Zhodnocení otázek a tvrzení

59

 Zachovává mlčenlivost o skutečnostech o, kterých se dozvěděl při výkonně funkce, a které v zájmu zaměstnavatele není možné oznamovat jiným osobám, a to ani po skončení pracovního procesu.

 Respektovat a chránit lidskou důstojnost a práva.

V žádné komparované náplni z České republiky nebyly podobné věty nalezeny.

Dále bylo zjištěno, že v náplních ve zkoumaném vzorku z mateřských škol v České republice není nikdy uváděn přímý nadřízený, který je ve Slovenské republice uváděn vždy, stejně jako povinnost vykonávat a plnit další úlohy související s dohodnutým druhem práce, podle pokynů zřizovatele. Ve Slovenské republice, v souladu s již zavedeným karierním řádem (tzn. systém odměňování pedagogických pracovníků ve školství, nahrazující předešlý tarifní systém), jsou vždy uváděny kvalifikační předpoklady i nejvyšší dosažené vzdělání ředitele školy, což opět nebylo nalezeno v podkladech z České republiky.

Výše zmiňovaný karierní řád, využívaný ve Slovenské republice, je v porovnání s tarifním systémem „velmi efektivním motivačním nástrojem pro pedagogy a zároveň garantem růstu kvality vzděláván퓳⁹. Podrobnější rozbor tohoto pojmu přesahuje rámec této práce, avšak vzhledem k tomu, že se o zavedení tohoto systému již delší dobu diskutuje mezi odbornou veřejností i v České republice, bylo by jistě přínosné zohlednit i slovenské zkušenosti, neboť oba školské systémy, vycházející ze společného základu, jsou si dodnes velmi podobné.

60

a porovnání pracovních náplní těchto ředitelů, existují-li nějaké, v obou republikách.

K dosažení těchto cílů byly stanoveny dva výzkumné problémy, od kterých se odvíjejí tři výzkumné otázky a jedno tvrzení. K jejich objasnění a ověření tvrzení bylo použito jednak studium dostupné literatury a dalších zdrojů a jednak metoda dotazování k získání podkladů pro následnou analýzu sebraných dat.

Na první otázku, zda existují rozdíly v požadavcích na adepty na funkci ředitele mateřské školy mezi Českou a Slovenskou republikou tedy výzkumné šetření spojené s touto prací prokázalo, že mezi oběma republikami existují jen drobné rozdíly, které jsou pro snazší orientaci rozpracovány v tabulce.

Na druhou výzkumnou otázku (viz. kapitola 5.1.3.1) se touto prací podařilo získat jednoznačnou odpověď. Všichni ředitelé mateřských škol v České republice nemají písemně stanovenou náplň práce od zřizovatele. Shromážděné informace jsou opět pro přehlednost zpracovány do tabulek a grafů.

Odpověď na třetí výzkumnou otázku zní ANO - všichni ředitelé mateřských škol ve Slovenské republice, vyjma ředitelů mateřských škol v bratislavském kraji, mají stanovenou náplň práce od zřizovatelů škol, tzn. od krajských úřadů.

Tato práce však, zcela nečekaně, vyvrátila tvrzení, že v České republice, na rozdíl od Slovenské republiky, nemá většina ředitelů zřizovatelem školy stanovenou náplň práce. Tento předpoklad provedené výzkumné šetření podepřené studiem zákonných ustanovení a vyhlášek v plném rozsahu nepotvrdilo.

Závěr:

Téma této diplomové práce „Komparace požadavků na odbornou způsobilost a pracovní náplně ředitelů mateřských škol v České republice a ve Slovenské republice“ byl zvolen na základě potřeby objasnit tuto problematiku spojenou s řízením ve školství odborné veřejnosti.

Práce shrnuje a vyhodnocuje podklady pro potvrzení či vyvrácení určité smysluplnosti legislativou požadovaných kritérií pro výkon funkce ředitele mateřské školy.

