U N I V E R Z I T A K A R L O V A Pedagogická fakulta
CENTRUM ŠKOLSKÉHO MANAGEMENTU
KOMPARACE POŽADAVKŮ NA ODBORNOU ZPŮSOBILOST A PRACOVNÍ NÁPLNĚ ŘEDITELŮ
MATEŘSKÝCH ŠKOL V ČESKÉ REPUBLICE A VE SLOVENSKÉ REPUBLICE
Diplomová práce
Autor: Bc. Dagmar Trčková
Obor: Školský management
Forma studia: kombinované
Vedoucí práce: PhDr. Václav Trojan, PhD.
Datum odevzdání práce: duben 2014
Čestné prohlášení
Prohlašuji, že jsem předkládanou diplomovou práci vypracovala sama za použití zdrojů a literatury v ní uvedených.
Dagmar Trčková
Resumé:
Diplomová práce se zabývá problematikou komparací požadavků na odbornou způsobilost a pracovní náplně ředitelů mateřských škol v České republice a ve Slovenské Republice. Práce vychází z teoretických poznatků publikovaných v odborné literatuře, z informací na internetu a v neposlední řadě z vlastních, více jak dvacetiletých zkušeností z praxe. Práce přináší vyhodnocení a grafické znázornění dotazníkového šetření na vybraných mateřských školách a krajských úřadech v obou republikách.
Summary: (angl.)
The thesis deals with the comparison of the requirements for professional competence and the job descriptions and duties of directors of kindergartens in the Czech Republic and in the Slovak Republic. In proceed from the theoretical knowledge published in the scientific literature, information on the Internet and last but not least from own, more than twenty years of experience in the practice. The thesis provides a representation of the evaluation and graphical representation of the questionnaire survey in selected kindergartens and regional offices in both republics
Klíčová slova:
Komparace, mateřská škola, odborná způsobilost, pracovní náplň, ředitel (-ka) a zřizovatel
Poděkování
Chtěla bych poděkovat panu PhDr. Václavovi Trojanovi, PhD., za odborné vedení, za pomoc a cenné rady při zpracování této práce. Děkuji také za ochotu a vstřícnost všem ředitelům oslovených mateřských škol v obou republikách a vedoucím odborů školství na příslušných krajských úřadech v České republice.
1 Obsah
Úvod: ...7
Cíl práce a metodika ...8
Cíle práce: ...8
Teoretická část: ...9
2 Vymezení základních pojmů ...9
2.1 Ředitel mateřské školy ...9
2.2 Mateřská škola ... 12
2.3 Zřizovací listina mateřské školy ... 13
2.4 Odborná způsobilost ... 13
2.5 Pracovní náplň ... 14
2.6 Bezúhonnost ... 15
2.7 Zdravotní způsobilost ... 15
2.8 Znalost českého jazyka... 15
2.9 Pracovní náplně ředitelů mateřských škol ... 16
2.9.1 Stanovení pojmu pracovní náplň zaměstnance ... 16
3 Porovnání situace v České a ve Slovenské republice ... 16
3.1 Organizační struktura obou republik ... 18
3.1.1 Česká republika ... 18
3.1.2 Slovenská republika ... 20
4 Legislativa ... 22
4.1 Právní zakotvení pojmu v předpisech a vyhláškách ... 22
4.1.1 Česká republika ... 22
4.1.2 Slovenská republika ... 26
5 Empirická část: ... 34
5.1 Metodologická hlediska výzkumného šetření ... 34
5.1.1 Cíle výzkumného šetření ... 34
5.1.2 Výzkumné problémy ... 34
5.1.3 Výzkumné otázky a tvrzení ... 35
5.1.4 Výzkumné metody ... 36
5.1.5 Vzorek šetření ... 38
5.1.6 Průběh šetření ... 38
5.1.7 Výzkumné problémy: ... 43
5.1.8 Vyhodnocení výzkumných šetření ... 55
5.1.9 Zhodnocení otázek a tvrzení... 59
Závěr: ... 60
Použité zdroje: ... 69
Literatura: ... 69
Legislativní normy: ... 70
Elektronické zdroje: ... 71
Seznam zkratek: ... 72
Přílohy: ... 73
7
Úvod:
Téma této diplomové práce Komparace požadavků na odbornou způsobilost a pracovní náplně ředitelů mateřských škol v České republice a ve Slovenské republice bylo zvoleno ze dvou důvodů. Prvním jsou přetrvávající nejasnosti v problematice stanovování pracovních náplní ředitelům mateřských škol, druhým je porovnání odborné způsobilosti na funkci ředitele v obou sledovaných zemích. V rámci této práce byla provedena komparace aktuálního stavu v obou republikách. S občany Slovenska jsme žili po valnou část minulého století ve společném státě a je tedy jistě zajímavé zjistit, jakým směrem se vydalo a kam dospělo slovenské a české školství, zejména v řízení předškolní výchovy, po rozdělení společného státu v obou republikách.
Cílem práce tedy bylo zjištění, zda existují rozdíly v požadavcích na odbornou způsobilost ředitele mateřské školy a porovnání pracovních náplní těchto ředitelů v obou republikách.
K dosažení těchto cílů byly stanoveny dva výzkumné problémy, od kterých se odvíjely tři výzkumné otázky a jedno tvrzení. K jejich objasnění a ověření tvrzení bylo využito jednak studium dostupné literatury a dalších teoretických zdrojů a jednak metoda dotazování k získání podkladů pro následnou analýzu sebraných dat.
Po provedení sběru teoretických dat a výzkumného šetření bylo provedeno vyhodnocení získaných poznatků a následná komparace aktuální situace v obou republikách, což by mohlo být přínosné pro vedoucí pracovníky ve školství v obou republikách.
8
Cíl práce a metodika
Cíle práce:
Hned na počátku přípravných činností, souvisejících s touto předkládanou diplomovou prací byly stanoveny dva cíle, kterých by mělo být dosaženo touto prací. Tyto cíle by měli plně korespondovat se zadaným tématem práce a jejich splnění by mělo být dosažitelné pomocí zvolených výzkumných metod, studiem všech dostupných teoretických zdrojů jakož i využitím osobních zkušeností z každodenní praxe vedoucího pracovníka mateřské školy.
Následující dva cíle by měly být touto prací, za využití všech níže uvedených metod a postupů, dosaženy:
existují rozdíly v požadavcích na odbornou způsobilost uchazečů na funkci ředitele mateřské školy v ČR a SR
zjistit existenci resp. neexistenci závazných pracovních náplní pro ředitele státních mateřských škol od zřizovatelů v ČR a SR
V teoretické části se práce zaměřila na vymezení základních pojmů potřebných k lepšímu pochopení dané problematiky. Pro jejich vyhledání a následné zpracování byly využity všechny dostupné zdroje a hlavním zdrojem teoretických informací pro tuto předkládanou práci budou poznatky získané z četby speciální, odborné pedagogické literatury, jakož i dalších publikací zaměřených na téma řízení ve školství a managementu obecně. Nedílnou součástí teoretické části práce je i výtah z aktuální legislativy obou republik.
Ve výzkumné části byly teoretické poznatky získané z odborné literatury či jiných zdrojů ověřovány pomocí dotazování a dotazníků, které byly rozeslány na e-mailové adresy jednotlivých ředitelů mateřských škol a jednak vedoucím odborů školství, kultury a sportu na jednotlivých krajských úřadech České republiky a ředitelům mateřských škol ve Slovenské republice.
