UNIVERZITA TOMÁŠE BATI VE ZLÍNĚ FAKULTA HUMANITNÍCH STUDIÍ
Institut mezioborových studií Brno
Sociálně právní aspekty diváckého násilí
BAKALÁŘSKÁ PRÁCE
Vedoucí bakalářské práce: Vypracoval:
PhDr. Alena Plšková Ivo Braunšleger
Prohlášení
Prohlašuji, že jsem diplomovou (bakaláĜskou) práci na téma sociálnČ právní aspekty diváckého násilí zpracoval samostatnČ a použil jsem literaturu uvedenou v seznamu použitých pramenĤ a literatury, který je souþástí této bakaláĜské práce.
Elektronická a tištČná verze bakaláĜské práce jsou totožné.
15. dubna 2010 ………
Ivo Braunšleger
PodČkování
DČkuji PhDr. Plškové za metodickou pomoc a konzultace, které mi poskytla pĜi vypracování bakaláĜské práce. Dále bych také podČkoval PhDr. Josefu Smolíkovi Ph.D. za poskytnuté materiály a konzultace ohlednČ diváckého násilí.
Ivo Braunšleger
Obsah Úvod
1. charakteristika diváckého násilí 3
1.1. násilí na fotbalových stadionech 5
1.2. pojem fotbaloví chuligáni 6
1.3. sociální a psych. dĤvody diváckého násilí 8 2. Popis situace diváckého násilí v ýR 10
2.1.Západní Evropa 24
2.1.1. Anglie 25
2.1.2. NČmecko 28
2.1.3. Itálie 29
2.1.4. ŠpanČlsko 30
2.1.5. Nizozemí 31
2.1.6. Francie 32
2.2 Východní Evropa 33
2.2.1. Polsko 34
2.2.2. Slovensko 36
2.2.3. Jugoslávie, Srbsko, Chorvatsko 38
2.2.4. Rusko 40
2.2.5. ěecko 42
3. Souþasnost a politika boje proti diváckému násilí v ýR 42 3.1. Souþastná scéna fotbalových chuligánĤ v ýR 43
3.2. Boj proti diváckému násilí v ýR 47
4. Kasuistiky 51
4.1. fotbalový zápas z pohledu fotbalového chuligána 51 4.2. fotbalový zápas z pohledu policisty poĜádkové jednotky 53
ZávČr 58
Resumé 59
Anotace 60
Seznam použité literatury 61
Úvod
Pracuji u Policie ýR a služebnČ jsem zaĜazen u služby poĜádkové a železniþní policie a zároveĖ jsem od roku 2005 zaĜazen jako þlen 1. roty PoĜádkové jednotky Jihomoravského Kraje PýR. Vzhledem k mojí pracovní náplni jsem velmi þasto nasazen na zajištČní bezpeþnosti a poĜádku na masových a veĜejných akcích jako jsou koncerty, demonstrace a pĜedevším sportovní utkání v rámci mČsta Brna a v krajních pĜípadech i v rámci celé ýR. Téma bakaláĜské práce mČ zaujalo z dĤvodu, že jsem velkým fanouškem brnČnského fotbalu, a také vzhledem k mému zamČstnání u Policie ýR, kde se s jevem diváckého násilí setkávám.
V bakaláĜské práci bych chtČl využít získané zkušenosti z Ĝešení problému diváckého násilí a z prevence na sportovních utkáních v rámci mého zamČstnání. Také urþitČ využiji mé osobní zkušenosti z období, kdy i já jsem pravidelnČ navštČvoval zápasy brnČnského klubu a navštČvoval i zápasy brnČnského klubu v rámci ýR. Sám jsem byl svČdkem nČkolika potyþek, výtržností a narušování veĜejného poĜádku
a pĜišel do kontaktu s fotbalovými chuligány. V souþasné dobČ je snaha o potlaþování a prevence takovéhoto jednání mojí prací. Dále bych chtČl využít osobní znalosti
prostĜedí fotbalových chuligánĤ. V práci využiji znalosti získané bČhem studia oboru sociální pedagogiky, aĢ už znalostí z práva, psychologie þi sociologie.
S diváckým násilím se mĤžeme setkat na všech masových akcích, jako jsou koncerty a pĜedevším sportovní akce. NejþastČji však na fotbalových utkáních, hokeji a v nČkterých pĜípadech (vČtšinou se jedná o východ Evropy) i basketbalu, házené þi vodním pólu. TĜeba v Polsku, aþ je to velmi neobvyklé a netradiþní, dochází k výtržnostem i mezi fanoušky ploché dráhy.
V této práci chci þtenáĜĤm ve zkratce pĜiblížit historii a vznik diváckého násilí v evropských zemích. Dále se budu vČnovat þeské chuligánské scénČ a v neposlední ĜadČ se zamČĜím na nový trestní zákoník, dohodu ýMFS s Policií ýR.
1. Charakteristika diváckého násilí
Jak již bylo zmínČno v úvodu, divácké násilí mĤžeme pozorovat na spoleþenských událostech, jako jsou napĜ. koncerty a hlavnČ sportovní akce.
V drtivé vČtšinČ se s ním však setkáváme pĜi fotbalových utkáních.
Násilnosti pĜi rĤzných sportovních hrách byly pozorovány již ve starovČku a stĜedovČku. Provázely i vývoj míþových klání na anglickém území (Mareš, Smolík, Suchánek 2004. s 38). NejoblíbenČjší a nejrozšíĜenČjší z mnoha míþových her, které se v anglických zemích hrály, byla hra, pĜi které byl míþ kopán nohou – foot ball (kolébkou fotbalu proto bývá oznaþována Anglie). Vznik této hry je zakotven hluboko v dČjinách Anglie a je kolem nČj mnoho hypotéz. Podle jedné se hra dostala do Anglie díky Ĝímským legiím, podle druhé díky DánĤm. Jedním z tČchto dohadĤ je i tvrzení, že Vikingové, kteĜí se vylodili na anglickém pobĜeží, vyplenili zemi a zabili velké množství jejích obyvatel. NáslednČ pĜi návratu ke svým lodím hráli s hlavami svých obČtí hru podobnou fotbalu.
Násilí mezi fanoušky þelil také anglický král Edward II., který v roce 1314 zakázal provozování hry, která byla podobná dnešní kopané. MČl obavy z nepĜístojností, jichž se fanoušci jednotlivých vesnic dopouštČli, a které mohly vést ke vzniku sociálních bouĜí a nepokojĤ, niþení majetku a rvaþek.
Asi v šedesátých letech dvacátého století se pĜi fotbalových zápasech a v souvislosti s nimi zaþaly množit rĤzné excesy, které nemČly nic spoleþného pĜímo s hrou þi výsledkem. Do popĜedí mediálního, politického i spoleþenského zájmu se dostaly takové projevy nČkterých návštČvníkĤ fotbalových utkání, jako byly výtržnosti, vandalismus, rvaþky a obdobné konflikty. Tyto smČĜovaly k agresi mezi fanoušky a rozhodþím, fanoušky a hráþi a v neposlední ĜadČ mezi fanoušky navzájem a to buć pĜímo na stadiónech, nebo v jejich okolí. RovnČž vzrostl poþet pĜípadĤ, kdy diváci pĜicházeli v dĤsledku vzájemných potyþek a bitek v ochozech stadiónu k vážným zranČním þi pĜímo o život zejména se jednalo o již zmínČnou Anglii. DČní kolem fotbalu se þásteþnČ prolnulo i s politickým extremismem. VČtšina zmínČných
aktivit byla realizována organizovanými skupinami, které mČly þasto utvoĜenu vnitĜní hierarchii.
„NejbČžnČjším pojmenováním tohoto fenoménu se stalo „fotbalové chuligánství“. NČkdy bývá oznaþeno za „britskou nemoc“ („British Disease“). Jeho koĜeny totiž leží na britských ostrovech, odkud se pĜibližnČ o deset let pozdČji rozšíĜilo i do dalších západoevropských zemí a pozdČji i do východní Evropy“ (Mareš, Smolík, Suchánek 2004. s. 9).
Obr. 1. Potyþka mezi Anglickými a NČmeckými chuligány, zdroj: Ivo Braunšleger
Nový fenomén vyvolal zájem sociologĤ, kteĜí se snažili nastalou dramatickou situaci v ochozech fotbalových stadiónĤ i mimo nČ popsat a vysvČtlit. PrĤkopníky ve zkoumání této problematiky byli britští sociální psychologové a sociologové.
Hlavní výzkumná a teoretická východiska fotbalového chuligánství se od konce šedesátých let dvacátého století utváĜela díky sociologickým, psychologickým a antropologickým výzkumĤm Iana Tailora, Johna Clarka, Stuarta Halla, Petera Marshema, Jihna Williamse a jeho kolegĤ. Centrem akademického výzkumu bylo pĜedevším Sir Norman Chester Center for Fotbal Research pĜi katedĜe sociologie
zemích, jako napĜ. v NČmecku na Institut für Sportwissenschaft na UniverzitČ v Hannoveru, hlavnČ díky Günteru Pilzovi. Do ýeské republiky zkoumání jevu diváckého násilí také proniklo, jeho prĤkopníkem se stal pĜedevším P. Slepiþka.
(Mareš, Smolík, Suchánek 2004. s. 9 - 10)
V souþastné dobČ se problémy s diváckým násilím staly þastým jevem doprovázejícím mnoho sportovních odvČtví. NejþastČji se s diváckým násilím setkáváme pĜi již zmínČném fotbalu a v souþastné dobČ se o nČm také nejvíce hovoĜí a píše. Nepokoje, výtržnosti a rvaþky se dČjí nejen bČhem sportovních utkání, ale i pĜed zaþátkem a po jejich ukonþení.
V odborné literatuĜe je násilí definováno jako použití síly proti nČkomu þi nČþemu, použití sily pĜi pĜekonání pĜekážek bránící v dosáhnutí nČþeho.
Psychologie a sociologie takové jednání oznaþuje jako agresi.
