Hlavní práce75526_babk01.pdf, 676.9 kB Stáhnout

(1)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra finančního účetnictví a auditingu

BAKALÁŘSKÁ PRÁCE

2021 Karina Babičová

(2)

V YSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V P RAZE Fakulta financí a účetnictví

katedra finančního účetnictví a auditingu

studijní program: Účetnictví a finanční řízení podniku

Vykazování dluhopisů podle IFRS a podle českých účetních předpisů

Autor bakalářské práce: Karina Babičová

Vedoucí bakalářské práce: Ing. Marie Zelenková, Ph.D.

Rok obhajoby: 2021

(3)

Čestné prohlášení

Prohlašuji, že jsem bakalářskou práci na téma „Vykazování dluhopisů podle IFRS a podle českých účetních předpisů“ vypracovala samostatně a veškerou použitou literaturu a další prameny jsem řádně označila a uvedla v přiloženém seznamu.

V Praze dne 23. května 2021

...

Karina Babičová

(4)

Poděkování

Ráda bych tímto způsobem poděkovala paní Ing. Marii Zelenkové, Ph.D. za cenné odborné rady, trpělivost a vstřícnost při vedení mé bakalářské práce. Také bych chtěla poděkovat rodině a nejbližším přátelům za podporu.

(5)

Abstrakt

Bakalářská práce se zabývá vykazováním dluhopisů podle Mezinárodních standardů finančního výkaznictví a podle českých účetních předpisů. První část této práce je věnována teoretickým východiskům, které se vztahují k dluhopisům.

V následujících dvou kapitolách jsou popsány a analyzovány metody ocenění, účtování a vykazování zvlášť pro obě soustavy pravidel, včetně praktických příkladů ilustrujících použití teoretických znalostí a dopad na rozvahu při aplikaci různých pravidel. V poslední části je kladen důraz na komparaci jednotlivých způsobů a metod a jejich vliv na rozvahu a výsledek hospodaření.

Klíčová slova

dluhopis, kuponový dluhopis, diskontovaný dluhopis, amortizované náklady, efektivní úroková míra, IFRS 9

Abstract

The bachelor thesis deals with reporting of bonds according to International Financial Reporting Standards and Czech accounting regulations. First part of this thesis is dedicated to theoretical basis related to bonds. Description and analysis of valuation methods, recording and reporting separately for both sets of rules are involved in the two following chapters, including practical examples illustrating the use of theoretical knowledge and the impact on balance sheet while applying various rules. In the last part, there is an emphasis on comparation of each ways and methods and their impact on balance sheet and profit.

Key words

bond, coupon bond, zero bond, amortised cost, effective interest rate, IFRS 9

(6)

Obsah

Úvod ... 7

1 Vymezení a dělení dluhopisů ... 8

1.1 Rozdělení dluhopisů ... 8

2 Vykazování podle českých účetních předpisů ... 11

2.1 Právní úprava ... 11

2.2 Dluhopisy v účetnictví držitele ... 11

2.2.1 Oceňování k datu uskutečnění účetního případu ... 11

2.2.2 Oceňování k rozvahovému dni ... 13

2.2.3 Výpočet a účtování výnosů při ocenění amortizovanými náklady k rozvahovému dni ... 18

2.2.4 Vyřazení dluhopisu ... 24

2.2.5 Zveřejnění dalších informací ... 24

2.3 Dluhopisy v účetnictví emitenta ... 25

2.3.1 Ocenění k datu uskutečnění účetního případu ... 25

2.3.2 Oceňování k rozvahovému dni ... 25

2.3.3 Zveřejnění dalších informací ... 27

3 Vykazování podle IFRS ... 29

3.1 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví ... 29

3.2 Dluhopisy v účetnictví držitele ... 30

3.2.1 Dluhopisy oceňované fair value s dopadem do výsledku hospodaření (dále jen „FVTPL“)... 31

3.2.2 Dluhopisy oceňované v amortizovaných nákladech ... 33

3.2.3 Dluhopisy oceňované fair value s dopadem do OCI (dále jen „FVTOCI“) 39 3.2.4 Reklasifikace a snížení hodnoty aktiv... 43

(7)

3.3 Dluhopisy v účetnictví emitenta ... 44

3.4 Zveřejnění dalších informací ... 46

4 Porovnání pravidel ... 48

Závěr ... 50

Seznam použité literatury a pramenů ... 51

Seznam příkladů ... 53

Příloha ... 54

(8)

7

Úvod

Již od roku 2004 mohou účetní jednotky, které emitují investiční cenné papíry přijaté k obchodování na regulovaném trhu podle § 19a a § 23b zákona č. 563/1991 Sb. o účetnictví použít pro účtování a sestavení účetní závěrky mezinárodní účetní standardy. O nákupu dluhopisů, ať už státních či korporátních, můžou účtovat různě velké účetní jednotky napříč všemi obory podnikání. Zároveň ani emise korporátních dluhopisů společností účtujících podle českých účetních předpisů nemusí být výjimečnou záležitostí. Právě proto může být srovnání těchto problematik zajímavým tématem. Přesně z těchto důvodů a osobní záliby autorky bylo právě toto téma vybráno pro bakalářskou práci.

Tato práce se zabývá vykazováním dluhopisů podle mezinárodních standardů účetního výkaznictví (dále jen „IFRS“) a českých účetních předpisů. Cílem této práce je analyzovat problematiku a shrnout hlavní znaky podobnosti a odlišnosti. Důraz je proto kladen na obsah, postupy, metody a rozdíly jednotlivých standardů, stejně tak jako na podobnost a společné způsoby účtování, oceňování, vykazování a základní povinnosti zveřejňování informací.

Práce je členěna do několika hlavních částí. V první části lze nalézt stručnou charakteristiku dluhopisů a jejich členění a význam relevantního trhu. Druhá část se zabývá konkrétněji problematikou českých účetních předpisů v kontextu s dluhopisy.

Ve třetí části je analogicky analyzováno vykazování podle IFRS. Průběžně jsou obsahem i praktické příklady účtování a zobrazení v rozvaze. Příklady a vstupní hodnoty jsou voleny tak, aby čísla jednoduše ilustrovala diference mezi českými účetními standardy a IFRS.

V poslední části jsou v návaznosti na předchozí dvě kapitoly jednotlivé postupy srovnány a posouzeny. Důraz je kladen na vyplývající rozdíly, výrazné či nikoliv, a podobnosti.

(9)

8

1 Vymezení a dělení dluhopisů

Dluhopis, také obligace či bond, je dluhový cenný papír. Vyjadřuje zejména právo držitele na splacení kupónových plateb a jmenovité (nominální) hodnoty emitentem obligace. Na rozdíl od majetkových cenných papírů (např. akcií) držba dluhopisu nezakládá vlastnická práva na emitentovi. Obligace jsou velmi významným investičním instrumentem, jelikož se obchodují ve velkých objemech na mimoburzovních finančních trzích. (Stádník, 2015) Toto potvrzují data, kdy k srpnu 2020 byl objem globálního dluhopisového trhu přibližně 128 bilionů dolarů. Tento objem je vyjádřen v nesplacených jmenovitých hodnotách. (ICMA, 2020) Ve většině států je emise dluhopisů upravena speciálním právním předpisem.

1.1 Rozdělení dluhopisů

Dluhopisy je možné dělit z mnoha hledisek, tato práce se bude zabývat pouze některými. Prvním, přirozeně se nabízejícím hlediskem je doba splatnosti jmenovité hodnoty. Dělíme na:

• krátkodobé, se splatností do jednoho roku,

• střednědobé, se splatností od jednoho do čtyř let,

• dlouhodobé, se splatností nad čtyři roky,

• věčné renty a konzoly, tedy ke splacení jmenovité hodnoty nikdy nedojde, vyplácí se pouze úrokové výnosy, tyto dluhopisy však nejsou běžné. (Radová, Dvořák a Málek, 2014)

Podle typu emitenta dělíme dluhopisy na:

• státní, které jsou emitovány státním orgánem nebo územním samosprávným celkem a

• korporátní, dělíme dále na bankovní a nebankovní. (Stádník, 2015)

Současným příkladem státních dluhopisů může být reinvestiční státní dluhopis České republiky emitovaný 1.4.2021 se splatností 6 let s fixně rostoucí kupónovou sazbou, nebo proti-inflační státní dluhopis České republiky se stejným datem emise a dobou splatnosti, ovšem s pohyblivou úrokovou sazbou vázanou na index spotřebitelských cen. Tyto dluhopisy jsou díky nízké jmenovité hodnotě dostupné nejen pro velké korporace, ale také malé firmy a domácnosti. (Spořicí státní dluhopisy, 2018) Mezi

(10)

9

známé komunální dluhopisy patří dluhopisy hlavního města Prahy emitované v roce 2003 v celkové jmenovité hodnotě 170 mil. EUR s fixní úrokovou sazbou 4,25 %, které byly později zajištěny pomocí měnově úrokového swapu. (Mandel, Durčáková, 2016). Známé průmyslové a nebankovní společnosti, které emitují dluhopisy na českém trhu jsou např. Česká zbrojovka a.s. nebo ČEZ a.s.