Ve výzkumné části byl kladen hlavní důraz na vyhodnocení výzkumného dotazování a dotazníkového šetření. Zpracováním sesbíraných písemných (nejčastěji elektronických) odpovědí, bylo zjištěno, kde se nacházejí zásadnější rozdíly mezi oběma komparovanými republikami
9
Teoretická část:
2 Vymezení základních pojmů
V úvodu teoretické části budou vysvětleny nejdůležitější pojmy, se kterými se bude operovat v dalších částech této práce. Jejich definování v odborné literatuře nebo v elektronických zdrojích není vždy jednoznačné a proto jsou zde uváděny
2.1 Ředitel mateřské školy
Pedagogický sbor v mateřských školách je zpravidla tvořen ředitelem školy, aprobovanými pedagogy a asistenty pedagogů. Ředitel mateřské školy zůstává, přes všechny své další povinnosti především pedagogem, a až poté manažerem.
S podrobným rozpracováním povinností ředitele mateřské školy se lze seznámit na internetu na stránkách stripky.cz1. Tyto stránky jsou zpracovány podle Bečvářové (Bečvářová, 2003), která ve své práci podrobně popisuje pozici ředitele mateřské školy, který je povinen respektovat a postupovat podle obecně platných závazných právních norem ČR (zákony, vládní nařízení, vyhlášky, metodické pokyny, organizační směrnice) i právních norem přijatých naším státem.
Ředitel mateřské školy tedy vykonává státní správu v oblasti školství. Je důležité zde poznamenat, že není orgánem státní správy ve školství, ale je jen pověřen výkonem určitých funkcí ve státní správě, a to zákonem. Jeho základní povinností je přitom dodržovat zákony ČR a vést svěřené zařízení tak, aby splňovalo základní poslání, tzn. výchovně-vzdělávací program pro předškolní vzdělávání.
„Ředitel řídí mateřskou školu a odpovídá za její chod ve všech oblastech.
V případě, že je škola právnickou osobou, je jejím statutárním zástupcem a plní všechny povinnosti vedoucího organizace včetně jmenování a odvolávání svých zástupců. Jedná ve všech záležitostech jménem školy, pokud nepřenesla svoji pravomoc na jiné pracovníky.“2
1 http://www.stripky.cz/847-materska-skolka-reditelka.html
2 http://www.stripky.cz/847-materska-skolka-reditelka.html
10
V rámci řízení školy je ředitelka mateřské školy povinna podle Zákoníku práce3 a podle Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání4:
Vypracovat a naplňovat dlouhodobý a strategický záměr školy.
Vypracovat s pedagogickým sborem roční plány.
Naplňovat koncepci školy.
Zaručovat naplňování výchovně vzdělávacího procesu mateřské školy.
Garantovat bezpečnost dětí i všech zaměstnanců při výchovně- vzdělávacím procesu i při všech akcích pořádaných mateřskou školou jakož i plnění všech úkolů spojených s požární ochranou a civilní ochranou.
Vést, řídit, motivovat, rozvíjet a koordinovat pracovní kolektiv školy.
Podporovat další profesní růst zaměstnanců školy.
Kontrolovat a hodnotit práci svých podřízených pedagogických i nepedagogických pracovníků školy.
Vytvářet a zdokonalovat pracovní podmínky pro zaměstnance školy.
Zajišťovat hospodárné a efektivní vynakládání svěřených finančních prostředků určených na provoz školy.
Evaluovat školní vzdělávací program, třídní vzdělávací program, popř. další projekty vzhledem k cílům stanoveným RVP PV.
Spolupracovat se zřizovatelem školy, nadřízenými orgány, sponzory, odbornou veřejností a zejména s rodiči dětí.
Zajišťovat informovanost.
3 http://www.pracepropravniky.cz/zakony/zakonik-prace-uplne-zneni
4 http://www.msmt.cz/vzdelavani/skolstvi-v-cr/skolskareforma/ramcove-vzdelavaci-programy
11
Vést veškerou zákonem předepsanou školní dokumentaci (přijímání dětí, ukončení docházky dítěte, správní řízení, matrika, personalistika, …).
Vykonávat přímou výchovně-vzdělávací činnost v rozsahu stanoveným nařízením vlády.
S jinou definicí pojmu ředitel školského zařízení a hrubým popisem jeho pracovních povinností se lze setkat na stránkách specializovaného portálu, zabývajícího se školstvím ve všech zemích Evropy, EURYPEDIA (tzn. European Encyclopedia on National Education Systems). Zde se praví: „Pracovníkem odpovědným za správu a řízení mateřských, základních, středních a vyšších odborných škol, popř. školského zařízení, je ředitel školy. Ve školách, které jsou příspěvkovou organizací nebo školskou právnickou osobou (tj. většina veřejných a církevních škol), je ředitel statutárním orgánem. Ředitelé nesou plnou odpovědnost za kvalitu a efektivitu vzdělávacího procesu i za finanční řízení školy, za přijímání a propouštění učitelů aj.”5
Ve Slovenské republice je podle stejného zdroje (tzn. EURYPEDIA) definována funkce ředitele škol velmi podobně, a doslova se zde praví: “Školu a školské zariadenie riadi riaditeľ školy. Na riadiacich procesoch sa okrem riaditeľa podieľajú aj vedúci pedagogickí zamestnanci. Rozsah práv a povinností riaditeľa školy a školského zariadenia stanovuje školský zákon č. 245/2008 Z. z. a zákon č. 596/2003 Z. z. o štátnej správe v školstve a školskej samospráve.”6 Za povšimnutí zde stojí, že i v této mezinárodní prezentaci se ve Slovenské republice lze setkat s přímými odkazy na konkrétní zákony aktuálně platné legislativy.
O jednotlivých, výše uvedených zákonech bude pojednáno podrobněji v dalších částech této práce.
5 https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk%C3%A1-
republika:%C5%98%C3%ADd%C3%ADc%C3%AD_a_dal%C5%A1%C3%AD_pracovn%C3%ADci_ve_%C5%A1k olstv%C3%AD
6
https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Slovensko:Riadiaci_pracovn%C3%ADci_a_
%C4%8Fal%C5%A1i_pedagogick%C3%AD_zamestnanci
12
Ředitel mateřské školy je tedy podle výše uvedeného veden ve skupině řídících pracovníků školy a jsou na něho kladeny vyšší kvalifikační předpoklady, než na řadové pedagogické pracovníky mateřské školy. O těchto kvalifikačních předpokladech bude pojednáno v dalších částech této práce.
Na závěr vysvětlení pojmu ředitel školy je ještě potřeba uvést, že ředitel mateřské školy je, na rozdíl od ostatních pedagogických či odborných pracovníků mateřské školy, do své funkce jmenován, nejčastěji zřizovatelem školy (tzn. radou obce nebo kraje). O jmenování ředitelů bude pojednáno v další části této práce.
Stejné orgány mohou ředitele, opět odlišně od ostatní pedagogických či odborných pracovníků školy, z funkce i odvolat. K tomuto odvolání dochází nejčastěji na podnět České školské inspekce (na Slovensku od roku 2000 Štátnou školskou inšpekciou) či radou školy.
