… s. 3 I. Vývoj pĤvodce archivního souboru……….……… s. 4 II. Vývoj a dČjiny archivního souboru……….………. s. 4 Uložení písemností u pĤvodce………..… s. 4 PĜedání archivního souboru do archivní péþe……….….. s. 5 Zásahy provedené v archivním souboru v dobČ uložení
v archivu….…..……….s. 5 Popis pĤvodního registraturního systému ………..……. s. 6 Skartace pĜed inventárním zpracováním……….. s. 6 Ztráty pĜed pĜevzetím do archivní péþe……….…… s. 6 ýásti archivního souboru nacházející se v jiných archivech…… s. 7 III. Archivní charakteristika souboru……….…….. s. 7 PĜedchozí archivní zpracování a delimitace…….…………..….. s. 7 Postup zpracování……… s.10 VnitĜní skartace………..……. s. 13 Delimitace do jiných archivních souborĤ………..….… s. 13 Kategorizace, jazyk, fyzický stav………s. 13 IV. Struþný rozbor obsahu archivního souboru ……….……… s. 14 Možnosti badatelského využití………s. 15 V. Záznam o uspoĜádání archivního souboru a zpracování archivní
pomĤcky……….……… s. 17 PĜílohy:
PĜíloha þ. 1 Seznam použité literatury ……….. s. 18 PĜíloha þ. 2 Konkordantní tabulka pĜedchozích signatur
a nových inventárních þísel………....…. s. 21 PĜíloha þ. 3 Archivní struktura spisĤ pĜed regulací magistrátu s. 24 PĜíloha þ. 4 Stöhrovo tĜídČní listin a dĤležitých spisĤ
pĜedmagistrátního období……….s. 25 PĜíloha þ. 5 Rekonstrukce tĜídČní spisĤ pĜedmagistrátního
období v první polovinČ 19. století…..….…………s. 26 PĜíloha þ. 6 Seznam použitých zkratek………….………..…… s. 27 Inventární seznam……….……… s. 28
I. Práva a majetek mČsta ……….…….………….. s. 29 II. MČstská správa
A. Politická ………….……….………. s. 31 B. Soudní……….s. 43 C. Finanþní a hospodáĜská……….. ……s. 49 III. Soukromá práva obyvatelstva ……….. s. 56 IV. Ostatní spisy ……….………... s. 56
RejstĜíky………..…….……….. s. 57
RejstĜík osobní……….…….………. s. 58 RejstĜík zemČpisný………..…s. 62 RejstĜík vČcný ……….……….……….. s. 64
Úvod
I. Vývoj p Ĥ vodce archivního souboru
Vývoj pĤvodce archivního souboru byl zpracován v Dílþím inventáĜi Archiv mČsta Karlovy Vary, spisový materiál, díl I. − Registraturní pomĤcky, kde je uživatelĤm k dispozici.
Z toho dĤvodu nebyl již v 2. díle znovu opisován.
II. Vývoj a d Č jiny archivního souboru
Uložení písemností u pĤvodce
O Karlových Varech lze Ĝíci to, co platí o mČstských archivech všeobecnČ, že totiž až do poloviny 18. století u nich nebyla o archiválie žádná péþe; archivy byly vlastnČ živými registraturami a mČsta peþovala jen o listiny a knihy, uložené v truhle. V pĜípadČ Karlových VarĤ lze dokonce mluvit o péþi o archiv teprve od 19. století. Až do konce 16. století není o archivu nic známo a nelze Ĝíci, jaké písemnosti fond obsahoval kromČ listin, jejichž soupisy se dochovaly.
MČstský archiv se nacházel na radnici. Do roku 1736 chybí informace o jeho umístČní.
Uvedeného roku se mČsto usneslo vyhradit pro archiv jednu místnost.1 To se však zĜejmČ nestalo, neboĢ v instrukci, kterou pro správu mČsta Karlovy Vary vydal v roce 1739 císaĜ Karel VI.,2 se v paragrafu 77 Ĝíká, že každé mČsto má mít archiv, zajištČný pĜed ohnČm a ostatním nebezpeþím, avšak v Karlových Varech není ani archiv ani jednotný Ĝád, nýbrž spisy leží v nepoĜádku. Proto se mČstu ve zmiĖované instrukci pĜikazovalo, aby neprodlenČ adaptovalo jednu místnost k uložení písemostí. MČstský písaĜ a jeden povČĜený úĜedník mČstské rady mČli spisy uspoĜádat. Pokud se tak skuteþnČ stalo, nepoznamenali na spisy žádné znaþky, takže o zpĤsobu jejich uspoĜádání nelze Ĝíci vĤbec nic.
23. kvČtna 1759 velká þást mČsta vyhoĜela. ShoĜela také radnice. MČstský archiv zachránili s nasazením života radní Spahn a purkmistĜi Michael Weiss a Ignác Götz.
ZachránČné spisy byly provizornČ uloženy ve škole. Po postavení nové radnice v ní byly asi r. 1787 opČt uloženy mČstské písemnosti, ale byly beze všeho poĜádku pouze složeny na hromady. Takto zĤstávaly po celá desítiletí vystaveny vlhku, prachu a špínČ bez jakéhokoli poĜádku.
Poškození požárem je zĜetelné pĜedevším na spisech z let požáru tČsnČ pĜedcházejících.
Z toho vyplývá, že v kanceláĜích byly uloženy spisy staré pĜibližnČ dvacet let a starší spisy byly uloženy oddČlenČ v archivu a byly zachránČny pĜednostnČ, a proto jejich poškození ohnČm není tak velké.
NČkteré písemnosti jsou v podstatnČ horším fyzickém stavu než vČtšina ostatních. NapĜ.
císaĜské patenty, pĜísahy mČstských úĜedníkĤ a jiné spisy mají znaþnČ vybledlý papír a roztĜepené okraje. To nasvČdþuje tomu, že alespoĖ doþasnČ po urþité období byly uloženy na jiném místČ, než ostatní písemnosti, a to v mnohem horších podmínkách.
Archiválie, uložené jen na podlaze, v roce 1857 registrátor Wenzel Filaus pĜemístil do dvou dĜevČných regálĤ, dĤležité spisy vložil spolu s listinami do železné truhly. Okna byla kvĤli ohni opatĜena plechem. Poznámka, že místnost byla vyþištČna, nasvČdþuje tomu, že se v místnosti dosud – a bezesporu ani pozdČji − neuklízelo. V dalších letech se písemnosti ukládaly v podkroví radnice v dĜevČných skĜíních. V roce 1875 byla zboĜena radnice a
1 Viz AM Karlovy Vary, spisy období pĜed regulací magistrátu, inv. þ. 3075.
2 AM Karlovy Vary, knihy, inv. þ. 172.
mČstský archiv byl nČkolikrát stČhován, pĜiþemž lze konstatovat, že každé nové umístČní bylo horší než pĜedešlé. Po demolici radnice byly spisy roku 1877 uloženy v LázeĖském domČ (dnešní LáznČ III), a sice postupnČ v 1. patĜe, ve 2. patĜe a na pĤdČ této budovy, posléze od roku 1893 ležely v kĤlnČ na dvorku solivarny na prknech prosycených vĜídelní solí. Péþe o archiv se zlepšila teprve tehdy, když mČsto ustanovilo funkci mČstského archiváĜe, jímž se stal gymnaziální suplent a pozdČjší profesor dr. Karl Ludwig. V roce 1894 se mČstské písemnosti pĜestČhovaly do budovy gymnázia (dnes þp. 932/20 na nábĜeží Jana Palacha). Až v roce 1935 mČstský archiv získal samostatnou budovu, o níž se ovšem musel dČlit s mČstskou knihovnou. Byla to novČ postavená budova þp. 891 v ulici Karla IV. V dobČ nebezpeþí náletĤ v letech 1944 – 1945 byla þást archivu pĜechodnČ umístČna v UmČlecké síni obchodní komory þp. 1215 na GoethovČ stezce. Tam se však zĜejmČ nalézala jen novČjší registratura, kdežto pĜedmagistrátní období zĤstalo v budovČ þp. 891. Na konci roku 1946 byl celý archiv soustĜedČn v budovČ þp. 891, v níž pak setrval až do roku 1950.
PĜed vyĜazením do archivu se spisy pĜirozenČ nalézaly v pĜíslušných kanceláĜích, v nichž byly vedeny, tj. v sídle mČstského úĜadu, které se nacházelo do roku 1854 na radnici, v letech 1854 – 1880 v budovČ Vojenského lázeĖského ústavu, v letech 1880 – 1892 v Nových lázních þp. 505 a od roku 1892 v budovČ radnice v Mlýnské ulici þp. 19 a 20. Je také tĜeba vzít v úvahu, že až do ustanovení registrátora Filause v roce 1853 sloužila jedna místnost jako archiv i spisovna souþasnČ, takže v nČkterých pĜípadech nebylo možno jednoznaþnČ rozhodnout, zda spis byl uložen ještČ ve spisovnČ nebo již v archivu.
PĜedání archivního souboru do archivní péþe
Podle evidenþního listu NAD byl archivní soubor zaĜazen do evidence Okresního archivu Karlovy Vary v roce 1956; v knize pĜírĤstkĤ však o tom není záznam. V roce 1958 MČstNV Karlovy Vary pĜedal 492 knih, 803 kartonĤ, 100 balíkĤ, 100 evidenþních pomĤcek a jeden index. Tento pĜírĤstek byl zapsán pod þíslem 264/1958. Nelze vylouþit, že se jedná o materiál pĜedaný v roce 1956, ale zaevidovaný v knize pĜírĤstkĤ až o dva roky pozdČji. Poté již nedošlo k žádným pĜírĤstkĤm ani úbytkĤm.