61

Celá práce byla koncipována tak, aby rozbor obecné teorie, legislativ obou republik a výsledky výzkumného šetření poskytl výstup, který by napomohl k zlepšení dané oblasti školství České republiky. Současně by měl podat přehledný analyzovaný přehled aktuální situace ve zkoumané oblasti v obou posuzovaných zemích. S rozvojem školství totiž úzce souvisí požadavky na vedoucího pracovníka potažmo ředitele školy. Ředitel školy řídí svěřenou organizaci, ovlivňuje celý vzdělávací program školy. Svou vizí a dlouhodobým záměrem směřování školy výrazně ovlivňuje práci a chování podřízených spolupracovníků. Je tedy velmi důležité věnovat se tomuto statutárnímu orgánu.

V době globalizace je nutné i při výchově a vzdělávání dětí předškolního věku vidět dál, než na hranice republiky. Je bezesporu nutné získávat z cizích zemí nejnovější poznatky a zkušenosti, a to osvědčené implementovat do našeho školského systému. Současně s tím je bezpodmínečně nutné podporovat vnitřní evaluaci v oblasti školství v naší zemi. Při studiu materiálů a zejména při navazování kontaktů s vedoucími pracovníky v obou republikách, byl markantní větší zájem o aktuální stav školství a legislativu v České republice ze strany slovenských respondentů. Přínos této práce by mohl být jak pro zainteresované pracovníky u zřizovatelů škol, tak pro legislativce a jejich poradce, kteří se zabývají platnou školskou problematikou a rozhodují o aktualizacích resp.

změnách v příslušné legislativě.

Prvním cílem práce bylo zjistit, zda existují rozdíly v požadavcích na odbornou způsobilost uchazeče na funkci ředitele mateřské školy v České republice a ve Slovenské republice. A následně tyto požadavky vyhodnotit, případně zjistit rozdíly v požadavcích na uchazeče o funkci ředitele mateřské školy v České a ve Slovenské republice.

Z tabulek a grafů vyplývá hned několik zajímavých skutečností. Ani jedna z porovnávaných republik nepožaduje před nástupem do funkce manažerské vzdělání od uchazečů o funkci. Ze šetření vyplývá, že obě republiky však požadují, aby nově jmenovaný ředitel zahájil do jednoho roku funkční, resp. manažerské studium. Pro začínajícího ředitele to znamená výraznou zátěž, především časovou.

V dnešní době, kdy je většina škol v právní subjektivitě, má ředitel celou řadou manažerských povinností (plánování, vedení, kontrola, analýza ekonomických dat,

62

legislativa apod.), měl by být i leaderem kolektivu pedagogů, nezbývá mu tedy, zvláště v prvních dvou třech letech po svém nástupu, mnoho času na další náročné studium.

Z dotazování a následné vzájemné elektronické korespondence či telefonických rozhovorů vyplynul většinový názor kolegů ředitelů, že již předem dokončené funkční studium resp. manažerské studium, by mělo do budoucna být jedním ze stěžejních kritérií pro výběr uchazečů na funkci ředitele mateřské školy.