2.2 Mateřská škola
Dalším důležitým pojmem, vyskytujícím se v mnoha částech této práce, je mateřská škola. Jedná se takový typ školského zařízení (tzn. zařazeného do sítě škol řízeného Ministerstvem školství mládeže a tělovýchovy), které zajišťuje předškolní vzdělávání. Tento stupeň vzdělávání je v podstatě veřejnou službou zajišťovanou v mateřských školách resp. v mateřských školách s upraveným vzdělávacím programem, anebo v přípravných třídách základních škol. Pro potřeby této práce se v dalším textu bude vždy jednat o státní mateřské školy, neboť ve školním roce 2012/2013 podle statistik tvořily více než 90%. Pro jejich definování lze například použít text z Rámcového vzdělávacího programu pro předškolní vzdělávání vypracovaného VÚP Praha z roku 2004, kde se doslova praví: „Mateřská škola je legislativně zakotvena v rámci vzdělávací soustavy jako druh školy. V procesu vzdělávání i v jeho organizaci se proto řídí obdobnými pravidly jako školy ostatní.“7
Výklad tohoto pojmu, nazíraný z odlišného úhlu, lze nalézt v respektovaném Pedagogickém slovníku, ve kterém je autory chápán jako: „Školské zařízení navazující na výchovu dětí v rodině a v součinnosti s ní zajišťující všestrannou péči dětem zpravidla ve věku od 3 do 6 let. Není součástí povinné školní docházky,
7 http://www.old.vuppraha.cz/soubory/RVP_PV-2004.pdf
13
avšak předškolní vzdělávání v mateřské škole plní důležité cíle: rozumový, citový, tělesný rozvoj dětí, osvojování základních pravidel chování a mezilidských vztahů, rozvoj řeči a komunikačních dovedností. Předškolní vzdělávání také napomáhá vyrovnávat nerovnosti ve vývoji dětí způsobované sociálně znevýhodněnými podmínkami jejich rodinného prostředí…“8
Ve Slovenské republice je předškolní výchova také svěřena institutu mateřské školy. Mateřská škola má za úkol doplňovat rodinnou výchovu a všestranně připravovat děti na školní vzdělávání ve vyšších stupních školské soustavy (ISCED 1 a další). Mateřské školy i ve Slovenské republice jsou řízeny Ministerstvem školství, vědy, výzkumu a sportu Slovenské republiky a jejich zřizovateli jsou ve velké většině obce a samosprávné kraje.
2.3 Zřizovací listina mateřské školy
Jedná se základní dokument každé školy, kterou vydává nejčastěji obec nebo kraj v souladu s aktuálním zněním paragrafů příslušných zákonů. V České republice tuto problematiku řeší ustanovení formulovaná do paragrafů 35 a 84 zákona č. 128/2000 Sb., o obcích (obecní zřízení), a podle paragrafu 27 zákona 250/2000 Sb., o rozpočtových pravidlech územních rozpočtů a v neposlední řadě podle aktuálního znění paragrafů 178 a 179 „školského zákona“ č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávaní. O výše uvedených paragrafech bude pojednáno v kapitole 4.1.1 této práce.
2.4 Odborná způsobilost
Odbornou způsobilostí se nejčastěji rozumí souhrn takových znalostí a dovedností, které opravňují a jsou zároveň nezbytné pro výkon určité profese.
Pro výkon jakékoliv funkce, a to nejenom ve školství, je potřebné splňovat předem stanovené požadavky, které zpravidla stanovuje nejbližší nadřízený orgán. Mezi nejčastěji zmiňované patří odborná kvalifikace uchazeče o danou funkci. Druhou, neméně důležitou hodnotou bývá zpravidla požadavek na délku předchozí odborné praxe. Odborně způsobilá osoba je tedy poté oprávněna k plnění stanovených povinností vyplývajících ze zákona a výkonu funkce.
8 Průcha J. (ed.). Pedagogický slovník, str. 148
14
2.5 Pracovní náplň
Z pohledu řízení organizace je neméně důležité správně naplánovat počet a kvalifikaci svých zaměstnanců, a tyto zaměstnance začlenit do pracovního procesu a určit jim, co je náplní jejich práce. K tomu velmi dobře poslouží pracovní náplň.
Právní pojem pracovní náplň přímo souvisí se dvěma dalšími pojmy – pracovní smlouva a druh práce. Pro správné pochopení těchto pojmů bude použito výkladu Schmieda a Tryčla. Oba ve své publikaci píši: „V pracovní smlouvě se sjednává především druh práce. Druh práce, který má zaměstnanec pro zaměstnavatele vykonávat a který musí být povinně dohodnut v pracovní smlouvě, vymezuje okruh pracovních úkolů, ke kterým se zaměstnanec zavazuje.
Zaměstnanec není povinen konat práce jiného druhu, s výjimkou případů, které jsou přímo uvedeny v zákoníku práce (§ 41).“9 A dále pokračují s objasněním pojmu pracovní náplň, který lze podle jejich názoru definovat takto: „Pracovní náplň je jednostranný příkazem zaměstnavatele, kterým se zaměstnanci blíže vymezují úkoly v rámci sjednaného druhu práce v pracovní smlouvě. Takovou pracovní náplň může zaměstnavatel jednostranně měnit.“ A dále pokračují:
„Pracovní náplň je tedy závislá na sjednaném druhu práce a jejím účelem je bližší vymezení (popis) pracovních úkolů, činností a postupů.“10
Podle Berky má taková pracovní náplň „…zaručit správnost zařazení zaměstnanců do platových tříd“11
Podle názoru PaedDr. J. Mikáče12 má přitom zřizovatel, tzn. v našem případě zaměstnavatel, ředitele informovat podle paragrafu 37 Zákoníku práce o bližším označení druhu a místa výkonu práce. To zpravidla udělá jmenovacím dekretem. Pracovní náplň řediteli mateřské školy tedy zřizovatel zaměstnavatel může ale ani nemusí vydat.
9(Schmied, Z. a Tryčl, L. Zákoník práce 2014, str. 24).
10 (Schmied, Z. a Tryčl, L. Zákoník práce 2014, str. 24)
11 www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/36/Smlouva-a-pracovni-napln/
12 http://mujweb.cz/jan.mikac/dotazy.htm
15
2.6 Bezúhonnost
Podle Wikipedie, se jedná o „Vlastnost člověka, fyzické osoby, která obecně znamená, že nebyla v minulosti odsouzena za trestný čin, případně označuje, že celkově vede řádný život, nepáchá ani přestupky, plní své zákonné povinnosti a podobně.“13
V posledních letech však v naší republice dochází k poměrně novému jevu, že se o pozici ředitele mohou ucházet pedagogové, kteří v nedávné minulosti strávili určitou dobu na území jiného státu. Na tyto uchazeče se poté vztahuje příslušné ustanovení, ve kterém se praví, že tito adepti jsou povinni doložit bezúhonnost obdobným dokladem, jakým je v České republice výpis z Rejstříku trestů. Tento doklad si musí uchazeč zajistit před podáním přihlášky do konkurzního řízení u příslušných orgánů státu. Jedná se pochopitelně o situaci, že uchazeč pobýval na území cizího státu na jiný druh povolení, než je obvyklé turistické vízum. Tato potvrzení však nesmí být starší třech měsíců. Poněkud jiná situace nastává u pobytu na území států Evropské unie, což je řešeno ustanovením jiného zákona.14
2.7 Zdravotní způsobilost
Problematika zdravotní způsobilosti je v současné době nejenom v oblasti školství poměrně značně komplikovaná 15 a svým způsobem přesahuje její vysvětlení rámec této práce.
Každý pedagogický pracovník je povinen se podrobit před vznikem pracovního poměru ve školství vstupní lékařské prohlídce, při které získá Lékařský posudek o zdravotní způsobilosti pro daný druh předpokládané činnosti.
2.8 Znalost českého jazyka
Prokazování znalosti českého jazyka, jako dalšího nezbytného předpokladu pro výkon činnosti pedagogického pracovníka, se týká těch pedagogických pracovníků, kteří získali příslušnou odbornou kvalifikaci absolvováním vzdělávacího programu v jiném než českém vyučovacím jazyku.
13 http://cs.wikipedia.org/wiki/Bez%C3%BAhonnost
14 Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.