Další základní hlediska, která nelze vynechat, jsou způsob převoditelnosti a forma. Podle způsobu převoditelnosti dělíme na:

• dluhopisy na doručitele, převoditelné pouhým předáním,

• na řad, převoditelné rubopisem a předáním,

• na jméno, převoditelná do určité míry pouze práva, a to postoupením.

Z hlediska formy:

• zaknihované, evidované pouze na účtech příslušné instituce, v dnešní době převládají,

• listinné, mají fyzickou formu.

Významnou charakteristikou z hlediska účetnictví je forma a způsob stanovení výnosu z obligace, a to:

• dluhopisy s pevnou úrokovou sazbou, kuponový výnos je po celou dobu fixní,

• dluhopisy s pohyblivou úrokovou sazbou,

• dluhopisy s nulovou úrokovou sazbou neboli diskontované dluhopisy, které přináší výnos ve formě rozdílu (diskontu) mezi nižším emisním kurzem a vyšší jmenovitou hodnotou,

• dluhopisy s prémií závislé na lhůtě splatnosti nebo se slosovatelnou prémií (Radová, Dvořák a Málek, 2014)

I přesto, že dluhopis zakládá zejména právo na splacení úrokových plateb a jmenovité hodnoty, mohou z něj držiteli vyplynout i některá dodatečná speciální práva. Takovým může být například vyměnitelný (konvertibilní, směnitelný) dluhopis, který zakládá právo držitele vybrat si v době splatnosti mezi výplatou jmenovité hodnoty nebo směnou zapředem daný počet akcií emitenta. (Stádník, 2015) Podle českého práva je možné směnit i za jiný dluhopis emitenta. Ve spojení s vyměnitelným dluhopisem je definován také konverzní faktor:

(11)

10 𝑅_𝑐 = 𝐽𝐻

𝑃_{𝑎𝑘𝑐𝑖𝑒}

kde Rc je konverzní faktor, JH je jmenovitá hodnota a Pakcie je konverzní cena akcie.

(Stádník, 2015)

České právo, konkrétně § 33 a § 34 zákona č. 190/2004 Sb., o dluhopisech, ve znění pozdějších předpisů, definuje například prioritní dluhopis. S držením této obligace je mimo práva na splacení a vyplacení výnosu spojeno také právo na přednostní upisování akcií, které emitent vydá. Podřízený dluhopis bude splacen až po uspokojení všech ostatních pohledávek, v případě, že emitent vstoupí do likvidace či úpadku. Nelze opomenout ani dluhopisy s opcí. Pokud dluhopisu náleží call opce (tzv. callable bond), emitent má právo dluhopis splatit předčasně. Taková možnost se může emitentovi vyplatit v případě, že tržní úroková sazba klesá, a může tak dosáhnout levnějšího financování. Opční prémii platí emitent, proto je takový dluhopis pro investora levnější než tentýž bez call opce. (Stádník, 2015) V opačném případě může být dluhopis s put opcí (tzv. putable bond). V tomto případě má investor právo požadovat po emitentovi předčasné splacení. Takový dluhopis bude levnější pro emitenta, podstupuje však velké likviditní a tržní riziko. Investor využije opce v případě, že tržní úroková sazba roste. (Mandel, Durčáková, 2016)

(12)

11

2 Vykazování podle českých účetních předpisů

2.1 Právní úprava

V České republice se účetnictví řídí třemi základními předpisy, a to právě zákonem č. 563/1991 Sb., o účetnictví, ve znění pozdějších předpisů (dále jen „zákon o účetnictví“), vyhláškami k provedení zákona o účetnictví Ministerstva financí a českými účetními standardy. Pro účely této práce budeme pracovat s vyhláškou č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů, pro účetní jednotky, které jsou podnikateli účtujícími v soustavě podvojného účetnictví (dále jen „vyhláška“) a českými účetními standardy pro účetní jednotky, které účtují podle vyhlášky č. 500/2002 Sb. ve znění pozdějších předpisů (dále jen „ČÚS“), pokud není stanoveno jinak. Poznatky v této práci nejsou platné pro finanční instituce a veřejný a neziskový sektor. Nepřímo také vykazování dluhopisů ovlivňuje i např. zákon č. 256/2004 Sb., o podnikání na kapitálovém trhu (dále jen „zákon o podnikání na kapitálovém trhu“), zákon č. 190/2004 Sb. o dluhopisech (dále jen „zákon o dluhopisech“), který byl již zmíněn v první kapitole, v určitém měřítku i daňové zákony aj.

Vyhláška navazuje na zákon o účetnictví, konkretizuje účetní závěrku, stanovuje směrnou účtovou osnovu a účetní metody, upravuje také konsolidovanou účetní závěrku. ČÚS určují základní účetní postupy. Jednotlivé standardy týkající se dluhopisů jsou 008 – Operace s cennými papíry a podíly, 014 – dlouhodobý finanční majetek, 016 – Krátkodobý finanční majetek, peněžní prostředky a krátkodobé závazky k úvěrovým institucím a 018 – Kapitálové účty a dlouhodobé závazky.

2.2 Dluhopisy v účetnictví držitele

2.2.1 Oceňování k datu uskutečnění účetního případu

Pořídit dluhopis může účetní jednotka zejména koupí, bezúplatným převodem či vkladem od jiné osoby. K datu uskutečnění účetního případu oceňujeme finanční majetek následujícími cenami:

• pořizovací cenou,

• reprodukční pořizovací cenou,

• zůstatkovou (účetní) cenou nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci.

(Randáková, 2016)

(13)

12

Podle § 25 odst. 1 písm. f) zákona o účetnictví se podíly, cenné papíry a deriváty oceňují pořizovacími cenami. Pořizovací cenou se rozumí cena, za kterou byl majetek pořízen a náklady s jeho pořízením související. § 48 vyhlášky udává konkrétní příklady součástí pořizovací ceny cenného papíru, a to:

• poplatky makléřům,

• poradcům,

• burzám.

Explicitně pak stanovuje, že součástí pořizovací ceny nejsou zejména úroky z úvěrů na pořízení cenných papírů a náklady spojené s držbou cenného papíru.

Majetek se v případě bezúplatného nabytí, podle § 25 odst. 1 písm. l) zákona o účetnictví, oceňuje reprodukční pořizovací cenou, což je cena, za kterou by byl majetek pořízen v době, kdy se o něm účtuje. Ta je určena na základě zákona č. 151/1997 Sb., o oceňování majetku, v platném znění.

Pokud jsou cenné papíry nabyty protihodnotou za nepeněžitý vklad vložený do obchodní korporace, říká ČÚS č. 014 odst. 3.2., že základem ocenění u vkladatele je zůstatková (účetní) cena nepeněžitého vkladu v obchodní korporaci.

Při pořízení dluhopisu musí účetní jednotka zvážit za jakým účelem tento dluhový cenný papír pořídila, jak ho bude oceňovat v průběhu držby, a zvolit příslušný účet k zaúčtování. O pořízení dlouhodobého finančního majetku, tj. majetek, který má účetní jednotka v úmyslu držet déle než jeden rok, účtujeme na vrub příslušného účtu účtové skupiny 06 – Dlouhodobý finanční majetek, v rozvaze najdeme takto zaúčtovaný dluhopis v položce B.III. Dlouhodobý finanční majetek. Analytické účty se vedou minimálně podle druhů cenných papírů, emitentů, jmenovitých hodnot, popř.

měn, na které cenné papíry znějí. Na analytickém účtu se eviduje také úrokový výnos.

