Hlavní práce4429_xulmh01.pdf, 1.4 MB Stáhnout

(1)

VYSOKÁ ŠKOLA EKONOMICKÁ V PRAZE Fakulta národohospodá ř ská

Katedra práva

M ě stský ú ř ad:

p ů sobnost, organizace a č innost

(na p ř íkladu m ě sta Č ernošice)

Diplomová práce

Autor: Hana Ulmanová

Vedoucí diplomové práce: JUDr. Karel Svoboda, CSc.

Rok: 2006

(2)

Prohlašuji, že diplomovou práci na téma

“M ě stský ú ř ad:

p ů sobnost, organizace a č innost (na p ř íkladu m ě sta Č ernošice)“

jsem vypracovala samostatn ě a s použitím uvedené literatury a podkladových materiál ů .

V Praze, dne 15. prosince 2006 Hana Ulmanová

(3)

D ě kuji panu JUDr. Karlu Svobodovi, CSc. za velmi

pozorné vedení mé diplomové práce.

(4)

Annotation

My diploma thesis deals with some fundamental aspects of functioning of the municipal offices. Municipalities are fundamental self-governing territorial units. The so- called join model of public administration is applied in the Czech Republic; it means that municipalities also exercise the state administration in delegated competence in addition to their own competencies. As a result of the second stage of the territorial public administration reform municipalities with authorised municipal office and municipalities with extended powers were created. The aim of the thesis is to analyse a role, functioning and organisation of the municipal office of municipalities with extended powers. Some methods how to improve their working are also mentioned. I have chosen the Municipal office of town Černošice in order to describe this topic in detail.

Anotace

Diplomová práce se zabývá některými základními aspekty fungování městských úřadů. Obce jsou základními územně samosprávnými celky. V České republice je užíván tzv. smíšený model veřejné správy. To znamená, že obce kromě vlastní samosprávy vykonávají také státní správu v přenesené působnosti. Výsledkem druhé fáze reformy veřejné správy bylo vyčlenění obcí s pověřeným obecním úřadem a obcí s rozšířenou působností. Cílem diplomové práce je provést analýzu postavení, působnosti a organizační struktury městského úřadu obce s rozšířenou působností včetně přiblížení jeho činnosti.

Zmíním se také o metodách, které napomáhají zlepšovat činnost městského úřadu. Zvolila jsem Městský úřad Černošice jako konkrétní příklad pro zpracování vybraného tématu.

(5)

OBSAH

ÚVOD ... 2

1. POSTAVENÍ MĚSTSKÉHO ÚŘADU ... 4

1.1.CHARAKTERISTIKA ORGÁNŮ MĚSTA... 4

1.1.1. Zastupitelstvo města ... 4

1.1.2. Rada města ... 10

1.1.3. Starosta ... 13

1.1.4. Městský úřad Černošice ... 14

1.1.5. Další orgány města Černošice... 15

1.2.VZTAHY MEZI MĚSTSKÝM ÚŘADEM A DALŠÍMI ORGÁNY MĚSTA... 17

2. PŮSOBNOST MĚSTSKÉHO ÚŘADU ... 23

2.1.SAMOSTATNÁ PŮSOBNOST MĚSTSKÉHO ÚŘADU... 23

2.1.1. Samostatná působnost MěÚ Černošice ... 24

2.2.P^ŘENESENÁ PŮSOBNOST MĚSTSKÉHO ÚŘADU... 25

2.2.1. Přenesená působnost MěÚ Černošice ... 26

2.2.2. Veřejnoprávní smlouvy... 34

2.2.3. Příspěvek na výkon státní správy ... 35

3. ORGANIZAČNÍ STRUKTURA MĚSTSKÉHO ÚŘADU ... 41

3.1.ORGANIZAČNÍ TEORIE – ORGANIZAČNÍ MODELY VE VEŘEJNÉ SPRÁVĚ... 41

3.2.ORGANIZAČNÍ STRUKTURA M^ĚSTSKÉHO ÚŘADU Č_ERNOŠICE... 42

3.3.ZAMĚSTNANCI M^ĚSTSKÉHO ÚŘADU Č_ERNOŠICE... 49

4. ČINNOST MĚSTSKÉHO ÚŘADU ... 59

4.1.STAVEBNÍ ÚŘAD Č_ERNOŠICE... 59

4.1.1. Působnost, právní úprava a charakteristika činnosti Stavebního úřadu Černošice... 59

4.1.2. Organizační struktura a organizace práce Stavebního úřadu Černošice... 62

4.1.3. Povolování stavební činnosti... 65

4.1.4. Analýza činnosti Stavebního úřadu Černošice ... 72

4.1.5. Nový stavební zákon ... 81

4.2.METODY ZLEPŠOVÁNÍ ČINNOSTI MĚSTSKÝCH ÚŘADŮ... 83

ZÁVĚRY ... 91

PŘEHLED POUŽITÝCH ZKRATEK ... 96

SEZNAM POUŽITÉ LITERATURY A DALŠÍCH PRAMENŮ... 97

PŘEHLED TABULEK, GRAFŮ A OBRÁZKŮ... 100

SEZNAM PŘÍLOH... 101

(6)

ÚVOD

Městský úřad Černošice je jedním z orgánů malého města Černošice, které leží v zázemí hlavního města Prahy a mezi jehož občany patřím i já. Během několika posledních let jsem si začala uvědomovat, že pro velkou část obyvatel města Černošice Městský úřad Černošice představuje permanentní terč kritiky. Tento postoj je částečně pochopitelný, neboť lidé v první řadě vnímají, jak jsou uspokojovány jejich vlastní potřeby, a v silách orgánů města Černošice včetně Městského úřadu není vyřešit vždy záležitosti na lokální úrovni ke spokojenosti všech občanů. Nebýt mého studia regionalistiky a veřejné správy na Národohospodářské fakultě Vysoké školy ekonomické v Praze, které mi značně rozšířilo okruh znalostí v oblasti veřejné správy, nejspíše bych laický postoj obyvatel města Černošice sdílela. Nyní si ale kladu otázku, zda je možné fungování Městského úřadu Černošice takto jednostranně hodnotit.

Myslím, že na daný stav je nutné nahlížet v širších souvislostech. Po listopadu 1989 byl v České republice započat proces transformace systému veřejné správy. Jedním z prvních kroků na cestě ke znovuzavedení demokratických základů a principů veřejné správy se stalo obnovení postavení obcí na samosprávných principech. Další významnou změnou uskutečněnou v rámci probíhající reformy veřejné správy, jež se dotkla obecního zřízení, bylo ukončení činnosti okresních úřadů k 31. 12. 2002. V návaznosti na tento krok byly nově vyčleněny tzv. obce s rozšířenou působností. Právě na obecní úřady obcí s rozšířenou působností přešla podstatná část působnosti bývalých okresních úřadů. Mezi obce s rozšířenou působností se řadí také město Černošice.