Stejně tak lze pokračovat i v požadavku na délku předchozí pedagogické praxe uchazeče o funkci ředitele. Z prostudovaných teoretických zdrojů a provedeného výzkumného šetření vyplývá, že obě republiky požadují poměrně krátkou dobu předchozí pedagogické praxe. V České republice je dokonce požadována ještě o dva roky kratší doba předchozí pedagogické praxe oproti Slovenské republice (viz. tabulka č. 4). Zde, opět v souladu s výše uvedeným většinovým názorem oslovených ředitelů mateřských škol, vzniká prostor pro vznik nežádoucích sporů, nezřídka se projevuje napjatá atmosféra uvnitř pedagogických sborů jednotlivých mateřských škol. Příkladem může být povinná kontrolní činnost ředitele. Její nedílnou součástí je například hospitační činnost ve třídách u pedagogických pracovníků školy. K jejímu efektivnímu vykonávání by měl mít nově ustanovený ředitel dostatek vlastních zkušeností z práce s dětmi. Vzhledem k tomu, že na školách je velmi různorodé složení pedagogických sborů, je zřejmé, že může nastat (a často nastává) situace, kdy ředitel bude hospitovat ve třídě u pedagoga s dlouholetou praxí. Žádná teoretická příprava nemůže nahradit aktivní práci s dětmi. Jako výrazně diskutabilní se jeví otázka, zda během požadovaných tří resp. pěti let praxe získá uchazeč na funkci ředitele mateřské školy dostatek potřebných zkušeností a kompetencí. A to jak pro vlastní pedagogickou činnost, tak pro alespoň základní dovednosti při řízení instituce a všech jejich zaměstnanců. Pedagogický pracovník je totiž po dobu prvních tří až pěti let své profesionální kariery považován za tzv. začínajícího učitele. S tímto statusem je spojená celá řada významných skutečností (institut tzv. zavádějícího učitele, nedostatek kompetencí apod.), které přesahují rámec této práce.

Na tuto skutečnost ostatně ve svých pracích upozorňují zahraniční i čeští autoři. Zatímco někteří autoři z anglosaského prostředí hovoří, v souladu s českou

63

i slovenskou legislativou, o stejné délce potřebné praxe, čeští autoři, za všechny zde budeme jmenovat Průchu⁴⁰ či Podlahovou⁴¹, oba udávají tuto dobu předešlé pedagogické praxe podstatně delší, až dvojnásobnou.

Zde je na místě opět připomenout, že k nezbytné, výše zmiňované, pedagogické praxi, se hodí i manažerské dovednosti, získané v některých řídících funkcích ve škole, případně i mimo školské prostředí. Pedagogové, nejen ti zkušení, ale i ti začínající, by tedy měli být aktivně zapojováni do nejrůznějších příprav, organizování i vedení nejrůznějších programů a akcí, které má mateřská škola ve svém plánu činností na konkrétní školní rok. Rovněž se mnohde osvědčilo využívat aktivit pedagogů mimo školu, například v rámci tělovýchovných, turistických či jiných zájmových projektů a akcí.

Ředitel školy je od začátku svého funkčního období postaven do situace, kdy musí řídit a vést celou školu (podrobně opět rozpracováno v kapitole 2.1 [Bečvářová, 2003]). Od prvního okamžiku má velkou zodpovědnost za vzdělávací obsah školního programu, odpovědnost za děti i za podřízené zaměstnance, za efektivitu práce, ekonomickou situaci školy, za bezpečnosti a ochranu zdraví.

Odpovídá za požární ochranu, platnost všech předepsaných revizí, za splnění úkolů v oblasti ochrany při mimořádných situacích. V neposlední řadě musí vhodně komunikovat se všemi zúčastněnými stranami v pedagogickém procesu (děti, rodiče, veřejnost a nadřízené orgány). V době nástupu však často nemá jasnou představu o všech těchto činnostech. Ředitel školy musí mít dostatečné kompetence, aby mohl školu řídit. Je pod drobnohledem zřizovatele, rodičů, zaměstnanců, kteří si dělají o jeho osobě a práci úsudek. Musí se seznámit s novou pozicí a se vším co k této pozici patří. K lepší možnosti projití první etapy svého funkčního období, by mu jistě pomohlo mít předem, alespoň nějaké manažerské zkušenosti. Měl by základy v personalistice, řízení organizace, vedení lidí a hlavně by se lépe orientoval v problematice legislativy a řešení obtíží na pracovišti. Mnohem lépe by se mu tedy řešily problémy, kterých v současné turbulentní době není málo.

40 Průcha, J., 2007, str.

41 Podlahová, L., 2004, str.

64

Druhým cílem této předkládané práce bylo zjistit, existenci resp. neexistenci závazně stanovených pracovních náplní pro ředitele státních mateřských škol.

