Tachov zrcadlem regionálního tisku (1990-2017)

(1)

Západočeská univerzita v Plzni Fakulta filozofická

Diplomová práce

Tachov zrcadlem regionálního tisku (1990-2017)

Anna Sedláčková

Plzeň 2018

(2)

Studijní program Humanitní studia Studijní obor Evropská kulturní studia

Diplomová práce

Tachov zrcadlem regionálního tisku (1990-2017)

Anna Sedláčková

Vedoucí práce:

Mgr. Daniela Blahutková, Ph.D.

Katedra filozofie

Fakulta filozofická Západočeské univerzity v Plzni

Plzeň 2018

(3)

Prohlašuji, že jsem práci zpracovala samostatně a použila jen uvedených pramenů a literatury.

Plzeň, duben 2018 ………

(4)

Ráda bych zde poděkovala své vedoucí práce Mgr. Daniele Blahutkové, Ph.D. za odborné rady a podnětné připomínky při vedení práce.

(5)

1 ÚVOD ... 1

2 HISTORIE TACHOVA ... 4

2. 1 Historie města Tachova od založení do 2. světové války ... 4

2. 2 Společenský vývoj v Tachově po druhé světové válce ... 7

3 REGIONÁLNÍ TISK A JEHO FUNKCE ... 10

3. 1 Funkce regionálních tištěných médií ... 11

4 TACHOVSKÁ JISKRA ... 14

4. 1 Tachovská Jiskra v letech 1990 – 1994 ... 14

4. 2 Vznik konkurenčního listu v roce 1994 – začátek konce? ... 18

4. 3 Vývoj dlouhodobých témat z oblasti kultury ... 21

4. 4 Řešení pro nový společenský sál? ... 23

4. 5 Tachovská Jiskra po roce 2000 – ve znamení jízdárny ve Světcích ... 28

4. 6 Poslední roky Tachovské Jiskry ... 29

5 TACHOVSKÝ DENÍK ... 33

5. 1 Přeměna deníku Pravda v Tachovský deník 1990 – 1994 ... 34

5. 2 Tachovský deník od roku 1994 ... 41

5. 3 Vývoj Tachovského deníku mezi lety 1998-2001 ... 45

5. 4 Tachovský deník bez vývoje? ... 51

5. 5 Stagnace vývoje Deníku ... 55

5. 6 Tachovský deník v letech 2010 - 2017 ... 57

6 TACHOVSKÉ LISTY ... 61

6. 1 900 let Tachova v Tachovských listech ... 67

6. 2 Prezentace města elektronickými médii ... 68

7 OBRAZ MĚSTA TACHOVA V REGIONÁLNÍM TISKU ... 70

7. 1 Identita města prezentovaná Tachovskou Jiskrou... 70

7. 2 Obraz města prezentovaný v Tachovském deníku ... 71

7. 3 Identita města Tachova v Tachovských listech ... 72

8 ZÁVĚR ... 73

RESUMÉ ... 77

SEZNAM ZDROJŮ ... 78

(6)

1 ÚVOD

Čtenář regionálních periodik po přečtení výtisku získá určitou představu o aktuálním dění ve městě či oblasti, kde takový tisk vychází.

Stejně tak předpokládáme, že regionální tisk, který vycházel nebo stále vychází na území města Tachova, vytváří zejména v delším časovém horizontu obraz o městě, ve kterém vzniká. Zkoumat, jak město prezentuje sebe samo prostřednictvím regionálního tisku, je hlavní zaměření této diplomové práce. Sledováním příspěvků a témat v regionálním tisku Tachova od roku 1990 do roku 2017 se pokusíme vyjádřit či ukázat, jaký obraz město samo o sobě vytváří, jaká je identita města. Hlavním zdrojem informací budou texty a rubriky regionálního tisku, na okraj tématu zohledníme, že v současné době pod tlakem elektronické prezentace je městská identita utvářena také skrze média elektronická. Hlavním cílem práce bude na konkrétních příkladech článků z okruhu kulturního dění v Tachově z regionálního tisku ukázat, jak je město Tachov v regionálních médiích prezentováno. Součástí diplomové práce jsou i pasáže založené na praktické analýze regionálních médií Tachovska. Sledovaný časový úsek je stanoven na roky 1990 – 2017.

Tento časový úsek byl vybrán záměrně z toho důvodu, že je předpokládána změna formy a obsahu regionálních médií po roce 1989.

Právě tento rok byl pro českou společnost přelomovým. Rok 1989 je rokem, ve kterém se změnila společenská atmosféra, ke změnám došlo ve sféře politické i v pohledu do budoucnosti. Ne jinak tomu bylo pro město Tachov. Podotkněme, že Tachov zažíval za socialismu rozkvět. Revoluce ale umožnila i tomuto okresnímu městu v oblasti západočeských Sudet vykročit do neznáma.

Zaměření diplomové práce se nepromítlo pouze do sledování tématu ve vytčené časové ose, ale nutilo i v rámci analýz dobového tisku k výběru a koncentraci na nosná témata. Bude patrné zaměření na články, které

(7)

nějakým způsobem souvisejí s kulturním děním v Tachově. Při rešerších k tématu bylo zaznamenáno trvale výrazné zastoupení článků, které odkazovaly na pravidelně konané kulturní akce menšího či většího rozsahu. Další zřejmý typ představovaly články, které informovaly čtenáře o dlouhodobějších kauzách, které byly oživovány s každým novým článkem, který na ně v tomto tisku poukazoval. V rámci diplomové práce budou reprezentativní články související s kulturním děním určitého období v Tachově představeny. Zrcadlo společnosti nastavuje tisk i prostřednictvím článků, které hovoří o politické náladě, důležitých jiných událostech, které se promítly nebo dosud promítají do fungování města.

V rámci kapitol zaměřených na jednotlivá periodika se také budeme soustředit na formální znaky a strukturu jednotlivých periodik, která se v průběhu času měnila stejně jako obsah, který podléhá náladě doby.

Praktická část celé diplomové práce spočívá v analýze jednotlivých periodik. Pro tyto účely byla vybrána Tachovská Jiskra, Tachovský deník a Tachovské listy. Přesně datované a zkoumané jsou výtisky těchto periodik od roku 1990 do roku 2017. Všechna tato periodika ve sledovaném období v Tachově vycházela, mají však odlišnou periodicitu. Tachovská Jiskra je týdeníkem. Tachovský deník vychází denně kromě víkendů a státních svátků. Tachovské listy jsou měsíčníkem a navíc jsou poskytovány občanům zdarma. Zařadit bychom je mohli tedy do samostatné kategorie periodik, která jsou bezplatná.¹

Hlavním zdrojem ke zpracování této práce mi byla archivovaná vydání týdeníku Tachovská Jiskra, vydání Tachovského deníku a měsíčník Tachovské listy. Dostupnost těchto regionálních novin byla zajištěna ve Státním okresním archivu v Tachově a Studijní a vědecké knihovně Plzeňského kraje. Naposledy zmiňované Tachovské listy jsou měsíčníkem, který pravidelně začal vycházet až v roce 2010. Zdrojem všech čísel jsou

1 V současné době také v Tachově probíhá distribuce týdeníku 5+2, regionální mutace Plzeňsko, Rokycansko, Tachovsko. [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné z: http://www.5plus2.cz/?e=KA- PLZEN-M&d=07.04.2017

(8)

v této době již internetové webové stránky města Tachova.² V rámci analýzy periodik byla sledována všechna čísla a vydání Tachovské Jiskry.