Dosud uvedené skutečnosti mě přivedly k výběru tématu, kterým bych se chtěla podrobněji zabývat. Rozhodla jsem se ve své diplomové práci zpracovat problematiku obecního úřadu obce s rozšířenou působností a jako konkrétní příklad jsem zvolila Městský úřad Černošice.

Cílem mé diplomové práce je provést analýzu postavení, působnosti a organizační struktury Městského úřadu Černošice jako obecního úřadu obce s rozšířenou působností včetně přiblížení jeho činnosti, která vyústí ve zhodnocení fungování Městského úřadu Černošice za stávajících podmínek. Neopomenu zdůraznit pozitivní a negativní aspekty činnosti Městského úřadu Černošice.

Nutným předpokladem pro zpracování diplomové práce bylo získání vhodných podkladových materiálů. Čerpala jsem především z platných právních předpisů. S názory

(7)

odborníků na zpracovávanou tématiku jsem se seznámila v odborných knižních publikacích. Jako vhodný způsob, kterým lze získat aktuální stav a novinky v té které oblasti, se mi osvědčilo studium odborných časopisů. Využila jsem také dat, která jsou zveřejňována prostřednictvím internetu. Cenným přínosem mi bylo seznámení se s obsahem interních materiálů Městského úřadu Černošice, ale i některých ústředních správních úřadů. Řadu zajímavých skutečností jsem se dozvěděla při mých osobních jednáních s tajemníkem a dalšími zaměstnanci Městského úřadu Černošice. Vzhledem k tomu, že v Černošicích bydlím a zajímám se o místní dění, mohla jsem využít také vlastní znalost zdejších poměrů.

Téma diplomové práce je zpracováno ve čtyřech kapitolách. První kapitola stručně charakterizuje jednotlivé orgány města Černošice a dále je v ní vymezeno postavení Městského úřadu Černošice mezi těmito orgány. Další kapitola je zaměřena na působnost městského úřadu, odděleně je zde zpracována oblast samostatné a přenesené působnosti Městského úřadu Černošice. Organizační strukturou Městského úřadu a strukturou jeho zaměstnanců se zabývám ve třetí kapitole. V poslední kapitole se pokusím čtenáři přiblížit činnost Městského úřadu Černošice. Učiním tak na příkladu odboru stavební úřad.

Současně se v této kapitole dotknu významu zavádění metod zlepšování činnosti městskými úřady.

(8)

1. POSTAVENÍ M Ě STSKÉHO Ú Ř ADU

Městský úřad (dále jen MěÚ) je jedním z orgánů města. Městský úřad je ve vzájemných interakcích s dalšími orgány města, není tedy úřadem, jehož činnost by byla oddělená a nezávislá na ostatních orgánech města. Dříve, než se budu zabývat postavením MěÚ mezi orgány města, považuji za užitečné stručně charakterizovat jednotlivé orgány města.

„Obec je samostatně spravována ZASTUPITELSTVEM OBCE; dalšími orgány obce jsou

RADA OBCE, STAROSTA, OBECNÍ ÚŘAD a ZVLÁŠTNÍ ORGÁNY OBCE.“ Pokud jde o město „je samostatně spravováno ZASTUPITELSTVEM MĚSTA; dalšími orgány města jsou RADA MĚSTA,

STAROSTA, MĚSTSKÝ ÚŘAD a ZVLÁŠTNÍ ORGÁNY MĚSTA“.¹

Podle § 106 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění (dále jen zákon o obcích) zřizuje starosta v případech stanovených zvláštními zákony pro výkon přenesené působnosti zvláštní orgány města. Je to například KOMISE K PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ zřízená na základě zákona o přestupcích² nebo POVODŇOVÁ KOMISE zřízená na základě zákona o vodách³, která musí být zřízena v obcích s rozšířenou působností. Podle § 5 odst. 3 zákona o obcích je orgánem obce či města i taková KOMISE,

KTERÉ BYL SVĚŘEN VÝKON PŘENESENÉ PŮSOBNOSTI. Orgánem obce (města) se rozumí dále

OBECNÍ (MĚSTSKÁ) POLICIE, pokud byla zřízena podle ustanovení § 35a odst. 2 zákona o obcích.⁴

1.1. Charakteristika orgán ů m ě sta

1.1.1. Zastupitelstvo města

Již v ÚstavěČeské republiky, ústavním zákoněč. 1/1993 Sb, v platném znění (dále jen Ústava), v čl. 101 je zakotveno právo obcí samostatně spravovat své záležitosti, které je naplňováno právě prostřednictvím zastupitelstva obce. Ústava dále v čl. 102 odst. 1 a odst. 2 charakterizuje zastupitelstvo obce jako orgán obce přímo volený jejími občany na funkční období 4 let. „Zastupitelstvo obce je jediný z orgánů obce, který je ústavně

1 § 5 odst. 1 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

2 § 53 odst. 3 zákona č. 200/1990 Sb., o přestupcích, v platném znění.

3 § 78 odst. 1 a § 79 odst. 1 zákona č. 254/2001Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), v platném znění.

4 § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění.

(9)

zakotven. Má přímou demokratickou legitimitu danou volbami občanů. Zastupitelstvo tak může být vnímáno v oblasti samosprávy obce jako hlavní orgán, který je nadřazen všem ostatním orgánům“.⁵

Podle zákona o obcích „je zastupitelstvo obce složeno z členů zastupitelstva obce, jejichž počet na každé volební období stanoví v souladu s tímto zákonem zastupitelstvo obce nejpozději do 85 dnů přede dnem voleb do zastupitelstev v obcích, pro nové volby může být tato lhůta zkrácená nejvíce o jednu třetinu“.⁶

Současné zastupitelstvo města Černošice (dále jen ZMČ) bylo zvoleno ve volbách, které se konaly 20. a 21. října 2006. Voleb se zúčastnilo 59,29 % ze 4191 zapsaných voličů, kteří zvolili 21 členů ZMČ. Protože město Černošice mělo k 1. 1. 2006 5 096 obyvatel⁷, zvolený počet zastupitelů je v souladu s ustanovením § 68 odst. 1 zákona o obcích, kde je pro velikostní skupinu obcí od 3000 do 10000 obyvatel stanovena možnost zvolit 11 až 25 členů zastupitelstva města. Politické složení ZMČ je následující:

Tabulka č. 1 – Politické složení zastupitelstva města Černošice

Volební strana Počet

zastupitelů

Z toho počet zastupitelů bez

politické příslušnosti ODS

Občanská demokratická strana

7 0

VV

Věci veřejné

4 3

VPM

Volba pro město

4 4

KDU-ČSL

Křesťanská a demokratická unie – Československá strana lidová

2 1

ČSSD

Česká strana sociálně demokratická

2 1

HPDH

Hnutí na podporu dobrovolných hasičů

1 1

Nestraníci

1 1

Celkem 21 11

Zdroj: vlastní zpracování podle www. mestocernosice.cz

5 Koudelka, Z. in: Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P., Zákon o obcích (obecní zřízení), komentář, Linde, Praha 2005, str. 278.