NČkteré jednotlivé archiválie byly pĤvodnČ v držení soukromých osob a do souboru se dostaly darem, o þemž svČdþí poznámky na jejich obalech. K tČmto darĤm však došlo ještČ v dobČ, kdy byl archivní soubor uložen v mČstském archivu, tedy ještČ pĜed pĜedáním do okresního archivu. Zápisy o tom lze najít též v podacích protokolech mČstského archivu.
NapĜ. v roce 1909 jistý H. Trenter daroval starý plán Krásné královny, vyhotovený J. G.
Knollem (inv. þ. 3112, viz podací protokol archivu, inv. þ. 3021, zápis þ. 279, 292 a 302) nebo císaĜské povolení Davidu Fiedlerovi k obchodu se suknem z roku 1752 (inv. þ. 3125) daroval mČstskému archivu dle poznámky na obalu H. Naaff.
.
Zásahy provedené v archivním souboru v dobČ uložení v archivu Vedoucí okresního archivu Miroslav Sedlák spisy vložil do kartonĤ, které polepil popiskami. Tyto kartony byly v dobČ poĜádání již staré a poškozené, proto bylo nutno je v roce 1999 nahradit novými. Spisový materiál zĤstával vložený do kartonĤ jen volnČ, bez obalĤ. Do obalĤ byl vložen až v rámci poĜádání.
Popis pĤvodního registraturního systému
V období pĜed regulovaným magistrátem neexistoval žádný pĤvodní ukládací systém.
Za písemnosti zodpovídal mČstský písaĜ, v dobČ regulovaného magistrátu je pĜevzal kancelista, jehož nadĜízeným byl první radní. Nikdo z nich ovšem poĜádání písemností nevČnoval péþi, písemnosti byly v podstatČ ponechány svému osudu. Byly zĜejmČ ukládány pouze chronologicky, neboĢ na spisech není žádná poznámka o jejich pĜípadném tĜídČní.
Pokud nČjaký systém pĜesto existoval, pak byl pĜi požáru v roce 1759 zcela narušen. PĜi záchranných pracích bylo nutné spisy narychlo vynést z hoĜící radnice, tudíž došlo k jejich promíchání. Poté spisy ležely dlouhá léta bez roztĜídČní.
Skartace pĜed inventárním zpracováním
Žádná skartace pĜed archivním zpracováním není doložena. Ze spisového materiálu víme, že v roce 1857 okresní hejtman uložil registrátorovi Filausovi do dvou let vyhotovit a zaslat místodržitelství seznam všech nepotĜebných a historicky nedĤležitých písemností, které mČly být zniþeny. Žádný takový seznam se však nedochoval, proto lze mít za to, že si Filaus tuto práci ušetĜil a skartaci neprovedl.
Ztráty pĜed pĜevzetím do archivní péþe
13. srpna 1604 celé mČsto shoĜelo a s ním shoĜely i všechny jeho písemnosti. KromČ listin, které tehdy byly uloženy v Lokti, požár pĜežilo jen nČkolik málo jednotlivin. Z tohoto dĤvodu se v archivním souboru až na ojedinČlé výjimky nevyskytují spisy z období pĜed rokem 1604.
Další ztráty pĜinesla tĜicetiletá válka. MČstem táhli vojáci rĤzných armád a jejich loupení se nevyhnulo ani archivu. Víme napĜ., že v roce 1632 polští kozáci vyloupili dĤm purkmistra Daniela Christela a ukradli mu písemnosti, které mČl u sebe doma. Ve dnech 16. a 17. bĜezna 1640 témuž purkmistru Christelovi uloupili písemnosti švédští vojáci pod velením plukovníka Schlanga. Je možné, že tyto dvČ písemnČ doložené loupeže nebyly jedinými ztrátami váleþného období.
K prĤtahĤm nepĜátelských vojákĤ docházelo i za válek v dobČ Marie Terezie. Není sice pĜímo doloženo, že by i v tomto období vojáci kradli písemnosti, jestliže však podvakrát pĜepadli purkmistra a odvlekli ho do zajetí jako rukojmí, je dosti pravdČpodobné, že pĜitom prohledali i jeho písemnosti.
Tragický rok 1759 pĜinesl archivu další ztráty. MČstský archiv se sice pĜi požáru mČsta 23. kvČtna podaĜilo zachránit, lze však pochybovat o tom, že by se pĜi urychleném vynášení písemností z hoĜícího mČsta nic neztratilo. Poškození spisĤ ohnČm a vodou svČdþí o tom, že byly vynášeny již na poslední chvíli, když už budova hoĜela, a tudíž lze pĜedpokládat, že se nepodaĜilo vþas vynést vše. PĜi poĜádání archivu v roce 26. dubna 1858 okresní hejtman požadoval od starosty seznam písemností, které byly zniþeny pĜi požáru. Tomuto požadavku ovšem nebylo možno vyhovČt, nicménČ v odpovČdi ze dne 9. þervence 1858 Filaus a mČstský radní Lenhart potvrzují, že pĜi požáru skuteþnČ ke znaþným ztrátám došlo.
Po tomto požáru patrnČ již nedocházelo k vČtším kvantitativním ztrátám, špatná péþe o archiv spolu s uložením v nevhodných prostorách však jistČ mČla vliv na úplnost jejich dochování.
Je možno pĜedpokládat, že ani þasté stČhování archivu, k nČmuž docházelo ve druhé polovinČ 19. století, se neobešlo beze ztrát. PísemnČ tyto ztráty ovšem doloženy nejsou.
ýásti archivního souboru nacházející se v jiných archivech Podle informace dr. Jaroslava Fialy z 13. bĜezna 1996 se v Národním archivu v Praze v archivním souboru Stará manipulace dle místopisného rejstĜíku nacházejí následující spisy, týkající se Karlových VarĤ: CínaĜi, Cukrárna privilegovaná, Dluhy, Fara, HospodáĜské záležitosti, Instrukce, LáznČ – seznam hostĤ, VĜídlo, Lékárna, LékaĜi cizí, Minerální voda a sĤl, Most, Mýto, Policejní Ĝád, Požár, Privilegia, MČstská rada, Rychta – stavba, Spory:
s poddanými, s kĜižovníky, s panem ze Štampachu o kamencové doly, s mČstem Loktem o samostatnost, s hrabČtem Šlikem, Kostel – stavba.
V Archivu hlavního mČsta Prahy v archivním souboru Ludwig Schlesinger v kartonu þ. 3 je složka Karlovy Vary, obsahující výpisky týkající se dČjin Karlových VarĤ. V tomto pĜípadČ se ovšem nejedná o archiválie, které by pocházely z fondu AM Karlovy Vary, nýbrž o poznámky pĤvodce souboru L. Schlesingera.
Výskyt archiválií v Krajském muzeu Karlovy Vary byl zjišĢován 2. þervna 1998 v rámci dohlídky na spisovou službu u karlovarského muzea. Materiály, považované za archiválie, jsou uloženy ve dvou krabicích, jedná se však z velké þásti o fotografický materiál. Dále je v muzeu 29 kartonĤ s pozĤstalostí Karla Nejdla, kterou hrubČ uspoĜádal PhDr. Stanislav Burachoviþ a v níž nelze vylouþit výskyt archiválií fondu AM Karlovy Vary. Rámcový pĜehled Nejdlovy pozĤstalosti podal PhDr. Stanislav Burachoviþ ve sborníku II. historický semináĜ Karla Nejdla, Karlovy Vary 1992, s. 8 – 9. Z tohoto pĜehledu ovšem vyplývá, že se jedná až o novČjší materiál.
Další archiválie fondu AM Karlovy Vary by se mohly vyskytovat v osobních fondech regionálnČ významných osobností, napĜ. Karla Ludwiga, Antona Gnirse nebo Rudolfa Mannla.
Archiválie z produkce mČstského úĜadu Karlovy Vary se mohou nacházet v Karlsbader Archiv und Museum Wiesbaden a pravdČpodobnČ též v Sudetendeutsches Archiv München.
Obþasné zmínky v tisku však nasvČdþují tomu, že tam jsou spíše muzejní pĜedmČty, obrazový materiál a písemnosti získané sbírkovou þinností z osobních pozĤstalostí.3
III. Archivní charakteristika souboru
PĜedchozí archivní zpracování a delimitace
K prvnímu zpracování archivního souboru došlo až na pĜelomu 18. a 19. století. V roce 1798 nejvyšší purkrabí Wallis podnikl inspekþní cestu po ýechách a prohlédl si nČkteré mČstské archivy. Nanejvýš rozzloben stavem mČstských archivĤ vydal vyhlášku, v níž hrozil pĜísnými tresty, nedojde-li k nápravČ. V Karlových Varech se ovšem nikomu do této práce nechtČlo, avšak první radní Anton Sauer, jenž mČl mČstský archiv ve své kompetenci, nechtČl riskovat hnČv nejvyššího purkrabího, pokud by se pĜi pĜípadné další inspekþní cestČ rozhodl
3 Tischer, August: Karlsbader Archiv und Museum. Ein Rückblick auf fünf Jahre. In: Karlsbader Badeblatt 9, 1959, þ. 17 z 30. þervence, s. 225 − 226. Tischer, August: Das heutige Karlsbader Archiv und Museum. In:
Karlsbader Badeblatt 11, 1961, þ. 6 z 25. þervna, s. 89 − 90. Kraus, Franz: Das Karlsbader Archiv und Museum, eine interessante Sammlung. In: Karlsbader Zeitung 39, 1989, þ. 10, Ĝíjen, s. 268 − 269. Kraus, Franz: Vom Karlsbader Archiv und Museum. In: Karlsbader Zeitung 42, 1992, þ. 10 Ĝíjen, s. 311.
provČĜit i karlovarský archiv. Proto byl poĜádáním archivu povČĜen karlovarský kaplan Leopold August Stöhr, který již pĜedtím þastČji žádal neúspČšnČ Sauera o umožnČní studia v archivu. Kaplan Stöhr si nosil postupnČ mČstské písemnosti v koši do svého pokojíku na faĜe a tam je tĜídil.