(ČÚS č. 014). Pokud má účetní jednotka v úmyslu držet dluhopis pouze do jednoho roku, a to z důvodu splatnosti do jednoho roku či držby za účelem obchodování s cílem dosahovat zisk z cenových rozdílů v krátkodobém horizontu, nebo se jedná o vlastní dluhopisy, účtuje se v účtové skupině 25 – krátkodobý finanční majetek, v rozvaze v položce C.III. Krátkodobý finanční majetek. (ČÚS č. 016)

(14)

13

2.2.2 Oceňování k rozvahovému dni

Při ocenění k rozvahovému dni je možné použít jednu ze dvou hodnot, a to:

• reálnou hodnotu,

• amortizované náklady (také zůstatková hodnota).

Hodnotu ocenění volíme právě podle úmyslu a účelu držby dluhopisu. Konkrétně

§ 27 zákona o účetnictví říká, že reálnou hodnotou se oceňují cenné papíry mj.

s výjimkou cenných papírů držených do splatnosti, dluhopisů neurčených účetní jednotkou k obchodování, cenných papírů emitovaných účetní jednotkou. Z toho vyplývá, že reálnou hodnotou jednotka oceňuje cenné papíry, které vlastní za účelem obchodování. Jako reálná hodnota může být použita podle § 27 odst. 3 zákona o účetnictví:

• tržní hodnota,

• ocenění stanovené podle zvláštních právních předpisů,

• hodnota vyplývající z obecně uznávaných oceňovacích modelů a technik, pokud tyto oceňovací modely a techniky zajišťují přijatelný odhad tržní hodnoty,

• ocenění kvalifikovaným odhadem nebo posudkem znalce, pokud není tržní hodnota k dispozici nebo nedostatečně představuje reálnou hodnotu, kdy metody musí zajistit přiměřené přiblížení se k tržní hodnotě.

Pokud jsou tedy dluhopisy určeny účetní jednotkou k obchodování s cílem realizovat zisk z cenových rozdílů, účtují se tyto rozdíly jako finanční náklad nebo finanční výnos. (§ 51 odst. 1 vyhlášky) Konkrétně podle ČÚS č. 008 část 2.2.3 odst.

a) se zvýšení jmenovité hodnoty zaúčtuje ve prospěch příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy. Ve výkazu zisku a ztráty v druhovém členění se vykazuje v položce VII. Ostatní finanční výnosy, v účelovém členění VI. Ostatní finanční výnosy. Obdobně snížení jmenovité hodnoty se účtuje na vrub příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady vykazované ve výkazu zisku a ztráty v položce K. Ostatní finanční náklady v druhovém členění, I. Ostatní finanční náklady v účelovém členění. U diskontovaných cenných papírů je změna v ocenění reálnou hodnotou součástí úrokového výnosu. (ČÚS 008 část 2.2.3 odst. b))

(15)

14

Existuje ale také možnost při ocenění reálnou hodnotou, kdy záměr ještě není znám, nebo účetní jednotka zamýšlí s dluhopisem obchodovat za déle než rok, tedy realizuje i úrokový výnos. Jedná se o cenné papíry realizovatelné. V takovém případě se podle § 51 odst. 2 vyhlášky změny v reálné hodnotě účtují prostřednictvím rozvahových účtů v účtové skupině, což v rozvaze najdeme v položce A.II.2.2 Oceňovací rozdíly z přecenění majetku a závazků. Změny se tedy promítnou ve vlastním kapitálu. Při trvalém snížení reálné hodnoty cenných papírů se rozdíl zaúčtuje na příslušné účty finančních nákladů, při následném zhodnocení se rozdíl zaúčtuje do finančních výnosů pouze do výše předchozího znehodnocení.

Příklad 1 – Realizovatelný kuponový dluhopis s pohyblivou úrokovou sazbou nakoupený na primárním trhu

Společnost XYZ koupila kuponový dluhopis od emitenta společnosti ABC nad pari za 1 010 000 Kč. Jmenovitá hodnota je 1 mil. Kč. Dluhopis byl emitován 1.1.20X0, splatný za 4 roky. Kuponová sazba je PRIBOR 1R + 4 p.b. p.a. s roční výplatou kuponů na konci roku. Případnou prémii účetní jednotka rozpouští lineární metodou.

Počáteční stavy: Bankovní účet 1 010 000 Kč, základní kapitál 1 010 000 Kč. Pro 31.12.20X0 byl PRIBOR 1R 0,49 %, pro 31.12.20X1 0,56 %. Účetní jednotka se nakonec rozhodne cenný papír 1.1.20X2 prodat. Tržní hodnota k 31.12.20X0 je 1 011 000 Kč, k 31.12.20X1 je 1 006 200 Kč, shodná s 1.1.20X2 a s prodejní cenou k tomuto dni.

Výpočet kuponových plateb:

20X0: 1 000 000 𝐾č ∗ (0,04 + 0,0049) = 44 900 Kč 20X1: 1 000 000 𝐾č ∗ (0,04 + 0,0056) = 45 600 Kč Účtování:

Datum Text Částka MD D

1.1.20X0 Nákup dluhopisu 1 010 000 Kč 063 221

31.12.20X0 Platba kuponu 44 900 Kč 221 662

31.12.20X0 Amortizace prémie 2 500 Kč 568 063

(16)

15

31.12.20X0 Změna RH 3 500 Kč 063 414

31.12.20X1 Amortizace prémie 2 500 Kč 568 063

31.12.20X1 Změna RH 2 300 Kč 414 063

1.1.20X2 Prodej dluhopisu 1 006 200 Kč 221 661

1.1.20X2 Zrušení oceňovacího rozdílu

1 200 Kč 441 063

1.1.20X2 Vyřazení dluhopisu 1 005 000 Kč 561 063

Rozvaha k 1.1.20X0

Aktiva Pasiva

Dluhopis 1 010 000 Kč Základní kapitál 1 010 000 Kč

Bankovní účet 0 Kč

∑ 1 010 000 Kč ∑ 1 010 000 Kč

Rozvaha k 31.12.20X0

Aktiva Pasiva

Bankovní účet 44 900 Kč Oceňovací

rozdíly

3 500 Kč Výsledek

hospodaření

42 400 Kč

∑ 1 055 900 Kč ∑ 1 055 900 Kč

(17)

16 Rozvaha k 31.12.20X1

Aktiva Pasiva

Bankovní účet 90 500 Kč Oceňovací

rozdíly

1 200 Kč

Výsledek

hospodaření min.

let

42 400 Kč

Výsledek hospodaření

43 100 Kč

∑ 1 096 700 Kč ∑ 1 096 700 Kč

Zdroj: vlastní zpracování

Je také důležité brát v potaz podle § 60 odst. 3 vyhlášky, že vlastní-li účetní jednotka dluhopisy znějící na cizí měnu, kurzové rozdíly při ocenění k rozvahovému dni neúčtuje na samostatně příslušné účty nákladů a výnosů, ale jsou součástí ocenění reálnou hodnotou, nehledě na to, zda je účtována výsledkově či rozvahově.

Příklad 2 – Kuponový dluhopis v cizí měně určený k obchodování

Společnost XYZ koupila 1.3.20X0 kuponový dluhopis za jmenovitou hodnotu 100 000 EUR. Kuponová sazba je 5 % p.a. s roční výplatou kuponů na konci roku. Počáteční stavy: Bankovní účet 3 mil. Kč, základní kapitál 3 mil. Kč. Účetní jednotka se nakonec rozhodne cenný papír 1.4.20X1 prodat za tržní hodnotu. Kurzy ČNB: 1.3.20X0 25,39 CZK/EUR, 31.12.20X0 26,245 CZK/EUR, 1.4.20X1 26,085 CZK/EUR. Tržní hodnoty:

1.3.20X0 100 000 EUR, 31.12.20X0 99 000 EUR, 1.4.20X1 107 000 EUR.