6 § 67 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

7 § 68 odst. 3 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění: „Rozhodující pro stanovení počtu členů zastupitelstva obce je počet obyvatel obce k 1. lednu roku, v němž se konají volby.“

(10)

Z výsledků voleb je patrné pestré složení ZMČ z hlediska politické příslušnosti jeho členů. Velmi výraznou většinou převažují členové pravicově orientovaných politických stran. V tomto, ale i v minulých volebních obdobích, v Černošicích zaujímá přední postavení ODS. V ZMČ mají své zastoupení nejen politické strany fungující na celostátní úrovni, které mají své zástupce v Parlamentu České republiky. V Černošicích mají poměrně silné zastoupení i dvě volební strany VV a VPM, jejichž členové se až na jednu výjimku nehlásí k žádné politické příslušnosti (dohromady 8 z 21 členů zastupitelstva). V posledním sloupci tabulky jsem zvlášť vyčíslila počty zastupitelů bez politické příslušnosti za jednotlivé volební strany, dohromady jich je 11. Zjištění, že 11 z 21 členů ZMČ není členem žádné politické strany, mne zaujalo. Domnívám se, že podobné složení zastupitelstev, zvláště menších měst a obcí, není výjimkou. Volby na lokální úrovni jsou voličům přeci jen bližší, než pokud jde o volby do Parlamentu České republiky na celostátní úrovni. Obyvatelé menších měst a obcí většinou konkrétní kandidáty znají.

Myslím, že se rozhodují spíše podle svých osobních zkušeností, názorů a kontaktů s jednotlivými kandidáty, podle schopností kandidátů a politická příslušnost hraje až podružnou roli. Proto se také podle mne často stávají členy zastupitelstva například osoby, které se aktivně podílejí na veřejném životě obce, úspěšní podnikatelé a další místní elity, ke kterým občané získávají během každodenního života obce důvěru.

Ve složení ZMČ podle pohlaví jednoznačně dominují muži (17 z 21 členů ZMČ), deset členů ZMČ má vysokoškolské vzdělání.

V § 82 jsou uvedena práva členů zastupitelstva města při výkonu jejich funkce.

Tato práva lze pojmenovat jako⁸:

PRÁVO INICIATIVY - člen zastupitelstva města může předkládat zastupitelstvu obce, radě obce, výborům a komisím návrhy

PRÁVO INTERPELACE – může vznášet dotazy, připomínky a podněty na radu obce, její jednotlivé členy, na předsedy výborů, na statutární orgány právnických osob obce a vedoucí organizačních složek obce

PRÁVO INFORMACE - může požadovat od zaměstnanců zařazených do obecního úřadu a od zaměstnanců právnických osob obce informace ve věcech, které souvisejí s výkonem funkce člena zastupitelstva, pokud jejich poskytnutí nebrání zákony upravující mlčenlivost nebo zákaz jejich zveřejnění.

(11)

Pravomoci zastupitelstva obce jsou uvedeny v dílu 2 hlavy IV zákona o obcích.

„Zastupitelstvo obce rozhoduje ve věcech patřících do samostatné působnosti obce“.⁹ To znamená, že zákon o obcích do pravomoci zastupitelstva obce svěřuje záležitosti spadající do samostatné působnosti obce, tak jak ji definuje § 35 odst. 1 zákona o obcích. Na druhou stranu zákon o obcích výslovně nesvěřuje zastupitelstvu obce žádnou pravomoc v oblasti přenesené působnosti obce.¹⁰

PRAVOMOCI ZASTUPITELSTVA OBCE jsou taxativně vymezeny v § 84 a § 85 zákona o obcích. Zákon o obcích dále v § 84 odst. 4 umožňuje zastupitelstvu obce vyhradit si další pravomoci v samostatné působnosti obce kromě pravomocí, které jsou vyhrazené radě obce podle § 102 odst. 2 zákona o obcích. Abych přiblížila rozsah předmětné oblasti, kterou se zastupitelstvo obce zabývá, uvedu příklady uplatňovaných pravomocí ZMČ v souladu s ustanoveními § 84 zákona o obcích:

1. Na svém ustavujícím zasedání nové zastupitelstvo rozhodlo, že dlouhodobě uvolněným členem zastupitelstva z pracovního poměru bude pouze 1.

místostarosta. Tím mu také podle § 71 odst. 1 zákona o obcích přísluší odměna podle tohoto zákona, která je vyplácena z rozpočtových prostředků obce. Starosta a 2. místostarosta jsou neuvolněnými členy ZMČ. Domnívám se, že toto řešení není příliš vyhovující. I když Černošice jsou malé město se zhruba 5000 obyvateli, jsou také obcí s rozšířenou působností a její správní obvod zahrnuje téměř celé území okresu Praha – západ. Z toho vyplývá, že Černošice musí plnit řadu povinností nejen v samostatné, ale zejména v přenesené působnosti. Myslím tedy, že uvolnit z pracovního poměru pouze 1. místostarostu je nedostačující a k lepšímu zvládání agendy města by přispělo uvolnění i dalších členů ZMČ z pracovního poměru. Dále zvolilo ZMČ ze svých řad starostu, 2 místostarosty a další čtyři členy rady města.¹¹ 2. Zastupitelstvu města Černošice přísluší schvalovat základní rozvojové dokumenty na úrovni města, jimiž jsou zejména program rozvoje města, územní plán obce a regulační plán. Program rozvoje města je dokument, který nemá závaznou povahu, naopak územní plán a regulační plán mají závazné části, které se vyhlašují obecně závaznou vyhláškou. Program rozvoje obce zatím není ve městě Černošice schválen. Podle sdělení tajemníka MěÚ Černošice se o jeho zpracování v dohledné době neuvažuje. V dané oblasti je zpracován pouze velmi stručný dokument Akční

10 Problematikou samostatné a přenesené působnosti obce se budu blíže zabývat v následující kapitole.

11 V předchozím volebním období mělo ZMČ 21 členů, Rada města Černošice 7 členů. V čele MěÚ Černošice stála starostka, kterou zastupoval jeden místostarosta.

(12)

plán Černošic, ve kterém je uvedeno, že za dlouhodobé priority rozvoje je považováno:

- zavedení systému komunikace

- řešení problémů a rozvoje obce na principech komunitního plánování - zavedení koncepčního řízení obce, zejména v základních oblastech

odpovědnosti obce (rozvoje podnikatelského prostředí, zabezpečení a rozvoje služeb v sociální oblasti)

3. Důležitou uplatňovanou pravomocí ZMČ je každoroční schvalování rozpočtu města a závěrečného účtu města.

4. Zastupitelstvo města Černošice dále zřizuje a ruší organizační složky obce a příspěvkové organizace a schvaluje jejich zřizovací listiny. Jako příspěvkové organizace jsou v současné době zřízeny: Mateřská škola I, Mateřská škola II, Mateřská škola III, Základní škola a Základní umělecká škola. Organizačními složkami města Černošice jsou Sbor dobrovolných hasičů I a Sbor dobrovolných hasičů II.