Zanalyzovány byly také vybrané články Tachovského deníku. Vzhledem k četnosti vydání deníku se výběr článků periodika soustředil větší měrou kolem prosincových vydání. Zvolen byl měsíc prosinec každého roku na základě předpokladu, že události roku, které se zvláště promítly do dění ve městě, budou na konci roku připomenuty, že zde nacházíme články, které budou shrnovat nejdůležitější dění ve městě. Tachovské listy jsou od začátku svého vydávání městským zpravodajem, jehož podoba je konstantní po celou dobu vydávání. Přinášejí praktický přehled akcí konaných ve městě. Svou stálou pozici zde mají i informace z městského úřadu. Ke studiu Tachovských listů bylo tedy vybráno náhodných 20 výtisků z různých období jeho vydávání od roku 2010.

2 Tachovské listy. [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné z: https://www.tachov-mesto.cz/tachovske- listy.html, [cit.2017-04-01]

(9)

2 HISTORIE TACHOVA

Vzhledem k tomu, že celá diplomová práce pojednává o městě Tachově a jeho sebeprezentaci v regionálním tisku, považuji za vhodné zmínit i obecnější informace o městě. Město Tachov se hrdě hlásí ke své historii, současně je ale také zajímavé sledovat cestu, jakou se Tachov ubírá v dnešní době.

2. 1 Historie města Tachova od založení do 2. světové války

Město Tachov, historicky jedno z nejmenších královských měst³, leží v západní části České republiky, v Plzeňském kraji, velmi blízko česko- německé státní hranici. Poloha blízko státních hranic hrála v historii Tachova důležitou roli. Město bylo v počátcích svého vzniku situováno na tzv. Norimberské stezce. Norimberská stezka byla spojení Čech s tehdejšími obchodními centry Bavorska. Pro Tachov hrála tedy velkou roli nejen v rozvoji obchodu.⁴

První zmínka o tomto městě se objevuje v tzv. kladrubském zakládacím falzu z roku 1115. Listina je zdrojem informací o událostech, k nimž došlo již dříve, kladrubské zakládací falzum je pouze přepisuje.

Jeho hlavním obsahem je potvrzení majetku knížetem Vladislavem I. pro kladrubský klášter.⁵

Existence Tachova je pak také zmíněna v roce 1126, když byly v pohraničí přestavěny pevnosti knížetem Soběslavem, např. Přimdu a právě zmiňovaný Tachov.⁶

3 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997. s. 8

4 Historie města Tachov. [online]. [cit. 2018-04-21]. Dostupné z:: https://www.tachov- mesto.cz/historie-mesta-tachov.html

5 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město.1997. s.8.

6 Historie města Tachov. [online]. [cit. 2018-04-21https://www.tachov-mesto.cz/historie-mesta- tachov.html

(10)

Velké zásluhy při zakládání města jsou připisovány Přemyslu Otakaru II. Podle historických pramenů to byl zcela jistě on, kdo nechal postavit v Tachově nový kamenný hrad s velkou válcovitou věží. Starý dřevěný hrad vystavěný původně za knížete Soběslava podlehl zřejmě požáru, proto se panovník českých zemí Přemysl Otakar II. rozhodl ke zmíněné výstavbě již kamenného hradu. Hned v blízkosti hradu pak vzniklo město Tachov, nejprve ale také Tachau, Tachow a Tacow.⁷

Výstavba tohoto hradu se stala stěžejní pro vznik celého města.

Dnes bychom zbytky tohoto hradu našli přesně tam, kde stojí tachovský zámek, u břehu řeky Mže, současně ale v dnešním centru města Tachova.⁸

Než se z hradu v průběhu času stal zámek, prošel objekt mnoha úpravami a přestavbami. Díky zásahu Lucemburků se stal hrad lépe obyvatelným. Zřejmě za vlády Karla IV., který se v Tachově na zámku také zdržoval, se budova hradu rozšířila o palác a další komfortnější vybavení.

K chátrání hradu došlo poměrně brzy, již v 15.st. Hrad byl dobyt Husity a tak došlo pouze na udržovací opravy. V běhu století se na stavu hradu, později zámku podepsalo střídání majitelů, kteří zrovna město obývali nebo přímo dobývali. V polovině 17.století byl údajně hrad do základu vypálen švédskými vojsky. Zhruba o sto let později Losyové chtěli z objektu rozsáhlou přestavbou postavit barokní zámek. Stavba probíhala ale velmi pomalu, nakonec bylo využito starých konstrukcí hradu, aby k přestavbě mohlo dojít.⁹

Severní a jižní křídlo zámku, tedy skoro dnešní podoba stavby, bylo postaveno majiteli z rodu Windischgrätzů. Právě Windischgrätzové nechali také postavit později hodně zmiňovanou jízdárnu ve Světcích. V podobě, kterou zámek měl za panování tohoto šlechtického rodu, již zůstal a chátral až do 70. let 20. století. Pouze díky intervenci místních se v roce 1968

7 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997. S.10.

8 Historie zámku. [online]. [cit. 2018-04-21 http://www.zamektachov.cz/historie.html

9 Historie zámku. [online]. [cit. 2018-04-21] http://www.zamektachov.cz/historie.html

(11)

podařilo zchátralý zámek alespoň svépomocí stabilizovat a zachránit před demolicí. Zámek se později až do roku 2012 stal sídlem Městského úřadu v Tachově a díky podpoře EU se mu mohla vrátit jeho historická podoba, městský úřad získal sídlo v jiné budově a od roku 2014 se tachovský zámek znovu zpřístupnil veřejnosti, tentokrát jako zrekonstruovaná historická památka.¹⁰

Tachov, nejmenší královské město, procházelo historií tak, jak jeho majitelé dovolili, v mnoha etapách se stalo podstatnou součástí historie regionu. Vzhledem ke své poloze měl tachovský hrad mimo jiné povinnosti obrany hranic země a udržení a prosazení moci krále. Na hradě měl sídlo tzv. manský soud, jehož zánik je datován až do 17.století.¹¹

Ve 14. století vykoupil město Jan Lucemburský. Následně, v polovině 15.století, se stalo majetkem katolických Gutštejnů. Během vlastnictví tohoto rodu zachvátily Tachov čtyři velké požáry. Mezi další držitele města patřili Pluhové z Rabštejna a také Lobkovicové.¹²

Negativní vliv na vývoj města přinesla další změna vlastníka města.

V 17.století se město stalo majetkem Jana Filipa Husmanna z Namédy.

Město tím mělo být potrestáno za účast v protihabsburském povstání císařem Ferdinandem II. A také bylo. Ještě se nestihlo vzpamatovat z posledního velkého požáru. Bylo také připraveno o výsadní postavení královského města, ztratilo veškerá práva a přišlo i o statky, které mu dříve náležely. Město začalo být postupně germanizováno, a jak již bylo zmíněno výše, sužovaly ho dopady třicetileté války a rozsáhlé nájezdy švédských vojsk.

Ke konci 18.století (v roce 1784) kupují panství také již zmiňovaní Windischgrätzové od Losyů. Oba rody se zasadily o zastavení úpadku a

10 Historie zámku. [online]. [cit. 2018-04-21] http://www.zamektachov.cz/historie.html

11 Historie města Tachov. [online]. [cit. 2018-04-21] https://www.tachov-mesto.cz/historie-mesta- tachov.html

(12)

rozšiřování tachovského panství.¹³ Windischgrätzové pak byly posledním šlechtickým rodem, který Tachov vlastnil, a to až do roku 1945, tedy do konce 2. světové války.

2. 2 Společenský vývoj v Tachově po druhé světové válce

Pokud si představíme Tachov po druhé světové válce, máme před očima obraz města, které přišlo o velkou část svého obyvatelstva. V roce 1946 se v Tachově na první místo dostali na politické scéně komunisté.