6. ledna 1805 nejvyšší purkrabí Rudolf Chotek po inspekþní cestČ uložil krajským úĜadĤm, aby naĜídily magistrátĤm uspoĜádat archivy a uchovávat je v suchých a ohnivzdorných místnostech, o þemž mČly krajské úĜady podávat guberniu zprávy. Ve zprávČ z roku 1807 mohl loketský hejtman konstatovat, že karlovarský archiv je sice dosud neuspoĜádaný, ale že jej rovná kaplan Stöhr.
Stöhr poĜídil soupis listin a þásti spisĤ. Písemnosti tĜídil na tzv. fascikly A − U a uvnitĜ písemností je þísloval. Kritériem zaĜazení spisĤ do tohoto soupisu byl pro nČho význam, který jim pĜikládal. O zaĜazení tČchto spisĤ mezi listiny dosud svČdþí oznaþení fasciklu a poĜadového þísla, jímž Stöhr znaþil listiny a které poznamenal též na reversu uvedených spisĤ. Na nČkteré z nich Stöhr rovnČž poznamenal na reversu struþný regest. ZmínČné spisy najdeme také ve StöhrovČ soupise, který se dochoval v archivním souboru a který Viktor Karell vydal tiskem v Karlsbader historisches Jahrbuch (viz pĜehled literatury v pĜíloze þ. 1).
Mezi listiny Stöhr napĜ. zaĜadil spisy týkající se požáru v roce 1759, korespondenci s milosrdnými bratry v záležitosti plánovaného založení jejich kláštera v Karlových Varech, spisy týkající se privilegií, majetku obce jako celku, neovČĜené opisy listin atd. NČkteré dĤležité písemnosti, zejména listiny, Stöhr opsal a jeho opisy jsou uloženy rovnČž ve spisovém materiálu. Tuto práci Stöhr ukonþil roku 1805. ýást tČchto písemností byla vrácena mezi spisy ještČ pĜed poĜádáním, pravdČpodobnČ Miroslavem Sedlákem.
Ostatní spisový materiál byl rozdČlen na sedm skupin, tzv. fasciklĤ, které se dČlily na podskupiny a tyto pak na další podskupiny, takže vznikl tĜístupĖový systém. Znaþku spisu tedy tvoĜila tĜi arabská þísla, oddČlená lomítkem. K nČkterým signaturám byla pĜipojena pomlþka a za ni þíslo jednotlivého konkrétního spisu, avšak nebylo tomu tak u všech spisĤ.
TĜídČní bylo tudíž provedeno vČcnČ dle pertinenþního systému. Tomuto roztĜídČní pak zĜejmČ odpovídalo uložení spisĤ ve skĜíních nebo regálech a policích. Signatury dle tohoto tĜídČní na spisech nejsou zapsány Stöhrovou rukou, nýbrž je tam poznamenal až pozdČjší mČstský registrátor Wenzel Filaus. PĜesto je možné mít za to, že toto tĜídČní nepochází od Filause, nýbrž již od Stöhra. V repertáĜích ke spisĤm, které Filaus vyhotovil, je zapsána tato signatura, která je škrtnuta a dále zapsáno chronologické þíslo. Filaus tedy pravdČpodobnČ nejprve zapsal pĜedchozí signaturu podle toho, jak nalezl spisy uloženy na hromadách, tu pak pĜeškrtal a nahradil svým chronologickým þíslem. Pro pĜedpoklad, že roztĜídČní dle trojmístných signatur pochází již od Stöhra, by mohly sloužit následující dĤvody. StöhrĤv soupis dle písmen neobsahuje zdaleka všechen materiál, pĜesto však Stöhr musel projít celý archiv. MČsto potĜebovalo uspoĜádat celý archiv, nikoli jen listiny a vybrané dĤležité spisy.
Stöhr v II. díle kroniky MČstské pamČtihodnosti na stranČ 9 píše, že si písemnosti nosil domĤ v koších, což by nebylo tĜeba, kdyby se jednalo jen o vybrané písemnosti. Tamtéž píše, že to byly soukromé dopisy, prosebné listy, výslechy, žaloby, smlouvy, kupní listy, zprávy, tabely a stovky dalších nedĤležitých písemností. To znamená, že to nebyly jen vybrané dĤležité spisy, ale vše. Je možné, že Stöhr nepoznamenal tuto signaturu na spisy z toho dĤvodu, že poþítal s pozdČjším roztĜídČním i tČchto ostatních spisĤ podle svého písmenného systému, dle nČhož roztĜídil i listiny a tudíž si takto zatím jen spisy pĜedbČžnČ rozložil do skĜíní nebo regálĤ a polic.
Stöhr, od roku 1812 karlovarský dČkan, roku 1819 odešel do Chebu, kde zastával funkci komtura pĜi tamním chrámu. O karlovarský archiv se opČt dlouhou dobu nikdo nestaral.
ýasem byly archiválie þásteþnČ promíchány a archiv znovu upadl do nepoĜádku. Posléze byly
spisy pouze položeny na podlahu. V roce 1853 byl ustanoven provizorní registrátor Wenzl Filaus, jemuž okresní hejtman uložil uspoĜádat spisy. Korespondence o tom se dochovala ve spisovém materiálu mČstského úĜadu.4 Práce na poĜádání spisĤ probíhala pomalu, ponČvadž Filaus souþasnČ vedl registraturu a byl též vytížen jinými neodkladnými úkoly. 18. ledna 1857 obdržel okresní hejtman Grünes prezidiální psaní, v nČmž mu bylo uloženo zajistit:
1. aby registratura byla oddČlena od archivu a pĜenesena do jiné místnosti,
2. aby do dvou let, tj. do konce roku 1858, byl archiv uspoĜádán a byly vyhotoveny seznamy a elenchy,
3. aby byly místodržitelství nahlášeny všechny historicky bezcenné a nepotĜebné písemnosti, které mČly být zniþeny,
4. aby bylo postaráno o bezpeþnost privilegií,
5. aby registrátor podával okresnímu hejtmanu každé tĜi mČsíce zprávu, dokud nebude archiv zcela v poĜádku.
V tomto smyslu vydal hejtman 31. ledna 1857 naĜízení mČstské radČ. Filaus si sice postČžoval na krátkost termínu, ale pĜislíbil, že s nasazením volného þasu práci do dvou let vykoná. Za provedení této práce byl jmenován definitivním registrátorem. Poté zaþal v tĜímČsíþních intervalech podávat okresnímu hejtmanu zprávy. Filaus nejprve oznaþil na reverzní stranČ všechny spisy výše uvedenou trojmístnou znaþkou podle toho, jak je nalezl roztĜídČny Stöhrem, ovšem již v narušeném poĜádku. Poté však všechny spisy vþetnČ tČch, které již uspoĜádal Stöhr spolu s listinami, seĜadil chronologicky, opatĜil je na reverzní stranČ poĜadovými þísly a zapsal do ne zcela spolehlivých repertáĜĤ. V repertáĜích uvádČl i signaturu podle Stöhrova tĜídČní, tu však pĜeškrtal a pĜidČlil spisĤm chronologická þísla. Tím zcela zrušil StöhrĤv systém. Protože Stöhr ve svých pracích citoval prameny podle svého uspĜádání a ze Stöhra vycházeli další autoĜi, znesnadnil Filaus ovČĜování jejich údajĤ v pramenech. Po Filausovi se opČt dlouhá léta každý archivu dĤkladnČ vyhýbal.
Pozitivní zmČna nastala teprve tehdy, když byl jmenován 21. listopadu 1894 provizorní a roku 1902 definitivní mČstský archiváĜ. Stal se jím nový suplent a pozdČji profesor dČjepisu na karlovarském gymnáziu dr. Karl Ludwig, který mČl již zkušenosti s archivem, když bČhem svých studií pracoval v pražském univerzitním archivu jako asistent prof. A. Bachmanna a poté v letech 1891 − 1893 jako stipendista þeského zemského výboru ve Vatikánu a dalších Ĝímských archivech. Ludwig ve spisovém materiálu obnovil systém dle písmen, jímž Stöhr tĜídil listiny a dĤležité spisy. Do II. dílu kroniky MČstské pamČtihodnosti napsal v kvČtnu 1902 na s. 9 ke Stöhrovu soupisu marginální poznámku, že nyní jsou spisy opČt v poĜádku a odpovídajícím zpĤsobem uloženy, tj. tak, jak je uspoĜádal Stöhr. Ludwig však po sobČ nezanechal žádný inventáĜ ani jinou pomĤcku, a tak archivní soubor zĤstával neinventarizovaný. Archiv využíval pĜedevším ke své rozsáhlé publikaþní þinnosti. Aþkoli i Ludwigovi nástupci V. Karell a A. Rudolf s fondem pracovali, jak dosvČdþují sporadické zmínky v tisku, stav fondu se nijak nemČnil. Ludwig i jeho nástupci archiválie zĜejmČ jen rovnali a Ĝadili, aniž by vyhotovili inventáĜ.
Když na podzim 1946 navštívil karlovarský archiv Miloslav Volf, nalezl menší þást písemností v trezoru.5 To byly písemnosti, zahrnuté do Stöhrova soupisu listin a dĤležitých spisĤ. Ostatní spisy do roku 1791 nalezl uložené v krabicích. Vzhledem k tomu, že žádné z nich neuvádí konkrétnČ, je zĜejmé, že byly neuspoĜádané.