15 http://www.kros-msk.cz/node/1012
16
Složení zkoušky z českého jazyka nenahrazuje odbornou kvalifikaci nezbytnou k výuce českého jazyka.16
2.9 Pracovní náplně ředitelů mateřských škol
2.9.1 Stanovení pojmu pracovní náplň zaměstnance
Jak již bylo uvedeno v kapitole 2.4 je pro potřeby této práce pracovní náplň chápána podle výkladu Zákoníku práce 2014 (Schmieda, Z., Tryčl, L., 2014). Pro potřeby splnění cílů této práce bylo potřeba zasadit tento pojem do kontextu managementu mateřských škol.
Z pohledu řízení organizace je neméně důležité správně naplánovat počet a kvalifikaci svých zaměstnanců, a tyto zaměstnance začlenit do pracovního procesu a určit jim, co je náplní jejich práce. K tomu velmi dobře poslouží pracovní náplň.
Pracovní náplň je tedy zpravidla zřejmý, často i taxativně vyjmenovávající, soupis resp. popis pracovních úkolů, který stanovuje zaměstnavatel každému svému zaměstnanci (zde máme spíše na mysli každý post či funkci).
Pracovní náplň je, kromě již výše uvedeného, také nezbytná pro zařazení zaměstnance do příslušné kategorie podle katalogu prací. Následně se zaměstnancům (podle jednoznačného pracovního zařazení) určí platová třída.
Pokud zaměstnanec platovou náplň nemá, je těžko dokazatelné, jaké vlastně jsou jeho povinnosti a jaká má práva. Podle katalogu prací se také určuje nejnáročnější činnost v jeho pracovní náplni, podle které poté zaměstnavatel zařazuje zaměstnance do platových tříd.
3 Porovnání situace v České a ve Slovenské republice
„Školský zákon“, tedy Zákon č. 561/2004 Sb., v České republice sice popisuje práva a povinnosti ředitele, nereaguje ale na místní podmínky dané mateřské školy. Často poté dochází k různým spekulacím, jak zřizovatel postupoval při zařazení ředitele do platových tříd. Je třeba si uvědomit, že pro ředitele resp.
manažera školy, je vypracování pracovní náplně svým podřízeným, zaměstnancům školy, jedním z nejdůležitějších úkolů, se kterým souvisí celá
16 http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d1037v1013-nove-predpisy-skolskeho-prava/
17
organizační struktura školy. Díky organizačnímu schématu a zařazení zaměstnanců na jednotlivá místa v tomto systému pak každý pedagogický i nepedagogický pracovník ví, co má dělat a za co zodpovídá.
Ze stejného důvodu by měl i zřizovatel škol, předkládat pracovní náplň řediteli a následně jej zařadit do platové třídy. Důvodem, proč v České republice pracovní náplň zřizovatelé svým ředitelům nepředkládají, je tedy s největší pravděpodobností v legislativě.
Ředitel mateřské školy s právní subjektivitou je poté zaměstnancem sám sebe a ne zřizovatele. Z tohoto důvodu zřizovatel mateřské školy nemá povinnost stanovovat řediteli školy pracovní náplň a na svou obranu se dovolává znění již výše zmiňovaného „Školského zákona“ (tzn. Zákon č. 561/2004 Sb.) a znění Zřizovací listiny školy (viz. kapitola 2.3). V uvedených materiálech jsou povinnosti ředitele citovány. Po řediteli školy proto zřizovatel zpravidla nechce, aby mu ředitel předkládal předkládat pracovní náplň a pracovní smlouvu. Ředitel si tak podepisuje pracovní smlouvu sám sobě.
Ve Slovenské republice je situace zcela odlišná. Zde je většina mateřských škol zpravidla bez právní subjektivity a ředitel školy je tak zaměstnancem zřizovatele. V případech, kdy má mateřská škola právní subjektivitu, musí ředitel takové školy předložit svoji pracovní náplň zřizovateli (zpravidla také kraji či obci) ke schválení a ve všech případech ji řediteli podepisuje nadřízený orgán (tzn.
primátor, starosta MČ nebo starosta obce).
Toto zjištění vysvětluje skutečnost, že ve Slovenské republice mají ve zkoumaném vzorku všichni ředitelé pracovní náplň, zatímco v České republice tomu tak není. Určitou zajímavostí v porovnaných pracovních náplní bylo, že v obou republikách nebyla v obsahu zmínka o doplňkových činnostech školy, což je v současné době, plné poměrně drastických snižování výdajů i na školství, velmi důležitým zdrojem příjmů. Školy jsou z valné části příspěvkovými organizacemi a ředitelé škol často využívají nejrůznějších aktivit k získání dodatečných finančních prostředků pro školu. Z tohoto důvodu by měly pracovní náplně ředitelů mateřských škol tuto oblast obsahovat.
18
3.1 Organizační struktura obou republik
3.1.1 Česká republika
Členění České republiky z hlediska administrativního uspořádání je ve své podstatě průběžně inovovaným tradičním modelem (tzn. Obec – okres – kraj) a moderních interakcí tvořících spojený model veřejné správy. S přechodem k této nové struktuře se započalo již v první polovině minulého století a tuto novou strukturu tak dnes tvoří tři základní úrovně z lokálního hlediska (obec- pověřená obec – obec s rozšířenou působností) a na ní navazující regionální úroveň, pod zažitým názvem kraj a nejvyšší je poté úroveň státní. Toto administrativní rozdělení a s tím související organizace státní by mělo být srozumitelné jak státním úředníkům, tak i veškerému obyvatelstvu dané země či regionu. Časté změny, které v této oblasti v posledních desetiletích probíhaly, znamenaly pro mnohé jen nejasnosti a pochyby.
Pro snadnější orientaci v administrativním rozdělení obou republik a v uspořádání státní správy v jednotlivých republikách jsou součástí této práce i schémata, tabulky a grafy. Některé jsou uvedeny v přílohách této práce.
Uspořádání veřejné správy a kompetence jednotlivých orgánů státní správy v České republice názorně dokládá následující schéma17 (viz. obr. č. 1 na str. 19)
17 http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/10/6-7.pdf
19
Obr. č. 1 – Organizace veřejné správy v České republice
Ze zde uvedeného schématu je patrné, jak je aktuální model státní správy České republiky rozložen do tří úrovní. Přičemž na úrovni státní (NUTS1) je veškerá politická moc soustředěna do rukou demokraticky zvoleného Parlamentu České republiky a Senátu. Vlastní výkon státní moci poté přináleží jmenované vládě a jí podřízeným ministerstvům.
Druhou úroveň administrativního rozdělení České republiky (NUTS3), představuje státní správa i krajská samospráva soustředěna do zřízených krajských úřadů. V současnosti je ČR rozdělena do čtrnácti krajů (viz. příloha č. 1 - Tabulka Administrativní členění ČR).
Třetí, poslední úrovní, se kterou se budeme setkávat v této práci, je úroveň lokální (NUTS4). Tato úroveň se dále člení na tři části, jejichž bližší analýza by překračovala potřeby i rozsah této práce. Zde postačí uvést jenom tu skutečnost, že hlavní město Praha a obce s rozšířenou působností, stejně jako pověřené obce, zprostředkovávají státní správu v příslušném správním obvodu a vlastní samosprávu jen v příslušném katastru obce.
20
Pro názornost a snazší orientaci ve výše uvedených skutečnost je zde použita následující mapka18 (viz. obr. č. 2).
Obr. č. 2 – Administrativní rozdělení České republiky
3.1.2 Slovenská republika
Administrativní členění, demokratické zřízení, politický systém i struktura statní moci a krajské samosprávy je, až některé odlišnosti, stejná, jako výše popsaná situace v České republice. Pro potřeby této práce je vše podstatné uvedeno v tabulce, která je přílohou č. 3 diplomové práce. Podobně jako výše uvedená tabulka, popisující administrativní rozčlenění České republiky byla opět zpracována podle portálu www.risy.cz19.