Z tabulek a grafů vyplývá, že v České republice mají pracovní náplň, stanovenou zřizovatelem školy, ředitelé státních mateřských škol v sedmi krajích a ve zbývajících sedmi krajích bylo zjištěno, že zřizovatel školy ředitelům takovou náplň práce nestanovuje. Ve Slovenské republice je situace výrazně odlišná.

Ředitelé mateřských škol tuto pracovní náplň stanovenou zřizovatelem školy mají (kromě nezkoumaného bratislavského kraje). Následnou komparací získaných podkladů byly zjištěny tyto rozdíly:

 pracovní náplně stanovované zřizovateli škol v České republice jsou obecně mnohem obsáhlejší a jsou přehledně rozděleny na jednotlivé sekce,

 pracovní náplně stanovované zřizovateli škol v Slovenské republice se omezují na prosté odkazy na příslušnou státní legislativu.

Zde se otevírá prostor další citaci: „Kvalitní vypracování pracovní náplně pedagogických a ostatní zaměstnanců je jedním z předpokladů úspěšného řízení školy. Jedná se zejména o jasné a jednoznačné stanovení všech povinností odpovědností a práv vyplývajících z obecně platné právní normyⁱⁱ, rozpracovaných v různé míře a podobě podle konkrétních podmínek a možností školy. Pracovní náplně se týkají všech zaměstnanců školy.“⁴²

V dnešní době se velmi změnila pozice ředitele. S platností školského zákona se otevřelo mnoho možností pro řídící práci ředitele školy a s tím související zodpovědnost. Škola se stala institucí a dalo by se říci firmou, do které již nezasahuje tolik zřizovatel, ani ministerstvo školství. Ředitel školy musí uplatňovat nové formy a metody práce. Novinkou je např. vedení lidí, marketing, management školy, delegování atd. I z těchto důvodů by měl mít ředitel školy vymezenou pracovní náplň. Při výzkumném šetření však bylo zjištěno, že ředitelé takovou pracovní náplň nemají ve všech krajích České republiky. V pracovní náplni nelze sice úplně vše vymezit, ani podrobně popsat všechny pracovní činnosti ředitele školy. A to z důvodu, že práce ředitelé je tak různorodá. Pracovní náplň by ale měla být, alespoň explicitním výčtem zodpovědnosti, pravomocí

42 http://www.portal.cz/scripts/detail.php?id=2795

65

a práv ředitele. Každý ředitel svému zaměstnanci takovou pracovní náplň v písemné podobě předkládá. Zejména z důvodu informovanosti zaměstnance, co vše náleží k jeho právům a povinnostem a za co zodpovídá. Toto je poměrně důležité, např. v případě evaluace práce zaměstnance přispěje existence pracovní náplně k bezproblémovému průběhu hodnocení jeho výsledků. Nebude docházet k nejasnostem. V současné praxi je tedy i určitou zvláštností, že pedagogický pracovník pracovní náplň má a ředitel školy ji nemá.

Ať tedy chceme nebo ne, pracovní náplně by měly být jedním ze základních materiálů, které by měly být součástí přijetí každého nového zaměstnance, tudíž i ředitele školy. Zřizovatel by měl tuto pracovní náplň vytvořit, pouhé odvolání se na platnou legislativu se jeví jako nedostatečné. Legislativa se stále mění, a nemusí platit to, co platilo v den jmenování ředitele školy. Jak bylo výše uvedeno, ředitel školy se zabývá i novinkami v řízení. Do pracovní náplně by měl být tedy navíc zakomponován i již výše zmiňovaný marketing. Marketing by měl zcela jistě být součástí každodenní práce ředitele školy. Proč je možné trvat na předešlém tvrzení?