5. Výlučnou pravomocí ZMČ je vydávání obecně závazných vyhlášek (dále jen OZV). Podle evidence OZV¹² má město Černošice k 1. 1. 2006 celkem 26 platných a účinných OZV. Zjistila jsem, že OZV upravují většinou problématiku z oblasti místních poplatků a životního prostředí.

6. Zastupitelstvo města Černošice využilo také pravomoc stanovenou zákonem o obcích zřídit Městskou policii. Učinilo tak prostřednictvím OZV v roce 2001.

7. Zastupitelstvo města Černošice zřídilo jako své iniciativní a kontrolní orgány finanční výbor a kontrolní výbor.¹³

V § 85 zákona o obcích je stanoveno, o kterých majetkoprávních úkonech je zastupitelstvu obce vyhrazeno rozhodovat. Patří sem zejména rozhodování o nakládání s nemovitostmi, o poskytování věcných a peněžitých darů v hodnotě nad 20 000 Kč a o poskytování dotací nad 50 000 Kč. Dále sem spadá rozhodování o uzavření smlouvy o přijetí a poskytnutí úvěru nebo půjčky.

12 § 12 odst. 4 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění: „ Obec vede evidenci právních předpisů, které vydala. Evidence právních předpisů obsahuje číslo a název právního předpisu, datum jeho schválení, datum nabytí jeho platnosti, datum nabytí jeho účinnosti, popřípadě i datum pozbytí jeho platnosti.“

13 Těmito orgány se zabývám v další části této kapitoly.

(13)

„Zastupitelstvo obce se schází podle potřeby, nejméně však jedenkrát za 3 měsíce.

Zasedání zastupitelstva obce se konají v územním obvodu obce. Zasedání zastupitelstva obce svolává a zpravidla řídí starosta. Starosta je povinen svolat zasedání zastupitelstva obce, požádá-li o to alespoň jedna třetina členů zastupitelstva obce, nebo hejtman kraje.

Zasedání zastupitelstva obce se koná nejpozději do 21 dnů ode dne, kdy žádost byla doručena obecnímu úřadu.“¹⁴ Měla jsem možnost prostudovat zápisy ze zasedání ZMČ konaných v letech 2004 a 2005. Za uvedené období bylo starostkou města Černošice svoláno zasedání ZMČ celkem 13krát. Zastupitelstvo města Černošice se scházelo jedenkrát za 3 měsíce, výjimečně se konala i častější zasedání. Byla tedy dodržena shora uvedená podmínka, stanovená zákonem o obcích. Na všech svolaných zasedáních bylo ZMČ schopno usnášet se v souladu s ustanovením § 92 odst. 3 zákona o obcích, jelikož byla přítomna nadpoloviční většina všech jeho členů. Ze mnou zjištěných údajů vyplývá, že průměrná účast na zasedání ZMČ byla v letech 2004-2005 78,02 % (16,38 z 21 zastupitelů). S hlasem poradním se zasedání zastupitelstva účastní také tajemník MěÚ Černošice. Ze všech zasedání ZMČ byl pořízen zápis, který byl podepsán starostkou nebo místostarostou a určenými ověřovateli a který měl i všechny další náležitosti uvedené v § 95 odst. 1 zákona o obcích.¹⁵

ORGÁNY ZASTUPITELSTVA OBCE

Zastupitelstvo obce může podle § 117 odst. 1 zákona o obcích jako své iniciativní a kontrolní orgány zřídit výbory, které jsou zastupitelstvu obce odpovědny. Předsedou výboru je vždy člen zastupitelstva, ale vzhledem k tomu, že výbory nemají žádnou rozhodovací pravomoc, jeho dalšími členy často bývají občané, kteří nejsou členy zastupitelstva.¹⁶ Zákon o obcích dále v § 117 odst. 2 ukládá zastupitelstvu obce obligatorně zřídit finanční a kontrolní výbor, které jsou minimálně tříčlenné. Ve městě Černošice jsou zřízeny pouze výbory finanční a kontrolní. Podle materiálů, které jsem prostudovala, fungoval v minulosti i školský výbor, který však byl zrušen.

FINANČNÍ VÝBOR „provádí kontrolu hospodaření s majetkem a finančními prostředky obce a plní další úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.“¹⁷ Ve městě Černošice má finanční výbor 7 členů a schází se v souladu s § 118 odst. 2 zákona o obcích

15 Dalšími náležitostmi se rozumí uvedení počtu přítomných členů zastupitelstva obce, schválený pořad jednání zastupitelstva obce, průběh a výsledek hlasování a přijatá usnesení.

16 Kolektiv autorů, Příručka člena zastupitelstva obce, Vzdělávací centrum pro veřejnou správu ČR, Praha 2002, str. 25.

17 § 119 odst. 2 písm. a) a b) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

(14)

přibližně jedenkrát za měsíc, podle potřeby. Zabývá se například plněním rozpočtu města, nebo výší místních poplatků.

KONTROLNÍ VÝBOR

„a) kontroluje plnění usnesení zastupitelstva obce a rady obce, je-li zřízena

b) kontroluje dodržování právních předpisů ostatními výbory a obecním úřadem na úseku samostatné působnosti

c) plní další kontrolní úkoly, jimiž jej pověřilo zastupitelstvo obce.“¹⁸

Kontrolní výbor zřízený ZMČ má 5 členů a v roce 2005 se sešel čtyřikrát. Z mých rozhovorů s tajemníkem města Černošice vyšlo najevo, že kontrolní výbor si počíná v rozporu se zákonem o obcích. Konkrétně s ustanovením § 119 odst. 5 zákona o obcích, ve kterém je uvedeno, že zápis, který o provedené kontrole výbor pořídí, je předkládán zastupitelstvu obce a že k zápisu výbor připojí vyjádření orgánu, popřípadě zaměstnanců, jejichž činnosti se kontrola týkala. Kontrolní výbor totiž ve skutečnosti nepřikládá ke svým závěrům vyjádření kontrolovaných orgánů. A to přesto, že i ve Směrnici kontrolního výboru města Černošice je tato povinnost uvedena. Na druhou stranu musím podotknout, že představitelé města jsou si daného problému vědomi a v brzké době snad dojde k nápravě.

1.1.2. Rada města

Podle zákona o obcích „je rada obce výkonným orgánem obce v oblasti samostatné působnosti a ze své činnosti odpovídá zastupitelstvu obce. V oblasti přenesené působnosti přísluší radě obce rozhodovat, jen stanoví-li tak zákon.“¹⁹ Podle § 99 odst. 2 a 3 zákona o obcích však rada obce není orgánem každé obce. V obcích, kde má zastupitelstvo obce méně než 15 členů, se rada obce nevolí. Její pravomoci potom vykonává starosta obce. Ve městěČernošice byla rada města zvolena ZMČ na jeho ustavující schůzi. Jejími členy jsou starosta, 2 místostarostové a 5 volených členů z řad ZMČ, celkem 7 členů. Podle ustanovení § 99 odst. 3 zákona o obcích musí být počet členů rady obce lichý a musí činit nejméně 5 a nejvýše 11 členů a současně nesmí přesahovat jednu třetinu počtu členů zastupitelstva obce. Zvolení sedmičlenné rady města Černošice (dále jen RMČ) proběhlo v souladu s tímto ustanovením, neboť počet jejích členů je lichý a tvoří právě jednu třetinu

18 § 119 odst. 3 písm. a), b) a c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

(15)

počtu členů ZMČ, což je horní hranice přípustného počtu členů rady obce. Podle § 101 odst.1 zákona o obcích se rada obce schází ke svým schůzím podle potřeby a její schůze jsou neveřejné. Rada města Černošice se schází pravidelně dvakrát do měsíce.