1.1. Násilí na fotbalových stadiónech
S diváckým násilím, jak ho známe z dnešní doby, se mĤžeme poprvé setkat v již zmínČné „kolébce fotbalu“ Anglii. PĜesné datum vzniku fotbalového chuligánství je velmi tČžké vymezit, ale pomocným mezníkem mĤže být poþátek organizovanosti radikálních fanouškĤ. Vývoj v tomto smČru probíhá od konce padesátých let a pĜedevším pak od poþátku a v prĤbČhu šedesátých let dvacátého století pĜedevším v Anglii. Avšak surovosti a násilnosti bČhem zápasĤ jsou známy už i z dob pĜed vznikem moderního fotbalu.
Z vlastní zkušenosti vím, že fotbaloví chuligáni považují násilnosti na stadiónech za urþitý projev zábavy, ventilování špatných nálad, které jsou z pravidla podpoĜeny konzumací alkoholu a výjimeþnČ i drog. PĜi samotných násilnostech aĢ už v dobČ zápasu na stadionu, nebo pĜed jeho zaþátkem þi po jeho konci, dochází k velkému množství násilných projevĤ. SamozĜejmČ toto není pravidlem pĜi každém fotbalovém utkání hraného v ýR nebo jinde po EvropČ. Jde pĜedevším o rizikové zápasy mezi znepĜátelenými kluby, kdy zmínČné nepĜátelství
podporuje buć rozdílná politická orientace fanouškĤ, rivalita ve stejném mČstČ, jedná se o dva „velkokluby“, kteĜí bojují a první pĜíþky ligové tabulky, souboj proti týmu z hlavního mČsta zemČ (napĜ. utkání Sparty Praha s moravskými kluby) a v neposlední ĜadČ zápasy mužstev z rĤzných zemí, kde jde o dlouholetou rivalitu, která napĜíklad panuje mezi týmy z Anglie a NČmecka.
ýlenové chuligánských skupin nejsou uspokojeni, pokud jejich fotbalové mužstvo vyhraje, ale až v pĜípadČ, kdy se jim podaĜí napadnout chuligány þi fanoušky soupeĜe, pĜipravit je o klubové symboly, stĜetnout se v ulicích þi ochozech stadiónu s policii nebo zdemolovat zaĜízení stadiónu (zpravidla pokud se nachází na stadionu soupeĜe). Velkým vítČzstvím pro fotbalové chuligány je pĜedevším dobytí „kotle“
fanouškĤ soupeĜe. HlavnČ v Anglii v 60. – 80. letech 20. století k tomuto dobývání kotle docházelo. Buć chuligáni útoþili pĜímo pĜes hrací plochu, po ochozech stadionu, nebo pĜímo z ulice. S pĜibývajícími bezpeþnostními opatĜeními bylo toto dobývání stále složitČjší a postupnČ se napadání fanoušku pĜesunulo do okolních ulic stadionu.
1. 2. Pojem fotbalový chuligáni
„Samotné slovo chuligán vzniklo v 19. století v LondýnČ, zĜejmČ podle neadaptivní irské imigrantské rodiny jménem Hooligan, a pojem chuligánství se zaþal užívat pro oznaþení kriminálního þi výtržnického chování“ (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004, s. 10).
Fotbalové fanoušky mĤžeme rozdČlit do tĜí skupin:
1) fotbalové diváky 2) fotbalové fanoušky 3) fotbalové chuligány
Fotbalového diváka mĤžeme zaĜadit jako nestranného pozorovatele samotné hry, který není emoþnČ ovlivnČn náklonností k jednomu z hrajících týmĤ. VČtšinou se jedná o þlovČka, který se zajímá o více sportĤ a nejen o fotbal. Sportovní utkání bere
jako vystoupení hercĤ v divadle þi filmu a je schopen objektivního a nezaujatého hodnocení hry, výsledku, výkonu hráþĤ þi rozhodþího.
Fotbalový fanoušek je vČtšinou citovČ spojen se svým oblíbeným klubem. Jeho reakce na prĤbČh hry þi výsledek zápasu je dynamická a ze spokojeného diváka, který je nadšen hrou svého mužstva, se stane nespokojený „kĜikloun“, který však dokáže ovládat své emoce. Zpravidla se jedná o fotbalové fanoušky a ostatní sporty je nezajímají, nebo jen okrajovČ. Fanoušek je þasto odČn do klubových barev, šály þi si nese vlajku svého klubu. Fandovství je založeno na oddanosti svému oblíbenému klubu a rivalitČ proti soupeĜi, a tak pro fotbalového fanouška existuje dČlení fanouškĤ na „MY“ (napĜ. Zbrojováci) a ti ostatní. VČtšinou se nejedná o násilné fanoušky, ale mnoho jich þasem mĤže pĜejít na dráhu fotbalového chuligána.
Fotbaloví chuligáni jsou vČtšinou organizovaní do skupin, které tvoĜí militantní pĜíznivci „svého“ fotbalového klubu. Hlavním cílem tČchto skupin je stĜet s fanoušky þi chuligány soupeĜova týmu, vyvolávat na stadionu þi v jeho okolí výtržnosti, rvaþky mezi fanoušky, s policií, þi niþením majetku atd. Fotbaloví chuligáni jsou ve vČtšinČ pĜípadĤ pravicovČ zamČĜení a výjimkou tedy nejsou rasistické, nacionalistické a antisemitské projevy bČhem fotbalových utkání.
V krajních pĜípadech bývají chuligánské skupiny þi jednotliví chuligáni napojeni na organizovaný zloþin. ěada chuligánĤ se pohybuje v kriminálním prostĜedí, když pomineme trestné þiny spojené s chuligánstvím. ýasto z jejich strany dochází k vydírání, prodeji drog þi jejich pašování (využití cestování na zápasy svého klubu do zahraniþí) atd. Touto trestnou þinností þasto chuligánské gangy financují své aktivity na poli chuligánské scény. (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004, s. 10 - 14).
1.3. Sociální a psychologické aspekty spojené s diváckým násilím
Chování sportovního diváka je velice dynamické jak z hlediska intenzity, tak i z hlediska forem. Ve velmi krátkém þasovém úseku se u diváka sledujícího utkání mohou objevit klidné, racionálnČ zvládané reakce a vzápČtí mĤže dojít k výbuchĤm a projevĤ agresivity (Slepiþka, 1990, s. 104).
SamozĜejmČ existují pokusy o vysvČtlení pĜíþin, které vyvolávají divácké násilí a vČci s ním spojené. Psychologické pĜístupy se zamČĜují na osobnost a na sociální faktory, které na jedince pĤsobí. Fotbalové chuligánství je vysvČtlováno agresivními sklony osobnosti, temperamentem, slabou socializací jedince, slabou vĤlí a lehkou ovlivnitelností („anonymita davu“).
Fotbaloví chuligáni se organizují do rĤznČ velkých sociálních skupin. O tČchto skupinách bylo provádČno nČkolik sociologických výzkumĤ a bylo zjištČno, že mezi chuligány nejsou pouze þlenové dČlnické tĜídy se základním vzdČláním, jak se spoleþnost domnívá dĤsledkem jednání tČchto skupin, ale nachází se mezi nimi i znaþná skupina stĜedoškolsky vzdČlaných lidí, zastoupeni jsou i vysokoškoláci, kteĜí vnímají chuligánství jako atraktivní náplĖ volného þasu a jako „adrenalinový sport“.
Jeden z takových výzkumĤ provedl PhDr. Josef Smolík, Ph.D. a doc. PhDr.
Aleš Sekot, CSc., kteĜí se zamČĜili na zmapovaní struktury fanouškĤ v ochozech fotbalových stadionĤ.
Samotný sbČr dat probíhal v roce 2005 ve 14. a 15. kole Gambrinus ligy v listopadu a prosinci pĜímo v „kotlích“ v prĤbČhu fotbalových utkání. Cílem výzkumu bylo zjistit vČkovou, genderovou, vzdČlanostní a socioeknomickou strukturu þlenĤ „kotle“. V následujících tabulkách jsou vidČt nČkteré dosažené výsledky této studie.
tab. 1 Fanoušci podle vČkových kategorií 10 – 19 let 35,7%
20 – 29 let 51,3%
30 – 39 let 11,7%
40 a více let 1,3%
tab. 2 Fanoušci z hlediska pohlaví Respondenti /
respondenty %
Muži 92,3 Ženy 7,7
tab. 3 Fanoušci podle vzdČlání
Základní 23,2%
StĜední bez maturity 32,5%
StĜední s maturitou 42,4%
Vysokoškolské 1,9%
tab. 4 Fanoušci podle socioekonomické aktivity ZamČstnanec 39,7%
Student 42,4%
SamostatnČ výdČleþnČ þinný
10,6%
NezamČstnaný 7,3%
Zdroj: (Sekot, Smolík, Studia Sportiva 2008/2,þ.2 sportovní fanoušek
2. Popis situace diváckého násilí v ýR
Divácké násilí a problémy s ním spojené zasáhly i þeské území. V souþasném vývoji fotbalového chuligánství lze rozeznat dvČ základní vývojové etapy. První z nich by bylo možné nazvat „pre-chuligánskou etapou neorganizovaného fotbalového násilí, vandalismu a výtržností“. Šlo o náhodné incidenty páchané jednotlivci þi náhodnČ vzniklými skupinami osob, které však nemČly žádnou hierarchii þi þasovou stálost. Tato etapa v podstatČ trvala od poþátku fotbalu v þeských zemích na pĜelomu 19. a 20. století. S vČtším rozmachem tohoto fenoménu se však mĤžeme setkat od poþátku osmdesátých až do poloviny devadesátých let 20. století. Toto období by se dalo oznaþit za první fázi a vznik fotbalového chuligánství na našem území.