Na problematiku existuje několik pohledů. Ten nejjednodušší je, že každému zaměstnanci by mělo jít o to, aby napomohl rodičům a dětem, potažmo široké veřejnosti dobře se orientovat ve všech poskytovaných službách, které škola nabízí. Jde o to, aby měli všichni pedagogičtí, odborní pracovníci i ostatní zaměstnanci školy relevantní informace o aktuální situaci a dění ve škole. Budou pak lépe moci plnit všechny přidělené pracovní úkoly a povinnosti, a jejich pracovní výkonnost poroste. Většina rodičů se navíc při nástupu svého dítěte do mateřské školy příliš neorientuje v mnoha oblastech, přímo souvisejících s chodem příslušného zařízení předškolní výchovy. A to zejména v oblastech, které se týkají pravidel docházky do školy, v ekonomických aspektech s tím spojených, ve školou nabízených nadstandartních aktivitách určených pro děti, ať již v rámci výchovně-vzdělávacího procesu tak i v rámci mimoškolních aktivit a tak podobně. Velmi často se také stává, že rodiče mohou i tyto školou poskytované informace zapomenout nebo si ji prostě v daný okamžik nevybaví. A kdo jiný by měl klientům - rodičům, napovědět? Ve škole za vše zodpovídá ředitel, i když některé oblasti a úkoly deleguje na své spolupracovníky, nejčastěji na svého

66

zástupce. Stejně však v konečné fázi za vše, co se ve škole děje, opět zodpovídá samotný ředitel školy.

Marketing v pracovních náplních mohou mít skutečně téměř všichni zaměstnanci. Tím spíše by se oblast měla objevovat v pracovních náplních vedoucích pracovníků, tedy i u ředitele školy. Vezměme si jakoukoliv definici marketingu, všechny se v zásadě shodují v tom, že se jedná o proces, který směřuje k dosažení nejrůznějších cílů a spočívající v analyzování potřeb cílového trhu. Výsledkem tohoto procesu je poté následně uspokojit tyto potřeby. Není to dosti zásadní a výmluvné? Právě z tohoto důvodu by taková otázka „marketingu"

měla být v pracovních náplních ředitelů škol. Vždyť škola jako instituce musí vytvářet podmínky pro komunikaci, dodávání informací, které mají hodnotu pro všechny účastníky pedagogického procesu.

Nejvýznamnější změnou, kterou definice, marketingu prodělala, bylo to, že marketing je nyní prezentován jako širší aktivita, není tudíž již jen pouhou funkcí, ale vzdělávacím procesem.

Pracovní náplň je důležitá i pro zařazení pracovníka do platové třídy. Při posuzování složitosti práce se vychází ze skutečně vykonávané nejnáročnější pracovní činnosti v jejím popisu.

Popis pracovní činnosti a tarifní zařazení jsou podkladem pro pracovní smlouvu se zaměstnancem. Zřizovatel by měl ředitele zařadit do platové třídy, ve které je v katalogu zařazena nejnáročnější práce, jejíž výkon zřizovatel na řediteli požaduje.

I v této oblasti totiž dochází k neshodám a k nepochopení u těch ředitelů, kteří nemají pracovní náplň stanovenou zřizovatelem školy v době jmenování do funkce. Nepochopení nejčastěji pramení z možnosti zařazení ředitele mateřské školy do platové třídy, které může být v rozsahu od 9. až do 11. platové třídy. Což pochopitelně představuje poměrně značný rozptyl, který se u ředitele školy odrazí i na jeho finančním ohodnocení. Ředitel školy by jistě uvítal, aby jeho zařazování bylo průkazné a ne náhodné. Zařazování je samozřejmě myšleno u stejného druhu školy. Pokud by byla stanovena pracovní náplň řediteli mateřské školy

67

bezprostředně se jmenováním do funkce, a bylo by i zcela zřejmé, podle jakých kritérií došlo k zařazení ředitele do příslušné platové třídy, nedocházelo by poté ke spekulacím, proč je konkrétní ředitel ekonomicky ohodnocen jinak, než jiný ředitel na stejném typu resp. druhu školy.

Jako podnět pro zřizovatele by bylo účelné vytvořit tzv. „job description“.