Dokonce v této době patřil tachovský okres mezi oblasti, ve kterých komunisté získali nejvíce hlasů z celých Čech. V roce 1946 měl Tachov před tím, než proběhl odsun německého obyvatelstva, 6 314 obyvatel¹⁴. Velkým problémem celého okresu byly vysídlené oblasti a vesnice. Po poválečném odsunu německých obyvatel se ale postupem času začal počet znovu zvyšovat. Začínaly první vlny osidlování Tachova v roce 1947.

Přímo do města se stěhovali Češi z blízkých okresů a také Slováci. Do přilehlých vesnic na tachovském okrese se stěhovali reemigranti z Rumunska a Ukrajiny.¹⁵

V roce 1949 začal v Tachově vycházet týdeník Tachovská Jiskra. Ta se svými články zasadila o obraz města, ve kterém žili „zemědělští úderníci“ a „ostražití pohraničníci“.¹⁶ Tachovský okres se stal okresem, ve kterém vzkvétalo zemědělství. Brzy po komunistickém převratu v roce 1948 bylo vlivem kolektivizace zemědělství vytvořeno 39 jednotných zemědělských družstev. Mezi další důležitý faktor, který život v Tachově oklešťoval, byl zákon o ochraně státní hranice, který vzešel v platnost v roce 1951. Zde Tachovsko doplatilo na svou polohu okresu při státních hranicích s Německem. Široká pásma lesů na státní hranici byla uzavřena.

14 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997.s.47-49

15 20.století. [online]. [cit. 2018-04-21http://www.tachov.cz/20-stoleti.html

16 20.století. [online]. [cit. 2018-04-21http://www.tachov.cz/20-stoleti.html

(13)

Za oběť padly mnohé vesnice, které do pohraničního pásma také patřily.

Začala jejich totální likvidace.¹⁷

Kromě toho, že se Tachovsko stalo okresem, kde se velká část obyvatel živila v zemědělství, vznikaly zde také průmyslové závody a do popředí se dostávala i těžba v uranových dolech. Již v roce 1960 jsou datovány otevřené uranové doly v obci Vítkov.¹⁸ Uranová ruda, která se na Tachovsku vytěžila, pak měla svůj cíl v Sovětském svazu. Tam byla nedílnou součástí výroby jaderných raket. Těžba uranu byla průmyslovým odvětvím, které se na tachovském okresu udrželo dlouhá desetiletí.

Poslední důl v okresu byl uzavřen v roce 1992 a tím byla ukončená veškerá těžba uranové rudy v okresu Tachov.¹⁹

Na Tachovsku velmi známými se staly podniky Rybena a Plastimat.

Provoz Rybeny byl zahájen ve stejném roce, tedy v roce 1960. Její zpracované rybí produkty byly oblíbené po celém tachovském okrese.

Plastimat byl otevřen o sedm let déle než Rybena, tedy v roce 1967.

V Plastimatu se vyráběly např. plastové misky, kbelíky a koše. Oba tyto závody se patřily v 70. a 80. letech k nejvýznamnějším závodům přímo v Tachově. ²⁰

Město Tachov, zdá se, zažívalo rozkvět, lidé měli práci a počet obyvatel stoupal. V roce 1968, kdy politickou scénou v republice zahýbala událost příjezdu sovětských vojsk, měl Tachov již 8 061 obyvatel. ²¹

Výroba plastů a plastových dílů se v Tachově udržela až do současnosti. Firma Alfa Plastik Bruntál navázala na více než čtyřicetiletou tradici výroby plastových dílů do automobilů, vstřikování plastů a výrobu plastových obalů. V průmyslové zóně Nová Hospoda v Boru u Tachova se

17 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997.s 48

18 Obec Vítkov leží necelé 2 km od města Tachova. Dnes je město s Vítkovem téměř spojené, Tachov se rozrostl i díky vzniklým průmyslovým halám, které směrem k Vítkovu byly vystaveny.

19 Charakteristika okresu Tachov. Český statistický úřad. [online]. [cit. 2018-04-21]

https://www.czso.cz/csu/xp/charakteristika_okresu_tachov

20 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997. s.48

21 PROCHÁZKA, Zdeněk. Tachov město. 1997.s.49

(14)

v dnešní době soustřeďuje téměř veškerý průmysl a výrobní haly, které se na Tachovsku vyskytují. Jmenovat můžeme např. firmu Alutech Benteler Aluminium Systém CZ. Hlavním zaměřením firmy je výroba hliníkových nárazníků pro automobilový průmysl.²².

V současnosti je Tachovsko regionem kontrastů. Na jedné straně zde máme od města Tachova velmi blízko situovanou průmyslovou zónu, kam každý den proudí davy lidí do zaměstnání. Na straně druhé je zde ale okres, který svou příhraniční přírodou láká každý rok více návštěvníků a turistů. Na území tachovského okresu byly vyhlášeny dvě chránění krajinné oblasti – Český les a Slavkovský les. Jižní část okresu je oblastí, kde bychom našli malebné pohoří Sedmihoří. V těchto oblastech turisté se stále větší oblibou navštěvují skalní útvary nebo lesní mokřady.

Mnoho přírodních zajímavostí i historických památek čeká na své znovuobjevení a na velký zájem cestovatelů a nadšenců do historie.

Pro toulky přírodou je Český les a jeho krajina ideální. Dodnes zde najdeme původní rašeliniště nebo na loukách rozmanité druhy květin.

Kulturní památky jsou vekou měrou koncentrovány právě ve městě Tachově. Velkým lákadlem je jízdárna ve Světcích, tachovský zámek, středověké městské opevnění nebo barokně gotický chrám Nanebevzetí Panny Marie. Tento chrám je dominantou města Tachova. Přestavuje jedno z vrcholných děl Jana Blažeje Santiniho.²³

(15)

3 REGIONÁLNÍ TISK A JEHO FUNKCE

Samotná existence regionálního tisku je poměrně opomíjenou součástí studia médií. Faktem je, že větší pozornost je věnována národním nebo nadnárodním médiím a kauzám v nich mapovaných. Síla regionálních periodik je však v tom, že zprostředkovávají informace, které mají ke čtenáři větší vztah než méně osobní a obecnější informace například z celonárodního tisku obecně²⁴

Výzkumů, které by se zabývaly tímto typem médií na českém badatelském poli, mnoho nenajdeme.²⁵ Po roce 1989 se situace změnila a zájem o výzkum těchto médií přetrval na příklad u vědců ze Slovenska.²⁶ Regionální tisk však není úplně opomíjen, je mu např. věnována řada studentských bakalářských nebo diplomových prací, i když s jistým konkrétním zaměřením na určitou oblast či s omezením na určitá periodika a jejich vývoj v časové ose²⁷

Autorka Lenka Waschková Císařová ve svých výzkumech a následných vědeckých pracích upozorňuje na to, že lze rozdělit tento typ médií na regionální a lokální média. Přistoupíme-li na fakt, že je rozdíl mezi lokálním a regionálním tiskem, základ tohoto rozlišení nalezneme v definování termínu lokalita a region.²⁸

Oba dva pojmy jsou spíše geografického charakteru. Současně oba souvisí s distribucí těchto typů médií. Obě popisované jednotky nejsou pouze hranicí na území, ale mají i jakýsi kulturně symbolický význam²⁹.

24WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Média v kraji jsou i nejsou na okraji. s 4. Katedra mediálních studií a žurnalistiky FSS MU Brno.

25 WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ ,Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009.s.13- 14

26Tušer, Andrej. Jako sa robia noviny. SOFA, 2003.

27 ČECHOVÁ, Judita. Vývoj regionálního tisku na příkladu Plzeňského a Moravskoslezského deníku a rozbor jejich obsahu z roku 2010. Praha, 2014. 67 s. Bakalářská práce (Bc.) Univerzita Karlova, Fakulta sociálních věd, Institut komunikačních studií a žurnalistiky. Katedra mediálních studií. Vedoucí diplomové práce Doc. PhDr. Barbara Köpplová, CSc.

28WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009.

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf

29 WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009.

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf. s16

(16)

Pro oba pojmy je také charakteristický určitý sociologický rozměr. Lokalita i region mají svou ekonomiku, infrastrukturu i historický základ. Obyvatelé těchto jednotek spolu sdílejí důvěru, kontakt tváří v tvář. Tato ztráta anonymity je pro média tohoto typu charakteristická. Autoři článků a příspěvků v regionálních periodikách píší o lidech, které i sami mohou osobně znát.

Nejrozšířenější charakteristický model hovoří o lokalitě jako o městu nebo obci či vesnici, zatímco region můžeme považovat za okres, kraj nebo oblast. Podle takového rozdělení bychom mohli očekávat, že ve městě budou vycházet lokální periodika, zatímco v okresu regionální tisk.³⁰

Vzhledem k tomu, že záměrem této diplomové práce je studium Tachovského deníku, Tachovské Jiskry a Tachovských listů, budeme pro tuto práci používat označení regionální tisk. Všechna tato periodika jsou dostupná ve městě Tachov i v tachovském okrese, o němž také informují.

3. 1 Funkce regionálních tištěných médií

Zmínit můžeme společné funkce, které média tohoto typu ve společnosti sdílejí. Autorka Waschková Císařová zmiňuje integrační funkci.

Na základě tohoto tvrzení můžeme vysvětlit integrační funkci větší soudržností a podporou místních lidí. Čím více se lidé aktivně podílejí na chodu těchto regionálních periodik, tím více je zabezpečena jejich existence. Uchopíme-li toto vysvětlení opačně, můžeme tvrdit, že pozorujeme-li větší množství a aktivitu v regionálních médiích, tím větší jsou pravděpodobně vazby v lokální společnosti.³¹

Druhou funkcí regionálního tisku je funkce emancipační. Emancipační funkci lokálních médií popisuje autorka studie na základě výzkumů z Velké

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf s.18

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf s.15

(17)

Británie³². Z dotazníků tamních respondentů vyšlo najevo, že lokální média jsou významná proto, že zprostředkovávají hlasy a názory tamní komunity.

Emancipační funkce napomáhá prostřednictvím lokálních médií vyjadřovat komunitě to, co národní tisk nepovažuje za informativní.³³

Jenže tak, jak se v čase měnila všechna sledovaná periodika, tak se postupně měnily i funkce, které jako regionální tisk tato média plnila.

Velkou změnou, která průběžně nastala ve vydávání regionálního tisku, byla změna vlastnictví vydavatelství. Jak Waschková Císařová uvádí, po roce 1989 došlo k citelným změnám: vydavatelství, redakce, která před rokem 1989 byla financována ze státního rozpočtu, najednou ztratila svou finanční stabilitu. Společným znakem všech změn ve vydávání regionálního tisku po roce 1989 byla ekonomika. Média najednou ztrácela své finanční zabezpečení.

Následovaly tendence, jak média zmonopolizovat a zkoncentrovat do jednoho funkčního celku. Tyto velké změny sebou nesly hlavně komercializaci a unifikaci regionálního tisku. Vydavatelství Vltava – Labe Press převzalo během let 1994 – 2000 veškerou síť regionálního tisku a podařilo se mu tím pádem získat kontrolu nad jednotlivými periodiky.

Najednou pozorujeme -- i při analýze Tachovského deníku to uvidíme –, že v jednotlivém výtisku čtenář nalezne unifikovanou část o zpravodajství ze světa a České republiky, regionálnímu zpravodajství není věnováno ani 50% obsahu z celého výtisku. V okamžiku, kdy regionální tisk již nevypovídá relevantní informace z dané oblasti, ztrácí čtenářskou

32 I přesto, že celý výzkum autorky se soustřeďuje na český lokální/regionální tisk, zmiňuje zde absenci teoretického a výzkumného rámce či vědeckých prací. Proto pro vysvětlení emancipační funkce regionálních médií uvádí vědecký výzkum z Velké Británie.

WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009. [online].

[cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf, s.15

33WASCHKOVÁ CÍSAŘOVÁ, Lenka. Český lokální a regionální tisk mezi lety 1989 a 2009.

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf. s.15

(18)

základnu města a okresu. A tímto zásahem také přestává plnit funkce regionálního tisku.³⁴

[online]. [cit. 2018-04-21] http://www.munimedia.cz/book/4/pdf.pdf. s.75 - 85

(19)

4 TACHOVSKÁ JISKRA

Tachovská Jiskra jako týdeník začala vycházet v poválečných letech, přesněji v roce 1949. Nejprve pod názvem Tachovské noviny vycházela jednou za týden. Byla v podstatě zemědělským týdeníkem, o který byl ale mezi obyvateli velký zájem. Svůj název Tachovská Jiskra ale tyto noviny získaly až v roce 1951, během jara 1951 začaly noviny vycházet jako Tachovská Jiskra. Také hovoříme o době, kdy město zdaleka nebylo tak velké, v počtu cca 4000 obyvatel převážně s německou národností se teprve vzpamatovávalo z událostí 2. světové války.³⁵

4. 1 Tachovská Jiskra v letech 1990 – 1994

Zdá se, jako by si regionální noviny nedovedly představit, že se změnila společenská situace. Na prvních výtiscích tohoto týdeníku jsou stále vidět známky komunistického režimu. Svědčí o tom i podtitul – Tachovská Jiskra, nositel řádu práce. Vypadá to, jako by redaktoři nevěřili v trvalou změnu společnosti, o jaké dnes víme, že 17. listopadu 1989 nastala.

Tachovská Jiskra si ponechala i z dob socialistického budování periodicitu vycházení jednou za týden. Jako den, kdy vychází nové číslo, si redakce zvolila čtvrtek. Tvář Jiskry je neurčitá i možná kvůli vydavateli, kterým byl Okresní národní výbor v Tachově. Město jako takové za socialismu vzkvétalo. Z tohoto období dodnes slouží některé stavby ve městě. Jednou z nich je stále fungující plavecký bazén nebo dodnes využívaná budova původního kulturního domu Mže, dnes sloužící jako sídlo Městského úřadu a z části Společenského areálu Mže v Tachově.

Ač formální podoba těchto novin vypadala přesně podle nálady obyvatelstva, obsah některých uváděných článků je poněkud

35ČADEK, Š. Tachov v datech 1115 – 2015. 2015. s.117 – 118.

(20)

optimističtější. Nalézt zde můžeme např. anketu mezi obyvateli města– Co očekáváme od roku 1990?

Hned v prvním čísle z roku 1990 můžeme nalézt některé články, které jsou jakoby plné naděje nebo přinejmenším očekávání něčeho nového. Čtenář má k dispozici celkem 4 strany textu a novinových článků.

Poslední strana patří tématu sport. Za dnes nepředstavitelnou cenu 50 haléřů získá čtenář přehled o dění na Tachovsku ve společenské oblasti i ve sportu. Všimnout si můžeme dalších pravidelných článků v novinách – např. rubrika Glosy anebo Informace a názory Občanského fora OF.

Pravidelně také zaznamenáváme rubriku Malý oznamovatel a Vzpomínka na obyvatele z Tachovska. Nechybí ani v malém sloupek inzerce, ve kterém mohou čtenáři zveřejnit své inzeráty, které se většinou týkají nákupu nebo prodeje např. nábytku nebo zařízení domácností.³⁶

O své identitě a možnosti využití objektů ve městě začíná Tachov přemýšlet již v březnovém čísle z roku 1990. Zde se vůbec poprvé v článku dozvídáme o tom, že u Tachova v osadě Světce stojí jízdárna, která nemá, co do velikosti a architektury, v Evropě obdoby.³⁷

Autor článku zaznamenává stav této budovy. Hlavní myšlenkou článku je poukázat na to, že se jízdárna brzy dočká svého nového využití.