18 http://portal.uur.cz/images/nuts/NUTS-3-2012.jpg
19 http://www.risy.cz/cs/administrativni-cleneni-nuts-slovensko
21
Uspořádání veřejné správy a kompetence jednotlivých orgánů státní správy ve Slovenské republice je níže popsáno pomocí následujícího schématu 20 (viz. obr.
č. 3):
Obr. č. 3 – Organizace veřejné správy ve Slovenské republice
Pro úplnost je zde uvedena i mapka21 (viz. obr. č. 4 na str. 22) s územním rozdělením Slovenské republiky do úrovně okresů, což plně postačuje potřebám této práce.
20 http://www.trencin.sk/12331
21 http://www.bing.com/images/search?q=okresy+SR&qs=n&form=QBLH&pq=okresy+sr&sc=0-7&sp=- 1&sk=#view=detail&id=965C25B397A45976248D1600B2D27A6B21CCBB72&selectedIndex=13
22
Obr. č. 4 – Administrativní rozdělení Slovenské republiky
4 Legislativa
4.1 Právní zakotvení pojmu v předpisech a vyhláškách
4.1.1 Česká republika
4.1.1.1 Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů
4.1.1.1.1 §1
Tímto paragrafem se upravují předpoklady pro výkon činnosti pedagogických pracovníků, jejich pracovní dobu, další vzdělávání a kariérní systém.
4.1.1.1.2 §2
V tomto paragrafu se řeší problematika, kdo je pedagogickým pracovníkem.
4.1.1.1.3 §3
Tento paragraf je uveden v plném znění, vzhledem k jeho významu k obsahu této práce.
(1) Pedagogickým pracovníkem může být ten, kdo splňuje tyto předpoklady:
a) je plně způsobilý k právním úkonům,
b) má odbornou kvalifikaci pro přímou pedagogickou činnost, kterou vykonává, c) je bezúhonný,
23 d) je zdravotně způsobilý,
e) prokázal znalost českého jazyka, není-li dále stanoveno jinak.
(3) Uznávání odborné kvalifikace a splnění předpokladu bezúhonnosti a zdravotní způsobilosti u státních příslušníků členských států Evropské unie, případně jejich rodinných příslušníků, a státních příslušníků ostatních států, kteří jsou v členském nebo jiném státě oprávněni konat přímou pedagogickou činnost, se řídí zvláštními právními předpisy.
4.1.1.1.4 §4 Znalost českého jazyka.
4.1.1.1.5 §5 Předpoklady pro výkon činnosti ředitele školy
I tento paragraf je uveden v plném znění, vzhledem k jeho významu k obsahu této práce.
„(1) Ředitelem školy může být fyzická osoba, která splňuje předpoklady podle § 3 a získala praxi spočívající ve výkonu přímé pedagogické činnosti nebo v činnosti, pro kterou jsou potřebné znalosti stejného nebo obdobného zaměření, nebo v řídící činnosti nebo v činnosti ve výzkumu a vývoji v délce
a) 3 roky pro ředitele mateřské školy,
b) 4 roky pro ředitele základní školy, základní umělecké školy a školských zařízení s výjimkou školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči, c) 5 let pro ředitele střední školy, jazykové školy, konzervatoře, vyšší odborné
školy a školských zařízení pro výkon ústavní výchovy, ochranné výchovy a školských zařízení pro preventivně výchovnou péči
(2) Ředitelem školy zřizované Ministerstvem školství, mládeže a tělovýchovy (dále jen "ministerstvo"), krajem, obcí nebo dobrovolným svazkem obcí, jehož předmětem činnosti jsou úkoly v oblasti školství (dále jen "svazek obcí"), může být jen ten, kdo vedle předpokladů uvedených v odstavci 1 získal nejpozději do 2 let ode dne, kdy začal vykonávat činnost ředitele školy, znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst. 4 písm. a).
(3) Povinnost absolvovat studium pro ředitele školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí a svazkem obcí se nevztahuje na ředitele, který
24
znalosti v oblasti řízení školství získal vysokoškolským vzděláním v akreditovaném studijním programu školský management, nebo vzděláním v programu celoživotního vzdělávání uskutečňovaném vysokou školou zaměřeném na organizaci a řízení školství.
V části První, hlavě II, dílu 2 se paragrafu 6 v první části výše citovaného zákona se poté uvádí, jakým způsobem a na jakých typech škol může uchazeč získat potřebnou kvalifikaci.“22
4.1.1.1.6 §6 Učitel mateřské školy
V tomto paragrafu jsou vyjmenovány všechny možnosti, které umožňují získání kvalifikačních předpokladů pro učitele mateřských škol. I zde je uvedená přesná citace dotyčného paragrafu:
„(1) Učitel mateřské školy získává odbornou kvalifikaci
a) vysokoškolským vzděláním získaným studiem v akreditovaném studijním programu zaměřeném na přípravu učitelů mateřských škol
b) vyšším odborným vzděláním získaným ukončením akreditovaného vzdělávacího programu vyšší odborné školy v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
c) středním vzděláním s maturitní zkouškou získaným ukončením vzdělávacího programu středního vzdělávání v oboru vzdělání zaměřeném na přípravu učitelů mateřské školy,
d) vzděláním podle odstavce 2, písm. a).“23
Odstavec 2 nebude v této práci blíže specifikován, neboť problematika speciálních mateřských škol by přesahovala rámec této práce.
4.1.1.1.7 § 32a
„Ředitelem školy může být fyzická osoba, která nesplňuje předpoklad podle
§ 3 odst. 1 písm. b), pokud získala vzdělání studiem v akreditovaném magisterském studijním programu a nejpozději do dvou let ode dne, kdy začala
22 http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf, str. 10334
23 http://aplikace.msmt.cz/Predpisy1/sb190-04.pdf, str. 10335
25
vykonávat činnost ředitele školy, zahájí studium, kterým potřebný předpoklad získá, a toto studium úspěšně ukončí.“24
4.1.1.1.8 § 33
„Ředitel školy zřizované ministerstvem, krajem, obcí nebo svazkem obcí, který nezískal znalosti v oblasti řízení školství absolvováním studia pro ředitele škol v rámci dalšího vzdělávání pedagogických pracovníků podle § 24 odst.
4 písm. a) a vykonává činnost ředitele školy ke dni nabytí účinnosti tohoto zákona, může vykonávat tuto činnost nejdéle po dobu 5 let ode dne nabytí účinnosti tohoto zákona, pokud nevykonává činnost ředitele školy alespoň 10 let.“25
Tento zákon vstoupil v platnost dnem 1. ledna 2005 a je platný dodnes.
4.1.1.2 Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání
V tomto, mezi veřejností přezdívaném „školském zákoně“ se problematiky této práce týkají následující paragrafy:
§164,
§165
§166.
Tyto paragrafy řeší veškeré povinnosti ředitele mateřské školy. O těchto povinnostech již bylo pojednáno v teoretické části této práce.
V §183 je řešen stav, kdy příslušný krajský úřad plní úkoly nadřízeného správního orgánu pro ředitele mateřských škol, zřizovaných státem, krajem či obcí.
4.1.1.3 Zákon 262/2006 Sb., Zákoník práce
Zákoník práce nabyl účinnosti od 1. ledna 2007, kdy nahradil značně zastaralý Zákon č. 65/1965 Sb. Z hlediska zaměstnavatelů se jeví jako málo liberální, zaměstnanci resp. jejich zástupci z řad odborových organizací naopak nějaké další úpravy směrem k posílení práv zaměstnavatelů rezolutně odmítají.