V podstatě se jedná o popis pracovního místa. Jde o jednu z klíčových oblastí personálního řízení. Dalo by se říci, že zahrnuje klíčové atributy (kompetence) příslušné pracovní pozice, tedy i funkce ředitele školy. Jedná se o výčet všech činností, pravomocí, úkolů a zodpovědností konkrétního zaměstnance školy – opět tedy i ředitele školy. Vyžaduje, aby personalista znal přesně popis pracovní pozice ředitele školy a jasně pozici vymezil v jeho pracovní náplni. Již výše zmíněný „Job description“ by tedy měl obsahovat například i oblasti jako je vymezení vztahu s ostatními organizacemi a institucemi, dovednosti s informačními technologiemi nebo jazykové znalosti. Pokud by zřizovatel školy chtěl takový „job description”

vytvořit a tak popsat ředitelovu pracovní náplň a přidělené zodpovědnosti, musel by nejprve provést pečlivou analýzu jeho pracovních činností, individuální úkolů a metod, které ředitel školy používá. Dále jeho zodpovědnost při výkonu této pozice. V neposlední řadě se musí připojit i analýza jeho potřebné kvalifikace k pozici, kterou bude vykonávat. Na základě této analýzy pak vytvořit pracovní náplň ředitele školy. Tato pracovní náplň by měla být jasná, srozumitelná, funkční a praktická zároveň. V konečném důsledku pomůže řediteli školy ve snazší orientaci a nadřízený orgán nebude slyšet připomínky typu „To není moje práce!“,

„To jsem nevěděl.“ apod. Další pomůckou by poté mohlo pro zřizovatele být i jednodušší stanovení kritérií pro hodnocení ředitele školy, která by měla na pracovní náplň navazovat. Takto koncipovaná pracovní náplň by pomohla povzbudit ředitele školy a přispět k jeho větší pracovní výkonosti. Ředitel bude mít jasně stanovené podmínky pro svou práci i jasně vymezené postavení vůči svému zaměstnavateli (tzn. zřizovateli školy). Další předností pracovní náplně je, že je důležitá i pro uchazeče o pozici ředitele školy. Zájemce o tuto pozici by přesně věděl, co bude jeho náplní práce, a po jmenování do funkce ředitele školy by se nepodivoval nad přemírou svých nových povinností. Již dopředu tak bude znát požadavky, standardy a specifika této ředitelské práce a pozice ve škole, což nově

68

jmenovanému řediteli pomůže vyhodnotit své dovednosti, zkušenosti, vědomosti, kvalifikaci s požadavky na tuto pozici a ukáže mu oblasti, ve kterých se bude muset zlepšovat.

Jak vyplývá z podkladů, shromážděných v této práci, je v závěru potřeba zdůraznit, že i ředitel školy je v zaměstnaneckém poměru vůči škole, bez ohledu na to, kdo je jeho skutečným zaměstnavatelem. Na základě analýzy získaných podkladů je možné vyslovit obecný závěr, že je potřebné, aby nově jmenovaní ředitelé mateřských škol dostávali od zřizovatelů těchto zařízení předškolní výchovy pracovní náplně. Zde bychom si měli vzít příklad ze Slovenské republiky, kde ředitelé tyto pracovní náplně získávají společně se svým jmenováním do funkce ředitele.

Tato závěrečná práce magisterského studia managemetu přispěla pomocí studia dostupných teoretických zdrojů, aktuálního, platného znění legislativy v obou republikách a komparací shromážděných výsledků výzkumného šetření ověřit pravdivost stanovených předpokladů a tvrzení. Podle ohlasu ze strany oslovených ředitelů státních mateřských škola zejména podle ohlasů od vedoucích OŠKS na krajských úřadech je nyní zřejmé, že o práce tohoto druhu je mezi odbornou veřejností poměrně značný zájem. Ředitelům škol i odpovědným pracovníkům zřizovatelů škol tato práce, a hlavně výsledky výzkumného šetření v ní prezentovaných, umožní lepší orientaci v problematice a přispěje tak ke komplexnějšímu přístupu při stanovování aktualizovaných pracovních náplní pro ředitele, kteří jsou již ve funkcích a zejména pro budoucí, nově jmenované ředitele, kteří úspěšně projdou výběrovým řízení na funkce ředitelů mateřských škol v obou republikách. Na závěr lze konstatovat, že během přípravných činností, zejména v průběhu výzkumného šetření, se objevilo i několik dalších podnětů pro zlepšení stávajícího stavu. Jejich podrobnější prozkoumání a případné vyvození obecně platných závěrů, však přesahoval rámec této práce. Do budoucna by však mohly být tématem jiných prací.