Hlavní funkcí rady obce je funkce návrhová, tedy připravování návrhů a podkladových materiálů pro jednání zastupitelstva. Neméně důležitou je funkce realizační, která představuje zabezpečování úkolů, na nichž se usneslo zastupitelstvo obce. V praxi realizaci přijatých usnesení zastupitelstva obce nevykonává rada obce přímo, ale předává je jiným orgánům a organizačním složkám obecního úřadu. Hlavní rolí rady obce je proto kontrola plnění předaných úkolů konkrétními pracovníky těchto orgánů a organizačních složek obecního úřadu.²⁰

PRAVOMOCI RADY OBCE jsou výslovně uvedeny v § 102 odst. 2 zákona o obcích.

Jsou jimi pravomoci týkající se oblastí:²¹ hospodaření obce

působnosti zakladatele nebo zřizovatele vůči právnickým osobám a organizačním složkám založeným nebo zřízeným zastupitelstvem obce

vydávání nařízení obce v oblasti přenesené působnosti organizace obce

komise rady obce kontrolní pravomoc petice a stížnosti

ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti obce pronájmy a výpůjčky

Podle § 102 odst. 3 zákona o obcích uvedené pravomoci rada obce nemůže přenést na jiný orgán obce – starostu nebo obecní úřad. Výjimkou jsou pravomoci zahrnuté v ustanovení § 102 odst. 2 písm. k) a písm. m) zákona o obcích – ukládání pokut ve věcech samostatné působnosti a rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.

Tyto pravomoci může rada obce svěřit příslušnému odboru obecního úřadu zcela nebo zčásti. Rada města Černošice přenesla ukládání pokut v rámci samostatné působnosti na odbory MěÚ Černošice. Na základě této delegace kompetencí byla například v nedávné době uložena pokuta občanu obce za nepořádek a kažení vzhledu obce. Podle § 102 odst. 3 zákona o obcích je dále rada obce oprávněna rozhodovat také o ostatních záležitostech

20 Ondruš, R. in: Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P., Zákon o obcích (obecní zřízení), komentář, Linde, Praha 2005, str. 334.

21 Ondruš, R. in: Koudelka, Z., Ondruš, R., Průcha, P., Zákon o obcích (obecní zřízení), komentář, Linde, Praha 2005, str. 334.

(16)

patřících do samostatné působnosti obce, pokud nejsou zákonem o obcích vysloveně vyhrazeny zastupitelstvu obce, nebo pokud si je zastupitelstvo obce samo nevyhradilo. Na rozdíl od zastupitelstva obce rada obce nemá zákonem o obcích uzákoněnou možnost vyhradit si další pravomoc.

ORGÁNY RADY OBCE

„Rada obce může zřídit jako své iniciativní a poradní orgány komise. Svá stanoviska a náměty předkládají komise radě obce.“²² Pokud podle § 122 odst. 2 zákona o obcích svěří starosta po projednání s ředitelem krajského úřadu komisi výkon přenesené působnosti v určitých věcech, stává se komise také výkonným orgánem a v souladu s ustanovením § 122 odst. 5 zákona o obcích je za výkon svěřeného okruhu činnosti odpovědná starostovi. V ostatních případech je komise ze své činnosti odpovědná radě obce. Ve městěČernošice výkon přenesené působnosti žádné komisi nebyl svěřen.

Komise, které zřídila RMČ, jsou následující:

1. KOMISE DOPRAVNÍ A BEZPEČNOSTNÍ, které má na starosti zejména dopravní opatření a další úkoly týkající se provozu a bezpečnosti na místních komunikacích.

Vlastní iniciativou této komise je osvětová akce Bezpečné Černošice 2006, zaměřená hlavně na žáky škol ve městěČernošice. Na konci zimního období patří do působnosti komise dopravní a bezpečnostní příprava návrhu usnesení RMČ o bezpečnostním opatření u řeky Berounky v době tání ledu.

2. INVESTIČNÍ KOMISE připravuje doporučení a návrhy usnesení pro RMČ, ve

kterých navrhuje harmonogram investičních akcí, stanovuje investiční priority a současně hodnotí již dokončené investiční akce. V minulosti největší objem investic spadal do výstavby kanalizace a vodovodu, v současné době je prioritou investování do výstavby a rekonstrukce místních komunikací.

3. KOMISE ŽIVOTNÍHO PROSTŘEDÍ se kromě jiného věnuje způsobu zajišťování svozu komunálního odpadu a pomocí při environmentální výchově ve školách.

4. KOMISE STAVEBNÍ se v minulosti se zabývala například návrhy městského centra nebo variantami řešení křížení silnice a železnice v Černošicích. Podle mého názoru jsou oba uvedené problémy pro město Černošice velmi důležité. Město Černošice se od nepaměti potýká s neexistencí přirozeného centra. Také absence

(17)

mimoúrovňového křížení silnice s železniční tratí a s tím související dlouhé kolony aut stojící v centrální části Černošic znepříjemňují život obyvatelům města.

5. KOMISE SOCIÁLNÍ se zabývá způsobem obsazování volných bytů v domě s pečovatelskou službou, otázkami sociálního bydlení, překlenováním těžkých životních situací. Dále organizuje vítání občánků a narozeninová setkání seniorů. 6. KOMISE KULTURNÍ kromě jiného vypracovává návrhy na poskytování dotací na

kulturní aktivity z Fondu kultury města Černošice.

7. KOMISE ŠKOLSKÁ A PRO MLÁDEŽ musí být zřízena podle zákona o státní správě a samosprávě ve školství v obcích, které sami zřizují alespoň 5 škol. V komisi musí být zastoupeni pedagogičtí zaměstnanci.²³ V minulosti funkci

poradního orgánu pro oblast školství plnil v Černošicích školský výbor jako orgán zastupitelstva města.

V minulém volebním období existovaly navíc komise koordinační, komise pro informatiku a komise pro partnerská města.²⁴

1.1.3. Starosta

Starosta podle § 103 odst. 1 zákona o obcích zastupuje obec navenek. V Černošicích zastupitelstvo města zvolilo v roce 2006 ze svých řad starostu a dále 2 místostarosty. V souladu s ustanovením § 104 odst. 1 zákona o obcích 1. místostarosta zastupuje starostu v době jeho nepřítomnosti, nebo v době, kdy starosta nevykonává funkci v plném rozsahu. Zastupitelstvo města Černošice zatím nevyužilo zákonné možnosti svěřit druhému místostarostovi některé úkoly.