Pro potřeby této práce jsou zde uvedeny následující dva paragrafy z této právní normy, mající přímý vztah k řešené problematice:
24 http://zakony-online.cz/?s163&q163=32
25 http://zakony-online.cz/?s163&q163=33
26
§38
§123
Tyto paragrafy řeší povinnosti vyplývající z pracovního poměru, resp. platové tarify ve školství
4.1.1.4 Nařízení vlády č. 222/2010 Sb.
Nařízení vlády č. 222/2010 Sb.26., o katalogu prací ve veřejných službách a správě navazovalo na zrušené Nařízení vlády 469/2002 Sb., a vláda České republiky v něm nařizuje ve smyslu zákona č. 262/2006 Sb. (podle §123, odst. 6 b) inovovaný katalog prací a rozdělení jednotlivých pracovníků do platových tříd.
Podle tohoto předpisu jsou stanovovány i příslušné platové třídy, podle kterých odměňováni zaměstnanci ve státních službách, v tomto případě pracovníci v resortu školství. Pro potřeby této práce zde jsou uvedeny následující kategorie:
4.1.2 Slovenská republika
Pro potřeby této práce je v některých případech použita přesná citace v originálním jazyce legislativních ustanovení Slovenské republiky, neboť se dodnes jedná o zcela srozumitelný text, tedy minimálně pro odbornou veřejnost.
4.1.2.1 Vyhláška č. 437/2009 Z. z.
Touto vyhláškou27 Ministerstvo školství Slovenské republiky, která byla přijatá vládou SR 20. října 2009, se závazně stanovují kvalifikační předpoklady a zvláštní kvalifikační předpoklady na jednotlivé kategorie pracovníků ve školství ve Slovenské republice.
Na jejím základě Ministerstvo školství v souladu se zněním §7, odst.
6 Zákona č. 317/2009 Z.z. závazně stanovuje v několika následujících paragrafech, které byly vybrány podle vztahu k tématu této práce.
4.1.2.1.1 § 1
V tomto paragrafu28 jsou uváděny všechny kvalifikační předpoklady pro všechny kategorie pedagogických i nepedagogických pracovníků, kteří vykonávají činnost na všech typech a druzích škol resp. školských zařízeních ve Slovenské
26 http://www.mpsv.cz/files/clanky/8980/Katalog_praci_UZ_1_10_2010.pdf
27 https://www.minedu.sk/data/att/651.pdf
28 http://www.elc.sk/content/file/priloha-c.-1--k-vyhlaske-c.-437-2009-z.-z..pdf
27
republice. Pro pedagogické pracovníky, vykonávající přímou výchovně-vzdělávací činnost, přitom platí ustanovení, která jsou uvedena v příloze č. 1, prvního paragrafu tohoto zákona. Pro ostatní odborné pracovníky škol a školských zařízení poté platí ustanovení uvedená v příloze č. 2, stejného paragrafu.
V příloze č. 1, v části I, jsou vyjmenovány, stejně jako v České republice, tři nezbytné kvalifikační předpoklady, které musí splňovat všichni učitelé v mateřských školách ve Slovenské republice. I podle tohoto ustanovení získá učitel mateřské školy potřebné kvalifikační předpoklady jen řádným ukončením studia a složením všech závěrečných zkoušek následujících třech typů studia:
1. Vysokoškolské vzdělání druhého stupně 2. Vysokoškolské vzdělání prvního stupně 3. Úplné střední odborné vzdělání
Přičemž, stejně jako v České republice je zde vysokoškolským vzděláním prvního stupně myšleno tzv. bakalářské studium a vysokoškolským vzděláním druhého stupně poté analogicky studium magisterského typu. Ve všech třech případech se poté rozumí studia se zaměřením na pedagogiku.
4.1.2.2 Zákon č. 596/2003 Z. z.
Jedná se o zákon o státní správě ve školství a školské samosprávě a o změnách a doplnění některých souvisejících zákonů ve znění pozdějších předpisů29. Tento zákon byl přijat 5. listopadu 2003 Národní radou Slovenské republiky a v této práci jsou opět uvedena jen vybraná ustanovení, související s tématem a problematikou této práce. Ta nejzásadnější ustanovení budou opět uvedena v původním znění, tzn. ve slovenském jazyce.
4.1.2.2.1 § 2 Výkon štátnej správy v školstve a školskej samosprávy
V paragrafu 2 jsou vyjmenovány všechny osoby, instituce a orgány, které jsou pověřeny výkonem státní správy ve školství a ve školské samosprávě. Tyto činnosti jsou ve smyslu znění toho paragrafu tedy oprávněny vykonávat:
Ředitel školy nebo školského zařízení
Obec
29 https://www.minedu.sk/zakon-c-5962003-zz-o-statnej-sprave-v-skolstve-a-skolskej-samosprave-a-o- zmene-a-doplneni-niektorych-zakonov-v-zneni-neskorsich-predpisov/
28
Samosprávný kraj
Obvodní úřad v sídle kraje
Státní školní inspekce
Ministerstvo školství Slovenské republiky
Jiné orgány státní správy
4.1.2.2.2 § 3 Vymenúvanie a odvolávanie riaditeľa školy alebo riaditeľa školského zariadenia
V tomto paragrafu se praví, že ve Slovenské republice jmenuje a odvolává ředitele školy vždy zřizovatel školy resp. školského zařízení. Ředitel je jmenován na pětileté funkční období na návrh školské rady, která tento návrh podává na základě vyhodnocení konkurzního řízení. V bodě 8, písmeno b je ustanovení o povinnosti ředitele absolvovat funkční vzdělávání či funkční inovační vzdělání.
4.1.2.2.3 § 5
V tomto paragrafu jsou vyjmenovány všechny povinnosti, které má ředitel mateřské školy při výkonu své funkce. Kromě toho, že ředitel řídí a vede mateřskou školu, má zákonem stanovenou zodpovědnost za následující kritéria:
dodržiavanie štátnych vzdelávacích programov určených pre školu, ktorú riadi,
vypracovanie a dodržiavanie školského vzdelávacieho programu a výchovného programu,
vypracovanie a dodržiavanie ročného plánu ďalšieho vzdelávania pedagogických zamestnancov,
dodržiavanie všeobecne záväzných právnych predpisov, ktoré súvisia s predmetom činnosti školy alebo školského zariadenia,
každoročné hodnotenie pedagogických a odborných zamestnancov,
úroveň výchovno-vzdelávacej práce školy alebo školského zariadenia,
rozpočet, financovanie a efektívne využívanie finančných prostriedkov určených na zabezpečenie činnosti školy alebo školského zariadenia,
riadne hospodárenie s majetkom v správe alebo vo vlastníctve školy alebo školského zariadenia.
29
V bodu 9 se stanovuje pro ředitele a další vedoucí pracovníky školy povinnost absolvovat funkční vzdělávání, a to opět ve lhůtě, kterou stanovuje zvláštní předpis.
Kromě výše uvedených povinností a přímé zodpovědnosti jsou v tomto paragrafu uvedena i některá rozhodnutí, která může učinit pouze ředitel školy.