4 AM Karlovy Vary, spisy mČstského úĜadu, sign. L 368, zatím bez inv. þ.
5 Volf, Miloslav: Popis mČstských archivĤ v ýechách. Praha, Zemský národní výbor 1947, s. 303 – 307.
Po svém nastoupení do funkce vedoucího archivu zaþal archivní soubor poĜádat Alexandr Gross, k poĜádání spisĤ se však zĜejmČ nedostal. Po nČm Miroslav Sedlák provedl hrubé roztĜídČní spisĤ na nejstarší spisovnu do r. 1788, na magistrátní období, které vymezil léty 1789 − 1852 a na mČstský úĜad 1852 – 1945. Podle Stöhrova tĜídČní na fascikly A – U uložil pouze písemnosti, které považoval za listiny, zatímco ostatní materiál vþetnČ úþetních dokladĤ zaĜadil mezi spisy. Dlužno však Ĝíci, že mezi listinami stále ponechal þást písemností, které listinami nejsou, zejména neovČĜené opisy listin. Spisový materiál vložil do kartonĤ, které polepil strojopisnými popiskami. Tyto kartony pĜeplĖoval, þímž omezil pĜístup vzduchu mezi jednotlivé písemnosti a vystavil je tak nebezpeþí degradace.
Postup zpracování
K poĜádání archivního souboru pĜistoupil až na konci sedmdesátých let dvacátého století Rudolf Stránský. Spisy pĜedmagistrátního období zaþal poĜádat v roce 1983 Antonín MaĜík, v dalších letech byla pozornost vČnována jiným obdobím, k dokonþení poĜádacích prací pĜedmagistrátního období a vypracování dílþího inventáĜe došlo až letech 2007 – 2008.
Do dílþího inventáĜe byly zahrnuty i písemnosti, které Sedlák ponechal dle Stöhrova tĜídČní mezi listinami a které byly vytĜídČny z listin teprve v roce 2004 pĜi jejich poĜádání.
ýasový rozsah archivního souboru tohoto dílþího inventáĜe byl stanoven (1341) 1538 – 1788 (1798). Nejstarší spis dochovaný v originále pochází z roku 1538, v souboru se však nacházejí opisy starších písemností, z nichž nedochovaný originál nejstarší z nich pochází z roku 1341. Dolní þasová mez 1788 je dána tím, že tento díl inventáĜe obsahuje pouze spisy období pĜed regulací magistrátu, k níž v Karlových Varech došlo v roce 1788. V inv. þ. 3163 se však nacházejí spisy v záležitosti stavby divadla, které pĜesahují až do roku 1798 a které by nebylo vhodné oddČlovat. Proto zde byly ponechány jako posteriorum pĜedmagistrátního období. RovnČž opisy nČkterých dalších písemností, poĜízené Stöhrem v dobČ, kdy zaþal poĜádat mČstský archiv, tj. asi v roce 1798, náleží obsahem do pĜedmagistrátního období – jistČ by nebylo logické zaĜazovat písemnost, jejíž text vznikl napĜ. r. 1499 (inv. þ. 3076), mezi písemnosti magistrátního období, tĜebaže opis pochází cca z roku 1798.
Protože nejstarším systémem, který bylo možno doložit, bylo trojciferné tĜídČní, pocházející z poþátku 19. století, pokusil se je zpracovatel rekonstruovat na základČ Filausem zapsaných poznámek na reversech spisĤ (viz pĜíloha þ. 4). Tyto poznámky obsahovaly pouze þísla, názvy hesel byly proto vytvoĜeny umČle až pĜi poĜádání podle obsahu spisĤ. Ukázalo se však, že toto tĜídČní není dokonalé. Je to zpĤsobeno pravdČpodobnČ tím, že tyto signatury nezachycují pĜesnČ Stöhrovo uspoĜádání, nýbrž již narušený stav, ve kterém archiválie nalezl v polovinČ 19. století Filaus. V nČkterých pĜípadech se agenda stejného druhu nacházela na více místech pod rĤznými signaturami, jinde naopak jedna signatura byla pĜíliš všeobecná (napĜ. signatura 1/1/1) a byly pod ní Ĝazeny rĤzné záležitosti, které spojovalo snad jenom to, že je vyĜizovala mČstská rada, a proto bylo nutné roztĜídit jednotlivé spisy. To je i nyní zĜejmé z toho, že jedno nynČjší inventární þíslo, zachycující jednu agendu, má nČkolik zmínČných trojmístných signatur a jak dosvČdþuje konkordantní tabulka v pĜíloze þ. 2, jedna stará signatura mĤže být nyní uložena pod vČtším množstvím inventárních þísel, protože obsahovala rĤznou agendu. Další písemnosti nemČly signaturu vĤbec. Protože toto tĜídČní nelze ani považovat za pĤvodní tĜídČní spisĤ v mČstské kanceláĜi, neboĢ vzniklo až po uložení spisĤ do mČstského archivu, bylo rozhodnuto je opustit.
Vzhledem k tomu, že pĤvodní systém není znám a patrnČ ani žádný neexistoval, bylo na základČ Základních pravidel (Metodické návody a instrukce pro zpracování archivního materiálu, zvláštní pĜíloha k Sborníku archivních prací X/1960, þíslo 2, s. 213 – 309,
rozhodnuto roztĜídit spisy podle schématu vytvoĜeného Františkem Roubíkem. Uvedený systém navrhl Roubík ve své studii Pokyny pro rovnání archivĤ, zvláštČ obecních ve sborníku O našich mČstech a patrimoniích a o správČ obecních archivĤ, Praha 1934, s. 57 – 81. Je ovšem pĜirozené, že nebylo možno dĤslednČ kopírovat RoubíkĤv systém. RoubíkĤv systém je jen rámcový a nemohl postihnout všechny spisy, které se v jednotlivých mČstských archivech nacházejí a to tím spíše, že jednotlivá mČsta mohou mít svá specifika, v jiných mČstech se nevyskytující (v pĜípadČ Karlových VarĤ to jsou napĜ. spisy související s lázeĖstvím a vývozem vĜídelní vody a soli).
Na základČ Roubíkova tĜídČní byly spisy rozdČleny do tĜí þástí: I. Práva a majetek obce, II. MČstská správa, III. Soukromá práva obyvatelstva. Tento systém byl doplnČn ještČ vytvoĜením þásti IV. Ostatní záležitosti.
Do první þásti byly zaĜazeny spisy, které se týkají privilegií mČsta. Sem byly také zaĜazeny neovČĜené opisy listin, které byly pĜi poĜádání listin vytĜídČny z listinného materiálu.
Dále zde jsou spisy týkající se majetku obce jako celku, tedy pĜedevším nemovitostí v poddanských vesnicích Karlových VarĤ a dalších pozemkĤ. Do této þásti byly zaĜazeny i spisy, které se týkají sporĤ o majetek mČsta, neboĢ se jedná o majetek celého mČsta, nikoli jednotlivých mČšĢanĤ, a písemnosti nevznikly na základČ soudní pravomoci mČsta, nýbrž je to korespondence mČsta s jinými stranami nebo s jinými úĜady apod., a proto by nebylo správné je Ĝadit do soudní agendy.
Nejvíce spisĤ bylo zaĜazeno do druhé þásti, tj. do mČstské správy. Ta byla dále rozdČlena na: A. správu politickou, do níž byly zaĜazeny spisy týkající se veĜejné správy, napĜ. záležitostí církve, školy, bezpeþnosti, trhu, stavebnictví atd.; dále B. správu soudní, která se dČlí na a) trestní a b) soudnictví civilní sporné i nesporné a koneþnČ C. správu finanþní a hospodáĜskou, do které se Ĝadí spisy týkající se vlastního majetku obce. KoneþnČ do skupiny III Soukromá práva obyvatelstva bylo zaĜazeno nČkolik spisĤ v soukromých záležitostech mČšĢanĤ a jiných osob.
Pro nevelké množství spisĤ, které provenienþnČ náleží do archivního souboru AM Karlovy Vary, ale které nelze zaĜadit do nČkteré z Roubíkových skupin I − III, byla vytvoĜena skupina IV Ostatní záležitosti.
Ze spisĤ byly vyþlenČny úþty, které budou zpracovány v rámci úþetního materiálu.
Dosavadní signatura 1/4/2 byla vČcnČ roztĜídČna na soudní agendu trestní a soudní agendu civilní spornou. Signatura 1/1/2, která obsahovala policejní záležitosti (pĜevážnČ jen policejní pĜestupky), byla rozdČlena na vlastní policii, na policii tržní, požární a na vojenské záležitosti (tj. pĜedevším pátrání po dezertérech).
Stavební záležitosti byly rozdČleny tak, že stavební policie (povolování staveb, dohled nad soukromými stavbami mČšĢanĤ apod.) byly zaĜazeny do þásti II A MČstská správa politická, pokud se však jedná o vlastní stavby, jejichž stavebníkem bylo mČsto, byly zaĜazeny do þásti II C MČstská správa finanþní a hospodáĜská.
Záležitosti obchodu byly zaĜazeny mezi správu politickou II A, ponČvadž se nejedná o obchod provozovaný obcí, nýbrž o dohled nad obchodníky apod. Do finanþní a hospodáĜské správy majetku mČsta II C byly zaĜazeny spisy v záležitostech cel a mýta, údržby komunikací, údržby Ĝíþních tokĤ apod. Do finanþní a hospodáĜské správy mČstského majetku byly zaĜazeny rovnČž spisy v záležitostech pronájmu obchodu.
TištČné patenty mají rukopisnČ pĜipsánu poznámku „Carlsbad“ a signaturu, eventuelnČ presentatum, což svČdþí o tom, že byly souþástí registratury mČsta Karlovy Vary, a proto
navzdory tomu, že se jedná o hromadnČ tiskem vydávaný materiál, nebyly nikam delimitovány, nýbrž ponechány v souboru AM Karlovy Vary.