Plánovaný je projekt, který z jízdárny udělá zázemí pro jezdecký a golfový klub. Současně k jízdárně bylo také plánované hotelové a kulturní centrum v celé osadě Světce. K tomu byla plánovaná velká rekonstrukce celého areálu, také přístupových tras z Tachova do Světců.³⁸ Vystavět se měly

36Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra. roč. 41, č.1.s.4

37 Jízdárna ve Světcích je druhou nevětší jízdárnou svého druhu ve střední Evropě. Vůbec největší podobnou jízdárnou je ta stojící dodnes ve Vídni. Vídeňská jízdárna se dodnes používá k projížďkám na koních, zatímco jízdárna ve Světcích tomu účelu sloužila pouze do 2. světové války. Dnes je tento objekt využíván hojně v letních měsících k pořádání koncertů a využíván je také jako romantické místo pro svatbu. V současné době je jízdárna vnímána poměrně sporně.

Její oprava je finančně náročná a jisté není, zda její provoz zabezpečí finanční stabilitu provozu tak velkého objektu. Dodnes nejsou opravy dokončené.

Historie jízdárny [online]. [cit. 2018-04-21], dostupné z http://www.jizdarna-svetce.cz/historie- jizdarny-historie.html

38 Osada Světce leží od Tachova cca 2 kilometry. Město je s osadou spojeno knížecí alejí pro turisty a cyklisty, ale i silnicí II.třídy.

(21)

nové stezky a lesoparky. Již v těchto 90. letech by ale takto rozsáhlý projekt znamenal investici cca 400 milionů korun. Článek vyznívá ale velmi nadějně, hovoří o posledním předjednávacím kole. Investici měla uskutečnit akciová společnost a s městem ve spolupráci v rozsahu 10 % spoluúčasti.³⁹ Tento článek odstartoval zájem veřejnosti o tento objekt. Ne však tak dalece, aby se tato vize stala skutečností. Jedná se o jednu z dlouhodobých kauz, která se v oblasti kultury v Tachově řešila a dodnes stále řeší.

Podle zaměření dalších článků v novinách to vypadá, že si obyvatelé města uvědomují změnu, která listopadem 1989 začala. V novinách se objevují články s nadpisy: „Mezi Němci a Čechy, nový začátek. Dnes už budeme žít jako dobří sousedé.“ nebo „Dialog: pravdivě o zemědělství“.⁴⁰

Tachovská Jiskra se od nového roku 1992 začíná poměrně zásadně proměňovat. Rozšířila podobu výtisku ze čtyř na celkových 16 stran v jednom vydání. Vzhledem k tomu, že Jiskra podává informace z celého okresu Tachov, nalezneme v dalších výtiscích pravidelně se střídající rubriky Tachovská radnice informuje, Zpravodaj města Bor, Stříbrňák.

Vložením informačních panelů z ostatních větších měst tachovského regionu si noviny zajistí možnost širšího spektra čtenářů. Dozvíme se tedy zpravodajství ze společnosti, i co se děje na poli regionální politické scény.

Nově pak přibyly rubriky se zaměřením na hobby čtení o volném čase, nechybí rubrika Sport. Co ale přibylo nového, je televizní program na základní dostupné televizní kanály. Velkou pozornost také redakce začíná věnovat inzerci, prodejním letákům. Nacházíme se v době, kdy po zavedení otevřených hranic spousta německých zákazníků jezdí do Čech

Jízdárna Tachov-Světce [online]. [cit. 2018-04-21], dostupné z

http://www.nasceskyles.cz/cile/index.php?page=cil&id=10

39 Státní okresní archiv Tachov. Tachovská jiskra. Stane se na Svaté zázrak? roč.41. č.9.s.1-2

40Státní okresní archiv Tachov. Tachovská jiskra. Dialog: pravdivě o zemědělství. roč.41. č.14.s 2.

(22)

a čeští zákazníci zase do SRN⁴¹. Tachovská Jiskra se pak v této oblasti snaží nabídnout čtenářům přehled o výhodné koupi za hranicemi.

Dalším z palčivých témat tachovské kulturní scény se stává problém nedostatečných prostor pro konání kulturních akcí. Na začátku 90. let má MKS v Tachově⁴² k dispozici prostory Lidového domu, ve kterém se nachází velký sál. Město se však dostává do úzkých. Tyto prostory nejsou majetkem města. Lidový dům patří Jednotě a ta ho neprodá. Navíc už pro tuto dobu je vybavení zastaralé, sociální vybavení nevyhovující. Městu tedy chybí reprezentativní prostory, velký společenský sál, ve kterém by se daly pořádat např. městské plesy. Jak se vůbec daří kultuře v okresním městě Tachov, se zajímali také redaktoři Jiskry.

„Každé město, každá obec, každý region má své tradice a to naše město má v dobré a tvůrčí kultuře již vytvořen pevný základ, na kterém je možno stavět, aby se naše město nestalo jen místem k pouhému přežití. „⁴³

V článku je dál zdůrazněný problém financování a znovu se připomíná potřeba nového kulturního zázemí.

Při listování těmito novinami je vidět jakási uvolněnost témat. Vzhledem ke všudypřítomné privatizaci firem se pravidelnou rubrikou stává právní poradna, ve které autoři v redakci upozorňují na změny v zákonech.

Začínající podnikatelé v této části novin získají praktické informace o tom, co vše je potřeba zajistit. Kromě novel zákonů se v právní poradně také dozvíme, jak správně počítat daně, které je nutno odvést státu. Mnohem častěji než dříve lze zaznamenat větší počet článků hovořících o zahraničí, jak se žije jinde ve světě. Velkou součástí novin ale stále zůstává široká nabídka prodejních letáků. Prezentováno je zboží, které je v Čechách zatím ještě nedostupné, v SRN ho přitom lze pořídit za poměrně výhodné ceny (po přepočtu marek na koruny). Není tedy výjimkou, že v novinách nacházíme velké reklamy na osobní automobily, pneumatiky nebo

41 ČADEK, Š. Tachov v datech 1115 – 2015. 2015.s.156-157

42Městské kulturní středisko

43Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1992. Je u nás kultura popelkou?. r.2. č.12. s.6

(23)

zahradní náčiní. Toto velmi ubírá na serióznosti novin. Jiskra tak spíše začíná připomínat hobby magazín více než zpravodaj okresního města.

Přítomnost velkých inzertních příloh je důvodem zvýšení počtu stránek každého jednotlivého výtisku. Pokud by Jiskra byla zakoupena v těchto letech, měla by přibližně 30 stran, z toho polovina by byla právě inzerce zahraničního zboží.

Jako připomenutí, že město na oblast kulturního dění a péče památek nezapomíná, připomíná výrok soudobého tachovského starosty Reinholda Wetzlera.

„Snahou bylo rozvíjet místní kulturu a udržovat zatím skromné místní tradice v rámci omezených financí města. Byla investičně zabezpečena úprava kina Mže, letního kina, společenského sálu, jakož i opravy městských hradeb, rekonstrukce střechy kostela sv.Václava, přispělo se na opravu kostela sv. Magdaleny, byl opraven židovský hřbitov.“⁴⁴

4. 2 Vznik konkurenčního listu v roce 1994 – začátek konce?

V roce 1994 otevírá slavnostně svoji novou redakci Tachovský deník.