Z pravomocí, které jsou starostovi zákonem o obcích svěřeny, se zmíním o dvou.

Podle § 106 odst. 1 starosta zřizuje v případech stanovených zvláštními zákony zvláštní orgány obce pro výkon přenesené působnosti. Ve městě Černošice jsou jimi povodňová komise a komise sociálně právní ochrany dětí. Další, z mého pohledu důležitou charakteristikou postavení starosty, je odpovědnost za informování veřejnosti o činnosti obce podle § 103 odst. 4 písm. e) zákona o obcích. K oběma ustanovením se podrobněji vrátím v dalších částech diplomové práce.

24Město Černošice má dvě partnerská města, jsou jimi Lesnica v Polsku a německý Gebrunn.

(18)

1.1.4. Městský úřad Černošice

V čele MěÚ Černošice stojí starosta a dále ho tvoří dva místostarostové, tajemník městského úřadu (dále jen tajemník) a zaměstnanci města zařazení do obecního úřadu.²⁵ Podle § 109 odst. 2 zákona o obcích rada města rozhoduje o způsobu organizace městského úřadu. MěÚ Černošice se člení na starostu, místostarosty, tajemníka, útvar vnitřního auditu a na odbory. Odbory se dále vnitřně člení na oddělení. Rada města Černošice také schválila organizační řád MěÚ Černošice.

Činnost městského úřadu v oblasti samostatné působnosti je vymezena v § 109 odst. 3 písm. a) zákona o obcích. Městský úřad tak plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo města nebo rada města a pomáhá výborům a komisím v jejich činnosti.

Pokud jde o přenesenou působnost, pak její rozsah vykonávaný městským úřadem je v

§ 109 odst. 3 písm. b) zákona o obcích stanoven odkazem na § 61 odst. 1 písm. a) zákona o obcích, kde můžeme nalézt úpravu základního rozsahu přenesené působnosti svěřené obci (městu). Z přenesené působnosti vykonávané městským úřadem jsou vyjmuty věci, které patří do působnosti jiného orgánu obce. Městský úřad také rozhoduje o poskytování informací žadateli dle zvláštního zákona²⁶. Těmito zákony jsou zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění²⁷ a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění²⁸.

Funkce tajemníka městského úřadu (dále jen tajemník) je v Černošicích zřízena obligatorně, neboť jde o obec s pověřeným obecním úřadem a obec s rozšířenou působností. V ostatních obcích je zřízení funkce tajemníka fakultativní. Tajemník je zaměstnancem obce a za plnění úkolů městského úřadu v oblasti samostatné i přenesené působnosti je tajemník odpovědný starostovi²⁹. Podle § 110 odst. 6 zákona o obcích tajemník nesmí vykonávat funkce v politických stranách a v politických hnutích. Toto ustanovení by mělo zajistit, aby nedocházelo ke konfliktům mezi tajemníkem a zastupitelstvem obce, neboť zastupitelstvo obce bývá obvykle tvořeno členy politických stran³⁰ .

26 § 109 odst. 3 písm. c) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

27 § 2 odst. 1 zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění.

28 § 2 písm. b) zákona č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění.

29 § 100 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

(19)

1.1.5. Další orgány města Černošice

ZVLÁŠTNÍM ORGÁNEM města Černošice je podle § 106 odst. 1 zákona o obcích

POVODŇOVÁ KOMISE zřízená jako POVODŇOVÝ ORGÁN MĚSTA podle § 78 odst. 1 zákona č. 254/2004 Sb., o vodách a o změně některých zákonů (vodní zákon), (dále jen zákon o vodách). Zároveň byla podle § 79 odst. 1 zákona o vodách obligatorně zřízena

POVODŇOVÁ KOMISE OBCE S ROZŠÍŘENOU PŮSOBNOSTÍ. Předsedou obou povodňových komisí je, v souladu se zákonem o vodách, starosta obce. Myslím, že tento stav není optimální. Správní obvod Černošic jako obce s rozšířenou působností zahrnuje téměř celé území okresu Praha – západ. Starosta jako předseda obou povodňových komisí tedy musí sledovat stav a zabezpečovat úkoly při ochraně před povodněmi nejen na řece Berounce, která protéká městem Černošice, ale i na řece Vltavě a dalších místech územního obvodu obce s rozšířenou působností, kde existuje možnost povodní. Domnívám se, že plnění všech zmíněných úkolů najednou je pro jednu osobu velmi náročné. Za této situace by mohly vznikat problémy dvojího typu. Vytíženost starosty v rámci povodňové komise obce by mohla zabraňovat řádné činnosti starosty jako předsedy povodňové komise obce s rozšířenou působností, či naopak.

Při seznamování s ustanoveními zákona o vodách jsem narazila na nesrovnalosti mezi tímto zákonem a zákonem o obcích. Podle § 78 odst. 1 zákona o vodách povodňovou komisi obce může zřídit obecní rada. To je ale v rozporu s § 106 odst. 1 zákona o obcích, podle kterého zvláštní orgány obce pro výkon přenesené působnosti zřizuje starosta. Dále zákon o obcích pracuje s pojmem rada obce, nikoliv obecní rada. V odborné literatuře³¹ jsem k uvedenému problému nalezla následující závěr: „Jde o rozpor zákona o obcích a zákona o vodách, který je mladší a speciální, takže má přednost před starší a obecnou zákonnou úpravou zřizování zvláštních orgánů obce v zákoně o obcích“.

Po zjištění daného právního stavu mě také napadlo, že pokud je povodňová komise podle zákona o vodách zřizována obecní radou, pak jde o komisi rady obce a nikoliv o zvláštní orgán obce. Jím by zůstala jen povodňová komise obce s rozšířenou působností.

Jenže pokud bychom se vydali touto cestou, pak narazíme na ustanovení zákona o obcích, že komise rady obce je definována jako iniciativní a poradní orgán rady obce a výkonným orgánem je pouze v tom případě, kdy jí byl svěřen výkon přenesené působnosti podle

(20)

§ 103 odst. 4 písm. c) zákona o obcích starostou³². A tato ustanovení nekorespondují s náplní činnosti povodňové komise obce vymezené v § 78 odst. 3 zákona o vodách.

Za účelem vyjasnění uvedených nesrovnalostí bych se přikláněla k úpravě znění

§ 78 odst. 1 zákona o vodách a k jeho uvedení do souladu s § 106 odst. 1 zákona o obcích.

Toto řešení se mi jeví jako vhodnější a srozumitelnější, než upřednostňování znění zákona o vodách jako zákona speciálního.

Dalším zvláštním orgánem města Černošice je KOMISE PRO SOCIÁLNĚ-PRÁVNÍ OCHRANU DĚTÍ, která je starostou zřízena podle § 38 odst. 1 zákona č. 359/1999 Sb., o sociálně–právní ochraně dětí, v platném znění. Tato komise je v obcích s rozšířenou působností zřizována vždy.

