Posudek oponenta diplomové práce

(1)

nám. T. G. Masaryka 275 762 72 Zlín

Posudek oponenta diplomové práce

Jméno studenta: Bc. Lukáš Klusáček

Studijní program: N 2808 Chemie a technologie materiálů Studijní obor: Inženýrství polymerů

Zaměření (pokud se obor dále dělí):

Ústav: Inženýrství polymerů

Vedoucí diplomové práce: doc. Ing. Jarmila Vilčáková, Ph.D.

Oponent diplomové práce: Ing. Martin Stěnička, Ph.D.

Akademický rok: 2011/2012 Název diplomové práce:

Dielektrická spektroskopie polymerních nanokompozitů na bázi uhlíkových nanotrubiček

Hodnocení diplomové práce s využitím klasifikační stupnice ECTS:

Kritérium hodnocení Hodnocení dle ECTS

1. Splnění zadání diplomové práce A - výborně

2. Formální úroveň práce, včetně jazykového zpracování

C - dobře 3. Množství, aktuálnost a relevance použitých

literárních zdrojů

B - velmi dobře

4. Popis experimentů a metod řešení C - dobře

5. Kvalita zpracování výsledků C - dobře

6. Interpretace získaných výsledků a jejich diskuze B - velmi dobře

7. Formulace závěrů práce B - velmi dobře

Předloženou práci doporučuji k obhajobě a navrhuji hodnocení

B - velmi dobře

Posudek oponenta diplomové práce Strana 1/3

Verze 20110510

(2)

Komentáře k diplomové práci:

Předkládaná diplomová práce výše uvedeného názvu se zabývá přípravou a měřením dielektrických vlastností polymerních nanokompozitů na bázi uhlíkových nanotrubiček.

Diplomová práce je napsána v celkovém rozsahu 79 stran a obsahuje 36 grafů, 16 obrázků a 7 tabulek. Hlavní cíle prezentované práce definované z jejího zadání lze shrnout následovně:

- vypracování literární rešerše na dané téma;

- měření impedance, dielektrické konstanty a ztrátového úhlu v závislosti na frekvenci;

- popis chování polymerních kompozitů ve stejnosměrném a střídavém elektrickém poli.

Z formálního hlediska práce začíná abstraktem (v českém a anglickém jazyce). Následuje obsah a krátký úvod. Hlavní část práce je rozdělena na teoretickou a praktickou část. Po shrnutí dosažených výsledků následují seznam použité literatury, symbolů a zkratek, obrázků, tabulek a příloh.

První kapitola teoretické části pojednává o kompozitních materiálech, jejich rozdělení, používaných materiálech. Druhá část je věnována elektrostatice, kdy jsou nejprve zadefinovány základní pojmy, následně chování materiálů v elektrickém poli.

Praktická část práce začíná stanovením cílů práce. Následuje představení použitých materiálů, měřícího zařízení a příprava kompozitních materiálů. V další části jsou potom prezentovány a diskutovány získané výsledky.

Po detailním prostudování mám k předkládané práci několik připomínek odrážející se na jejím celkovém hodnocení:

- stanovené cíle práce byly naplněny v plném rozsahu;

- kvalita práce strádá slabší formální úrovní (překlepy, několik formátů totožného symbolu, nejednotná forma v psaní rovnic, chybějící provázanost obrázků s textem, posloupnost v číslování citací (viz. úvod), chybějící seznam grafů, chyby v anglickém abstraktu);

- vzhledem k množství dostupné literatury, byť psané v anglickém jazyce, by měl být omezen počet internetových zdrojů;

- chybí podrobnější charakterizace použitých materiálů, důvod jejich volby a také důvod použití rovnic na straně 41 není zřejmý;

- k lepší orientaci ve výsledcích by jistě přispělo vynesení frekvenčních závislostí relativní permitivity a ztrátového úhlu do společného grafu, zejména pokud se srovnávají jeden či dva materiály. V případě "rozeskákaných" výsledků bych zvážil jejich prezentaci v původní podobě (viz. graf č. 2 a další). Řazení grafů by mělo odpovídat jejich diskuzi (str. 45). Na této úrovni práce bych také očekával vyšší grafickou úroveň formátu os;

- nesouhlasím, že hodnota vodivosti neplněného vzorku lPE lisovaného má udávanou hodnotu vodivosti (str. 44). K určení kritického plnění by bylo vhodné rozšířit škálu koncetrací o alespoň další dvě koncentrace;

- závěry práce korespondují s výsledky měření.

Verze 20110510

(3)

Otázky oponenta diplomové práce:

1. Jak byste vysvětlil fluktuace hodnot na počátku a ke konci měřeného frekvenčního rozsahu na grafu závislosti relativní permitivity (str. 48)?

2. Čím si vysvětlujete rozdíl v hodnotě perkolačního prahu u kompozitního materiálu (polyetylen/uhlíkové nanotuby) při lisování za studena (0,7 hm.%) a za tepla (0,5 hm.%)?

3. Kolikrát a jakým způsobem (opakovaně na stejném vzorku, či na více vzorcích) byla změřena stejnosměrná vodivost?

4. Uveďte možné aplikační využití navržených kompozitních materiálů.

V Zlíně dne 30. května 2012

podpis oponenta diplomové práce

Verze 20110510