Ten se pro Tachovskou Jiskru stává významným konkurentem.⁴⁵ Nespadá sice do stejné kategorie periodik, ale pro čtenáře se Tachovský deník stává atraktivnější. Jiskra vychází jednou týdně, zatímco deník vždy kromě neděle a svátků. To svědčí o větší aktuálnosti zpráv v deníku. V obou listech se čtenáři dozvěděli podobné informace. Velký rozdíl byl ale v tom, že v Tachovské Jiskře se článek objevil i s týdenním zpožděním. Tato situace vedla k tomu, že Tachovská Jiskra získává pověst ne příliš seriózního zpravodaje. Stává se jakousi „tachovskou drbnou“. Články začínají sklouzávat až někdy k nespisovným výrazům. Dozvíme se, komu kde patří jaký dům a s kým jsou jeho majitelé příbuzní. Čtenář takových zpráv zaznamená postupem času více, to Jiskru jen poškodilo.

44Státní okresní archiv Tachov. Tachovská jiskra 1994.Tachovská radnice informuje.r.4, č.49.s.5.

45ČADEK,Š.Tachov v datech 1115 – 2015.2015.s.161

(24)

Občas ale stále ještě můžeme najít článek, který se zabývá dlouhodobějšími kauzami, které mají něco společného s kulturním děním ve městě.

I tentokrát je velkou kauzou budoucí existence nového stánku kultury. Již v tomto roce 1995 píše redaktor Tachovské Jiskry o budově, která stojí v centru města. Největší problém ale je, že tato budova je nedostavěná a již v roce 1995 hyzdí frekventované centrum města. Jedná se o budovu, která měla být novým kulturním domem, po kterém tak město Tachov volá.

„Kulturák“, jak se mu dlouhá léta říkalo, opravdu hyzdil centrum města dlouhá léta. Budova patřila Agrokombinátu Tachov. Ten se však dostal do úpadku a najednou nebyly finance, za které by se tato velká stavba dala uvést do provozu. Agrokombinát musel svůj majetek prodat.

Bylo to velké zklamání. Budova byla podle projektu na místní poměry velká, vystačující pro různé kulturní akce města. Součástí objektu měl být kinosál i velký taneční sál. Myslelo se také na restaurační zařízení, ale i kapacitně dostačující šatny a sociální zázemí. Budova byla jen pár kroků před otevřením, když její vlastník přešel do konkurzu. A tak budova začala chátrat. Nejprve byla vidět díla vandalů, kteří rozbíjeli okna a rozkrádali kovové části z vybavení. Právě již v roce 1995 se autor článku v Tachovské Jiskře zmiňuje o rozpadající se budově. Stavba objektu byla zastavená v roce 1991 a od té doby se do budovy neinvestovalo.

Představitelé města začali přemýšlet, co s tak nehezkou dominantou ve středu města budou dělat. Nabízela se myšlenka využít objekt k jiným účelům než ke kulturnímu centru. Původní odhadovaná cena objektu byla 92 milionů korun českých. V roce 1995 se odhadovala již na 57 milionů korun. Předpoklad byl, že pro budoucího kupce v případě zájmu odkoupení cena ještě klesne.⁴⁶

46Státní okresní archiv Tachov. Tachovská jiskra. 1995.Jaké jsou vyhlídky rozestavěného kulturního domu v Tachově? r 5. č.12. s.1 a 6.

(25)

Zdá se, že v této době opouští noviny euforie, která byla viditelná v článcích prvních čísel z roku 1990. Kromě informací o konání pravidelných kulturních akcí, se nedovídáme žádné zprávy, které povzbudily návštěvníky místních kulturních akcí. Stále ve městě ale funguje Městské kulturní středisko v Tachově, které pořádá kulturní akce pravidelně a se zájmem.

Tachovská Jiskra průběžné informovala o pravidelných každoročních akcích, které se v Tachově mnohdy dodnes odehrávají.

Uvést můžeme například prosincové oslavy nového roku, pořádaly se silvestrovské zábavy. V taneční plesové sezoně mezi měsíci říjnem a únorem nechyběly taneční kurzy pro začátečníky a i pro pokročilé. Každý rok se připomínaly „čarodějnice“ na konci dubna, následovaly květnové oslavy 1.máje. V létě největší stálicí byly historické slavnosti. Ve formě dvoudenní, někdy i třídenní zábavy většinou konané na náměstí se představila celá řada umělců s různými vystoupeními. Mezi velké stálice tachovské kulturní scény patří fungování Tachovského dětského sboru, který ve městě působí přes 30 let. Sbor vždy vystupuje na sezonních koncertech – jarní, zimní vánoční, zpíváme maminkám apod.⁴⁷

Na kulturní scéně se také již dlouhodobě drží tachovští Komedyjanti.

Svérázná divadelní skupina s lidovým názvem již hraje divadelní představení v Tachově pravidelně od roku 1992. Stálicí je také fungování městského kina. Dnes již kino Mže pravidelně láká diváky na filmová představení. Návštěvnost sice klesá, ale fanoušci filmu si cestu do kina stále najdou.

Několikaletou tradicí se mohou pochlubit také další, novější akce kulturního života. Jízdárnu ve Světcích se snaží oživit hudební festival Dveře jízdárny dokořán. V rámci něho do Tachova zavítaly stálice české populární hudby. Zviditelnění se dočkala akce s názvem Dny evropského kulturního dědictví. Během jednoho vybraného dne jsou tak historické památky v Tachově otevřeny bez vstupného a s komentovanými

47 Historie sboru. [online]. [cit. 2018-03-31] http://tds.tachov-mesto.cz/historie.htm.

(26)

prohlídkami. Tato akce má i dnes velký úspěch. I přes to, že tachovský okres nemá tak zachované folklorní zvyky jako např. okres Domažlice, i zde se oživila tradice masopustu a masopustního průvodu.

4. 3 Vývoj dlouhodobých témat z oblasti kultury

Kromě informací o takovýchto pravidelně pořádaných akcích informuje Tachovská Jiskra o dlouhodobějších kauzách, které město řeší. Činí tak ale spíše nesouvisle a poněkud nahodile.

V roce 1996 se redakce Tachovské Jiskry zmiňuje o tom, že prodej výše zmíněného zdevastovaného kulturního domu není jednoduchý. O dražbu nebyl žádný zájem a tak se budova neprodala. Setkáváme se i s připomínkou, že chátrá i světecká jízdárna. Pro tu je nejvyšší čas začít něco podnikat.⁴⁸ S odstupem času je jasné, že kdyby jízdárna nebyla tak architektonicky dobře navržená společně s krovem, který celý objekt držel pohromadě, zřejmě by v těchto letech vzala za své. Ale právě ještě kvůli promyšlené konstrukci stále stojí a také, podobně jako „kulturák“ čeká na svého kupce.

Z obsahu dalšího článku⁴⁹ Tachovské Jiskry dále plyne, že demotivace obyvatel zúčastňovat se kulturních akcí v Tachově pomalu roste.

Tachovské kino omezilo promítání pouze na tři dny v týdnu kvůli malé návštěvnosti. Průměrně kino na film navštíví 12 diváků jeden film.⁵⁰

V červenci roku 1996 redakce Tachovské Jiskry znovu upozorňuje na problém chátrající jízdárny ve Světcích. Tento objekt již značně podlehl vlivům vnějšího prostředí a je tedy nejvyšší čas podniknout kroky k jeho záchraně. Může se také stát, že nezbude než stavbu srovnat se zemí.

Současným vlastníkem je Sdružení technických činností a sportů Praha.

Právě ale nevyjasněné majetnické vztahy zapříčiňují další chátrání budovy.

48Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1996. Poslední šance pro jízdárnu ve Světcích.

Tachovská jiskra. r.6. č.31.s.5

49Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1996. Letní kino v opravách. Tachovská jiskra.

č.31. roč.6.s.5

50Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra.Letní kino v opravách r.6.č.31.s.5.