V druhé polovinČ devadesátých let dvacátého století se po vzoru anglických
„hooligans“ vytváĜely pĜi nČkolika klubech organizované gangy se specifickými názvy a zaþala druhá „etapa moderního fotbalového chuligánství organizovaných gangĤ“, která je charakteristická cílenou þinností stálých skupin, jejichž þlenové sami sebe berou, jako pĜíslušníky urþité „chuligánské“ etniky. BČhem této etapy, kterou lze datovat zhruba od roku 2001, mĤžeme hovoĜit o výrazném vnesení politizace do chuligánské scény. Jednalo se o rĤzné formy extremismu pĜedevším rasismu, i když ten mĤžeme pozorovat u nČkterých návštČvníkĤ fotbalových stadiónĤ i dĜíve.
Tyto formy extremismu mĤžeme sledovat u nČkterých chuligánských gangĤ. O rok þi dva pozdČji dochází (ne u všech) k napojení na nČkteré militantní extremistické organizace a v této fázi mĤžeme hovoĜit o tĜetí „etapČ politizace a extremizace fotbalového chuligánství“. Již od poþátku vývoje kopané na þeském území bylo možné v hledištích fotbalových stadiónĤ slyšet nekorektní až vulgární kritiku rozhodþích, hráþĤ þi poĜadatelské služby a nadávky na pĜíznivce soupeĜe, þi bylo možné pozorovat drobné potyþky mezi diváky. Tyto incidenty však nebyly pĜíliš závažné (Slepiþka 1990). VČtšinou šlo pouze o excesy divákĤ spojené s dČním na hĜišti. Po nástupu komunismu nČkdy sloužilo dČní v hledišti k ventilaci nálad proti režimu, který mČl „ztČlesĖovat“ rozhodþí nebo údajnČ prominentní „vládní klub“
Sparta Praha. Také jsme se mohli setkat s vulgární ventilací projevĤ lokálního
Na mezinárodní úrovni byli tehdy þeskoslovenští diváci umírnČní. Už jen z dĤvodu existence „železné opony“ nebylo možné doprovázet svĤj fotbalový klub þi národní reprezentaci za hranice zemČ. V této dobČ byla politická a režimová nespokojenost ventilována pĜedevším vĤþi SSSR a spíše než na fotbale, tak pĜi vzájemných hokejových kláních reprezentací obou zemí bylo znát „lidové nepĜátelství“. Na našem území se tak postupem þasu násilnost i(vþetnČ projevĤ rasismu), spojené s fotbalem, výjimeþnČ i s hokejem, staly spoleþenským problémem.
Pokud pomineme úsmČvné incidenty mezi jednotlivými diváky na fotbalových utkáních v první polovinČ dvacátého století, jak je známe tĜeba z filmu Muži v ofsajdu þi z povídek Vlasty Buriana.
První z významnČjších incidentĤ, které splĖovaly atributy fotbalového chuligánství, a o které se následnČ velmi zajímala tehdejší média a spoleþnost, byl incident, který se stal v roce 1985, kdy fanoušci Sparty cestující na fotbalové utkání do Bánské Bystrice zdemolovali vlak a zpĤsobili statisícové škody (to vše se odehrálo nČkolik týdnĤ po Bruselské tragédii, kdy pĜi nepokojích mezi fanoušky Liverpoolu a Juventusu pĜišly o život desítky lidí). NáslednČ byl zdemolovaný vlak vystavován na oko veĜejnosti – stál i na brnČnském výstavišti. Tento incident vyvolal již zmínČný zájem médii, ale i bezpeþnostních složek, které se na tento problém zaþaly intenzivnČ zamČĜovat, a následnČ viníci zdemolování vlaku byli potrestáni.
Obr. 2. Bitka chuligánĤ Sparta a Slavie Praha, autor: www.ultrassparta.cz
První z významnČjších incidentĤ, které splĖovaly atributy fotbalového chuligánství, a o které se následnČ velmi zajímala tehdejší média a spoleþnost, byl incident, který se stal v roce 1985, kdy fanoušci Sparty cestující na fotbalové utkání do Bánské Bystrice zdemolovali vlak a zpĤsobili statisícové škody (to vše se odehrálo nČkolik týdnĤ po Bruselské tragédii, kdy pĜi nepokojích mezi fanoušky Liverpoolu a Juventusu pĜišly o život desítky lidí). NáslednČ byl zdemolovaný vlak vystavován na oko veĜejnosti – stál i na brnČnském výstavišti. Tento incident vyvolal již zmínČný zájem médii, ale i bezpeþnostních složek, které se na tento problém zaþaly intenzivnČ zamČĜovat, a následnČ viníci zdemolování vlaku byli potrestáni.
O tomto incidentu byl v roce 1987 režisérem Karlem Smyczkem natoþen film
„Proþ“, který paradoxnČ zpopularizoval chuligánství mezi tehdejší mládeží. Dodnes je tento film považován za kultovní mezi fotbalovými chuligány a osobnČ vím, že si jej pravidelnČ pouštČjí fotbaloví chuligáni Sparty Praha pĜi svých autobusových výjezdech na fotbal za hranice Prahy. Ve zmínČném filmu ztvárnil jednu z hlavních rolí, a to roli skinheada, Daniel Landa, který byl pozdČji zpČvákem kultovní hudební skupiny Orlík. I pĜes zvýšenou snahu státního aparátu potlaþit fenomén fotbalového chuligánství se mu to nedaĜilo a naopak poþet násilných incidentĤ ve druhé polovinČ 80. let narĤstal. Zápasy svých klubĤ zaþaly navštČvovat i pĜi zápasech na hĜištích soupeĜe militantní skupinky Baníku Ostrava, Sparty Praha a Zbrojovky Brno (v souþasnosti se jedná o trojici nejsilnČjších klubĤ s velkou chuligánskou základnou) a ty vyvolávaly nejvČtší výtržnosti. Pozadu nezĤstávali pĜi prvoligových utkáních ani nČkteĜí pĜíznivci Sigmy Olomouc, Škody PlzeĖ, Slovanu Bratislava þi Spartaku Trnava.
Na vývoj fotbalového chuligánství v ýR mČla bezpochyby velký vliv zmČna politického režimu po listopadu 1989. To s sebou pĜineslo uvolnČní morálky, nárĤst sebevČdomí a agresivity chuligánĤ a usnadnilo pĜíchod nových þlenĤ do chuligánské scény z Ĝad dospívající generace. DoþasnČ byly paralyzovány i bezpeþnostní složky, jejichž dezorientace v nových pomČrech se rovnČž podepsala na neschopnosti potlaþovat nČkteré negativní projevy chuligánĤ. Ochozy zaþali navštČvovat þlenové subkultury skinheads, kteĜí po listopadu 1989 zažívali „boom“. Na stadiónech se
zaþalo objevovat v masivním mČĜítku skandování rasistických hesel, hajlování, které mČlo velký vliv i na ne-skinheadské násilníky a výtržníky. Od poloviny 90. let se zaþaly utváĜet stabilnČjší gangy, které se díky moderním technologiím zaþaly prezentovat i na internetu a vydáváním vlastních þasopisĤ tzv. zinĤ. Toto jednání jsme mohli pozorovat nejen u prvoligových, ale i u druholigových klubĤ.
Agresivita fotbalových chuligánĤ s sebou zaþala pĜinášet další tragické události. V Ĝíjnu 1994 se po zápase v BenešovČ vracela skupinka radikálních pĜíznivcĤ brnČnského fotbalového klubu. ěada z nich byla silnČ podnapilá a chovala se velmi nevhodnČ. Když je muž dĤchodového vČku okĜikl a upozornil je na jejich chování, shodili jej ze sedadla a rozbili mu brýle. Na toto reagoval þtyĜiadvacetiletý voják Štefan Kúdela a starého pána se zastal, což se mu stalo osudným. Voják byl nČkolika
chuligány zbit a zkopán. Najednou nČkdo z davu vykĜikl „vyhoćte ho ven“, (zĜejmČ inspirace v již zmínČném filmu „Proþ“). PĜíznivec Brna Jenö Farkas otevĜel
dveĜe vagónu a další chuligán Marcel Sikora z nich Kúdelu vyhodili ven. Kúdela samotné vyhození z vlaku pĜežil, ale byl tČžce zranČn a zĤstal ležet nČkolik minut v kolejišti. Dílo tragédie dokonal rychlík, který zde projíždČl a Kúdelu usmrtil. Farkas byl v roce 1998 za pokus o vraždu odsouzen na 12 let odnČtí svobody ve vČznici se zvýšenou ostrahou a Sikora zemĜel v roce 1997 ve vazbČ, kde mČl spáchat sebevraždu.
Tyto a mnohé další události byly pĜedzvČstí nové kvality a stoupající aktivity þeských fotbalových chuligánĤ.
Tak jako v zahraniþí, i v ýeské republice se fotbalové chuligánství prezentuje tČmito formami: vniknutí na hrací plochu, házením pĜedmČtĤ na hrací plochu (dýmovnice, mince atp.), házením pĜedmČtĤ na aktéry hry (rozhodþí, hráþe), výtržnostmi (potyþky s policii, poĜadatelskou službou atp.), vandalismem (vytrhávání sedaþek, jejich pálení, niþení pĜíslušenství na fotbalovém stadiónu atp.), konflikty s užitím násilí ( vĤþi chuligánĤm, fanouškĤm a divákĤm soupeĜova týmu, vĤþi hráþĤm vlastního/soupeĜova mužstva, rozhodþímu, poĜadatelské službČ, policii, pĜedstavitelĤm fotbalového klubu, managmentu atp.) (Smolík 2008, s. 15).
V druhé polovinČ 90. let vznikaly postupnČ pĜi nČkterých fotbalových klubech organizované chuligánské gangy se stabilními názvy a konzistentním þlenstvem, které se vymezily jako souþást chuligánské scény, a pravidelnČ se zúþastĖovaly fotbalových zápasĤ, „výjezdĤ“ na hĜištČ soupeĜe, bitek a výtržností. Jejich názvy zpravidla obsahují slova jako je gang, parta, banda, komando, klan, þi ultras. První pojmenovaný gang pravdČpodobnČ vznikl pĜi klubu Sparta Praha ( jednalo se o chuligánskou skupinu Brigáda Drápek z Lasiþky, jejichž vlajku jakožto zástavu jsme mohli vídávat na vČtšinČ zápasĤ Sparty Praha, než o ni sparĢanští chuligáni pĜišli, a to tak, že se jeden ze þlenĤ „výjezdu“ na hĜištČ soupeĜe opil a nechal ji ve vlaku pĜi zpáteþní cestČ do Prahy).