Výpočet kuponové platby:

20X0: 100 000 𝐸𝑈𝑅 ∗ 0,05 ∗ 26,245^𝐶𝑍𝐾

𝐸𝑈𝑅 = 131 225 CZK

(18)

17 Účtování:

1.3.20X0 Nákup dluhopisu 2 539 000 Kč 253 221

31.12.20X0 Změna RH 59 255 Kč 253 664

1.4.20X1 Prodej dluhopisu 2 791 095 Kč 221 661

1.4.20X1 Vyřazení dluhopisu 2 598 255 Kč 561 253

Aktiva Pasiva

Dluhopis 2 539 000 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč Bankovní účet 461 000 Kč Výsledek

hospodaření

Kč

∑ 3 000 000 Kč ∑ 3 000 000 Kč

Rozvaha k 31.12.20X0

Aktiva Pasiva

Dluhopis 2 598 255 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč Bankovní účet 592 225 Kč Výsledek

hospodaření

190 480 Kč

∑ 3 180 480 Kč ∑ 3 180 480 Kč

(19)

18 Rozvaha k 1.4.20X1

Aktiva Pasiva

Dluhopis 0 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč

Bankovní účet 3 383 320 Kč Výsledek

hospodaření min.

let

180 480 Kč

192 840 Kč

∑ 3 383 320 Kč ∑ 3 383 320 Kč

Dalším ze záměrů účetní jednotky může být držení dluhopisu do splatnosti a přijímání souvisejících úroků a ostatních výnosů s ním spojených. V tomto případě se oceňují k rozvahovému dni amortizovanými náklady. Těmi se rozumí pořizovací cena zvýšená či snížená o úrokové výnosy nebo náklady. Pokud je jejich splatnost vyšší než 1 rok, najdeme je v rozvaze v položce B.III.5. Ostatní dlouhodobé cenné papíry a podíly.

2.2.3 Výpočet a účtování výnosů při ocenění amortizovanými náklady k rozvahovému dni

Úrokovým výnosem u dluhopisu s úrokovou sazbou je výnos stanovený touto sazbou. U diskontovaných dluhopisů je za úrokový výnos považován rozdíl mezi jmenovitou hodnotou a pořizovací cenou. (ČÚS č. 008 odst. 2.4.1.) U kupónových dluhopisů držených do splatnosti se účtuje rozdíl mezi pořizovací cenou bez kupónu a jmenovitou hodnotou ve věcné a časové souvislosti buď na má dáti příslušného účtu účtové skupiny 56 – Finanční náklady nebo na dal příslušného účtu účtové skupiny 66 – Finanční výnosy, podle své povahy. Dále následuje zaúčtování úrokového výnosu. U diskontovaných dluhopisů se taktéž v časové a věcné souvislosti účtuje úrokový výnos na účet účtové skupiny 66 – Finanční výnosy. Vykazování v položkách rozvahy je stejné, jako při oceňování reálnou hodnotou se změnami účtovanými na výnosové a nákladové účty uvedených skupin. (ČÚS č. 008 odst. 2.4.2.)

Časovou souvislost účtování výnosů u diskontovaných dluhopisů je možné zajistit dvěma metodami:

(20)

19

• lineální metoda rozložení úroků,

• metoda efektivní úrokové míry.

Efektivní úroková míra umožňuje porovnat různé nominální úrokové míry s různou četností připisování úroků za stejné období. (Radová, Dvořák a Málek, 2014) Pro účely účtování se tato úroková míra u diskontovaného dluhopisu vypočítá vzorcem

𝑖_𝑒 = √𝐽𝐻 𝑃𝐶

𝑛

− 1

kde ie je efektivní úroková míra, n je doba do splatnosti, JH je jmenovitá hodnota a PC je pořizovací cena. Lineární metoda rozděluje diskont do každého období do splatnosti stejným dílem. Vzorcem můžeme vyjádřit takto:

𝑣_𝑛 = 𝐽𝐻 − 𝑃𝐶 𝑛

kde vn je myšlen jako výnos za období v absolutním vyjádření.

Podle § 60 odst. 3 vyhlášky dluhopis znějící na cizí měnu oceňovaný amortizovanými náklady k rozvahovému dni generuje kurzový rozdíl, který se účtuje na vrub finančních nákladů či ve prospěch finančních výnosů odděleně od naběhlého úroku.

Dalším důležitým bodem výpočtu je alikvótní úrokový výnos. Je to část kuponového výnosu, která držiteli připadne za období od poslední výplaty do dne prodeje. Stanovuje se proto, že se obvykle dluhopis prodává či kupuje v době mezi emisí dluhopisu a výplatou kupónu, nebo mezi výplatou dvou kupónů. (Patria, 2021) Z finanční matematiky je možné zjistit, že absolutní výše alikvótního úrokového výnosu se vypočítá podle vzorce:

𝐴Ú𝑉 = 𝑝_𝑘∗ 𝑡_𝑣∗ 𝐽𝐻 360 ∗ 100

kde pk je kuponová sazba dluhopisu v % p.a., tv je délka výnosového období ve dnech, při předpokladu, že rok má 360 dní.

(21)

20

Příklad 3 -– Kuponový dluhopis oceňovaný amortizovanými náklady

Společnost XYZ koupila kuponový dluhopis od emitenta společnosti ABC za 975 000 Kč. Zaplatila provizi finančnímu zprostředkovateli ve výši 19 500 Kč.

Investor má v plánu držet dluhopis do splatnosti. Dluhopis byl emitován 1.1.20X0, účetní jednotka ho koupila 1.3.20X1. Kuponová sazba jsou 4,5 % p.a. s roční výplatou kuponů na konci roku. Ovšem ke 31.12.20X2 nebyl kupon emitentem zaplacen.

Dluhopis je splatný za 4 roky od emise. Případný diskont společnost rozpouští lineární metodou. Počáteční stavy: Bankovní účet 1 mil. Kč, základní kapitál 1 mil. Kč

Prvně je nutné vypočíst alikvotní úrokový výnos. Je to část kuponového výnosu do 1.3.20X1, kterou nový investor (společnost XYZ) nedostane.

Výpočet AÚV: 4,5∗60∗1 000 000

365∗100 = 7 397 Kč za předpokladu, že rok má 365 dnů Výpočet diskontu: 1 000 000 − (975 000 + 19 500 − 7 397) = 12 897 Kč Diskont dále přiřadíme jednotlivým obdobím.

Období 1.3.20X1 – 31.12.20X1 ... (12 897 Kč/ 34 měsíců) * 10 měsíců = 3 793 Kč Období 20X2 ... (12 897 Kč/ 34) * 12 = 4 552 Kč

Období 20X3 ... (12 897 Kč/ 34) * 12 = 4 552 Kč Účtování do konce roku 20X2 (pokračování v příkladu 4):

1.3.20X1 Dluhopis Provize

975 000 Kč

19 500 Kč 043 221

1.3.20X1 Zařazení dluhopisu

994 500 Kč 987 103 Kč 7 397 Kč

063.1 063.2

043

31.12.20X1 Rozpuštění části diskontu

3 793 Kč 063.1 662

31.12.20X1 Platba kuponu 45 500 Kč 7 397 Kč 37 603 Kč

221

063.2 662 Ke 31.12.20X2 nebyl kupon ještě zaplacen

(22)

21 31.12.20X2 Kuponový

výnos

45 000 Kč 063.2 662

31.12.20X2 Rozpuštění části diskontu

4 552 Kč 063.1 662

Rozvaha (analyticky) k 1.3.20X1

Aktiva Pasiva

Dluhopis 987 103 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč

Dluhopis – úrokový výnos

7 397 Kč

Bankovní účet 5 500 Kč

∑ 1 000 000 Kč ∑ 1 000 000 Kč

Rozvaha k 31.12.20X1

Aktiva Pasiva

Bankovní účet 50 500 Kč Výsledek

hospodaření

41 396 Kč

∑ 1 041 396 Kč ∑ 1 041 396 Kč

Rozvaha k 31.12.20X2

Aktiva Pasiva

Dluhopis – úrokový výnos

45 000 Kč Výsledek

hospodaření min.

let

41 396 Kč

hospodaření

49 552 Kč

∑ 1 090 948 Kč ∑ 1 090 948 Kč

Poznámka: Nesrovnalosti mohou být způsobeny zaokrouhlením na celá čísla.

(23)

22

Na závěr této podkapitoly je nutné dodat, že podle standardu č. 008 odst. 2.5.

se při přesunech mezi jednotlivými skupinami (podle účelu držení) cenných papírů postupuje takto: „…podle Českého účetního standardu pro finanční instituce č. 108 Cenné papíry, v účinném znění, není-li zákonem, vyhláškou č. 500/2002 Sb., ve znění pozdějších předpisů, nebo Českými účetními standardy pro podnikatele stanoveno jinak.“ Při pohledu na samotný standard č. 108 – Cenné papíry odst.