(27)

Sdružení nemá na to, aby jízdárnu opravilo. Také zástupci této organizace tím, že z Tachovska nepocházejí, nepovažují za tak alarmující záchranu této památky. Pro Tachovské ale záchrana této památky začíná být stále větším tématem. Zástupci města si, jak plyne z článku ze září 1996 také uvědomují tuto skutečnost.⁵¹ Hlavní je tedy vyřešit majetkové poměry a stanovit program na financování rozsáhlé rekonstrukce. Navíc při skutečnosti, že čím déle bude problém trvat, tím více se bude muset investovat do oprav budovy.

Jak se později dovídáme, kauza začíná být v pohybu převodem jízdárny do majetku města. Ačkoli městský rozpočet není dostatečně stabilní pro financování takové investice, je tu stále možnost získání dotací.⁵²

Že se snad blíží lepší časy, dokazuje článek⁵³„Hovoříme s Janem Pourem, správcem konkursní podstaty s.p. INPOS, jaké jsou vyhlídky rozestavěného kulturního domu v Tachově?“, který opět připomíná zdevastované torzo původně plánovaného kulturního domu. Tato stavba se stala ve městě spíše ukázkou toho, jakou ostudu může nedotažený projekt v centru města dokázat. Mezi obyvateli už snad ani nikdo nedoufá, že by se snad situace někdy změnila. Snaha tento objekt prodat donutila konkurzního správce snížit prodejní cenu na 15 milionů korun. A snižování zřejmě není ještě konečné. Zástupci města se k této situaci vyjadřují poněkud se skepsí. Situace je taková, že objeví-li se kupec, nakonec si koupi rozmyslí a před podepsáním kupní smlouvy raději svůj záměr neuskuteční. Město se vyjadřuje k situaci tak, že je potřeba hlavně budovu opravit a uvést do provozu. Za současného stavu totiž hyzdí tvář města.

Dokonce už ani není požadována možnost využívat objekt ke kulturním

51Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1996 Neví, čí je aneb Šance pro jízdárnu pohasla. č.37, roč.6.s.5

52Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1996. Neví, čí je aneb Šance pro jízdárnu pohasla. č.37.r.6.s.5.

53Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 1996. Hovoříme s Janem Pourem, správcem konkursní podstaty s.p. INPOS, jaké jsou vyhlídky rozestavěného kulturního domu v Tachově?

č.12, roč.6. s.4

(28)

účelům. Vlastně je jedno, pro co bude objekt sloužit, hlavně aby byl již opravený.

V Jiskře se objeví článek o konečném prodeji objektu a tím i začátku jeho rekonstrukce. Torzo původně zamýšleného kulturního stánku nakonec kultuře sloužit nebude, ale zástupci města si pomyslně oddechli.

„Městu je vcelku jedno, co v kulturáku bude, pokud bude žádost o stavební povolení doložena potřebnými vyjádřeními a doklady, např. od hygieny.“

Poznamenal k tomu Jan Pour.⁵⁴

Kulturní dům stál v nedostavěný ve městě od roku 1991 a až o deset let později se beznadějná situace snad proměnila v naději na uvedení budovy do provozu.

„Kulturák – prodáno!“ optimisticky informuje Jiskra své čtenáře v listopadu roku 2000.⁵⁵ O způsobu využití se ještě povedou jednání. Vzhledem k tomu, že kultuře tento objekt již zasvěcen nebude, město přišlo o další možnost vybudování nového společenského sálu.

4. 4 Řešení pro nový společenský sál?

Po roce 2001 jako by noviny ztratily svou tvář, kvůli které byly tak oblíbené v čase po sametové revoluci. Možná je to i tím, že s příchodem konkurence ztrácí Jiskra svůj náboj a aktuálnost. Snaha „jít s dobou“ je ještě znatelná na některých formálních úpravách novin. Své místo zde stále mají společenské články z celého okresu a stálicí je i rubrika sport.

Možnost propagovat dění i v jiných městech prostřednictvím pravidelných rubrik stále zůstává. Co už v novinách nenajdeme, jsou velké inzertní přílohy, což zřejmě souvisí s poklesem nákupních návštěv z Německa a cestovního ruchu v českém i německém příhraničí. O to víc místa zbývá

54Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 2000.Kulturák? Naděje i mírná skepse.č.45,roč.10.s.2

55Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 2000. Kulturák – prodáno!.r.10.č.47.s.1

(29)

v listech pro volnočasové čtení. Čtenář se dovídá v módním okénku, co je právě v oblékání moderní, součástí hobby přílohy jsou i recepty nebo křížovky na víkendy.

Celé město se začíná proměňovat. Svůj podíl na tom mají zřejmě i výsledky voleb do zastupitelstva. Město bylo s železnou pravidelností pod nadvládou komunistů. KSČM zde vyhrávala volby skoro pokaždé. Stejně tomu bylo i ve volbách v roce 1998. V knize Štěpána Čadka Tachov v datech 1115-2015 se dozvídáme, že vytvořili vládní koalici s ČSSD, která se držela hned za nimi. Nutno podotknout, že oranžová barva ČSSD je od té doby nejsilnější v místních volbách. Starostou se stal Mgr. Ladislav Macák. Ten svůj post obhájil ještě několikrát, v čele města působil od roku 1998 do roku 2014.⁵⁶

V rámci dlouhodobých kauz se v Tachovské jiskře v letech 1999 až dosud dočítáme o postupném zlepšení situace kolem světecké jízdárny.

V roce 2000 zasedalo městské zastupitelstvo, které odhlasovalo s rozdílem jednoho hlasu záchranu jízdárny ve Světcích. Současně také uvolnilo 1,6 milionů na nenutnější rekonstrukci, aby se celá památka nezřítila. Uvolněním finančních prostředků byla splněná podmínka Ministerstva kultury pro udělení dotace na zahájení oprav. To byla skvělá zpráva a pro tento objekt zcela klíčová. Jízdárna poté dostala titul kulturní historické památky, což k její záchraně také významně přispělo. Že zachránit jízdárnu bylo dobré rozhodnutí, potvrzuje snaha o její využívání.

Hned v roce 2001 vystoupil v jízdárně Tachovský dětský sbor. O rok později v roce 2002 pak odstartoval pravidelný hudební festival Dveře jízdárny dokořán.⁵⁷ Ten je i v současnosti pořádán vždy v sezoně od května do září. Během festivalu se do Tachova přijela podívat a vystoupit řada českých i zahraničích interpretů.

O tomto „zázraku“ na poli kulturní scény v Tachově Jiskra informuje poměrně často, zhruba v měsíčních intervalech. Někdy jízdárně věnuje jen

56 ČADEK, Š. Tachov v datech 1115 – 2015. 2015.s. 163-165

57 ČADEK, Š. Tachov v datech 1115 – 2015. 2015.s. 163

(30)

malý sloupek, někdy i celostránkovou reportáž. Velkou přílohu jízdárně věnuje např. v lednovém vydání z roku 2002. I později upozorňuje na kulturní akce, které se zde pořádaly a budou pořádat.⁵⁸

Z jízdárny ve Světcích se postupem času stal architektonický klenot, který svou majestátností ohromí každého nového návštěvníka. V současné době nemá jednotnou koncepci využití. Slouží jako místo pro pořádání svatebních obřadů, jako kulturní sál k pořádání koncertů a také jako sál pro promítání filmů.

Svůj problém chybějícího společenského sálu město vyřešilo odhlasováním pořízení přístavby sálu ke stávajícímu areálu Mže. Okresní město bylo v této době stále bez odpovídajícího společenského sálu. Tlak na hledání řešení tohoto dlouhodobého problému vyvíjelo i obyvatelstvo například při veřejných zasedáních zastupitelstva. Všichni byli zvědaví, jak celá kauza dopadne. Mnozí stále ještě doufali v koupi části původního Lidového domu, který stále v současnosti vlastní Jednota. Tachovská Jiskra se zmiňuje v článku Zastupitelé pro Liďák o tom, že byla předběžně sjednaná koupě sálu městem za cca 2 500 000 Kč⁵⁹. Záhy bylo ale toto usnesení zastupitelstva v podstatě vzato zpět. Zastupitelstvu nepřišel nakonec takový obchod ve jménu města dobrý. Kromě jiného nebyla k dispozici u Lidového domu parkovací místa, která by chyběla při každém pořádání větší akce. Jediným pozitivem tak byla velikost sálu Lidového domu, která ještě s rezervou pojme více než 500 lidí. Ale toto nebyl pro město pádný argument, řešení stávající kritické situace by to odsunulo spíše jen na později.