V souþastné dobČ je skoro u každého prvoligového þi druholigového klubu utvoĜen gang chuligánĤ. NČkteré chuligánské gangy v ýR sestávají pouze z nČkolika jednotlivcĤ, existují však i gangy, které þítají nČkolik desítek þlenĤ ( nejþastČji jsou pĜi vČtších fotbalových klubech jako je Baník Ostrava, 1. FC Brno a samozĜejmČ zástupci obou pražských „S“ Sparty a Slávie).
NČkolik chuligánských gangĤ vydává vlastní fanziny, resp. Ziny, které se zabývají dČním na chuligánské scénČ (obsahují popis stĜetu mezi znepĜátelenými skupinami chuligánĤ, popisy chuligánských akcí, rvaþek, výtržností þi stĜetĤ s policií v jiných zemích, reportáže z tuzemských nebo zahraniþních výjezdĤ, fotografie apod.).
NejznámČjší a nejkvalitnČji zpracovaný je celorepublikový zin Fotball Factory, jehož redakce je pĜi chuligánech baníku Ostrava. SamozĜejmČ i chuligánská scéna využívá moderních technologii a chuligánské gangy se prezentují i na internetu.
NejvýznamnČjší a také nejznámČjší z webových stránek chuligánĤ jsou bezpochyby stránky www.hooligans.cz, které jsou pĜipravovány v BrnČ a obsahují velké množství chatových diskuzí k nejrĤznČjším tématĤm (napĜ. domlouvání stĜetĤ mezi chuligány), dále je zde k naleznutí bezpoþet fotografií ze zápasĤ, vzájemných rvaþek a podobné reportáže jako ve fanzinech s tím rozdílem, že touto formou se dostanou ke þtenáĜi mnohem rychleji než tiskoviny.
Mezi chuligánskými gangy v ýR mĤžeme také najít tzv. družby, které jsou velmi oblíbené napĜ. v Polsku. Jedná se o gangy chuligánĤ rĤzných klubĤ, kteĜí se vzájemnČ podporují na výjezdech, pĜi bitkách proti spoleþným nepĜátelĤm z Ĝad chuligánĤ. V následující tabulce je uvedeno, který z prvoligových þi druholigových fotbalových klubĤ „má“ své chuligánské gangy, jejich prezentace prostĜednictvím zinĤ a jejich družby s ostatními chuligány u nás þi v zahraniþí. Viz. Tabulka þ. 5, kde jsou znázornČny kluby, pĜi kterých je chuligánská scéna nejaktivnČjší, jejich prezentování a popĜípadČ družby s ostatními chuligánskými gangy.
tab. 5 Chuligánská scéna v ýR Název fotbalového
klubu Gangy Tiskoviny Družba
1. FC Brno Johny Kentus gang (a mládežnická
„záloha“ Cheeky boys)
Orthodox fans Brno
Torcida Ultra Brno
Eagel
Orthodox
Slovan Bratislava Viktoria PlzeĖ (již zaniklá družba z dĤvodu
navštČvování levicovČ orientovaných
mladíkĤ zápasĤ PlznČ)
ýeské BudČjovice Brigade Gauners Gauner
Slovan Liberec Death Boys Slovan KSZO Ostrowiec (Polsko)
FK Jablonec Corps Juniors Gablonz Supporters
Most Brüx Vandals
Sigma Olomouc Hovadí Zubr NS Comando
Ultra Nové sady DvČ stránky
Název fotbalového
klubu Gangy Tiskoviny Družba
Slezký FC Opava Bulldog Coprs Bulldog corps Slask Wroclav (Polsko)
Baník Ostrava Apple Commando Barabi
Chachar boys Chachar Juniors Ultra Orlová Utras Cheb boys
Chachar boys
Bazal (1991)
Spartak Trnava (Slovensko, od 1988) GKS Katovice (Polsko, od 1996)
Slavia Praha Brigade ´97 Slavia Hooligans Slavia Youngsters Tlupa Toma Sojera
Fanatik Time for you Výtržník
Górnik Walbrzych (Polsko, od 1999) Smír s Bohemians Praha
Bohemians Praha Berserk Tornádo boys Banditos
Lalášek Górnik Walbrzych
(Polsko, od 1999) Smír se Slavii Praha Sparta Praha Brigade Drápek
z Lasiþky
Red Pirates Sparta Frakce Rudý úder
Ultra
Pirát
Košice (Slovensko)
Viktoria Žižkov Utras Viktoria Ultra Kladno
Cracovia Kraków
(Polsko, od 2003 )
SamozĜejmČ i u dalších fotbalových klubĤ se nacházejí tyto gangy, ale buć jsou neaktivní, zanikly anebo jsou pro chuligánskou scénu ménČ výrazné.
Vzhledem k narĤstajícím pĜípadĤm agresivity chuligánĤ je i stát nucen pĜísnČji a tvrdČji trestat a zasahovat proti tČmto projevĤm násilí. Organizované gangy chuligánĤ se v ýR zapojují do nejrĤznČjších násilností a výtržností. Na fotbalových stadiónech je díky bezpeþnostním protiopatĜením (hlavnČ pĜi rizikových zápasech) omezená akceschopnost. PĜesto násilnosti na stadiónech eskalovaly a i v závČru ligové soutČže na jaĜe 2004, i když byly propojeny aktivitou chuligánĤ na výjezdech, ochozech stadiónĤ a jejich okolí (v tomto smČru se þeské scéna velmi pĜiblížila polské, zĜejmČ i z dĤvodu úþasti polských chuligánĤ na þeských stadiónech).
NapĜíklad 27. bĜezna 2004 pĜíznivci brnČnského klubu zdemolovali velkou þást
sedaþek, sociální zaĜízení, stánek s obþerstvením a ukradli v pokladnČ nČkolik desítek lístkĤ na stadionu Baníku Ostrava (Smolík 2008, s. 129). Pozn. autora
BP Ivo Braunšlegera: „OsobnČ jsem na tomto zápase byl a cestoval spoleþnČ s fanoušky brnČnského klubu. Než byli brnČnští fanoušci za asistence policie dopraveni z vlakového nádraží v OstravČ na stadión Baníku, zdemolovali dva autobusy, které byly pĜistaveny na pĜevoz“. Pro zmČnu pĜíznivci Baníku Ostrava pĜi posledním zápase ligy v OpavČ proti tamnímu Slezskému FC dne 15. kvČtna 2004 zniþili zaĜízení stadiónu a výtržnosti se následnČ pĜenesly i do ulic mČsta. K vidČní byly ostré bitky s policií, kdy fanoušci Baníku proti policii použili dlažební kostky a tyþe. ZranČno bylo asi deset policistĤ a nČkolik desítek chuligánĤ bylo obvinČno z rĤzných trestných þinu, pĜiþemž u nČkterých bylo využito zkrácené trestní Ĝízení.
Velké chuligánské bitvy družebních gangĤ, které jsou typické napĜ. pro Polsko þi Rusko, není v ýR snadné uskuteþnit. V ýR patĜí mezi nejpevnČjší a dlouho trvající družby zejména družba mezi pĜíznivci Baníku Ostrava, Chebem, Spartaku Trnava a GKS Katovice, zde je vidČt pĜíklad toho, že v poslední dobČ se na našich stadiónech pĜi výtržnostech þím dál více objevují fanoušci ze zahraniþí, zejména z Polska a Slovenska, a do rĤzných chuligánských akcí se vnášejí tzv. „polské manýry“. Další z velkých družeb mezi chuligány je tzv. „Železná družba“ mezi Brnem a Slovanem Bratislava (dĜíve k nim ještČ patĜili fanoušci PlznČ respektive Klatov, ale tato družba byla zrušena). (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004, s. 129 - 146)
Mezi tČmito koalicemi panuje velká nenávist (i ve slovenské fotbalové lize Trnava vs. Slovan) a uskuteþnilo se nČkolik domluvených stĜetĤ. Jedná se o stĜety s pĜedem domluvenými pravidly a poþty osob. VČtšinou je pomocí telefonĤ domlouvají hlavní pĜedstavitelé chuligánských skupin. Jsou stanovena pĜesná pravidla, kterými se obČ bojující skupiny Ĝídí. VČtšinou se jedná o boj beze zbraní, zákaz dokopávání inzultovaného soupeĜe na zemi, pĜesné poþty nebo tzv. „banda na bandu“, kdy nezáleží na poþtech bojovníkĤ, nČkdy je omezen i vČk bojovníkĤ, aby si nastupující generace chuligánĤ vyzkoušela boj s vČkovČ stejnČ starými soupeĜi).
VČtšinou probíhají v den zápasu na odlehlých místech, loukách, parkovištích nebo starých fotbalových hĜištích. NejvČtší a nejtvrdší stĜety probíhají mezi chuligány Brna, Sparty, Baníku a jejich spĜátelenými gangy.
Obr. 3, Chuligáni Brna a Slovanu Bratislava pĜed domluveným stĜetem s Bohemians Praha zdroj: www.jkg.hooligans.cz
Jedna z nejvČtších domluvených bitek, která se kdy odehrála mezi „þesko- slovenskými chuligány“, byla v roce 2005 a pĜekvapivČ se neodehrála na území ýR.
Šlo o stĜet již zmínČných družebních koalic Brno, Slovan Bratislava, Klatovy (BKS) proti chuligánĤm Spartaku Trnava a Baníku Ostrava. StĜet se odehrál na starém sídlištním fotbalovém hĜišti v bratislavské þásti Petržalka. Takto stĜet vylíþil jeden z pĜímých úþastníkĤ boje.