Na tomto místě je tedy potřeba ještě jednou uvést, že stanovené cíle práce Komparace požadavků na odbornou způsobilost a pracovní náplně ředitelů mateřských škol v České republice a ve Slovenské republice se podařilo výše popsanými metodami splnit.

69

Použité zdroje:

Literatura:

1. ALINČE, F. a TOMŠÍ, I. Katalog prací – uplatňování podle povolání a platových tříd ve veřejných službách a správě. Praha: ANAG, 2010. ISBN 978-80-7263-614-3

2. BEČVÁŘOVÁ, Z. Současná mateřská škola a její řízení. Praha: Portál.

2003. ISBN 80-7178-537-7

3. BEČVÁŘOVÁ, Z. Kvalita, strategie a efektivita v řízení mateřské školy.

Praha: Portál. 2010。 ISBN 978-80-7367-221-8

4. ČSN ISO 690 - Informace a dokumentace - pravidla pro bibliografické odkazy a citace informačních zdrojů: česká technická norma. Praha: Úřad pro technickou normalizaci, metrologii a státní zkušebnictví, 2011

5. FILIPEC, Josef. Slovník spisovné češtiny pro školu a veřejnost. Praha:

Academia. 2014 ISBN 978-80-200-1080-3

6. GAVORA, P. Úvod do pedagogického výzkumu. Brno: Paido, 2000. ISBN 80-85931-79-6.

7. JEŽKOVÁ, V. a WALTEROVÁ, E. Vzdělávání v zemích Evropské unie.

V Praze: Pedagogická fakulta Univerzity Karlovy, 1997. 194 s. ISBN 80-86039-19-6.

8. KOCIÁNOVÁ, Renata. Personální činnosti a metody personální práce.

Praha – Grada, 2010. ISBN 978-80-247-2497-3

9. KOUBEK, Josef. Řízení lidských zdrojů - Základy moderní personalistiky.

4 rozšířené a doplněné vydání Praha: Management Press, 2012. ISBN 978-80-7261-168-3

10. LHOTKOVÁ, I.; TROJAN, V.; KITZBERGER, J. Kompetence řídících pracovníků ve školství. Praha: Wolters Kluwer, 2012. ISBN 978-80-7357-899-2.

11. PICHA, Marek. Základy odborného výzkumu. In Cesty k vědě: jak správně myslet a psát. Olomouc: Nakladatelství Olomouc, 2007. s. 147-155, 8 s. Katedra filozofie FF MU, svazek 1. ISBN 978-80-7182-223-3.

12. PODLAHOVÁ, L. (ed.) První kroky učitele. Edice První pomoc pro učitele.

Praha: Triton. 2004. ISBN 80-7254-474-8

70

13. PRŮCHA, J. Vzdělávání a školství ve světě: základní mezinárodní komparace vzdělávacích systémů. Vyd. 1. Praha: Portál, 1999. 319 s. ISBN 80-7178-290-4.