O vážnosti situace se nyní již nemluví. Potencionální zájemce o kulturní představení ve Mži často z návštěvy plesu nebo třeba koncertu odrazují prostory, které jsou nevyhovující. K nespokojenosti návštěvníků přispívá např. i nedostatečná kapacita sociálního zařízení. A tak se město

58Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 2OO2.Unikátní stavba zachráněna, ale jak dál?.r.12.č.2.s.7.

59Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra2002. Zastupitelé pro Liďák. roč.12, č.23.s.5

(31)

skutečně rozhodlo něco dělat. V roce 2004 se odhlasoval návrh, který představoval postavení nového sálu. Nový sál byl naplánován tak, aby svojí polohou i funkcí mohl nahradit stávající sál „zrcadlový“, který absolutně nevyhovoval podmínkám, které si žádaly pořádání větších městských plesů či plesů maturitních⁶⁰. Město tak v roce 2004 s poměrně malými náklady vyřešilo krizovou situaci na poli kultury v Tachově.⁶¹

Dnešní potřeby města však tato přístavba již také neuspokojuje.

V očích mnohých obyvatel to bylo pouze rychlé řešení akutního problému.

Během let se ale ukazuje, že město bude muset toto téma ještě řešit. Ke stavbě sálu došlo poměrně narychlo. Sál byl postaven bez odpovídajících vlastností, akustických i provozních, které očima dnešních pořadatelů kulturních akcí značně kazí celkový dojem z konaných koncertů či plesů. A protože do vybavení sportovního areálu v Tachově se investovala nemalá částka, zástupci kulturního dění v Tachově si prosadili nový projekt na revitalizaci společenského areálu. (Pro představu – dnešní kulturní areál Mže sídlí v budově Městského úřadu města Tachova. Tyto dva objekty spolu sdílí společný vstup a provozně je poměrně složité zajistit chod obou objektů, využívaných k tak rozdílným účelům. V jednání je tedy poměrně nákladná rekonstrukce areálu Mže. Celá rekonstrukce, pokud bude schválena v průběhu letošního roku, bude stát odhadem 80 milionů Kč, nebyla proto ještě definitivně odsouhlasena. K tématu měli možnost se občané vyjádřit prostřednictví diskuze přímo se zástupci města a projektantem, který detailněji představil občanům plány projektu o plánované rekonstrukci.⁶²Zřejmě jen čas ukáže, zda bude vhodným krokem rekonstrukce stávajícího areálu na nové, podle plánu Kongresové centrum v Tachově.

S úspěchem se ale shledalo vyřešení stojícího torza původně plánovaného kulturního domu v centru města. Objekt byl odkoupen

60Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 2004.Areál Mže se rozroste. r.14.č.27.s.1-2.

61 Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra 2004.Areál Mže se rozroste. roč.14, č.27. s.1- 2.

62 Rekonstrukce kina Mže.[online]. [cit. 2018-03-31] http://www.tachovsko.com/rekonstrukce-kina- mze.html]

(32)

německým investorem. S velkou slávou vyznívá článek z Tachovské Jiskry. Píše se rok 2000. Ve srovnání s dříve sdělovanými informacemi o možné ceně toho objektu, byl nakonec kulturní dům prodán za 9 milionů korun.⁶³

V této fázi celé kauzy je město smířeno s tím, že objekt nakonec ke kulturním účelům vůbec využíván nebude. V předběžně zveřejněných plánech není se společenským sálem vůbec počítáno. Mizí tak i možnost, aby si např. město společenský sál pro velké akce jednorázově projímalo.

Přesné plány s využitím velkých prostorů zatím nejsou známy. Město se ale spokojí s tím faktem, že celá dominující stavba bude opravena a nezůstane tak chátrajícím mementem v nově vznikajícím centru města.

Pro občany, kteří byli se stavem budovy smířeni, je informace o prodeji objektu dobrou zprávou. Německý soukromý investor nakonec objekt průběžně opravuje a po částech uvádí do provozu.

V současné době je nejvíce využívána centrální část budovy, která je využívána jako nákupní supermarket Albert. Ten byl otevřen v roce 2005. Periferní části budovy teprve ještě získávají své uplatnění.

Postupem času se zde nákupní možnosti rozrůstají i o další obchody nebo služby, dnes zde mají své místo i některé soukromé ordinace lékařů, i služby typu kadeřnictví či lékárny nebo oční optiky. Plánovaný kulturní dům vzhledem ke své členitosti objektu získal název Obchodní centrum Kaskády. Ty se tak staly plnohodnotnou dominantou města.⁶⁴

Vzhledem k širokému využití prostorů, které Tachov postrádalo, se sem postupně přesouvá celkové centrum města. Občané zde najdou velké množství obchodů a poskytovaných služeb pod jednou střechou. Nejvíce se zprovoznění Kaskád projevilo na návštěvnosti, či obecně hustotě využívání prostorů na tachovském náměstí. Z něho se vytratil rušný život, který se přesunul právě k otevřeným Kaskádám.

63Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra2000. Kulturák: Prodáno! č.47, roč.10.s.1-2

64 ČADEK, Š. Tachov v datech 1115 – 2015.2015. s. 164-166.

(33)

4. 5 Tachovská Jiskra po roce 2000 – ve znamení jízdárny ve Světcích

O velkém pokroku v kauze záchrany jízdárny ve Světcích se dočítáme postupně v článcích Tachovské Jiskry. Jízdárně je věnované množství článků, které informují o současném stavu objektu. Na začátku nového tisíciletí si město stále silněji uvědomovalo potřebu řešit situaci se světeckou jízdárnou. Prvním krokem bylo převzetí jízdárny do seznamu majetku města. Článek z roku 2002 informuje o jakési počáteční bezradnosti v počínání města Tachova. Jízdárna totiž podle něj byla majetkem města již od roku 1995. Celkem nelogicky ale bylo současně schváleno, že město zatím nemá finanční prostředky na opravu objektu.

Až nyní bylo uznáno za vhodné začít opravdu s jízdárnou něco dělat.⁶⁵ Na vážnosti situace přidala konaná návštěva tehdejšího ministra kultury České republiky Pavla Dostála. Po ní byla otázka záchrany jízdárny stále živější.

Nepřispěla však ke sjednocení názoru, zda je vhodné a finančně možné památku zachránit, zda pro ni bude v budoucnosti dostatečně vhodné využití ať už jako kulturní areál či pro možné sportovní akce.

Z městem uvolněných financí začaly alespoň záchranné práce na objektu jízdárny. Opraveno či znovu dozděno bylo zdivo obvodové i vnitřní, které se v průběhu chátrání doslova rozpadalo. Stav celé budovy se lepšil natolik, že v roce 2002 se v jízdárně uskutečnila série koncertů. Mezi účinkujícími nemohl chybět základní prvek tachovské kultury, a to Tachovský dětský sbor. Se železnou pravidelností se od tohoto roku podobné série koncertů každé léto opakují. Tento vznikající hudební festival se těšil s každým rokem větší oblíbenosti. Možná i z důvodu větší

65 Státní okresní archiv Tachov. Tachovská Jiskra. Unikátní stavba byla zachráněna, ale jak dál?

č.2, roč.12.s.7.