„Taktika chacharĤ rozdČlit koalici nevyšla, a tak se všichni scházejí v nedČli po poledni v Petržalce. BKS dává dohromady následující orientaþní poþty: Slovan (90), Brno (55), Klatovy + PlzeĖ (12). TrnavČ (70) vypomohlo družební FCB (54). Již dopĜedu je podle poþtĤ zjevné, že pĤjde o nejvČtší bitku v blízké i vzdálené minulosti.
Koalice se stahuje z rĤzných hospĤdek a parþíkĤ na místo první, protivník pĜichází za nedlouho odČn do rozpoznávacích bílých triþek. Koalice v sevĜeném útvaru vyþkává na sešikování protivníka, ale ten jakoby ucítil krev se snažil ihned po pĜekonání valu vydat do boje. Zhruba v pĤli hĜištČ se oba tábory setkávají a malou chvíli se bojuje na místČ, ovšem za okamžik má BKS navrch a žene soupeĜe na val a posléze z hĜištČ zcela pryþ. Na místČ stĜetu zĤstávají jen ležící postavy v bílém.
ZároveĖ s protivníkem se dostavuje i policie v poþtu dvou hlídek a jednoho auta se psy a snaží se stĜetu zabránit. Mnozí nejdĜíve váhají, ale chuĢ k boji je silnČjší.
Acabi se snaží boj pĜerušit nejdĜíve varovnými výstĜely do vzduchu, posléze oba psovodi vbíhají do davu, kde je jeden z BKS pokousán. Bitka je dokonána, vítČzství je na naší stranČ a BKS se dává na taktický ústup, jelikož se ze všech stran zaþínají ozývat policejní sirény. NČkteĜí mizí do pĜilehlých lesíkĤ, jiní se okamžitČ skrývají pod maskou náhodných kolemjdoucích þi výletníkĤ. První jsou odchyceni soupeĜi u autobusĤ, kterými pĜijeli, a uniká jen málokdo. Po chvíli doráží kukláþi a zaþíná lov v lese. Ten se stává osudným nČkterým z BKS. Výsledkem je pak 149 zadržených z obou stran. Podle zadržených se policie chová tvrdČ, leþ korektnČ, nedochází k žádným násilnostem. NejdĜíve jsou propuštČni všichni Slováci. Obþané ýeské republiky jsou pĜevezeni jinam a jsou propuštČni až po diplomatickém zásahu þeské ambasády po více jak 26 ti hodinách bez obvinČní.
K dostaveníþku je tĜeba dodat, že bylo domluveno beze zbraní, a to se též dodrželo, i když zprávy slovenských médií již v podveþer uvádČjí, že byly použity baseballové pálky a ĜetČzy, policie posléze hovoĜí i o nalezených boxerech. Nic takového! Jedinou a dovolenou pomĤckou, a to na obou stranách, jsou bandáže. Zatím je známo, že jeden z ostravských má venku þtyĜi zuby, pĜeraženou sanici otĜes mozku, ale i on uznává, že mohl inkasovat martinskou nebo jinou pevnou obuví. Lze Ĝíci, že
zbranČ se snaží zatáhnout do stĜetu pouze a jen policie, aby tak podpoĜila své úvodní tvrzení a opodstatnila svĤj masivní zákrok.“
(http://jkg.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2005061401)
Tento þlánek byl pĜevzat z webových stránek asi nejznámČjší chuligánské skupiny pĤsobící pĜi brnČnském fotbalovém klubu a to Johny Kentus Gang (JKG).
Tato skupina byla založena v roce 1999 a je velmi þasto dávána do souvislosti s krajní pravicí. Poþet þlenĤ JKG se z pĤvodních pĜibližnČ 10 þlenĤ rozrostl na tĜi až þtyĜi desítky ve vČkovém rozmezí 18 až 30 let. Tato skupina má svou danou strukturu a má i svoji vlastní zálohu mladých nastupujících chuligánĤ, kteĜí si Ĝíkají Cheeky boys.
PĤvodní þlenové JKG se nikdy nepokoušeli pĜihlásit ke konkrétnímu proudu þeské þi svČtové ultrapravice a ani symbolika gangu neobsahovala extremistické prvky. JKG však byli a jsou velmi militantní jak vĤþi chuligánĤm soupeĜe, tak i vĤþi pĜípadným náhodným cílĤm v ulicích noþního Brna. JKG zaþalo být postrachem nejen pro chuligány pĜijíždČjící na území mČsta Brna, ale i pro levicovČ orientovanou mládež a nepĜátele ultrapravice.
NejznámČjšími „nefotbalovými “ útoky JKG byly:
Léto 2001 – nČkolik napadení klubu Zahrada na Obilném trhu v BrnČ.
13. 1. 2002 – rvaþka mezi fotbalovými chuligány a sharpskiheady na brnČnském hlavním nádraží.
20. 4. 2002 – útok na úþastníky koncertu sharpskinheadských a streetpunkových kapel v restauraci U HolubĤ v BrnČ.
Noc z 27. na 28. 4. 2002 – útok na kulturní centrum SklenČná louka.
Aktivity JKG vyvolaly velký mediální zájem a vynutily si protiopatĜení lokálních bezpeþnostních složek. Pokusy o potlaþení aktivit JKG realizovala i militantní antifašistická ultralevice.
Pokud se jedná o zápasy reprezentace, tak þeský fanoušek je na mezinárodní
zápasech reprezentace stojí proti sobČ polské chuligánské gangy neustále. Situace v ýeské republice byla až do léta roku 1999 taková, že na zápasech reprezentace byl smír mezi znepĜátelenými gangy chuligánĤ a nedocházelo mezi nimi k žádnému napadání. Tento smír byl však zrušen v létČ roku 1999, kdy došlo k incidentu, který popisuje jeden z fotbalových chuligánĤ v zinu ( Fotball Faktory þ. 5 )
„Jednoho deštivého þervencového dne se v jedné z hospod moravské metropole zmínil fan úspČšného þeského klubu pĜed dvČma pĜíznivci znepĜáteleného celku, že chce strávit pĜíští víkend na zápasech ligy s námi sousedící zemČ.
Když se za týden se svým kamarádem vrátil z fotbalovČ prožitého víkendu zpČt do republiky, þekal na nČj jeden z již zmiĖovaných fandĤ, jemuž se o svém plánu zmínil, v doprovodu pČti svých známých. Jeho se sice nedoþkali, nevybíravČ to však odnesl jeho kámoš, který jej o víkendu doprovázel. Byl nechutnČ zbit celou šesticí a byl mu sebrán batoh s vČtšinou jeho civilních, pĜevážnČ znaþkových, vČcí.
Jakmile se o všem dozvČdČl náš hlavni hrdina, rozžhavil telefonní linky smČrující na nepĜátelské území. ZnepĜáteleným fans sdČlil následující ultimátum:
„Buć vrátíte ukradené vČci nebo se o akci dozví policie a budou ji poskytnuty i adresy všech údajných úþastníkĤ. Pokud vČci nepošlete do pátku, jde se na policii."
Mezi fans nepĜátelského klubu se zaþaly šíĜit hlasy o tom, že s bonzákama se nikde ani na repre stýkat nemíní. Tato myšlenka se zjevnČ zalíbila þásti fans tohoto celku, a když se na druhý den náš hrdina opČt ozval, stále se ohánČl policií, a na myšlenku o zrušení „repre smíru" reagoval stylem, že jich mČl už stejnČ plné zuby, a tak bylo hotovo. Odcizené vČci se zaslaly zpČt majiteli a rozhodlo se také o tom, že když už se rozešly dva nejvČtší tábory, nemá cenu udržovat pĜímČĜí ani s jedinci ze zbývajících klubĤ. Vybrali si prostČ budoucnost „sami proti všem“.
(http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2010020013)
V souþastné dobČ situace na zápasech reprezentace stagnuje. Zrušený smír neustále trvá, ale þlenové chuligánských gangu tyto zápasy organizovanČ nenavštČvují anebo pouze jako jedinci, kteĜí jdou sledovat fotbal a neplánují útoky na znepĜátelené
chuligány pĜi zápase reprezentace v bĜeznu roku 2007. Na tento den byl smír mezi chuligány obnoven a takto je tento den popisován jedním s úþastníkĤ tČchto pouliþních nepokojĤ.
„Na sobotu 24. bĜezna pĜipadl zápas naší reprezentace se soupeĜem, který mČl být zárukou nejen zajímavé podívané na hĜišti, ale pĜedevším se nabízela možnost kvalitního stĜetu. Již dopĜedu se mezi zástupci všech táborĤ jedná o možnosti pĜípadného repre smíru, který se nakonec daĜí domluvit, i když ne všichni s tímto konceptem souhlasí.
PĜes uvedený nesouhlas nČkterých skupin v jednotlivých táborech se podle slibovaných poþtĤ, rýsuje velice slušný, na þeské pomČry skoro výjimeþný, poþet chuligánĤ. Po poledni doráží do hlavního mČsta všechny mimopražské tábory, následuje pĜesun do hospod v okolí Žižkovského vysílaþe, kde se þeká na poslední pĜíchozí a zprávy od našich západních sousedĤ.
Ti již v poledne kontaktují telefonicky brnČnské chuligány a projevují zájem o setkání. Tento zájem bohužel s postupujícím þasem opadá a na naše telefonáty a výzvy pĜestávají nČmeþtí hools reagovat. NČkteĜí z nás již zaþínají být netrpČliví a proto, když se dozvídáme, že v centru sedí asi 150 chuligánĤ soupeĜe, tak se dáváme všichni dohromady a vyrážíme na urþené místo.
Ze Žižkova se již metrem pĜesouvá na výstupní stanici MĤstek mohutná banda þítající odhadem asi 250 chuligánĤ z celé republiky. I pĜes tento poþet se daĜí celou skupinu provést metrem bez nežádoucí pozornosti. Výstup z metra prakticky okamžitČ plynule pĜechází do nábČhu na skupinu protivníka, která je ihned smetena a pomČrnČ tvrdČ v dolní þásti Václavského námČstí dobita. V tom okamžiku je naše banda rozehnána pĜipravenou policejní zásahovkou do menších skupin, které se snaží nahánČt hools protivníka v pĜilehlých ulicích. Tato snaha je ovšem hned v zárodku zmaĜena ze strany policie, která se zdá být dobĜe takticky a hlavnČ poþetnČ pĜipravena.