Špitál sv. Ducha byl zaĜízením mČsta, a proto by mohl být v þásti II C. Protože však spisy špitálu se zde vyskytují pĜedevším v souvislosti podpory chudých, nikoli hospodaĜení špitálu jako takového, byly spisy špitálu, stejnČ jako ostatní spisy v záležitostech podpory chudých, zaĜazeny do þásti II A MČstská správa politická.
V archivním souboru se vyskytují spisy týkající se lázeĖských záležitostí. Vývoz vĜídelní vody a soli náleží do þásti II C MČstská správa finanþní a hospodáĜská, ostatní záležitosti (pĜíjezd významných lázeĖských hostĤ, povolení lékaĜĤm vykonávat praxi apod.) byly zaĜazeny do þásti II A MČstská správa politická.
Z cechovních záležitostí byly výuþní listy delimitovány do pĜíslušného archivního souboru, ostatní spisy však byly adresovány mČstu (purkmistru a radČ, magistrátu apod.), tudíž jsou souþástí mČstské registratury, a proto byly zaĜazeny do mČstské správy politické.
Tam jsou uloženy i jednotlivé výuþní listy, které nelze zaĜadit do jiného archivního souboru.
Dlužní úpisy dluhĤ a pĤjþek mČsta a kvitance splátek mČstských dluhĤ nebyly zaĜazeny do soudní agendy nesporné, nýbrž do finanþních a hospodáĜských záležitostí mČsta, protože v daném pĜípadČ mČsto nakládalo se svým vlastním majetkem, nikoli jako veĜejná autorita, která by potvrzovala nČkomu jinému jeho právní þin. PodobnČ kvitance daní nebyly zaĜazeny do nesporné soudní agendy, nýbrž do finanþní a hospodáĜské agendy, kam byly zaĜazeny i spisy v záležitostech daní. V oddČlení pro soudní nespornou agendu zĤstaly dlužní úpisy soukromých dluhĤ.
DaĖové záležitosti byly zaĜazeny do þásti II C MČstská správa finanþní a hospodáĜská tak, jak to navrhl Roubík, bez ohledu na to, zda se jednalo o danČ, které mČsto vybíralo pro stát nebo pro sebe. V daném pĜípadČ se nezdálo vhodné daĖovou agendu rozdČlovat.
InventáĜe majetku v pozĤstalostním Ĝízení sepisovali komisaĜi jmenovaní mČstskou radou (purkmistr nebo nČkterý radní), nikoli mČšĢané samotní, tudíž je nelze zaĜadit do þásti III Soukromá práva obyvatelstva, nýbrž do II B MČstská správa soudní nesporná.
RoubíkĤv systém uvádí v þásti pro politickou správu i poruþenské a opatrovnické záležitosti, zatímco v þásti pro soudní agendu je položka sirotþí vČci. V pĜípadČ tohoto archivního souboru byly poruþenské a opatrovnické záležitosti z politické správy vypuštČny a všechny dochované spisy byly zapsány v položce pro soudní agendu nespornou.
Patronátní právo obce náleží dle Roubíkova systému do þásti I Práva a jmČní obce jako celku, ale též do þásti II A MČstská správa politická. V pĜípadČ Karlových VarĤ byly všechny spisy týkající se patronátu zaĜazeny mezi církevní záležitosti v þásti II A MČstská správa politická.
Jak již bylo uvedeno, pĜi poĜádání listin byly vyþlenČny nČkteré písemnosti a zaĜazeny mezi spisy. Mezi listinami byly dosud zaĜazeny též policejní Ĝády, které sice mají peþeĢ a podpisy panovníka a jeho úĜedníkĤ, ale chybí jim další vnČjší znaky listin (psací látka je papír, byly tištČny anebo opsány na dvojlist papíru) a pĜedevším obsahují policejní naĜízení, nikoli práva, a proto byly delimitovány mezi spisy.
PĜi vyhotovování regestĤ bylo považováno za vhodné výbČrovČ upozornit v závorce na nČkteré významné jednotliviny. Platí to pĜedevším pro písemnosti v minulosti považované za listiny, napĜ. již výše uvedené neovČĜené opisy listin, policejní Ĝády apod., u nichž lze pĜedpokládat vČtší zájem badatelĤ, mj. též z toho dĤvodu, že jsou již uvedeny ve StöhrovČ soupisu listin otištČném v Karlsbader historisches Jahrbuch, na jehož základČ mohou být badateli vyžadovány. Zejména v oddČlení I je tento výbČr podrobnČjší, ponČvadž se
z velké þásti jedná o písemnosti, které, kdyby se dochovaly v originále s náležitými vnČjšími znaky, byly by zapsány jednotlivČ v inventáĜi listin. Za úþelem snazšího vyhledání tČchto významnČjších spisĤ je v regestu uvedeno i þíslo, které jim pĜidČlil Filaus a které se nachází na reversní stranČ spisu, pokud ovšem toto þíslo na spise nechybí.
Inventární jednotkou je skupina spisĤ v jedné záležitosti nebo ve více záležitostech stejné agendy, jen v ojedinČlých pĜípadech tvoĜí jednotlivý spis samostatnou inventární jednotku. Platí to zejména pro nČkteré spisy v þásti IV Ostatní spisy, které jsou natolik odlišného obsahu, že by je jen tČžko bylo možno zapsat v jednom spoleþném regestu.
PĜi vyhotovování inventárního soupisu nebyla pro signaturu vedena zvláštní kolonka, nýbrž byla pĜedchozí signatura zapisována na poslední Ĝádek regestu stejnČ jako tomu bylo v dílþích inventáĜích knih a registraturních pomĤcek. DĤvodem k tomu byla okolnost, že spisy již nejsou tĜídČny podle starých signatur, které ztratily platnost.
VnitĜní skartace
Vzhledem ke stáĜí archiválií nebyla žádná skartace provádČna.
Delimitace do jiných archivních souborĤ
Již v roce 2003 bylo do archivního souboru Archiv mČsta Doupova, EL NAD 81, delimitováno 0,12 bm spisĤ z let 1764 – 1844. Jednalo se o dČdické záležitosti, svatební smlouvy, úþty aj. Tyto písemnosti byly vloženy do kartonu oznaþeného þ. 269.
Do archivního souboru Cech cínaĜĤ Karlovy Vary, EL NAD 828, byly delimitovány výuþní listy cínaĜĤ z let 1735 – 1788 o rozsahu cca 0,05 bm. Do soudobé dokumentace byly delimitovány vzorky papíru z rĤzných papíren z let 1580 – 1838, které archiv získal sbírkovou þinností (cca 0,02 bm). Naproti tomu nebyly delimitovány verše na Karlovy Vary (inv. þ.
3196), protože byly zaĜazeny do spisového materiálu ještČ na magistrátu a pĜedány jako souþást registratury.
Dále byly vytĜídČny nČkteré písemnosti, které sice nebyly delimitovány do jiných archivních souborĤ, ale bylo nutno je zaĜadit do jiných þástí archivního souboru Karlovy Vary, a sice 2,73 bm do úþetního materiálu a cca 0,05 bm do spisového materiálu regulovaného magistrátu a mČstského úĜadu.
Kategorizace, jazyk, fyzický stav
SpisĤm pĜedmagistrátního období souboru Archiv mČsta Karlovy Vary byla pĜidČlena kategorie II.
Až na nČkolik výjimek jsou všechny spisy psány nČmecky, v textu se vyskytují þetné latinismy. OjedinČle jsou nČkteré písemnosti psány zcela latinsky (napĜ. nČkteré spisy v inv. þ.
3084, 3138 a 3095). VýjimeþnČ se vyskytuje i þeština (þeské písemnosti se napĜ. vyskytují v inv. þ. 3098, 3108 a 3133). ZmínČné písemnosti jsou zvláštČ dĤležité proto, že to jsou poslední známé doklady o užití þeštiny ještČ na poþátku 17. století v úĜedních písemnostech mČsta Žlutice, z nČhož podcházejí pisatelé uvedených spisĤ. NČkteré písemnosti, zejména patenty, jsou tištČné.
Požár v roce 1759 a nevhodné uložení spisĤ v následujících letech se projevily na fyzickém stavu nČkterých spisĤ. Písemnosti z nČkolika let pĜedcházejících tomuto požáru
nebyly zĜejmČ uloženy v archivu, ale v radní kanceláĜi a právČ zde byly nejvíce ohroženy ohnČm, neboĢ mnohé z nich mají zþernalé okraje, další byly naopak poškozeny vodou pĜi hašení, což se projevilo zejména roztĜepením okrajĤ a jejich drolením, popĜ. zhnČdnutím papíru. Nyní lze konstatovat, že spisy jsou suché a nevyžadují žádný konzervaþní ani restauraþní zásah. RovnČž v 19. století se uložení v nevhodných podmínkách ve vlhkém podkroví a v solivarnČ na prknech jistČ podepsalo na zhoršení fyzického stavu archiválií.
Na poškozené spisy se upozorĖuje v regestech inventárního soupisu.
K restauraþnímu zákroku se doporuþují pĜísahy mČstských úĜedníkĤ a zamČstnancĤ z let 1605 – 1622, jejichž fyzický stav je velmi špatný a které mohou mít význam pro historii správy mČsta (inv. þ. 3077).
CísaĜské patenty jsou dosti poškozené, zejména patenty ze sedmdesátých a osmdesátých let 18. století, a proto patenty aspoĖ z tČchto dvou desetiletí by nemČly být ke studiu pĜedkládány. CísaĜská naĜízení je možno hledat v literatuĜe a v tištČných pramenech, proto není nutné pĜedkládat archiválie. Jen v krajním pĜípadČ by mČly být pĜedkládány rovnČž pĜísahy mČstských úĜedníkĤ a zamČstnancĤ ze 17. století (inv. þ. 3077), ponČvadž jejich fyzický stav je rovnČž velmi špatný.