23 zjistíme, že může účetní jednotka postupovat podle IFRS, a to konkrétně podle IAS 39 a IFRS 7. Anebo ČÚS pro finanční instituce č. 108 odst. 16 říká, že při přesunu ze skupiny realizovatelných do cenných papírů držených do splatnosti se reálná hodnota ke dni přesunu považuje za novou naběhlou hodnotu, která je pak zvyšována o úrokové výnosy. Změny reálné hodnoty zachycené ke dni přesunu v rozvaze zůstanou v rozvaze a budou odúčtovány postupně po dobu do splatnosti takového cenného papíru. V opačném přesunu z cenných papírů držených do splatnosti do skupiny realizovatelných cenných papírů je dluhopis držený do splatnosti přeceněn na reálnou hodnotu, s kapitálovým dopadem. Přesuny z a do skupiny cenných papírů oceňovaných reálnou hodnotou nejsou přípustné (ČÚS pro finanční instituce č. 108 odst. 15 písm. a)).

K dluhopisům, které nejsou oceňovány reálnou hodnotou, je možné účtovat také opravné položky, pokud k tomu vznikne důvod. Ke snížení hodnoty krátkodobých dluhopisů se používá účtová skupina 29 – Opravné položky ke krátkodobému finančnímu majetku, ke snížení hodnoty dlouhodobých se používá účtová skupina 09 – Opravné položky k dlouhodobému majetku. (ČÚS č. 005 – Opravné položky)

Příklad 4 – Opravná položka dluhopisu oceňovaného amortizovanými náklady z příkladu 3

Pokračování událostí z příkladu 3 po 31.12.20X2.

Společnost XYZ drží dluhopis firmy ABC po dobu do splatnosti. Kupon za rok 20X2 byl zaplacen s půlročním zpožděním. Proto se na základě vnitřních účetních předpisů rozhodne vytvořit opravnou položku ve výši 30 % jmenovité hodnoty dluhopisu.

Jmenovitá hodnota je 1 mil. Kč. Úrokový výnos v roce 20X3 činí 45 000 Kč, byl rozpuštěn diskont ve výši 4 552 Kč, tedy výnosy spojené s dluhopisem v roce 20X3 činí

(24)

23

celkem 49 552 Kč. Jmenovitá hodnota a poslední kupon byl splacen s několikadenním zpožděním.

Účtování:

1.7.20X3 Platba kuponu 45 000 Kč 221 063.2

31.12.20X3 Rozpuštění diskontu

4 552 Kč 063.1 662

31.12.20X3 Kuponový výnos

45 000 Kč 063.2 662

31.12.20X3 Tvorba opravné položky

300 000 Kč 579 096

8.1.20X4 Splacení JH a kuponu

1 000 000 Kč 45 000 Kč

221 221

063.1 063.2 8.1.20X4 Zrušení opravné

položky

300 000 Kč 096 579

Rozvaha ke 31.12.20X3

Aktiva Pasiva

Dluhopis 1 045 000 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Opravná položka

k dluhopisu

-300 000 Kč Výsledek

hospodaření min.

let

90 948 Kč

hospodaření

-250 448 Kč

∑ 840 500 Kč ∑ 840 500 Kč

(25)

24

2.2.4 Vyřazení dluhopisu

Dluhopis může být u držitele vyřazen z důvodu inkasa od emitenta, prodeje a bezúplatného převodu. Při splacení emitentem je platba zaúčtovaná na stranu má dáti, souvztažně s účtem dluhopisu na straně dal. V případě prodeje se dluhopis vyřazuje z aktiv v hodnotě amortizovaných nákladů, souvztažně na vrub účtu 561 – Prodané cenné papíry a podíly. Společně s pohledávkou za kupujícím se účtuje prodejní cena na účet 661 – Tržby z prodeje cenných papírů a podílů. Při prodeji realizovatelných cenných papírů, kde jsou změny reálné hodnoty zachycovány rozvahově, se zruší zůstatek účtu oceňovacího rozdílu z přecenění souvztažně s účtem, na kterém byl evidován dluhopis. Pokud je obligace darována, pro vyřazení z aktiv se podvojně použije nákladový účet 543 – Dary.

Jiná situace může nastat, pokud například účetní jednotka nakoupí dluhopisy ze stejné emise v různém čase a v různých pořizovacích cenách. Pokud nelze jednoznačně určit v jaké ceně byl vyřazovaný dluhopis oceněn a kdy byl nakoupen, postupuje účetní jednotka podle § 25 odst. 4 zákona o účetnictví. Při stejném druhu cenných papírů může při vyřazení účetní jednotka použít cenu zjištěnou:

• váženým aritmetickým průměrem,

• metodou first in first out.

2.2.5 Zveřejnění dalších informací

V příloze k účetní závěrce všech účetních jednotek musí být uvedeny použité oceňovací modely a při ocenění reálnou hodnotou techniku jejího stanovení. Také musí být uvedena výše a zdůvodnění tvorby opravných položek. (§ 39 odst. 1 písm. c) vyhlášky) Pokud velká nebo střední účetní jednotka nabyla prioritní nebo vyměnitelné dluhopisy, je nutné poskytnout v příloze k účetní závěrce informace o počtu a jmenovité hodnotě za každý druh zvlášť, informace o jejich ocenění s udáním počtu a rozsahu práv, která zakládají. (§ 39b odst. 6 písm. b) vyhlášky)

Účetním jednotkám, které mají povinnost mít účetní závěrku ověřenou auditorem vyplývá ze zákona povinnost zveřejnit výroční zprávu. Podle § 21 zákona o účetnictví musí výroční zpráva splňovat svůj účel, čímž je: „…uceleně, vyváženě a komplexně informovat o vývoji jejich výkonnosti, činnosti a stávajícím hospodářském postavení.“

(26)

25

(§ 21 odst. 1 zákona o účetnictví) Podle § 21 odst. 4 by měla účetní jednotka, která používá investiční nástroje či obdobná aktiva a pasiva uvádět i informace o:

• cílech a metodách řízení rizik,

• cenových, úvěrových a likviditních rizicích a rizicích souvisejících s tokem hotovosti.

Konkrétnější je ale až § 21 odst. 2 písm. g) zákona o účetnictví, kdy je nutné uvést informace požadované zvláštními právními předpisy. Za takový předpis je v tomto případě možno uvažovat zákon o podnikání na kapitálovém trhu. Ovšem tento zákon upravuje údaje ve výroční zprávě spíše pro emitenta dluhopisů, proto bude rozebrán v další kapitole.

2.3 Dluhopisy v účetnictví emitenta

2.3.1 Ocenění k datu uskutečnění účetního případu

Účtování z pohledu emitenta se může jevit jako značně jednodušší. Účetní jednotka oceňuje vydané dluhopisy k datu uskutečnění účetního případu jmenovitou hodnotou. Při prvotním zaúčtování v pasivech rozvahy klasicky záleží, zda se jedná o dluhopisy s dobou splatnosti delší než jeden rok, podle toho se účtuje na vrub příslušného účtu v účtové skupině 47 – Dlouhodobé závazky, či při splatnosti kratší než 1 rok 24 – Krátkodobé finanční výpomoci, a to podle ČÚS č. 017 – Zúčtovací vztahy. Vyměnitelné dluhopisy je nutné v rozvaze vykázat zvlášť, a to na řádku C.I.1.1. Vyměnitelné dluhopisy. Všechny ostatní dlouhodobé dluhopisy se nachází na řádku C.I.I.2. Ostatní dluhopisy. (ČÚS č. 018 část 3.3.4.) Krátkodobé lze spatřit v rozvaze na řádku B.III.20. Vydané krátkodobé dluhopisy.

Pokud je emisní kurz nižší než jmenovitá hodnota, účtuje emitent v případě diskontu rozdíl na vrub účtu nákladů příštích období. Obdobně pokud je emisní kurz vyšší, prémie se účtuje ve prospěch účtu výnosů příštích období.