Odpor z naší strany je malý, jedna skupina zkouší nábČh do tČžkoodČncĤ ze smČru
od StaromČstského námČstí, ale neuspČje, a pod mohutnou stČnou kouĜe a hluku z policejních dČlobuchĤ mizí v ulicích.
V centru pokraþují na plné obrátky policejní manévry, proto se vČtšina chuligánĤ zamíchá mezi pĜihlížející nebo se ztrácí v uliþkách mezi turisty, vČtší skupinČ se podaĜí zmizet zpátky v metru. Policie zatím zatýká na ulicích a v obchodním domČ Kotva (dokonce i na záchodech) nČkolik náhodnČ vybraných jedincĤ, podle informací si je vybírá namátkovČ podle vzhledu a obleþení. Všichni, kteĜí zmizeli zpČt v metru, jedou na alternativní sraz na Florenc. Chuligáni, kteĜí zĤstali v pĜefízlovaném centru, þekají roztroušeni v hospodách, až se situace zklidní a potom se také pĜesunují na místo dalšího srazu. Zde se schází skupina asi 150 ti lidí, která se pĜesouvá za tmy na letenskou pláĖ, kde máme domluvený stĜet s chuligány soupeĜe. Mezitím se policii podaĜilo pĜekazit pĜesun NČmcĤ k nám a celou situaci má pod kontrolou, proto po asi hodinovém þekání odcházíme pĜímo ke stadionu a napadáme skupinu protivníka pĜímo v plné hospodČ, ale protivník ven nejde, a tak proletí vzduchem pár židlí a celé to opČt ukonþuje policie.
VČtšina chuligánĤ po této akci, která se jeví jako poslední, zamíĜí smČrem na vlak nebo k autĤm a opouští Prahu. PĜímo u stadionu zĤstává þást hools ACS a prakticky celá skupina Brna. VČtšina sleduje fotbal, nČkteĜí se snaží ještČ domluvit stĜet se skupinou nČmeckých chuligánĤ, ale bohužel vše pod "dohledem" kriminálky, takže i když se už naši pĜesunují na místo stĜetu, tak se dozvídají, že se hools protivníka po pár metrech za asistence policejních kamer otáþejí a vracejí se ke stadionu.
Po tomto pokusu ukonþují den i poslední naši þekající. ACS míĜí do mČsta, brnČnští ke svým autĤm a vstĜíc radostem D1. Celý den se dá považovat za velice zajímavý, vzhledem k impozantnímu poþtu, schopnosti dohodnout se, když o nČco jde, a dobrému stĜetu v centru. Škoda té domluvené bitky na Letné, ale policie v sobotu prostČ tahala za delší konec.“
(http://www.hooligans.cz/view.php?cisloclanku=2007030070)
Zájem o fotbalovou chuligánskou scénu a její propojenost na extrémistické skupiny, jakožto na subkulturu skinheads, vyvolal i zájem o problematiku fotbalového chuligánství, které se v nČkterých pĜípadech projevilo v politizaci jednotlivých fotbalových gangĤ. Na tuto skuteþnost bylo nuceno reagovat i MV ýR, které do každoroþních zpráv o extremismu zaþalo Ĝadit i divácké násilí s odĤvodnČním, že se mezi fotbalovými chuligány pohybují i pĜíznivci subkultury skinheads, kteĜí þasto páchají trestnou þinnost s extremistickým podtextem.
2.1. Západní Evropa
Západní Evropa má velké chuligánské zázemí. Vzorem pro celou Evropu byli angliþtí chuligáni, kteĜí se mohli „pĜedvádČt“ mimo Británii hlavnČ díky úþasti anglických klubĤ v evropských pohárech. Anglie vždy byla vzorem pro chuligány po celé EvropČ. Typické je používání anglických názvĤ chuligánských gangĤ, britské vlajky, vlajky sv. JiĜí, þi zobrazení anglického buldoka, který má pĜedstavovat sílu ostrovních chuligánĤ. Velkou roli v šíĜení „britské nemoci“ mČla i média.
Od sedmdesátých let se Evropa zaþala setkávat s tímto novým fenoménem diváckého násilí, který, jak již bylo zmínČno, pĜinesli angliþtí chuligáni. Nejvíce na „sebe“ divácké násilí upozornilo v roce 1985, kdy se odehrála jedna z nejvČtších tragédií spojených s fotbalem. Dne 29. kvČtna 1985 se konalo finále poháru mistrĤ evropských zemí, které se hrálo v Bruselu na HeyselovČ, a proti sobČ nastoupil italský Juventus Turín a anglický Liverpool. Angliþtí chuligáni vyvolávali již pĜed zápasem potyþky v ulicích Bruselu.
NejvČtší problémy však nastaly (i z dĤvodu špatné organizace) pĜed zaþátkem utkání na samotném stadiónu. Liverpoolští chuligáni se dostali i mezi pĜíznivce italského klubu a zaþali je napadat. V následné bitce, po které vznikla panika, pĜišlo o život 42 lidí a dalších 250 bylo zranČno. Tento incident byl celý zachycen televizními kamerami a o fenoménu diváckého násilí vČdČla celá Evropa. DĤsledkem bruselské tragédie byly všechny anglické kluby vylouþeny z evropských pohárových soutČží na 5 let.
V souþasné dobČ evropské státy ve spolupráci s fotbalovými svazy bojují proti tomuto fenoménu, ale i pĜes tento boj velmi þasto slyšíme z médií o výtržnostech spojených s fotbalem.
2.1.1. Anglie
Anglie je nejenom kolébkou fotbalu, ale také kolébkou fenoménu diváckého násilí. I z tohoto dĤvodu je chuligánství po celém svČtČ oznaþováno za tzv. „britskou nemoc“. Násilí spojené se sportem je v Anglii zakoĜenČno již od stĜedovČku. PĜeneseme- li se ze stĜedovČku do 20. století, dá se vývoj chuligánské scény v Anglii rozdČlit do nČkolika skupin, které jsou v rozmezí cca 10 let zaþínající v 60. letech. Vývoj chuligánské scény od 60. let mČl velkou spojitost s pĜíchodem módních vln, punkerĤ, rockerĤ a hlavnČ subkulturou skinheads. Co se týþe vzniku chuligánství v Anglii, dalo by se o nČm popsat desítky stran, a proto se pĜeneseme do 80. let, kdy ĜádČní anglických
„rowdies“ dosáhlo svého vrcholu jak na britských ostrovech, tak i v EvropČ. Poslední kapkou byl již zmínČný bruselský incident v roce 1985, kdy v dĤsledku diváckého násilí pĜišlo o život 42 lidí.
V 80. letech byl stále þastČjší problém rasismu a xenofobie na fotbalových stadionech. Také se rozvíjela stále více organizovaná anglická chuligánská scéna. Mezi nČkterými gangy chuligánĤ vznikla až fanatická nenávist, která byla napĜ.
pĜi fotbalových klubech Westham a Millwall, Tottenham a Chelsea, Arsenal a Tottenham, Manchester United a Manchester City a další. V 80. letech také zaþal vzestup jedné z nejnebezpeþnČjších, nejznámČjších a nejvíce organizované skupiny Chelsea Headhunters (Lovci lebek). Její nebezpeþnost je podpoĜena tím, že se jedná o skupinu napojenou na krajnČ pravicové extremisty a v 90. letech se napojily na neonacistickou teroristickou organizaci Combat 18. Tato skupina má pevnou hierarchii a útoky na znepĜátelené gangy byly vždy z její strany pĜedem naplánované.
Tento gang byl trnem v oku britským bezpeþnostním složkám, a proto byla v roce 1986 provedena policejní razie pod krycím jménem Operace vlastní gól. PĜi této akci byl zadržen jeden z hlavních vĤdcĤ tohoto gangu, který byl právníkem advokátní kanceláĜe Terry Last. Velkým pĜekvapením pro vyšetĜující policisty a následnČ i pro média a spoleþnost byla skuteþnost, že i další þlenové tohoto gangu pracovali na vážených a dobĜe placených místech.
V 90. letech 20. století skonþil pČtiletý trest pro anglické kluby v evropských pohárových soutČžích, který jim byl udČlen po bruselské tragédii v roce 1985. Angliþtí fotbaloví chuligáni opČt zaþali doprovázet své kluby po EvropČ a s tím pĜišla možnost další konfrontace s chuligány z ostatních zemí. Skoro každý zápas anglického klubu po evropských zemí, je doprovázen silnými bezpeþnostními opatĜeními a i pĜes nČ docházelo k narušování veĜejného poĜádku, výtržnostem, rvaþkám a škodám na majetku.
V posledních 10 letech se udály desítky incidentĤ, do kterých byli zapojeni angliþtí chuligáni, a to nejen na poli reprezentace, ale i pĜi pohárových zápasech.
Angliþany pĜedchází i jejich povČst, a to bývá pro ostatní chuligány po EvropČ velká výzva, aby se ukázali pĜed prĤkopníky tohoto fenoménu. Na svoji povČst napĜíklad doplatili i fanoušci Leedsu United v pĜedveþer pohárového zápasu UEFA proti tureckému klubu Galatasaray Istanbul, který se hrál v roce 2000. V Istanbulské zábavní þtvrti vyprovokovali opilí Angliþané skupinku TurkĤ a vzniklá rvaþka pĜerostla v masové nahánČní a lynþování AngliþanĤ, když se ocitli v menšinČ. Až fanaticky rozzuĜené Turky musela rozehnat až pĜivolaná policie. Výsledkem tČchto nepokojĤ byli dva mrtví pĜíznivci Leedsu United. Tento incident vyvolal na britských ostrovech i po EvropČ vlnu protitureckých nálad. Galatasaray Istanbul po porážce Leedsu postoupil do finále poháru UEFA, které se hrálo v Dánské Kodani a jeho soupeĜem mČl být opČt anglický klub a to Arsenal Londýn. Toto finále bylo doprovázeno masovými nepokoji, kde se Angliþané spojili a dychtili po pomstČ za zabité pĜíznivce Leedsu.