IV. Stru þ ný rozbor obsahu archivního souboru
DĜíve, než budou uvedeny možnosti badatelského využití, je vhodné upozornit na nČkteré další pomĤcky, které mohou pomoci k orientaci ve spisech pĜedmagistrátního období a které tak mohou doplnit tento inventáĜ.
Pro vyhledávání jednotlivých konkrétních spisĤ lze využít i již zmínČné repertáĜe, vyhotovené registrátorem Wenzlem Filausem, které se dochovaly a jsou uloženy mezi registraturními pomĤckami. Mezi nimi jsou též repertáĜe pro spisy pĜedmagistrátního období a sice podle období 1341 – 1700 a 1700 – 1788 (viz inv. þ. 2463, 2464 v dílþím inventáĜi registraturních pomĤcek). První z tČchto repertáĜĤ obsahuje i listiny. Nejstarší ze zde zapsaných spisĤ pocházejí z poloviny 16. století. Až do regulace magistrátu zápisy obsahují regesty, Ĝazené abecednČ podle jmen, míst i pĜedmČtĤ. RepertáĜe jsou i dnes použitelné, pĜedevším proto, že jejich regesty by mohly nahradit nedochované spisy. KromČ toho mohou být též využity jako doplĖující pomĤcka k vyhledávání spisĤ pĜedmagistrátního období, protože obsahují odkazy na jednotlivé spisy. Regesty jsou v repertáĜích Ĝazeny abecednČ podle osobních, místních a z menší þásti i vČcných hesel a obsahují odkazy na Stöhrovy signatury. Uživatel si u pĜíslušného hesla ve FilausovČ repertáĜi zjistí Stöhrovu signaturu a podle konkordantní tabulky si najde nová inv. þ., která prohlédne. RepertáĜ spisĤ z let 1700 – 1788 obsahuje též odkazy na Filausova þísla jednotlivých spisĤ. Je tĜeba ovšem brát v úvahu, že ne všechny spisy v repertáĜích zachycené se dochovaly.
Nedochované spisy se nacházejí opsány rovnČž v knihách missivĤ (viz inv. þ. 465 – 633 v dílþím inventáĜi knih), které obsahují korespondenci s vyšší šlechtou i ze vzdálených míst a s nižší šlechtou a mČsty v okolí. Listy samotné byly odeslány, a proto se nedochovaly v souboru AM Karlovy Vary, v knihách missivĤ jsou však k dispozici jejich opisy, resp.
koncepty. Knihy missivĤ neobsahují žádné odkazy na spisový materiál, vyhledávání spisĤ v knihách je možné pouze podle data odeslání.
NČkteré dĤležité spisy jsou zapsány v již zmiĖovaném soupise listin A. L. Stöhra, publikovaném v Karlsbader historisches Jahrbuch. Pokud tudíž nČkterá písemnost, uvedená ve StöhrovČ soupisu listin, nebude nalezena mezi listinami, pro které již byl vypracován dílþí
inventáĜ, je nutno ji hledat mezi spisy pĜedmagistrátního období, pĜiþemž k jejímu vyhledání bude tĜeba pracovat s konkordantní tabulkou starých signatur a nových inventárních þísel, která se nachází v pĜílohách k inventáĜi spisĤ pĜedmagistrátního období.
Možnosti badatelského využití
Celý archivní soubor poskytuje cenný badatelský materiál. V této kapitole bude upozornČno pouze výbČrovČ na nČkteré spisy.
Za cennou je možno považovat císaĜskou instrukci o unifikaci mČstské správy z roku 1712 pro Karlovy Vary, byĢ zde dochovanou jen v opise, jakož i naĜízení mČsta z 29. srpna 1719, neboĢ to jsou závažné dokumenty pro mČstskou správu Karlových VarĤ (inv. þ. 3059).
Velmi cenné jsou pro dČjiny mČstské správy i pĜísahy mČstských úĜedníkĤ, zejména písaĜe, a též instrukce pro mČstského písaĜe (inv. þ. 3077). Z hlediska mČstské správy Karlových VarĤ jsou zajímavé napĜ. vzory formuláĜĤ úĜedních písemností mČsta Karlovy Vary z let 1613 – 1620 (inv. þ. 3075), zajištČní místnosti na radnici pro archiv a pro kanceláĜ rychtáĜe z let 1719 a 1736 (inv. þ. 3075, spisy þ. 180 a 595) nebo nedostatky ve vedení knih nesporného soudnictví v Karlových Varech, zjištČné komisí c. k. vrchního soudu r. 1762 (inv.
þ. 3075, spis þ. 1329).
Pro dČjiny mČsta mají velký význam spisy týkající se privilegií a nemovitého majetku obce (inv. þ 3056, 3058, 3060 − 3067), požárĤ (inv. þ 3108, 3109), vojenských tažení a válek (inv. þ. 3079, 3156 − 3159), regionálních církevních dČjin (inv. þ. 3085 – 3098) aj. Zvláštní význam má v Karlových Varech lázeĖství. Proto lze pĜedpokládat badatelský zájem o spisy v záležitostech vývozu minerální vody (inv. þ. 3191, 3192), výroby vĜídelní soli (inv. þ.
3193), o spisy dokládající pĜítomnost významných lázeĖských hostĤ i jiných návštČvníkĤ (inv. þ. 3116) apod.
InventáĜe majetku v pozĤstalostním Ĝízení (inv. þ. 3141) mohou být pramenem pro tzv.
realitu všedního dne, totiž pro poznávání vybavení mČšĢanských domácností. Zajímavé by jistČ bylo sledování velikosti mČšĢanských knihoven, ale údaje o nich jsou bohužel znaþnČ sporadické. SamozĜejmČ, pokud by se podaĜilo vyhledat inventáĜ nČkteré regionálnČ významné osobnosti, mohl by se stát pramenem i pro zjištČní majetku konkrétní osobnosti.
KonkrétnČ možno uvést, že zde jsou uloženy napĜ. inventáĜe loketského mČšĢana Lorenze Pleyera, který ze svého testamentu založil beneficium druhého kaplana v Karlových Varech, lékaĜĤ Johanna Wenzela Bechera, Franze Bachmanna a Adolfa Küffnera, kantora Georga Adama Lochnera, purkmistrĤ Johanna Georga Neumanna, Johanna Georga Bachmanna, Johanna Christopha Wachsmanna, Johanna Karla Poltze a Georga Kašpara Pitroffa, rychtáĜe Jakoba Götze. V testamentech (inv. þ. 3140) patrnČ zaujme nejstarší z dochovaných, testament Wolfganga Schindlera, kazatele z Magdeburku, zemĜelého v Karlových Varech v roce 1538. Ze spisĤ v záležitosti projednávání pozĤstalostí a dluhĤ z nich (inv. þ. 3142) možno znovu upozornit na pozĤstalosti nČkterých osob, které v Karlových Varech hrály významnČjší úlohu: lékaĜe Franze Bachmanna, Johanna Georga Bachmanna, lékaĜe Ferdinanda Hilligera, Ignáce Bachmanna, purkmistra Johanna Mathese Urbana aj., v pĜihláškách intestátních dČdicĤ (inv. þ. 3143) se mj. nachází spisy v záležitosti pozĤstalosti Antona Bechera, dČkana v Jesenici.
SvĤj význam má i daĖová agenda. V pĜiznáních pĜíjmĤ a daní jednotlivých mČšĢanĤ (inv. þ. 3151) je možno vyhledávat konkrétní mČšĢany a je možno zjišĢovat jejich zámožnost (podle výše pĜíjmĤ a daní a podle toho, zda mČli v domácnosti služku nebo þeledína). Jsou zde ovšem zachyceni jen mČšĢané, kteĜí platili danČ, manželky, dČti a další pĜíslušníci
domácnosti jsou uvádČni jen poþtem, nikoli jmenovitČ, tudíž s genealogickým využitím poþítat pĜíliš nelze. Do jisté míry to mĤže být i pramen pro pomístní názvy a názvy ulic.
Zajímavé jsou spisy v trestních záležitostech. ZávažnČjší trestní spisy se ovšem nenacházejí v policejní agendČ, nýbrž ve spisech trestního soudnictví (inv. þ. 3131).
Z ostatních písemností je možno upozornit alespoĖ na nČkteré dĤležité konkrétní spisy, které v inventárním soupise již nebylo možno uvádČt jednotlivČ, ale jsou zahrnuty v obecnČjším regestu. Mezi opisy patentĤ (inv. þ. 3072) se nachází mj. naĜízení místodržitelství o zákazu náboženských diskuzí, o stanovení zavírací hodiny na 22 hodin a o zákazu veĜejného nošení zbraní z roku 1704, které má velký význam právČ pro Karlovy Vary, ponČvadž z hlediska prosperity lázní bylo dĤležité vyhýbat se všem hádkám a výtržnostem.
Protože prostĜednictvím cizích lázeĖských hostĤ se do ýech mohly dostávat nepĜátelské tiskoviny, mČlo pro Karlovy Vary velký význam naĜízení místodržitelství z roku 1721, jímž se povoloval cizím kupcĤm prodej knih pouze na výroþních trzích po pĜedchozí prohlídce krajským hejtmanem (inv. þ. 3072). PĜítomnost nekatolických lázeĖských hostĤ si vyžádala naĜízení místodržitelství z r. 1721 o chování nekatolíkĤ v kostele a pĜi procesí (inv. þ. 3097, spis þ. 311).
O Ĝešení zásobování Karlových Varech v dobČ hladomoru roku 1771 je možno se dozvČdČt ze spisĤ þ. 2001 a 2002 v inv. þ. 3125.
Ze záležitostí cechĤ, Ĝemesel a obchodu (inv. þ. 3129) je možno upozornit na spis þ.
2845 z roku 1782 o úĜední prohlídce skladu porcelánu pražského faktora Handorffera, neboĢ je to jeden z prvních dokladĤ o obchodu s porcelánem na Karlovarsku, které se stalo keramickým prĤmyslem proslulé.
