I. UMĚLECKÝ TEXT
„To přece není práce pro poctivého obchodního kapitána, pane. J. van Toch není žádný prokletý dobrodruh, pane. Ne, pane.“ A tak dále; moře je veliké a oceán času nemá hranic; plivej do moře, člověče, a ono se nevzedme, spílej svému osudu, a nepohneš jím;
a tak po mnoha přípravách a okolcích jsme konečně u toho, že kapitán holandské lodi Kandong Bandoeng J. van Toch vzdychaje a klna slézá do člunu, aby vystoupil v kampongu na Tana Masa a jednal s opilým křížencem mezi Kubu a Portugalcem o některých obchodních záležitostech.
„Sorry, Captain,“ řekl konečně kříženec mezi Kubu a Portugalcem, „ale tady, na Tana Masa, žádné mušle nerostou. Ti špinaví Batakové,“ děl s nesmírnou ošklivostí, „žerou i medúzy; jsou víc ve vodě než na zemi, ženské tu smrdí rybinou, to si nemůžete
představit - co jsem to chtěl říci? Aha, vy jste se ptal na ženské.“
„A není tu někde kousek břehu,“ ptal se kapitán, „kde tihle Batakové nelezou do vody?“
Kříženec mezi Kubu a Portugalcem vrtěl hlavou. „Není, pane. Leda Devil Bay, ale to pro vás nic není.“
„Proč?“
„Protože... tam nikdo nesmí, pane. Mám vám nalít, kapitáne?“
„Thanks. Jsou tam žraloci?“
„Žraloci a vůbec,“ mumlal kříženec. „Špatné místo, pane. Batakové by neradi viděli, kdyby tam někdo lezl.“
„Proč?“
„...Jsou tam čerti, pane. Mořští čerti.“
„Co je to mořský čert? Ryba?“
„Žádná ryba,“ namítal vyhýbavě kříženec. „Prostě čert, pane. Podmořský čert.
Batakové mu říkají tapa. Tapa. Oni tam prý mají své město, ti čerti. Mám vám nalít?“
„A jak vypadá... ten mořský čert?“
Kříženec mezi Kubu a Portugalcem pokrčil rameny. „Jako čert, pane. Já ho jednou viděl... totiž jenom jeho hlavu. Vracel jsem se po člunu od Cape Haarlem... a najednou to přede mnou vystrčilo z vody takovou palici.“
„No a? Čemu je to podobné?“
„Kotrbu to má... jako Batak, pane, ale docela holou.“
„Nebyl to opravdu Batak?“
„Nebyl, pane. Na tom místě žádný Batak přece nevleze do vody. A pak... ono to na mne mrkalo spodními víčky; pane.“ Kříženec se otřásl hrůzou. „Spodními víčky, která sahají přes celé oko. To je tapa.“
II. NEUMĚLECKÝ TEXT
Franzův postmoderní guláš Válka s mloky stojí za vidění
Prezidentský kandidát Vladimír Franz zkomponoval operu Válka s mloky pro Národní divadlo už před osmi roky, její první uvedení ale připadlo až na poslední den před prezidentskými volbami. Je to představení, které stojí za to, ačkoliv jeho úspěch bude záviset spíš na zvládnutém marketingu.
Je to opera. Tak ne, je to muzikál. Možná satira na současnou společnost. Nebo jen fígl, jak přilákat mladší publikum?
Vzhledem k předloze se asi nelze divit, že diváka nové opery Válka s mloky v Národním divadle napadá všelicos, až nakonec zůstane u toho, že jde o divoký kříženec žánrů a stylů. Však už stejnojmenný román Karla Čapka z roku 1936 byl znepokojivou směsí fikce, politiky, společenského komentáře a apokryfních vizí. Když se takové látky ujme tým zběhlý ve vážné hudbě, divadle, reklamě, filmu a ještě navíc se smyslem pro bizarnost, vznikne zhruba to, čemu Němci říkají kunterbunt.
Ve Válce s mloky se ale páté přes deváté nemele, naopak napětí mezi obrazem a zvukem je od začátku nastolené velmi precizně. V předehře orchestr naladí zlověstný prorocký tón, umocněný perkusivními údery, čímž jako by předjímal nevyhnutelný konflikt. Ale pak se zvedne opona a jsme na plážovém letovisku v Louisianě, kde si místní ožralové říkají o další rum, zatímco v pozadí hučí herní automaty.
Je to ovšem podivuhodné letovisko: mezi psy a dětmi totiž v písku vesele poskakují obří mloci se svítícíma rudýma očima a nad nimi těkají kužely světel jako z vězeňského tábora……….
III. OTAZKY I.
-zařaď dílo Karla Čapka do kontextu světové literatury -zařaď jeho dílo do kontextu české meziválečné literatury -krátce pohovoř o jeho novinářské činnosti
-krátce pohovoř o jeho dramatické tvorbě -krátce pohovoř o jeho románové tvorbě
-charakterizuj dílo Válka s mloky ( doba vzniku, druh, žánr,kompozice, forma vyprávění, využití publicistického stylu)
-charakterizuj hlavní postavy díla ( kapitán van Toch, G. H. Bondy, pan Povondra, mloci ) -kým byla inspirována postava kapitána van Tocha
-jaký je námět a téma díla, před čím dílo varuje -z jaké části díla je ukázka
-charakterizuj jazyk ukázky ( spisovnost, nespisovnost,slovní druhy, využití cizích jazyků) -jakou roli hrají v ukázce přímé řeči, posuď správnost jejich psaní
-najdi v textu místo, kde je oslovován čtenář
II.
-jaká je souvislost mezi uměleckým a neuměleckým textem -jaký slohový postup je v ukázce užit
-co je pravděpodobným cílem neuměleckého textu
-o jaký styl a pravděpodobný žánr se jedná, z jakého zdroje může ukázka být -jedná se o úplný text nebo jenom jeho část
-na jaké aspekty se ukázka zaměřuje
-jaký je jazyk ukázky, vyhledej cizí slova a vysvětli je
-zamysli se, z jakého důvodu mohlo dojít k posunu místa a času v této opeře, před čím může dílo varovat