Britské státní orgány mají na potírání diváckého násilí nČkolik vzájemnČ provázaných zákonĤ. Jedná se pĜedevším o zákon z roku 1986, který umožĖuje soudu uložit výtržníkĤm zákaz vstupu na fotbalové stadiony. Dále zákon o diváctví z roku 1989 umožĖuje soudu zakázat vycestování ze zemČ v dobČ zápasĤ v zahraniþí. V roce 1991 pĜichází zákon o fotbalových trestných þinech, který umožĖuje postihnout 3 nové pĜestupky v souvislosti s projevy chuligánství. Jedná se o vhazování pĜedmČtĤ na hrací plochu þi úþastníky hry, podílení se na rasových útocích þi rasistických chorálech bČhem fotbalového zápasu nebo vniknutí na hrací plochu bez povolení. V roce 1999 pĜišel do platnosti zákon o fotbalovém výtržnictví. Tento zákon umožĖuje problémovým
Pokud se jedná o zápas hraný v zahraniþí je trestaný výtržník povinen odevzdat cestovní pas.
Obr. 4 Pobodaný fanoušek Leedsu United v Istambulu, zdroj, www.ntvmsnbc.com.tr
Jak již bylo zmínČno, angliþtí fotbaloví chuligáni jsou problémoví i na mezinárodní úrovni aĢ už se jedná o utkání reprezentace þi pohárové zápasy.
Angliþané cítí možnost, slabších proti-chuligánských zákonĤ v ostatních zemích a jednou si „zaĜádit ven“. Velký vliv na jejich agresivní chování má znaþná konzumace alkoholu, a tím i odstranČní i tČch posledních zábran. Velkými rivaly AngliþanĤ (zejména pĜi utkáních reprezentace) jsou chuligáni NČmecka. PĜi zápasech tČchto mužstev jsou k vidČní rozsáhlá bezpeþností opatĜení.
V souþasnosti je stále slyšet, jak se Anglie se svojí „britskou nemocí“
vypoĜádala pomocí pĜísného prosazování proti-chuligánských zákonĤ. Navenek se možná zdá, že jsou anglické fotbalové stadióny bezpeþné a divácké násilí je zde skoro nemyslitelné. Jedním z faktorĤ jsou samozĜejmČ velmi silná bezpeþnostní opatĜení, profesionální poĜadatelská služba, kamerové systémy, rychlé a pĜísné soudy atd., ale fenomén chuligánství se ani z anglických stadiónĤ nevytratil, spíše se pĜenesl do ulic, okolí stadiónĤ, na vlaková nádraží atd. Tento problém stále pĜetrvává a boj s ním ještČ není u konce. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s.37 – 73)
2.1.2. NČmecko
NČmeþtí fotbaloví chuligáni jsou známí jako hlavní rivalové anglických fotbalových chuligánĤ. První projevy fotbalového chuligánství jsou v NČmecku datovány do 70. let a v 80. a 90. letech 20. století byly již bČžným jevem. Jeden z prvních stĜetĤ mezi nČmeckými a anglickými chuligány se odehrál v roce 1987 v Düsseldorfu. Jedny z prvních organizovaných gangĤ v NČmecku vznikly v 70. letech pĜi fotbalových klubech FC Köln a Schalke. V 80. letech 20. století vznikla další chuligánská skupina tzv. Borussenfront, která vznikla pĜi klubu Borussia Dortmund, þítala cca 150 osob a ve své dobČ byla považována za nejobávanČjší skupinu fotbalových chuligánĤ. Zanikla v roce 1988, kdy bylo uvČznČno tvrdé jádro gangu.
Chuligánská scéna v NČmecku je velmi þasto spojována s extrémnČ pravicovými postoji, ale vyskytují se zde i levicovČ orientované gangy napĜ. pĜi fotbalovém klubu Sant Pauli. Na mezinárodní úrovni, zejména pĜi zápasech nČmecké reprezentace, vyvolávají nČmeþtí chuligáni velké násilnosti, napĜ. pĜi MS þi ME. BČhem MS ve Francii v roce 1998 byl pĜi výtržnostech nČmeckých chuligánĤ pĜed zápasem NČmecko – Jugoslávie v Lensu velmi tČžce zranČn francouzský policista. Hlavní aktér útoku byl odsouzen na 10 let odnČtí svobody. V souþasné dobČ jsou projevy diváckého násilí v NČmecku brány jako velký spoleþenský problém a proti skupinám fotbalových chuligánĤ je veden velmi tvrdý boj ze strany bezpeþnostních složek a nČmeckého fotbalového svazu. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s. 77 – 82)
Obr. 5 Chuligáni NČmecka pĜi stĜetu s Angliþany v roce 2008 v BerlínČ, zdroj, www.reuters.com
2.1.3. Itálie
Italský fotbal a fandČní s ním spojené má dlouhou tradici a tČší se velké oblíbenosti. Na zaþátku 80. let byli italští fotbaloví chuligáni velmi úzce spojeni se subkulturou skinheads. V tehdejší dobČ byli chuligáni a skinheadi hlavnČ ve velkých mČstech jako bylo Miláno nebo ěím. Mezi tČmito mČsty panovala vždy velká rivalita a nenávist a pĜi fotbalových zápasech jejich týmĤ docházelo k výtržnostem. Italská fanouškovská scéna rozdČluje své fanoušky na tzv. tifosi a radikálnČjší skupiny tzv.
ultras, mezi kterými se nachází fotbaloví chuligáni.
Ultras skupiny se hlavnČ zamČĜují na vytváĜení atmosféry bČhem fotbalových zápasĤ. Itálie je známá uskuteþĖováním pĜedem promyšlených choreografií, na kterých se úþastní nČkolik tisíc pĜíznivcĤ. Ke tvorbČ tČchto choreografií se velmi þasto používají velké sektorové vlajky, barevné kartony sestavené do obrazcĤ a v neposlední ĜadČ používání pyrotechniky. Italské ultras skupiny mají velmi þasto tyto choreografie sponzorovány pĜímo od klubu, se kterým jsou fanoušci ve velmi blízkém kontaktu. V nČkolika posledních letech lze v Itálii zaznamenat nový trend chuligánství, a jako obČti bývají þasto špatnČ hrající fotbaloví hráþi, funkcionáĜi klubu.
DĤvodem tČchto útokĤ bývají špatné výsledky klubu, pĜestup oblíbeného hráþe nebo trenéra.
Obr. 6Sektorová choreografie v podání Ultras AC Milan,
zdroj, www.serieamania.net
Pro italskou scénu je typické, že chuligánské skupiny spojují fotbal a politiku, velmi þasto tak na fotbalových zápasech dochází k propagaci politických názorĤ.
Politická orientace jednotlivých ultras skupin je zpravidla extrémnČ pravicovČ þi levicovČ zamČĜená. Tyto skupiny mají mnohdy i nČkolik set þlenĤ. V souþasné dobČ jsou projevy chuligánství a diváckého násilí jak na stadionech, tak i v ulicích mČst velkým problémem italského fotbalu. PravidelnČ dochází k bitkám s policií, demolování okolí stadionu a ke rvaþkám mezi fanoušky. Proti tomuto se snaží velmi tvrdČ bojovat italská vláda a zakazuje výjezdy fanouškĤ nČkterých klubĤ, jejichž pĜíznivci se dopouštČjí výtržností. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s. 82 – 85)
2.1.4. ŠpanČlsko
Fotbalové ŠpanČlsko je pokládáno za zemi, kde se projevy diváckého násilí þi chuligánství vĤbec nevyskytují a pokud ano, tak v minimální míĜe. NejvČtší organizované skupiny fanouškĤ, které pravidelnČ doprovázejí svĤj tým na hĜištČ soupeĜe, vznikly pĜi velkých španČlských klubech FC Barcelona a Real Madrid. Mezi tČmito velkokluby panuje znaþná rivalita a pouhý pĜestup hráþe z Barcelony do Realu a obrácenČ je brán ze strany fanouškĤ jako velká zrada.
Obr. 7 Fanoušci FC Barcelona, zdroj, www.fcbarcelona.cz
Z hlediska politizace fotbalového chuligánství je zajímavé, že nČkteĜí barcelonští chuligáni jsou propojeni se španČlskou poboþkou Combat 18 a napadají napĜ. levicové pĜíznivce La CorunČ i sharp a red-skinheady. Specifickou roli v politizaci fotbalu má klub Atletico Bilbao, který je þástí svých pĜíznivcĤ brán jako
„spolubojovník“ za baskickou nezávislost. Orientace jeho militantních pĜíznivcĤ je zpravidla levicová a antifašistická. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s.85 - 86)
2.1.5. Nizozemí
V 70. letech 20. století byli holandští chuligáni jako první konfrontováni s anglickými. K této konfrontaci došlo v roce 1974 pĜi zápase poháru UEFA, které se hrálo v Rotterdamu. Rotterdamský Feyenoord se utkal s anglickým mužstvem Tottenham, jehož pĜíznivci vyvolali rozsáhlé nepokoje, a tím inspirovali chuligány v Nizozemí. Dle výsledkĤ jednoho z výzkumĤ vyplývá, že pĜi vČtšinČ holandských fotbalových klubĤ lze nalézt 230 až 270 velmi radikálních hooligans a další 2.000 lze brát jako potencionální fotbalové chuligány.