Ve sporné agendČ (inv. þ. 3133) je možno jmenovat spisy þ. 345 − 354 obsahující spor karlovarského dČkana Georga Thomase Fassmanna jménem Ĝádu kĜižovníkĤ s þervenou hvČzdou a chebského purkmistra Johanna Josefa Werndla o testament Johanna Christopha Wellera von Wolsdorf /též Malsdorf/ und Wellerthal z roku 1724, jehož odkaz byl pak podstatnou souþástí pĜíjmĤ prvního mČstského kaplana a které obsahují peþeĢ Františka Matouše Böhma, velmistra kĜižovníkĤ s þervenou hvČzdou a peþeĢ Johanna Christopha Wellera von Wolsdorf, dále þ. 839, dokládající pĜítomnost jistého jinak neznámého malíĜe Wenzela Braunschmidta v letech 1747 – 1748 a þ. 2332 – 2337 z let 1775 − 1776, týkající se známého lékaĜe Davida Bechera a obsahující jeho peþeĢ a vlastnoruþní rukopis a podpis.
Mezi kvitancemi (inv. þ. 3148) je též kvitance Marianny a Kláry, dcer karlovarského pastora Ruthnera z roku 1614. Kvitance samotná zajímavá není, avšak dokládá, že i v Karlových Varech si v dobách reformace mČšĢané pĜivykli, že duchovní se bČžnČ žení a mají dČti.
Ze stavebních spisĤ možno uvést jmenovitČ dar hrabČnky Marie Markéty z Valdštejna, rozené ýernínové z Chudenic, r. 1724 na stavbu mostu a další stavby (inv. þ. 3166, spis þ. 344).
Existenci mČšĢanského pivovaru nejpozdČji v roce 1590 nám dokládá žádost Karlových VarĤ k Hornímu Slavkovu o pĤjþení vodních kol pro pivovar v dobČ sucha r. 1590 (inv. þ.
3179). V inv. þ. 3177 se nacházejí spisy, dokládající pĜemístČní pivovaru na návrh dr. Franze Bachmanna za mČsto, mj. též neovČĜený opis povolení císaĜe Karla VI. se souhlasem s pĜemístČním pivovaru. Je zde též doloženo právo dČkana vaĜit pivo v mČšĢanském pivovaĜe (inv. þ. 3179, spis þ. 69).
Spisy pĜedmagistrátního období poskytují také velmi cenný sfragistický materiál, neboĢ zde jsou þasté pĜitištČné peþeti, zejména peþeti mČšĢanĤ. Své peþeti mČly i osoby, které se
neumČly podepsat a které tedy za svého života asi mnoho písemností nevyprodukovaly. Peþeti mČst a šlechticĤ lze jistČ nalézt i lépe dochované též v jiných archivních souborech, avšak peþeti konkrétních karlovarských mČšĢanĤ, pokud se vĤbec dochovaly, jsou k dispozici zĜejmČ jen v tomto souboru. Proto se na výskyt peþetí upozorĖuje v poznámkách k regestĤm, tĜebaže se jedná o údaj, který se zpravidla v inventáĜích spisového materiálu neuvádí. Nebylo možno ovšem uvádČt jmenovitČ všechny signety a peþeti, neboĢ se nejedná o katalog zachycující všechny spisy, nýbrž jen o inventáĜ.
Použitý papír obsahuje filigrány. PĜi jejich sledování by bylo možno s využitím patĜiþných pĜíruþek zjišĢovat, odkud se kdy do Karlových VarĤ dovážel papír, popĜ. vĤbec s kterými mČsty mČly Karlovy Vary obchodní styk (namátkou byl nalezen papír s mČstským znakem Chebu jako filigránem, víme, že se papír vyrábČl napĜ. i v Karlových Varech, JáchymovČ, BĜezové aj., tudíž by spisy mohly poskytovat materiál ke zjišĢování produkce tČchto papíren).
V. Záznam o uspo Ĝ ádání archivního souboru a zpracování archivní pom Ĥ cky
Spisy období pĜed regulací magistrátu archivního souboru AM Karlovy Vary uspoĜádal ve Státním okresním archivu Karlovy Vary v roce 2007 PhDr. Antonín MaĜík a inventáĜ vyhotovili jako druhý díl dílþího inventáĜe spisového materiálu v letech 2007 – 2008 PhDr.Antonín MaĜík a Mgr. Milan Augustin.
Karlovy Vary, dne 13. 2. 2008
Antonín MaĜík
Milan Augustin
P Ĝ ílohy
PĜíloha þ. 1 Seznam použité literatury
a) ObecnČ
Archivní pĜíruþka. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra Praha 1965.
Archivní pĜíruþka. Sborník pĜednášek o archivní praxi. UspoĜádal Miloslav Volf a Antonín Haas. Praha, s. n., 1948
Bretlová, Marie: K inventarizaci fondu Archiv mČsta Horšovský Týn. In: Roþenka Státního oblastního archivu v Plzni 2004, PlzeĖ, Státní oblastní archiv v Plzni 2005, s. 77 – 82.
DvoĜák, Miloš: MČstská správa v ýeském BrodČ a její písemnosti do roku 1623. In:
Sborník archivních prací 32, þ. 1. Praha, Orbis 1982, s. 170 – 224.
Fiala, Jaroslav: InventáĜ Krajského úĜadu Loket. PlzeĖ, Státní archiv v Plzni 1962.
Janák, Jan – Hledíková, ZdeĖka: DČjiny správy v þeských zemích. Praha, Státní pedagogické nakladatelství 1989.
Krška, Ivan: Archiv mČsta Lipníka nad Beþvou. In: Sborník archivních prací 41, Praha, Orbis 1991, s. 1 – 112
Macek, Jaroslav – Žáþek, Václav: Krajská správa v þeských zemích a její archivní fondy. Praha, Archivní správa ministerstva vnitra 1958.
Pánek, Jaroslav: MČstské hrdelní soudnictví v pozdnČ feudálních ýechách. In: ýsýH. 32, 1984. Praha, Ústav þeskoslovenských a svČtových dČjin ýSAV, s. 693–728
Prokeš, Jaroslav: Skartování písemností. In: Vojtíšek, Václav: O našich mČstech a patrimoniích a o správČ obecních archivĤ. Praha, ýs. spoleþnost archivní 1934, s. 82 – 100.
Roubík, František: Pokyny pro rovnání archivĤ, zvláštČ obecních. In: Vojtíšek, Václav:
O našich mČstech a patrimoniích a o správČ obecních archivĤ. Praha, ýs. spoleþnost archivní 1934, s. 57 – 81.
Volf, Miloslav: Popis mČstských archivĤ. Zprávy þeského zemského archivu. Praha, Zemský národní výbor 1947.
Waska, Karel: NČkteré problémy poĜádání archivních fondĤ mČst do roku 1945. In:
Roþenka Státního oblastního archivu v Plzni 2004, PlzeĖ, Státní oblastní archiv v Plzni 2005, s. 109 – 116.
Základní pravidla pro zpracování archivního materiálu. In: Sborník archivních prací.
Roþník 10, 1960, þ. 2, Praha, Archivní správa ministerstva vnitra 1960, s. 218−310.
b) Regionální literatura
Becher, David: Neue Abhandlungen über das Karlsbad. Leipzig, Siegfried Lebrecht Crusius 1789.
Doroschkin, Alfred: Kurzgefasste Karlsbader Chronik von der Gründung der Stadt bis in die Gegenwart. Karlovy Vary: Deutsche Tages-Zeitung, 1929.
Gnirs, Anton: Karlsbader Geschichtsquellen in den älteren Ratschriften der Stadt Elbogen. Karlsbad, Walther Heinisch 1929.
Gnirs, Anton: Topographie der historischen und kunstgeschichtlichen Denkmale in dem Bezirke Karlsbad. München, R. Oldenbourg Verlag 1996, s. 76 – 88.
Gross, Alexander: DČjiny Karlovarského kraje. 1. díl: Od pravČku do konce feudálního období. Karlovy Vary, Krajské vlastivČdné muzeum 1954.
Historický sborník Karlovarska I – X. Karlovy Vary, Státní okresní archiv Karlovy Vary 1993 – 2004.
Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary, Odbor kultury KNV 1955.
Historický sborník Karlovarska. Karlovy Vary, Okresní archiv Karlovy Vary 1969.
Historický semináĜ Karla Nejdla I – XIV. Karlovy Vary, ÚĜad mČsta Karlovy Vary (roþníky I – VI) a Klub pĜátel Karlových VarĤ (roþníky VII – XIV) 1993 – 2005.
Karell, Viktor: Die Beziehungen Karlsbads zu Elbogen im 16. Jahrhundert. Deutsche Tageszeitung 73, 1932, þ. 149 ze 6. 6., s. 9 – 12.
Karlovarsko. VlastivČdný sborník. Karlovy Vary, Krajské nakladatelství Karlovy Vary 1958.
Karlsbad. Beschrieben zur Bequemlichkeit der Badegästen. Karlsbad, Maltheserkreuz 1788.
Karlsbader historisches Jahrbuch I – IV. Karlsbad, Stadtarchiv Karlsbad 1938 – 1941.
Das Karlsbader Stadtarchiv. Karlsbader Tagblatt 43, 1934, þ. 183 z 12. srpna, pĜíloha Die Seite der Heimat.
Kürschner, Franz: Das Stadtrecht von Eger und seine Verbreitung. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 6, 1868, s. 197 – 205.
Lenhart, Johann Josef: Carlsbads Memorabilien vom Jahre 1325 bis Ende 1839. Prag, Gottlieb Haase Söhne 1840.
Lenhart, Johann Josef: Fortsetzung der Memorabilien Karlsbads vom Jahre 1840 bis Ende 1858 mit einer kurzen Darstellung der merkwürdigen Ereignisse Karlsbads vom Jahre 1325 bis 1839. Prag, Carl Bellmann 1859.