Do roku 2002 v obci fungovala i KOMISE K PROJEDNÁVÁNÍ PŘESTUPKŮ. Nyní přestupkovou agendu vykonávají příslušné odbory MěÚ Černošice v souladu s ustanovením § 53 odst. 2 zákona č. 200/1990 Sb, o přestupcích, v platném znění.

V roce 2001 byla v Černošicích podle § 35a odst. 1 zákona o obcích zřízena

MĚSTSKÁ POLICIE. Zákon č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění (dále jen zákon o obecní policii) charakterizuje obecní (městskou) policii jako orgán obce (města)³³. Při šetření na MěÚ Černošice mi bylo sděleno, že městská policie je vedena jako organizační složka obce. Pátrala jsem tedy po tom, jaký charakter obecní policie má.

Obecní policie je jako orgán obce definována v zákoně o obecní policii až po novele provedené zákonem č. 311/2002 Sb. Před touto novelou byla obecní policie charakterizována jako organizační složka obce. Odborná kritika ovšem upozorňovala na to, že obecní policie nemá povahu organizační složky obce. Zákon o obecní policii totiž v § 1 odst. 1 stanovil a stanoví, že obecní policii zřizuje obecní zastupitelstvo obecně závaznou vyhláškou, zatímco organizační složka obce se podle § 26 zákona č. 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů, v platném znění zřizuje formou zřizovací listiny³⁴. Mohu tedy učinit závěr, že na MěÚ Černošice dosud nezaznamenali změnu v zákoně o obecní policii, která byla provedena novelou č. 311/2002 Sb. s účinností od 1. 1.

2003 a o chybném zařazení městské policie mezi organizační složky města se dozvěděli až po mém upozornění.

32 § 122 odst. 1 a odst. 2 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

33 § 1 odst. 1 zákona č. 553/1991 Sb., o obecní policii, v platném znění.

34 Svoboda, K., Obecní zřízení in: Svoboda, K., Grospič, J., Vedral, J., Kužvart, L., Zákony o územní samosprávě, Eurounion, Praha 2003, str. 26.

(21)

1.2. Vztahy mezi m ě stským ú ř adem a dalšími orgány m ě sta

V této části diplomové práce bych chtěla postihnout vazby městského úřadu a dalších orgánů města tak, jak vyplývají z jednotlivých ustanovení zákona o obcích. Podle zákona o obcích městský úřad plní úkoly, které mu uložilo zastupitelstvo města nebo rada města. I ve městě Černošice jsou tyto úkoly hlavní náplní činnosti MěÚ Černošice.

Prostudovala jsem zápisy ze schůzí RMČ zhruba za období jednoho roku. Mohu konstatovat, že úkoly uložené jednotlivým odborům MěÚ Černošice (nejčastěji to byl Odbor investiční a správy majetku a Odbor technických služeb) měly ve většině případů charakter zajištění podkladového materiálu pro rozhodování RMČ. Další významnou skupinu pak tvořily ty úkoly, ve kterých RMČ uložila odborům MěÚ Černošice realizaci jejích rozhodnutí. Pro ilustraci uvedu několik úkolů, které RMČ uložila odboru investičnímu a správy majetku (dále jen OISM). Rada města Černošice uložila OISM:

předložit nabídky na vypracování projektové dokumentace na obnovu krytu v ulici V Mýtě

jednat o realizaci přeložek elektrických kabelů na náklady společnosti ČEZ

nechat zpracovat znalecké posudky na pozemky, které jsou předmětem uvažované směny pozemků

k realizaci rekonstrukci vytápění a vestavbu jedné třídy v Mateřské škole Karlická.

Činnost MěÚ Černošice pro ZMČ spočívá především v těchto oblastech:

Rozpočet

- vypracování návrhu rozpočtu, zprávy o konstrukci rozpočtu, rozpočtového výhledu, rozpočtových opatření, předkládání zpráv o průběžném plnění rozpočtu, informování o získaných dotačních titulech a podaných žádostech o ně atd.

Hospodaření s majetkem

- návrh ceny za privatizaci bytového fondu, vypracování smluv o prodeji majetku atd.

Územní plán

- vypracování konceptů návrhů změn Územního plánu.

Investiční činnost

-vypracování návrhů investičních akcí.

Zastupitelstvo města Černošice a RMČ se na svých jednáních zabývá také podněty ze strany občanů. V těchto případech je úkolem MěÚ Černošice přijaté podněty občanů zpracovat a připravit podklady pro jednání ZMČ a RMČ.

(22)

Podle § 93 odst. 1 zákona o obcích městský úřad informuje o místě, době a navrženém programu připravovaného zasedání zastupitelstva města. Zápisy ze schůzí zastupitelstva města jsou uloženy na městském úřadu k nahlédnutí.

Zápisy ze schůzí rady města musí být v souladu s § 101 odst. 3 zákona o obcích uloženy u městského úřadu k nahlédnutí členům zastupitelstva města. V § 102 odst. 2 zákona o obcích jsou uvedeny pravomoci vyhrazené radě obce. Mezi nimi nalezneme i ustanovení, která zachycují vztah mezi radou města a městským úřadem:

1. Radě města je vyhrazeno rozdělit pravomoci v městském úřadu, zřizovat a zrušovat odbory a oddělení městského úřadu.

1. Na návrh tajemníka rada města jmenuje a odvolává vedoucí odborů městského úřadu. Pokud rada obce není zřízena, pak tyto úkoly plní starosta.

2. Radě města přísluší kontrolovat plnění úkolů městským úřadem v oblasti samostatné působnosti města.

3. Na základě podnětů rada města přezkoumává opatření přijatá městským úřadem v samostatné působnosti.

4. Rada města stanovuje celkový počet zaměstnanců města v městském úřadu.

5. Radě města je vyhrazeno ukládat pokuty ve věcech samostatné působnosti města, avšak tuto pravomoc může rada města svěřit příslušnému odboru městského úřadu zcela nebo zčásti.

6. Rada města také může příslušnému odboru městského úřadu zcela nebo zčásti svěřit rozhodování o uzavírání nájemních smluv a smluv o výpůjčce.

7. Také organizační řád městského úřadu je schvalován radou města.

Starostovi, jako dalšímu orgánu města, přísluší ve vztahu k městskému úřadu podle § 103 odst. 3 zákona o obcích jmenovat a odvolávat se souhlasem ředitele krajského úřadu tajemníka a stanovit jeho plat. Za plnění úkolů městského úřadu v samostatné i přenesené působnosti je tajemník odpovědný starostovi. S touto vazbou mezi starostou a tajemníkem souvisí i další ustanovení zákona o obcích. V případě, že ve městě funkce tajemníka není zřízena nebo pokud není tajemník ustanoven, plní jeho úkoly starosta.