14. PRŮCHA. J. Moderní pedagogika. Vyd. 3. Praha: Portál, 2007. ISBN 80-7367-047-X

15. PRŮCHA, J.; Walterová, E.; Mareš, J. Pedagogický slovník. Praha: Portál, 2009. ISBN 9788073676476

16. SYNEK, M.; MIKAN, P.; VÁVROVÁ, H. Jak psát bakalářské, diplomové, doktorské a jiné písemné práce. Praha: Oeconomica, 2011. ISBN 978-80-245-1819-0

17. SCHMIED, Z.; TRYLČ, L. Zákoník práce 2014 (sešitové vydání). Praha:

ANAG, 2013. ISBN 978-80-7263-848-2

18. VALENTA, J. Sociální kreativita a učitel. In Tvořivost učitele v primárním vzdělávání. Liberec: Technická univerzita, 2008, s.26–37 ISBN 978-80-7372-422-1

Legislativní normy:

1. Zákon č. 269/1994 Sb., o Rejstříku trestů, ve znění pozdějších předpisů.

2. Směrnice Ministerstva zdravotnictví č. 49/1967 Věstníku Ministerstva zdravotnictví, o posuzování zdravotní způsobilosti k práci (reg. částka 2/1968 Sb.), ve znění pozdějších předpisů.

3. Předpis č. 258/2000 Sb. Zákon o ochraně veřejného zdraví a o změně některých souvisejících zákonů.

4. Zákon č. 284/2002 Sb., kterým se mění zákon č. 564/1990 Sb., o státní správě a samosprávě ve školství, ve znění pozdějších předpisů, a některé další zákony.

5. Nařízení vlády č. 222/2010 Sb., o katalogu prací ve veřejných službách a správě.

6. Vyhláška MŠMT č. 139/1997 Sb., o podmínkách odborné a pedagogické způsobilosti pedagogických pracovníků a o předpokladech kvalifikace výchovných poradců.

7. Zákon č. 563/2004 Sb., o pedagogických pracovnících a o změně některých zákonů.

71

8. Zákon č. 317/2009 Z. z. o pedagogických zamestnancoch a odborných zamestnancoch a o zmene a doplnení niektorých zákonov.

9. Zákon č. 561/2004 Sb., o předškolním, základním, středním, vyšším odborném a jiném vzdělávání (školský zákon).

10. Zákon č. 262/2006 Sb. Zákoník práce.

11. Zákon č. 311/2001 Z.z. po novele č. 252/2012 Z.z., 345/2012 Z.z. a novele č. 361/2012 Z.z.

Elektronické zdroje:

1.

http://www.msmt.cz/mladez/zakon-c-563-2004-sb-o-pedagogickych-pracovnicich?highlightWords=Z%C3%81KON+%C4%8D.+563%2F2004+S b

2. https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/%C4%8Cesk

%C3%A1republika:%C5%98%C3%ADd%C3%ADc%C3%AD_a_dal%C5%

A1%C3%AD_pracovn%C3%ADci_ve_%C5%A1kolstv%C3%AD

3. https://webgate.ec.europa.eu/fpfis/mwikis/eurydice/index.php/Slovensko:Ri adiaci_pracovn%C3%ADci_a_%C4%8Fal%C5%A1i_pedagogick%C3%AD _zamestnanci

4. http://www.old.vuppraha.cz/soubory/RVP_PV-2004.pdf

5. Týdeník školství, roč., 2OO9, č. 36 ve článku Smlouva a pracovní náplň resp. dostupné na www.tydenik-skolstvi.cz/archiv-cisel/2009/36/Smlouva-a-pracovni-napln/

6. http://mujweb.cz/jan.mikac/dotazy.htm Zákon č. 563/2004 Sb., 7. http://www.kros-msk.cz/node/1012

8. http://www.sagit.cz/pages/lexikonheslatxt.asp?cd=151&typ=r&levelid=oc_5 98.htm

9. http://www.katalog-praci.cz/

10. http://www.mzdovapraxe.cz/archiv/dokument/doc-d1037v1013-nove-predpisy-skolskeho-prava/

11. http://www.sagit.cz/pages/sbirkatxt.asp?cd=76&typ=r&zdroj=sb02284 12.

http://geography.cz/geograficke-rozhledy/wp-content/uploads/2009/10/6-7.pdf

13. http://portal.uur.cz/images/nuts/NUTS-3-2012.jpg

In document Text práce (1.892Mb) (Stránka 59-74)