Loew, Anton Carl: Kurzgefasste aber vollständige Chronik der weltberühmten Cur- und Badestadt Karlsbad seit deren Entstehung bis auf unsere Tage. Karlsbad, Hans Feller 1874.
Linke, Eugen: Kunstgeschichte. I Teil: Baukunst und Bildnerei. In: Heimatkunde des Bezirkes Karlsbad. Karlsbad, Karlsbader Bezirkslehrerverein 1937.
Ludwig, Karl: Die alt-Karlsbader Rats-und Ämter-Verneuerung. In: Mitteilungen des Vereins für Geschichte der Deutschen in Böhmen 51, 1913, s. 15 – 81.
Ludwig, Karl: Stadtarchiv, Stadtbibliothek, Museum. Separat-Abdruck aus der Festschrift der Stadt Karlsbad, gewidmet den Mitgliedern und Teilnehmern der 74.
Versammlung deutscher Naturforscher und Ärzte in Karlsbad 1902. Prag, A. Haase 1902.
MaĜík, Antonín: Správa mČsta, písaĜi a archiv Karlových VarĤ. In: Sborník archivních prací 48, 1998 þ. 1, s. 105 – 187.
Pelant, Jan: MČsta a mČsteþka Západoþeského kraje. PlzeĖ, Západoþeské nakladatelství 1984, s. 102 – 103.
Prökl, Vinzenz, Geschichte der königlichen Stadt Karlsbad. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. Karlsbad, Hans Feller 1883.
Prökl, Vinzenz: Geschichte der Stadt Elbogen. Historisch, statistisch und topographisch dargestellt. [1878].
Richter, Anton, Aus der Geschichte des Archives und des Museums. Deutsche Tageszeitung 80, Karlsbad 1939, þ. 169 z 22. þervence, s. 4.
Sedlák, Miroslav: Historický prĤvodce Karlovarskem. PlzeĖ, Krajské nakladatelství 1962.
Schaller, Jaroslav: Topographie des Königreiches Böhmen II. Vollständige Beschreibung des Elbogner Kreises im Königreiche Böhmen. Praha, Schönfeld 1787, s. 75 – 76.
Schreiber, Rudolf: Der elbogner Kreis und seine Enklaven nach dem dreissigjährigen Kriege. Praha, Verlag der DgdWuK für Tsch. Rep. 1935.
Sommer, Johann Gottfried: Das Königreich Böhmen XV, Elbogner Kreis. Prag 1847.
Stöhr, Leopold August: Kaiser Karlsbad und dieses weit berühmten Gesundheitsortes Denkwürdigkeiten für Kurgäste, Nichtkurgäste und Karlsbader selbst. Karlsbad. 1812.
Vlasák, Vladimír: Archiv mČsta Horního Slavkova. ÚĜední knihy (1509 – 1945).
Strojopis, JindĜichovice 1986.
PĜíloha þ. 2 Konkordantní tabulka pĜedchozích signatur a nových inventárních þísel
PĜedchozí sign. Nové inv. þ. PĜedchozí sign. Nové inv. þ.
A 1 3057 1/1/1 3063, 3075, 3081, 3093,
3102, 3105, 3109, 3111, 3116, 3124, 3125, 3126, 3129, 3130, 3131, 3132, 3134, 3144, 3145, 3169, 3190, 3193, 3194, 3197
A 2 3057 1/1/2 3071, 3100, 3104, 3105,
3109, 3114, 3116, 3125, 3126, 3165
A 3 3056 1/1/150 3131, 3133, 3134, 3144
A 6 3076 1/3/1 3128
A 7 3056 1/3/2 3127
A 17 3056 1/4/1 3131, 3132
A 18 3056 1/4/2 3130, 3131, 3132, 3190
A 20 3159 1/5/1 3109, 3112, 3113, 3160
A 21 3058 1/5/2 3106, 3110
A 24 3097 1/5/3 3109, 3165
A 24/1 – A 24/5 3103 1/6/1 3099, 3102
A 24/6 3072 1/6/2 3099
A 28 3059 1/7/1 3075
B 3062 1/7/4 3081
C 5 3060 1/8/1 3072
C 6 3060 1/8/2 3071
C 6 3190 2/1/1 3084
C 9 3061 2/1/2 3084, 3134, 3147
C 11 3061 2/2/1 3120
C 12a 3061 2/2/2 3084
C 13 3129 2/3/1 3120
C 17 3067 2/3/2 3121
C 22 3067 2/4/2 3101
D 1 3068 2/5/2 3101
D 3 3066 2/7/1 3090, 3098
D 4 3065 2/7/2 3098
D 6 3185 2/8/1 3072, 3085, 3091, 3093,
3094, 3095, 3098
D 7 3066 2/8/2 3086, 3087, 3088, 3089,
3090, 3093, 3094, 3095, 3096, 3097, 3098, 3109
D 10 3089 2/9/1 3137
Fa 3187 2/9/2 3081
Fm 3187 2/10/1 3097, 3098
G 1 – G 63 3134 2/21/2 3116
H 3063 3/1/1 3109, 3149, 3152, 3156
J 1 – J 25 3191 3/1/2 3109, 3114, 3129, 3149,
PĜedchozí sign. Nové inv. þ. PĜedchozí sign. Nové inv. þ.
3150, 3152, 3157, 3158, 3176, 3182,
J 18 3115 3/2/2 3056, 3157, 3159
J 19 3115 3/5/1 3144
K 18/42 3118 3/5/2 3176
K 18/42 – 43 3111 4/2/1 3191
Ka – Kp 3193 4/3/1 3163, 3167, 3193
N 1 – N 6 3111 4/6/2 3161
O 3149, 3156, 3157, 3158 4/7/3 3166
O 2 3056 4/7/5 3166
O 5 3159 4/9/2 3172
O 6 3056 4/9/4 3164
O 7 3129 4/11/1 3063, 3161, 3162, 3170,
3194
P 1 – P 29 3108 4/11/2 3063, 3170
P 27 3098 4/12/4 3173, 3174
Q 2 – Q 34 3109 4/13/1 3169
R 1 – 38 3109 4/13/2 3163
R 2 3094 4/13/3 3167
R 26 3110 4/16/1 3177, 3178, 3179, 3180,
3181
R 30 3087 4/16/2 3169, 3177
R 31 3087 4/17/2 3186
R 32 X 3088 4/18/2 3161
R 32 XI 3092 4/18/4 3059, 3066, 3068, 3075,
3076, 3077, 3093, 3094, 3108, 3109, 3112, 3114, 3115, 3126, 3133, 3145, 3157, 3164, 3165, 3168, 3169, 3171, 3174, 3175, 3176, 3179, 3184, 3185, 3186, 3190, 3195, 3200
R 34 3167 4/19/1 3145
R 36 3161 4/19/2 3069, 3134, 3147
R 37 3160 4/20/1 3145, 3146,
R 38 3114 4/21/1 3056, 3057, 3058, 3076,
T 3119 4/21/2 3056, 3060, 3061, 3065,
3066, 3067, 3068, 3071, 3079, 3080, 3107, 3109, 3111, 3114, 3122, 3129, 3131, 3157, 3161, 3166, 3167, 3174, 3176, 3185,
3186, 3190, 3198,
U 1 3147 4/21/3 3056, 3066, 3067, 3132,
3133, 3134, 3135, 3136, 3139, 3140, 3141, 3142, 3143, 3144, 3187, 3193,
3194
U 6 3085 4/21/4 3059, 3071, 3079
PĜedchozí sign. Nové inv. þ. PĜedchozí sign. Nové inv. þ.
U 7 – U 10 3116 5/1/1 3077
U 13 3130 5/1/2 3077
U 15 3104 5/2/2 3122
U 16 3126 5/3/2 3077
U 17 3170 6/1/1 3077
U 19 3176 6/1/2 3080, 3129
U 20 3176 6/2/1 3083, 3131
U 21 – U 26 3124 6/2/2 3189
U 27 3176 6/3/1 3129, 3183
U 29 3090 6/3/2 3126, 3129
U 30 3114 6/4/1 3126
V 8 3066 7/1/2 3075
V 11 3174 7/1/3 3071, 3073, 3074
V 22 3165 7/2/2 3133
V 27 3071 7/2/9 3131
V 32 3094 7/2/30 – 37 3131
V 33 3094 7/2/32 – 36 3133
V 38 3176
V 43 3111
PĜíloha þ. 3 Archivní struktura spisĤ pĜed regulací magistrátu
I. Práva a majetek m Č sta
1. Práva mČsta 2. Majetek mČsta
II. M Č stská správa
A. Politická
1. CísaĜské patenty, naĜízení vyšších úĜadĤ
2. Záležitosti mČstské kanceláĜe, mČstských úĜedníkĤ a zamČstnancĤ 3. MČšĢanské právo, potvrzení o bezúhonnosti
4. MČstská škola 5. Církev a náboženství 6. Militaria
7. Bezpeþnostní policie 8. Požární policie 9. PovodnČ
10. Stavební policie 11. LázeĖství 12. Chudinská péþe 13. Tržní policie, Ĝemesla B. Soudní
a) Trestní b) Civilní
1. Sporná 2. Nesporná C. Finanþní a hospodáĜská
1. Záležitosti vedení mČstských úþtĤ 2. MČstské dluhy
3. DaĖová agenda
4. Výdaje na ubytování vojska 5. Výškové mČstské stavby
6. MČstské ulice, kanály, Ĝíþní toky
7. Prodeje, koupČ, nájmy a pronájmy mČstských nemovitostí 8. Záležitosti obchodu
9. Pivovar
10. ZemČdČlské a lesní hospodáĜství 11. Poddanské záležitosti
12. Minerální voda a sĤl