Stejně jako ředitel mateřské školy v České republice, rozhoduje ředitel mateřské školy ve Slovenské republice o:
prijatí dieťaťa do materskej školy,
zaradení na adaptačný pobyt alebo diagnostický pobyt dieťaťa v materskej škole,
prerušení dochádzky dieťaťa,
predčasnom ukončení predprimárneho vzdelávania,
určení príspevku zákonného zástupcu dieťaťa na čiastočnú úhradu nákladov spojených s pred primárnym vzdelávaním.
ukončení adaptačného vzdelávania pedagogického alebo odborného zamestnanca.“
Přičemž povinnost zahájit a absolvovat funkční vzdělávání, což je ekvivalent pro manažerské studium v České republice, řeší v této normě zvláštní předpis pod číslem 11, ve které se praví: „Zriaďovateľ je podľa novely oprávnený odvolať riaditeľa ak neabsolvuje funkčné vzdelávanie alebo funkčné inovačné vzdelávanie v lehote podľa § 34 ods. 2 písm. d) a ods. 3 zákona č. 317/2009 Z. z. v znení zákona č. 390/2011 Z. z. Tento dôvod na odvolanie nahradil dôvod:
ak riaditeľ neabsolvoval v určenom termín prípravu vedúcich pedagogických zamestnancov.“
Podle tohoto paragrafu je výslovně stanovené, že: „…najneskôr do troch rokov od ustanovenia do kariérnej pozície vedúceho pedagogického zamestnanca alebo vedúceho odborného zamestnanca ukončí funkčné vzdelávanie.“
4.1.2.3 Zákon č. 317/2009 Z. z.
Ve Slovenské republice byl 24. června 2009 přijat Národní radou Slovenské republiky zákon o pedagogických zaměstnancích a odborných zaměstnancích a o změně a doplnění některých zákonů. V podstatě se jedná o jakýsi ekvivalent
30
k českému Zákonu č. 563/2004 Sb., o kterém jsou zmínky na jiných místech této práce.
I z tohoto dokumentu jsou přesně odcitovány vybrané paragrafy a ustanovení, mající nějaký vztah k tématu této práce.30
4.1.2.3.1 § 6 Predpoklady pre výkon pedagogické činnosti
Tento paragraf stanovuje stejné předpoklady pro výkon pedagogické činnosti jako obdobný zákon v České republice. Tyto předpoklady tedy jsou:
kvalifikační předpoklady,
bezúhonnost,
zdravotní způsobilost
znalost slovenského jazyka
Oproti České republice se na Slovensku do zákona dostala i zmínka o výuce náboženství, která je v tomto paragrafu řešena pod písmenem e následovně:
„poverenie podľa vnútorných predpisov príslušnej registrovanej cirkvi alebo príslušnej náboženskej spoločnosti na vyučovanie predmetu náboženstvo alebo predmetu náboženská výchova.“31
4.1.2.3.2 § 7 Kvalifikačné predpoklady
Slovenská legislativa řeší kvalifikační předpoklady získáním požadovaných profesních kompetencí pro výkon odborné, zejména pedagogické činnosti řádným ukončením studia a složením všech předepsaných zkoušek v požadovaných studijních oborech. Přičemž je podle bodu 2 tohoto paragrafu: „Požadovaným stupňom vzdelania pre učiteľa podľa § 13 písm. b), c), d), f) a g) a pre odborného zamestnanca je najmenej vysokoškolské vzdelanie druhého stupňa.“32
4.1.2.3.3 § 9 Bezúhonnosť
Tento paragraf řeší občanskou bezúhonnost pracovníků ve školství zcela analogicky jako příslušná legislativní norma, která je v aktuálním znění platná v České republice. Podle bodu 1 tohoto paragrafu je tedy: „Za bezúhonného sa na účely tohto zákona považuje ten, kto nebol právoplatne odsúdený za úmyselný
30 http://ccv.upjs.sk/dokumenty/zakony/zakon_317_2009.pdf
31 http://ccv.upjs.sk/dokumenty/zakony/zakon_317_2009.pdf
32 http://ccv.upjs.sk/dokumenty/zakony/zakon_317_2009.pdf
31
trestný čin alebo za trestný čin spáchaný z nedbanlivosti v súvislosti s výkonom pedagogickej činnosti alebo s výkonom odbornej činnosti. Bezúhonnosť sa preukazuje pred nástupom do zamestnania výpisom z registra trestov nie starším ako tri mesiace.“
V bodě dva se poté řeší povinnosti zaměstnance ohlašovat veškeré změny související s tzv. občanskou bezúhonností a zaměstnavatel má poté právo, v případě, že mu bude taková změna oznámena (ať již samotným zaměstnancem, tak i příslušným úřadem resp. soudem) pozastavit výkon funkce a přistoupit k padesátiprocentnímu snížení platu zaměstnanci až do vynesení pravomocného rozhodnutí příslušného soudu.
4.1.2.3.4 § 10 Zdravotná spôsobilosť
Zdravotní způsobilost je také posuzována velmi podobně jako v České republice. I ve Slovenské republice je za zdravotně způsobilého považován ten, kdo před nástupem do zaměstnání předloží v zákonné lhůtě lékařské potvrzení o své fyzické i psychické způsobilosti vykonávat pedagogickou činnost. Stejně jako v České republice, i zde náklady na zdravotní vyšetření nese zaměstnavatel, který má zároveň právo vyžadovat, v případě odůvodněného podezření na změnu zdravotního stavu, po zaměstnanci předložit do 90 dnů novou, aktualizovanou zprávu od příslušného zdravotnického zařízení.
4.1.2.3.5 § 11 Ovládanie štátneho jazyka
Každý pedagogický či odborný pracovník ve školství, který úspěšně složil maturitní zkoušku ze slovenského jazyka, nemusí již dále prokazovat znalost slovenštiny. V případě, že požadované kvalifikační předpoklady získal v jiném jazyce, musí vykonat jazykovou zkoušku ze státního slovenského jazyka nejpozději do dvanácti měsíců od nástupu do zaměstnání.
4.1.2.3.6 § 34 Vedúci pedagogický zamestnanec a vedúci odborný zamestnanec
Tento paragraf určuje, kdo je vedoucím pedagogickým zaměstnancem školy (ředitel a zástupce ředitele školy) a jaké jsou nezbytné kvalifikační předpoklady pro výkon těchto funkcí. Vzhledem k odlišnostem od praxe v České republice budou tyto předpoklady uvedeny opět v plném znění a ve slovenštině.
V bodě dva se tedy praví: „Činnosť vedúceho pedagogického zamestnanca alebo vedúceho odborného zamestnanca môže vykonávať ten, kto:
32
spĺňa kvalifikačné predpoklady na výkon pedagogickej činnosti alebo na výkon odbornej činnosti podľa tohto zákona v príslušnej kategórii alebo podkategórii,
vykonal prvú atestáciu,
spĺňa podmienku dĺžky výkonu pedagogickej činnosti alebo výkonu odbornej činnosti, ak tak ustanovuje osobitný predpis,
najneskôr do troch rokov od ustanovenia do kariérnej pozície vedúceho pedagogického zamestnanca alebo vedúceho odborného zamestnanca ukončí funkčné vzdelávanie.
A konečně v bodu tři stejného paragrafu se následně řeší problematika již několikrát zmiňovaného funkčního studia následovně: „Funkčné vzdelávanie podľa odseku 2 písm. d) platí najdlhšie sedem rokov od jeho ukončenia. Jeho platnosť sa predlžuje po každom absolvovaní funkčného inovačného vzdelávania, ktoré bude ukončené pred uplynutím doby platnosti funkčného vzdelávania. Platnosť funkčného inovačného vzdelávania je päť rokov od jeho ukončenia.“
4.1.2.4 Zákonník práce
Také ve Slovenské republice tuto problematiku řeší zvláštním zákonem, který byl v době přípravných prací na této práci ve znění Zákona č. 311/2001 Z. z. po novele č. 252/2012 Z. z., novele č. 345/2012 Z. z. a novele č. 361/2012 Z. z. V této podobě nabyl účinnost od 1. ledna 2014.
4.1.2.4.1 § 81 Zákonník práce
„Pracovná náplň – špecifikácia vykonávaných činností zamestnanca, bližšie popisujúca druh vykonávaných prác, ktorý bol dohodnutý v pracovnej zmluve.