Obr. 8 Chuligáni Ajaxu Amsterdam pĜi útoku na sektor fanouškĤ soupeĜe, zdroj: www.hardekernrotterdam.web-log.nl
Mezi kluby s nejvČtším chuligánským zázemím patĜí Ajax Amsterdam, Feyenoord Rotterdam a P.S.V. Eidhoven. K nejvČtším stĜetĤm mezi chuligány dochází pĜedevším na zápasech nejvyšší holandské ligy. NejvČtší nenávist panuje mezi celky Ajaxu a Feyenoordu. DĤkazem toho je i velký pĜedem domluvený stĜet obou táborĤ
odehrál u dálniþního odpoþívadla a výsledkem bylo nČkolik zdemolovaných þi zapálených vozidel a zabití hlavního pĜedstavitele chuligánské skupiny Ajaxu Amsterdam. Souþasná chuligánská scéna v Nizozemí je velmi silná a vláda musí vynakládat nemalé prostĜedky na potlaþování diváckého násilí a boje s ním. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s. 89)
2.1.6. Francie
Na rozdíl do ostatních Evropských zemí, jako je napĜíklad NČmecko, Nizozemí þi Itálie, je chuligánská scéna ve Francii minimální. Je sice pravdou, že jeden z prvních konfliktĤ spojený s diváckým násilím se odehrál právČ ve Francii. Byl to souboj odvČkého rivala Francie, a to Anglie. Tento se odehrál v roce 1974 v PaĜíži a to na úrovni evropských pohárĤ, kdy se stĜetli týmy Lyon a Leeds United. Angliþtí pĜíznivci Leedsu napadli francouzské fandy a policii. VČtšinu incidentĤ v dobČ moderního fotbalu na území Francie mČli vČtšinou na svČdomí právČ Angliþané.
V osmdesátých letech se i ve Francii zaþaly utváĜet organizované skupiny fanouškĤ, mezi kterými bylo možno najít jak „ultras“ fanoušky, tak i fotbalové chuligány. V souþasné dobČ patĜí mezi nejobávanČjší fotbalové chuligány pĜíznivci Paris Saint Germain a Olympique Marseille. SamozĜejmČ mĤžeme najít chuligánské skupiny i pĜi dalších vČtších fotbalových klubech francouzské ligy.
Na mezinárodní úrovni jsou francouzští fanoušci bezproblémoví a podpora svého reprezentaþního mužstva je vČtšinou ve velmi pĜátelské atmosféĜe, ale s velkým povzbuzováním v ochozech. Francouzská fanouškovská scéna je silnČ ovlivnČna italským stylem povzbuzování, a to používáním velkých choreografii, pyrotechniky a chorálĤ. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s.89 – 90)
2. 2. Východní Evropa
Projevy diváckého násilí vyvolávané skupinami fotbalových chuligánĤ lze v postkomunistické þásti Evropy sledovat ve vČtším rozsahu až v období devadesátých let 20. století. Násilné incidenty bČhem sportovních utkání nČkdy i s tragickými následky mĤžeme v této þásti Evropy sledovat i v sedmdesátých a osmdesátých letech.
V tomto období však nelze mluvit o fenoménu fotbalového chuligánství.
K násilnostem docházelo spontánnČ, až na výjimky neexistovaly žádné chuligánské skupiny. V tomto období se tedy nedá hovoĜit o fenoménu diváckého násilí. Je však tĜeba zdĤraznit, že prostĜednictvím fotbalových výtržností byly v nČkterých zemích s vícenárodním obyvatelstvem ventilovány etnické problémy, které eskalovaly po pádu komunismu.
V prĤbČhu devadesátých let pĜichází první vlna fotbalového chuligánství do post komunistických zemí. Jako vzor mČly západoevropské chuligány, pĜedevším anglické chuligány a italské tifosi. Fotbalové chuligánství se ve vČtšinČ východoevropských státĤ stalo velmi rychle masovČ rozšíĜeným fenoménem. BČhem devadesátých let 20. století dochází k rapidnímu nárĤstu pĜípadĤ diváckého násilí v souvislosti s fotbalovými zápasy, které si nezĜídka vyžádali i velmi vážná zranČní þi obČti na životech. ( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s.95 – 96)
2.2.1. Polsko
Fenomén diváckého násilí je v Polsku velmi rozšíĜen, což je dáno pĜedevším tím, že organizované skupiny fotbalových chuligánĤ nejsou záležitostí pouze u velkých a populárních klubĤ, ale vznikají i u menších klubĤ v nižších soutČžích.
Tyto gangy chuligánĤ nevznikají jen pĜi fotbalových klubech, ale i pĜi basketbalových týmech, a pro Polsko jsou typické i gangy, které jsou pĜi plochodrážních klubech.
NejþastČjší formy projevu polských fotbalových chuligánĤ jsou útoky na soupeĜĤv tábor fanouškĤ pĜes hrací plochu þi pĜímo incidenty na hrací ploše, napadání znepĜátelených chuligánĤ v místech jejich srazu pĜed cestou na utkání svého klubu, pĜed jejich sektory þi útoky bČhem cesty na fotbalový zápas (velmi þasté je kamenovaní projíždČjícího vlaku, kde se nachází chuligáni znepĜáteleno klubu).
Obr. 10 Polští chuligáni pĜi prolamování ochranného plotu, zdroj, www.nowosci.com.pl
ěada chuligánských akcí a útokĤ je pĜedem dĤkladnČ naplánovaná.
V objektech stadiónu jsou napĜíklad ukryté zbranČ, pĜedem napilované oplocení (usnadnČní jejich prolomení). Velmi þasto jsou používáni špehové, kteĜí monitorují pohyb nepĜátelských chuligánĤ, a hlásí jejich polohu, poþet a bojeschopnost.
SamozĜejmČ i v Polsku probíhá velmi silný tlak bezpeþnostních složek na boj proti diváckému násilí. To zapĜíþinilo, že v posledních letech se i v Polsku využívá princip
pĜedem domluvených stĜetĤ mezi chuligánskými skupinami (tzv. „ustavki“). I mezi polskými chuligány je snaha vytlaþit i z domluvených stĜetĤ zbranČ, které jsou mezi chuligány v Polsku velmi oblíbené, což je dĤsledkem þastých smrtelných zranČní pĜi vzájemných stĜetech. Nejhorší povČst v používání zbraní mají bezesporu chuligáni celku Cracovia Krakov, kteĜí mají ve velké oblibČ nože a nebojí se použít dokonce maþety a sekery.
NapĜíklad 9.6.2003 napadl osamocený chuligán Cracovie (vyzbrojený dvČma maþetami) pĜíznivce Wisly Krakov pĜed utkáním jejich celku s týmem z Wodzislavi.
TČžce zranil policistu a jednoho fanouška. (Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s. 98) Jen bČhem sezóny 2002/2003 polské fotbalové ligy došlo v dĤsledku bitek fotbalových chuligánĤ ke þtyĜem úmrtím. VČk mrtvých se pohyboval v rozmezí 16-24 let.
Obr. 11 Chuligáni Cracovie Krakow pĜi pálení šál a vlajek soupeĜe, zdroj, www.arkowcy.pl
Polským specifikem je velmi rozšíĜené navazování pĜátelských družeb (tzv.
„zgod“) mezi chuligánskými skupinami z rĤzných, þasto znaþnČ geograficky vzdálených mČst. Jejich úþelem je vzájemná podpora pĜi stĜetech s nepĜátelskými chuligánskými gangy. K nejznámČjším takto utvoĜených koalicí patĜí spojenectví mezi chuligány celkĤ Lech PoznaĖ – Arka Gdyni – Cracovia Krakov, Legia Varšava – Pogon ŠtČtín, Wisla Krakov – ýechie GdaĖsk – ĝlask Wroclav. NejvČtší rivalita mezi chuligány panuje u Legie Varšava a Lechu PoznaĖ. Další velká rivalita je mezi krakovskými kluby Wisla a Cracovia.
BČhem zápasĤ polské fotbalové reprezentace mezi chuligány není udržován žádný smír, tyto zápasy jsou tedy další možností pro vyvolávání dalších násilných incidentĤ. Tragicky napĜíklad skonþilo kvalifikaþní utkání na ME 2000 v Ĝíjnu roku 1998 mezi celky Polska a Lucemburska. PĜed zaþátkem zápasu došlo k násilnostem mezi nČkolika stovkami polských chuligánĤ. Výsledkem tČchto stĜetĤ a bitek byli dva tČžce zranČní pĜíznivci klubu Cracovia Krakov.
Polští chuligáni se také projevují násilnČ pĜi zápasech svých klubĤ na mezinárodní úrovni pĜi úþasti v evropských pohárech. Pozornost pĜedevším vzbudil incident z Ĝíjna 1998, kdy pĜi utkání poháru UEFA mezi týmy Wisla Krakov a AC Parma byl zranČn hráþ italského klubu Dino Baggio, a to vhozeným nožem z hledištČ.
Wisla kvĤli tomuto incidentu byla vylouþena na jednu sezónu z evropských pohárĤ.
( Mareš, Smolík, Suchánek, 2004 s.96 - 100) 2.2.2. Slovensko
PĜed rokem 1989 byly projevy diváckého násilí pozorovány zejména u fanouškĤ Slovanu Bratislava a Spartaku Trnava, a to hlavnČ pĜi zápasech jejich týmu s pražskými kluby. První chuligánské gangy se zaþaly utváĜet až v polovinČ devadesátých let 20. století. Jednalo se pĜedevším o: Rebels Košice (1994), Bulldogs 95 Nitra (1995) Red Black Warriors pĜi Spartaku Trnava (1997) a pĜi Slovanu Bratislava vznikly gangy Belasí Fanatici a Tiežfanúšikovia. Chuligáni nČkterých slovenských klubĤ mají pĜátelské družby mezi chuligány þeských klubĤ a to pĜedevším již zmínČná družba Brno – Slovan Bratislava a Spartak Trnava – Baník Ostrava. Specifickou skupinou jsou na Slovensku fanoušci DAC Dunajská Streda, kde tito reprezentují maćarskou menšinu. PĜi svých zápas pravidelnČ vyvČšují maćarské vlajky, což u drtivé vČtšiny slovenských chuligánĤ vyvolává otevĜené nepĜátelství a nenávist k fanouškĤm zmínČné DAC Dunajské Stredy.
K diváckému násilí dochází pĜevážnČ pĜi vzájemných zápasech celkĤ Slovan Bratislava – Spartak Trnava, Trnava – Nitra, Slovan – Košice, Trnava – Košice.