Postavení tajemníka je při výkonu jeho funkce podle zákona o obcích také určitým způsobem ovlivněno vazbou na zastupitelstvo města a radu města. Tajemník zajišťuje výkon přenesené působnosti, ovšem zajišťování některých věcí zákonem svěřených radě města nebo zvláštnímu orgánu města přísluší těmto orgánům. Dále tajemník plní úkoly, které jsou mu uloženy zastupitelstvem města, radou města či starostou. Tajemníkovi také přísluší vydávání spisového řádu, skartačního řádu a pracovního řádu městského úřadu a

(23)

dalších vnitřních směrnic obecního úřadu, pokud je nevydává rada obce.³⁵ Tajemník má právo zúčastnit se zasedání zastupitelstva města a schůzí rady města a podle § 110 odst. 5 zákona o obcích je za tímto účelem vybaven hlasem poradním. Tak má tedy tajemník nejen právo účasti na zasedání, ale je oprávněn i k vyjadřování se a k předkládání návrhů na zasedání obou orgánů. Navíc v § 102 odst. 2 písm. g) zákona o obcích je ustanoveno, že radě města přísluší jmenovat a odvolávat vedoucí odborů městského úřadu na návrh tajemníka. Rozhodování rady města o této věci může tedy být vyvoláno pouze tajemníkem.

Městský úřad podle § 109 odst. 3 písm. c) zákona o obcích rozhoduje o poskytování informací žadateli podle zvláštního zákona³⁶. Za informování veřejnosti o činnosti obce je dle § 103 odst. 4 písm. e) zákona o obcích ovšem odpovědný starosta. V nedávné minulosti se v Černošicích odehrál případ týkající se poskytování informací z jednání rady města Černošice. O této kauze rozhodl nakonec až Nejvyšší správní soud rozsudkem, který byl vydán v řízení o kasační stížnosti. Prostudovala jsem si v dostupných zdrojích³⁷, jak celý případ probíhal. Nyní se jej pokusím podrobněji přiblížit.

V roce 2003 proběhla v Černošicích prezentace projektu úpravy nového náměstí.

Občanka města Černošice chtěla získat další informace o tomto projektu a proto požádala MěÚ Černošice, odbor Kanceláře starosty MěÚ Černošice, o poskytnutí kopií zápisů z jednání rady města z období, kdy rada města tento projekt projednávala. Žádost byla podána na základě zákona č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění (dále jen zákon o svobodném přístupu k informacím). O žádosti rozhodoval MěÚ Černošice jako orgán I. stupně a žádosti nevyhověl s odůvodněním, že podle § 101 odst. 1 a odst. 3 zákona o obcích jsou schůze rady města neveřejné a že ani zápis ze schůze rady města není veřejnou listinou a je uložen u MěÚ Černošice k nahlédnutí pouze členům zastupitelstva města. Dále nevyhovění zdůvodnil tím, že zápis obsahuje informace osobního charakteru. Občanka se proti tomuto rozhodnutí odvolala s tím, že informace požadovala podle zákona o svobodném přístupu k informacím a že pokud zápisy ze schůze RMČ obsahují chráněné údaje, je možné je znečitelnit, aby nebyla porušena ochrana

35 § 110 odst. 4 písm. a), b), e) zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), v platném znění.

36 Zákon č. 106/1999 Sb., o svobodném přístupu k informacím, v platném znění a zákon č. 123/1998 Sb., o právu na informace o životním prostředí, v platném znění.

37 Kočí, R., Poskytování kopií zápisů ze schůzí rady obce optikou rozsudku Nejvyššího správního soudu, Veřejná správa, č. 8/2006, str. 12.

Gıttelová, D., Strana věci veřejné založila klub v obci Černošice, Občané Černošic vyhráli boj s obecním úřadem, Pražan, Praha 1, prosinec 2005, str. 8.

Rozsudek NSS sp. Zn.: 6 As40/2004-62 ze dne 25. 8. 2005, http://www.nssoud.cz/anonym.php?ID=400, staženo k 8. 10. 2006.

(24)

osobních údajů. Dále vyslovila názor, že neveřejnost schůze rady města spočívá pouze v tom, že na jednání nemají přístup jiní občané, nikoliv v tom, že by projednávané informace nebyly přístupné veřejnosti. O odvolání rozhodovala RMČ, odvolání zamítla a potvrdila rozhodnutí MěÚ Černošice jako orgánu I. stupně.

V dalším kroku podala občanka správní žalobu ke Krajskému soudu proti uvedenému rozhodnutí. Žalobu odůvodnila důvody již výše uvedenými. Navíc uvedla, že právo na informace je právem zaručeným v čl. 17 odst. 1 Listiny základních práv a svobod a pokud jí bylo odepřeno právo získat informace o průběhu jednání orgánu její územní samosprávy, byla znemožněna kontrola veřejné správy veřejností a byly zasaženy i principy demokratického právního státu, konkrétně svrchovanost lidu a povinnost veřejné moci sloužit všem občanům. Krajský soud žalobu zamítl. Odůvodnění se opíralo o čl. 17 odst. 1 a odst. 4 Listiny základních práv a svobod, § 99 odst. 1 a § 101 odst. 1 a odst. 3 zákona o obcích. Protože podle § 101 odst. 1 a odst. 3 zákona o obcích jsou jednání rady obce neveřejná a zápisy ze schůze rady obce slouží pouze k nahlédnutí členům zastupitelstva obce, má krajský soud za to, že uvedená ustanovení zákona o obcích omezují právo na informace, které podle něj končí pro stěžovatelku tam, kde nastupují opatření v demokratické společnosti nezbytná pro ochranu práv a svobod druhých. Krajský soud vyslovil, že jde o opatření legitimní, neboť zápisy ze schůzí rady obce mohou obsahovat informace osobnostní a soukromé povahy, obchodní tajemství atd.

Občanka se rozhodla napadnout rozsudek Krajského soudu kasační stížností u Nejvyššího správního soudu (dále jen NSS). V kasační stížnosti stěžovatelka uplatňovala nezákonnost rozhodnutí Krajského soudu pro nesprávné posouzení věci. Nejprve se NSS zabýval tím, zda stěžovatelka požádala o informace podle zákona o svobodném přístupu k informacím, tedy zda žádala o informace. V této otázce učinil NSS závěr takový, že žádost o kopie zápisů ze schůzí rady obce lze považovat za jednoznačnou žádost o informace v těchto zápisech obsažené. Dále NSS řešil, jakou formou měla být informace poskytnuta. Právní úvaha NSS v této věci je následující. Publicitu veřejné správy lze zajistit dvěma způsoby. Buď je umožněna účast na jednání (účastnit se jako přihlížející rozhodovacího procesu), ze kterého vyplynou určité závěry relevantní pro správu věcí veřejných, nebo je tato možnost z relevantních důvodů vyloučena a potom jsou zpřístupněny konečné informace (konečné výsledky rozhodovacích procesů). Rada obce je kolektivní orgán, jehož jednání jsou neveřejná, dále rada obce nevyjadřuje přímou zastupitelskou demokracii a přítomnost veřejnosti při jejích jednáních by mohla podle názoru NSS ovlivnit otevřenou výměnu názorů a ochranu práv jiných. Ovšem zásadním