Tvorí prílohu k pracovnej zmluve. Zamestnávateľ má právo pracovnú náplň vytvoriť a zamestnanec je povinný vykonávať dohodnuté práce, ktoré tvoria jeho pracovnú náplň.
Nadriadený zamestnanca má právo prideľovať pokyny zamestnancovi a zamestnanec je povinný tieto pokyny dodržiavať.
POZOR: pri nedodržaní pokynov nadriadeného môžete porušiť pracovnú disciplínu závažne alebo menej závažne a následky sú nasledovné:
33
• Menej závažné porušenie pracovnej disciplíny: ak vám v posledných šiestich mesiacoch poslal zamestnávateľ list s upozornením na možnosť výpovede, zamestnávateľ má právo poslať vám výpoveď s dôvodom porušenia pracovnej disciplíny, ak nedošlo k náprave.
• Závažné porušenie pracovnej disciplíny: zamestnávateľ môže s Vami okamžite ukončiť pracovný pomer“33
Na stejných webových stránkách, jsou dále vyjmenované příklady vážných a méně vážných porušení pracovní disciplíny ze strany zaměstnance.
Výklad pojmu pracovní náplň dále pokračuje takto: „Súčasťou predzmluvných vzťahov, o ktorých hovorí § 47 ZP, je aj povinnosť zamestnávateľa oboznámiť zamestnanca pri nástupe do zamestnania s pracovným poriadkom, s kolektívnou zmluvou, s predpismi na zaistenie bezpečnosti a ochrany zdravia pri práci.“
Dále je zde ještě zmiňován, v této souvislosti jistě významný paragraf 81, pojednávající o povinnosti zaměstnance zachovávat mlčenlivost o všech významných skutečnostech, se kterými se seznámil při výkonu svých pracovních povinností:
„§ 81, ods. f Zákonníku práce hovorí o zachovávaní mlčanlivosti vo veciach, o ktorých sa dozvedel pri výkone práce, ktoré v záujme zamestnávateľa nemožno oznamovať iným osobám.
V prípade porušenia tohto paragrafu (zamestnávateľ by vo vlastnom záujme definoval rozsah a závažnosť skutočností, o ktorých má byť uchovaná mlčanlivosť) môžu byť ohrozené záujmy zamestnávateľa, za čo s Vami ten môže ihneď ukončiť pracovný pomer.“34
33 http://karierainfo.zoznam.sk/cl/100373/491513/Zakladne-povinnosti-zamestnanca
34 http://karierainfo.zoznam.sk/cl/100373/491513/Zakladne-povinnosti-zamestnanca
34
5 Empirická část:
5.1 Metodologická hlediska výzkumného šetření
5.1.1 Cíle výzkumného šetření
Prvním cílem výzkumného šetření bylo zjistit a následně porovnat, jak a v čem se liší požadavky na odbornou způsobilost ředitelů mateřských škol v České resp. Slovenské republice. To tedy znamenalo:
zmapovat, prozkoumat a následně vyhodnotit požadavky na uchazeče o funkci ředitele mateřské školy v České republice a Slovenské republice,
Druhým cílem výzkumného šetření bylo zjistit, mají-li ředitelé MŠ v obou republikách stanovenou pracovní náplň zřizovatelem školy. To znamenalo:
získání a prostudování pracovních náplní získaných:
o od ředitelů mateřských škol v ČR a SR,
o od vedoucích odborů školství na krajských úřadech
V případě zjištění, že takovou náplň práce stanovenou mají, bylo provedeno porovnání pracovních náplní ředitelů státních MŠ v ČR a následně, stejným způsobem, byla provedena komparace pracovních náplní ředitelů státních MŠ v SR. Na závěr této části výzkumného šetření byla provedena komparace pracovních náplní ředitelů MŠ v ČR a SR.
Pro splnění výše uváděných cílů byly poté stanoveny dva následující výzkumné problémy.
5.1.2 Výzkumné problémy
Pro objektivní výzkumné šetření bylo stanoveno vyřešení následujících problémů:
5.1.2.1 Zjistit, zda mají ředitelé státních mateřských škol v České a Slovenské republice závazně stanovené požadavky na výkon funkce ředitele MŠ,
o Jestliže ano, v čem se tyto požadavky liší (sledované oblasti byly):
a. Kvalifikační předpoklady b. Délka praxe
c. Zdravotní způsobilost
35 d. Právní způsobilost
e. Bezúhonnost
Při řešení tohoto výzkumného problému nebylo použito žádných dotazníků či jiných druhů šetření. Využity byly podklady ze studia odborné literatury, legislativy a jiných, převážně elektronických zdrojů. V případě vzniklých nejasností, zejména v oblasti legislativy, byli osloveni odborníci na školskou legislativu obou zemí. Po zpracování všech podkladů a dostupných zdrojů bylo provedeno porovnání (komparace) aktuálních požadavků na uchazeče o funkci ředitele mateřské školy v obou republikách.
Studium dostupné literatury a dalších, nejčastěji elektronických podkladů, proběhlo v období X. 2013 – II. 2014.
5.1.2.2 Mají ředitelé státních mateřských škol v České a Slovenské republice stanovenou pracovní náplň?
o Jestliže ano, v čem se tyto pracovní náplně liší
Při řešení druhého výzkumného problému byl zvolen (určen) výzkumný vzorek přiměřený k rozsahu této práce. Obě republiky prošly dlouhou společnou minulostí. Je proto logické, že i po rozdělení Československa zůstala řada administrativních záležitostí v obou republikách velmi podobná. Vzhledem k přibližně stejné hustotě a rozložení obyvatelstva obou zemí byl zvolen model, kdy byli na straně České republiky i Slovenské republiky oslovování ředitelé mateřských škol v krajských městech. Krajská města jsou sídly krajských úřadů, které jsou zřizovateli mateřských škol. Výzkumné šetření bylo primárně zacíleno na ředitele státních mateřských škol v krajských městech obou republik. Vzhledem k nedostatečným podkladům, které byly získány při oslovení ředitelů mateřských škol, bylo přistoupeno k oslovení vedoucích odborů školství, mládeže a sportu krajských úřadů.
5.1.3 Výzkumné otázky a tvrzení
Na počátku této diplomové práce byly stanoveny následující otázky a tvrzení, jejichž pravdivost by měla být následujícím výzkumným šetřením potvrzena nebo vyvrácena.
36 5.1.3.1 Výzkumné otázky:
Existují rozdíly v požadavcích na výkon funkce ředitele MŠ v České republice a ve Slovenské republice?
Mají všichni ředitelé MŠ v České republice písemně stanovenou pracovní náplň?
Mají všichni ředitelé MŠ v Slovenské republice písemně stanovenou pracovní náplň?
5.1.3.2 Tvrzení
V České republice, na rozdíl od Slovenské republiky, většina ředitelů státních mateřských škol nemá stanovenou náplň práce ředitele jejím zřizovatelem.
5.1.4 Výzkumné metody
Metodou výzkumného šetření bylo dotazování, které bylo doplněno stručným dotazníkem.
5.1.4.1 Vytvoření dotazníků
K doplnění výzkumné otázky byl sestaven stručný dotazník, který byl přiložen k e-mailům, rozeslaným vybraným ředitelům státních mateřských škol v České republice i ve Slovenské republice.
Účelem dotazníku bylo získat zpřesňující informace o daných zařízeních:
1. Jste ředitelem mateřské školy 2. Vaše zařízení je:
a. státní b. soukromé c. jiného typu
3. Jste samostatná mateřská škola nebo sloučená s jiným školským zařízením?
4. Kdo je vaším zřizovatelem?
5. Byla Vám při jmenování do funkce ředitele MŠ předána resp. stanovena závazná náplň práce?
6. Můžete mi poskytnout Vaši pracovní náplň (beze všech bližších identifikátorů)?