2.3.2 Oceňování k rozvahovému dni

V případě, že byla prodejní cena dluhopisu rozdílná od jmenovité hodnoty, je nutné tento rozdíl zúčtovat ve věcné a časové souvislosti. V případě prémie přeúčtuje emitent připadající část z výnosů příštích období ve prospěch příslušného účtu v účtové skupině 66 – Finanční výnosy, v případě diskontu analogicky připadající část nákladů příštích období na vrub příslušného účtu v účtové skupině 56 – Finanční

(27)

26

náklady. Účetní jednotka tento rozdíl rozkládá na základě věcné a časové souvislosti, jak bylo popsáno ze strany držitele v podkapitole 2.2.3.

Smluvní úrok řadí emitent do ocenění dluhopisu k rozvahovému dni, tedy náležitá částka je účtována na vrub příslušného účtu v účetní skupině 56 – Finanční náklady a ve prospěch účtu, na kterém je evidován vydaný dluhopis. V momentě úhrady úroku se zaplacená suma účtuje na vrub účtu, na kterém je evidován vydaný dluhopis a snižuje se tak závazek. V rozvaze je tak přehledně viditelný a správně oceněný závazek účetní jednotky. Takový dluh zaniká splacením jmenovité hodnoty a případného úroku.

Příklad 5 – Diskontovaný dluhopis z pohledu emitenta

Společnost BYZ emitovala 1.3.20X0 diskontované dluhopisy ve jmenovité hodnotě 1 mil. Kč splatné za 3 roky. Emisní kurz činí 900 000 Kč. Počáteční stavy: Bankovní účet 1 mil. Kč, základní kapitál 1 mil. Kč

Rozložení úroků bude následující:

1.3.20X0 – 31.12.20X0 ... (100 000 Kč/36 měsíců) * 10 měsíců = 27 778 Kč 20X1 ... (100 000 Kč/36 měsíců) * 12 měsíců = 33 333 Kč 20X2 ... (100 000 Kč/36 měsíců) * 12 měsíců = 33 333 Kč 1.1.20X3 – 1.3.20X3 ... (100 000 Kč/36 měsíců) * 2 měsíce = 5 556 Kč Účtování:

1.3.20X0 Emise a příjem peněz 1 000 000 Kč 100 000 Kč 900 000 Kč

381 221

473

31.12.20X0 Úrokový náklad 27 778 Kč 562 381

31.12 20X1 Úrokový náklad 33 333 Kč 562 381

(28)

27 1.3.20X3 Splacení jmenovité

hodnoty

1 000 000 Kč 473 221

Rozvaha k 31.12.20X0

Aktiva Pasiva

Bankovní účet 1 900 000 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Náklady příštích

období

72 222 Kč Výsledek hospodaření

-27 778 Kč

Dluhopis 1 000 000 Kč

∑ 1 972 222 Kč ∑ 1 972 222 Kč

Rozvaha k 31.12.20X2

Aktiva Pasiva

Bankovní účet 1 900 000 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Náklady příštích

období

5 556 Kč Výsledek

hospodaření min.

let

-61 111 Kč

-33 333 Kč

Dluhopis 1 000 000 Kč

∑ 1 905 556 Kč ∑ 1 905 556 Kč

2.3.3 Zveřejnění dalších informací

V souvislosti s emisí dluhopisů uvádí účetní jednotka informace související s § 21 zákona o účetnictví, který byl již popsán v kapitole 2.2.5 a je obecně možné říct, že je obsah tohoto paragrafu aplikovatelný i na účetní závěrku emitenta. Zákon o podnikání na kapitálovém trhu klade velké nároky na to, co se má uvést ve výroční zprávě. V této práci dojde k výtahu těch nejvýznamnějších povinností.

Povinnost zveřejnit výroční zprávu do 4 měsíců po skončení účetního období, případně konsolidovanou výroční zprávu, má emitent dluhopisu jehož:

(29)

28

• jmenovitá hodnota cenného papíru k datu jeho emise je téměř rovna nebo vyšší než částka odpovídající 1 000 EUR,

• je přijat k obchodování na evropském regulovaném trhu,

• a má-li tento emitent sídlo v ČR, nebo mimo EU, zvolí-li ČR za referenční stát.

(§ 118 odst. 1 zákona o podnikání na kapitálovém trhu)

Dále musí podle § 118 odst. 4 zákona o podnikání na kapitálovém trhu výroční zpráva poskytovat investorům věrný a poctivý obraz o finanční situaci, podnikatelské činnosti a výsledcích hospodaření za uplynulé účetní období. Je nutné uvést i vyhlídky budoucího vývoje finanční situace, podnikatelské činnosti a výsledků hospodaření.

Toto musí podkládat číselné údaje v rozsahu číselných údajů a informací uváděných v prospektu. Prospekt je dokument, který je emitent povinen zveřejnit v souladu s nařízením Evropského parlamentu a Rady (EU) 2017/1129 ze dne 14. června 2017 o prospektu, který má být uveřejněn při veřejné nabídce nebo přijetí cenných papírů k obchodování na regulovaném trhu, a o zrušení směrnice 2003/71/ESText s významem pro EHP. Ten však nevydává každý emitent, jelikož nařízení obsahuje značné výjimky. Nesmí chybět důležité faktory, rizika a nejistoty, jejich vliv a dopady na finanční situaci, podnikatelskou činnost a výsledek hospodaření.

(30)

29

3 Vykazování podle IFRS

3.1 Mezinárodní standardy účetního výkaznictví

Vznik IFRS se datuje do roku 1973, kdy byl založen Výbor pro Mezinárodní účetní standardy (IASC). Smyslem bylo vytvoření jediného souboru velmi kvalitních globálních účetních standardů, které zajistí transparentnost a srovnatelnost účetních závěrek podniků. Po vnitřní reorganizaci v roce 2001 převzala po IASC činnost Rada pro mezinárodní účetní standardy (IASB). Do konce roku 2002 byly standardy vydávány jako International Accounting Standards (IAS), poté byly standardy vydávány pod zkratkou IFRS. Stávající IAS zůstávají platné, dokud je nenahradí případně nové IFRS. Dalšími důležitými součástmi standardů jsou interpretace IFRIC (dříve SIC), které objasňují některá ustanovení konkrétního standardu, a v poslední řadě také koncepční rámec, který je základní součástí IFRS. (Šrámková, Janoušková, 2015). Koncepční rámec definuje účetní zásady, předpoklady a základní prvky účetní závěrky a jejich způsob rozpoznání a oceňování. Základními prvky jsou aktiva, závazky, vlastní kapitál, výnosy a náklady. Vymezuje také kvalitativní charakteristiky účetní závěrky a pojetí a uchování kapitálu. (Dvořáková, 2017)

Při tvorbě a úpravě standardů se projevuje také silná snaha o konvergenci s účetními standardy ve Spojených státech amerických (US GAAP).

IFRS nestanovují žádnou závaznou směrnou účtovou osnovu ani strukturu účetních výkazů. Dluhopisy patří do finančních instrumentů. IAS 32 definuje finanční instrumenty jako kontrakt, ze kterého vyvstávají finanční aktiva jednomu subjektu a finanční závazek nebo kapitálový nástroj druhému subjektu. Jedná se o velmi komplexní téma a i přesto, že se tato práce zabývá pouze dluhopisy, oblast je upravena hned několika základními standardy:

• IFRS 9 – Finanční nástroje,

• IAS 32 – Finanční nástroje: vykazování,

• IFRS 7 – Finanční nástroje: zveřejnění.

IFRS 9 je velmi principle-based (tj. založený na principech) standard, na rozdíl od svého předchůdce IAS 39, který byl výrazně rule-based (tj. založený na pravidlech).

IFRS 9 vyžaduje, aby byla všechna finanční aktiva vykazována ve fair value nebo amortizovaných nákladech. Přičemž záleží na obchodním modelu, do kterého účetní

(31)

30

jednotka aktivum zařadí. Stejný důraz je kladen na druh peněžních toků souvisejících s finančním aktivem. (PKF International, 2020)

V následujícím zbytku podkapitoly budou uvedeny charakteristiky společné jak pro emitenta, tak pro investora. Podle standardu IAS 1 – Prezentace účetní závěrky je nutné klasifikovat finanční nástroje v souladu s účelem jejich držení na:

• dlouhodobé a

• krátkodobé.

Standardy také precizně definují některé důležité pojmy. Podle koncepčního rámce je fair value částka, která by byla přijata za prodej aktiva nebo zaplacena za převod závazku při řádné transakci mezi účastníky trhu k datu ocenění. Jak definuje standard IFRS 9, ocenění amortizovanými náklady je částka, ve které je finanční aktivum či závazek oceněn při prvotním rozpoznání, a která se upravuje o úrokové platby, přičítá či odečítá se kumulovaná amortizace rozdílu mezi prvotní částkou a splatnou částkou, s použitím metody efektivní úrokové míry. U finančních aktiv bývá v některých případech hodnota také upravena o opravnou položku (loss allowance). Standard IFRS 9 také definuje efektivní úrokovou míru jako takovou úrokovou sazbu, která přesně diskontuje odhadované budoucí peněžní platby nebo příjmy po očekávanou dobu finančního aktiva či závazku na hrubou účetní hodnotu finančního aktiva nebo na hodnotu amortizovaných nákladů finančního závazku.

3.2 Dluhopisy v účetnictví držitele

Účetní jednotka by měla vykázat finanční aktiva prvotně ve fair value.

Transakční cena v danou chvíli odpovídá fair value¹. Pokud se transakční cena liší od fair value zjištěné přímo jako kótovaná cena identického aktiva, nebo na základě tržních informací, vykáže se rozdíl jako jiný výnos či náklad (gain/loss). Pokud takto fair value zjistit nelze, ocení se aktivum transakční cenou.

Pro ocenění k rozvahovému dni je z pohledu IFRS velmi důležitá klasifikace finančních aktiv podle obchodního modelu a testu peněžních toků, jak již bylo uvedeno výše. Obchodní model poukazuje na způsob řízení finančních aktiv ke generování peněžních toků². Test peněžních toků zjišťuje, zda se cash flow vztahuje k platbám

1 Pokud nebyla transakce provedena pod tlakem, za neobvyklých podmínek apod.

2 například užitky z pravidelných úrokových plateb, z prodeje finančního aktiva či obojí

(32)

31

úroků, jistiny či jiným výnosům (gains). (PKF International, 2020) Tedy zda smluvní podmínky finančního aktiva vedou k peněžním tokům (tj. smluvní peněžní toky), které jsou pouze splátkami jistiny a úrokem z nesplacené částky jistiny v určených datech.

Podle IFRS 9 připadají pro dluhové cenné papíry v úvahu následující oceňovací modely:

• amortizované náklady, nebo

• fair value s dopadem do:

o výsledku hospodaření (profit/loss),

o ostatního úplného výsledku (dále jen „OCI“) s reklasifikací.

Účetní jednotka klasifikuje své finanční nástroje do jednotlivých portfolií podle obchodního modelu, tedy jak bude účetní jednotka získávat užitky z daného finančního aktiva. Pro dluhopisy jsou definovány následující tři kategorie:

• Dluhové finanční nástroje oceňované ve fair value s dopadem do výsledku hospodaření,

• dluhové finanční nástroje držené za účelem získání smluvních peněžních toků, oceňované v amortizovaných nákladech,

• dluhové finanční nástroje držené za účelem inkasa smluvních peněžních toků a prodeje oceňované ve fair value s dopadem do OCI. (Dvořáková, 2017)

3.2.1 Dluhopisy oceňované fair value s dopadem do výsledku hospodaření (dále jen „FVTPL“)

Dluhopisy zařazené do tohoto portfolia jsou drženy zpravidla za účelem spekulace na krátkodobý vývoj tržních cen. Hlavním motivem tedy není inkasování úroku a splátek jistiny, jedná se pouze o vedlejší užitky. Cílem obchodního modelu je realizovat zisky z prodeje těchto cenných papírů.

Standard zdůrazňuje, že účetní jednotka může do této kategorie zařadit jakékoliv dluhové nástroje, pokud takové rozhodnutí eliminuje či sníží nekonzistentnost v oceňování finančních nástrojů (accounting mismatch) a pokud toto ocenění zajistí relevantnější informace. Takové rozhodnutí je ovšem nevratné, takto zařazené dluhopisy nelze reklasifikovat.

Změna fair value je zachycována přímo do výsledku hospodaření (profit/loss) a „absorbuje“ tak i úroky, kurzové rozdíly atd., jsou tedy součástí dopadu přecenění.

(33)

32

Příklad 6 – Kuponový dluhopis v cizí měně určený k obchodování

Společnost XYZ koupila 1.3.20X0 kuponový dluhopis za 100 000 EUR, což je i jmenovitá hodnota. Kuponová sazba je 5 % p.a. s roční výplatou kuponů na konci roku.

Počáteční stavy: Bankovní účet 3 mil. Kč, základní kapitál 3 mil. Kč. Účetní jednotka se nakonec rozhodne cenný papír 1.4.20X1 prodat za 2 791 095 Kč. Kurzy ČNB:

1.3.20X0 25,39 CZK/EUR, 31.12.20X0 26,245 CZK/EUR, 1.4.20X1 26,085 CZK/EUR.

Tržní hodnoty: 1.3.20X0 100 000 EUR, 31.12.20X0 99 000 EUR, 1.4.20X1 107 000 EUR.

Účtování:

1.3.20X0 Nákup dluhopisu 2 539 000 Kč Dluhopis Bankovní účet

31.12.20X0 Platba kuponu 131 225 Kč Bankovní účet Výnosové úroky

31.12.20X0 Změna FV 59 255 Kč Dluhopis Výnos z

přecenění 1.4.20X1 Prodej dluhopisu

Vyřazení

Zisk/ztráta z prodeje

2 791 095 Kč 2 598 255 Kč 192 840 Kč

Bankovní účet

Dluhopis Zisk z prodeje

CP

Aktiva Pasiva

Dluhopis FVTPL 2 539 000 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč

Bankovní účet 461 000 Kč Kč

∑ 3 000 000 Kč ∑ 3 000 000 Kč

(34)

33 Rozvaha k 31.12.20X0

Aktiva Pasiva

Dluhopis FVTPL 2 598 255 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč Bankovní účet 592 225 Kč Výsledek

hospodaření

190 480 Kč

∑ 3 180 480 Kč ∑ 3 180 480 Kč

Aktiva Pasiva

Dluhopis FVTPL 0 Kč Základní kapitál 3 000 000 Kč

Bankovní účet 3 383 320 Kč Výsledek

hospodaření min.

let

180 480 Kč

192 840 Kč

∑ 3 383 320 Kč ∑ 3 383 320 Kč

3.2.2 Dluhopisy oceňované v amortizovaných nákladech

Dluhopisy zařazené do tohoto portfolia účetní jednotka drží za účelem získání smluvních peněžních toků.

Aby mohl být dluhopis zařazen do tohoto portfolia, podle IFRS 9, musí:

• být držen za účelem inkasa smluvních peněžních toků a

• poskytovat výhradně splátky jistiny a úroku.

Účetní jednotka má v úmyslu tyto dluhopisy držet do splatnosti, inkasovat úrok a jistinu. Nemá v úmyslu je prodat, výkyvy tržní ceny tak neovlivňují jejich užitek.

I přesto je možné cenné papíry z tohoto portfolia prodat před splatností, a to zejména z důvodu zhoršení kreditního rizika emitenta dluhopisu.

Transakční náklady jsou následně obsaženy ve výpočtu amortizovaných nákladů. Časově příslušné úroky, diskont, prémie a kurzové rozdíly jsou účtovány s dopadem do výsledku hospodaření (Dvořáková, 2017). Věrnou časovou hodnotu podle IFRS vyjadřuje efektivní úroková míra.

(35)

34

IFRS 9 také v souvislosti s finančními nástroji oceňovanými v amortizovaných nákladech a FVTOCI využívá tzv. model očekávané ztráty (expected loss model).

Dvořáková (2017, s. 221) říká: „Základním cílem úpravy znehodnocení finančních nástrojů je promítnutí ztrát v důsledku kreditního (úvěrového) rizika (…) do výsledku hospodaření, ještě než k nim dojde (než nastane „loss event“).“ Už v okamžiku rozpoznání aktiva by měla účetní jednotka vzít v úvahu očekávané riziko neuhrazení a promítnout ho do výsledku hospodaření. Pokud účetní jednotka považuje riziko nezaplacení za nízké k rozvahovému dni, vykáže očekávanou 12měsíční ztrátu. Pokud se předpokládá výrazné zvýšení kreditního rizika od prvotního rozpoznání, vykáže se očekávaná ztráta po celou dobu životnosti finančního aktiva, ta se diskontuje efektivní úrokovou mírou zjištěnou při rozpoznání aktiva. Pokud se riziko nezvýší, aplikuje se opět 12měsíční očekávaná ztráta. (PKF International, 2020)

Standard IFRS 9 říká, že odhad očekávaných úvěrových ztrát by měl být založen na časové hodnotě peněz, pravděpodobností váženém odhadu možných výsledků a historických a vpředhledících informacích. Snížení hodnoty je zachyceno pomocí opravných položek, tedy na straně má dáti je zachycen jiný náklad (loss) ze snížení hodnoty, na straně dal opravná položka k dluhopisu.

Příklad 7 – Kuponový dluhopis oceněný v amortizovaných nákladech (amortised costs, dále jen „AC“) nakoupený na sekundárním trhu a tvorba opravné položky z důvodu zvýšení kreditního rizika

Společnost XYZ koupila kuponový dluhopis za 975 000 Kč. Zaplatila provizi finančnímu zprostředkovateli ve výši 19 500 Kč. Investor má v plánu držet dluhopis do splatnosti. Dluhopis byl emitován 1.1.20X0, účetní jednotka ho koupila 1.3.20X1.

Kuponová sazba je 4,5 % p.a. s roční výplatou kuponů na konci roku. Dluhopis je splatný za 4 roky od emise. Počáteční stavy: Bankovní účet 1 mil. Kč, základní kapitál 1 mil. Kč

Prvně je nutné vypočíst alikvotní úrokový výnos, jelikož byl dluhopis nakoupen na sekundárním trhu v čase mezi dvěma platbami kuponu. Je to část kuponového výnosu od 1.1.20X1 do 1.3.20X1, kterou nový investor (společnost XYZ) nedostane.

Výpočet AÚV: 4,5∗60∗1 000 000

365∗100 = 7 397 Kč za předpokladu, že rok má 365 dnů.

Výpočet diskontu: 1 000 000 − (975 000 + 19 500 − 7 397) = 12 897 Kč

(36)

35

Efektivní úroková míra bude vypočtena pomocí soustavy rovnic:

Ú𝐻₀ = 987 203 Ú𝐻_20𝑋3 = 1 000 000 Ú𝐻_20𝑋1 = Ú𝐻₀+ (Ú𝐻₀∗𝐸Ú𝑀

12 ∗ 10) − 37 603 Ú𝐻_20𝑋2 = Ú𝐻_20𝑋1+ (Ú𝐻_20𝑋1∗ 𝐸Ú𝑀) − 45 000 Ú𝐻_20𝑋3 = Ú𝐻_20𝑋2+ (Ú𝐻_20𝑋2∗ 𝐸Ú𝑀) − 45 000

kde ÚH0 je účetní hodnota k 1.3.20X1 vypočtena jako pořizovací cena po odečtení alikvótního úrokového výnosu, ÚH20X1 je účetní hodnota ke 31.12.20X1, ÚH20X2 je účetní hodnota ke 31.12.20X2, ÚH20X3 je účetní hodnota k 31.12.20X3 a EÚM je efektivní úroková míra.

Po dosazení do tabulkového procesoru za použití hledání řešení násobeno stem a zaokrouhleno na 4 desetinná místa, vychází EÚM = 5,0028 %

Hodnota dluhopisu a amortizace diskontu je stanovena takto:

Rok ÚH na začátku období

Úrokový výnos

Kuponová platba

Amortizace diskontu

ÚH na konci období

20X1 987 103 41 152 37 603 3 550 990 652

20X2 990 652 49 560 45 000 4 560 995 213

20X3 996 213 49 787 45 000 4 787 1 000 000

Poznámka: Nepřesnosti ve výpočtu jsou způsobeny zaokrouhlováním Pokračování zadání:

Dluhopis má rating A. Účetní jednotka neočekává default (tj. prodlení) emitenta, jelikož působí v perspektivním oboru. Společnost má po mnoho let stabilní zisky. V roce 20X0 se zisk emitenta mírně snížil, nepůsobí však firmě žádné potíže s likviditou či solventností. Oddělení risk managementu investora stanovuje 12měsíční ztrátu jako riziko defaultu 3 %. Ke 31.12.20X2 ale nebyl kupon vyplacen. Ve třetím (posledním) roce držení účetní jednotka předpokládá, že se kreditní riziko zvýšilo na 30 %, jelikož emitent uhradil předchozí kupon s půlročním zpožděním. Zatím nedošlo

(37)

36

ztrátě (loss event). Poslední kupon a jmenovitá hodnota byla uhrazena až 5.1.20X4, tedy se zpožděním několika dnů.

Výpočet částek očekávané ztráty k zaúčtování:

K okamžiku rozpoznání 1.3.20X1: 987 103 ∗ 0,03 = 29 613 Kč

Zvýšení opravné položky k rozvahovému dni 31.12.20X1 odečtením původní a nově vypočtené hodnoty opravné položky: (990 652 ∗ 0,03) − 29 613 = 106 Kč

Zvýšení opravné položky k 31.12.20X2: (995 213 ∗ 0,03) − (29 513 + 106) = 137 Kč

Zvýšení opravné položky k 31.12.20X3: (1 000 000 ∗ 0,3) − 29 856 = 270 144 Kč Účtování:

1.3.20X1 Dluhopis Provize

975 000 Kč 19 500 Kč

Pořízení DFM Bankovní účet

1.3.20X1 Zařazení dluhopisu

994 500 Kč 989 103 Kč 7 379 Kč

Dluhopis Dluhopis KV

Pořízení DFM

1.3.20X1 Očekávaná ztráta

29 613 Kč Jiný náklad (loss) ze snížení

hodnoty

Opravná položka k dluhopisu

31.12.20X1 Platba kuponu

45 000 Kč 37 603 Kč 7 397 Kč

Bankovní účet

Výnosové úroky Dluhopis KV 31.12.20X1 Amortizace

diskontu

3 550 Kč Dluhopis Výnosové úroky

106 Kč Jiný náklad (loss) ze snížení

hodnoty

Ke 31.12.20X2 nebyl kupon vyplacen

31.12.20X2 Kupon 45 000 Kč Dluhopis KV Výnosové úroky

(38)

37 31.12.20X2 Amortizace

diskontu

137 Kč Jiný náklad (loss) ze snížení

hodnoty

45 000 Kč Bankovní účet Dluhopis KV

31.12.20X3 Kupon 45 000 Kč Dluhopis KV Výnosové úroky

31.12.20X3 Amortizace diskontu

270 144 Kč Jiný náklad (loss) ze snížení

hodnoty

5.1.20X4 Splacení jmenovité hodnoty

1 000 000 Kč Bankovní účet Dluhopis

45 000 Kč Bankovní účet Dluhopis KV

5.1.20X4 Zrušení opravné položky

300 000 Kč Opravná položka k dluhopisu

Jiný náklad (loss) ze snížení hodnoty

Rozvaha (analyticky) k 1.3.20X1

Aktiva Pasiva

Dluhopis AC 987 103 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Dluhopis AC –

kuponový výnos

7 397 Kč Úplný

výsledek hospodaření

-29 613 Kč Opravná položka -29 613 Kč

∑ 970 387 Kč ∑ 970 387 Kč

(39)

38 Rozvaha k 31.12.20X1

Aktiva Pasiva

Dluhopis AC 990 652 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Opravná položka -29 720 Kč Úplný

11 433 Kč

∑ 1 011 433 Kč ∑ 1 011 433 Kč

Rozvaha k 31.12.20X2

Aktiva Pasiva

Dluhopis AC 995 213 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Dluhopis AC –

kuponový výnos

hospodaření min. let

11 433 Kč Opravná položka -29 856 Kč Úplný

49 424 Kč

∑ 1 060 856 Kč ∑ 1 060 856 Kč

Rozvaha k 31.12.20X3

Aktiva Pasiva

Dluhopis AC 1 000 000 Kč Základní kapitál 1 000 000 Kč Dluhopis AC –

úrokový výnos

hospodaření mn.

období

60 856 Kč

Opravná položka -300 000 Kč Úplný

-220 356 Kč

∑ 840 500 Kč ∑ 840 500 Kč